27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/1

(1)

Rada na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 682/2007 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové, v současnosti kódů KN ex 2001 90 30 a ex 2005 80 00, pocházejících z Thajska. Opatření měla formu valorického cla v rozsahu mezi 3,1 % a 12,9 %.

(2)

Rada nařízením (ES) č. 954/2008 (3) změnila platná opatření ohledně jednoho vyvážejícího výrobce a následně sazbu použitelnou pro „všechny ostatní společnosti“, jež se poté pohybovala v rozmezí od 3,1 % do 14,3 %.

(3)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) zachovala Rada prováděcím nařízením (EU) č. 875/2013 (4) tato cla v rozmezí od 3,1 % do 14,3 %.

(4)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost podala společnost River Kwai International Food Industry Co. Ltd. (dále jen „žadatel“), thajský vyvážející výrobce.

(5)

Žádost se omezovala na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli.

(6)

Žadatel v ní poskytl prima facie důkazy, že okolnosti týkající se dumpingu žadatele, na jejichž základě byla platná opatření uložena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(7)

Žadatel zejména tvrdil, že se nové okolnosti týkají změn v sortimentu výrobku, který prodává a že tyto změny mají přímý dopad na náklady na jejich výrobu. Ze srovnání domácích cen žadatele s jeho cenami při vývozu do Unie vyplynulo, že se dumpingové rozpětí jevilo menší než stávající úroveň opatření.

(8)

Po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli. Na tomto základě zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (5) dne 14. února 2013 (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(9)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. července 2011 do 31. prosince 2012 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(10)

Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala žadatele, zástupce vyvážející země a rovněž sdružení výrobců v Unii (Association Européenne des Transformateurs de Maïs Doux „AETMD“).

(11)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(12)

Písemné připomínky předložené AETMD byly zváženy a v příslušných případech k nim bylo přihlédnuto.

(13)

S cílem získat informace nezbytné pro šetření zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(14)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro zjištění dumpingu. Komise provedla inspekci na místě v prostorách žadatele v Thajsku v Bangkoku a v Kanchanaburi.

(15)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je týž výrobek, jaký byl definován v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, totiž kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, v současnosti kódu KN ex 2001 90 30, a kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, v současnosti kódu KN ex 2005 80 00, pocházející z Thajska.

(16)

Jak bylo stanoveno v původním šetření a potvrzeno v přezkumu před pozbytím platnosti, u kukuřice cukrové vyráběné a prodávané v Unii a u kukuřice cukrové vyráběné a prodávané v Thajsku byly zjištěny v podstatě stejné fyzické a chemické vlastnosti a stejná základní použití jako u kukuřice cukrové vyráběné v Thajsku a prodávané na vývoz do Unie. Proto jsou považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

V souladu s čl. 2 odst. 2 první větou základního nařízení Komise nejprve stanovila, zda byl celkový domácí prodej žadatele, pokud jde o obdobný výrobek v období přezkumného šetření, reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní, jestliže celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku představoval v období přezkumného šetření alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(18)

Celkový domácí prodej obdobného výrobku byl shledán reprezentativním.

(19)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie.

(20)

Pro každý z těchto typů výrobku Komise stanovila, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní, jestliže celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období přezkumného šetření představuje nejméně 5 % celkového objemu prodeje stejných nebo srovnatelných typů výrobku na vývoz do Unie.

(21)

Komise zjistila, že v případě všech typů výrobku prodávaných na vývoz do Unie se domácí prodej žadatele uskutečnil v reprezentativních množstvích.

(22)

Dále Komise stanovila podíl ziskových prodejů nezávislým odběratelům na domácím trhu pro každý typ výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečné domácí prodeje.

(23)

Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně na domácím trhu podle typu výrobku bez ohledu na to, zda tyto prodeje jsou ziskové či nikoli, pokud

(24)

Analýza domácího prodeje, kterou vypracovala Komise, ukázala, že více než 90 % domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než jednotkové výrobní náklady. Běžná hodnota byla tudíž vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období přezkumného šetření.

(25)

Všechny prodeje na vývoz do Unie uskutečnil žadatel přímo nezávislým odběratelům v Unii nebo Thajsku. Vývozní cena byla proto stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(26)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu.

(27)

V odůvodněných případech upravila Komise běžnou hodnotu nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(28)

V přípustných a řádně odůvodněných případech byly umožněny úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, nákladech na pojištění, nákladech na manipulaci a nakládku, balení, provizích, úvěrových nákladech a bankovních poplatcích.

(29)

Žadatel požadoval úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení o rozdíl související s hodnotou značky při domácím prodeji pod vlastní značkou a při prodeji pod vlastní značkou na trhu Unie. Hodnota vlastní značky žadatele je údajně vyšší na thajském trhu než na trhu Unie. K odůvodnění svého požadavku se žadatel odkázal na úpravu provedenou v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(30)

Situace žadatele v tomto prozatímním přezkumu se však liší od situace ostatních vyvážejících výrobců, pro něž byly povoleny úpravy v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Úprava provedená v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti se konkrétně vztahuje na vyvážející výrobce, jejichž domácí prodej se uskutečňuje pod vlastní značkou, zatímco prodej do Unie pod značkou maloobchodníka. V tomto prozatímním přezkumu se prodej žadatele jak na domácím trhu, tak na trhu Unie uskutečňuje pod jeho značkou. Kromě toho se úprava provedená v rámci původního šetření a přezkumu před pozbytím platnosti týkala ziskového rozpětí při početním zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení. V rámci tohoto prozatímního přezkumu je však běžná hodnota založena na skutečných cenách žadatele na domácím trhu.

(31)

Pokud jde o údajnou nedostatečnou hodnotu značky při prodeji na trh Unie, dovozce dotčeného výrobku nesoucího značku žadatele se specializuje na dovoz značkových potravinářských produktů, zejména z Asie. Žadatel neobjasnil ani nezdůvodnil, proč by prodej tomuto dovozci měl mít nižší hodnotu, než je hodnota značky žadatele na domácím trhu. V důsledku toho Komise došla k závěru, že žadatel neprokázal, že by měl údajný rozdíl v hodnotě značky dopad na ceny nebo srovnatelnost cen.

(32)

Žadatel rovněž požadoval stejnou úpravu na základě čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Jelikož však žadatel neprokázal, že údajný rozdíl má dopad na ceny nebo srovnatelnost cen, nemohla být úprava povolena ani podle tohoto ustanovení.

(33)

Žádost o úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) a k) se proto zamítá.

(34)

S odkazem na čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení žadatel rovněž požadoval úpravu týkající se snížení vývozní daně poskytovaného vládou. Vláda vyplácí žadateli určitou částku v případě, že dotčený výrobek je prodáván na vývoz, včetně na trh Unie.

(35)

Žadatel mohl prokázat, že za vývoz na trh Unie je mu vyplácena částka odpovídající méně než 0,5 % fakturované hodnoty. Nicméně podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se úprava provede, pokud jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném článku, pro běžnou hodnotu, a nikoli pro vývozní ceny, jak tvrdil žadatel. Šetření navíc ukázalo, že nelze stanovit přímou souvislost mezi platbou přijatou žadatelem, pokud jde o dotčený výrobek při vývozu do Unie, a dovozními poplatky za suroviny, které jsou v něm přítomné.

(36)

Žadatel rovněž požadoval stejnou úpravu na základě čl. 2 odst. 10 písm. k). Jelikož však neprokázal žádnou souvislost mezi snížením vývozní daně a cenou dotčeného vyváženého výrobku, nemohlo být toto tvrzení přijato.

(37)

Žádost o úpravu týkající se snížení vývozní daně podle čl. 2 odst. 10 písm. b) a k) se proto zamítá.

(38)

Vážená průměrná běžná hodnota každého typu dotčeného výrobku vyváženého do Unie byla srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(39)

Na základě toho činí vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 3,6 %.

(40)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise zkoumala, zda se okolnosti, na nichž bylo založeno stávající dumpingové rozpětí, změnily a zda je tato změna trvalé povahy.

(41)

V žádosti o přezkum žadatel odkazoval na změny v sortimentu výrobku, který prodává, s uvedením, že tyto změny přímo ovlivňují výrobní náklady. Šetření potvrdilo, že v důsledku podnikové reorganizace žadatel ve srovnání s obdobím původního šetření již nevyrábí a neprodává určité jiné výrobky a že tato skutečnost ovlivnila náklady na výrobu dotčeného výrobku.

(42)

AETMD uvedlo, že reorganizace provedená žadatelem nemusí být trvalé povahy, neboť provedené změny jsou snadno vratné.

(43)

Vedení společnosti má skutečně možnost, rozhodne-li se tak, provést reorganizaci do původního stavu. Neexistují však žádné důkazy, které by naznačovaly, že by rozhodnutí žadatele provést reorganizaci podniku a zjednodušit komercializaci skupiny výrobků mezi společnostmi skupiny nemělo mít trvalý účinek. Kromě toho reorganizace proběhla již před rokem 2009, což naznačuje, že nová podniková struktura je trvalé povahy.

(44)

Po poskytnutí informací AETMD zopakovalo své tvrzení, že změnu, na jejímž základě byl přezkum zahájen, nelze považovat za změnu trvalé povahy. Konkrétně zpochybnilo dopad na výrobní náklady v důsledku vnitřní reorganizace v rámci skupiny a tvrdilo, že náklady uvnitř skupiny lze jednoduše přerozdělit, a snížit tak běžnou hodnotu. Z tohoto důvodu nelze nové výrobní náklady považovat za okolnosti trvalé povahy. AETMD rovněž uvedlo, že dceřiná společnost odpovědná za výrobu a prodej čerstvých produktů má stejnou adresu jako žadatel. AETMD tvrdilo, že to je další náznak toho, že reorganizace není hloubková a trvalá.

(45)

V reakci na tvrzení AETMD v 44. bodě odůvodnění žadatel zdůraznil, že reorganizace zahrnovala i zlepšení systému nákladového účetnictví, kdy byly zjištěny a odstraněny nedostatky, s cílem optimalizovat výrobu a snížit výrobní náklady. Žadatel rovněž zdůraznil, že jakákoli zpětná změna reorganizace z roku 2009 by v této fázi znamenala velmi složitý proces, neboť mateřská společnost žadatele, Agripure Holding PLC, je kótována na thajské burze.

(46)

Riziko možné zpětné změny reorganizace již bylo řešeno v 43. bodě odůvodnění.

(47)

Kromě toho Komise v zájmu ověření správnosti tvrzení v žádosti o zahájení tohoto přezkumu porovnala výrobní náklady typů výrobku vyvážených do Unie během období původního šetření (tj. před reorganizací uskutečněnou žadatelem v roce 2009) a během období přezkumného šetření. Toto srovnání potvrdilo, že se výrobní náklady na jednotku ve značné míře změnily. Zjištěná změna ve výrobních nákladech na jednotku přesahuje rámec pouhého přerozdělení nákladů a je důsledkem skutečného snížení nepřímých výrobních nákladů, jako je výrobní režie a náklady práce.

(48)

Co se týče otázky stejné administrativní adresy žadatele a jeho dceřiné společnosti, jde o běžnou podnikatelskou praxi. Kromě toho Komise během inspekce na místě v prostorách žadatele zjistila, že výrobní linky a prostory pro skladování hotových výrobků v daných prostorách byly určeny pro výrobu kukuřice cukrové; žádné stopy výroby a skladování čerstvých výrobků prodávaných dceřiné společnosti nebyly viditelné.

(49)

S ohledem na tvrzení AETMD a tvrzení žadatele, jakož i na skutečnost, že bylo zjištěno faktické snížení výrobních nákladů na jednotku mezi obdobím původního šetření a obdobím přezkumného šetření, je třeba tvrzení AETMD zamítnout.

(50)

AETMD rovněž uvedlo, že žadatel plánuje zvýšit svou výrobní kapacitu v roce 2013 přibližně o 40 %. Podle AETMD by tato skutečnost odporovala tvrzení žadatele, že nové, pozměněné výrobní náklady (vyplývající z reorganizace) jsou trvalé povahy.

(51)

Šetření skutečně potvrdilo, že žadatel připravuje zvýšení své výrobní kapacity. Dopad zvýšené výrobní kapacity byl jedním z faktorů, na jejichž základě se během přezkumu před pozbytím platnosti dospělo k závěru, že existuje riziko pokračování dumpingu (6).

(52)

Po poskytnutí informací AETMD zopakovalo tvrzení, že investice do nové výrobní kapacity nutně ovlivní výrobní náklady, a tedy že převažující výrobní náklady, s nimiž byly domácí ceny srovnány v rámci tomto přezkumu (viz 24. bod odůvodnění), nejsou trvalé povahy. AETMD konkrétně provedlo výpočet vycházející z dostupných zdrojů a na jeho základě dospělo k závěru, že ve srovnání se současnými náklady by došlo ke zvýšení celkových nákladů vzhledem k nárůstu nákladů na odpisy přibližně o 10 %.

(53)

Žadatel tvrzení AETMD týkající se zvýšení nákladů na odpisy jako takové nevyvrátil, ale zdůraznil, že tyto zvýšené amortizační náklady budou vyrovnány zvýšením celkových příjmů (zvýšením prodeje) a snížením u jiných nákladů v důsledku vyšší automatizace.

(54)

Jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, žadatel skutečně připravuje investice do nových výrobních zařízení. Tyto investice mohou mít za následek nárůst nákladů na odpisy. Na druhou stranu, a jak uvedl žadatel v odpovědi na připomínku AETMD, může nové výrobní zařízení rovněž přinést změny (oproti stávajícím výrobním linkám), jako je například úroveň automatizace. Tyto změny by měly mít přímý dopad na snížení práce a nákladů na energii a mohly by vyrovnat zvýšení za náklady na odpisy.

(55)

Při bližší úvaze se došlo k závěru, že celkový dopad na výrobní náklady na vyrobenou jednotku nelze měřit dříve, než budou nová zařízení uvedena do provozu a než se jakékoliv dodatečné náklady odrazí v účetní závěrce.

(56)

Nicméně s ohledem na cíl investice (zvýšení účinnosti a konkurenceschopnosti s cílem snížit výrobní náklady na jednotku) se očekává, že přinejmenším ve střednědobém až dlouhodobém horizontu nedojde k žádnému výraznému nárůstu výrobní nákladů na jednotku. Za těchto okolností se předpokládá, že běžná hodnota bude stále založena na cenách na domácím trhu stejně jako v rámci tohoto přezkumu. Tvrzení AETMD proto musí být zamítnuto.

(57)

Po poskytnutí informací AETMD rovněž zpochybnilo trvalou povahu nového dumpingového rozpětí. Tvrdilo, že vývozní ceny, které byly použity jako základ pro výpočet dumpingového rozpětí, nebyly reprezentativní. Konkrétně argumentovalo tím, že

(58)

Vzhledem k tomu, že množství vyvezená do Unie nebyla významná, Komise se sama ujistila, že ceny žadatele zaplacené nebo splatné při vývozu do Unie byly ve srovnání s cenami žadatele zaplacenými nebo splatnými při vývozu do jiných třetích zemí reprezentativní. Na tomto základě se dospělo k závěru, že ceny účtované odběratelům při vývozu do Unie odpovídaly cenám účtovaným odběratelům na ostatních vývozních trzích.

(59)

Existence různých segmentů trhu, vlastní značky a značky maloobchodníků, byla uznána již v předchozích šetřeních (8). Představuje důležitou část definice různých typů výrobku spadajících do oblasti působnosti dotčeného výrobku. Na tomto základě byl porovnán vývoz výrobků s vlastní značkou oproti domácímu prodeji výrobků s vlastní značkou a prodej na vývoz pod značkami maloobchodníků oproti domácímu prodeji pod značkami maloobchodníků.

(60)

Tvrzení AETMD, že budoucí vývoz bude zahrnovat zejména značku maloobchodníků, je spekulativní, nepodpořený důkazy, a jako takový nemůže zpochybnit reprezentativnost vývozu výrobků s vlastní značkou během období přezkumného šetření. Tvrzení AETMD se proto zamítá.

(61)

AETMD rovněž tvrdilo, že by snížení cla mohlo přinést riziko obcházení opatření.

(62)

Je třeba připomenout, že platná cla jsou již mezi thajskými vyvážejícími výrobci příslušně rozlišena. Riziko obcházení (tj. použití doplňkového kódu TARIC s nižším clem) tedy existuje od zavedení původních opatření. Nižší clo pro jednoho z těchto vyvážejících výrobců samo o sobě nezvyšuje riziko, že opatření budou obcházena v rámci Thajska jako celku.

(63)

Kromě toho, budou-li k dispozici informace naznačující, že opatření platná pro cla jsou obcházena, může být za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 13 základního nařízení, zahájeno šetření.

(64)

AETMD rovněž uvedlo, že žadatel mohl uměle zvýšit ceny při vývozu do Unie prostřednictvím křížové kompenzace s paralelním prodejem ostatních výrobků na trh za uměle nízké ceny.

(65)

Jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, vývozní ceny dotčeného výrobku do Unie byly v souladu s vývozními cenami do třetích zemí. Proto nic nenasvědčuje tomu, že vývozní ceny do Unie během období přezkumného šetření byly uměle vysoké, a tvrzení se proto zamítá.

(66)

Na základě výsledků šetření Komise považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné na dovoz dotčeného výrobku společnosti River Kwai International Food Industry Co. Ltd.

(67)

Kromě toho se na žádost žadatele rovněž mění jeho adresa v Thajsku.

(68)

Zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit změnu prováděcího nařízení Rady (EU) č. 875/2013.

(69)

Po poskytnutí informací thajská vláda tvrdila, že průměrná celní sazba pro spolupracující vývozce nezařazené do vzorku by rovněž měla být přezkoumána, aby se tak zohlednila zjištění tohoto částečného prozatímního přezkumu. Je třeba poznamenat, že toto tvrzení přesahuje omezenou oblast působnosti tohoto přezkumu, jehož výhradním cílem je upravit stávající sazbu antidumpingového cla pro žadatele. Veškeré žádosti o změnu výše sazeb antidumpingového cla na základě údajné změny okolností by měly být předloženy v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Proto je nutné uvedené tvrzení zamítnout,

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/7

(1)

Žádost o zápis názvu „Almendra de Mallorca“/„Almendra Mallorquina“/„Ametlla de Mallorca“/„Ametlla Mallorquina“ předložená Španělskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Almendra de Mallorca“/„Almendra Mallorquina“/„Ametlla de Mallorca“/„Ametlla Mallorquina“ zapsán do rejstříku,

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/9

(1)

Žádost o zápis názvu „Aceite de la Comunitat Valenciana“ do rejstříku předložená Španělskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Aceite de la Comunitat Valenciana“ zapsán do rejstříku,

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/10

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/12

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/15

(1)

Má-li být zvýšena konkurenceschopnost a zaručeno, že si všichni spotřebitelé mohou pořídit energii za ty nejpříznivější ceny, je naléhavě nutné dokončit plně funkční a navzájem propojený vnitřní trh s energií, který přispívá k zaručení dodávky dostupné a udržitelné energie pro hospodářství Unie.

(2)

Aby bylo možné trh hlouběji integrovat, je důležité, aby pravidla vyrovnávání v plynárenských přepravních soustavách usnadňovala obchod s plynem mezi vyrovnávacími zónami, a tím přispívala k rozvoji tržní likvidity. Toto nařízení proto stanoví harmonizovaná pravidla vyrovnávání platná v celé Unii, jejichž cílem je poskytnout uživatelům sítě jistotu, že mohou ekonomicky efektivně a nediskriminačně řídit své bilance v různých vyrovnávacích zónách v celé Unii.

(3)

Toto nařízení podporuje rozvoj konkurenčního krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem v Evropské unii, který umožní poskytování plynové flexibility, ať je její zdroj jakýkoli, a nabídne ji k nákupu a prodeji prostřednictvím tržních mechanismů, aby uživatelé sítě mohli účinně vyrovnávat svá vyrovnávací portfolia nebo aby provozovatelé přepravní soustavy využili plynovou flexibilitu při vyrovnávání přepravní soustavy.

(4)

Nařízení (ES) č. 715/2009 stanoví nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem. Tržní pravidla vyrovnávání poskytují uživatelům sítě finanční pobídky v podobě vyrovnávacích poplatků, které odrážejí náklady, aby uživatelé sítě vyrovnávali svá vyrovnávací portfolia.

(5)

Uživatelé sítě mají nést odpovědnost za vyrovnávání svých dodávek a odběrů, a to na základě pravidel vyrovnávání, která jsou koncipována tak, aby podporovala krátkodobý velkoobchodní trh s plynem, přičemž by byly zřízeny obchodní platformy, aby uživatelé sítě a provozovatel přepravní soustavy mohli s plynem obchodovat snadněji. Provozovatelé přepravní soustavy provádějí případně nezbytné zbytkové vyrovnávání přepravních sítí. Přitom by provozovatelé přepravní soustavy měli respektovat pořadí priorit. Pořadí priorit je sestaveno tak, aby provozovatelé přepravní soustavy pořizovali plyn s ohledem jak na ekonomické, tak provozní aspekty a využívali přitom produkty, které lze dodat z co nejširší škály zdrojů, včetně produktů pocházejících ze zařízení LNG a skladovacích zařízení. Provozovatelé přepravní soustavy by se měli snažit své potřeby týkající se vyrovnávání plynu co nejvíce pokrývat prostřednictvím nákupu a prodeje krátkodobých standardizovaných produktů na velkoobchodním trhu.

(6)

Aby uživatelé sítě mohli vyrovnávat svá vyrovnávací portfolia, stanoví toto nařízení i minimální požadavky na poskytování informací pro účely tržního režimu vyrovnávání. Toky informací stanovené tímto nařízením mají tudíž podpořit režim denního vyrovnávání a zajistit soubor informací, o které se uživatel sítě bude moci opřít, aby mohl nákladově efektivním způsobem řídit rizika a příležitosti.

(7)

Kromě ochrany informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, by provozovatelé přepravní soustavy měli v souladu s tímto nařízením zachovávat důvěrnost informací a údajů, které jim byly předloženy pro účely provádění tohoto nařízení, a neměli by třetím stranám poskytovat žádné z těchto informací či údajů ani jejich část, nemají-li na to právní nárok, a pokud je poskytnou, měli by tak učinit pouze v rozsahu tohoto právního nároku.

(8)

Toto nařízení bylo přijato na základě nařízení (ES) č. 715/2009, které doplňuje a tvoří jeho nedílnou součást. Odkazy na nařízení (ES) č. 715/2009 v jiných právních aktech jsou chápány také jako odkazy na toto nařízení. Toto nařízení se vztahuje na kapacity nepodléhající výjimce ve větších nových infrastrukturách, na které se vztahuje výjimka z článku 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (2) nebo z původního článku 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES (3), a to v rozsahu, v němž uplatnění tohoto nařízení toto osvobození neohrožuje. Toto nařízení se použije s ohledem na specifickou povahu propojovacího vedení.

(9)

Toto nařízení bylo stanoveno postupem podle článku 6 nařízení (ES) č. 715/2009. Hlouběji harmonizuje pravidla vyrovnávání vymezená v článku 21 nařízení (ES) č. 715/2009 s cílem usnadnit obchodování s plynem.

(10)

Toto nařízení obsahuje ustanovení, která se vztahují na provozovatele distribuční soustavy a mají harmonizovat jejich úlohy, avšak pouze v souvislosti s prováděním uvedených ustanovení a v rozsahu nezbytném k jejich provedení.

(11)

Vnitrostátní regulační orgány a provozovatelé přepravní soustavy by měli zohledňovat osvědčené postupy a snahy o harmonizaci procesů v souvislosti s prováděním tohoto nařízení. V souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (4), by agentura a vnitrostátní regulační orgány měly zaručit, že jsou pravidla vyrovnávání co nejúčinněji prováděna v celé Unii.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES,

1)

„vyrovnávací zónou“ se rozumí vstupně-výstupní systém, pro nějž platí specifický vyrovnávací režim a který může zahrnovat distribuční soustavy nebo jejich část;

2)

„vyrovnávací akcí“ se rozumí akce provozovatele přepravní soustavy, která má změnit toky plynu a odklonit je do přepravní sítě nebo z ní, kromě případů, kdy se takové akce týkají plynu, který není zaúčtován jako odebraný ze systému, a plynu, který provozovatel přepravní soustavy používá k provozu soustavy;

3)

„poplatkem za neutralitu vyrovnávání“ se rozumí poplatek odpovídající rozdílu mezi částkami, které byly nebo mají být přijaty provozovatelem přepravní soustavy, a částkami, které provozovatel přepravní soustavy uhradil nebo má uhradit v důsledku svých vyrovnávacích činností, jež mají být zaplaceny příslušným uživatelům sítě nebo od nich mají být získány zpět;

4)

„obchodní platformou“ se rozumí elektronická platforma zřízená a spravovaná provozovatelem obchodní platformy, jejímž prostřednictvím mohou obchodující účastníci v souladu s podmínkami použitelnými v rámci obchodní platformy předkládat a přijímat cenové nabídky ohledně plynu nutného k vyrovnání krátkodobých výkyvů v poptávce po plynu či jeho nabídce a rovněž mají právo tyto nabídky přezkoumat a odstoupit od nich a v jejímž rámci provozovatel přepravní soustavy obchoduje za účelem provedení vyrovnávacích akcí;

5)

„obchodujícím účastníkem“ se rozumí uživatel sítě nebo provozovatel přepravní soustavy, který má uzavřenou smlouvu s provozovatelem obchodní platformy a splňuje podmínky nezbytné pro obchodování na obchodní platformě;

6)

„vyrovnávací platformou“ se rozumí obchodní platforma, v jejímž rámci je provozovatel přepravní soustavy obchodujícím účastníkem všech obchodních transakcí;

7)

„vyrovnávací službou“ se rozumí služba poskytovaná provozovateli přepravní soustavy na základě smlouvy na plynovou kapacitu nutnou k vyrovnání krátkodobých výkyvů v poptávce po plynu či jeho nabídce, která není krátkodobým standardizovaným produktem;

8)

„potvrzeným množstvím“ se rozumí množství plynu, které provozovatel přepravní soustavy potvrdil a jehož tok v plynárenském dni D má být naplánován či přeplánován;

9)

„denním vyrovnávacím poplatkem“ se rozumí částka, kterou uživatel sítě uhradí či obdrží za denní vyrovnávací množství;

10)

„měřeným denně“ se rozumí, že množství plynu je změřeno a shromážděno jednou za plynárenský den;

11)

„měřeným v průběhu dne“ se rozumí, že množství plynu je změřeno a shromážděno alespoň dvakrát za plynárenský den;

12)

„neměřeným denně“ se rozumí, že množství plynu je změřeno a shromážděno méně často než jednou za plynárenský den;

13)

„vyrovnávacím portfoliem“ se rozumí seskupení dodávek a odběrů daného uživatele sítě;

14)

„oznámeným množstvím“ se rozumí množství plynu přepraveného mezi provozovatelem přepravní soustavy a uživatelem sítě nebo případně uživateli sítě nebo vyrovnávacími portfolii;

15)

„přídělem“ se rozumní množství plynu, které provozovatel přepravní soustavy přidělil uživateli sítě jako dodávku nebo odběr, vyjádřené v kWh pro účely stanovení denního vyrovnávacího množství;

16)

„cyklem renominace“ se rozumí proces prováděný provozovatelem přepravní soustavy s cílem poskytnout uživateli sítě po obdržení renominace zprávu o potvrzených množstvích;

17)

„vnitrodenním poplatkem“ se rozumí poplatek vybraný provozovatelem přepravní soustavy od uživatele sítě nebo platba zaslaná tímto provozovatelem uživateli sítě na základě vnitrodenních závazků;

18)

„vnitrodenním závazkem“ se rozumí soubor pravidel pro dodávky a odběry prováděné uživateli sítě během plynárenského dne, která uživatelům sítě uložil provozovatel přepravní soustavy.

19)

„základním scénářem“ se rozumí model poskytování informací, v němž informace o odběrech neměřených denně sestávají z předpovědí o den dříve a denních předpovědí;

20)

„variantou 1“ se rozumí model poskytování informací, v němž jsou informace o odběrech neměřených denně a odběrech měřených denně založeny na rozdělení měřených toků během plynárenského dne;

21)

„variantou 2“ se rozumí model poskytování informací, v němž jsou informace o odběrech neměřených denně poskytovány v rámci předpovědi den předem.

a)

plynárenský den, pro nějž je plyn převáděn;

b)

identifikaci dotčených vyrovnávacích portfolií;

c)

zda jde o obchodní oznámení o odevzdání nebo získání;

d)

oznámené množství vyjádřené v kWh/d pro denní oznámené množství nebo v kWh/h pro hodinové oznámené množství podle toho, jak to vyžaduje provozovatel přepravní soustavy.

a)

jako odběr vyrovnávacímu portfoliu uživatele sítě, který podává obchodní oznámení o odevzdání, a

b)

jako dodávku vyrovnávacímu portfoliu uživatele sítě, který podává obchodní oznámení o získání.

a)

udržoval přepravní soustavu v provozních mezích;

b)

dosáhl jiné konečné denní pozice skladování v potrubí v rámci přepravní sítě, než jaká byla předpokládána na základě očekávaných dodávek a odběrů pro tento plynárenský den, a to v souladu s úsporným a účinným provozem přepravní sítě.

a)

vlastní odhady provozovatele přepravní soustavy týkající se poptávky po plynu během plynárenského dne, pro který se uvažuje o vyrovnávací akci (vyrovnávacích akcích);

b)

informace o nominaci a přidělení a měřených tocích plynu;

c)

tlak plynu v celé přepravní síti (celých přepravních sítích).

a)

nákupem nebo prodejem krátkodobých standardizovaných produktů v rámci obchodní platformy a/nebo

b)

využitím vyrovnávacích služeb.

a)

vyrovnávací akce se provádějí nediskriminačně;

b)

vyrovnávací akce zohledňují závazek provozovatelů přepravní soustavy, podle nějž budou provozovat úspornou a účinnou přepravní síť.

a)

jeden obchodující účastník učiní obchodní oznámení o získání a druhý účastník učiní obchodní oznámení o odevzdání;

b)

obě obchodní oznámení uvádějí množství plynu, které je převáděno od obchodujícího účastníka, který učiní obchodní oznámení o odevzdání, k obchodujícímu účastníkovi, který učiní obchodní oznámení o získání;

c)

pokud je použito hodinové oznámené množství, uplatní se toto množství paušálně na všechny zbývající hodiny daného plynárenského dne od uvedeného počátečního okamžiku a pro všechny hodiny před tímto počátečním okamžikem se bude rovnat nule.

a)

provozovatel přepravní soustavy určí příslušné místo vstupu a výstupu nebo skupiny těchto míst, které lze použít;

b)

musí být splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 3;

c)

počáteční obchodující účastník upraví množství plynu, které má být v daném místě vstupu dodáno do přepravní sítě nebo z ní má být v daném místě výstupu odebráno, o množství rovnající se oznámenému množství a poskytne provozovateli přepravní soustavy důkaz o tom, že množství bylo patřičně upraveno.

a)

musí být splněny podmínky stanovené v odst. 3 písm. a) a b);

b)

na hodiny v plynárenském dni od uvedeného počátečního okamžiku do uvedeného koncového okamžiku se uplatní hodinové oznámené množství a pro všechny hodiny před počátečním okamžikem a po koncovém okamžiku se množství bude rovnat nule.

a)

jakým způsobem udrží vyrovnávací služby přepravní síť v provozních mezích;

b)

doba reakce vyrovnávacích služeb ve srovnání s dobami reakce dostupných krátkodobých standardizovaných produktů;

c)

odhadované náklady na pořízení a využití vyrovnávacích služeb ve srovnání s odhadovanými náklady na využití dostupných krátkodobých standardizovaných produktů;

d)

oblast, do které je třeba plyn dodat;

e)

požadavky provozovatele přepravní soustavy na kvalitu plynu;

f)

v jakém rozsahu může pořízení a využití vyrovnávacích služeb ovlivnit likviditu krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem.

a)

než se provozovatel přepravní soustavy zaváže uzavřít smlouvu o vyrovnávací službě, zveřejní nerestriktivní výzvu k předkládání nabídek, v níž uvede účel, rozsah a související pokyny pro účastníky nabídkového řízení, aby jim umožnil zúčastnit se nabídkového řízení;

b)

výsledky se zveřejní, aniž je tím dotčena ochrana citlivých informací obchodní povahy, a jednotlivé výsledky se sdělí každému účastníku nabídkového řízení.

a)

upřednostňuje základní produkty před ostatními dostupnými krátkodobými standardizovanými produkty, kdykoli je to možné a vhodné;

b)

ostatní krátkodobé standardizované produkty využije za následujících okolností:

c)

využívá vyrovnávací služby pouze tehdy, pokud krátkodobé standardizované produkty na základě posouzení dotčeného provozovatele přepravní soustavy nezajistí nebo pravděpodobně nebudou schopny zajistit reakci nutnou k tomu, aby se přepravní síť udržela v provozních mezích.

a)

poskytuje po celý plynárenský den dostatečnou podporu jak uživatelům sítě při obchodování, tak provozovatelům přepravních soustav při vhodných vyrovnávacích akcích prostřednictvím obchodu s relevantními krátkodobými standardizovanými produkty;

b)

zajišťuje transparentní a nediskriminační přístup;

c)

poskytuje služby na základě rovného zacházení;

d)

zaručuje anonymní obchodování alespoň do okamžiku, kdy je uzavřena transakce;

e)

poskytuje podrobný přehled o stávajících nabídkách všem obchodujícím účastníkům;

f)

zaručuje, že všechny obchodní transakce jsou řádně oznámeny provozovateli přepravní soustavy.

a)

po každé obchodní transakci zveřejňuje bez zbytečného prodlení vývoj marginální prodejní nebo kupní ceny nebo

b)

poskytne informace provozovateli přepravní soustavy, pokud se provozovatel přepravní soustavy rozhodne, že zveřejní vývoj marginální prodejní nebo kupní ceny. Provozovatel přepravní soustavy tyto informace zveřejní bez zbytečného prodlení.

a)

je založen na výsledcích provozovatele přepravního systému a využívá platby s vymezenou horní hranicí vyplácené provozovateli přepravní soustavy za lepší než stanovené výsledky a platby vyplácené provozovatelem za horší než stanovené výsledky, přičemž tyto výsledky se měří podle předem určených cílů, které mohou zahrnovat mimo jiné také cíle týkající se nákladů;

b)

zohledňuje prostředky, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici k ovlivnění výsledků;

c)

zaručuje, že jeho uplatnění přesně odráží rozdělení povinností mezi dotčenými stranami;

d)

je přizpůsoben stavu vývoje relevantního trhu s plynem, v němž má být proveden;

e)

je vnitrostátním regulačním orgánem v úzké spolupráci s provozovatelem přepravní soustavy pravidelně podrobován přezkumu, aby bylo možné vyhodnotit, kde a do jaké míry je v tomto mechanismu nutné provést změny.

1)

identifikaci místa propojení;

2)

směr toku plynu;

3)

identifikaci uživatele sítě nebo popřípadě jeho vyrovnávacího portfolia;

4)

identifikaci protistrany uživatele sítě nebo popřípadě jejího vyrovnávacího portfolia;

5)

počátek a konec doby toku plynu, pro kterou se nominace či renominace překládá;

6)

plynárenský den D;

7)

množství plynu, o jehož přepravu se žádá.

a)

uživatelé sítě nejsou povinni předkládat oznámení;

b)

uživatelé sítě mohou předkládat provozovatelům přepravní soustavy nominace pro plynárenský den D nejpozději ve 12:00 UTC (zimní čas) nebo v 11:00 UTC (letní čas) v plynárenský den D–1;

c)

provozovatel přepravní soustavy zašle příslušným uživatelům sítě zprávu o zpracovaných množstvích, a to nejpozději do 12:30 UTC (zimní čas) nebo do 11:30 UTC (letní čas) v plynárenský den D–1.

a)

uživatel sítě nepožádá o pozdější začátek nebo

b)

provozovatel přepravní soustavy nepovolí dřívější začátek.

a)

finanční dopad na provozovatele přepravní soustavy a uživatele sítě;

b)

dopad na přeshraniční obchod;

c)

dopad na režim denního vyrovnávání v místě (místech) propojení.

a)

nominaci nebo renominaci nejpozději dvě hodiny po lhůtě pro nominaci nebo začátku cyklu renominace v těchto případech:

b)

renominaci nejpozději dvě hodiny po začátku cyklu renominace v těchto dalších případech:

a)

uživatelé sítě jsou oprávněni podávat renominace pro plynárenský den;

b)

provozovatel přepravní soustavy předložené nominace či renominace potvrdí nebo zamítne, přičemž zohlední lhůty uvedené v článku 17.

a)

výpočet denního vyrovnávacího množství uvedeného v článku 21;

b)

odvození použitelné ceny uvedené v článku 22 a

c)

všechny ostatní nezbytné parametry.

a)

nabízena služba flexibility prostřednictvím akumulace a/nebo

b)

zavedeno ujednání, na jehož základě uživatelé sítě poskytují plyn, včetně plynu jako věcného plnění, k pokrytí:

a)

marginální prodejní cena, pokud je denní vyrovnávací množství kladné (tj. dodávky uživatele sítě v daném plynárenském dni přesahují jeho odběry v daný plynárenský den), nebo

b)

marginální kupní cena, pokud je denní vyrovnávací množství záporné (tj. odběry uživatele sítě v daném plynárenském dni přesahují jeho dodávky v daný plynárenský den).

a)

marginální prodejní cena je nižší z těchto dvou cen:

b)

marginální kupní cena je vyšší z těchto dvou cen:

a)

slouží jako pobídka pro uživatele sítě, aby vyrovnali své dodávky a odběry;

b)

je koncipována a uplatňována nediskriminačně, aby:

c)

nepoškozuje přeshraniční obchod;

d)

nevede k tomu, že je uživatel sítě nadměrně vystaven finanční zátěži spojené s denními vyrovnávacími poplatky.

a)

pokud je denní vyrovnávací množství uživatele sítě za daný plynárenský den kladné, má se za to, že tento uživatel sítě prodal provozovateli přepravní soustavy množství plynu rovnající se dennímu vyrovnávacímu množství, a tudíž má nárok obdržet od provozovatele přepravní soustavy kredit za denní vyrovnávací poplatky, a

b)

pokud je denní vyrovnávací množství uživatele sítě za daný plynárenský den záporné, má se za to, že tento uživatel sítě koupil od provozovatele přepravní soustavy množství plynu rovnající se dennímu vyrovnávacímu množství, a tudíž je povinen zaplatit provozovateli přepravní soustavy denní vyrovnávací poplatky.

1.

Celosystémový vnitrodenní závazek

je koncipován jako pobídka pro uživatele sítě, aby udržovali přepravní síť v provozních mezích, a stanoví:

2.

Vnitrodenní závazek ohledně vyrovnávacího portfolia

je koncipován jako pobídka pro uživatele sítě, aby udržovali svoji individuální pozici v průběhu plynárenského dne v předem definovaném rozmezí, a stanoví:

3.

Vnitrodenní závazek týkající se místa vstupu-výstupu

je koncipován jako pobídka pro uživatele sítě, aby omezili tok plynu nebo kolísání toku plynu za určitých podmínek v konkrétních místech vstupu-výstupu, a stanoví:

a)

vnitrodenní závazek a související vnitrodenní poplatek, pokud existuje, zbytečně nebrání přeshraničnímu obchodu a nebrání novým uživatelům sítě ve vstupu na příslušný trh;

b)

vnitrodenní závazek se uplatní pouze v případě, kdy jsou uživatelům sítě poskytnuty odpovídající informace předtím, než je v souvislosti s jejich dodávkami a/nebo odběry uplatněn potenciální vnitrodenní poplatek, a pokud mají přiměřené prostředky k tomu, aby mohli řídit svoji expozici;

c)

hlavní náklady, které uživatelům sítě vzniknou v souvislosti s vyrovnávacími závazky, se týkají jejich pozice na konci plynárenského dne;

d)

vnitrodenní poplatky co nejvíce odrážejí náklady, které vzniknou provozovateli přepravní soustavy při provádění souvisejících vyrovnávacích akcí;

e)

vnitrodenní závazek nevede k tomu, že se uživatelé sítě během plynárenského dne na základě finančního vypořádání dostanou na nulovou pozici;

f)

přínosy plynoucí ze zavedení vnitrodenního závazku z hlediska úsporného a účinného provozu přepravní sítě převažují nad potenciálními negativními dopady tohoto závazku včetně dopadů na likviditu obchodů na virtuálním obchodním bodě.

a)

nezbytnosti vnitrodenního závazku, přičemž se zohlední vlastnosti přepravní sítě a flexibilita, kterou má provozovatel přepravní soustavy k dispozici prostřednictvím nákupu či prodeje krátkodobých standardizovaných produktů nebo využití vyrovnávacích služeb v souladu s kapitolou III;

b)

dostupných informací, které uživatelům sítě umožňují včasným způsobem řídit své vnitrodenní pozice;

c)

očekávaného finančního dopadu na uživatele sítě;

d)

vlivu na vstup nových uživatelů sítě na relevantní trh včetně jakéhokoli zbytečného nepříznivého dopadu na tento vstup;

e)

vlivu na přeshraniční obchod včetně potenciálního dopadu na vyrovnávání v sousedních vyrovnávacích zónách;

f)

dopadu na krátkodobý velkoobchodní trh s plynem a na jeho likviditu;

g)

nediskriminační povahy vnitrodenního závazku.

a)

jakékoli náklady a příjmy spojené s denními vyrovnávacími poplatky a vnitrodenními poplatky;

b)

jakékoli náklady a příjmy plynoucí z vyrovnávacích akcí provedených v souladu s článkem 9, pokud vnitrostátní regulační orgán nemá na základě použitelných vnitrostátních předpisů za to, že tyto náklady a příjmy vznikly neefektivním způsobem. Tato úvaha je založena na posouzení, které:

c)

jakékoli další náklady a příjmy související s vyrovnávacími činnostmi provedenými provozovatelem přepravní soustavy, pokud vnitrostátní regulační orgán nepovažuje na základě použitelných vnitrostátních předpisů tyto náklady a příjmy za vzniklé neefektivně.

1)

celkový stav přepravní sítě v souladu s bodem 3.4 odst. 5 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009;

2)

vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavy uvedené v kapitole III;

3)

dodávky a odběry uživatele sítě pro plynárenský den uvedené v článcích 33 až 42.

a)

na internetových stránkách provozovatele přepravní soustavy nebo v jiném systému, který poskytuje informace v elektronickém formátu;

b)

bezplatně k dispozici uživatelům sítě;

c)

snadno použitelné;

d)

jasné, kvantifikovatelné a snadno dostupné;

e)

poskytované nediskriminačně;

f)

uvedené v konzistentních jednotkách, a to buď v kWh nebo kWh/d a kWh/h;

g)

v úředním jazyce (jazycích) členského státu a v angličtině.

a)

každá aktualizace se vztahuje na toky plynu od počátku tohoto plynárenského dne D nebo

b)

každá aktualizace se vztahuje na přírůstkové plynárenské toky po toku, který byl vykázán v předchozí aktualizaci.

a)

každá aktualizace se vztahuje na toky plynu od počátku tohoto plynárenského dne D nebo

b)

každá aktualizace se vztahuje na přírůstkové plynárenské toky po toku, který byl vykázán v předchozí aktualizaci.

a)

v plynárenský den D–1 poskytne provozovatel přepravní soustavy uživatelům sítě předpověď jejich odběrů neměřených denně pro plynárenský den D, a to nejpozději do 12:00 UTC (zimní čas) nebo 11:00 UTC (letní čas);

b)

v plynárenský den D poskytne provozovatel přepravní soustavy uživatelům sítě alespoň dvě aktualizace předpovědi jejich odběrů neměřených denně.

a)

přístup ke krátkodobým standardizovaným produktům na obchodní platformě;

b)

přesnost předpovědi odběrů prováděných uživatelem sítě neměřených denně ve srovnání s dobou jejího poskytnutí;

c)

dobu, kdy končí období renominace stanovené v čl. 15 odst. 1;

d)

dobu první aktualizace předpovědi odběrů prováděných uživatelem sítě neměřených denně.

a)

Pro informační modely podle základního scénáře a varianty 1 se přidělí všechen plyn dodaný do distribuční soustavy;

b)

pro informační model podle varianty 2 se odběry neměřené denně rovnají předpovědi odběrů prováděných uživatelem sítě neměřených denně poskytnuté den předem;

c)

pro informační model podle varianty 1 se počáteční příděl a počáteční denní vyrovnávací množství považuje za konečný příděl a konečné denní vyrovnávací množství.

a)

zvýšením četnosti poskytování informací uživatelům sítě;

b)

zkrácením souvisejících lhůt pro poskytování informací;

c)

zlepšením přesnosti poskytovaných informací.

a)

provozovatel přepravní soustavy nepotřebuje pro účely poskytování služby flexibility prostřednictvím akumulace uzavřít žádnou smlouvu s jakýmkoli dalším provozovatelem infrastruktury, např. provozovatelem skladovacího zařízení nebo provozovatelem zařízení LNG;

b)

příjmy, které provozovateli přepravní soustavy plynou z poskytování služby flexibility prostřednictvím akumulace, se přinejmenším rovnají nákladům, které vznikly nebo mají při poskytování této služby vzniknout;

c)

služba flexibility prostřednictvím akumulace je nabízena transparentním a nediskriminačním způsobem a může být nabízena prostřednictvím mechanismů hospodářské soutěže;

d)

provozovatel přepravní soustavy neúčtuje uživateli sítě přímé ani nepřímé poplatky za jakékoli náklady, které při poskytování služby flexibility prostřednictvím akumulace vzniknou, pokud tak není uvedeno ve smlouvě uzavřené s tímto uživatelem sítě, a

e)

poskytování služby flexibility prostřednictvím akumulace nemá nepříznivý vliv na přeshraniční obchod.

a)

popis stavu vývoje a likvidity krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem v době vypracování zprávy, a to mimo jiné včetně následujících informací, má-li je provozovatel přepravní soustavy k dispozici:

b)

prozatímní opatření, která mají být uplatněna;

c)

důvody uplatnění prozatímních opatření:

d)

identifikaci kroků, které budou přijaty k odstranění prozatímních opatření, včetně kritérií pro provedení těchto kroků a posouzení souvisejícího harmonogramu.

a)

ke krátkodobému velkoobchodnímu trhu s plynem, jenž má dostatečnou likviditu;

b)

k plynové kapacitě nutné k vyrovnání krátkodobých výkyvů v poptávce po plynu či jeho nabídce nebo

c)

k dostatečným informacím o svých dodávkách a odběrech.

a)

ve vztahu k dennímu vyrovnávacímu množství uživatelů sítě;

b)

transparentně a nediskriminačně;

c)

pouze v nezbytném rozsahu a po minimální nutnou dobu.

a)

odráží flexibilitu přepravní sítě a potřeby uživatele sítě;

b)

odráží úroveň rizika, jemuž je uživatel sítě vystaven při vyrovnávání svých dodávek a odběrů;

c)

nebrzdí rozvoj krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem;

d)

nevede ke zbytečně nadměrnému zvýšení nákladů provozovatele přepravní soustavy na vyrovnávací akce.

a)

přesahuje příděl pro odběr neměřený denně v případě, že je denní vyrovnávací množství kladné;

b)

je nižší než příděl pro odběr neměřený denně v případě, že je denní vyrovnávací množství záporné.

a)

podle podmínek stávající smlouvy, pokud obsahuje ustanovení, která povolují snížit množství plynu, k němuž se vztahuje závazek, a/nebo stávající smlouvu ukončit, nebo

b)

pokud takováto smluvní práva neexistují:

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/36

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 posoudila Komise žádost Itálie o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Pecorino Sardo“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1263/96 (2) ve znění nařízení (ES) č. 215/2011 (3).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena,

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/38

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/40

(1)

Nařízení (EU) č. 472/2013 se vztahuje na členské státy, které jsou v době jeho vstupu v platnost již příjemci finanční pomoci, včetně pomoci z Evropského mechanismu stability.

(2)

Nařízení (EU) č. 472/2013 stanoví pravidla schválení makroekonomického ozdravného programu pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci, jež musí odpovídat ustanovením Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability.

(3)

Na žádost Kypru ze dne 25. června 2012 o finanční pomoc z Evropského mechanismu stability Rada dne 25. dubna 2013 rozhodnutím 2013/236/EU (2) stanovila, že Kypr má důsledně provádět makroekonomický ozdravný program.

(4)

Dne 24. dubna 2013 Rada guvernérů ESM v zásadě rozhodla poskytnout stabilizační podporu pro Kypr a schválila memorandum o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky a jeho podpis Komisí jménem ESM.

(5)

V souladu s čl. 1 odst. 2 prováděcího rozhodnutí 2013/463/EU (3) provedla Komise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a v příslušných případech i Mezinárodním měnovým fondem (MMF) třetí přezkum za účelem posouzení pokroku dosaženého při provádění dohodnutých opatření, jakož i jejich účinnosti a hospodářského a sociálního dopadu.

(6)

V důsledku toho by prováděcí rozhodnutí 2013/463/EU mělo být aktualizováno v oblastech reformy finančního sektoru, fiskální politiky a strukturálních reforem, zejména pokud jde o i) vypracování komunikační strategie v rámci společné pracovní skupiny Central Bank of Cyprus (CBC) a ministerstva financí pro plán pro uvolňování kontrol kapitálu a provádění strategie pro bankovní sektor; ii) včasné oznamování odhadů bank, pokud jde o potenciální dopad nově zavedených a budoucích pravidel Unie v oblasti kapitálových požadavků a úvěrů v selhání na kapitál, výnosnost a ukazatel krytí likvidity; iii) zřízení pracovní skupiny za účelem posouzení množství registrovaných smluv o prodeji pozemků bez vydání vlastnckého titulu a poskytnutí doporučení v této záležitosti; iv) reformu postupů pro řešení platební neschopnosti podniků a fyzických osob; v) přezkum občanského soudního řádu a procesních předpisů s cílem zajištění hladkého a účinného fungování přepracovaných rámcových podmínek pro exekuční a insolvenční řízení; iv) úpravu primárního cílového schodku veřejných financí v roce 2014 na 1,8 % HDP; vii) provedení první fáze státního systému zdravotní péče poté, co bude definován a schválen úplný plán tohoto systému; viii) revizi politik týkajících se tvorby cen a úhrad zdravotnického zboží a služeb, včetně těch, které souvisí s výdaji na léčivé přípravky; ix) vytvoření útvaru pro privatizaci; x) předložení akčního plánu pro řešení nedostatků zjištěných ve 2. fázi vzájemného hodnocení provedeného Globálním fórem pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); xi) vypracování strategie růstu založené na konkurenčních výhodách Kypru s cílem pomoci kyperským orgánům nastartovat ekonomiku. Provedení komplexních a ambiciózních reforem ve finanční, fiskální a strukturální oblasti by mělo zabezpečit střednědobou udržitelnost kyperského veřejného dluhu.

(7)

V průběhu provádění komplexního balíčku politických opatření pro Kypr by Komise měla poskytovat další politické poradenství a odbornou pomoc v konkrétních oblastech. Členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu, který se potýká s nedostatečnou správní kapacitou, má o technickou pomoc požádat Komisi, která může pro tento účel vytvořit skupiny odborníků.

(8)

Kyperské orgány by měly při přípravě, provádění, sledování a hodnocení makroekonomického ozdravného programu usilovat v souladu se stávajícími vnitrostátními pravidly a zvyklostmi o názory sociálních partnerů a organizací občanské společnosti,

1)

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Ve snaze ozdravit svůj finanční sektor Kypr bude nadále pokračovat v restrukturalizaci bankovního sektoru a sektoru družstevních úvěrových institucí; bude pokračovat v posilování dohledu a regulace; provede reformu rámce pro restrukturalizaci dluhu a postupně zruší kapitálová omezení v souladu se svým plánem a současně zajistí finanční stabilitu. Program stanoví tato opatření a výstupy:

2)

Odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Během roku 2014 kyperské orgány plně provedou trvalá opatření zahrnutá v zákoně o rozpočtu pro rok 2014, která činí nejméně 270 milionů EUR. Rovněž zajistí plné provedení konsolidačních opatření přijatých od prosince 2012.“

3)

Vkládá se nový odstavec, který zní:

„7a.   Pokud jde o fiskální politiku v období 2015–2016, kyperské orgány usilují o saldo veřejných financí, které je v souladu s postupem nápravy schodku, přičemž dodržují doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku (PNS).“

4)

Odstavec 8 se mění takto:

5)

Odstavce 10 až 13 se nahrazují tímto:

„10.   Kypr zajistí provádění dohodnutých opatření s cílem řešit zjištěné nedostatky v jeho aktivačních politikách. Kypr učiní rychlá opatření pro vytvoření příležitostí pro mladé a pro zlepšení jejich perspektivy zaměstnatelnosti v souladu s cíli doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi (4). Koncepce, řízení a provádění opatření určených pro mladé lidi musí být dobře začleněny do širšího systému aktivačních politik a musí být v souladu s reformou systému sociálního zabezpečení a dohodnutými rozpočtovými cíli.

11.   Kypr musí být připraven přijmout jakékoli další nezbytné změny odvětvových právních předpisů, které jsou nezbytné k plnému provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (5). Kyperské orgány dále zlepší fungování regulovaných povolání. Lepšího rámce pro hospodářskou soutěž se dosáhne posílením fungování příslušného orgánu pro hospodářskou soutěž a posílením nezávislosti a pravomocí národních regulačních orgánů.

12.   Kypr zajistí snížení počtu nevyřízených vydání vlastnického titulu k nemovitosti, učiní opatření pro zrychlení rychlého rušení břemen u vlastnických titulů, které mají být převedeny na kupující nemovitostí, a stanoví lhůty pro vydávání stavebních povolení a vlastnických titulů.

13.   Kypr změní pravidla pro nucený prodej nemovitostí zatížených hypotékou a umožní soukromé dražby v co nejkratších časových rozmezích. Zvýší se rychlost práce soudů a nevyřízené soudní případy budou vyřešeny do konce programu. Kypr přijme iniciativy na posílení konkurenceschopnosti svého odvětví cestovního ruchu provedením konkrétního akčního plánu, který povede k dosažení kvantifikovaných cílů obsažených mimo jiné v revidované strategii cestovního ruchu na období 2011–2015. Kypr provede strategii pro leteckou politiku vedoucí k přizpůsobení vnější politiky Kypru v oblasti letectví, přičemž zohlední vnější politiku EU v oblasti letectví a dohody EU v oblasti letecké dopravy a zároveň zajistí dostatečnou leteckou dostupnost.

6)

V odstavci 14 se písmeno b) nahrazuje tímto:

7)

Odstavec 15 se nahrazuje tímto:

„15.   Kypr předloží Komisi aktualizovanou žádost o odbornou pomoc během programového období. V této žádosti budou uvedeny a specifikovány oblasti odborné pomoci či poradenských služeb, které kyperské orgány považují za zásadní pro plnění svého makroekonomického ozdravného programu.“

8)

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„16.   Při tvorbě komplexní a soudržné strategie růstu, která by umožnila nastartovat ekonomiku, Kypr tuto strategii začlení do svého vnitrostátního institucionálního rámce, čímž posílí probíhající reformy veřejné správy, reformy správy veřejných financí, další závazky v rámci kyperského makroekonomického ozdravného programu a příslušné iniciativy Unie, přičemž zohlední dohodu o partnerství pro provádění evropských strukturálních a investičních fondů.“

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/43

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, stanovení seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN Komise prostřednictvím rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 (2) (dále jen „rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012“) oznámila osmi třetím zemím, že mohou být Komisí určeny jako nespolupracující třetí země.

(4)

V rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Komise uvedla informace o základních skutečnostech a faktorech, z nichž toto určení vychází.

(5)

Rovněž dne 15. listopadu 2012 Komise v samostatných dopisech oznámila osmi třetím zemím skutečnost, že zvažuje možnost, že budou určeny jako nespolupracující třetí země.

(6)

Komise v těchto dopisech zdůraznila, že s cílem zabránit tomu, aby byly dotčené třetí země určeny a navrženy pro formální zařazení jako nespolupracující třetí země podle článků 31 a 33 nařízení o rybolovu NNN, vyzývají se, aby v úzké spolupráci s Komisí vypracovaly akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012.

(7)

V důsledku toho Komise vyzvala osm dotčených třetích zemí, aby: i) přijaly všechna opatření nezbytná k provedení opatření uvedených v akčních plánech, které Komise navrhla, ii) vyhodnotily provádění opatření uvedených v akčních plánech, které Komise navrhla, a iii) zasílaly Komisi každých šest měsíců podrobné zprávy s hodnocením provádění každého opatření, mimo jiné z hlediska jejich individuální a/nebo celkové účinnosti při zajišťování plně vyhovujícího systému pro kontrolu rybolovu.

(8)

Osm dotčených třetích zemí dostalo možnost odpovědět písemně na otázky výslovně uvedené v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, jakož i na další relevantní informace, což jim umožnilo předložit důkazy k vyvrácení nebo doplnění skutečností uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 nebo případně přijmout akční plán ke zlepšení stavu a opatření k nápravě této situace. Těmto osmi zemím bylo zaručeno právo na vyžádání nebo poskytnutí dodatečných informací.

(9)

Dne 15. listopadu 2012 zahájila Komise s osmi třetími zeměmi dialog a zdůraznila, že za dostatečné k tomu, aby se v této záležitosti dosáhlo dohody, považuje období šesti měsíců.

(10)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předložené těmito osmi zeměmi v návaznosti na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 byly zváženy a zohledněny. Uvedených osm zemí bylo o úvahách Komise průběžně informováno buď ústně, nebo písemně.

(11)

Prováděcím rozhodnutím ze dne 26. listopadu 2013 (3) (dále jen „prováděcí rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013“) určila Komise Belize, Kambodžské království a Republiku Guinea jako třetí země nespolupracující v boji proti rybolovu NNN. V souladu s nařízením o rybolovu NNN Komise uvedla důvody, pro které se domnívá, že tyto tři země neplní své povinnosti jakožto státy vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní státy vyplývající z mezinárodního práva a že nepodnikají kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(12)

Prováděcí rozhodnutí Rady, jímž se Belize, Kambodžské království a Republika Guinea zařazuje na seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti rybolovu NNN, by tedy mělo být přijato v souvislosti s prováděním nařízení o rybolovu NNN coby výsledek šetření a dialogu, které proběhly v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v nařízení o rybolovu NNN. Tato šetření a dialog včetně vzájemné korespondence a uskutečněných setkání, jakož i rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a prováděcího rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 tvoří základ tohoto rozhodnutí, které se opírá o totožné důvody. Z tohoto rozhodnutí, jímž se Belize, Kambodžské království a Republika Guinea zařazuje na seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti rybolovu NNN, by měly vyplynout důsledky uvedené v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(13)

Podle čl. 34 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN Rada na základě rozhodnutí přijatého na návrh Komise kvalifikovanou většinou vyškrtne třetí zemi ze seznamu nespolupracujících třetích zemí, pokud daná země prokáže, že došlo k nápravě situace, jež opodstatňovala její zařazení na seznam. V rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu se rovněž zohlední, zda příslušné určené třetí země přijaly konkrétní opatření, která mohou vést k trvalému zlepšení této situace.

(14)

Dne 15. listopadu 2012 uvědomila Komise v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN Belize, že zvažuje možnost jeho určení jako nespolupracující třetí země, a Belize vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovalo akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012. V období od prosince 2012 do srpna 2013 Belize vyjádřilo své stanovisko prostřednictvím písemných vyjádření a setkalo se s Komisí, aby projednalo body vztahující se k této záležitosti. Komise poskytla Belize příslušné informace písemně. Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Byly zváženy a zohledněny ústní a písemné připomínky předložené Belize v návaznosti na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a Belize bylo zároveň průběžně informováno buď ústně, nebo písemně o úvahách Komise. Komise zaujala stanovisko, že oblasti, jež byly v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 popsány jako problematické a nedostatečné, Belize nevyřešilo uspokojivým způsobem. Kromě toho Komise dospěla k závěru, že ani opatření, která byla navržena v akčním plánu předloženém Belize, nebyla provedena v plné míře.

(15)

V rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Komise analyzovala povinnosti Belize a hodnotila soulad s jeho mezinárodními závazky jakožto státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN. Komise přezkoumala, zda Belize dodržovalo své mezinárodní závazky podle rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a s ohledem na příslušné informace, které k nim Belize poskytlo, navrhovaný akční plánem, jakož i opatření, která byla přijata k nápravě situace.

(16)

Hlavní nedostatky, které Komise v navrhovaném akčním plánu shledala, souvisely s několika případy nesplnění povinností vyplývajících z mezinárodního práva, které se zejména týkaly přijetí vhodného právního rámce, absence přiměřeného a účinného sledování, kontrolního a inspekčního programu, odrazujícího sankčního systému a řádného provádění systému osvědčování úlovků. Zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu a podmínek pro registraci plavidel v souladu s mezinárodním právem. Bylo rovněž zjištěno nedodržování doporučení a usnesení příslušných orgánů, např. Mezinárodního akčního plánu Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (IPOA-UN). Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však považuje jen za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(17)

Komise v prováděcím rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 určila Belize jako nespolupracující třetí zemi podle nařízení o rybolovu NNN.

(18)

Pokud jde o možné omezení Belize jako rozvojové země, uvádí se, že zvláštní rozvojový status a celková výkonnost Belize v oblasti rybolovu nejsou nepříznivě ovlivněny jeho obecnou úrovní rozvoje.

(19)

S ohledem na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a prováděcí rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 a dialog, který Komise s Belize vedla, a jeho výsledky lze dospět k závěru, že opatření přijatá Belize v souvislosti s jeho povinnostmi jakožto státu vlajky jsou nedostatečná k dosažení souladu s články 91, 94, 117 a 118 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), články 18, 19 a 20 Dohody Organizace spojených národů o rybích populacích (UNSFA) a čl. II odst. 8 Dohody FAO o dodržování opatření.

(20)

Belize tedy nesplnilo své povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti přijímání opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, a mělo by být zařazeno na unijní seznam nespolupracujících třetích zemí.

(21)

Dne 15. listopadu 2012 uvědomila Komise v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN Kambodžské království (Kambodžu), že zvažuje možnost jejího určení jako nespolupracující třetí země, a Kambodžu vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovala akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012. V období od prosince 2012 do června 2013 Kambodža vyjádřila své stanovisko prostřednictvím písemných vyjádření a setkala se s Komisí, aby projednala body vztahující se k této záležitosti. Komise poskytla Kambodži příslušné informace písemně. Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Byly zváženy a zohledněny ústní a písemné připomínky předložené Kambodžou v návaznosti na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a Kambodža byla zároveň průběžně informována buď ústně, nebo písemně o úvahách Komise. Komise zaujala stanovisko, že oblasti, jež byly v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 popsány jako problematické a nedostatečné, Kambodža nevyřešila uspokojivým způsobem. Kromě toho Komise dospěla k závěru, že ani opatření, která byla navržena v akčním plánu předloženém Kambodžou, nebyla provedena v plné míře.

(22)

V rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Komise analyzovala povinnosti Kambodže a hodnotila soulad s jejími mezinárodními závazky jakožto státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN. Komise přezkoumala, zda Kambodža dodržovala své mezinárodní závazky v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a s ohledem na navrhovaný akční plán, který byl podrobněji rozpracován na základě příslušných informací poskytnutých Kambodžou.

(23)

Hlavní nedostatky, které Komise v navrhovaném akčním plánu shledala, souvisely s nesplněním povinností vyplývajících z mezinárodního práva, které se zejména týkaly přijetí vhodného právního rámce, přiměřeného a účinného sledování, kontrolního a inspekčního programu a odrazujícího sankčního systému. Zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků a podmínek pro registraci plavidel v souladu s mezinárodním právem. Bylo rovněž zjištěno nedodržování doporučení a usnesení příslušných orgánů, např. IPOA-OSN. Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však považuje jen za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(24)

Komise v prováděcím rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 určila Kambodžu jako nespolupracující třetí zemi podle nařízení o rybolovu NNN.

(25)

Pokud jde o možné omezení Kambodže jako rozvojové země, uvádí se, že zvláštní rozvojový status a celková výkonnost Kambodže v oblasti rybolovu nejsou nepříznivě ovlivněny její obecnou úrovní rozvoje.

(26)

Opatření přijatá Kambodžou s ohledem na její povinnosti jakožto státu vlajky jsou nedostatečná pro dosažení souladu s články 91 a 94 úmluvy UNCLOS. Je třeba připomenout, že je nepodstatné, zda Kambodža úmluvu UNCLOS skutečně ratifikovala, protože ustanovení úmluvy UNCLOS o plavbě na volném moři (články 86 až 115 úmluvy UNCLOS) se uznávají jako mezinárodní zvykové právo. Tato ustanovení totiž kodifikují již existující pravidla mezinárodního zvykového práva a přejímají téměř doslovně znění Úmluvy o volném moři a Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu přilehlém, a k nimž Kambodža přistoupila a které ratifikovala.

(27)

S ohledem na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a prováděcí rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 a dialog, který Komise s Kambodžou vedla, a jeho výsledky lze dospět k závěru, že opatření přijatá Kambodžou v souvislosti s jejími povinnostmi jakožto státu vlajky jsou nedostatečná k dosažení souladu s články 91 a 94 úmluvy UNCLOS.

(28)

Kambodža tedy nesplnila své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti přijímání opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, a měla by být zařazena na unijní seznam nespolupracujících třetích zemí.

(29)

Dne 15. listopadu 2012 uvědomila Komise v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN Guinejskou republiku (Guineu), že zvažuje možnost jejího určení jako nespolupracující třetí země, a Guineu vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovala akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012. V období od prosince 2012 do července 2013 Guinea vyjádřila své stanovisko prostřednictvím písemných vyjádření a setkala se s Komisí, aby projednala body vztahující se k této záležitosti. Komise poskytla Guineji příslušné informace písemně. Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Byly zváženy a zohledněny ústní a písemné připomínky předložené Guineou v návaznosti na rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a Guinea byla zároveň průběžně informována buď ústně, nebo písemně o úvahách Komise. Komise zaujala stanovisko, že oblasti, jež byly v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 popsány jako problematické a nedostatečné, Guinea nevyřešila uspokojivým způsobem. Kromě toho Komise dospěla k závěru, že ani opatření, která byla navržena v akčním plánu předloženém Guineou, nebyla provedena v plné míře.

(30)

V rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Komise analyzovala povinnosti Guineje a hodnotila soulad s jejími mezinárodními závazky jakožto státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN. Komise přezkoumala, zda Guinea dodržovala své mezinárodní závazky v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a s ohledem na navrhovaný akční plán, který byl podrobněji rozpracován na základě příslušných informací poskytnutých Guineou.

(31)

Hlavní nedostatky, které Komise v navrhovaném akčním plánu shledala, souvisely s nedokončenými reformami, jejichž účelem je zajistit dostatečně přiměřené a účinné sledování jejího rybářského loďstva, účinné provádění vnitrostátního práva a právních předpisů v oblasti rybolovu, prosazování pravidel prostřednictvím stíhání a sankcionování odhalených nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností, posílení prostředků pro inspekci a dohled, odrazující sankční systém a rybářskou politiku odpovídající administrativní kapacitě, pokud jde o kontrolu a dohled. Zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu a podmínek pro registraci plavidel v souladu s mezinárodním právem. Bylo rovněž zjištěno nedodržování doporučení a usnesení příslušných orgánů, např. IPOA-OSN. Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však považuje jen za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(32)

Komise v prováděcím rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 určila Guineu jako nespolupracující třetí zemi podle nařízení o rybolovu NNN.

(33)

Pokud jde o možné omezení Guineje jako rozvojové země, uvádí se, že zvláštní rozvojový status Guineje může být nepříznivě ovlivněn její úrovní rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků Guineje, pomoc poskytnutou Unií a členskými státy a kroky přijaté za účelem nápravy situace nemůže nízký stupeň rozvoje této země vysvětlit celkový postoj Guineje jako státu vlajky nebo pobřežního státu v oblasti rybolovu a nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(34)

S ohledem na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a prováděcí rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 a dialog, který Komise s Guineou vedla, a jeho výsledky lze dospět k závěru, že opatření přijatá Guineou v souvislosti s jejími povinnostmi jakožto státu vlajky a pobřežního státu jsou nedostatečná k dosažení souladu s články 61, 62, 94, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a články 18, 19 a 20 dohody UNFSA.

(35)

Guinea tedy nesplnila své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti přijímání opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, a měla by být zařazena na unijní seznam nespolupracujících třetích zemí.

(36)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům, k nimž se v případě Belize, Kambodže a Guineje dospělo, by tyto země měly být zařazeny na seznam nespolupracujících třetích zemí, který se má stanovit v souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN.

(37)

Opatření, která by měla být použita v případě Belize, Kambodže a Guineje, jsou uvedena v článku 38 nařízení o rybolovu NNN. Zákaz dovozu se vztahuje na všechny populace a živočišné druhy podle definice v čl. 2 odst. 8 nařízení o rybolovu NNN, neboť určení není odůvodněno tím, že nebyla přijata vhodná opatření v souvislosti s rybolovem NNN majícím dopad na některou populaci nebo druhy. V souladu s definicí uvedenou v čl. 2 bodu 11 nařízení o rybolovu NNN se dovozem rozumí dovezení produktů rybolovu na území Unie, a to i pro účely překládky v přístavech na jejím území.

(38)

Je třeba poznamenat, že rybolov NNN mimo jiné decimuje populace ryb, ničí mořské prostředí, ohrožuje zachování a udržitelné využívání mořských zdrojů, narušuje hospodářskou soutěž, ohrožuje zajišťování potravin, znevýhodňuje poctivé rybáře a oslabuje pobřežní komunity. Vzhledem k rozsahu problémů souvisejících s rybolovem NNN se má za to, že je nutné, aby Unie urychleně uplatnila opatření vůči Belize, Kambodži a Guineji jakožto nespolupracujícím zemím. S ohledem na výše uvedené by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(39)

Pokud Belize, Kambodža či Guinea prokáží, že situace opravňující jejich uvedení na seznam byla napravena, Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise odstraní tuto třetí zemi ze seznamu nespolupracujících třetích zemí v souladu s čl. 34 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN. V rozhodnutí o odstranění ze seznamu se rovněž zohlední, zda Belize, Kambodža či Guinea přijaly konkrétní opatření, která mohou vést k trvalému zlepšení situace,

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/48

(1)

Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1).

(2)

Po skončení mandátu paní Rikke EDSJÖOVÉ se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,