13.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/1

(1)

Článek 297 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) se zabývá vyhlašováním v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“) a vstupem právních aktů Unie v platnost.

(2)

Nařízení č. 1/1958 (1), včetně všech následných změn, stanoví úřední jazyky orgánů Evropské unie.

(3)

Tištěné vydání Úředního věstníku ve všech úředních jazycích orgánů Unie je v současné době jeho jediným právně závazným vydáním, přestože je také k dispozici na internetu.

(4)

Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady, Komise, Soudního dvora, Účetního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů 2009/496/ES, Euratom ze dne 26. června 2009 o organizaci a způsobu práce Úřadu pro publikace Evropské unie (2) (dále jen „úřad pro publikace“) zajišťuje, aby úřad pro publikace umožňoval těmto orgánům plnit jejich povinnost vyhlašovat právní předpisy.

(5)

Soudní dvůr Evropské unie ve věci C-161/06 Skoma-Lux, spol. s r. o. v. Celní ředitelství Olomouc (3) rozhodl, že právní akty Unie nelze vůči jednotlivcům vymáhat, pokud nebyly řádně vyhlášeny v Úředním věstníku, a zpřístupnění právních předpisů na internetu nemůže být, při neexistenci jakékoliv právní úpravy v tomto ohledu v právu Unie, rovnocenné platnému vyhlášení v Úředním věstníku.

(6)

Pokud by se vyhlášení v Úředním věstníku v elektronické podobě stalo platným vyhlášením, umožnilo by to rychlejší a hospodárnější přístup k právu Unie. Občané by měli mít ovšem i nadále možnost obdržet od úřadu pro publikace tištěnou verzi Úředního věstníku.

(7)

Sdělení Komise nazvané „Digitální agenda pro Evropu upozorňuje na to, že přístup k právním dokumentům přes Internet prospívá rozvoji digitálního vnitřního trhu, což má hospodářský i společenský přínos.

(8)

Je tedy třeba stanovit pravidla zajišťující autentičnost, úplnost a nezměnitelnost elektronického vydání Úředního věstníku.

(9)

Tímto nařízením by měla být stanovena pravidla pro situace, kdy z nepředvídatelných a výjimečných důvodů není možné vydat a zpřístupnit elektronické vydání Úředního věstníku.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (4) stanoví právní účinky elektronických podpisů jako prostředku pro ověření pravosti. K zajištění autentičnosti, úplnosti a nezměnitelnosti elektronického vydání Úředního věstníku poskytuje dostatečné záruky pro veřejnost zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaných osvědčeních a vytvořený prostředky pro bezpečné vytváření podpisů v souladu s uvedenou směrnicí. Elektronicky podepsaný Úřední věstník by mělo být možné ověřit snadno dostupnými prostředky.

(11)

Přístup k webové stránce EUR-Lex má být zajištěn v souladu se závazky k ochraně osob se zdravotním postižením v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (5).

(12)

V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle, jímž je umožnit všem evropským občanům, aby se mohli spolehnout na elektronické vydání Úředního věstníku, neboť se omezuje na stanovení stejné autentičnosti a právní závaznosti elektronického vydání, jakou má v současné době tištěné vydání.

(13)

Smlouva o fungování EU nestanoví pro přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci, než jsou pravomoci uvedené v článku 352,

a)

jeho vydávání a zaručování jeho autentičnosti;

b)

zavedení, správu a údržbu informačního systému, který vytváří elektronické vydání Úředního věstníku, a modernizaci tohoto systému v souladu s budoucím technickým vývojem;

c)

zavádění a rozšiřování technického vybavení k zajištění dostupnosti elektronického vydání Úředního věstníku pro všechny uživatele;

d)

zavedení vnitřních bezpečnostních a přístupových pravidel, pokud jde o informační systém, který vytváří elektronické vydání Úředního věstníku;

e)

uchovávání a archivaci elektronických souborů a nakládání s nimi v souladu s budoucím technickým vývojem.

13.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/4

(1)

Dne 29. ledna 2007 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s některými dalšími členy Světové obchodní organizace podle článku XXIV:6 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 v průběhu přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii.

(2)

Jednání byla vedena Komisí podle směrnic pro jednání přijatých Radou.

(3)

Tato jednání byla uzavřena a Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii (dále jen „dohoda“) byla parafována zástupcem Evropské unie dne 21. prosince 2011 a zástupcem Spojených států amerických dne 17. února 2012.

(4)

Dohoda byla jménem Evropské unie podepsána dne 7. prosince 2012 s výhradou jejího pozdějšího uzavření v souladu s rozhodnutím Rady 2012/644/EU (1).

(5)

Dohoda by měla být schválena,

13.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/11

(1)

Nařízením (EU) č. 833/2012 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo (dále jen „prozatímní opatření“) na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo dne 9. listopadu 2011 Evropské sdružení pro kovy (European Association of Metals, Eurométaux) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 50 % celkové výroby některých hliníkových fólií v rolích v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu daného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení. Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období šetření“). Analýza tendencí významných pro posouzení újmy se týkala období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(3)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „zveřejnění prozatímních zjištění“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení. Konkrétně jeden vyvážející výrobce požádal o slyšení v přítomnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství pro obchod, které mu bylo umožněno.

(4)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním.

(5)

Po vyhlášení prozatímního nařízení tři ze spolupracujících čínských vyvážejících výrobců uvedli, že jejich jména jsou v čl. 1 odst. 2 prozatímního nařízení uvedena nesprávně. Proto byla v Úředním věstníku Evropské unie  (3) zveřejněna oprava prozatímního nařízení, ve které byla uvedena správná jména těchto společností.

(6)

Dotčeným výrobkem je hliníková fólie o tloušťce 0,007 mm nebo větší, ale ne větší než 0,021 mm, nevytvrzená, válcovaná, též reliéfní, ale dále již neupravená, v rolích nízké váhy o hmotnosti nepřesahující 10 kg (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „hliníková fólie v rolích“ nebo „AHF“). Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN ex 7607 11 11 a ex 7607 19 10.

(7)

Dotčený výrobek se obvykle používá jako spotřební výrobek pro balení a jiná použití v domácnosti nebo stravování. Definice výrobku nebyla zpochybněna.

(8)

Šetření ukázalo, že hliníková fólie v rolích vyráběná v ČLR a z této země vyvážená, hliníková fólie v rolích, kterou v Unii vyrábějí a prodávají výrobci v Unii, a hliníková fólie v rolích, která je vyráběná a prodávaná v Turecku (srovnatelná země) spolupracujícím tureckým výrobcem, mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(9)

Jelikož k dotčenému výrobku a obdobnému výrobku nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 18. až 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Jelikož k výběru vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 21. až 26. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(11)

Po zveřejnění prozatímních zjištění byly obdrženy připomínky od společnosti CeDo (Shanghai) Ltd. (dále jen „CeDo“) týkající se zjištění ohledně kritéria stanoveného v čl. 2 odst. 7 písm. c) třetí odrážce základního nařízení. Společnost ve svých připomínkách a během slyšení u úředníka pro slyšení zpochybnila zjištění, podle kterého její rozhodování o financování ze zahraničí podléhalo schválení ze strany státu, čímž se narušovala její finanční situace. Společnost CeDo tvrdila, že čínská „Pravidla pro provádění registrace vnějších dluhů“ neměla zkreslující vliv na její finanční situaci, jelikož se její úvěr týkal úvěru uvnitř skupiny od společnosti ve spojení z jiné země než z Číny a byl založen výlučně na finančním protiplnění uvnitř skupiny. Společnost dále tvrdila, že schválení transferu úroku a jistiny bylo uděleno automaticky.

(12)

Po opětovném přezkoumání doplňujících informací poskytnutých uvedenou společností a argumentů předložených následně po zveřejnění prozatímních zjištění bylo usouzeno, že přes existenci požadavků na registraci úvěrů a schválení splátek lze v tomto konkrétním případě úvěru uvnitř skupiny stanovit, že finanční situace společnosti nepodléhala podstatnému zkreslení vzhledem k tomu, že splatila částku úroku a jistiny v souladu s podmínkami úvěrové smlouvy. Za těchto okolností se shledává, že společnost splnila kritérium stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) třetí odrážce základního nařízení.

(13)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky ohledně zacházení jako v tržním hospodářství, s výhradou výše uvedené změny se potvrzuje 27. až 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Jelikož k individuálnímu zacházení nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 54. až 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Žádná ze stran nezpochybnila výběr Turecka jako srovnatelné země za účelem konečného určení.

(16)

Jelikož k výběru srovnatelné země, nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 57. až 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Běžná hodnota byla vypočítána na základě údajů, které poskytl jediný spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi (tj. Turecko). Běžná hodnota byla tudíž stanovena na základě cen při prodeji na domácím trhu a početně zjištěné běžné hodnoty jednoho tureckého výrobce obdobného výrobku.

(18)

Společnost Ningbo Favored Commodity Co., Ltd (dále jen „Ningbo Favored“) se pozastavila nad tím, jak mohly být údaje od jednoho tureckého výrobce dostatečně reprezentativní k tomu, aby bylo možné stanovit dumpingové rozpětí pro všechny čínské vyvážející výrobce jako celek, a vyjádřila překvapení nad tím, že ceny na domácím trhu v Turecku byly podstatně vyšší než v Unii. Pokud jde o turecký trh s hliníkovou fólií, jak je zmíněno v 63. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo Turecko považováno za vhodnou srovnatelnou zemi na základě objemů a hodnot domácí výroby, dovozu a vývozu. Pokud jde o skutečnost, že ceny na tureckém trhu jsou vyšší než v Unii, při výběru vhodného trhu srovnatelné země není tato skutečnost považována za rozhodující faktor. V každém případě lze rozdíl v cenách částečně vysvětlit skutečností, že se výrobní odvětví Unie během období šetření pohybovalo téměř na hranici rentability. Pokud se výrobní odvětví Unie postaví do pozice, kdy může dosáhnout přiměřeného zisku (tj. 5 %, jak je zmíněno ve 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), cenový rozdíl mezi tureckými cenami a cena na trhu Unie se sníží.

(19)

Společnost Ningbo Favored rovněž tvrdila, že orgány neposkytly dostatek informací o početně určené běžné hodnotě.

(20)

V této souvislosti se podotýká, že, jak je vysvětleno v 70. bodě odůvodnění, Komise poskytla uvedené straně všechny důležité informace týkající se údajů použitých k výpočtu běžné hodnoty, jež mohly být uvolněny, aniž by byla porušena ustanovení článku 19 základního nařízení, tj. při současném zajištění, aby bylo s případnými důvěrnými údaji, které poskytl jediný výrobce v Turecku, zacházeno jako s takovými a aby nebyly poskytnuty ostatním stranám. Informace poskytnuté vyvážejícímu výrobci byly smysluplné a umožnily mu pochopit použitou metodiku v souladu s článkem 2 základního nařízení. Kromě toho během slyšení, které se konalo na žádost společnosti Ningbo Favored, byla tato společnost informována, že pro účely stanovení dumpingu byla použita celá kontrolní čísla výrobku („PCN“) a že v případech, kdy turecký výrobce neprodával přesně stejný typ výrobku, byla běžná hodnota stanovena úpravou nejbližšího kontrolního čísla výrobku prodaného tureckým výrobcem. Společnosti Ningbo Favored a ostatním čínským výrobcům zařazeným do vzorku byly poskytnuty další informace týkající se stanovení početně určené běžné hodnoty v době, kdy byla zveřejněna konečná zjištění. Výše uvedená tvrzení bylo proto nutné odmítnout.

(21)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrzuje se 65. až 72. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(22)

Společnost Ningbo Favored tvrdila, že hodnoty prodeje na vývoz v soupisu jednotlivých transakcí by měly být přepočteny z USD na čínskou měnou použitím měsíčního směnného kurzu uvedeného v dotazníku a ne skutečným směnným kurzem v době jednotlivých transakcí. V tomto ohledu, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. j) (o měnových přepočtech) základního nařízení, vyžaduje-li srovnání cen měnový přepočet, použije se k tomu směnný kurs platný v den prodeje. Je třeba rovněž poznamenat, že v pokynech pro vyplnění dotazníku je výslovně uvedeno, že částky, které se mají použít, jsou vyjádřeny v účetní měně, jak jsou zachyceny v účetnictví respondenta. Uvedená společnost byla tudíž náležitě informována, jaký směnný kurz se má použít. Toto tvrzení proto nemohlo být přijato.

(23)

Po uložení prozatímních opatření byla uskutečněna další inspekce na místě v prostorách jednoho z dovozců, kteří nejsou ve spojení, pro kterého byl stanoven zisk zmíněný v 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V důsledku toho se ziskové rozpětí použité pro početní určení vývozních cen podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení snížilo.

(24)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, s výhradou výše uvedené změny se potvrzuje 73. až 75. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Ke srovnání nebyly obdrženy žádné relevantní připomínky. Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrzuje se 76. až 78. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

K dumpingovým rozpětím nebyly předloženy žádné relevantní připomínky. Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrzuje se 79. až 81. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

V důsledku revize zisku dovozců, kteří nejsou ve spojení, jak je zmíněno v 23. bodě odůvodnění, a po opravě některých administrativních chyb, konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie, jsou následující:

(28)

Na základě skutečností uvedených v 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo konečné celostátní dumpingové rozpětí pro ČLR stanoveno za použití nejvíce dumpingových transakcí spolupracujících vývozců. Na základě toho bylo stanoveno, že konečné dumpingové rozpětí je 45,6 %.

(29)

Jelikož k výrobě v Unii a výrobnímu odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 83. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(30)

Jelikož ke spotřebě v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 84. až 86. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Jelikož k výši dovozu do Unie z ČLR a k podílu na trhu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 87. až 89. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Jak je blíže uvedeno v 47. bodě odůvodnění, po analýze připomínek obdržených po zveřejnění prozatímních zjištění bylo shledáno za vhodné nepoužít pro srovnání cen dotčeného výrobku a hliníkové fólie vyráběné výrobním odvětvím Unie úpravu s ohledem na obchodní úroveň. Tato změna metody nepatrně ovlivnila rozpětí cenového podbízení.

(33)

Rozpětí cenového podbízení skupiny CeDo se snížilo na základě revize ziskového rozpětí dovozců, kteří nejsou ve spojení (viz 23. bod odůvodnění). Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení vyvážejících výrobců zařazených do vzorku však zůstalo vyšší než 7 %.

(34)

S výhradou výše uvedených změn a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně cen dumpingového dovozu a cenového podbízení, potvrzuje se metodika stanovení cenového podbízení popsaná v 90. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 95. až 107. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 108. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzují prozatímní zjištění uvedená v 109. až 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Komise neobdržela žádné připomínky k prozatímním zjištěním týkajícím se příčinné souvislosti mezi dumpingem a újmou. V důsledku toho se potvrzuje, že dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení a nejsou známy žádné jiné faktory, které by byly takové, že by narušily příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Závěry uvedené v 113. až 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(39)

Jelikož k zájmu výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 138. až 142. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Spolupráce ze strany dovozního sektoru byla velmi nízká a, jak již bylo zmíněno ve 146. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, na dotazník odpověděli pouze dva dovozci. Jak je zmíněno v 23. bodě odůvodnění, po uložení prozatímních opatření, byla uskutečněna inspekce na místě v prostorách největšího dovozce (Robinson Young, Spojené království) za účelem ověření jeho odpovědí na dotazník. Na základě tohoto ověření byla provedena oprava udané ziskovosti této společnosti, pokud jde o její relevantní činnosti. V důsledku toho došlo ke snížení váženého průměrného ziskového rozpětí dvou spolupracujících dovozců zařazených do vzorku. Snížení zisku uvedených spolupracujících dovozců však z hlediska analýzy zájmu Unie nebylo považováno za významné, jelikož obě míry zisku (před a po opravě) byly nevýrazné.

(41)

Jeden z dovozců zařazených do vzorku zpochybnil předběžný závěr shrnutý ve 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a to že dopad opatření na odvětví dovozu jako celek by byl přiměřený, jelikož by mohl být nucen opustit trh, pokud by opatření byla potvrzena. V prozatímním nařízení se však skutečně dospělo k závěru, že výrobní odvětví Unie by mohlo získat zpět některé smlouvy na úkor odvětví dovozu. Je však nepochybné, že dovoz dotčeného výrobku bude nadále zásobovat trh Unie, byť nyní na základě spravedlivé hospodářské soutěže, a tedy možná v menším rozsahu. Vzhledem k tomu se potvrzuje, že celkový dopad na dovozní sektor není nepřiměřený.

(42)

Nebyly obdrženy žádné další připomínky ani informace ohledně zájmu dovozců a velkoobchodníků. Potvrzují se proto prozatímní zjištění ohledně zájmu těchto skupin uvedená v 143. až 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(43)

Jelikož ohledně zájmu maloobchodníků a spotřebitelů nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 150. až 153. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují prozatímní zjištění týkající se zájmu Unie, tj. že neexistují přesvědčivé důvody proti uložení konečných opatření na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z ČLR.

(45)

Po zveřejnění předběžných zjištění společnost Ningbo Favored učinila podání týkající se metodiky použité pro stanovení rozpětí újmy. Společnost tvrdila, že úpravou struktury PCN vznikla nerovnováha. Konkrétně tvrdila, že ke zkreslení údajů pravděpodobně došlo kvůli nákladům na balení. Druhá otázka se týkala metody použité k zajištění spravedlivého srovnání z hlediska obchodní úrovně. V prozatímní fázi byly údaje za Unii rozděleny na maloobchodní a velkoobchodní prodejní kanály, avšak společnost Ningbo Favored namítla, že tím vznikly dvě cílové ceny za jeden typ výrobku, což by podle ní bylo protiprávní.

(46)

Pokud jde o tvrzení k úpravě struktury PCN, simulace ukázaly, že v případě, že by se úprava neprovedla, došlo by ke zkreslení. Změny provedené ve struktuře PCN (které byly fakticky konsolidací údajů s cílem zlepšit míru shody a reprezentativnost) odstranily zkreslení a zlepšily spolehlivost výpočtů. Proto je nutné uvedené tvrzení zamítnout.

(47)

Druhá otázka vznesená společností Ningbo Favored ohledně metody prozatímně použité k zajištění spravedlivého srovnání z hlediska obchodní úrovně byla rovněž náležitě analyzována. V tomto ohledu bylo shledáno, že ačkoliv se ceny mezi uvedenými dvěma prodejními kanály obvykle lišily, ve stávajícím případě se nejednalo o žádný identifikovatelný či konzistentní vzorec. Ve skutečnosti za určitých okolností byly prodejní ceny výrobce pro maloobchodníky nižší než pro velkoobchodníky, zatímco v jiných případech by se jednalo o opak. Bylo proto rozhodnuto přijmout toto tvrzení, že by se neměla provádět žádá úprava o obchodní úroveň, jelikož podmínky pro takovou úpravu nebyly splněny. Tato změna metodiky nepatrně ovlivnila rozpětí újmy.

(48)

V reakci na poskytnutí konečných informací společnost Ningbo Favored namítla, že metoda, která byla použita k výpočtu prodeje pod cenou byla chybná a nespolehlivá, jelikož na straně výrobního odvětví byla výchozím bodem výpočtu prodejní cena Unie za PCN místo nákladů na výrobu za PCN. Společnost Ningbo Favored dospěla k závěru, že nebyly použity náklady na výrobu za PCN, jelikož úředníci Komise „nenaléhaly“ na společnost, aby poskytla příslušné údaje, a řízení by proto mělo být z důvodu „nedostatku důkazů“ zastaveno.

(49)

Základní nařízení však nestanoví, jak má být cílová cena výrobního odvětví Unie stanovena. Běžnou praxí je stanovit ji buď na základě nákladů na výrobu za PCN a cílového zisku, nebo použitím prodejních cen ze závodu za PCN při prodeji nezávislým odběratelům na trhu Unie, a úpravou o skutečné zisky/ztráty dosažené v průběhu období šetření a připočtením zmíněného ziskového rozpětí. Obě metody jsou spolehlivé a jejich použití je zaměnitelné (v závislosti na okolnostech). Při šetření byla použita druhá metoda (tj. na základě skutečných prodejních cen Unie při prodeji nezávislým odběratelům), jelikož ne všichni výrobci v Unii byli schopni vypočítat spolehlivě náklady na výrobu za PCN.

(50)

S ohledem na výše uvedené tvrzení, že použitá metoda je nespolehlivá, a tvrzení, že by řízení mělo být proto zastaveno, se odmítají.

(51)

Skupina CeDo tvrdila, že metodika použitá pro stanovení prozatímního rozpětí újmy nebyla správná, jelikož plně nezohlednila strukturu skupiny CeDo. Dovozce CeDo UK, který je ve spojení se spolupracujícím vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku (dále jen „CeDo (Shanghai)“), dodává na trh Unie fólii vyráběnou jak v ČLR, tak v Unii, a to vždy prostřednictvím dovozce/obchodníka, který je ve spojení. Uvedená společnost tvrdila, že výše prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí tohoto dovozce ve spojení neměla být odečtena z ceny CeDO při dalším prodeji, jelikož hospodářská soutěž se odehrává na úrovni odběratelů v Unii. Tvrdila, že prodejní ceny společnosti CeDo na úrovni odběratelů by výrobnímu odvětví Unie újmu nepůsobily.

(52)

K výroku společnosti CeDo ohledně jejích prodejních cen ve vztahu k cenám výrobního odvětví Unie vznesli stěžující si výrobci v Unii několik námitek. Tato záležitost však nemohla být dále šetřena, jelikož informace, které strany předložily, nebylo možné v tak pozdní fázi šetření ověřit.

(53)

V této věci je třeba poznamenat, že účelem výpočtu rozpětí újmy je určit, zda by uplatnění nižší sazby cla na ceny CIF dumpingového dovozu, než je sazba založená na dumpingovém rozpětí, postačovalo k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem. Toto posouzení by mělo vycházet z ceny CIF dotčeného dovozu, což je úroveň, která je považována za porovnatelnou s cenou ze závodu výrobního odvětví Unie. V případě dovozu uskutečněného prostřednictvím dovozců ve spojení, obdobně jako u postupu při výpočtu dumpingového rozpětí, který by mohl být pro určení sazby při uplatnění pravidla nižšího cla nahrazen výpočtem rozpětí újmy, je cena CIF určena početně na základě ceny při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli s náležitou úpravou podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Dále, aniž jsou dotčeny posledně zmíněné komentáře, je třeba poznamenat, že metodika, kterou zastává společnost CeDo, by vedla nevyhnutelně k použití cen týkajících se výroby hliníkové fólie společností CeDo v Unii, jelikož, jak je uvedeno výše, dovozce/obchodník ve spojení dodával na trh v Unii hliníkovou fólii vyráběnou jak v Číně, tak v Unii.

(54)

Společnost CeDo se vrátila k výše uvedené otázce v konečné fázi. Rovněž požádala o slyšení s úředníkem pro slyšení Generálního ředitelství pro obchod a slyšení pro projednání této záležitosti bylo uspořádáno. Společnost CeDo setrvala na výše zmíněné argumentaci a rovněž napadla výše uvedené vysvětlení týkající se čl. 2 odst. 9, přičemž tvrdila, že čl. 2 odst. 9 je uvedený pod ustanoveními základního nařízení týkajícími se dumpingu a nelze jej analogicky použít pro výpočet újmy. Orgány upozornily, že i když se článek 2 zabývá otázkami dumpingu, čl. 2 odst. 9 spadá pod podkapitolu „vývozní cena“ a uvádí pokyny pro výpočet vývozní ceny v případě unijního prodeje prostřednictvím dovozce ve spojení. Žádné jiné ustanovení základního nařízení neobsahuje v tomto ohledu konkrétnější pokyny.

(55)

Společnost CeDo vznesla otázku rozsudku Tribunálu ve věci společnosti Kazchrome (4), který by zde dle jejího názoru mohl poskytnout vodítko, neboť stanoví, že nejpřesnější metodou výpočtu cenového podbízení by bylo srovnání dovozních cen s cenami zboží výrobního odvětví Společenství při zahrnutí veškerých nákladů, které vzniknou, než se výrobek dostane do prostor zákazníka. Dlužno ovšem podotknout, že Tribunál také připustil, že tento přístup není praktický, a z rozsudku jasně vyplývá, že ceny CIF představují přijatelnou metodiku pro stanovení rozpětí újmy. Věc Kazchrome navíc souvisela se zvláštní situací týkající se zboží, které na trh EU vstupovalo nejprve přes Litvu (tranzit) a následně přes Rotterdam, kde bylo celně odbaveno. V uvedeném případě Komise rozhodla stanovit cenové podbízení i prodej pod cenou na základě ceny v místě tranzitu, narozdíl od ceny po celním odbavení. Při tomto šetření jde však o jiný případ, neboť není pochyb o tom, že stanovení cenového podbízení a prodeje pod cenou se zakládá na ceně CIF společnosti CeDo po celním odbavení. V rozsudku ve věci společnosti Kazchrome Tribunál navíc své závěry jasně omezil na uvedený konkrétní případ.

(56)

Společnost CeDo rovněž vznesla otázku spravedlivého srovnání a citovala dvě zprávy panelů WTO (5). Orgány jsou přesvědčeny o tom, že ceny CeDo, jak byly stanoveny ze strany útvarů Komise, a ceny ze závodu výrobního odvětví Unie (jak pro cenové podbízení, tak pro prodej pod cenou) představují základ pro spravedlivé a přiměřené srovnání. Je třeba mít na paměti, že dokonalé srovnání by znamenalo, že by se měly zohledňovat pouze nabídky v rámci stejné smlouvy, protože pouze tehdy by podmínky prodeje byly totožné. Dokonalé srovnání není možné, a proto jsou orgány přesvědčeny o tom, že použitá metodika využívající průměrných cen získaných u podobných výrobků během jednoho roku období šetření je správná. Tato metodika byla v rámci oznámení jasně sdělena.

(57)

Navíc se má za to, že by metoda, kterou zastává společnost CeDo, vedla k nerovnému zacházení při výpočtu rozpětí této společnosti a rozpětí ostatních vyvážejících výrobců prodávajících nezávislým dovozcům, kteří byli zařazeni do vzorku. Metodika použitá v případě ostatních vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vycházela z vývozní ceny na úrovni CIF, z níž jsou samozřejmě vyjmuty prodejní, správní a režijní náklady a zisk z následného prodeje v Unii po celním odbavení. Komise se domnívá, že určení přiměřené dovozní ceny pro stanovení cenového podbízení a prodeje pod cenou by nemělo být ovlivněno tím, zda se vývoz uskutečňuje pro provozovatele ve spojení nebo nezávislé provozovatele v Unii. Metodika, kterou Komise používá, zajišťuje, že se v obou případech použije stejné zacházení. Závěrem je nutno vzít v úvahu, že by, jak již bylo zmíněno v 53. bodě odůvodnění, přístup požadovaný společností CeDo zejména v situaci této společnosti zamlžil a rozostřil dvě rozdílné funkce, v nichž společnost CeDo jakožto dodavatel hliníkových fólií na trh Unie působí. Společnost CeDo totiž ve skutečnosti dodává na trh Unie za prvé jako výrobce usazený v Unii a za druhé jako další prodejce hliníkových fólií dovážených z Číny. Účelem výpočtu dumpingového rozpětí není změřit, do jaké míry prodej společnosti CeDo UK jakožto dovážejícího výrobce Unie poškozuje výrobce Unie, ale stanovit, zda má takový dopad dovoz od společnosti CeDo Shaghai prostřednictvím cenového podbízení a prodeje pod cenou výrobců Unie. Za tímto účelem je příslušnou cenou, která má být zohledněna, cena, za kterou je dotčený výrobek prodáván do Unie, a nikoli cena, za kterou jsou dovážené materiály dále prodávány dovážejícími výrobci v Unii. To je v souladu s přístupem použitým pro stanovení rozpětí újmy při dovozu ze strany domácích výrobců v Unii.

(58)

Závěrem dlužno uvést, že ceny výrobců v Unii byly upraveny na úroveň ceny ze závodu odečtením nejen dobropisů, slev z cen a rabatů, ale také provizí (forma prodejních nákladů) a výdajů souvisejících s dopravou. Proto by srovnávání ceny dalšího prodeje dovozce s cenou ze závodu výrobního odvětví Unie nepředstavovalo spravedlivé srovnání.

(59)

Z výše uvedených důvodů bylo potvrzeno, že požadavek na revizi metodiky pro výpočet rozpětí újmy pro společnost CeDo nemohl být přijat.

(60)

Revidované ziskové rozpětí dovozců, které nejsou ve spojení (pozměněné z důvodů vysvětlených v 23. bodě odůvodnění), mělo dopad na rozpětí újmy pro společnost CeDo, jelikož se odečítá od ceny při dalším prodeji. Všechna rozpětí prodeje pod cenou byla ovlivněna opravou administrativní chyby při uplatnění cílového zisku v prozatímní fázi.

(61)

Na základě výše uvedeného jsou konečná rozpětí újmy tato:

(62)

Na základě závěrů, jichž bylo dosaženo s ohledem na dumping, újmu, příčinnou souvislost a zájem Unie, by v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z ČLR na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy, podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěných rozpětí újmy.

(63)

Na základě výše uvedeného je sazba cel, která budou uložena, stanovena takto:

(64)

Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během uvedeného šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Pro dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nelze využít těchto sazeb a tento dovoz podléhá celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(65)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému na všechny ostatní vývozce.

(66)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(67)

Všechny žádosti o uplatňování individuální sazby antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (6) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté toto nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby.

(68)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se celostátní celní sazba neměla vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(69)

Aby bylo zajištěno rovné zacházení pro případné nové vývozce a spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, které jsou uvedeny v tabulce v čl. 1 odst. 2 s průměrnou sazbou cla ve výši 14,6 %, mělo by být stanoveno, že se vážené průměrné clo uložené posledně jmenovaným společnostem použije pro případné nové vývozce, kteří by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, jelikož uvedený článek se nepoužije, pokud byl použit výběr vzorku.

(70)

Všem stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla („poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit.

(71)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu.

(72)

Vzhledem k velikosti zjištěného dumpingového rozpětí a na základě úrovně újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považovalo za nezbytné, aby se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením vybraly s konečnou platností.

(73)

Jestliže jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, vyberou se s konečnou platností pouze zajištěné částky ve výši prozatímního cla, zatímco částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingového cla, by se měly uvolnit,

—

nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1 během období šetření (od 1. října 2010 do 30. září 2011),

—

není ve spojení s žádným vývozcem nebo výrobcem v Čínské lidové republice, na které se vztahují opatření uložená tímto nařízením,

—

ve skutečnosti vyvezl do Unie dotčený výrobek po skončení období šetření, na kterém jsou založena příslušná opatření, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie,

13.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/21

(1)

Nařízení (EU) č. 1151/2012 vstoupilo dnem 3. ledna 2013 v platnost. Zrušilo a nahradilo nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 prověřila Komise žádost Portugalska o schválení změny ve specifikaci chráněného označení původu „Cabrito Transmontano“, zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1263/1996 (3).

(3)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 v Úředním věstníku Evropské unie  (4). Jelikož nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 uvedeného nařízení, musí být tato změna schválena,

13.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 69/23

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,