ISSN 1977-0626

doi:10.3000/19770626.L_2014.091.ces

Úřední věstník

Evropské unie

L 91

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 57
27. března 2014


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 307/2014 ze dne 24. března 2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 875/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 308/2014 ze dne 20. března 2014 o zapsání názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Almendra de Mallorca/Almendra Mallorquina/Ametlla de Mallorca/Ametlla Mallorquina (CHZO))

7

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 309/2014 ze dne 20. března 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Aceite de la Comunitat Valenciana (CHOP))

9

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 310/2014 ze dne 25. března 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

10

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 311/2014 ze dne 25. března 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

12

 

*

Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích ( 1 )

15

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 313/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Pecorino Sardo (CHOP))

36

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 314/2014 ze dne 26. března 2014 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

38

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

2014/169/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 24. března 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/463/EU, kterým se schvaluje makroekonomický ozdravný program pro Kypr

40

 

 

2014/170/EU

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 24. března 2014, kterým se stanoví seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu podle nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu

43

 

 

2014/171/EU

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 24. března 2014 o jmenování jednoho dánského člena Evropského hospodářského a sociálního výboru

48

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 307/2014

ze dne 24. března 2014,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 875/2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.   Platná opatření

(1)

Rada na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 682/2007 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové, v současnosti kódů KN ex 2001 90 30 a ex 2005 80 00, pocházejících z Thajska. Opatření měla formu valorického cla v rozsahu mezi 3,1 % a 12,9 %.

(2)

Rada nařízením (ES) č. 954/2008 (3) změnila platná opatření ohledně jednoho vyvážejícího výrobce a následně sazbu použitelnou pro „všechny ostatní společnosti“, jež se poté pohybovala v rozmezí od 3,1 % do 14,3 %.

(3)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) zachovala Rada prováděcím nařízením (EU) č. 875/2013 (4) tato cla v rozmezí od 3,1 % do 14,3 %.

2.   Žádost o přezkum

(4)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost podala společnost River Kwai International Food Industry Co. Ltd. (dále jen „žadatel“), thajský vyvážející výrobce.

(5)

Žádost se omezovala na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli.

(6)

Žadatel v ní poskytl prima facie důkazy, že okolnosti týkající se dumpingu žadatele, na jejichž základě byla platná opatření uložena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(7)

Žadatel zejména tvrdil, že se nové okolnosti týkají změn v sortimentu výrobku, který prodává a že tyto změny mají přímý dopad na náklady na jejich výrobu. Ze srovnání domácích cen žadatele s jeho cenami při vývozu do Unie vyplynulo, že se dumpingové rozpětí jevilo menší než stávající úroveň opatření.

3.   Zahájení částečného prozatímního přezkumu

(8)

Po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli. Na tomto základě zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (5) dne 14. února 2013 (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

4.   Období přezkumného šetření

(9)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. července 2011 do 31. prosince 2012 (dále jen „období přezkumného šetření“).

5.   Strany dotčené šetřením

(10)

Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala žadatele, zástupce vyvážející země a rovněž sdružení výrobců v Unii (Association Européenne des Transformateurs de Maïs Doux „AETMD“).

(11)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(12)

Písemné připomínky předložené AETMD byly zváženy a v příslušných případech k nim bylo přihlédnuto.

(13)

S cílem získat informace nezbytné pro šetření zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(14)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro zjištění dumpingu. Komise provedla inspekci na místě v prostorách žadatele v Thajsku v Bangkoku a v Kanchanaburi.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(15)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je týž výrobek, jaký byl definován v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, totiž kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, v současnosti kódu KN ex 2001 90 30, a kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, v současnosti kódu KN ex 2005 80 00, pocházející z Thajska.

2.   Obdobný výrobek

(16)

Jak bylo stanoveno v původním šetření a potvrzeno v přezkumu před pozbytím platnosti, u kukuřice cukrové vyráběné a prodávané v Unii a u kukuřice cukrové vyráběné a prodávané v Thajsku byly zjištěny v podstatě stejné fyzické a chemické vlastnosti a stejná základní použití jako u kukuřice cukrové vyráběné v Thajsku a prodávané na vývoz do Unie. Proto jsou považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

1.   Stanovení běžné hodnoty

(17)

V souladu s čl. 2 odst. 2 první větou základního nařízení Komise nejprve stanovila, zda byl celkový domácí prodej žadatele, pokud jde o obdobný výrobek v období přezkumného šetření, reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní, jestliže celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku představoval v období přezkumného šetření alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(18)

Celkový domácí prodej obdobného výrobku byl shledán reprezentativním.

(19)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie.

(20)

Pro každý z těchto typů výrobku Komise stanovila, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní, jestliže celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období přezkumného šetření představuje nejméně 5 % celkového objemu prodeje stejných nebo srovnatelných typů výrobku na vývoz do Unie.

(21)

Komise zjistila, že v případě všech typů výrobku prodávaných na vývoz do Unie se domácí prodej žadatele uskutečnil v reprezentativních množstvích.

(22)

Dále Komise stanovila podíl ziskových prodejů nezávislým odběratelům na domácím trhu pro každý typ výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečné domácí prodeje.

(23)

Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně na domácím trhu podle typu výrobku bez ohledu na to, zda tyto prodeje jsou ziskové či nikoli, pokud

objem prodeje typu výrobku prodaného za čistou prodejní cenu, která se rovná vypočítaným výrobním nákladům nebo je vyšší, činil více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku, a

vážená průměrná prodejní cena tohoto typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(24)

Analýza domácího prodeje, kterou vypracovala Komise, ukázala, že více než 90 % domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než jednotkové výrobní náklady. Běžná hodnota byla tudíž vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období přezkumného šetření.

2.   Stanovení vývozní ceny

(25)

Všechny prodeje na vývoz do Unie uskutečnil žadatel přímo nezávislým odběratelům v Unii nebo Thajsku. Vývozní cena byla proto stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.   Srovnání

(26)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu.

(27)

V odůvodněných případech upravila Komise běžnou hodnotu nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(28)

V přípustných a řádně odůvodněných případech byly umožněny úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, nákladech na pojištění, nákladech na manipulaci a nakládku, balení, provizích, úvěrových nákladech a bankovních poplatcích.

(29)

Žadatel požadoval úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení o rozdíl související s hodnotou značky při domácím prodeji pod vlastní značkou a při prodeji pod vlastní značkou na trhu Unie. Hodnota vlastní značky žadatele je údajně vyšší na thajském trhu než na trhu Unie. K odůvodnění svého požadavku se žadatel odkázal na úpravu provedenou v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(30)

Situace žadatele v tomto prozatímním přezkumu se však liší od situace ostatních vyvážejících výrobců, pro něž byly povoleny úpravy v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Úprava provedená v původním šetření a v rámci přezkumu před pozbytím platnosti se konkrétně vztahuje na vyvážející výrobce, jejichž domácí prodej se uskutečňuje pod vlastní značkou, zatímco prodej do Unie pod značkou maloobchodníka. V tomto prozatímním přezkumu se prodej žadatele jak na domácím trhu, tak na trhu Unie uskutečňuje pod jeho značkou. Kromě toho se úprava provedená v rámci původního šetření a přezkumu před pozbytím platnosti týkala ziskového rozpětí při početním zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení. V rámci tohoto prozatímního přezkumu je však běžná hodnota založena na skutečných cenách žadatele na domácím trhu.

(31)

Pokud jde o údajnou nedostatečnou hodnotu značky při prodeji na trh Unie, dovozce dotčeného výrobku nesoucího značku žadatele se specializuje na dovoz značkových potravinářských produktů, zejména z Asie. Žadatel neobjasnil ani nezdůvodnil, proč by prodej tomuto dovozci měl mít nižší hodnotu, než je hodnota značky žadatele na domácím trhu. V důsledku toho Komise došla k závěru, že žadatel neprokázal, že by měl údajný rozdíl v hodnotě značky dopad na ceny nebo srovnatelnost cen.

(32)

Žadatel rovněž požadoval stejnou úpravu na základě čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Jelikož však žadatel neprokázal, že údajný rozdíl má dopad na ceny nebo srovnatelnost cen, nemohla být úprava povolena ani podle tohoto ustanovení.

(33)

Žádost o úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) a k) se proto zamítá.

(34)

S odkazem na čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení žadatel rovněž požadoval úpravu týkající se snížení vývozní daně poskytovaného vládou. Vláda vyplácí žadateli určitou částku v případě, že dotčený výrobek je prodáván na vývoz, včetně na trh Unie.

(35)

Žadatel mohl prokázat, že za vývoz na trh Unie je mu vyplácena částka odpovídající méně než 0,5 % fakturované hodnoty. Nicméně podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se úprava provede, pokud jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném článku, pro běžnou hodnotu, a nikoli pro vývozní ceny, jak tvrdil žadatel. Šetření navíc ukázalo, že nelze stanovit přímou souvislost mezi platbou přijatou žadatelem, pokud jde o dotčený výrobek při vývozu do Unie, a dovozními poplatky za suroviny, které jsou v něm přítomné.

(36)

Žadatel rovněž požadoval stejnou úpravu na základě čl. 2 odst. 10 písm. k). Jelikož však neprokázal žádnou souvislost mezi snížením vývozní daně a cenou dotčeného vyváženého výrobku, nemohlo být toto tvrzení přijato.

(37)

Žádost o úpravu týkající se snížení vývozní daně podle čl. 2 odst. 10 písm. b) a k) se proto zamítá.

4.   Dumping během období přezkumného šetření

(38)

Vážená průměrná běžná hodnota každého typu dotčeného výrobku vyváženého do Unie byla srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(39)

Na základě toho činí vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 3,6 %.

4.   TRVALÁ POVAHA ZMĚNĚNÝCH OKOLNOSTÍ

(40)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise zkoumala, zda se okolnosti, na nichž bylo založeno stávající dumpingové rozpětí, změnily a zda je tato změna trvalé povahy.

(41)

V žádosti o přezkum žadatel odkazoval na změny v sortimentu výrobku, který prodává, s uvedením, že tyto změny přímo ovlivňují výrobní náklady. Šetření potvrdilo, že v důsledku podnikové reorganizace žadatel ve srovnání s obdobím původního šetření již nevyrábí a neprodává určité jiné výrobky a že tato skutečnost ovlivnila náklady na výrobu dotčeného výrobku.

(42)

AETMD uvedlo, že reorganizace provedená žadatelem nemusí být trvalé povahy, neboť provedené změny jsou snadno vratné.

(43)

Vedení společnosti má skutečně možnost, rozhodne-li se tak, provést reorganizaci do původního stavu. Neexistují však žádné důkazy, které by naznačovaly, že by rozhodnutí žadatele provést reorganizaci podniku a zjednodušit komercializaci skupiny výrobků mezi společnostmi skupiny nemělo mít trvalý účinek. Kromě toho reorganizace proběhla již před rokem 2009, což naznačuje, že nová podniková struktura je trvalé povahy.

(44)

Po poskytnutí informací AETMD zopakovalo své tvrzení, že změnu, na jejímž základě byl přezkum zahájen, nelze považovat za změnu trvalé povahy. Konkrétně zpochybnilo dopad na výrobní náklady v důsledku vnitřní reorganizace v rámci skupiny a tvrdilo, že náklady uvnitř skupiny lze jednoduše přerozdělit, a snížit tak běžnou hodnotu. Z tohoto důvodu nelze nové výrobní náklady považovat za okolnosti trvalé povahy. AETMD rovněž uvedlo, že dceřiná společnost odpovědná za výrobu a prodej čerstvých produktů má stejnou adresu jako žadatel. AETMD tvrdilo, že to je další náznak toho, že reorganizace není hloubková a trvalá.

(45)

V reakci na tvrzení AETMD v 44. bodě odůvodnění žadatel zdůraznil, že reorganizace zahrnovala i zlepšení systému nákladového účetnictví, kdy byly zjištěny a odstraněny nedostatky, s cílem optimalizovat výrobu a snížit výrobní náklady. Žadatel rovněž zdůraznil, že jakákoli zpětná změna reorganizace z roku 2009 by v této fázi znamenala velmi složitý proces, neboť mateřská společnost žadatele, Agripure Holding PLC, je kótována na thajské burze.

(46)

Riziko možné zpětné změny reorganizace již bylo řešeno v 43. bodě odůvodnění.

(47)

Kromě toho Komise v zájmu ověření správnosti tvrzení v žádosti o zahájení tohoto přezkumu porovnala výrobní náklady typů výrobku vyvážených do Unie během období původního šetření (tj. před reorganizací uskutečněnou žadatelem v roce 2009) a během období přezkumného šetření. Toto srovnání potvrdilo, že se výrobní náklady na jednotku ve značné míře změnily. Zjištěná změna ve výrobních nákladech na jednotku přesahuje rámec pouhého přerozdělení nákladů a je důsledkem skutečného snížení nepřímých výrobních nákladů, jako je výrobní režie a náklady práce.

(48)

Co se týče otázky stejné administrativní adresy žadatele a jeho dceřiné společnosti, jde o běžnou podnikatelskou praxi. Kromě toho Komise během inspekce na místě v prostorách žadatele zjistila, že výrobní linky a prostory pro skladování hotových výrobků v daných prostorách byly určeny pro výrobu kukuřice cukrové; žádné stopy výroby a skladování čerstvých výrobků prodávaných dceřiné společnosti nebyly viditelné.

(49)

S ohledem na tvrzení AETMD a tvrzení žadatele, jakož i na skutečnost, že bylo zjištěno faktické snížení výrobních nákladů na jednotku mezi obdobím původního šetření a obdobím přezkumného šetření, je třeba tvrzení AETMD zamítnout.

(50)

AETMD rovněž uvedlo, že žadatel plánuje zvýšit svou výrobní kapacitu v roce 2013 přibližně o 40 %. Podle AETMD by tato skutečnost odporovala tvrzení žadatele, že nové, pozměněné výrobní náklady (vyplývající z reorganizace) jsou trvalé povahy.

(51)

Šetření skutečně potvrdilo, že žadatel připravuje zvýšení své výrobní kapacity. Dopad zvýšené výrobní kapacity byl jedním z faktorů, na jejichž základě se během přezkumu před pozbytím platnosti dospělo k závěru, že existuje riziko pokračování dumpingu (6).

(52)

Po poskytnutí informací AETMD zopakovalo tvrzení, že investice do nové výrobní kapacity nutně ovlivní výrobní náklady, a tedy že převažující výrobní náklady, s nimiž byly domácí ceny srovnány v rámci tomto přezkumu (viz 24. bod odůvodnění), nejsou trvalé povahy. AETMD konkrétně provedlo výpočet vycházející z dostupných zdrojů a na jeho základě dospělo k závěru, že ve srovnání se současnými náklady by došlo ke zvýšení celkových nákladů vzhledem k nárůstu nákladů na odpisy přibližně o 10 %.

(53)

Žadatel tvrzení AETMD týkající se zvýšení nákladů na odpisy jako takové nevyvrátil, ale zdůraznil, že tyto zvýšené amortizační náklady budou vyrovnány zvýšením celkových příjmů (zvýšením prodeje) a snížením u jiných nákladů v důsledku vyšší automatizace.

(54)

Jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, žadatel skutečně připravuje investice do nových výrobních zařízení. Tyto investice mohou mít za následek nárůst nákladů na odpisy. Na druhou stranu, a jak uvedl žadatel v odpovědi na připomínku AETMD, může nové výrobní zařízení rovněž přinést změny (oproti stávajícím výrobním linkám), jako je například úroveň automatizace. Tyto změny by měly mít přímý dopad na snížení práce a nákladů na energii a mohly by vyrovnat zvýšení za náklady na odpisy.

(55)

Při bližší úvaze se došlo k závěru, že celkový dopad na výrobní náklady na vyrobenou jednotku nelze měřit dříve, než budou nová zařízení uvedena do provozu a než se jakékoliv dodatečné náklady odrazí v účetní závěrce.

(56)

Nicméně s ohledem na cíl investice (zvýšení účinnosti a konkurenceschopnosti s cílem snížit výrobní náklady na jednotku) se očekává, že přinejmenším ve střednědobém až dlouhodobém horizontu nedojde k žádnému výraznému nárůstu výrobní nákladů na jednotku. Za těchto okolností se předpokládá, že běžná hodnota bude stále založena na cenách na domácím trhu stejně jako v rámci tohoto přezkumu. Tvrzení AETMD proto musí být zamítnuto.

(57)

Po poskytnutí informací AETMD rovněž zpochybnilo trvalou povahu nového dumpingového rozpětí. Tvrdilo, že vývozní ceny, které byly použity jako základ pro výpočet dumpingového rozpětí, nebyly reprezentativní. Konkrétně argumentovalo tím, že

a)

počet tun vyvezených během období přezkumného šetření byl příliš malý na to, aby mohl být považován za reprezentativní, a

b)

pokud jde o 29. bod odůvodnění, vzhledem k tomu, že vývozní transakce týkající se výrobků s vlastní značkou tvořily téměř polovinu veškerého vývozu během období přezkumného šetření, neměly by být vývozní ceny považovány za reprezentativní. AETMD uvedlo, že pokud by navrhované snížení opatření vstoupilo v platnost, hlavní část vývozu do Unie by pravděpodobně zahrnovala značky maloobchodníků s nižší vývozní cenou (7).

(58)

Vzhledem k tomu, že množství vyvezená do Unie nebyla významná, Komise se sama ujistila, že ceny žadatele zaplacené nebo splatné při vývozu do Unie byly ve srovnání s cenami žadatele zaplacenými nebo splatnými při vývozu do jiných třetích zemí reprezentativní. Na tomto základě se dospělo k závěru, že ceny účtované odběratelům při vývozu do Unie odpovídaly cenám účtovaným odběratelům na ostatních vývozních trzích.

(59)

Existence různých segmentů trhu, vlastní značky a značky maloobchodníků, byla uznána již v předchozích šetřeních (8). Představuje důležitou část definice různých typů výrobku spadajících do oblasti působnosti dotčeného výrobku. Na tomto základě byl porovnán vývoz výrobků s vlastní značkou oproti domácímu prodeji výrobků s vlastní značkou a prodej na vývoz pod značkami maloobchodníků oproti domácímu prodeji pod značkami maloobchodníků.

(60)

Tvrzení AETMD, že budoucí vývoz bude zahrnovat zejména značku maloobchodníků, je spekulativní, nepodpořený důkazy, a jako takový nemůže zpochybnit reprezentativnost vývozu výrobků s vlastní značkou během období přezkumného šetření. Tvrzení AETMD se proto zamítá.

(61)

AETMD rovněž tvrdilo, že by snížení cla mohlo přinést riziko obcházení opatření.

(62)

Je třeba připomenout, že platná cla jsou již mezi thajskými vyvážejícími výrobci příslušně rozlišena. Riziko obcházení (tj. použití doplňkového kódu TARIC s nižším clem) tedy existuje od zavedení původních opatření. Nižší clo pro jednoho z těchto vyvážejících výrobců samo o sobě nezvyšuje riziko, že opatření budou obcházena v rámci Thajska jako celku.

(63)

Kromě toho, budou-li k dispozici informace naznačující, že opatření platná pro cla jsou obcházena, může být za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 13 základního nařízení, zahájeno šetření.

(64)

AETMD rovněž uvedlo, že žadatel mohl uměle zvýšit ceny při vývozu do Unie prostřednictvím křížové kompenzace s paralelním prodejem ostatních výrobků na trh za uměle nízké ceny.

(65)

Jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, vývozní ceny dotčeného výrobku do Unie byly v souladu s vývozními cenami do třetích zemí. Proto nic nenasvědčuje tomu, že vývozní ceny do Unie během období přezkumného šetření byly uměle vysoké, a tvrzení se proto zamítá.

5.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(66)

Na základě výsledků šetření Komise považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné na dovoz dotčeného výrobku společnosti River Kwai International Food Industry Co. Ltd.

(67)

Kromě toho se na žádost žadatele rovněž mění jeho adresa v Thajsku.

6.   POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(68)

Zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit změnu prováděcího nařízení Rady (EU) č. 875/2013.

(69)

Po poskytnutí informací thajská vláda tvrdila, že průměrná celní sazba pro spolupracující vývozce nezařazené do vzorku by rovněž měla být přezkoumána, aby se tak zohlednila zjištění tohoto částečného prozatímního přezkumu. Je třeba poznamenat, že toto tvrzení přesahuje omezenou oblast působnosti tohoto přezkumu, jehož výhradním cílem je upravit stávající sazbu antidumpingového cla pro žadatele. Veškeré žádosti o změnu výše sazeb antidumpingového cla na základě údajné změny okolností by měly být předloženy v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Proto je nutné uvedené tvrzení zamítnout,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Položka týkající se společnosti River Kwai International Food Industry Co., Ltd v tabulce v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 875/2013 se nahrazuje tímto:

Společnost

Antidumpingové clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

„River Kwai International Food Industry Co., Ltd,

99 Moo 1 Thanamtuen Khaupoon Road

Kaengsian, Muang, Kanchanaburi 71000

Thajsko

3,6

A791“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. března 2014.

Za Radu

předseda

A. TSAFTARIS


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 682/2007 ze dne 18. června 2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 159, 20.6.2007, s. 14).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 954/2008 ze dne 25. září 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 682/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 875/2013 ze dne 2. září 2013, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 244, 13.9.2013, s. 1).

(5)  Úř. věst. C 42, 14.2.2013, s. 7.

(6)  Viz 49. až 75. bod odůvodnění přezkumu před pozbytím platnosti.

(7)  Viz 86. bod odůvodnění přezkumu před pozbytím platnosti.

(8)  Viz 85. bod odůvodnění přezkumu před pozbytím platnosti.


27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/7


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 308/2014

ze dne 20. března 2014

o zapsání názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Almendra de Mallorca/Almendra Mallorquina/Ametlla de Mallorca/Ametlla Mallorquina (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Almendra de Mallorca“/„Almendra Mallorquina“/„Ametlla de Mallorca“/„Ametlla Mallorquina“ předložená Španělskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Almendra de Mallorca“/„Almendra Mallorquina“/„Ametlla de Mallorca“/„Ametlla Mallorquina“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. března 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 317, 31.10.2013, s. 8.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.6   Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

ŠPANĚLSKO

Almendra de Mallorca/Almendra Mallorquina/Ametlla de Mallorca/Ametlla Mallorquina (CHZO)


27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/9


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 309/2014

ze dne 20. března 2014

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Aceite de la Comunitat Valenciana (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Aceite de la Comunitat Valenciana“ do rejstříku předložená Španělskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Aceite de la Comunitat Valenciana“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Aceite de la Comunitat Valenciana“ (CHOP) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.5. Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.) přílohy II nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. března 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 276, 25.9.2013, s. 9.

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1).


27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/10


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 310/2014

ze dne 25. března 2014

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. března 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Algirdas ŠEMETA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Barevný monitor s displejem z tekutých krystalů (LCD), s úhlopříčkou obrazovky přibližně 48 cm (19"), s rozměry přibližně 46 × 37 × 21 cm a s:

nativním rozlišením 1 440 × 900 pixelů,

podporovanými rozlišeními 640 × 480, 800 × 600, 1 024 × 768 a 1 280 × 1 024 pixelů,

poměrem stran 16:10,

roztečí pixelů 0,285 mm,

jasem 300 cd/m2,

kontrastem 500:1,

dobou odezvy 8 ms,

dvěma reproduktory,

vypínačem a ovládacími tlačítky.

Je vybaven těmito rozhraními:

DVI-D,

dvěma VGA.

Má stojan s možností naklápění.

Monitor je určen k použití se zařízeními pro automatizované zpracování dat.

8528 51 00

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 8528 a 8528 51 00.

Vzhledem k objektivním vlastnostem výrobku, jako jsou rozlišení, podporovaná rozlišení, poměr stran, rozteč pixelů vhodná k dlouhodobému sledování z blízka, jas, rozhraní běžně používaná v systémech automatizovaného zpracování dat a přítomnost naklápěcího mechanismu, je monitor zamýšlen k použití jako typ používaný výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 8471.

Monitor je proto třeba zařadit do kódu KN 8528 51 00 jako ostatní monitory typu používaného výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 8471.


27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/12


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 311/2014

ze dne 25. března 2014

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2). Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódů KN uvedených ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat podle ustanovení čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. března 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Algirdas ŠEMETA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

1.

Přístroj s funkcemi pro reprodukci a úpravu zvuku o rozměrech přibližně 43 × 15 × 8 cm.

Je vybaven přehrávačem CD a audio výstupem. Přístroj lze ovládat pomocí tlačítek, otočných a posuvných ovladačů a má rovněž vestavěný malý displej z tekutých krystalů (LCD).

Přístroj umožňuje úpravu zvuku, například vytváření plynulých hudebních smyček („seamless loop point“), návrat k přehrávání ze zvoleného místa tzv. zasekávání („stutter start“), je také vybaven počitadlem úderů za minutu (BPM) a tahovým potenciometrem („fader“).

Přístroj je určen k reprodukci a úpravě zvuku pro jiné než profesionální užití.

8519 81 35

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, na poznámce 3 ke třídě XVI a na znění kódů KN 8519, 8519 81 a 8519 81 35.

Protože je přístroj konstruován k vykonávání dvou alternativních funkcí (reprodukce zvuku a úprava zvuku), je třeba jej na základě poznámky 3 ke třídě XVI zařadit, jako kdyby byl přístrojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.

Vzhledem k jeho objektivním vlastnostem, zejména přítomnosti pouze jediného vstupu pro zvukové soubory (přehrávač CD) a omezené možnosti úpravy zvuku, je hlavní funkcí přístroje reprodukce zvuku.

Přístroj je proto nutno zařadit do kódu KN 8519 81 35 jako ostatní přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku s laserovým snímacím systémem.

2.

Přístroj s funkcemi pro reprodukci a úpravu/mixování zvuku (tzv. „multipřehrávač pro diskžokeje“) o rozměrech přibližně 40 × 32 × 10 cm.

Je vybaven CD přehrávačem a má různá rozhraní (USB, audio výstupy, čtečka SD karet). Přístroj lze ovládat pomocí tlačítek, otočných a posuvných ovladačů a má rovněž vestavěn displej z tekutých krystalů (LCD) o úhlopříčce 6,1 palce.

Přístroj umožňuje úpravu a mixování zvuku. Pro tyto účely je mimo jiné vybaven:

automatickým počitadlem úderů za minutu (BPM),

funkcí „fader start“ a „back cue“ (začátek přehrávání pomocí tahového potenciometru a návrat k přednastavenému bodu),

funkcí „track hot cue“ (spuštění stopy z předem nastavených bodů),

funkcí „loop“ (sestavování hudebních smyček),

funkcí „4 beat loop“ (smyčka na čtyři doby);

funkcí „cue point setting“ (nastavení počátečních bodů přehrávání).

Přístroj je určen k reprodukci, úpravě a mixování zvuku pro profesionální diskžokeje.

Zvukové soubory, které jsou reprodukovány, upravovány a mixovány mohou pocházet z různých zdrojů (CD přehrávač, automatizované zpracování dat (ADP), USB flash paměť nebo karta SD).

Přístroj může fungovat samostatně, nebo ve spojení s přístrojem pro automatizované zpracování dat.

8543 70 90

Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, na poznámce 3 ke třídě XVI a na znění kódů KN 8543, 8543 70 a 8543 70 90.

Protože je přístroj konstruován k vykonávání dvou alternativních funkcí (reprodukce zvuku a úprava/mixování zvuku), je třeba jej na základě poznámky 3 ke třídě XVI zařadit, jako kdyby byl přístrojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.

Vzhledem k jeho objektivním vlastnostem, zejména počtu technických možností pro úpravu a mixování zvuku, možnosti kombinace zvukových souborů pocházejících z různých zdrojů a rovněž konstrukci a koncepci přístroje, je hlavní funkcí přístroje úprava/mixování zvuku. Zařazení do čísla 8519 je proto vyloučeno.

Přístroj je tedy nutné zařadit do kódu KN 8543 70 90 jako ostatní stroje a přístroje s vlastní individuální funkcí, jinde v kapitole 85 neuvedené ani nezahrnuté.


27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/15


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 312/2014

ze dne 26. března 2014,

kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (1), a zejména na čl. 6 odst. 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Má-li být zvýšena konkurenceschopnost a zaručeno, že si všichni spotřebitelé mohou pořídit energii za ty nejpříznivější ceny, je naléhavě nutné dokončit plně funkční a navzájem propojený vnitřní trh s energií, který přispívá k zaručení dodávky dostupné a udržitelné energie pro hospodářství Unie.

(2)

Aby bylo možné trh hlouběji integrovat, je důležité, aby pravidla vyrovnávání v plynárenských přepravních soustavách usnadňovala obchod s plynem mezi vyrovnávacími zónami, a tím přispívala k rozvoji tržní likvidity. Toto nařízení proto stanoví harmonizovaná pravidla vyrovnávání platná v celé Unii, jejichž cílem je poskytnout uživatelům sítě jistotu, že mohou ekonomicky efektivně a nediskriminačně řídit své bilance v různých vyrovnávacích zónách v celé Unii.

(3)

Toto nařízení podporuje rozvoj konkurenčního krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem v Evropské unii, který umožní poskytování plynové flexibility, ať je její zdroj jakýkoli, a nabídne ji k nákupu a prodeji prostřednictvím tržních mechanismů, aby uživatelé sítě mohli účinně vyrovnávat svá vyrovnávací portfolia nebo aby provozovatelé přepravní soustavy využili plynovou flexibilitu při vyrovnávání přepravní soustavy.

(4)

Nařízení (ES) č. 715/2009 stanoví nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem. Tržní pravidla vyrovnávání poskytují uživatelům sítě finanční pobídky v podobě vyrovnávacích poplatků, které odrážejí náklady, aby uživatelé sítě vyrovnávali svá vyrovnávací portfolia.

(5)

Uživatelé sítě mají nést odpovědnost za vyrovnávání svých dodávek a odběrů, a to na základě pravidel vyrovnávání, která jsou koncipována tak, aby podporovala krátkodobý velkoobchodní trh s plynem, přičemž by byly zřízeny obchodní platformy, aby uživatelé sítě a provozovatel přepravní soustavy mohli s plynem obchodovat snadněji. Provozovatelé přepravní soustavy provádějí případně nezbytné zbytkové vyrovnávání přepravních sítí. Přitom by provozovatelé přepravní soustavy měli respektovat pořadí priorit. Pořadí priorit je sestaveno tak, aby provozovatelé přepravní soustavy pořizovali plyn s ohledem jak na ekonomické, tak provozní aspekty a využívali přitom produkty, které lze dodat z co nejširší škály zdrojů, včetně produktů pocházejících ze zařízení LNG a skladovacích zařízení. Provozovatelé přepravní soustavy by se měli snažit své potřeby týkající se vyrovnávání plynu co nejvíce pokrývat prostřednictvím nákupu a prodeje krátkodobých standardizovaných produktů na velkoobchodním trhu.

(6)

Aby uživatelé sítě mohli vyrovnávat svá vyrovnávací portfolia, stanoví toto nařízení i minimální požadavky na poskytování informací pro účely tržního režimu vyrovnávání. Toky informací stanovené tímto nařízením mají tudíž podpořit režim denního vyrovnávání a zajistit soubor informací, o které se uživatel sítě bude moci opřít, aby mohl nákladově efektivním způsobem řídit rizika a příležitosti.

(7)

Kromě ochrany informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, by provozovatelé přepravní soustavy měli v souladu s tímto nařízením zachovávat důvěrnost informací a údajů, které jim byly předloženy pro účely provádění tohoto nařízení, a neměli by třetím stranám poskytovat žádné z těchto informací či údajů ani jejich část, nemají-li na to právní nárok, a pokud je poskytnou, měli by tak učinit pouze v rozsahu tohoto právního nároku.

(8)

Toto nařízení bylo přijato na základě nařízení (ES) č. 715/2009, které doplňuje a tvoří jeho nedílnou součást. Odkazy na nařízení (ES) č. 715/2009 v jiných právních aktech jsou chápány také jako odkazy na toto nařízení. Toto nařízení se vztahuje na kapacity nepodléhající výjimce ve větších nových infrastrukturách, na které se vztahuje výjimka z článku 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (2) nebo z původního článku 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES (3), a to v rozsahu, v němž uplatnění tohoto nařízení toto osvobození neohrožuje. Toto nařízení se použije s ohledem na specifickou povahu propojovacího vedení.

(9)

Toto nařízení bylo stanoveno postupem podle článku 6 nařízení (ES) č. 715/2009. Hlouběji harmonizuje pravidla vyrovnávání vymezená v článku 21 nařízení (ES) č. 715/2009 s cílem usnadnit obchodování s plynem.

(10)

Toto nařízení obsahuje ustanovení, která se vztahují na provozovatele distribuční soustavy a mají harmonizovat jejich úlohy, avšak pouze v souvislosti s prováděním uvedených ustanovení a v rozsahu nezbytném k jejich provedení.

(11)

Vnitrostátní regulační orgány a provozovatelé přepravní soustavy by měli zohledňovat osvědčené postupy a snahy o harmonizaci procesů v souvislosti s prováděním tohoto nařízení. V souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (4), by agentura a vnitrostátní regulační orgány měly zaručit, že jsou pravidla vyrovnávání co nejúčinněji prováděna v celé Unii.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví kodex sítě, který vymezuje pravidla vyrovnávání plynu, včetně pravidel pro postupy nominace souvisejících se sítí, vyrovnávací poplatky, postupy vypořádání, které jsou spojeny s denním vyrovnávacím poplatkem, a pravidel provozního vyrovnávání mezi sítěmi provozovatelů přepravní soustavy.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na vyrovnávací zóny v rámci Unie.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na vyrovnávací zóny v členských státech, které mají výjimku na základě článku 49 směrnice 2009/73/ES.

3.   Toto nařízení se nevztahuje na případy nezbytného sesouhlasení přídělů a skutečné spotřeby následně odvozené z odečtů obdržených z měřicího přístroje konečného zákazníka.

4.   Toto nařízení se nevztahuje na stavy nouze, kdy provozovatel přepravní soustavy provádí zvláštní opatření definovaná v použitelných vnitrostátních předpisech a na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu (5), podle toho, co je vhodné.

5.   Příslušná práva a povinnosti, jež se podle tohoto nařízení vztahují na uživatele sítě, se použijí pouze na ty uživatele sítě, kteří uzavřeli právně závaznou dohodu, ať smlouvu o přepravě, či jinou smlouvu, jež jim umožňuje předkládat obchodní oznámení v souladu s článkem 5.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 715/2009, v článku 3 nařízení Komise (EU) č. 984/2013 ze dne 14. října 2013, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (6), jakož i v článku 2 směrnice 2009/73/ES. Kromě toho se použijí tyto definice:

1)

„vyrovnávací zónou“ se rozumí vstupně-výstupní systém, pro nějž platí specifický vyrovnávací režim a který může zahrnovat distribuční soustavy nebo jejich část;

2)

„vyrovnávací akcí“ se rozumí akce provozovatele přepravní soustavy, která má změnit toky plynu a odklonit je do přepravní sítě nebo z ní, kromě případů, kdy se takové akce týkají plynu, který není zaúčtován jako odebraný ze systému, a plynu, který provozovatel přepravní soustavy používá k provozu soustavy;

3)

„poplatkem za neutralitu vyrovnávání“ se rozumí poplatek odpovídající rozdílu mezi částkami, které byly nebo mají být přijaty provozovatelem přepravní soustavy, a částkami, které provozovatel přepravní soustavy uhradil nebo má uhradit v důsledku svých vyrovnávacích činností, jež mají být zaplaceny příslušným uživatelům sítě nebo od nich mají být získány zpět;

4)

„obchodní platformou“ se rozumí elektronická platforma zřízená a spravovaná provozovatelem obchodní platformy, jejímž prostřednictvím mohou obchodující účastníci v souladu s podmínkami použitelnými v rámci obchodní platformy předkládat a přijímat cenové nabídky ohledně plynu nutného k vyrovnání krátkodobých výkyvů v poptávce po plynu či jeho nabídce a rovněž mají právo tyto nabídky přezkoumat a odstoupit od nich a v jejímž rámci provozovatel přepravní soustavy obchoduje za účelem provedení vyrovnávacích akcí;

5)

„obchodujícím účastníkem“ se rozumí uživatel sítě nebo provozovatel přepravní soustavy, který má uzavřenou smlouvu s provozovatelem obchodní platformy a splňuje podmínky nezbytné pro obchodování na obchodní platformě;

6)

„vyrovnávací platformou“ se rozumí obchodní platforma, v jejímž rámci je provozovatel přepravní soustavy obchodujícím účastníkem všech obchodních transakcí;

7)

„vyrovnávací službou“ se rozumí služba poskytovaná provozovateli přepravní soustavy na základě smlouvy na plynovou kapacitu nutnou k vyrovnání krátkodobých výkyvů v poptávce po plynu či jeho nabídce, která není krátkodobým standardizovaným produktem;

8)

„potvrzeným množstvím“ se rozumí množství plynu, které provozovatel přepravní soustavy potvrdil a jehož tok v plynárenském dni D má být naplánován či přeplánován;

9)

„denním vyrovnávacím poplatkem“ se rozumí částka, kterou uživatel sítě uhradí či obdrží za denní vyrovnávací množství;

10)

„měřeným denně“ se rozumí, že množství plynu je změřeno a shromážděno jednou za plynárenský den;

11)

„měřeným v průběhu dne“ se rozumí, že množství plynu je změřeno a shromážděno alespoň dvakrát za plynárenský den;

12)

„neměřeným denně“ se rozumí, že množství plynu je změřeno a shromážděno méně často než jednou za plynárenský den;

13)

„vyrovnávacím portfoliem“ se rozumí seskupení dodávek a odběrů daného uživatele sítě;

14)

„oznámeným množstvím“ se rozumí množství plynu přepraveného mezi provozovatelem přepravní soustavy a uživatelem sítě nebo případně uživateli sítě nebo vyrovnávacími portfolii;

15)

„přídělem“ se rozumní množství plynu, které provozovatel přepravní soustavy přidělil uživateli sítě jako dodávku nebo odběr, vyjádřené v kWh pro účely stanovení denního vyrovnávacího množství;

16)

„cyklem renominace“ se rozumí proces prováděný provozovatelem přepravní soustavy s cílem poskytnout uživateli sítě po obdržení renominace zprávu o potvrzených množstvích;

17)

„vnitrodenním poplatkem“ se rozumí poplatek vybraný provozovatelem přepravní soustavy od uživatele sítě nebo platba zaslaná tímto provozovatelem uživateli sítě na základě vnitrodenních závazků;

18)

„vnitrodenním závazkem“ se rozumí soubor pravidel pro dodávky a odběry prováděné uživateli sítě během plynárenského dne, která uživatelům sítě uložil provozovatel přepravní soustavy.

19)

„základním scénářem“ se rozumí model poskytování informací, v němž informace o odběrech neměřených denně sestávají z předpovědí o den dříve a denních předpovědí;

20)

„variantou 1“ se rozumí model poskytování informací, v němž jsou informace o odběrech neměřených denně a odběrech měřených denně založeny na rozdělení měřených toků během plynárenského dne;

21)

„variantou 2“ se rozumí model poskytování informací, v němž jsou informace o odběrech neměřených denně poskytovány v rámci předpovědi den předem.

KAPITOLA II

SYSTÉM VYROVNÁVÁNÍ

Článek 4

Obecné zásady

1.   Uživatelé sítě odpovídají za vyrovnávání svých vyrovnávacích portfolií s cílem minimalizovat potřebu toho, aby provozovatelé přepravní soustavy prováděli vyrovnávací akce stanovené tímto nařízením.

2.   Pravidla vyrovnávání stanovená v souladu s tímto nařízením musí odrážet skutečné potřeby soustavy s přihlédnutím ke zdrojům, které mají provozovatelé přepravní soustavy k dispozici, a poskytovat uživatelům sítě pobídky k účinnému vyrovnávání jejich vyrovnávacích portfolií.

3.   Uživatelé sítě mají možnost uzavřít právně závaznou dohodu s provozovatelem přepravní soustavy, která jim umožní předkládat obchodní oznámení bez ohledu na to, zda mají přepravní kapacitu zajištěnou na základě smlouvy, či nikoli.

4.   Ve vyrovnávací zóně, kde působí několik provozovatelů přepravní soustavy, se toto nařízení vztahuje na všechny provozovatele přepravní soustavy v dané vyrovnávací zóně. V případě, že odpovědnost za vyrovnávání jejich přepravních soustav byla přenesena na určitý subjekt, se toto nařízení vztahuje na tento subjekt v rozsahu definovaném v použitelných vnitrostátních předpisech.

Článek 5

Obchodní oznámení a příděly

1.   Převod plynu mezi dvěma vyrovnávacími portfolii v rámci jedné vyrovnávací zóny se provede prostřednictvím obchodních oznámení o odevzdání a získání, která se předloží provozovateli přepravní soustavy pro daný plynárenský den.

2.   Lhůty pro předkládání, stažení a změny obchodních oznámení definuje provozovatel přepravní soustavy v přepravní smlouvě nebo jiné právně závazné dohodě s uživateli sítě, přičemž zohlední případnou dobu nutnou ke zpracování obchodních oznámení. Provozovatel přepravní soustavy umožní uživatelům sítě, aby předkládali obchodní oznámení těsně před okamžikem, kdy má obchodní oznámení nabýt účinku.

3.   Provozovatel přepravní soustavy dobu zpracování obchodních oznámení co nejvíce zkrátí. Kromě případů, kdy okamžik, v němž oznámení nabude účinku, umožňuje prodloužit dobu zpracování na dvě hodiny, doba zpracování nepřesáhne třicet minut.

4.   Obchodní oznámení obsahuje alespoň tyto informace:

a)

plynárenský den, pro nějž je plyn převáděn;

b)

identifikaci dotčených vyrovnávacích portfolií;

c)

zda jde o obchodní oznámení o odevzdání nebo získání;

d)

oznámené množství vyjádřené v kWh/d pro denní oznámené množství nebo v kWh/h pro hodinové oznámené množství podle toho, jak to vyžaduje provozovatel přepravní soustavy.

5.   Pokud provozovatel přepravní soustavy obdrží odpovídající soubor obchodních oznámení o odevzdání a získání a oznámená množství jsou stejná, přidělí oznámené množství dotčeným vyrovnávacím portfoliím:

a)

jako odběr vyrovnávacímu portfoliu uživatele sítě, který podává obchodní oznámení o odevzdání, a

b)

jako dodávku vyrovnávacímu portfoliu uživatele sítě, který podává obchodní oznámení o získání.

6.   Pokud oznámená množství uvedená v odstavci 5 nejsou stejná, provozovatel přepravní soustavy buď přidělí nižší oznámené množství uvedené v příslušném obchodním oznámení, nebo obě obchodní oznámení zamítne. Pravidlo, které se použije, definuje provozovatel přepravní soustavy v přepravní smlouvě nebo jiné právně závazné dohodě.

7.   Poskytovateli služby se nebrání v tom, aby pro účely odstavce 5 jednal jménem uživatele sítě, a to pod podmínkou předchozího souhlasu provozovatele přepravní soustavy.

8.   Uživatel sítě může učinit obchodní oznámení v plynárenský den bez ohledu na to, zda tento uživatel sítě pro daný plynárenský den učinil nominaci.

9.   Odstavce 1 až 8 se obdobně vztahují na provozovatele přepravní soustavy, kteří obchodují v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a).

KAPITOLA III

PROVOZNÍ VYROVNÁVÁNÍ

Článek 6

Obecná ustanovení

1.   Provozovatel přepravní soustavy provádí vyrovnávací akce, aby:

a)

udržoval přepravní soustavu v provozních mezích;

b)

dosáhl jiné konečné denní pozice skladování v potrubí v rámci přepravní sítě, než jaká byla předpokládána na základě očekávaných dodávek a odběrů pro tento plynárenský den, a to v souladu s úsporným a účinným provozem přepravní sítě.

2.   Při provádění vyrovnávacích akcí provozovatel přepravní soustavy vezme ve vztahu k vyrovnávací zóně v úvahu alespoň následující:

a)

vlastní odhady provozovatele přepravní soustavy týkající se poptávky po plynu během plynárenského dne, pro který se uvažuje o vyrovnávací akci (vyrovnávacích akcích);

b)

informace o nominaci a přidělení a měřených tocích plynu;

c)

tlak plynu v celé přepravní síti (celých přepravních sítích).

3.   Provozovatel přepravní soustavy provádí vyrovnávací akce:

a)

nákupem nebo prodejem krátkodobých standardizovaných produktů v rámci obchodní platformy a/nebo

b)

využitím vyrovnávacích služeb.

4.   Při provádění vyrovnávacích akcí provozovatel přepravní soustavy zohlední tyto zásady:

a)

vyrovnávací akce se provádějí nediskriminačně;

b)

vyrovnávací akce zohledňují závazek provozovatelů přepravní soustavy, podle nějž budou provozovat úspornou a účinnou přepravní síť.

Článek 7

Krátkodobé standardizované produkty

1.   S krátkodobými standardizovanými produkty se obchoduje sedm dní v týdnu tak, aby byly doručeny během dne nebo den předem v souladu s použitelnými pravidly obchodní platformy, která definují provozovatel obchodní platformy a provozovatel přepravní soustavy.

2.   Počáteční obchodující účastník je obchodující účastník, který předloží nabídku k obchodování v rámci obchodní platformy, a přijímající obchodující účastník je obchodující účastník, který ji přijme.

3.   Je-li předmětem obchodu základní produkt:

a)

jeden obchodující účastník učiní obchodní oznámení o získání a druhý účastník učiní obchodní oznámení o odevzdání;

b)

obě obchodní oznámení uvádějí množství plynu, které je převáděno od obchodujícího účastníka, který učiní obchodní oznámení o odevzdání, k obchodujícímu účastníkovi, který učiní obchodní oznámení o získání;

c)

pokud je použito hodinové oznámené množství, uplatní se toto množství paušálně na všechny zbývající hodiny daného plynárenského dne od uvedeného počátečního okamžiku a pro všechny hodiny před tímto počátečním okamžikem se bude rovnat nule.

4.   Je-li předmětem obchodu místně omezený produkt:

a)

provozovatel přepravní soustavy určí příslušné místo vstupu a výstupu nebo skupiny těchto míst, které lze použít;

b)

musí být splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 3;

c)

počáteční obchodující účastník upraví množství plynu, které má být v daném místě vstupu dodáno do přepravní sítě nebo z ní má být v daném místě výstupu odebráno, o množství rovnající se oznámenému množství a poskytne provozovateli přepravní soustavy důkaz o tom, že množství bylo patřičně upraveno.

5.   Je-li předmětem obchodu časově omezený produkt:

a)

musí být splněny podmínky stanovené v odst. 3 písm. a) a b);

b)

na hodiny v plynárenském dni od uvedeného počátečního okamžiku do uvedeného koncového okamžiku se uplatní hodinové oznámené množství a pro všechny hodiny před počátečním okamžikem a po koncovém okamžiku se množství bude rovnat nule.

6.   Je-li předmětem obchodu časově i místně omezený produkt, musí být splněny podmínky stanovené v odst. 4 písm. a) a c) a v odstavci 5.

7.   Při vymezování krátkodobých standardizovaných produktů provozovatelé přepravní soustavy ze sousedních vyrovnávacích zón spolupracují, aby určili příslušné produkty. O výsledku takové spolupráce informuje každý provozovatel přepravní soustavy bez zbytečného prodlení příslušné provozovatele obchodní platformy.

Článek 8

Vyrovnávací služby

1.   Provozovatel přepravní soustavy je oprávněn pořídit si vyrovnávací služby pro situace, kdy krátkodobé standardizované produkty nezajistí nebo pravděpodobně nebudou schopny zajistit reakci nutnou k udržení přepravní sítě v provozních mezích, nebo pokud v obchodování s krátkodobými standardizovanými produkty chybí likvidita.

2.   Pro účely provádění vyrovnávacích akcí prostřednictvím vyrovnávacích služeb provozovatel přepravní soustavy při pořizování těchto vyrovnávacích služeb zváží alespoň tyto body:

a)

jakým způsobem udrží vyrovnávací služby přepravní síť v provozních mezích;

b)

doba reakce vyrovnávacích služeb ve srovnání s dobami reakce dostupných krátkodobých standardizovaných produktů;

c)

odhadované náklady na pořízení a využití vyrovnávacích služeb ve srovnání s odhadovanými náklady na využití dostupných krátkodobých standardizovaných produktů;

d)

oblast, do které je třeba plyn dodat;

e)

požadavky provozovatele přepravní soustavy na kvalitu plynu;

f)

v jakém rozsahu může pořízení a využití vyrovnávacích služeb ovlivnit likviditu krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem.

3.   Vyrovnávací služby se pořizují tržním způsobem prostřednictvím transparentního a nediskriminačního veřejného nabídkového řízení v souladu s použitelnými vnitrostátními pravidly, zejména se dodrží tyto body:

a)

než se provozovatel přepravní soustavy zaváže uzavřít smlouvu o vyrovnávací službě, zveřejní nerestriktivní výzvu k předkládání nabídek, v níž uvede účel, rozsah a související pokyny pro účastníky nabídkového řízení, aby jim umožnil zúčastnit se nabídkového řízení;

b)

výsledky se zveřejní, aniž je tím dotčena ochrana citlivých informací obchodní povahy, a jednotlivé výsledky se sdělí každému účastníku nabídkového řízení.

4.   Za zvláštních okolností může vnitrostátní regulační orgán schválit jiný transparentní a nediskriminační postup než nabídkové řízení.

5.   Pokud rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu neumožňuje, aby vyrovnávací služba byla poskytována déle, nepřesáhne doba trvání vyrovnávací služby jeden rok a její počátek nastane do dvanácti měsíců od okamžiku, kdy smluvní strany přijmou daný závazek.

6.   Provozovatel přepravní soustavy každoročně přezkoumá, jak jsou vyrovnávací služby využívány, aby posoudil, zda by dostupné krátkodobé standardizované produkty nesplnily provozní požadavky provozovatele přepravní soustavy lépe a zda by nebylo možné v následujícím roce využití vyrovnávacích služeb omezit.

7.   Provozovatel přepravní soustavy každý rok zveřejňuje informace o pořízených vyrovnávacích službách a souvisejících vzniklých nákladech.

Článek 9

Pořadí priorit

1.   Při rozhodování o tom, jakou vyrovnávací akci provede, dodržuje provozovatel přepravní soustavy zásady stanovené v čl. 6 odst. 4 a:

a)

upřednostňuje základní produkty před ostatními dostupnými krátkodobými standardizovanými produkty, kdykoli je to možné a vhodné;

b)

ostatní krátkodobé standardizované produkty využije za následujících okolností:

1)

místně omezené produkty, když je nutné změnit tok plynu v určitém místě vstupu nebo výstupu a/nebo začít od určitého období v rámci plynárenského dne, aby udržel přepravní síť v provozních mezích;

2)

časově omezené produkty, když je nutné změnit toky plynu v určitém období v rámci plynárenského dne, aby udržel přepravní síť v provozních mezích. Provozovatel přepravní soustavy využívá časově omezený produkt pouze tehdy, pokud je to úspornější a účinnější než nákup a prodej kombinace základních nebo místně omezených produktů;

3)

časově i místně omezené produkty, když je nutné změnit tok plynu v určitém místě vstupu nebo výstupu a v určitém období v rámci plynárenského dne, aby udržel přepravní síť v provozních mezích. Provozovatel přepravní soustavy využívá časově i místně omezený produkt pouze tehdy, pokud je to úspornější a účinnější než nákup a prodej kombinace místně omezených produktů;

c)

využívá vyrovnávací služby pouze tehdy, pokud krátkodobé standardizované produkty na základě posouzení dotčeného provozovatele přepravní soustavy nezajistí nebo pravděpodobně nebudou schopny zajistit reakci nutnou k tomu, aby se přepravní síť udržela v provozních mezích.

V rámci příslušných mezí daných pořadím priorit pod písmeny a) až c) zohlední provozovatel přepravní soustavy nákladovou efektivnost.

2.   Kdykoli je to možné a vhodné, provozovatel přepravní soustavy při obchodování s krátkodobými standardizovanými produkty upřednostní využití vnitrodenních produktů před produkty, které jsou dostupné den předem.

3.   Provozovatel přepravní soustavy může požádat vnitrostátní regulační orgán o schválení, aby mohl obchodovat v sousední vyrovnávací zóně a nechat plyn přepravovat z této vyrovnávací zóny nebo do ní, jako alternativu k obchodování se základními produkty a/nebo místně omezenými produkty ve vlastní vyrovnávací zóně (zónách). Při rozhodování o tom, zda udělí schválení, může vnitrostátní regulační orgán zvážit alternativní řešení, jak zlepšit fungování domácího trhu. Provozovatel přepravní soustavy a vnitrostátní regulační orgán každý rok znovu zváží použitelné podmínky. Využitím této vyrovnávací akce nesmí být v dotčeném místě propojení omezen přístup uživatelů sítě ke kapacitě ani možnost, aby ji využily.

4.   Provozovatel přepravní soustavy každoročně zveřejňuje informace o ceně, četnosti a počtu vyrovnávacích akcí provedených v souladu se všemi požadavky stanovenými v odstavci 1 a vyrovnávacích akcí provedených v souladu s odstavcem 3.

Článek 10

Obchodní platforma

1.   Za účelem pořízení krátkodobých standardizovaných produktů provozovatel přepravní soustavy obchoduje na obchodní platformě, která splňuje všechna následující kritéria:

a)

poskytuje po celý plynárenský den dostatečnou podporu jak uživatelům sítě při obchodování, tak provozovatelům přepravních soustav při vhodných vyrovnávacích akcích prostřednictvím obchodu s relevantními krátkodobými standardizovanými produkty;

b)

zajišťuje transparentní a nediskriminační přístup;

c)

poskytuje služby na základě rovného zacházení;

d)

zaručuje anonymní obchodování alespoň do okamžiku, kdy je uzavřena transakce;

e)

poskytuje podrobný přehled o stávajících nabídkách všem obchodujícím účastníkům;

f)

zaručuje, že všechny obchodní transakce jsou řádně oznámeny provozovateli přepravní soustavy.

2.   Provozovatel přepravní soustavy se snaží zaručit, aby kritéria vymezená v odstavci 1 splňovala alespoň jedna obchodní platforma. Nebyl-li provozovatel přepravní soustavy schopen zajistit, aby tato kritéria splňovala alespoň jedna obchodní platforma, přijme nezbytná opatření, aby zřídil vyrovnávací platformu nebo společnou vyrovnávací platformu, jak stanoví článek 47.

3.   Po uzavření každé obchodní transakce provozovatel obchodní platformy zpřístupní obchodujícím účastníkům dostatečné údaje k potvrzení obchodu.

4.   Obchodující účastníci nesou odpovědnost za předkládání obchodních oznámení provozovateli přepravní soustavy, jak je to vymezeno v článku 5, pokud není odpovědnost v souladu s použitelnými pravidly obchodní platformy přidělena provozovateli obchodní platformy nebo třetí straně.

5.   Provozovatel obchodní platformy:

a)

po každé obchodní transakci zveřejňuje bez zbytečného prodlení vývoj marginální prodejní nebo kupní ceny nebo

b)

poskytne informace provozovateli přepravní soustavy, pokud se provozovatel přepravní soustavy rozhodne, že zveřejní vývoj marginální prodejní nebo kupní ceny. Provozovatel přepravní soustavy tyto informace zveřejní bez zbytečného prodlení.

Pokud je v jedné vyrovnávací zóně více provozovatelů obchodních platforem, použije se písmeno b).

6.   Provozovatel obchodní platformy povolí uživatelům sítě obchodovat na své obchodní platformě, pouze jsou-li oprávněni předkládat obchodní oznámení.

7.   Provozovatel přepravní soustavy bez zbytečného prodlení informuje provozovatele obchodní platformy o tom, že uživatel sítě pozbyl právo činit obchodní oznámení v souladu s použitelným smluvním ujednáním, v důsledku čehož se pozastaví právo uživatele sítě obchodovat na dané obchodní platformě, aniž jsou tím dotčena jiná nápravná opatření, která by mohl mít provozovatel obchodní platformy v takovém případě podle použitelných pravidel obchodní platformy k dispozici.

Článek 11

Pobídky

1.   S cílem podpořit likviditu krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem může vnitrostátní regulační orgán poskytovat provozovateli přepravní soustavy pobídky, aby prováděl vyrovnávací akce účinně nebo maximalizoval provádění vyrovnávacích akcí obchodováním s krátkodobými standardizovanými produkty.

2.   Provozovatel přepravní soustavy může vnitrostátnímu regulačnímu orgánu předložit ke schválení pobídkový mechanismus, který musí být v souladu s obecnými zásadami stanovenými v tomto nařízení.

3.   Před předložením návrhu uvedeného v odstavci 2 může provozovatel přepravní soustavy z vlastní iniciativy nebo na žádost vnitrostátního regulačního orgánu konzultovat zúčastněné subjekty.

4.   Pobídkový mechanismus:

a)

je založen na výsledcích provozovatele přepravního systému a využívá platby s vymezenou horní hranicí vyplácené provozovateli přepravní soustavy za lepší než stanovené výsledky a platby vyplácené provozovatelem za horší než stanovené výsledky, přičemž tyto výsledky se měří podle předem určených cílů, které mohou zahrnovat mimo jiné také cíle týkající se nákladů;

b)

zohledňuje prostředky, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici k ovlivnění výsledků;

c)

zaručuje, že jeho uplatnění přesně odráží rozdělení povinností mezi dotčenými stranami;

d)

je přizpůsoben stavu vývoje relevantního trhu s plynem, v němž má být proveden;

e)

je vnitrostátním regulačním orgánem v úzké spolupráci s provozovatelem přepravní soustavy pravidelně podrobován přezkumu, aby bylo možné vyhodnotit, kde a do jaké míry je v tomto mechanismu nutné provést změny.

KAPITOLA IV

NOMINACE

Článek 12

Obecná ustanovení

1.   Množství plynu, které má být uvedeno v nominaci či renominaci, se vyjádří buď v kWh/d u denních nominací či denních renominací, nebo v kWh/h u hodinových nominací či hodinových renominací.

2.   Provozovatel přepravní soustavy může od uživatelů sítě vyžadovat, aby kromě požadavků stanovených tímto nařízením poskytly další informace o nominacích a renominacích, mimo jiné včetně přesné, aktualizované a dostatečně podrobné předpovědi očekávaných dodávek a odběrů, a to podle specifických potřeb provozovatele přepravní soustavy.

3.   Články 13 až 16 o nominaci a renominaci pro produkty nekoordinované kapacity se vztahují obdobně na jednotlivé nominace a renominace pro produkty koordinované kapacity. Provozovatelé přepravní soustavy spolupracují, aby v místech propojení provedli pravidla nominace a renominace pro produkty koordinované kapacity.

4.   Ustanoveními čl. 15 odst. 3 a čl. 17 odst. 1 nejsou dotčena pravidla pro počáteční a koncový okamžik minimálního přerušení uvedená v článku 22 nařízení (EU) č. 984/2013.

Článek 13

Informace o nominacích a renominacích v místech propojení

Nominace a renominace poskytované uživateli sítě provozovatelům přepravních soustav ve vztahu k místům propojení obsahují alespoň tyto informace:

1)

identifikaci místa propojení;

2)

směr toku plynu;

3)

identifikaci uživatele sítě nebo popřípadě jeho vyrovnávacího portfolia;

4)

identifikaci protistrany uživatele sítě nebo popřípadě jejího vyrovnávacího portfolia;

5)

počátek a konec doby toku plynu, pro kterou se nominace či renominace překládá;

6)

plynárenský den D;

7)

množství plynu, o jehož přepravu se žádá.

Článek 14

Postup nominace v místech propojení

1.   Uživatel sítě je oprávněn předložit provozovateli přepravní soustavy nominaci pro plynárenský den D nejpozději ve lhůtě pro nominaci v plynárenský den D–1. Lhůta pro nominaci je 13:00 koordinovaného světového času (UTC) (zimní čas) nebo 12:00 (letní čas) UTC v plynárenský den D–1.

2.   Provozovatel přepravní soustavy zohlední poslední nominaci, kterou obdrží od uživatele sítě před uplynutím lhůty pro nominaci.

3.   Provozovatel přepravní soustavy zašle příslušným uživatelům sítě zprávu o potvrzeném množství, a to nejpozději ve lhůtě pro potvrzení v plynárenský den D–1. Lhůta pro potvrzení je 15:00 UTC (zimní čas) nebo 14:00 UTC (letní čas) v plynárenský den D–1.

4.   Provozovatelé přepravní soustavy na obou stranách místa propojení se mohou dohodnout, že nabídnou cyklus předběžné nominace, v němž:

a)

uživatelé sítě nejsou povinni předkládat oznámení;

b)

uživatelé sítě mohou předkládat provozovatelům přepravní soustavy nominace pro plynárenský den D nejpozději ve 12:00 UTC (zimní čas) nebo v 11:00 UTC (letní čas) v plynárenský den D–1;

c)

provozovatel přepravní soustavy zašle příslušným uživatelům sítě zprávu o zpracovaných množstvích, a to nejpozději do 12:30 UTC (zimní čas) nebo do 11:30 UTC (letní čas) v plynárenský den D–1.

5.   Pokud uživatel sítě ve lhůtě pro nominace nezašle platnou nominaci, příslušní provozovatelé přepravní soustavy použijí pravidlo standardní nominace, na němž se dohodnou. Platné pravidlo standardní nominace v místě propojení se zpřístupní uživatelům sítě daných provozovatelů přepravní soustavy.

Článek 15

Postup renominace v místech propojení

1.   Uživatel sítě je oprávněn předkládat renominace ve lhůtě pro renominaci, která začíná bezprostředně po lhůtě pro potvrzení a končí nejdříve tři hodiny před koncem plynárenského dne D. Provozovatel přepravní soustavy zahájí cyklus renominace na začátku každé hodiny v období pro renominaci.

2.   Provozovatel přepravní soustavy zohlední v cyklu renominace poslední renominaci, kterou obdrží od uživatele sítě před začátkem cyklu renominace.

3.   Provozovatel přepravní soustavy zašle příslušným uživatelům sítě do dvou hodin po začátku každého cyklu renominace zprávu o potvrzených množstvích. Začátek účinné změny toku plynu nastane dvě hodiny po spuštění cyklu renominace, pokud:

a)

uživatel sítě nepožádá o pozdější začátek nebo

b)

provozovatel přepravní soustavy nepovolí dřívější začátek.

4.   Má se za to, že ke změně toku plynu dochází vždy na začátku každé hodiny.

Článek 16

Zvláštní ustanovení v místech propojení

1.   Pokud v místě propojení existují současně denní a hodinové nominace a renominace, mohou provozovatelé přepravní soustavy nebo vnitrostátní regulační orgány (podle toho, co je vhodné) konzultovat zúčastněné strany, aby bylo možné určit, zda by měly být harmonizované nominace a renominace předkládány na obou stranách tohoto místa propojení. Při této konzultaci se vezmou v úvahu alespoň tyto body:

a)

finanční dopad na provozovatele přepravní soustavy a uživatele sítě;

b)

dopad na přeshraniční obchod;

c)

dopad na režim denního vyrovnávání v místě (místech) propojení.

2.   Po této konzultaci schválí případné navržené změny vnitrostátní regulační orgány. Jakmile budou navržené změny schváleny, provozovatelé přepravní soustavy odpovídajícím způsobem pozmění stávající dohody o propojení a přepravní smlouvy či jiné právně závazné dohody a tyto změny zveřejní.

Článek 17

Zamítnutí nominace a renominace nebo změna požadovaného množství plynu v místech propojení

1.   Provozovatel přepravní soustavy může zamítnout:

a)

nominaci nebo renominaci nejpozději dvě hodiny po lhůtě pro nominaci nebo začátku cyklu renominace v těchto případech:

i)

nominace/renominace nesplňuje požadavky ohledně obsahu,

ii)

je předložena jiným subjektem než uživatelem sítě,

iii)

přijetí denních nominací či renominací by vedlo k zápornému implicitnímu nominačnímu průtoku,

iv)

je překročena kapacita, která byla uživateli sítě přidělena;

b)

renominaci nejpozději dvě hodiny po začátku cyklu renominace v těchto dalších případech:

i)

renominace přesahuje kapacitu, která byla uživateli sítě přidělena pro zbývající hodiny, není-li tato renominace předložena s cílem požádat o přerušitelnou kapacitu, pokud ji provozovatel přepravní soustavy nabízí,

ii)

přijetí hodinové renominace by způsobilo očekávané změny toku plynu před koncem cyklu renominace.

2.   Provozovatel přepravní soustavy nezamítne nominaci ani renominaci uživatele sítě pouze kvůli tomu, že se plánované dodávky tohoto uživatele sítě nerovnají jeho plánovaným odběrům.

3.   V případě zamítnutí renominace provozovatel přepravní soustavy použije poslední potvrzené množství uživatele sítě, je-li k dispozici.

4.   Aniž jsou dotčeny zvláštní podmínky vztahující se na přerušitelnou kapacitu a kapacitu podléhající pravidlům pro řízení překročení kapacity, může provozovatel přepravní soustavy v zásadě změnit množství plynu požadované v nominaci nebo renominaci pouze za mimořádných okolností a nouzového stavu, kdy je zjevně ohrožena bezpečnost a stabilita systému. Provozovatelé přepravní soustavy o takové provedené akci informují vnitrostátní regulační orgán.

Článek 18

Postup nominace a renominace v místech, kde nedochází k propojení

1.   Vnitrostátní regulační orgán po konzultaci s provozovatelem přepravní soustavy určí, v kterých místech jiných než místech propojení jsou požadovány nominace a renominace, není-li to již určeno.

2.   Jsou-li v místech jiných než místech propojení požadovány nominace a renominace, uplatní se tyto zásady:

a)

uživatelé sítě jsou oprávněni podávat renominace pro plynárenský den;

b)

provozovatel přepravní soustavy předložené nominace či renominace potvrdí nebo zamítne, přičemž zohlední lhůty uvedené v článku 17.

KAPITOLA V

DENNÍ VYROVNÁVACÍ POPLATKY

Článek 19

Obecná ustanovení

1.   Uživatelé sítě jsou povinni uhradit denní vyrovnávací poplatky ve vztahu k jejich dennímu vyrovnávacímu množství za každý plynárenský den nebo mají nárok tyto poplatky obdržet (podle toho, co je na místě).

2.   Denní vyrovnávací poplatky se ve fakturách, které provozovatel přepravní soustavy zasílá uživatelům sítě, uvedou odděleně.

3.   Denní vyrovnávací poplatek odráží náklady a zohledňuje případné ceny související s vyrovnávacími akcemi provozovatele přepravní soustavy a malou cenovou úpravu uvedenou v čl. 22 odst. 6.

Článek 20

Metodika výpočtu denního vyrovnávacího poplatku

1.   Provozovatel přepravní soustavy předloží metodiku výpočtu denního vyrovnávacího poplatku, která bude použita v jeho vyrovnávací zóně, ke schválení vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

2.   Po schválení se metodika výpočtu denního vyrovnávacího poplatku zveřejní na příslušných internetových stránkách. Každá aktualizace této metodiky se včas zveřejní.

3.   Metodika výpočtu denního vyrovnávacího poplatku definuje:

a)

výpočet denního vyrovnávacího množství uvedeného v článku 21;

b)

odvození použitelné ceny uvedené v článku 22 a

c)

všechny ostatní nezbytné parametry.

Článek 21

Výpočet denního vyrovnávacího množství

1.   Provozovatel přepravní soustavy vypočte pro vyrovnávací portfolio každého uživatele sítě pro každý plynárenský den denní vyrovnávací množství, přičemž použije tento vzorec:

denní vyrovnávací množství = dodávky – odběry

2.   Výpočet denního vyrovnávacího množství se odpovídajícím způsobem upraví, je-li:

a)

nabízena služba flexibility prostřednictvím akumulace a/nebo

b)

zavedeno ujednání, na jehož základě uživatelé sítě poskytují plyn, včetně plynu jako věcného plnění, k pokrytí:

i)

plynu, který není zaúčtován jako odebraný ze systému, jako jsou například ztráty, chyby měření a/nebo

ii)

plyn používaný provozovatelem přepravní soustavy k provozu soustavy, například topný plyn.

3.   Je-li součet dodávek provedených uživatelem sítě v plynárenském dni rovný součtu jeho odběrů v tomto plynárenském dni, je pozice uživatele sítě pro tento plynárenský den považována za vyrovnanou.

4.   Pokud se součet dodávek provedených uživatelem sítě v plynárenském dni nerovná součtu jeho odběrů v tomto plynárenském dni, je pozice uživatele sítě pro tento plynárenský den považována za nevyrovnanou a uplatní se denní vyrovnávací poplatky v souladu s článkem 23.

5.   Provozovatel přepravní soustavy poskytne uživateli sítě jeho počáteční a konečné denní vyrovnávací množství v souladu s článkem 37.

6.   Denní vyrovnávací poplatek je založen na konečném denním vyrovnávacím množství.

Článek 22

Použitelná cena

1.   Pro účely výpočtu denního vyrovnávacího poplatku stanoveného v článku 23 se použitelná cena určí takto:

a)

marginální prodejní cena, pokud je denní vyrovnávací množství kladné (tj. dodávky uživatele sítě v daném plynárenském dni přesahují jeho odběry v daný plynárenský den), nebo

b)

marginální kupní cena, pokud je denní vyrovnávací množství záporné (tj. odběry uživatele sítě v daném plynárenském dni přesahují jeho dodávky v daný plynárenský den).

2.   Marginální prodejní cena a marginální kupní cena se pro každý plynárenský den vypočtou podle těchto bodů:

a)

marginální prodejní cena je nižší z těchto dvou cen:

i)

nejnižší cena při prodejích základních produktů pro daný plynárenský den, jichž se provozovatel přepravní soustavy účastní, nebo

ii)

vážená průměrná cena plynu pro daný plynárenský den snížená o malou cenovou úpravu;

b)

marginální kupní cena je vyšší z těchto dvou cen:

i)

nejvyšší cena při nákupech základních produktů pro daný plynárenský den, jichž se provozovatel přepravní soustavy účastní, nebo

ii)

vážená průměrná cena plynu pro daný plynárenský den zvýšená o malou cenovou úpravu.

3.   Pro účely stanovení marginální prodejní ceny, marginální kupní ceny a vážené průměrné ceny se související obchodní transakce provádějí v rámci obchodních platforem, které jsou předem identifikovány provozovatelem přepravní soustavy a schváleny vnitrostátním regulačním orgánem. Vážená průměrná cena je vážená průměrná cena energie při obchodování se základními produkty na virtuálním obchodním bodě během jednoho plynárenského dne.

4.   V případě, že ustanovení odst. 2 písm. a) a b) neumožňují odvodit marginální prodejní cenu a/nebo marginální kupní cenu, definuje se standardní pravidlo.

5.   Pokud to schválí vnitrostátní regulační orgán, lze pro účely stanovení marginální prodejní ceny, marginální kupní ceny a vážené průměrné ceny zohlednit cenu místně omezených produktů, pokud to provozovatel přepravní soustavy navrhne, přičemž se náležitě zváží rozsah, v němž provozovatel přepravní soustavy místně omezené produkty využívá.

6.   Malá cenová úprava:

a)

slouží jako pobídka pro uživatele sítě, aby vyrovnali své dodávky a odběry;

b)

je koncipována a uplatňována nediskriminačně, aby:

i)

neodrazovala od vstupu na trh,

ii)

nebránila rozvoji konkurenčních trhů;

c)

nepoškozuje přeshraniční obchod;

d)

nevede k tomu, že je uživatel sítě nadměrně vystaven finanční zátěži spojené s denními vyrovnávacími poplatky.

7.   Hodnota malé cenové úpravy se při stanovení marginální kupní ceny a marginální prodejní ceny může lišit. Hodnota malé cenové úpravy nepřesáhne deset procent vážené průměrné ceny, pokud dotčený provozovatel přepravní soustavy nezdůvodní vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jinou hodnotu a tato hodnota mu není schválena v souladu s článkem 20.

Článek 23

Denní vyrovnávací poplatek

1.   Provozovatel přepravní soustavy vypočte denní vyrovnávací poplatky pro každého uživatele sítě vynásobením denního vyrovnávacího množství uživatele sítě použitelnou cenou stanovenou v souladu s článkem 22.

2.   Denní vyrovnávací poplatky se použijí takto:

a)

pokud je denní vyrovnávací množství uživatele sítě za daný plynárenský den kladné, má se za to, že tento uživatel sítě prodal provozovateli přepravní soustavy množství plynu rovnající se dennímu vyrovnávacímu množství, a tudíž má nárok obdržet od provozovatele přepravní soustavy kredit za denní vyrovnávací poplatky, a

b)

pokud je denní vyrovnávací množství uživatele sítě za daný plynárenský den záporné, má se za to, že tento uživatel sítě koupil od provozovatele přepravní soustavy množství plynu rovnající se dennímu vyrovnávacímu množství, a tudíž je povinen zaplatit provozovateli přepravní soustavy denní vyrovnávací poplatky.

KAPITOLA VI

VNITRODENNÍ ZÁVAZKY

Článek 24

Obecná ustanovení

1.   Provozovatel přepravní soustavy je oprávněn uplatnit vnitrodenní závazky pouze proto, aby uživatelům sítě poskytl pobídku k řízení jejich vnitrodenních pozic tak, aby byla zaručena systémová integrita jeho přepravní sítě a aby se minimalizovala potřeba provádět vyrovnávací akce.

2.   Pokud se od provozovatele přepravní soustavy požaduje, aby uživatelům sítě poskytl informace, a umožnil jim tak řídit jejich expozice související s vnitrodenními pozicemi, poskytuje jim je pravidelně. Je-li to vhodné, poskytují se tyto informace na žádost, kterou každý uživatel sítě podá jednou.

Článek 25

Typy vnitrodenních závazků

Existují tři typy vnitrodenních závazků, každý z nich slouží jako pobídka pro uživatele sítě, aby dosáhl specifického cíle stanoveného v tomto článku:

1.

Celosystémový vnitrodenní závazek

je koncipován jako pobídka pro uživatele sítě, aby udržovali přepravní síť v provozních mezích, a stanoví:

a)

provozní meze přepravní sítě, v nichž musí síť zůstat;

b)

akce, které mohou uživatelé sítě provádět, aby přepravní síť udrželi v provozních mezích;

c)

následné vyrovnávací akce prováděné provozovatelem přepravní soustavy v případech, kdy se hodnoty blíží k provozním mezím přepravní sítě nebo tyto meze překročily;

d)

rozdělení nákladů a/nebo příjmů mezi uživatele sítě a/nebo důsledky vyrovnávacích akcí prováděných provozovatelem přepravní soustavy pro vnitrodenní pozici těchto uživatelů sítě;

e)

související poplatek, který je založen na individuální vnitrodenní pozici uživatele sítě.

2.

Vnitrodenní závazek ohledně vyrovnávacího portfolia

je koncipován jako pobídka pro uživatele sítě, aby udržovali svoji individuální pozici v průběhu plynárenského dne v předem definovaném rozmezí, a stanoví:

a)

u každého vyrovnávacího portfolia rozmezí, v němž musí toto vyrovnávací portfolio zůstat;

b)

způsob, jímž je výše uvedené rozmezí určováno;

c)

důsledky případů, kdy uživatelé sítě nezůstanou v definovaném rozmezí, a ve vhodných případech podrobnosti o tom, jak je odvozen odpovídající poplatek;

d)

související poplatek, který je založen na individuální vnitrodenní pozici uživatele sítě.

3.

Vnitrodenní závazek týkající se místa vstupu-výstupu

je koncipován jako pobídka pro uživatele sítě, aby omezili tok plynu nebo kolísání toku plynu za určitých podmínek v konkrétních místech vstupu-výstupu, a stanoví:

a)

omezení toku plynu a/nebo kolísání toku plynu;

b)

místo vstupu a/nebo výstupu nebo skupiny míst vstupu a/nebo výstupu, na které se takováto omezení vztahují;

c)

podmínky, za nichž se takováto omezení uplatní;

d)

důsledky nedodržení těchto omezení.

Tento závazek doplňuje všechny ostatní dohody s konečnými zákazníky, které mimo jiné obsahují lokalizovaná specifická omezení a závazky týkající se fyzického toku plynu.

Článek 26

Požadavky na vnitrodenní závazky

1.   Provozovatel přepravní soustavy může vnitrostátnímu regulačnímu orgánu navrhnout vnitrodenní závazek nebo jeho změnu. Může kombinovat prvky různých typů uvedených v článku 25 za podmínky, že návrh splňuje kritéria stanovená v odstavci 2. Právem provozovatele přepravní soustavy závazek navrhnout není dotčeno právo vnitrostátního regulačního orgánu rozhodnout z vlastního podnětu.

2.   Každý vnitrodenní závazek splňuje tato kritéria:

a)

vnitrodenní závazek a související vnitrodenní poplatek, pokud existuje, zbytečně nebrání přeshraničnímu obchodu a nebrání novým uživatelům sítě ve vstupu na příslušný trh;

b)

vnitrodenní závazek se uplatní pouze v případě, kdy jsou uživatelům sítě poskytnuty odpovídající informace předtím, než je v souvislosti s jejich dodávkami a/nebo odběry uplatněn potenciální vnitrodenní poplatek, a pokud mají přiměřené prostředky k tomu, aby mohli řídit svoji expozici;

c)

hlavní náklady, které uživatelům sítě vzniknou v souvislosti s vyrovnávacími závazky, se týkají jejich pozice na konci plynárenského dne;

d)

vnitrodenní poplatky co nejvíce odrážejí náklady, které vzniknou provozovateli přepravní soustavy při provádění souvisejících vyrovnávacích akcí;

e)

vnitrodenní závazek nevede k tomu, že se uživatelé sítě během plynárenského dne na základě finančního vypořádání dostanou na nulovou pozici;

f)

přínosy plynoucí ze zavedení vnitrodenního závazku z hlediska úsporného a účinného provozu přepravní sítě převažují nad potenciálními negativními dopady tohoto závazku včetně dopadů na likviditu obchodů na virtuálním obchodním bodě.

3.   Provozovatel přepravní soustavy může pro různé kategorie míst vstupu nebo výstupu navrhnout různé vnitrodenní závazky, aby různým kategoriím uživatelů sítě poskytl lepší pobídky, a zabránil tak křížovým subvencím. Právem provozovatele přepravní soustavy závazek navrhnout není dotčeno právo vnitrostátního regulačního orgánu rozhodnout z vlastního podnětu.

4.   Provozovatel přepravní soustavy konzultuje zúčastněné strany včetně vnitrostátních regulačních orgánů, dotčených provozovatelů distribuční soustavy a provozovatelů přepravní soustavy v sousedních vyrovnávacích zónách v otázce vnitrodenního závazku, který hodlá zavést, včetně metodiky a předpokladů použitých k dosažení závěru, že závazek splňuje kritéria stanovená v odstavci 2.

5.   Na základě konzultací vypracuje provozovatel přepravní soustavy doporučení, které obsahuje dokončený návrh a analýzu:

a)

nezbytnosti vnitrodenního závazku, přičemž se zohlední vlastnosti přepravní sítě a flexibilita, kterou má provozovatel přepravní soustavy k dispozici prostřednictvím nákupu či prodeje krátkodobých standardizovaných produktů nebo využití vyrovnávacích služeb v souladu s kapitolou III;

b)

dostupných informací, které uživatelům sítě umožňují včasným způsobem řídit své vnitrodenní pozice;

c)

očekávaného finančního dopadu na uživatele sítě;

d)

vlivu na vstup nových uživatelů sítě na relevantní trh včetně jakéhokoli zbytečného nepříznivého dopadu na tento vstup;

e)

vlivu na přeshraniční obchod včetně potenciálního dopadu na vyrovnávání v sousedních vyrovnávacích zónách;

f)

dopadu na krátkodobý velkoobchodní trh s plynem a na jeho likviditu;

g)

nediskriminační povahy vnitrodenního závazku.

6.   Provozovatel přepravní soustavy předloží doporučení vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, aby tento orgán mohl návrh postupem podle článku 27 schválit. Provozovatel přepravní soustavy tento dokument s doporučením současně zveřejní, přičemž dodrží veškeré závazky ohledně důvěrnosti, jimiž je vázán, a zašle jej pro informaci síti ENTSOG.

Článek 27

Rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů

1.   Do šesti měsíců po obdržení úplného dokumentu s doporučením vnitrostátní regulační orgán přijme a zveřejní odůvodněné rozhodnutí. Při rozhodování o tom, zda navržený vnitrodenní závazek schválí, vnitrostátní regulační orgán posoudí, zda tento vnitrodenní závazek splňuje kritéria stanovená v čl. 26 odst. 2.

2.   Než vnitrostátní regulační orgán odůvodněné rozhodnutí přijme, vede konzultace s vnitrostátními regulačními orgány v sousedních členských státech a zohlední jejich stanoviska. Vnitrostátní regulační orgány v sousedních členských státech si mohou v souladu s čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 713/2009 k rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 vyžádat stanovisko od agentury.

Článek 28

Stávající vnitrodenní závazky

Pokud má provozovatel přepravní soustavy ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost vnitrodenní závazek (závazky), tento provozovatel přepravní soustavy do šesti měsíců od tohoto data provede postup stanovený v čl. 26 odst. 5 až 7 a předloží vnitrodenní závazek (závazky) vnitrostátnímu regulačnímu orgánu ke schválení v souladu s článkem 27, aby jej (je) mohl nadále využívat.

KAPITOLA VII

UJEDNÁNÍ OHLEDNĚ NEUTRALITY

Článek 29

Zásady neutrality

1.   Provozovateli přepravní soustavy nevzniknou platbou a přijetím denních vyrovnávacích poplatků, vnitrodenních poplatků, poplatků za vyrovnávací akce a jiných poplatků týkajících se jeho vyrovnávacích činností, kterými se rozumí všechny činnosti prováděné provozovatelem přepravní soustavy za účelem splnění povinností stanovených v tomto nařízení, žádné zisky ani ztráty.

2.   Provozovatel přepravní soustavy přenese na uživatele sítě:

a)

jakékoli náklady a příjmy spojené s denními vyrovnávacími poplatky a vnitrodenními poplatky;

b)

jakékoli náklady a příjmy plynoucí z vyrovnávacích akcí provedených v souladu s článkem 9, pokud vnitrostátní regulační orgán nemá na základě použitelných vnitrostátních předpisů za to, že tyto náklady a příjmy vznikly neefektivním způsobem. Tato úvaha je založena na posouzení, které:

i)

prokazuje, do jaké míry mohl provozovatel přepravní soustavy rozumně zmírnit náklady, které mu vznikly při provádění vyrovnávací akce, a

ii)

se provádí s ohledem na informace, čas a nástroje, které měl provozovatel přepravní soustavy k dispozici v okamžiku, kdy se rozhodl provést vyrovnávací akci;

c)

jakékoli další náklady a příjmy související s vyrovnávacími činnostmi provedenými provozovatelem přepravní soustavy, pokud vnitrostátní regulační orgán nepovažuje na základě použitelných vnitrostátních předpisů tyto náklady a příjmy za vzniklé neefektivně.

3.   Pokud je poskytnuta pobídka k účinnému provádění vyrovnávacích akcí, souhrnná finanční ztráta se omezí na neefektivně vzniklé náklady a příjmy provozovatele přepravní soustavy.

4.   Provozovatelé přepravní soustavy zveřejňují příslušné údaje o souhrnných poplatcích uvedených v odstavci 1 a souhrnné poplatky za neutralitu vyrovnávání alespoň stejně často, jako jsou tyto poplatky fakturovány uživatelům sítě, ale ne méně než jednou za měsíc.

5.   Bez ohledu na odstavce 1 a 2 se na provozovatele přepravní soustavy může při vyrovnávání vztahovat pobídkový mechanismus uvedený v článku 11.

Článek 30

Peněžní toky týkající se neutrality vyrovnávání

1.   Poplatek za neutralitu vyrovnávání je hrazen dotčeným uživatelem sítě nebo dotčenému uživateli sítě.

2.   Vnitrostátní regulační orgán stanoví nebo schválí a zveřejní metodiku výpočtu poplatků za neutralitu vyrovnávání a jejich rozdělení mezi uživatele sítě a pravidla řízení úvěrového rizika.

3.   Poplatek za neutralitu vyrovnávání je úměrný rozsahu, v němž uživatel sítě využívá relevantní místa vstupu nebo výstupu nebo přepravní síť.

4.   Poplatek za neutralitu vyrovnávání se ve faktuře pro uživatele sítě uvede odděleně a k faktuře se připojí dostatečné podpůrné informace definované v metodice uvedené v odstavci 2.

5.   Použije-li se informační model podle varianty 2 a poplatek za neutralitu vyrovnávání se tedy může zakládat na předpovědi nákladů a příjmů, provozovatel přepravní soustavy v metodice výpočtu poplatků za neutralitu vyrovnávání stanoví pravidla pro oddělený poplatek za neutralitu vyrovnávání ve vztahu k odběrům neměřeným denně.

6.   Je-li to vhodné, může metodika provozovatele přepravní soustavy pro výpočet poplatků za neutralitu vyrovnávání stanovit pravidla pro rozdělení složek poplatku za neutralitu vyrovnávání a následné rozdělení odpovídajících částek mezi uživatele sítě, aby se snížily křížové subvence.

Článek 31

Opatření pro řízení úvěrového rizika

1.   Provozovatel přepravní soustavy je oprávněn přijmout nezbytná opatření a uložit uživatelům sítě patřičné smluvní požadavky, včetně záruk finanční bezpečnosti, aby zmírnil dopady v případě, kdy uživatel sítě neuhradí poplatky uvedené v článcích 29 a 30.

2.   Smluvní požadavky vycházejí ze zásady transparentnosti a rovného zacházení, jsou úměrné účelu a definované v metodice uvedené v čl. 30 odst. 2.

3.   V případě, že uživatel sítě poplatky nezaplatí, provozovatel přepravní soustavy nenese odpovědnost za vzniklou ztrátu, pokud byla řádně provedena opatření a požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2, a takováto ztráta se získá zpět v souladu s metodikou uvedenou v čl. 30 odst. 2.

KAPITOLA VIII

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 32

Informační závazky provozovatelů přepravní soustavy vůči uživatelům sítě

Informace, které provozovatelé přepravní soustavy poskytují uživatelům sítě, odkazují na:

1)

celkový stav přepravní sítě v souladu s bodem 3.4 odst. 5 přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009;

2)

vyrovnávací akce provozovatele přepravní soustavy uvedené v kapitole III;

3)

dodávky a odběry uživatele sítě pro plynárenský den uvedené v článcích 33 až 42.

Článek 33

Obecná ustanovení

1.   Neposkytuje-li již provozovatel přepravní soustavy informace podle bodu 3.1.2. přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009, poskytuje provozovatel přepravní soustavy veškeré informace uvedené v článku 32 následujícím způsobem:

a)

na internetových stránkách provozovatele přepravní soustavy nebo v jiném systému, který poskytuje informace v elektronickém formátu;

b)

bezplatně k dispozici uživatelům sítě;

c)

snadno použitelné;

d)

jasné, kvantifikovatelné a snadno dostupné;

e)

poskytované nediskriminačně;

f)

uvedené v konzistentních jednotkách, a to buď v kWh nebo kWh/d a kWh/h;

g)

v úředním jazyce (jazycích) členského státu a v angličtině.

2.   Pokud nelze z měřicího přístroje získat změřené množství, lze použít zástupnou hodnotu. Tato zástupná hodnota se použije jako alternativní reference bez jakékoli další záruky ze strany provozovatele přepravní soustavy.

3.   Poskytnutí přístupu k informacím není vykládáno tak, že je tím poskytnuta jiná specifická záruka než záruka ohledně dostupnosti těchto informací v definovaném formátu a s využitím definovaného nástroje, například internetové stránky či adresy, a záruka ohledně souvisejícího přístupu uživatelů sítě k těmto informacím za běžných podmínek užívání. Provozovatelé přepravní soustavy nejsou za žádných okolností povinni poskytovat další záruku, zejména pokud jde o informační systém uživatelů sítě.

4.   Vnitrostátní regulační orgán rozhodne o jednom informačním modelu pro každou zónu vyrovnávání. Pro poskytování informací o dodávkách a výstupech měřených v průběhu dne se uplatní stejná pravidla na všechny modely.

5.   Ve vyrovnávacích zónách, u nichž se po vstupu tohoto nařízení v platnost žádá o použití informačního modelu podle varianty 2, provede provozovatel přepravní soustavy nebo vnitrostátní regulační orgán, podle toho, co je na místě, předběžnou tržní konzultaci.

Článek 34

Dodávky a odběry měřené v průběhu dne

1.   U dodávek do vyrovnávací zóny a odběrů z vyrovnávací zóny měřených v průběhu dne, u nichž se množství přidělené uživateli sítě rovná jeho potvrzenému množství, není provozovatel přepravní soustavy povinen poskytnout jiné informace než potvrzené množství.

2.   U dodávek do vyrovnávací zóny a odběrů z vyrovnávací zóny měřených v průběhu dne, u nichž se množství přidělené uživateli sítě nerovná jeho potvrzenému množství, poskytne provozovatel přepravní soustavy v plynárenský den D uživatelům sítě přinejmenším dvě aktualizace jejich měřených toků alespoň pro souhrnné dodávky a odběry měřené v průběhu dne, přičemž si zvolí jednu z následujících dvou možností:

a)

každá aktualizace se vztahuje na toky plynu od počátku tohoto plynárenského dne D nebo

b)

každá aktualizace se vztahuje na přírůstkové plynárenské toky po toku, který byl vykázán v předchozí aktualizaci.

3.   První aktualizace pokrývají alespoň čtyři hodiny toku plynu v plynárenském dni D. Tyto aktualizace budou poskytnuty bez zbytečného prodlení, nejdéle však do čtyř hodin po toku plynu a nejpozději do 17:00 UTC (zimní čas) nebo do 16:00 UTC (letní čas).

4.   Doba poskytnutí druhé aktualizace se definuje po schválení vnitrostátním regulačním orgánem a provozovatel přepravní soustavy ji zveřejní.

5.   Provozovatel přepravní soustavy může uživatele sítě požádat, aby uvedli, ke kterým informacím uvedeným v odstavci 2 mají přístup. Na základě obdržených odpovědí tento provozovatel přepravní soustavy poskytne uživateli sítě v souladu s odstavci 2 až 4 tu část informací, ke které nemá přístup.

6.   Pokud není provozovatel přepravní soustavy odpovědný za přidělení množství plynu uživatelům sítě v rámci procesu přidělování, poskytne odchylně od odstavce 2 v daný plynárenský den D nejméně dvakrát za plynárenský den D alespoň informace o souhrnných dodávkách a odběrech.

Článek 35

Odběry měřené denně

1.   Je-li uplatněn informační model podle varianty 1, provozovatel přepravní soustavy v plynárenský den D poskytne uživateli sítě přinejmenším dvě aktualizace jejich přídělů měřených toků alespoň pro souhrnné odběry měřené denně, přičemž si zvolí jednu z následujících dvou možností:

a)

každá aktualizace se vztahuje na toky plynu od počátku tohoto plynárenského dne D nebo

b)

každá aktualizace se vztahuje na přírůstkové plynárenské toky po toku, který byl vykázán v předchozí aktualizaci.

2.   Každá aktualizace je poskytnuta do dvou hodin po konci závěrečné hodiny toků plynu.

Článek 36

Odběry neměřené denně

1.   Použije-li se informační model podle základního scénáře:

a)

v plynárenský den D–1 poskytne provozovatel přepravní soustavy uživatelům sítě předpověď jejich odběrů neměřených denně pro plynárenský den D, a to nejpozději do 12:00 UTC (zimní čas) nebo 11:00 UTC (letní čas);

b)

v plynárenský den D poskytne provozovatel přepravní soustavy uživatelům sítě alespoň dvě aktualizace předpovědi jejich odběrů neměřených denně.

2.   První aktualizace se poskytne nejpozději do 13:00 UTC (zimní čas) nebo 12:00 UTC (letní čas).

3.   Doba poskytnutí druhé aktualizace se definuje po schválení vnitrostátním regulačním orgánem a provozovatel přepravní soustavy ji zveřejní. Tato aktualizace vezme v úvahu:

a)

přístup ke krátkodobým standardizovaným produktům na obchodní platformě;

b)

přesnost předpovědi odběrů prováděných uživatelem sítě neměřených denně ve srovnání s dobou jejího poskytnutí;

c)

dobu, kdy končí období renominace stanovené v čl. 15 odst. 1;

d)

dobu první aktualizace předpovědi odběrů prováděných uživatelem sítě neměřených denně.

4.   Použije-li se informační model podle varianty 1, provozovatel přepravní soustavy v plynárenský den D poskytne uživatelům sítě alespoň dvě aktualizace jejich přídělů měřených toků alespoň pro souhrnné odběry neměřené denně, jak to uvádí článek 35.

5.   Použije-li se informační model podle varianty 2, provozovatel přepravní soustavy v plynárenský den D–1 poskytne uživatelům sítě předpověď jejich odběrů neměřených denně pro plynárenský den D uvedenou v odst. 1 písm. a).

Článek 37

Dodávky a odběry po plynárenském dni

1.   Nejpozději do konce plynárenského dne D + 1 poskytne provozovatel přepravní soustavy každému uživateli sítě počáteční příděl pro jeho dodávky a odběry na plynárenský den D a počáteční denní vyrovnávací množství.

a)

Pro informační modely podle základního scénáře a varianty 1 se přidělí všechen plyn dodaný do distribuční soustavy;

b)

pro informační model podle varianty 2 se odběry neměřené denně rovnají předpovědi odběrů prováděných uživatelem sítě neměřených denně poskytnuté den předem;

c)

pro informační model podle varianty 1 se počáteční příděl a počáteční denní vyrovnávací množství považuje za konečný příděl a konečné denní vyrovnávací množství.

2.   Pokud se uplatní prozatímní opatření uvedené v článcích 47 až 51, lze v případě, že není technicky a provozně možné splnit odstavec 1, poskytnout počáteční příděl a počáteční denní vyrovnávací množství do tří plynárenských dnů po plynárenském dni D.

3.   Ve lhůtě definované v použitelných vnitrostátních předpisech poskytne provozovatel přepravní soustavy každému uživateli sítě konečný příděl pro jeho dodávky a odběry a konečné denní vyrovnávací množství.

Článek 38

Analýza přínosů a nákladů

1.   Do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost provozovatel přepravní soustavy posoudí náklady a přínosy spojené se:

a)

zvýšením četnosti poskytování informací uživatelům sítě;

b)

zkrácením souvisejících lhůt pro poskytování informací;

c)

zlepšením přesnosti poskytovaných informací.

Tato analýza nákladů a přínosů uvádí rozdělení nákladů a přínosů mezi jednotlivé kategorie dotčených stran.

2.   Provozovatel přepravní soustavy konzultuje toto posouzení se zúčastněnými stranami ve spolupráci s provozovateli distribuční soustavy, pokud se posouzení těchto provozovatelů týká.

3.   Na základě výsledků konzultace vnitrostátní regulační orgán rozhodne o relevantních změnách v poskytování informací.

Článek 39

Informační závazky provozovatelů distribuční soustavy a stran provádějících předpověď vůči provozovateli přepravní soustavy

1.   Každý provozovatel distribuční soustavy související s vyrovnávací zónou a každá strana provádějící předpověď poskytnou provozovateli přepravní soustavy v příslušné vyrovnávací zóně informace nezbytné pro poskytování informací uživatelům sítě podle tohoto nařízení. Tyto informace zahrnují dodávky do distribuční soustavy a odběry z ní bez ohledu na to, zda je daná soustava součástí uvedené vyrovnávací zóny, či nikoli.

2.   Informace, jejich formát a postup jejich poskytování definují společně provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a strana provádějící předpověď, podle toho, co je vhodné, aby zaručili, že provozovatel přepravní soustavy poskytuje uživatelům sítě informace náležitě a v souladu s touto kapitolou, a zejména s kritérii stanovenými v čl. 33 odst. 1.

3.   Tyto informace jsou provozovateli přepravní soustavy poskytovány ve stejném formátu, jaký vymezují použitelné vnitrostátní předpisy, a musí být v souladu s formátem, který provozovatel přepravní soustavy používá k poskytování informací uživatelům sítě.

4.   Vnitrostátním regulační orgán může požádat provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a stranu provádějící předpověď, aby navrhli pobídkový mechanismus pro poskytování přesné předpovědi odběrů prováděných uživatelem sítě neměřených denně, který bude splňovat kritéria stanovená pro provozovatele přepravní soustavy v čl. 11 odst. 4.

5.   Po předchozí konzultaci s dotčenými provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy vnitrostátní regulační orgán jmenuje stranu provádějící předpověď ve vyrovnávací zóně. Strana provádějící předpověď odpovídá za vytváření předpovědí denně neměřených odběrů uživatele sítě a případně následného přidělení přepravujícímu subjektu. Může se jednat o provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo o třetí stranu.

Článek 40

Informační závazky provozovatele distribuční soustavy vůči provozovateli přepravní soustavy

Provozovatel distribuční soustavy poskytuje provozovateli přepravní soustavy informace o dodávkách do distribuční soustavy a odběrech z ní měřených v průběhu dne a měřených denně v souladu s požadavky na informace stanovenými v čl. 34 odst. 2 až 6 a článcích 35 a 37. Tyto informace se poskytují provozovateli přepravní soustavy tak, aby měl tento provozovatel dostatek času na to, aby je poskytl uživatelům sítě.

Článek 41

Informační závazky provozovatele distribuční soustavy vůči straně provádějící předpověď

1.   Provozovatelé distribuční soustavy jsou odpovědní za to, aby byly straně provádějící předpověď poskytovány dostatečné a aktualizované informace pro účely uplatnění metodiky pro předpověď odběrů prováděných uživatelem sítě neměřených denně stanovené v čl. 42 odst. 2. Tyto informace se poskytují včas v souladu se lhůtami definovanými stranou provádějící předpověď podle jejích potřeb.

2.   Odstavec 1 se obdobně vztahuje na variantu 1.

Článek 42

Informační závazky strany provádějící předpověď vůči provozovateli přepravní soustavy

1.   Strana provádějící předpověď poskytuje provozovateli přepravní soustavy předpovědi denně neměřených odběrů uživatele sítě a následných přídělů v souladu s požadavky na informace stanovenými v článcích 36 a 37. Tyto informace se poskytují provozovateli přepravní soustavy tak, aby měl tento provozovatel dostatek času na to, aby je poskytl uživatelům sítě, a v případě předpovědí denně neměřených odběrů prováděných uživatelem sítě, jež jsou poskytovány den předem a v průběhu dne, nejpozději hodinu před uplynutím lhůt uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. a) a b), pokud se provozovatel přepravní soustavy a strana provádějící předpověď nedohodnou na pozdějším termínu, který poskytne provozovateli přepravní soustavy dostatek času na to, aby tyto informace předal uživatelům sítě.

2.   Metodika předpovědi odběrů provedených uživatelem sítě neměřených denně je založena na statistickém modelu poptávky, v němž je každému odběru neměřenému denně přidělen zátěžový profil a který sestává ze vzorce pro kolísání poptávky po plynu v závislosti na proměnných, např. teplotě, dni v týdnu, typu zákazníka a období dovolených a prázdnin. Metodika je před přijetím předmětem konzultací.

3.   Strana provádějící předpověď zveřejňuje alespoň každé dva roky zprávu o přesnosti předpovědi odběrů prováděných uživatelem sítě neměřených denně.

4.   Je-li to vhodné, provozovatelé přepravní soustavy poskytují údaje o tocích plynu tak, aby strana provádějící předpověď měla dostatek času na splnění svých závazků podle tohoto článku.

5.   Odstavce 2 až 4 se obdobně vztahují na variantu 1.

KAPITOLA IX

SLUŽBA FLEXIBILITY PROSTŘEDNICTVÍM AKUMULACE

Článek 43

Obecná ustanovení

1.   Provozovatel přepravní soustavy může uživatelům sítě nabízet službu flexibility prostřednictvím akumulace poté, co vnitrostátní regulační orgán schválí příslušné podmínky.

2.   Podmínky vztahující se na službu flexibility prostřednictvím akumulace jsou v souladu s odpovědností uživatele sítě spočívající ve vyrovnávání jeho dodávek a odběrů během plynárenského dne.

3.   Služba flexibility prostřednictvím akumulace se omezí na úroveň flexibility prostřednictvím akumulace, která je v přepravní síti k dispozici a u které se má podle hodnocení vypracovaného dotčeným provozovatelem přepravní soustavy za to, že není požadována k provádění vlastní přepravní funkce potrubí.

4.   Plyn, který uživatelé sítě v rámci této služby dodávají do přepravní sítě nebo který z ní odebírají, se zohlední při výpočtu jejich denního vyrovnávacího množství.

5.   Mechanismus pro neutralitu stanovený v kapitole VII se na službu flexibility prostřednictvím akumulace nevztahuje, pokud vnitrostátní regulační orgán nerozhodne jinak.

6.   Uživatelé sítě informují dotčeného provozovatele přepravní soustavy o využití služby flexibility prostřednictvím akumulace tím, že předloží nominace a renominace.

7.   Provozovatel přepravní soustavy nemusí od uživatelů sítě vyžadovat, aby předložili nominace a renominace uvedené v odstavci 6 v případě, že absence takového oznámení neomezuje rozvoj krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem a provozovatel přepravní soustavy má dostatek informací, aby zajistil přesný příděl pro využití služby flexibility prostřednictvím akumulace následující plynárenský den.

Článek 44

Podmínky poskytování služby flexibility prostřednictvím akumulace

1.   Službu flexibility prostřednictvím akumulace lze poskytovat pouze tehdy, jsou-li splněna všechna tato kritéria:

a)

provozovatel přepravní soustavy nepotřebuje pro účely poskytování služby flexibility prostřednictvím akumulace uzavřít žádnou smlouvu s jakýmkoli dalším provozovatelem infrastruktury, např. provozovatelem skladovacího zařízení nebo provozovatelem zařízení LNG;

b)

příjmy, které provozovateli přepravní soustavy plynou z poskytování služby flexibility prostřednictvím akumulace, se přinejmenším rovnají nákladům, které vznikly nebo mají při poskytování této služby vzniknout;

c)

služba flexibility prostřednictvím akumulace je nabízena transparentním a nediskriminačním způsobem a může být nabízena prostřednictvím mechanismů hospodářské soutěže;

d)

provozovatel přepravní soustavy neúčtuje uživateli sítě přímé ani nepřímé poplatky za jakékoli náklady, které při poskytování služby flexibility prostřednictvím akumulace vzniknou, pokud tak není uvedeno ve smlouvě uzavřené s tímto uživatelem sítě, a

e)

poskytování služby flexibility prostřednictvím akumulace nemá nepříznivý vliv na přeshraniční obchod.

2.   Provozovatel přepravní soustavy dá před poskytováním služby flexibility prostřednictvím akumulace přednost snížení vnitrodenních závazků.

KAPITOLA X

PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

Článek 45

Prozatímní opatření: obecná ustanovení

1.   Pokud krátkodobý velkoobchodní trh s plynem postrádá dostatečnou likviditu, provozovatelé přepravní soustavy provedou vhodná prozatímní opatření uvedená v článcích 47 až 50. Vyrovnávací akce prováděné provozovatelem přepravní soustavy v případě prozatímních opatření v co největší míře podporují likviditu krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem.

2.   Využitím prozatímního opatření není dotčeno provádění jiných prozatímních opatření, ať alternativně, nebo dodatečně, a to za předpokladu, že cílem těchto opatření je podpora hospodářské soutěže a likvidity krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem a že jsou tato opatření v souladu s obecnými zásadami stanovenými v tomto nařízení.

3.   Prozatímní opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 vypracuje a provádí každý provozovatel přepravní soustavy v souladu se zprávou uvedenou v čl. 46 odst. 1 schválenou vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s postupem stanoveným v článku 46.

4.   Zpráva stanoví ukončení prozatímních opatření nejpozději do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 46

Prozatímní opatření: výroční zpráva

1.   Pokud provozovatel přepravní soustavy předpokládá, že provede prozatímní opatření nebo bude pokračovat v jejich provádění, vypracuje zprávu, v níž upřesní:

a)

popis stavu vývoje a likvidity krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem v době vypracování zprávy, a to mimo jiné včetně následujících informací, má-li je provozovatel přepravní soustavy k dispozici:

i)

počet transakcí uzavřených na virtuálním obchodním bodě a počet transakcí obecně,

ii)

rozpětí nabídek k prodeji a koupi a objemy nabídek,

iii)

počet účastníků, kteří mají přístup ke krátkodobému velkoobchodnímu trhu s plynem,

iv)

počet účastníků, kteří byli v určitém období aktivní na krátkodobém velkoobchodním trhu s plynem;

b)

prozatímní opatření, která mají být uplatněna;

c)

důvody uplatnění prozatímních opatření:

i)

vysvětlení, proč jsou prozatímní opatření nutná kvůli stavu vývoje krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem uvedeného v písmeni b),

ii)

posouzení, jak prozatímní opatření zvýší likviditu krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem.

d)

identifikaci kroků, které budou přijaty k odstranění prozatímních opatření, včetně kritérií pro provedení těchto kroků a posouzení souvisejícího harmonogramu.

2.   Provozovatel přepravní soustavy konzultuje návrh zprávy se zúčastněnými subjekty.

3.   Po konzultaci předloží provozovatel přepravní soustavy zprávu vnitrostátnímu regulačnímu orgánu ke schválení. První zpráva se předloží do šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a následné zprávy, které ji v případě nutnosti aktualizují, se předkládají ročně.

4.   Vnitrostátní regulační orgán přijme a zveřejní odůvodněné rozhodnutí do šesti měsíců po obdržení kompletní zprávy. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí agentuře a Komisi. Při rozhodování o tom, zda zprávu schválí, posoudí vnitrostátní regulační orgán její dopad na harmonizaci vyrovnávacích režimů, usnadnění integrace trhu, zaručení nediskriminace, účinné hospodářské soutěže a efektivního fungování trhu s plynem.

5.   Použije se postup podle čl. 27 odst. 2.

Článek 47

Vyrovnávací platforma

1.   Pokud krátkodobý velkoobchodní trh s plynem postrádá nebo podle očekávání bude postrádat dostatečnou likviditu nebo nelze-li na tomto trhu rozumným způsobem pořídit časově omezené a místně omezené produkty požadované provozovatelem přepravní soustavy, zřídí se vyrovnávací platforma, aby mohl provozovatel přepravní soustavy provádět vyrovnávání.

2.   Provozovatelé přepravní soustavy zváží, zda lze zřídit společnou vyrovnávací platformu pro sousední vyrovnávací zóny v rámci spolupráce mezi provozovateli přepravní soustavy nebo v případech, kdy je k dispozici dostatečná kapacita pro propojení a takováto společná vyrovnávací platforma je považována za účinnou. Je-li zřízena společná vyrovnávací platforma, provozují ji dotčení provozovatelé přepravní soustavy.

3.   Pokud se situace popsaná v odstavci 1 po pěti letech zásadně nezměnila, může vnitrostátní regulační orgán, aniž je dotčen čl. 45 odst. 4 a poté, co je předložena příslušná změna zprávy, rozhodnout, že vyrovnávací platforma bude nadále v provozu po další období nejvýše pěti let.

Článek 48

Alternativa k vyrovnávací platformě

Pokud může provozovatel přepravní soustavy prokázat, že v důsledku nedostatečné kapacity pro propojení dvou vyrovnávacích zón nemůže vyrovnávací platforma zvýšit likviditu krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem a provozovateli přepravní soustavy neumožňuje, aby prováděl účinné vyrovnávací akce, může se schválením vnitrostátního regulačního orgánu použít alternativu, například vyrovnávací služby. Je-li taková alternativa použita, určí se podmínky následných smluvních ujednání, použitelné ceny a doba trvání.

Článek 49

Prozatímní vyrovnávací poplatek

1.   Je-li nutné provést prozatímní opatření uvedená v článku 45, lze odvozenou cenu vypočítat v souladu se zprávou uvedenou v článku 46, která nahradí metodiku výpočtu denního vyrovnávacího poplatku.

2.   V takovém případě lze odvozenou cenu založit na regulované ceně, zástupné tržní ceně nebo ceně odvozené z obchodů v rámci vyrovnávací platformy.

3.   Zástupná tržní cena co možná nejvíce splňuje podmínky stanovené v čl. 22 odst. 6. Při koncipování této zástupné tržní ceny se zváží možná rizika manipulace s trhem.

Článek 50

Přípustná odchylka

1.   Přípustné odchylky lze uplatnit pouze v případě, že uživatelé sítě nemají přístup:

a)

ke krátkodobému velkoobchodnímu trhu s plynem, jenž má dostatečnou likviditu;

b)

k plynové kapacitě nutné k vyrovnání krátkodobých výkyvů v poptávce po plynu či jeho nabídce nebo

c)

k dostatečným informacím o svých dodávkách a odběrech.

2.   Přípustné odchylky se uplatní:

a)

ve vztahu k dennímu vyrovnávacímu množství uživatelů sítě;

b)

transparentně a nediskriminačně;

c)

pouze v nezbytném rozsahu a po minimální nutnou dobu.

3.   Uplatnění přípustných odchylek může snížit finanční expozici uživatele sítě marginální prodejní ceně nebo marginální kupní ceně ve vztahu k celému dennímu vyrovnávacímu množství uživatele sítě za plynárenský den nebo k jeho části.

4.   Úrovní přípustné odchylky je maximální množství plynu, které má každý uživatel sítě koupit nebo prodat za váženou průměrnou cenu. Pokud existuje zbývající množství plynu, které představuje denní vyrovnávací množství každého uživatele sítě, jež přesahuje úroveň přípustné odchylky, prodá se nebo koupí za marginální prodejní nebo marginální kupní cenu.

5.   Koncepce úrovně přípustné odchylky:

a)

odráží flexibilitu přepravní sítě a potřeby uživatele sítě;

b)

odráží úroveň rizika, jemuž je uživatel sítě vystaven při vyrovnávání svých dodávek a odběrů;

c)

nebrzdí rozvoj krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem;

d)

nevede ke zbytečně nadměrnému zvýšení nákladů provozovatele přepravní soustavy na vyrovnávací akce.

6.   Úroveň přípustné odchylky se vypočte na základě dodávek a odběrů každého uživatele sítě pro každý plynárenský den, přičemž se vyloučí obchody na virtuálním obchodním bodě. Dílčí kategorie se definují podle použitelných vnitrostátních předpisů.

7.   Úroveň přípustné odchylky použitelná na odběr neměřený denně definovaná podle použitelných vnitrostátních předpisů je založena na rozdílu mezi relevantní předpovědí odběrů provedených uživatelem sítě neměřených denně a přídělem pro odběr neměřený denně.

8.   Úroveň přípustné odchylky může zahrnovat složku vypočtenou s ohledem na uplatnění odchylky v předpovědi odběrů provedených uživatelem sítě neměřených denně, jež představuje množství, o které příslušná předpověď:

a)

přesahuje příděl pro odběr neměřený denně v případě, že je denní vyrovnávací množství kladné;

b)

je nižší než příděl pro odběr neměřený denně v případě, že je denní vyrovnávací množství záporné.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 51

Uvolnění nadbytečné flexibility provozovatele přepravní soustavy

1.   Pokud dlouhodobé smlouvy o pořizování flexibility platné v den vstupu tohoto nařízení v platnost udělují provozovateli přepravní soustavy právo odebírat či dodávat konkrétní objemy plynu, snaží se provozovatel přepravní soustavy tato množství flexibility snížit.

2.   Při určování množství nadbytečné flexibility, která je k dispozici pro dodávku a odběr na základě platné dlouhodobé smlouvy, zohlední provozovatel přepravní soustavy využití krátkodobých standardizovaných produktů.

3.   Nadbytečnou flexibilitu lze uvolnit buď:

a)

podle podmínek stávající smlouvy, pokud obsahuje ustanovení, která povolují snížit množství plynu, k němuž se vztahuje závazek, a/nebo stávající smlouvu ukončit, nebo

b)

pokud takováto smluvní práva neexistují:

i)

smlouva zůstává v platnosti, dokud není ukončena podle použitelných podmínek,

ii)

smluvní strany zváží dodatečná ujednání, aby bylo možné uvolnit zpět na trh nadbytečný plyn, který není požadován pro vyrovnávací účely, čímž by se ostatním uživatelům sítě zpřístupnilo větší množství flexibility.

4.   Pokud platná smlouva stanoví snížení flexibility o množství, která jsou v souladu s dostupným nadbytečným množstvím, provozovatel přepravní soustavy sníží tuto flexibilitu, jakmile je to po vstupu tohoto nařízení v platnost rozumně možné nebo jakmile lze stanovit, že existuje nadbytečné množství.

5.   Provozovatel přepravní soustavy konzultuje se zúčastněnými stranami konkrétní návrhy, které mají být provedeny jako prozatímní opatření pro uvolnění nadbytečné flexibility na základě platné dlouhodobé smlouvy.

6.   Provozovatelé přepravní soustavy zveřejní informace o vyrovnávacích akcích, které podnikli na základě platné dlouhodobé smlouvy.

7.   Vnitrostátní regulační orgán může stanovit cíle pro podíl, o nějž by se tyto dlouhodobé smlouvy měly snížit, aby se zvýšila likvidita krátkodobého velkoobchodního trhu s plynem.

Článek 52

Přechodná ustanovení

1.   Vnitrostátní regulační orgán může provozovateli přepravní soustavy na základě odůvodněné žádosti povolit, aby ustanovení tohoto nařízení splnil do dvaceti čtyř měsíců od 1. října 2014, pokud tento provozovatel přepravní soustavy neprovádí žádné prozatímní opatření uvedené v kapitole X. V případě, že vnitrostátní regulační orgán tuto možnost využije, toto nařízení se na vyrovnávací zónu daného provozovatele přepravní soustavy nepoužije v rozsahu a po přechodnou dobu, které vnitrostátní regulační orgán ve svém rozhodnutí stanovil.

2.   Vnitrostátní regulační orgán přijme a zveřejní odůvodněné rozhodnutí v souladu s odstavcem 1 do tří měsíců po obdržení takové žádosti. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí agentuře a Komisi.

Článek 53

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Aniž je dotčen článek 28, čl. 33 odst. 5, čl. 38 odst. 1, čl. 45 odst. 4, čl. 46 odst. 3, článek 51 a 52, použije se toto nařízení ode dne 1. října 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. března 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 273, 15.10.2013, s. 5.


27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/36


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 313/2014

ze dne 26. března 2014,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Pecorino Sardo (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 posoudila Komise žádost Itálie o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Pecorino Sardo“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1263/96 (2) ve znění nařízení (ES) č. 215/2011 (3).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu uvedeného v příloze tohoto nařízení se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. března 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Dacian CIOLOȘ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 19.

(3)  Úř. věst. L 59, 4.3.2011, s. 15.

(4)  Úř. věst. C 318, 1.11.2013, s. 8.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.3   Sýry

ITÁLIE

Pecorino Sardo (CHOP)


27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/38


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 314/2014

ze dne 26. března 2014

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. března 2014.

Za Komisi, jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

IL

219,4

MA

57,9

TN

88,6

TR

95,6

ZZ

115,4

0707 00 05

MA

44,0

TR

139,3

ZZ

91,7

0709 93 10

MA

36,6

TR

85,5

ZZ

61,1

0805 10 20

EG

38,0

IL

67,0

MA

51,7

TN

55,9

TR

58,4

ZZ

54,2

0805 50 10

MA

35,6

TR

67,7

ZZ

51,7

0808 10 80

AR

89,5

BR

107,3

CL

127,1

CN

94,6

MK

30,8

US

164,6

ZA

68,9

ZZ

97,5

0808 30 90

AR

97,0

CL

117,7

CN

52,7

TR

127,0

ZA

92,6

ZZ

97,4


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/40


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. března 2014,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/463/EU, kterým se schvaluje makroekonomický ozdravný program pro Kypr

(2014/169/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 a 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 472/2013 se vztahuje na členské státy, které jsou v době jeho vstupu v platnost již příjemci finanční pomoci, včetně pomoci z Evropského mechanismu stability.

(2)

Nařízení (EU) č. 472/2013 stanoví pravidla schválení makroekonomického ozdravného programu pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci, jež musí odpovídat ustanovením Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability.

(3)

Na žádost Kypru ze dne 25. června 2012 o finanční pomoc z Evropského mechanismu stability Rada dne 25. dubna 2013 rozhodnutím 2013/236/EU (2) stanovila, že Kypr má důsledně provádět makroekonomický ozdravný program.

(4)

Dne 24. dubna 2013 Rada guvernérů ESM v zásadě rozhodla poskytnout stabilizační podporu pro Kypr a schválila memorandum o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky a jeho podpis Komisí jménem ESM.

(5)

V souladu s čl. 1 odst. 2 prováděcího rozhodnutí 2013/463/EU (3) provedla Komise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a v příslušných případech i Mezinárodním měnovým fondem (MMF) třetí přezkum za účelem posouzení pokroku dosaženého při provádění dohodnutých opatření, jakož i jejich účinnosti a hospodářského a sociálního dopadu.

(6)

V důsledku toho by prováděcí rozhodnutí 2013/463/EU mělo být aktualizováno v oblastech reformy finančního sektoru, fiskální politiky a strukturálních reforem, zejména pokud jde o i) vypracování komunikační strategie v rámci společné pracovní skupiny Central Bank of Cyprus (CBC) a ministerstva financí pro plán pro uvolňování kontrol kapitálu a provádění strategie pro bankovní sektor; ii) včasné oznamování odhadů bank, pokud jde o potenciální dopad nově zavedených a budoucích pravidel Unie v oblasti kapitálových požadavků a úvěrů v selhání na kapitál, výnosnost a ukazatel krytí likvidity; iii) zřízení pracovní skupiny za účelem posouzení množství registrovaných smluv o prodeji pozemků bez vydání vlastnckého titulu a poskytnutí doporučení v této záležitosti; iv) reformu postupů pro řešení platební neschopnosti podniků a fyzických osob; v) přezkum občanského soudního řádu a procesních předpisů s cílem zajištění hladkého a účinného fungování přepracovaných rámcových podmínek pro exekuční a insolvenční řízení; iv) úpravu primárního cílového schodku veřejných financí v roce 2014 na 1,8 % HDP; vii) provedení první fáze státního systému zdravotní péče poté, co bude definován a schválen úplný plán tohoto systému; viii) revizi politik týkajících se tvorby cen a úhrad zdravotnického zboží a služeb, včetně těch, které souvisí s výdaji na léčivé přípravky; ix) vytvoření útvaru pro privatizaci; x) předložení akčního plánu pro řešení nedostatků zjištěných ve 2. fázi vzájemného hodnocení provedeného Globálním fórem pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); xi) vypracování strategie růstu založené na konkurenčních výhodách Kypru s cílem pomoci kyperským orgánům nastartovat ekonomiku. Provedení komplexních a ambiciózních reforem ve finanční, fiskální a strukturální oblasti by mělo zabezpečit střednědobou udržitelnost kyperského veřejného dluhu.

(7)

V průběhu provádění komplexního balíčku politických opatření pro Kypr by Komise měla poskytovat další politické poradenství a odbornou pomoc v konkrétních oblastech. Členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu, který se potýká s nedostatečnou správní kapacitou, má o technickou pomoc požádat Komisi, která může pro tento účel vytvořit skupiny odborníků.

(8)

Kyperské orgány by měly při přípravě, provádění, sledování a hodnocení makroekonomického ozdravného programu usilovat v souladu se stávajícími vnitrostátními pravidly a zvyklostmi o názory sociálních partnerů a organizací občanské společnosti,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Článek 2 prováděcího rozhodnutí 2013/463/EU se mění takto:

1)

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Ve snaze ozdravit svůj finanční sektor Kypr bude nadále pokračovat v restrukturalizaci bankovního sektoru a sektoru družstevních úvěrových institucí; bude pokračovat v posilování dohledu a regulace; provede reformu rámce pro restrukturalizaci dluhu a postupně zruší kapitálová omezení v souladu se svým plánem a současně zajistí finanční stabilitu. Program stanoví tato opatření a výstupy:

a)

zajištění pečlivého sledování stavu likvidity v bankovním sektoru. Pečlivě se budou sledovat dočasná omezení volného toku kapitálu (jako např. omezení výběrů hotovosti, plateb a převodů). Cílem je, aby tyto kontroly zůstaly jen po dobu nezbytně nutnou k omezení vážných rizik pro stabilitu finančního systému. Provádění plánu pro postupné zmírnění omezujících opatření bude pokračovat, přičemž se bude rovněž zohledňovat likvidní situace úvěrových institucí. Bude vypracována přesně cílená komunikační strategie s cílem pravidelného informování o uvedeném plánu a o pokroku dosaženém v oblasti provádění strategie pro bankovní sektor.

Plány v oblasti financování a kapitálu u domácích bank, které jsou závislé na financování centrální bankou nebo které dostávají státní podporu, musí realisticky odrážet očekávané snižování pákového efektu v bankovním sektoru a postupné uvolňování omezujících opatření a omezovat závislost na úvěrech od centrálních bank, aniž by došlo k nucenému prodeji aktiv a zamrznutí úvěrového trhu;

b)

úprava minimálních kapitálových požadavků při zohlednění parametrů posouzení rozvah a zátěžového testu pro celou Unii;

c)

zajištění toho, že plány na restrukturalizaci budou před poskytnutím jakékoli státní podpory formálně schváleny podle pravidel pro poskytování státní podpory. Banky s nedostatkem kapitálu mohou za předpokladu, že ostatní opatření nejsou dostatečná, požádat o rekapitalizaci od státu v souladu s postupy pro státní podporu. Banky s plány restrukturalizace budou podávat zprávy o pokroku při jejich provádění;

d)

zajištění toho, že bude vytvořen a zprovozněn úvěrový rejstřík, že bude změněn stávající regulační rámec týkající se znehodnocení aktiv, tvorby rezerv a zacházení s kolaterály při tvorbě rezerv a že budou včas provedena pravidla Unie o kapitálových požadavcích a úvěrech v selhání;

e)

zmírnění omezení pro zabavování kolaterálu. To bude zahrnovat též přípravu právních předpisů na základě rámce pro komplexní reformu ke stanovení vhodných postupů pro řešení platební neschopnosti podniků a fyzických osob, jakož i k zajištění hladkého a účinného fungování přepracovaných rámcových podmínek pro exekuční a insolvenční řízení. Po reformě nového právního rámce pro restrukturalizaci dluhu soukromého sektoru bude tento rámec přezkoumán a podle potřeby budou vymezena další opaření;

f)

provádění strategie pro budoucí strukturu, fungování a životaschopnost sektoru družstevních úvěrových institucí, vypracované Kyperskou centrální bankou po konzultaci s Komisí, ECB a MMF;

g)

posílené sledování zadluženosti podnikatelského sektoru a sektoru domácností a zřízení rámce pro cílenou restrukturalizaci dluhu soukromého sektoru, aby se usnadnilo poskytování nových úvěrů a snížila úvěrová omezení. Budou přezkoumány politiky a postupy v oblasti správy bankovních nedoplatků a v případě potřeby budou pozměněny směrnice o správě nedoplatků a kodex chování. Nebudou zaváděna správní opatření, která zasahují do stanovování sazeb bankovních úvěrů;

h)

další posílení rámce proti praní peněz a provádění akčního plánu zajišťujícího uplatňování lepších postupů, pokud jde o hloubkové prověřování klienta a transparentnost subjektů, v souladu s osvědčenými postupy;

i)

začlenění zátěžových testů do pravidelného vnějšího bankovního dohledu;

j)

zavedení povinných požadavků na zveřejňování, aby bylo zajištěno, že banky pravidelně sdělují orgánům a trhům, jak pokračuje restrukturalizace jejich fungování;

k)

zajištění provádění restrukturalizačních opatření, která posílí životaschopnost odvětví družstevních úvěrů, po vytvoření právního rámce pro nové řídicí struktury pro řízení státního podílu v tomto odvětví a

l)

zajištění revize směrnice o správě, která stanoví, mimo jiné, vztahy mezi bankovními odděleními vnitřního auditu a orgány bankovního dohledu.“

2)

Odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Během roku 2014 kyperské orgány plně provedou trvalá opatření zahrnutá v zákoně o rozpočtu pro rok 2014, která činí nejméně 270 milionů EUR. Rovněž zajistí plné provedení konsolidačních opatření přijatých od prosince 2012.“

3)

Vkládá se nový odstavec, který zní:

„7a.   Pokud jde o fiskální politiku v období 2015–2016, kyperské orgány usilují o saldo veřejných financí, které je v souladu s postupem nápravy schodku, přičemž dodržují doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku (PNS).“

4)

Odstavec 8 se mění takto:

a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

v případě nutnosti další reformy všeobecného důchodového systému a důchodového systému ve veřejném sektoru s cílem dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému a zároveň vyřešit otázku přiměřenosti důchodů;“;

b)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

vypracování programu pro dosažení solidního systému správy a řízení státních a polostátních podniků a přijetí plánu privatizace, což pomůže zlepšit hospodářskou výkonnost a obnovit udržitelnost dluhu;“.

5)

Odstavce 10 až 13 se nahrazují tímto:

„10.   Kypr zajistí provádění dohodnutých opatření s cílem řešit zjištěné nedostatky v jeho aktivačních politikách. Kypr učiní rychlá opatření pro vytvoření příležitostí pro mladé a pro zlepšení jejich perspektivy zaměstnatelnosti v souladu s cíli doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi (4). Koncepce, řízení a provádění opatření určených pro mladé lidi musí být dobře začleněny do širšího systému aktivačních politik a musí být v souladu s reformou systému sociálního zabezpečení a dohodnutými rozpočtovými cíli.

11.   Kypr musí být připraven přijmout jakékoli další nezbytné změny odvětvových právních předpisů, které jsou nezbytné k plnému provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (5). Kyperské orgány dále zlepší fungování regulovaných povolání. Lepšího rámce pro hospodářskou soutěž se dosáhne posílením fungování příslušného orgánu pro hospodářskou soutěž a posílením nezávislosti a pravomocí národních regulačních orgánů.

12.   Kypr zajistí snížení počtu nevyřízených vydání vlastnického titulu k nemovitosti, učiní opatření pro zrychlení rychlého rušení břemen u vlastnických titulů, které mají být převedeny na kupující nemovitostí, a stanoví lhůty pro vydávání stavebních povolení a vlastnických titulů.

13.   Kypr změní pravidla pro nucený prodej nemovitostí zatížených hypotékou a umožní soukromé dražby v co nejkratších časových rozmezích. Zvýší se rychlost práce soudů a nevyřízené soudní případy budou vyřešeny do konce programu. Kypr přijme iniciativy na posílení konkurenceschopnosti svého odvětví cestovního ruchu provedením konkrétního akčního plánu, který povede k dosažení kvantifikovaných cílů obsažených mimo jiné v revidované strategii cestovního ruchu na období 2011–2015. Kypr provede strategii pro leteckou politiku vedoucí k přizpůsobení vnější politiky Kypru v oblasti letectví, přičemž zohlední vnější politiku EU v oblasti letectví a dohody EU v oblasti letecké dopravy a zároveň zajistí dostatečnou leteckou dostupnost.

6)

V odstavci 14 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

komplexní nástin regulačního režimu a organizace trhu pro restrukturalizované odvětví energetiky a plynu, včetně vhodného rámce pro prodej zemního plynu z pobřežních vod zaměřeného na maximalizaci příjmů; a“.

7)

Odstavec 15 se nahrazuje tímto:

„15.   Kypr předloží Komisi aktualizovanou žádost o odbornou pomoc během programového období. V této žádosti budou uvedeny a specifikovány oblasti odborné pomoci či poradenských služeb, které kyperské orgány považují za zásadní pro plnění svého makroekonomického ozdravného programu.“

8)

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„16.   Při tvorbě komplexní a soudržné strategie růstu, která by umožnila nastartovat ekonomiku, Kypr tuto strategii začlení do svého vnitrostátního institucionálního rámce, čímž posílí probíhající reformy veřejné správy, reformy správy veřejných financí, další závazky v rámci kyperského makroekonomického ozdravného programu a příslušné iniciativy Unie, přičemž zohlední dohodu o partnerství pro provádění evropských strukturálních a investičních fondů.“

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Kyperské republice.

V Bruselu dne 24. března 2014.

Za Radu

předseda

A. TSAFTARIS


(1)  Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/236/EU ze dne 25. dubna 2013 určené Kypru o zvláštních opatřeních pro obnovu finanční stability a udržitelného růstu (Úř. věst. L 141, 28.5.2013, s. 32).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Rady 2013/463/EU ze dne 13. září 2013, kterým se schvaluje makroekonomický ozdravný program pro Kypr a zrušuje rozhodnutí 2013/236/EU (Úř. věst. L 250, 20.9.2013, s. 40).

(4)  Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1)

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).“


27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/43


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. března 2014,

kterým se stanoví seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu podle nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu

(2014/170/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (1), a zejména na čl. 33 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   ÚVOD

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, stanovení seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN Komise prostřednictvím rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 (2) (dále jen „rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012“) oznámila osmi třetím zemím, že mohou být Komisí určeny jako nespolupracující třetí země.

(4)

V rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Komise uvedla informace o základních skutečnostech a faktorech, z nichž toto určení vychází.

(5)

Rovněž dne 15. listopadu 2012 Komise v samostatných dopisech oznámila osmi třetím zemím skutečnost, že zvažuje možnost, že budou určeny jako nespolupracující třetí země.

(6)

Komise v těchto dopisech zdůraznila, že s cílem zabránit tomu, aby byly dotčené třetí země určeny a navrženy pro formální zařazení jako nespolupracující třetí země podle článků 31 a 33 nařízení o rybolovu NNN, vyzývají se, aby v úzké spolupráci s Komisí vypracovaly akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012.

(7)

V důsledku toho Komise vyzvala osm dotčených třetích zemí, aby: i) přijaly všechna opatření nezbytná k provedení opatření uvedených v akčních plánech, které Komise navrhla, ii) vyhodnotily provádění opatření uvedených v akčních plánech, které Komise navrhla, a iii) zasílaly Komisi každých šest měsíců podrobné zprávy s hodnocením provádění každého opatření, mimo jiné z hlediska jejich individuální a/nebo celkové účinnosti při zajišťování plně vyhovujícího systému pro kontrolu rybolovu.

(8)

Osm dotčených třetích zemí dostalo možnost odpovědět písemně na otázky výslovně uvedené v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, jakož i na další relevantní informace, což jim umožnilo předložit důkazy k vyvrácení nebo doplnění skutečností uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 nebo případně přijmout akční plán ke zlepšení stavu a opatření k nápravě této situace. Těmto osmi zemím bylo zaručeno právo na vyžádání nebo poskytnutí dodatečných informací.

(9)

Dne 15. listopadu 2012 zahájila Komise s osmi třetími zeměmi dialog a zdůraznila, že za dostatečné k tomu, aby se v této záležitosti dosáhlo dohody, považuje období šesti měsíců.

(10)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předložené těmito osmi zeměmi v návaznosti na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 byly zváženy a zohledněny. Uvedených osm zemí bylo o úvahách Komise průběžně informováno buď ústně, nebo písemně.

(11)

Prováděcím rozhodnutím ze dne 26. listopadu 2013 (3) (dále jen „prováděcí rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013“) určila Komise Belize, Kambodžské království a Republiku Guinea jako třetí země nespolupracující v boji proti rybolovu NNN. V souladu s nařízením o rybolovu NNN Komise uvedla důvody, pro které se domnívá, že tyto tři země neplní své povinnosti jakožto státy vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní státy vyplývající z mezinárodního práva a že nepodnikají kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(12)

Prováděcí rozhodnutí Rady, jímž se Belize, Kambodžské království a Republika Guinea zařazuje na seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti rybolovu NNN, by tedy mělo být přijato v souvislosti s prováděním nařízení o rybolovu NNN coby výsledek šetření a dialogu, které proběhly v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v nařízení o rybolovu NNN. Tato šetření a dialog včetně vzájemné korespondence a uskutečněných setkání, jakož i rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a prováděcího rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 tvoří základ tohoto rozhodnutí, které se opírá o totožné důvody. Z tohoto rozhodnutí, jímž se Belize, Kambodžské království a Republika Guinea zařazuje na seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti rybolovu NNN, by měly vyplynout důsledky uvedené v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(13)

Podle čl. 34 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN Rada na základě rozhodnutí přijatého na návrh Komise kvalifikovanou většinou vyškrtne třetí zemi ze seznamu nespolupracujících třetích zemí, pokud daná země prokáže, že došlo k nápravě situace, jež opodstatňovala její zařazení na seznam. V rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu se rovněž zohlední, zda příslušné určené třetí země přijaly konkrétní opatření, která mohou vést k trvalému zlepšení této situace.

2.   POSTUP VŮČI BELIZE

(14)

Dne 15. listopadu 2012 uvědomila Komise v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN Belize, že zvažuje možnost jeho určení jako nespolupracující třetí země, a Belize vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovalo akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012. V období od prosince 2012 do srpna 2013 Belize vyjádřilo své stanovisko prostřednictvím písemných vyjádření a setkalo se s Komisí, aby projednalo body vztahující se k této záležitosti. Komise poskytla Belize příslušné informace písemně. Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Byly zváženy a zohledněny ústní a písemné připomínky předložené Belize v návaznosti na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a Belize bylo zároveň průběžně informováno buď ústně, nebo písemně o úvahách Komise. Komise zaujala stanovisko, že oblasti, jež byly v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 popsány jako problematické a nedostatečné, Belize nevyřešilo uspokojivým způsobem. Kromě toho Komise dospěla k závěru, že ani opatření, která byla navržena v akčním plánu předloženém Belize, nebyla provedena v plné míře.

3.   URČENÍ BELIZE JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(15)

V rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Komise analyzovala povinnosti Belize a hodnotila soulad s jeho mezinárodními závazky jakožto státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN. Komise přezkoumala, zda Belize dodržovalo své mezinárodní závazky podle rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a s ohledem na příslušné informace, které k nim Belize poskytlo, navrhovaný akční plánem, jakož i opatření, která byla přijata k nápravě situace.

(16)

Hlavní nedostatky, které Komise v navrhovaném akčním plánu shledala, souvisely s několika případy nesplnění povinností vyplývajících z mezinárodního práva, které se zejména týkaly přijetí vhodného právního rámce, absence přiměřeného a účinného sledování, kontrolního a inspekčního programu, odrazujícího sankčního systému a řádného provádění systému osvědčování úlovků. Zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu a podmínek pro registraci plavidel v souladu s mezinárodním právem. Bylo rovněž zjištěno nedodržování doporučení a usnesení příslušných orgánů, např. Mezinárodního akčního plánu Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (IPOA-UN). Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však považuje jen za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(17)

Komise v prováděcím rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 určila Belize jako nespolupracující třetí zemi podle nařízení o rybolovu NNN.

(18)

Pokud jde o možné omezení Belize jako rozvojové země, uvádí se, že zvláštní rozvojový status a celková výkonnost Belize v oblasti rybolovu nejsou nepříznivě ovlivněny jeho obecnou úrovní rozvoje.

(19)

S ohledem na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a prováděcí rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 a dialog, který Komise s Belize vedla, a jeho výsledky lze dospět k závěru, že opatření přijatá Belize v souvislosti s jeho povinnostmi jakožto státu vlajky jsou nedostatečná k dosažení souladu s články 91, 94, 117 a 118 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), články 18, 19 a 20 Dohody Organizace spojených národů o rybích populacích (UNSFA) a čl. II odst. 8 Dohody FAO o dodržování opatření.

(20)

Belize tedy nesplnilo své povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti přijímání opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, a mělo by být zařazeno na unijní seznam nespolupracujících třetích zemí.

4.   POSTUP VŮČI KAMBODŽSKÉMU KRÁLOVSTVÍ

(21)

Dne 15. listopadu 2012 uvědomila Komise v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN Kambodžské království (Kambodžu), že zvažuje možnost jejího určení jako nespolupracující třetí země, a Kambodžu vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovala akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012. V období od prosince 2012 do června 2013 Kambodža vyjádřila své stanovisko prostřednictvím písemných vyjádření a setkala se s Komisí, aby projednala body vztahující se k této záležitosti. Komise poskytla Kambodži příslušné informace písemně. Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Byly zváženy a zohledněny ústní a písemné připomínky předložené Kambodžou v návaznosti na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a Kambodža byla zároveň průběžně informována buď ústně, nebo písemně o úvahách Komise. Komise zaujala stanovisko, že oblasti, jež byly v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 popsány jako problematické a nedostatečné, Kambodža nevyřešila uspokojivým způsobem. Kromě toho Komise dospěla k závěru, že ani opatření, která byla navržena v akčním plánu předloženém Kambodžou, nebyla provedena v plné míře.

5.   URČENÍ KAMBODŽE JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(22)

V rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Komise analyzovala povinnosti Kambodže a hodnotila soulad s jejími mezinárodními závazky jakožto státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN. Komise přezkoumala, zda Kambodža dodržovala své mezinárodní závazky v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a s ohledem na navrhovaný akční plán, který byl podrobněji rozpracován na základě příslušných informací poskytnutých Kambodžou.

(23)

Hlavní nedostatky, které Komise v navrhovaném akčním plánu shledala, souvisely s nesplněním povinností vyplývajících z mezinárodního práva, které se zejména týkaly přijetí vhodného právního rámce, přiměřeného a účinného sledování, kontrolního a inspekčního programu a odrazujícího sankčního systému. Zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků a podmínek pro registraci plavidel v souladu s mezinárodním právem. Bylo rovněž zjištěno nedodržování doporučení a usnesení příslušných orgánů, např. IPOA-OSN. Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však považuje jen za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(24)

Komise v prováděcím rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 určila Kambodžu jako nespolupracující třetí zemi podle nařízení o rybolovu NNN.

(25)

Pokud jde o možné omezení Kambodže jako rozvojové země, uvádí se, že zvláštní rozvojový status a celková výkonnost Kambodže v oblasti rybolovu nejsou nepříznivě ovlivněny její obecnou úrovní rozvoje.

(26)

Opatření přijatá Kambodžou s ohledem na její povinnosti jakožto státu vlajky jsou nedostatečná pro dosažení souladu s články 91 a 94 úmluvy UNCLOS. Je třeba připomenout, že je nepodstatné, zda Kambodža úmluvu UNCLOS skutečně ratifikovala, protože ustanovení úmluvy UNCLOS o plavbě na volném moři (články 86 až 115 úmluvy UNCLOS) se uznávají jako mezinárodní zvykové právo. Tato ustanovení totiž kodifikují již existující pravidla mezinárodního zvykového práva a přejímají téměř doslovně znění Úmluvy o volném moři a Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu přilehlém, a k nimž Kambodža přistoupila a které ratifikovala.

(27)

S ohledem na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a prováděcí rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 a dialog, který Komise s Kambodžou vedla, a jeho výsledky lze dospět k závěru, že opatření přijatá Kambodžou v souvislosti s jejími povinnostmi jakožto státu vlajky jsou nedostatečná k dosažení souladu s články 91 a 94 úmluvy UNCLOS.

(28)

Kambodža tedy nesplnila své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti přijímání opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, a měla by být zařazena na unijní seznam nespolupracujících třetích zemí.

6.   POSTUP VŮČI GUINEJSKÉ REPUBLICE

(29)

Dne 15. listopadu 2012 uvědomila Komise v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN Guinejskou republiku (Guineu), že zvažuje možnost jejího určení jako nespolupracující třetí země, a Guineu vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovala akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012. V období od prosince 2012 do července 2013 Guinea vyjádřila své stanovisko prostřednictvím písemných vyjádření a setkala se s Komisí, aby projednala body vztahující se k této záležitosti. Komise poskytla Guineji příslušné informace písemně. Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Byly zváženy a zohledněny ústní a písemné připomínky předložené Guineou v návaznosti na rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a Guinea byla zároveň průběžně informována buď ústně, nebo písemně o úvahách Komise. Komise zaujala stanovisko, že oblasti, jež byly v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 popsány jako problematické a nedostatečné, Guinea nevyřešila uspokojivým způsobem. Kromě toho Komise dospěla k závěru, že ani opatření, která byla navržena v akčním plánu předloženém Guineou, nebyla provedena v plné míře.

7.   URČENÍ GUINEJE JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(30)

V rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Komise analyzovala povinnosti Guineje a hodnotila soulad s jejími mezinárodními závazky jakožto státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN. Komise přezkoumala, zda Guinea dodržovala své mezinárodní závazky v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a s ohledem na navrhovaný akční plán, který byl podrobněji rozpracován na základě příslušných informací poskytnutých Guineou.

(31)

Hlavní nedostatky, které Komise v navrhovaném akčním plánu shledala, souvisely s nedokončenými reformami, jejichž účelem je zajistit dostatečně přiměřené a účinné sledování jejího rybářského loďstva, účinné provádění vnitrostátního práva a právních předpisů v oblasti rybolovu, prosazování pravidel prostřednictvím stíhání a sankcionování odhalených nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností, posílení prostředků pro inspekci a dohled, odrazující sankční systém a rybářskou politiku odpovídající administrativní kapacitě, pokud jde o kontrolu a dohled. Zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu a podmínek pro registraci plavidel v souladu s mezinárodním právem. Bylo rovněž zjištěno nedodržování doporučení a usnesení příslušných orgánů, např. IPOA-OSN. Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však považuje jen za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(32)

Komise v prováděcím rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 určila Guineu jako nespolupracující třetí zemi podle nařízení o rybolovu NNN.

(33)

Pokud jde o možné omezení Guineje jako rozvojové země, uvádí se, že zvláštní rozvojový status Guineje může být nepříznivě ovlivněn její úrovní rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků Guineje, pomoc poskytnutou Unií a členskými státy a kroky přijaté za účelem nápravy situace nemůže nízký stupeň rozvoje této země vysvětlit celkový postoj Guineje jako státu vlajky nebo pobřežního státu v oblasti rybolovu a nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(34)

S ohledem na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a prováděcí rozhodnutí ze dne 26. listopadu 2013 a dialog, který Komise s Guineou vedla, a jeho výsledky lze dospět k závěru, že opatření přijatá Guineou v souvislosti s jejími povinnostmi jakožto státu vlajky a pobřežního státu jsou nedostatečná k dosažení souladu s články 61, 62, 94, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a články 18, 19 a 20 dohody UNFSA.

(35)

Guinea tedy nesplnila své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti přijímání opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, a měla by být zařazena na unijní seznam nespolupracujících třetích zemí.

8.   STANOVENÍ SEZNAMU NESPOLUPRACUJÍCÍCH TŘETÍCH ZEMÍ

(36)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům, k nimž se v případě Belize, Kambodže a Guineje dospělo, by tyto země měly být zařazeny na seznam nespolupracujících třetích zemí, který se má stanovit v souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN.

(37)

Opatření, která by měla být použita v případě Belize, Kambodže a Guineje, jsou uvedena v článku 38 nařízení o rybolovu NNN. Zákaz dovozu se vztahuje na všechny populace a živočišné druhy podle definice v čl. 2 odst. 8 nařízení o rybolovu NNN, neboť určení není odůvodněno tím, že nebyla přijata vhodná opatření v souvislosti s rybolovem NNN majícím dopad na některou populaci nebo druhy. V souladu s definicí uvedenou v čl. 2 bodu 11 nařízení o rybolovu NNN se dovozem rozumí dovezení produktů rybolovu na území Unie, a to i pro účely překládky v přístavech na jejím území.

(38)

Je třeba poznamenat, že rybolov NNN mimo jiné decimuje populace ryb, ničí mořské prostředí, ohrožuje zachování a udržitelné využívání mořských zdrojů, narušuje hospodářskou soutěž, ohrožuje zajišťování potravin, znevýhodňuje poctivé rybáře a oslabuje pobřežní komunity. Vzhledem k rozsahu problémů souvisejících s rybolovem NNN se má za to, že je nutné, aby Unie urychleně uplatnila opatření vůči Belize, Kambodži a Guineji jakožto nespolupracujícím zemím. S ohledem na výše uvedené by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(39)

Pokud Belize, Kambodža či Guinea prokáží, že situace opravňující jejich uvedení na seznam byla napravena, Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise odstraní tuto třetí zemi ze seznamu nespolupracujících třetích zemí v souladu s čl. 34 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN. V rozhodnutí o odstranění ze seznamu se rovněž zohlední, zda Belize, Kambodža či Guinea přijaly konkrétní opatření, která mohou vést k trvalému zlepšení situace,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Unijní seznam nespolupracujících třetích zemí podle článku 33 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 24. března 2014.

Za Radu

předseda

A. TSAFTARIS


(1)  Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 o oznámení třetím zemím, u kterých Komise považuje za možné, že budou určeny jako nespolupracující třetí země podle nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (Úř. věst. C 354, 17.11.2012, s. 1).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 26. listopadu 2013, kterým se určují třetí země, jež Komise považuje za nespolupracující třetí země podle nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (Úř. věst. C 346, 27.11.2013, s. 2).


PŘÍLOHA

Seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu

 

Belize

 

Kambodžské království

 

Guinejská republika


27.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 91/48


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 24. března 2014

o jmenování jednoho dánského člena Evropského hospodářského a sociálního výboru

(2014/171/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 302 této smlouvy,

s ohledem na návrh dánské vlády,

s ohledem na stanovisko Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 13. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/570/EU, Euratom o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2010 do 20. září 2015 (1).

(2)

Po skončení mandátu paní Rikke EDSJÖOVÉ se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Niels LINDBERG MADSEN je jmenován členem Evropského hospodářského a sociálního výboru na zbývající část funkčního období, tedy do 20. září 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 24. března 2014.

Za Radu

předseda

A. TSAFTARIS


(1)  Úř. věst. L 251, 25.9.2010, s. 8.


  翻译: