20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/1

(1)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. července 2011 nazvané „Reforma společné rybářské politiky“ uvádí možné problémy, cíle a směry společné rybářské politiky po roce 2013. S ohledem na rozpravu následující po zveřejnění tohoto sdělení byla společná rybářská politika reformována nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (4). Reforma společné rybářské politiky zahrnuje všechny hlavní prvky společné rybářské politiky včetně finančních aspektů. Aby mohly být dosaženy cíle uvedené reformy, je vhodné zrušit nařízení Rady (ES) č. 2328/2003 (5), nařízení Rady (ES) č. 861/2006 (6), nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 (7) a nařízení Rady (ES) č. 791/2007 (8) a nahradit je tímto nařízením.

Uznávajíce, že všechny záležitosti týkající se evropských oceánů a moří jsou vzájemně propojené, by toto nařízení mělo rovněž podporovat další rozvoj integrované námořní politiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (9).

(2)

Oblast působnosti Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) by měla zahrnovat podporu společné rybářské politiky pro zachování biologických mořských zdrojů, řízení rybolovu a loďstev využívajících těchto zdrojů a biologických sladkovodních zdrojů a akvakultury, jakož i na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud takové činnosti probíhají na území členských států nebo je provádí rybářská plavidla Unie nebo státní příslušníci členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky, vzhledem k ustanovením článku 117 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (10) (UNCLOS).

(3)

Úspěch společné rybářské politiky závisí na účinném systému pro kontrolu, inspekce a vynucování, jakož i na dostupnosti spolehlivých kompletních údajích, a to jak pro účely vědeckého poradenství, tak pro účely provádění a kontroly. ENRF by proto měl tyto politiky podporovat.

(4)

Oblast působnosti ENRF by měla zahrnovat podporu integrované námořní politiky, včetně rozvoje a provádění koordinovaných operací a rozhodování v souvislosti s oceány, moři, pobřežními regiony a námořními odvětvími jakožto doplňkem různých politik EU, které se jich dotýkají, zejména v rámci společné rybářské politiky a dopravy, průmyslu, územní soudržnosti, životního prostředí, energetiky a cestovního ruchu. Je nutné zajistit soudržnost a integraci v řízení různých odvětvových politik v rámci Baltského moře, Severního moře, Keltského moře, Biskajského zálivu, pobřeží Iberského poloostrova a povodí Středozemního a Černého moře.

(5)

Příjemci ENRF ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (11) mohou být hospodářské subjekty podle definice uvedené v čl. 4 bodu 30 nařízení (EU) č. 1380/2013, rybáři nebo organizace rybářů, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

(6)

V souladu se závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010, jimiž byla přijata nová strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, vycházející ze sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaného „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“), by se Unie a členské státy měly snažit o provádění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a současně přispívat k harmonickému rozvoji Unie. Prostředky by měly být soustředěny na splnění cílů strategie Evropa 2020, a to především cílů souvisejících se zaměstnaností, změnou klimatu a energetickou udržitelností, bojem proti chudobě a sociálním začleněním, a měla by být zlepšena účinnost větším zaměřením na výsledky. Zahrnutí integrované námořní politiky do ENRF také přispívá k hlavním cílům politik stanoveným ve strategii Evropa 2020 a je v souladu s obecnými cíli zvýšení hospodářské, územní a sociální soudržnosti stanovenými ve Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(7)

Aby bylo zajištěno, že ENRF bude přispívat k dosažení cílů společné rybářské politiky, integrované námořní politiky a strategie Evropa 2020, je zapotřebí se zaměřit na omezený počet hlavních priorit vztahujících se k podpoře rybolovu a akvakultury, jež jsou udržitelné z hlediska životního prostředí, účinně využívají zdroje, jsou inovativní, konkurenceschopné a založené na znalostech, k podpoře provádění společné rybářské politiky, zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti, k podpoře uvádění na trh a zpracování, jakož i k podpoře provádění integrované námořní politiky.

(8)

Unie by měla ve všech fázích provádění ENRF usilovat o odstranění nerovností a podporu rovnosti žen a mužů, jakož i bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

(9)

Hlavním cílem společné rybářské politiky je zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury přispívaly k vytvoření dlouhodobě udržitelných ekologických podmínek, které jsou nezbytné pro hospodářský a sociální rozvoj. Společná rybářská politika by kromě toho měla přispívat ke zvýšení produktivity, přiměřené životní úrovni odvětví rybolovu a stabilním trhům a měla by zajišťovat dostupnost zdrojů a dodávky potravin spotřebitelům za rozumné ceny.

(10)

Je nanejvýš důležité lépe integrovat environmentální hlediska do společné rybářské politiky, která by měla plnit cíle environmentální politiky Unie a strategie Evropa 2020. Cílem společné rybářské politiky je dosažení využívání živých mořských biologických zdrojů, které pokud možno do roku 2015 a v každém případě do roku 2020 obnoví a udrží rybí populace na úrovních zajišťujících maximální udržitelný výnos. Společná rybářská politika by měla zavést přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup v oblasti řízení rybolovu. ENRF by tudíž měl přispívat k ochraně mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (12).

(11)

Financování výdajů společné rybářské politiky a integrované námořní politiky prostřednictvím jediného fondu, ENRF, by se mělo zaměřit na potřebu zjednodušení a mělo by posílit integraci obou politik. Rozšíření sdíleného řízení společných organizací trhu včetně vyrovnávacích plateb pro nejvzdálenější regiony, kontrolních činností a činností při shromažďování údajů by mělo dále přispět ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro Komisi i členské státy a k dosažení větší soudržnosti a účinnosti poskytované podpory.

(12)

Rozpočet Unie by měl financovat výdaje společné rybářské politiky a integrované námořní politiky prostřednictvím jediného fondu, ENRF, a to buď přímo, nebo v rámci sdíleného řízení s členskými státy. Sdílené řízení s členskými státy by se nemělo vztahovat pouze na opatření na podporu rozvoje odvětví rybolovu, akvakultury a místního rozvoje se zapojením místních komunit, nýbrž také na zpracování a uvádění na trh a vyrovnávací platby pro nejvzdálenější regiony, kontrolní činnosti a činnosti při shromažďování údajů, jakož i na integrovanou námořní politiku. Přímé řízení by se mělo vztahovat na vědecká doporučení, konkrétní opatření v oblasti kontroly a vynucování, dobrovolné příspěvky na regionální organizace pro řízení rybolovu, poradní sbory, informace o trhu, operace při provádění integrované námořní politiky a komunikační činnosti. Měly by být upřesněny druhy operací, které jsou způsobilé pro financování z ENRF.

(13)

Je nutné rozlišovat mezi kategoriemi opatření v oblasti kontroly a vynucování, která jsou spolufinancována v rámci sdíleného řízení, a opatření spolufinancovaná v rámci přímého řízení. Je zásadně důležité vyčlenit zdroje, které mají být přiděleny na kontrolu a shromažďování údajů v rámci sdíleného řízení, a zároveň umožnit pružnost mezi těmito dvěma kategoriemi opatření.

(14)

Podle nařízení (EU) č. 1380/2013 má být finanční podpora Unie v rámci ENRF podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky členskými státy i hospodářskými subjekty. Tento požadavek má odrážet odpovědnost Unie zajišťovat ve veřejném zájmu zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky podle článku 3 Smlouvy o fungování EU.

(15)

Dosahování cílů společné rybářské politiky by bylo podrýváno, pokud by se finanční podpora Unie v rámci ENRF vyplácela hospodářským subjektům, které ex-ante nesplňují požadavky související s veřejným zájmem na zachování biologických mořských zdrojů. Proto by žádosti hospodářských subjektů měly být přípustné pro financování v rámci ENRF pouze za podmínky, že během určité doby před podáním žádosti o podporu se hospodářské subjekty nedopustily závažného porušení předpisů, trestného činu nebo podvodu a že nebyly zapojeny do provozu, řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel zařazených na unijní seznam plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov nebo plavidel plujících pod vlajkou zemí, které jsou určeny jako nespolupracující země podle tohoto.

(16)

Příjemci by navíc po podání žádosti o podporu měli nadále splňovat tyto požadavky na přípustnost, a to po celou dobu provádění činnosti a po dobu pěti let po uskutečnění poslední platby.

(17)

Pokud příjemce nesplní podmínky týkající se způsobilosti a trvanlivosti, měly by se uplatnit finanční důsledky a opravy. Pro určení výše takové finanční opravy, je třeba vzít v úvahu povahu, závažnost, délku trvání a opakování porušení předpisů, trestného činu nebo podvodu ze strany příjemce a význam příspěvku ENRF pro hospodářskou činnost příjemce.

(18)

Dosahování cílů společné rybářské politiky by bylo rovněž podrýváno, pokud by byla finanční podpora Unie v rámci ENRF vyplacena členským státům, které neplní své povinnosti vyplývající z pravidel společné rybářské politiky týkajících se veřejného zájmu zachování biologických mořských zdrojů, například povinností shromažďování údajů a provádění kontroly. Pokud tyto povinnosti nejsou plněny, existuje riziko, že by členské státy nezjistily nepřípustné žádosti nebo nezpůsobilé operace.

(19)

Za účelem zabránění nezpůsobilým platbám a poskytnutí stimulace členskému státu k dodržování pravidel společné rybářské politiky by mělo být upraveno přerušení platební lhůty a pozastavení plateb, coby preventivní opatření, která jsou dočasná a mají omezenou oblast působnosti. Finanční opravy, které mají konečné a neodvolatelné následky, by se měly použít pouze na výdaje, které jsou postiženy případy nedodržování.

(20)

Aby se zlepšila koordinace a harmonizované provádění fondů poskytujících podporu v rámci politiky soudržnosti, což je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti, s fondy pro rozvoj venkova a námořní a rybolovné odvětví, což je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a ENRF, byla pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy ESI“) přijata společná ustanovení v nařízení (EU) č. 1303/2013. Vzhledem ke zvláštnostem odvětví, na něž se vztahuje společná rybářská politika a integrovaná námořní politika, obsahuje toto nařízení navíc k nařízení (EU) č. 1303/2013 některá zvláštní doplňující ustanovení.

(21)

Na operační program a na celý programový cyklus by se s přihlédnutím k rozsahu státní správy členských států a celkové výši veřejných výdajů vyčleněných na daný operační program měla vztahovat zásada proporcionality.

(22)

Komise by na základě transparentních a objektivních kritérií měla vypracovat roční rozpis dostupných položek závazků pro jednotlivé členské státy Tato kritéria by měla zahrnovat ukazatele vyjadřující velikost odvětví rybolovu a akvakultury, rozsah odpovědností, které jsou předmětem kontroly a shromažďování údajů, historické přidělené prostředky podle nařízení (ES) č. 1198/2006 a historickou spotřebu podle nařízení (ES) č. 861/2006.

(23)

Splnění některých zvláštních předběžných podmínek je v kontextu společné rybářské politiky nanejvýš důležité, zejména pokud jde o předkládání zprávy o rybolovné kapacitě a víceletého vnitrostátního strategického plánu pro akvakulturu a prokázanou správní kapacitu, umožňující dosáhnout souladu s požadavky na údaje pro řízení rybolovu a prosadit provádění systému Unie pro kontrolu, inspekce a vynucování.

(24)

Ve shodě s cílem zjednodušení by měly všechny činnosti ENRF, které spadají do působnosti sdíleného řízení, včetně řízení a shromažďování údajů, probíhat formou jediného operačního programu pro každý členský stát, v souladu s vnitrostátním uspořádáním tohoto členského státu. Programové období by mělo zahrnovat dobu od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Členské státy by při přípravě jediného operačního programu měly zajistit, aby obsah a velikost jejich operačních programů odrážely záměr docílit zjednodušení. Každý program by měl určit strategii pro splnění cílů v souvislosti s prioritami Unie pro ENRF a výběr příslušných opatření. Je třeba, aby programování bylo v souladu s těmito prioritami Unie a zároveň přizpůsobeno podle vnitrostátního kontextu, přičemž by mělo doplňovat jiné politiky Unie, zejména politiku rozvoje venkova a politiku soudržnosti.

(25)

V zájmu podpory drobného pobřežního rybolovu by členské státy, u nichž drobný pobřežní rybolov představuje významnou složku, měly ke svým operačním programům připojit akční plán pro rozvoj, konkurenceschopnost a udržitelnost drobného pobřežního rybolovu.

(26)

Aby členské státy při provádění ENRF přispěly k cíli docílit zjednodušení a snížit náklady na kontrolu, jakož i a míru chyb, měly by co nejvíce využívat možností spočívajících v uplatňování zjednodušených forem grantů podle nařízení (EU) č. 1303/2013.

(27)

Za účelem vynucení povinnosti kontroly v rámci společné rybářské politiky by členské státy měly vypracovat oddíl o kontrole operačního programu v souladu s prioritami Unie přijatými Komisí pro tuto oblast politiky. S cílem přizpůsobit operační program vyvíjejícím se potřebám v oblasti kontroly a vynucování by měl být kontrolní oddíl operačních programů pravidelně revidován na základě změn priorit Unie v politice kontroly a vynucování v rámci společné rybářské politiky. Tyto změny by měla schvalovat Komise. V zájmu zachování pružnosti při programování činností v oblasti kontroly by revize kontrolního oddílu operačního programu měla být předmětem zjednodušeného postupu.

(28)

Členské státy by měly vypracovat oddíl operačního programu o shromažďování údajů, v souladu s víceletým programem Unie podle nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (13). Členské státy by se rovněž měly přizpůsobit specifickým potřebám činností při shromažďování údajů tím, že v souladu s uvedeným nařízením vypracují pracovní plán, který by podléhal schválení Komisí.

(29)

Finanční prostředky podléhající přímému řízení s výjimkou technické pomoci Komise by měly být předběžně definovány na základě cílů s 5 % pružností a řízeny prostřednictvím ročních pracovních programů.

(30)

Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti rybolovu je nezbytné stimulovat investice do inovací a poskytovat jim podporu. V zájmu dosažení vyšší úrovně účasti by měl být zjednodušen postup podávání žádostí o podporu pro inovace.

(31)

Pro zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti rybolovu a námořních činností je rovněž rozhodující investice do lidského kapitálu. ENRF by proto měl podporovat poradenské služby, spolupráci mezi vědci a rybáři, odbornou přípravu, celoživotní učení, povzbuzovat šíření znalostí přispívat ke zlepšování celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti hospodářských subjektů a podporovat sociální dialog. Manželům, manželkám a životním partnerům samostatně výdělečně činných rybářů by jako uznání jejich úlohy v rybářských komunitách měla za určitých podmínek být rovněž být poskytnuta podpora pro odbornou přípravu, celoživotní učení, šíření znalostí a navazování kontaktů, přispívající k jejich odbornému rozvoji.

(32)

Ve snaze pomoci mladým lidem, kteří se setkávají s nesnázemi v přístupu na trh práce v odvětví rybolovu v době přetrvávající finanční krize, by ENRF měl podpořit program odborné přípravy a kurzy o udržitelných rybolovných postupech a zachování mořských biologických zdrojů.

(33)

S vědomím potenciálu, který rybářům věnujícím se drobnému pobřežnímu rybolovu nabízí diverzifikace a jejich zásadní role v pobřežních komunitách, by měl ENRF poskytovat podporu investicím přispívajícím k diverzifikaci příjmů rybářů rozvojem doplňkových činností, včetně investic do lodí, cestovního ruchu s nabídkou rybaření, restaurací, environmentálních služeb v oblasti rybolovu a výchovných činností v oblasti rybolovu.

(34)

Vytvoření a rozvoj nové hospodářské činnosti v odvětví rybolovu mladými rybáři jsou finančně náročné a představují prvek, který by měl být zohledněn při přidělování a směřování finančních prostředků v rámci ENRF. Tento vývoj má zásadní význam pro konkurenceschopnost odvětví rybolovu v Unii. Proto by měla být zavedena podpora pro mladé rybáře zahajující rybolovnou činnost, s cílem usnadnit jim zakládání podniků. Aby se zajistila životaschopnost nových hospodářských činností podporovaných ENRF, podpora by měla být podmíněna získáním nutných dovedností a schopností. Podpora zahájení podnikání by měla pouze přispět k pořízení prvního rybářského plavidla.

(35)

V zájmu splnění zdravotních a bezpečnostních požadavků na plavidlech je žádoucí, aby ENRF podporoval investice vztahující se k bezpečnosti, pracovním podmínkám, zdraví a hygieně na plavidlech, jestliže podporované investice přesahují rámec požadavků podle unijních a vnitrostátních právních předpisů.

(36)

Měla by být stanovena pravidla pro přidělování příspěvků a finančních náhrad pro rybáře a majitele rybářských plavidel v případě dočasného přerušení rybolovných činností, jestliže k tomuto přerušení došlo přímým důsledkem některých opatření pro zachování zdrojů, s výjimkou stanovení a přidělování rybolovných práv, jestliže je stanoveno v některých plánech řízení rybolovu Unie nebo jednotlivých států, nebo je důsledkem neobnovení dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu nebo protokolů k těmto dohodám. Tato pravidla by měla být stanovena rovněž v případech trvalého ukončení rybolovných činností.

(37)

Za určitých podmínek by mělo být možné přispívat z ENRF do vzájemných fondů, které rybářům poskytují náhrady za hospodářské ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, ekologickou katastrofou a náklady na záchrannou akci.

(38)

Za účelem přizpůsobení rybolovných činností rybolovným právům by mělo být možné podporovat z ENRF navržení, vývoj, sledování, hodnocení a řízení systémů pro přidělování rybolovných práv.

(39)

Je nanejvýš důležité do ENRF integrovat environmentální hlediska a podporovat provádění ochranných opatření v rámci společné rybářské politiky, je však nutné brát při tom ohled na různé podmínky ve vodách celé Unie. Pro tento účel je nezbytné přijmout regionalizovaný přístup k ochranným opatřením.

(40)

Podobně by měl ENRF podporovat snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, zejména podporou ekologických inovací, selektivnějších zařízení a vybavení, jakož i prostřednictvím opatření na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů a poskytovaných služeb, v souladu se strategií EU pro biologickou rozmanitost do roku 2020.

(41)

V souladu s hlavním cílem strategie Evropa 2020 souvisejícím se zmírňováním změny klimatu a energetickou účinností by mělo být možné podporovat z ENRF investice do lodí a energetických auditů.

(42)

S cílem zmírňování dopadů změny klimatu a zvyšování energetické účinnosti rybářských plavidel by mělo být možné poskytovat podporu na modernizaci hlavních nebo pomocných motorů a jejich nahrazení, pokud jsou při výběru upřednostněny hospodářské subjekty zabývající se drobným pobřežním rybolovem, aby se usnadnil jejich přístup k financování, a pokud větší vozidla přispívají ke snížení výkonu motoru.

(43)

Aby nedošlo k ohrožení cíle udržitelnosti reformy společné rybářské politiky, měl by být omezen objem finanční podpory, kterou lze věnovat na opatření týkající se loďstva, jako je dočasné nebo trvalé ukončení rybolovných činností, jakož i výměna motorů, a měla by být stanovena lhůta, během které lze udělit tuto finanční podporu v případě trvalého ukončení rybolovných činností.

(44)

V souladu se zákazem výmětů, který je součástí společné rybářské politiky, by měl ENRF podporovat investice do plavidel zaměřené na co nejlepší využití nežádoucích úlovků ryb a zhodnocení nedostatečně využívaných složek úlovků. S ohledem na nedostatek zdrojů je nutné maximalizovat hodnotu ulovených ryb, proto by měl ENRF podporovat rovněž investice do plavidel s cílem zvýšit obchodní hodnotu ulovených ryb.

(45)

S vědomím důležitosti rybářských přístavů, míst vykládky a přístřešků by měl ENRF podporovat příslušné investice, zejména zaměřené na zvýšení energetické účinnosti, ochrany životního prostředí, kvality vyložených produktů, a na zvýšení bezpečnosti a zlepšení pracovních podmínek.

(46)

Pro Unii je životně důležité, aby byla dosažena udržitelná rovnováha mezi zdroji pitné vody a jejich využíváním. Proto je třeba přijmout vhodná opatření pro podporu vnitrozemského rybolovu, při současném udržení ekonomické životaschopnosti těchto odvětví.

(47)

V souladu se sdělením Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 19. září 2002 nazvaným „Strategie pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury“ a sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. dubna 2013 nazvaným „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“, cíli společné rybářské politiky a strategií Evropa 2020 by měl ENRF podporovat ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný rozvoj odvětví akvakultury.

(48)

S ohledem na možný dopad úniku hospodářských zvířat z oblastí akvakultury na divoké mořské populace by ENRF neměla poskytovat pobídky k chovu geneticky modifikovaných organismů.

(49)

Akvakultura přispívá k růstu a zaměstnanosti v pobřežních a venkovských oblastech. Proto je zásadně důležité, aby byl ENRF přístupný zejména pro malé a střední podniky v odvětví akvakultury a podílel se na uvádění nových chovatelů v oblasti akvakultury do podnikání. Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti akvakultury je nezbytné stimulovat inovace a podnikání. Proto by mělo být možné podporovat z ENRF inovativní operace, obchodní rozvoj podniků v oblasti akvakultury obecně, včetně nepotravinářské akvakultury a akvakultury na moři, a doplňkové činnosti, jako například cestovní ruch s nabídkou rybaření, environmentální služby týkající se oblasti akvakultury nebo vzdělávací činnosti.

(50)

Pro zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti činností v oblasti akvakultury je rovněž rozhodující investice do lidského kapitálu. Proto by mělo být možné podporovat z ENRF celoživotní učení a vytváření sítí povzbuzující šíření znalostí, jakož i poradenské služby napomáhající zlepšování celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti subjektů.

(51)

S cílem přispět k rozvoji zařízení a infrastruktury pro akvakulturu by mělo být možné podporovat z ENRF strategická rozhodnutí celostátních a regionálních orgánů, především pokud jde o vymezování a mapování zón, jež mohou být pro rozvoj akvakultury považovány za nejvhodnější.

(52)

S cílem podporovat ekologicky, sociálně a hospodářsky udržitelnou akvakulturu by mělo být možné podporovat z ENRF činnosti v odvětví akvakultury, které jsou vysoce šetrné k životnímu prostředí, přechod podniků v odvětví akvakultury na environmentální řízení, využití systémů auditu, jakož i přechod na ekologickou akvakulturu. Ve stejném duchu by měl ENRF mít rovněž možnost podporovat akvakulturu poskytující zvláštní environmentální služby.

(53)

S vědomím důležitosti ochrany spotřebitele by mělo být možné z ENRF odpovídajícím způsobem podporovat chovatele s cílem vyloučit či zmírňovat rizika pro zdraví lidí a zvířat, která může chov v oblasti akvakultury vytvářet.

(54)

S poznáním rizik investic do činností akvakultury by ENRF měl mít možnost povzbuzovat bezpečnost podnikání příspěvky k pojištění populací akvakultury, a tím i zajištění příjmů producentů v případě mimořádných výrobních ztrát, zejména v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, náhlých změn kvality vody, chorob nebo škůdců rostlin a zničení výrobních zařízení.

(55)

Vzhledem k tomu, že přístup k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit po řadu let prokazuje svou užitečnost pro podporu rozvoje rybolovu a akvakultury, jakož i venkovských oblastí tím, že bere v potaz potřeby mnoha odvětví pro domácí rozvoj, je nutné poskytovat podporu i nadále a do budoucna ji posilovat.

(56)

V odvětví rybolovu a akvakultury by měl místní rozvoj se zapojením místních komunit podpořit inovační přístupy k vytváření růstu a pracovních míst, zejména poskytnutím přidané hodnoty k produktům rybolovu a diverzifikací místního hospodářství směrem k novým hospodářským činnostem, včetně činností nabízených „modrým růstem“ a širšími námořními odvětvími.

(57)

Udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a akvakultury by měl přispívat k dosažení cílů strategie Evropa 2020 souvisejícím s podporou sociálního začleňování a snižování chudoby, s vytvářením pracovních míst a také s povzbuzováním inovací na místní úrovni. Mělo by to rovněž přispět k dosažení cíle posilování územní soudržnosti, který je hlavní prioritou zakotvenou ve Smlouvě o fungování EU.

(58)

Komunitně vedený místní rozvoj by měl být založen na přístupu zdola nahoru s využitím místních partnerství, která jsou složena ze zástupců veřejného, soukromého i občanského sektoru a odrážejí přesně složení místní společnosti. Tito místní aktéři mají nejlepší možnosti k tomu, aby vypracovali a prováděli integrované víceodvětvové strategie komunitně vedeného místního rozvoje, které budou plnit potřeby jejich místní rybolovné oblasti. Je důležité zajistit, aby žádná jednotlivá zájmová skupina neměla v rozhodovacích orgánech místních akčních skupin v oblasti rybolovu (dále jen „skupiny FLAG“) více než 49 % hlasovacích práv.

(59)

Základním rysem tohoto přístupu je vytváření sítí mezi místními partnerstvími. Spolupráce mezi místními partnerstvími je tedy důležitým rozvojovým nástrojem, který by měl být z ENRF podporován.

(60)

Podpora ENRF rybolovným oblastem by měla být koordinována s podporou místního rozvoje, kterou nabízejí další fondy Unie, a měla by zahrnovat všechny aspekty přípravy a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje a činnosti skupin FLAG, jakož i náklady na oživení místní oblasti a provoz místního partnerství.

(61)

V zájmu zajištění životaschopnosti odvětví rybolovu a akvakultury na vysoce konkurenčním trhu je nezbytné přijmout ustanovení o poskytnutí podpory na provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (14), a na činnosti zpracování a uvádění na trh prováděné hospodářskými subjekty ve snaze maximalizovat hodnotu produktů rybolovu a akvakultury. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře činností, které začleňují činnosti dodavatelského řetězce v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh nebo představují inovativní procesy nebo metody. Při udělování podpory by měly být upřednostňovány organizace producentů a sdružení organizací producentů. Pokud jde o plány produkce a uvádění produktů na trh, měly by pro podporu být způsobilé pouze tyto organizace a sdružení. Ve snaze přizpůsobit se nové politice zákazu výmětů by měl ENRF podporovat také zpracování nežádoucích úlovků.

(62)

Nařízení (EU) č. 1379/2013 stanoví mechanismus skladování produktů rybolovu určených k lidské spotřebě na podporu větší stability trhu. V zájmu zajištění přechodu z mechanizmů tržní intervence na nové zaměření na plánování a řízení činností produkce a uvádění na trh by do 31. prosince 2018 měla být ukončena veškerá podpora poskytovaná ze strany ENRF.

(63)

S uvědoměním rostoucí konkurence, které jsou vystaveni rybáři věnující se drobnému pobřežnímu rybolovu, by mělo být možné podporovat z ENRF podnikatelské iniciativy, kterými rybáři věnující se drobnému pobřežnímu rybolovu dodávají přidanou hodnotu uloveným rybám, a to zejména zpracováním a přímým prodejem svého úlovku.

(64)

Vzhledem k tomu, že se rybolovné činnosti v nejvzdálenějších regionech Unie potýkají s problémy způsobenými zejména jejich odlehlostí a specifickými klimatickými podmínkami, mělo by být možné zohlednit v rámci ENRF zvláštní obtíže těchto regionů, uznané v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

(65)

Aby bylo možné udržet konkurenceschopnost určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů Unie vůči podobným produktům z jiných regionů Unie, Unie zavedla v roce 1992 opatření k vyrovnání souvisejících dodatečných nákladů v odvětví rybolovu. Opatření vztahující se na období 2007–2013 jsou stanovena v nařízení (ES) č. 791/2007. Je nezbytné i nadále od 1. ledna 2014 poskytovat podporu na vyrovnání dodatečných nákladů lovu, chovu, výroby a pro uvádění některých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů Unie na trh, tak aby toto vyrovnání přispělo k zachování hospodářské životaschopnosti hospodářských subjektů z těchto regionů.

(66)

S ohledem na rozdílné podmínky uvádění na trh v nejvzdálenějších regionech, na výkyvy v odlovu a populacích a na tržní poptávku je třeba ponechat na jednotlivých členských státech, aby stanovily nárok na vyrovnání pro produkty rybolovu, jejich příslušná maximální množství a částku vyrovnání v rámci celkových prostředků přidělených dotčeným členským státům.

(67)

Členské státy by měly být oprávněny určit seznam a množství dotčených produktů rybolovu a výši vyrovnání v rámci celkových prostředků přidělených příslušnému členskému státu. Je rovněž třeba, aby byly oprávněny upravit své plány vyrovnání, pokud to lze odůvodnit měnícími se podmínkami.

(68)

Členské státy by měly stanovit částku vyrovnání ve výši umožňující vhodné vyrovnání dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění nejvzdálenějších regionů. Aby se zabránilo nadměrnému vyrovnání, částka by měla být úměrná dodatečným nákladům, které podpora vyrovnává. Za tímto účelem je také třeba, aby se vzaly v potaz další typy veřejné intervence, které mají dopad na úroveň dodatečných nákladů.

(69)

Je nanejvýš důležité, aby členské státy a hospodářské subjekty měly nezbytné prostředky pro provádění kontrol na vysoké úrovni, a tak zaručit dodržování pravidel společné rybářské politiky a zároveň zabezpečit udržitelné využívání živých vodních zdrojů. Mělo by proto být možné podporovat z ENRF členské státy a provozovatele v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 (15). Vytvořením kultury dodržování pravidel by tato podpora měla přispívat k udržitelnému rozvoji.

(70)

V duchu logiky jediného fondu by se v rámci ENRF měla zvýšit podpora poskytovaná na základě nařízení (ES) č. 861/2006 členským státům s ohledem na výdaje vynaložené v souvislosti s prováděním systému Unie pro kontrolu ENRF.

(71)

V souladu s cíli politiky Unie pro kontrolu a vynucování se jako vhodné jeví při používání hlídkových plavidel, letadel a vrtulníků ke kontrole rybolovu přesně určit minimální dobu, která by poskytovala základ pro podporu v rámci ENRF.

(72)

S ohledem na význam spolupráce mezi členskými státy v oblasti kontroly by mělo být možné poskytovat z ENRF pro tento účel podporu.

(73)

Je třeba přijmout opatření na podporu shromažďování, správy a využívání údajů o rybolovu podle víceletého programu Unie, a to zejména na podporu vnitrostátních programů, správy a využívání údajů pro vědeckou analýzu a provádění společné rybářské politiky. V duchu logiky jediného fondu by měla v rámci ENRF pokračovat podpora poskytovaná členským státům podle nařízení (ES) č. 861/2006 na výdaje vynaložené v souvislosti se shromažďováním, správou a využíváním údajů o rybolovu v rámci ENRF.

(74)

Řádná a účinná rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu v rámci společné rybářské politiky by měla být podpořena činnostmi v oblasti výzkumu a spolupráce a poskytováním vědeckých a socioekonomických stanovisek a doporučení potřebných pro provádění a rozvoj společné rybářské politiky, včetně biogeograficky citlivých oblastí.

(75)

Rovněž je nutné podporovat spolupráci mezi členskými státy, případně se třetími zeměmi, při shromažďování údajů v rámci stejného moře, jakož i s příslušnými mezinárodními vědeckými subjekty.

(76)

Cílem integrované námořní politiky je podpora udržitelného využívání moří a oceánů a rozvoj koordinovaného, soudržného a transparentního rozhodování ve vztahu k politikám týkajícím se oceánů, moří, ostrovů, pobřežních a nejvzdálenějších regionů a námořních odvětví, jak uvádí sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“.

(77)

Jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1255/2011, v závěrech Rady, v usneseních Evropského parlamentu a ve stanoviscích Výboru regionů, pro provádění a další rozvoj integrované námořní politiky Unie je potřebné trvalé financování. Očekává se, že rozvoj námořních záležitostí prostřednictvím finanční podpory opatření v rámci integrované námořní politiky bude mít významný dopad, pokud jde o ekonomickou, sociální a územní soudržnost.

(78)

ENRF by měl přispět k podpoře všech úrovní integrované námořní správy, zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů a dalšího rozvoje a provádění strategií pro oblasti jednotlivých moří. Tyto strategie jsou zaměřeny na vytvoření integrovaného rámce pro řešení společných problémů v oblastech jednotlivých evropských moří a na posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami s cílem maximalizovat využití finančních nástrojů a fondů Unie a přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie. V této souvislosti mohou opatření a mechanismy zaměřené na lepší spolupráci mezi členskými státy zahrnovat přeshraniční a meziodvětvovou spolupráci mezi námořními službami, např. činnosti v rámci Evropského fóra pro služby pobřežní ochrany, s cílem podporovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů v zájmu dosažení efektivnosti a soudržnosti, a to v rámci stávajících příslušných právních předpisů Unie.

(79)

Je třeba, aby měl ENRF možnost rovněž podporoval další rozvoj nástrojů pro vytváření synergií mezi iniciativami v různých odvětvích s dopadem na moře, oceány a pobřeží. To je případ integrovaného námořního dohledu, jehož cílem je zlepšit námořní situační uvědomování prostřednictvím posílené a bezpečné výměny informací mezi jednotlivými odvětvími. Z ENRF by však neměly být financovány operace související s námořním dohledem spadající do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování EU.

(80)

Propojení informačních systémů řízených těmito odvětvími může vyžadovat mobilizaci vlastních mechanismů financování těchto systémů, a to soudržným způsobem a v souladu se Smlouvou o fungování EU. Územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřežních oblastí zásadním způsobem přispívají k udržitelnému rozvoji mořských a pobřežních oblastí a k dosažení cílů ekosystémového řízení a rozvoje propojení země a moře. Tyto nástroje jsou také důležité pro řízení různých využití našich pobřeží, moří a oceánů s cílem umožnit jejich udržitelný hospodářský rozvoj a podpořit přeshraniční investice, zatímco provádění směrnice 2008/56/ES bude blíže vymezovat hranice udržitelnosti lidských činností majících dopad na mořské prostředí. Dále je nutné zlepšit znalosti mořského světa a povzbuzovat inovace usnadněním shromažďování, svobodného sdílení, šíření a opakovaného využití údajů o stavu oceánů a moří.

(81)

ENRF by měl rovněž podporovat udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost, inovace a konkurenceschopnost v rámci námořních odvětví a pobřežních regionů. Je zvláště důležité rozpoznat regulativní překážky a nedostatky dovedností, které brání růstu v rozvíjejících se a perspektivních námořních odvětvích, jakož i operace zaměřené na podporu investic do technologických inovací nezbytných pro zlepšení podnikatelského potenciálu mořských a námořních aplikací.

(82)

ENRF by se měl doplňovat a zachovávat soulad s existujícími i budoucími finančními nástroji, které dávají k dispozici Unie a členské státy na celostátní a nižší úrovni, k podpoře udržitelného hospodářského, sociálního a územního rozvoje, ochrany a udržitelného využívání oceánů, moří a pobřeží, k posílení účinnosti spolupráce mezi členskými státy a jejich pobřežními, ostrovními a nejvzdálenějšími regiony, s přihlédnutím ke stanovení pořadí důležitosti a pokroku vnitrostátních a místních projektů. ERNF by měl navazovat na jiné politiky Unie, které mohou zahrnovat námořní prvek, zejména na EFRR, Fond soudržnosti a ESF, jakož i program Horizont 2020 zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (16).

(83)

V úsilí o dosažení cílů společné rybářské politiky na globální úrovni se Unie aktivně podílí na činnosti mezinárodních organizací. Proto je nezbytné, aby Unie přispívala na činnost organizací, které pomáhají zajistit zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů na volném moři a ve vodách třetích zemí. V duchu logiky jediného fondu by měla v rámci ENRF pokračovat podpora poskytnutá mezinárodním organizacím na základě nařízení (ES) č. 861/2006.

(84)

Pro zlepšení správy v rámci společné rybářské politiky a zajištění účinného fungování poradních sborů je nezbytné, aby poradním sborům bylo poskytnuto dostatečné a trvalé financování, které by jim umožnilo účinně vykonávat jejich poradní roli v rámci společné rybářské politiky. V duchu logiky jediného fondu by měla podpora poskytnutá poradním sborům v rámci ENRF nahradit podporu poskytovanou regionálním poradním sborům na základě nařízení (ES) č. 861/2006.

(85)

Je potřeba, aby ENRF formou technické pomoci usnadnil provádění operačního programu a mimo jiné podporoval inovativní přístupy a postupy umožňující jednoduché a transparentní provádění. Technická pomoc by měla zahrnovat také vytvoření evropské sítě skupin FLAG se zaměřením na budování kapacit, šíření informací, výměnu zkušeností a podporu spolupráce mezi místními partnerstvími.

(86)

V zájmu dobrého pracovního partnerství a náležité podpory ze strany Unie je třeba zajistit co nejširší informovanost o podpoře Unie a její publicitu. Orgány odpovědné za řízení pomoci by měly být rovněž odpovědné za tato hlediska informovanosti a publicity i za průběžné informování Komise o příslušných přijatých opatřeních.

(87)

V souvislosti se všemi operacemi financovanými na základě tohoto nařízení, a to jak v rámci sdíleného, tak přímého řízení, je nezbytné zajistit ochranu finančních zájmů Unie řádným uplatňováním příslušných právních předpisů týkajících se ochrany těchto zájmů a náležitou kontrolou prováděnou členskými státy a Komisí.

(88)

Aby bylo možné řešit specifické podmínky společné rybářské politiky uvedené v nařízení (EU) č. 1380/2013 a přispívat k dodržování pravidel společné rybářské politiky, měla by být stanovena další ustanovení k pravidlům o přerušení platební lhůty stanoveným v nařízení (EU) č. 1303/2013. Pokud členský stát nebo subjekt nedodržel své povinnosti v rámci společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy naznačující toto nedodržení, Komise by měla mít možnost v rámci preventivního opatření přerušit platby.

(89)

Aby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů, Komise by měla mít kromě možnosti přerušení platební lhůty také možnost pozastavit platby v případě závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky členským státem.

(90)

Operační programy by měl být předmětem monitorování a hodnocení s cílem zlepšit jejich kvalitu a prokázat jejich splnění. Komise by měla vytvořit rámec pro společný systém monitorování a hodnocení, mimo jiné zajišťující, že příslušné údaje budou k dispozici včas. V této souvislosti je třeba, aby byl určen seznam ukazatelů a aby Komise vypracovala posouzení dopadů politiky ENRF ve vztahu ke specifickým cílům.

(91)

Odpovědnost za monitorování provádění operačního programu by měl společně nést řídící orgán a monitorovací výbor zřízený pro tento účel. K tomu by měly být určeny příslušné pravomoci řídícího orgánu a monitorovacího výboru. Monitorování operačního programu by mělo zahrnovat vypracování výroční zprávy o provádění, která se zasílá Komisi.

(92)

Aby se zlepšila dostupnost a transparentnost informací o možnostech financování a příjemcích podpory, měly by být v každém členském státě zpřístupněny jediné internetové stránky nebo internetový portál poskytující informace o operačním programu, včetně seznamu operací podporovaných v rámci každého operačního programu. Příslušné internetové stránky všech členských států by měly být přístupné rovněž z jediné oficiální webové stránky Unie, aby byl občanům z různých členských států usnadněn přístup k informacím zveřejňovaným členskými státy. Tyto informace by měly široké veřejnosti a zejména daňovým poplatníkům Unie poskytovat pochopitelnou, jasnou a konkrétní představu o tom, jak se vynakládají finanční prostředky Unie v rámci ENRF. Kromě tohoto cíle by mělo zveřejnění příslušných údajů sloužit k účelu další propagace možnosti žádat o finanční prostředky Unie. Aniž je dotčeno používání směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (17), může toto zveřejnění v souladu s vnitrostátními právními předpisy zahrnovat jména fyzických osob.

(93)

Za účelem doplnění a změn některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení doby trvání a příslušných počátečních nebo koncových dat doby ve vztahu ke kritériím přípustnosti žádostí, upravení procentuálních podílů týkajících se orientačního rozdělení finančních prostředků mezi cíle v rámci přímého řízení, vymezení způsobilých operací a nákladů pro investice do rybářských plavidel nebo jednotlivých zařízení, týkající se hygienických, zdravotních, bezpečnostních nebo pracovních podmínek, definice způsobilých nákladů podle opatření na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů v rámci udržitelného provozování rybolovných činností, vymezení nákladů způsobilých pro podporu investic do zařízení nebo rybářských plavidel zaměřených na snížení emisí znečišťujících látek nebo skleníkových plynů a zvýšení energetické účinnosti rybářských plavidel, vymezení kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních obtíží nejvzdálenějších regionů, vymezení případů nedodržení ze strany členských států, jež mohou způsobit přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb, vymezení kritérií pro určení úrovně finanční opravy, která má být použita, jakož i kritérií pro používání finančních oprav na základě paušálních sazeb nebo extrapolace a vymezení obsahu a vytvoření rámce společného systému monitorování a hodnocení.

(94)

Pro usnadnění hladkého přechodu ze systému zavedeného nařízením (ES) č. 1198/2006 na systém zavedený tímto nařízením by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU v souvislosti se stanovením přechodných ustanovení.

(95)

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(96)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení ročního rozpisu celkových zdrojů, které jsou k dispozici pro závazky v rámci sdíleného řízení, v členění podle členských států, schválení operačních programů a jejich změn, schválení pracovních plánů pro shromažďování údajů, schválení ročních pracovních programů týkajících se technické pomoci z podnětu Komise, konstatování toho, že existují důkazy poukazující na nedodržení povinností v rámci společné rybářské politiky, konstatování toho, že členský stát nesplnil své povinnosti v rámci společné rybářské politiky, úplné nebo částečné pozastavení vyplácení průběžných plateb týkajících se operačního programu a provedení finanční opravy zrušením celé podpory Unie na operační program nebo její části. Komise by měla přijímat tyto prováděcí akty bez použití nařízení (EU) č. 182/2011.

(97)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být rovněž svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o předkládání jednotlivých částí operačního programu, jednací řád, formát a časové rozvrhy týkající se schvalování a předkládání operačního programu a jeho změn, roční pracovní program podle kapitol I a II hlavy VI, podobu plánu vyrovnání pro nejvzdálenější regiony, použití různých procentních bodů míry veřejné podpory, vzor, který má být členskými státy použit při předkládání finančních údajů Komisi, stanovení zvláštních ukazatelů pro priority Unie, pravidla pro informace zasílané členskými státy a údaje a synergie mezi možnými zdroji údajů, formu a předkládání výroční zprávy o provádění a jednotlivé části, které mají být zahrnuty do předběžných hodnocení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 a měl by být použit přezkumný postup.

(98)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být dále svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí skutečných priorit Unie pro vynucování a kontrolu, zahrnující podrobnosti o případných změnách těchto priorit, stanovení pravidel pro předkládání údajů poskytovaných řídícími orgány, technické vlastnosti informací a propagační opatření pro danou operaci a pokyny pro vytvoření znaku a určení standardních barev. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. V zájmu zajištění jednoduššího a rychlejšího postupu by měl být použit poradní postup.

(99)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být s ohledem strukturální obtíže, s nimiž se členské státy potýkají při rozvoji odvětví rybolovu, akvakultury a námořního odvětví, jakož i z důvodu omezených finančních prostředků členských států, dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a dopadu operací, které mají být financovány v rámci operačních programů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(100)

Režim podpory uvedený v tomto nařízení nahrazuje režimy podpory zřízené nařízením (ES) č. 2328/2003, nařízením (ES) č. 861/2006, nařízením (ES) č. 1198/2006, nařízením (ES) č. 791/2007, nařízením (EU) č. 1255/2011 a článkem 103 nařízení (ES) č. 1224/2009. Uvedená nařízení a ustanovení by proto měla být zrušena s účinkem od 1. ledna 2014. Tímto nařízením by však nemělo být dotčeno pokračování ani změny pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1198/2006 nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc vztahuje ke dni 31. prosince 2013.

(101)

Je vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení (EU) č. 1303/2013. Toto nařízení by se proto mělo použít od 1. ledna 2014,

a)

společné rybářské politiky;

b)

příslušných opatření týkajících se mořského práva;

c)

udržitelného rozvoje rybolovných a akvakulturních oblast a vnitrozemského rybolovu; a

d)

integrované námořní politiky.

1)

„společným prostředím pro sdílení informací“ síť systémů s decentralizovanou strukturou, vyvinutá pro účely výměny informací mezi jednotlivými uživateli za účelem zlepšení situační informovanosti o činnostech na moři;

2)

„meziodvětvovými operacemi“ ty iniciativy, které jsou vzájemně výhodné pro různá odvětví nebo odvětvové politiky, jak jsou uvedeny ve Smlouvě o fungování EU, a kterých není možné zcela dosáhnout prostřednictvím opatření zahrnutých v příslušných oblastech politiky;

3)

„systémem pro elektronické zaznamenávání a hlášení“ systém pro elektronické zaznamenávání a předávání údajů podle nařízení (ES) č. 1224/2009;

4)

„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ síť, která začleňuje příslušné vnitrostátní námořní programy pro pozorování a shromažďování údajů do společného a přístupného evropského zdroje;

5)

„rybolovnou a akvakulturní oblastí“ oblast, která zahrnuje pobřeží moře, břehy řeky či jezera nebo rybníky či povodí, s významnou úrovní zaměstnanosti v odvětví rybolovu nebo akvakultury, která je ze zeměpisného, hospodářského a sociálního hlediska funkčně stejnorodá a jež byla jako taková označena členským státem;

6)

„rybářem“ každá osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán členským státem;

7)

„vnitrozemským rybolovem“ rybolovné činnosti provozované pro obchodní účely ve vnitrozemských vodách prostřednictvím plavidel nebo jiných zařízení včetně zařízení používaných pro rybolov pod ledem;

8)

„integrovaným řízením pobřežních zón“ strategie a opatření, jaké jsou například uvedeny v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2002/413/ES (18);

9)

„integrovanou námořní správou“ se rozumí koordinované řízení všech odvětvových politik na úrovni Unie týkajících se oceánů, moří a pobřežních regionů;

10)

„integrovanou námořní politikou“ politika Unie, jejímž cílem je podpořit koordinované a soudržné rozhodování za účelem maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti členských států a zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů v Unii, jakož i námořních odvětví, a to prostřednictvím soudržných politik v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;

11)

„integrovaným námořním dohledem“ iniciativa Unie, jejímž cílem je zvýšit efektivitu a účelnost činností dohledu v evropských mořích prostřednictvím výměny informací a spolupráce napříč odvětvími a hranicemi;

12)

„územním plánováním námořních prostor“ proces, kterým příslušné orgány členských států analyzují a organizují lidské činnosti v mořských oblastech za účelem dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů;

13)

„opatřením“ se rozumí soubor operací;

14)

„drobným pobřežním rybolovem“ rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná rybolovná zařízení uvedená v tabulce 3 v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 (19);

15)

„plavidly provozovanými výlučně ve vnitrozemských vodách“ se rozumí plavidla zabývající se obchodním rybolovem ve vnitrozemských vodách, která nejsou zahrnuta do rejstříku rybářského loďstva Unie.

a)

podpora rybolovu a akvakultury, jež jsou konkurenceschopné, ekologicky udržitelné, hospodářsky životaschopné a sociálně odpovědné;

b)

podpora provádění společné rybářské politiky;

c)

podpora vyváženého a komplexního územního rozvoje rybolovných a akvakulturních oblastí;

d)

posilováním rozvoje a provádění integrované námořní politiky Unie, a to způsobem doplňujícím politiku soudržnosti a společnou rybářskou politiku;

1)

Podpora environmentálně udržitelného, inovativního a konkurenceschopného rybolovu založeného na znalostech a účinně využívajícího zdroje sledováním těchto specifických cílů:

2)

Podpora environmentálně udržitelné, inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech a účinně využívající zdroje sledováním těchto specifických cílů:

3)

Podpora provádění společné rybářské politiky sledováním těchto specifických cílů:

4)

Zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti sledováním tohoto specifického cíle: podpora hospodářského růstu, sociálního začleňování a vytváření pracovních míst a podpora uplatnitelnosti na trhu práce a mobility pracovních sil v pobřežních a vnitrozemských komunitách závislých na rybolovu a akvakultuře, včetně diverzifikace činností v rámci odvětví rybolovu a do dalších odvětví námořního hospodářství.

5)

Podpora uvádění na trh a zpracování sledováním těchto specifických cílů:

6)

Podpora provádění integrované námořní politiky.

a)

dopustil závažného porušení předpisů podle článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (20) nebo čl. 90 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009;

b)

podílel na provozu, řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel uvedených na unijním seznamu plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo plavidel plujících pod vlajkou zemí určených jako nespolupracující třetí země podle článku 33 uvedeného nařízení;

c)

dopustil závažných porušení pravidel společné rybářské politiky určených takto v jiných právních aktech přijatých Evropským parlamentem a Radou; nebo

d)

dopustil kteréhokoli z trestných činů uvedených v článcích 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (21), pokud je podána žádost o podporu podle hlavy V kapitoly II tohoto nařízení.

a)

určení doby uvedené v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, která musí být přiměřená povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného porušení předpisů, trestného činu nebo podvodu a která nesmí být kratší než jeden rok;

b)

určení příslušných počátečních nebo koncových dat doby uvedené v odstavcích 1 a 3 tohoto článku.

a)

operace zvyšující rybolovnou kapacitu plavidla nebo zařízení zvyšující schopnost plavidla vyhledat ryby;

b)

stavba nových rybářských plavidel nebo dovoz rybářských plavidel;

c)

dočasné nebo trvalé zastavení rybolovných činností, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak;

d)

průzkumný rybolov;

e)

převod vlastnictví podniku;

f)

přímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno jako opatření na ochranu v právním předpisu Unie, nebo v případě experimentálního vysazování ryb.

a)

6 450 000 EUR pro Azory a Madeiru,

b)

8 700 000 EUR pro Kanárské ostrovy,

c)

12 350 000 EUR pro francouzské nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

a)

pokud jde o hlavu V, s výjimkou článků 76 a 77:

b)

pokud jde o články 76 a 77:

c)

pokud jde o všechna opatření, historická rozdělení finančních prostředků podle nařízení (ES) č. 1198/2006 a historická spotřeba podle nařízení (ES) č. 861/2006.

a)

analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb a určení potřeb, které je nutno řešit v dané zeměpisné oblasti, případně i včetně přímoří, na niž se program vztahuje.

Analýza se soustředí na příslušné priority Unie stanovené v článku 6 tohoto nařízení, a případně musí být v souladu s víceletým národním strategickým plánem pro akvakulturu uvedeným v článku 34 nařízení (EU) č. 1380/2013, a na pokrok v dosahování dobrého stavu prostředí vypracováním a prováděním strategie pro mořské prostředí podle článku 5 směrnice 2008/56/ES. Specifické potřeby týkající se pracovních míst, životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a podpory inovací jsou posuzovány ve vztahu k prioritám Unie, s cílem nalézt nejvhodnější odpovědi na úrovni jednotlivých priorit týkajících se příslušných oblastí;

b)

popis strategie ve smyslu článku 27 nařízení (EU) č. 1303/2013 dokládající, že:

c)

případně konkrétní potřeby oblastí Natura 2000, zavedených směrnicí Rady 92/43/EHS (24) a příspěvek programu ke zřízení ucelené sítě oblastí obnovy rybích populací podle článku 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)

posouzení konkrétních předběžných podmínek uvedených v článku 9 a příloze IV tohoto nařízení a v případě potřeby opatření uvedená v čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013;

e)

popis výkonnostního rámce ve smyslu článku 22 a přílohy II nařízení (EU) č. 1303/2013;

f)

seznam vybraných opatření, uspořádaných podle priorit Unie;

g)

seznam kritérií používaných pro výběr rybolovných a akvakulturních oblastí podle hlavy V kapitoly III;

h)

seznam výběrových kritérií pro komunitně vedené strategie místního rozvoje podle hlavy V kapitoly III;

i)

v členských státech, kde lze více než 1 000 plavidel považovat za plavidla pro drobný pobřežní rybolov, akční plán pro rozvoj, konkurenceschopnost a udržitelnost drobného pobřežního rybolovu;

j)

požadavky na hodnocení a plán hodnocení podle článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013 a opatření, která mají být přijata pro řešení zjištěných potřeb;

k)

finanční plán, který má být navržen s ohledem na článek 20 nařízení (EU) č. 1303/2013 a v souladu s prováděcím aktem Komise podle čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení a který zahrnuje:

l)

informace o doplňkovosti a koordinaci s fondy ESI a jinými příslušnými finančními nástroji Unie a členských států;

m)

prováděcí opatření k operačnímu programu včetně:

n)

seznam partnerů podle článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 a výsledky konzultace s partnery;

o)

pro cíl zajištění zvýšené úrovně dodržování pravidel prostřednictvím kontroly uvedené v čl. 6 bodu 3 písm. b) a v souladu se skutečnými prioritami přijatými Komisí podle čl. 17 odst. 3:

p)

za účelem shromažďování údajů pro udržitelné řízení rybolovu podle čl. 6 bodu 3 písm. a) a v souladu s víceletým programem Unie uvedeným v článku 3 nařízení (ES) č. 199/2008:

a)

schvalování operačních programů,

b)

předkládání a schvalování návrhů změn operačních programů včetně jejich vstupu v platnost a četnosti předkládání během programového období,

c)

předkládání a schvalování návrhů změn podle čl. 20 odst. 3,

d)

předkládání pracovních plánů pro shromažďování údajů.

a)

změny operačních programů týkající se převodu finančních prostředků mezi prioritami Unie za podmínky, že nepřekračují 10 % částky přidělené na příslušnou prioritu Unie;

b)

změny operačních programů týkající se zavedení nebo zrušení opatření nebo typů příslušných operací a souvisejících informací a ukazatelů;

c)

změny operačních programů týkající se změn v popisu opatření včetně změn podmínek způsobilosti;

d)

změn uvedených v čl. 20 odst. 3, jakož i v případě dalších změn části operačního programu uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. n).

a)

popis financovaných činností a cíle, jež jednotlivé činnosti sledují, které musí být v souladu s cíli stanovenými v článcích 82 a 85. Obsahuje také určení částky přidělené na každou činnost, orientační harmonogram provádění, jakož i informace o provádění těchto činností;

b)

pro granty a související opatření základní hodnotící kritéria, která se stanoví tak, aby bylo možno co nejlépe dosáhnout cílů sledovaných operačním programem, a maximální míru spolufinancování;

a)

6 000 000 EUR, nebo

b)

15 % finanční podpory Unie přidělené příslušným členským státem na priority Unie stanovené v čl. 6 bodech 1, 2 a 5.

a)

studie proveditelnosti a poradenské služby posuzující životaschopnost projektů potenciálně způsobilých pro podporu podle této kapitoly;

b)

poskytování odborných doporučení v oblasti environmentální udržitelnosti, se zaměřením na omezení a pokud možno odstranění negativních dopadů rybolovných činností na mořské, suchozemské a sladkovodní ekosystémy;

c)

poskytování odborného poradenství v oblasti obchodních a marketingových strategií.

a)

vytváření sítí, dohod o partnerství či sdružení mezi jedním nebo více nezávislými vědeckými subjekty a rybáři nebo jednou nebo více organizacemi rybářů, a to s případnou účastí technických subjektů;

b)

činnosti prováděné v rámci sítí, dohod o partnerství či sdružení vytvořených v souladu s písmenem a).

a)

odbornou přípravu, celoživotní učení, společné projekty, šíření poznatků ekonomické, technické, regulační nebo vědecké povahy a inovačních postupů a osvojování nových odborných dovedností, zejména spojených s udržitelným řízením mořských ekosystémů, hygienou, zdravím, bezpečností, činnostmi v námořním odvětví, inovacemi a podnikáním;

b)

vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací prosazujících rovné příležitosti mezi muži a ženami, podporu úlohy žen v rybářských komunitách a prosazování nedostatečně zastoupených skupin zapojených do drobného pobřežního rybolovu nebo rybolovu uskutečňovaného z břehu;

c)

sociální dialog na unijní, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni za účasti rybářů, sociálních partnerů a jiných příslušných zúčastněných stran.

a)

předloží podnikatelský plán na rozvoj svých nových aktivit a

b)

mají odpovídající profesní dovednosti, které mohou být získány prostřednictvím operací financovaných podle čl. 29 odst. 1 písm. a).

a)

jehož celková délka je menší než 24 metrů,

b)

které je vybaveno pro rybolov na moři,

c)

jehož stáří je mezi 5 a 30 lety, a

d)

jež patří do skupiny loďstva, u které zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu.

a)

provádění opatření Komise či mimořádných opatření členských států, jak jsou uvedeny v článcích 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013, nebo opatření pro zachování zdrojů podle článku 7 uvedeného nařízení, včetně období biologického klidu;

b)

neobnovení dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu nebo jejích protokolů;

c)

dočasného zastavení rybolovných činností podle plánu řízení přijatého v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1967/2006 (26) nebo podle víceletého plánu přijatého podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud je na základě vědeckého poradenství nutné omezení intenzitu rybolovu v zájmu dosažení cílů uvedených v čl. 2 odst. 2 a čl. 2 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013.

a)

majitelům rybářských plavidel Unie, jejichž plavidla jsou registrována jako aktivní plavidla a kteří prováděli rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 120 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu, nebo

b)

rybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká dočasné zastavení, nejméně 120 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.

a)

toto vrakování je uvedeno v operačním programu uvedeném v článku 18; a

b)

trvalé zastavení je plánováno jako nástroj akčního plánu podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, který uvádí, že kapacita příslušné skupiny loďstva není efektivně vyvážena s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu.

a)

majitelům rybářských plavidel Unie, jejichž plavidla jsou registrována jako aktivní plavidla a kteří prováděli rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 90 dnů za rok během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu, nebo

b)

rybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká trvalé zastavení, nejméně 90 dnů za rok během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.

a)

být akreditován příslušným orgánem členského státu v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

b)

mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu a

c)

mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.

a)

přípravu, vývoj a monitorování technických a administrativních prostředků nutných k vypracování a provádění opatření pro zachování zdrojů a regionalizaci;

b)

zapojení zúčastněných stran a spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o přípravu a provádění opatření pro zachování zdrojů a regionalizaci.

a)

vybavení zvyšujícího velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení;

b)

plavidel nebo vybavení odstraňujících výměty tím, že předcházejí nežádoucím úlovkům komerčních populací a omezují je, nebo nakládajících s nežádoucími úlovky, které mají být vyloženy v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)

vybavení omezujícího, a pokud možno eliminujícího fyzikální a biologické dopady rybolovu na ekosystém nebo mořské dno;

d)

vybavení chránícího lovná zařízení a úlovky proti savcům a ptákům chráněným směrnicí Rady 92/43/ES nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (27), za předpokladu, že tím není narušena selektivita rybolovných zařízení a že jsou zavedena všechna odpovídající opatření s cílem zabránit způsobení fyzické újmy predátorům.

a)

majitelům rybářských plavidel Unie, která jsou registrována jako aktivní plavidla a která prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;

b)

rybářům, kteří vlastní zařízení, které má být vyměněno, a kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;

c)

organizacím rybářů uznaným členským státem.

a)

sběr odpadu z moře prováděný rybáři, jako například odstraňování ztracených rybolovných zařízení a znečišťujících předmětů;

b)

výstavba, instalace nebo modernizace statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji mořských živočichů a rostlin, včetně jejich vědecké přípravy a hodnocení;

c)

přispívání k lepšímu řízení nebo zachování mořských biologických zdrojů;

d)

příprava včetně studií, vypracování, monitorování a aktualizace plánů pro ochranu a řízení pro činností souvisejících s rybolovem, týkajících se lokalit soustavy NATURA 2000 a územně chráněných oblastí uvedených ve směrnici 2008/56/ES a dalších zvláštních stanovišť;

e)

řízení, obnova a monitorování lokalit NATURA 2000 v souladu se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES, v souladu s akčními rámci stanovujícími prioritní opatření podle směrnice 92/43/EHS;

f)

řízení, obnova a monitorování chráněných mořských oblastí s ohledem na provádění opatření územní ochrany uvedených v čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES;

g)

zvýšení environmentálního povědomí se zapojením rybářů v oblasti ochrany a obnovy mořské biologické rozmanitosti;

h)

systémy pro náhradu škod na úlovcích způsobených savci a ptáky chráněnými směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES;

i)

účast na dalších opatřeních zaměřených na zachování a posílení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, například obnovení specifických mořských a pobřežních stanovišť na podporu udržitelných rybích populací, včetně jejich vědecké přípravy a hodnocení;

a)

investice do vybavení nebo plavidel zaměřené na snížení emisí znečišťujících látek nebo skleníkových plynů a zvýšení energetické účinnosti rybářských plavidel. Investice do rybolovných zařízení jsou rovněž způsobilé za předpokladu, že nenarušují selektivitu daného rybolovného zařízení;

b)

audity a programy energetické účinnosti;

c)

studie, jejichž cílem je posoudit přispění alternativních pohonných systémů a konstrukcí trupu k energetické účinnosti rybářských plavidel.

a)

pro plavidla o celkové délce nepřesahující 12 metrů, má-li nový nebo modernizovaný motor nejvýše stejný výkon v kW jako motor stávající;

b)

pro plavidla o celkové délce mezi 12 a 18 metry, má-li nový nebo modernizovaný motor výkon v kW alespoň o 20 % nižší než motor stávající;

c)

pro plavidla o celkové délce mezi 18 a 24 metry, má-li nový nebo modernizovaný motor výkon v kW alespoň o 30 % nižší než motor stávající.

a)

1 500 000 EUR, nebo

b)

3 % finanční podpory Unie přidělené příslušným členským státem na priority Unie stanovené v čl. 6 bodech 1, 2 a 5.

a)

investice poskytující produktům rybolovu přidanou hodnotu, a to zejména tím, že umožňují rybářům provádět zpracování, uvádění na trh a přímý prodej vlastních úlovků;

b)

inovativní investice do plavidel zlepšující jakost produktů rybolovu.

a)

do podpory lidského kapitálu, vytváření pracovních míst a sociálního dialogu podle článku 29, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

b)

do plavidel nebo do jednotlivých zařízení podle článku 32, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

c)

do zařízení a typů operací podle článků 38 a 39, za podmínek stanovených v uvedených článcích;

d)

do zlepšování energetické účinnosti a zmírňování účinků změny klimatu podle článku 41, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

e)

do zvýšení hodnoty nebo jakosti ulovených ryb podle článku 42, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

f)

do rybářských přístavů, přístřešků a míst vykládky podle článku 43, za podmínek stanovených v uvedeném článku.

a)

odkazy na rybářská plavidla v článcích 30, 32, 38, 39, 41 a 42 odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách;

b)

odkazy na mořské prostředí v článku 38 odkazy na prostředí, ve kterém působí vnitrozemské rybářské plavidlo.

a)

řízení, obnovu a monitorování lokalit soustavy NATURA 2000, na něž mají vliv rybolovné činnosti, a obnovu vnitrozemských vod v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (29), včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb, aniž je dotčen čl. 40 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení a případně za účasti vnitrozemských rybářů;

b)

výstavbu, modernizaci nebo instalaci statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji vodních živočichů a rostlin, včetně jejich vědecké přípravy, monitorování a hodnocení.

a)

rozvíjet v akvakulturních hospodářstvích technické, vědecké nebo organizační znalosti, které zejména snižují dopad na životní prostředí, snižují závislost na rybím mase a oleji, podporují udržitelné využívání zdrojů v akvakultuře, zlepšují životní podmínky zvířat nebo usnadňují nové udržitelné metody produkce;

b)

vyvíjet nebo uvádět na trh nové akvakulturní druhy s dobrým tržním potenciálem, nové nebo podstatně zdokonalené produkty, nové nebo zdokonalené postupy a nové nebo zdokonalené řídicí a organizační systémy;

c)

zkoumat technickou nebo ekonomickou proveditelnost inovativních produktů nebo procesů.

a)

produktivní investice do akvakultury;

b)

diverzifikaci produkce akvakultury a chovaných druhů;

c)

modernizaci akvakulturních jednotek včetně zlepšování pracovních a bezpečnostních podmínek pracovníků v odvětví akvakultury;

d)

zlepšování a modernizaci související se zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat včetně nákupu zařízení zaměřeného na ochranu hospodářství před volně žijícími predátory;

e)

investice snižující negativní dopad nebo posilující pozitivní účinky na životní prostředí a zvyšující účinnost využívání zdrojů;

f)

investice do zvyšování jakosti produktů akvakultury nebo do dodávání přidané hodnoty těmto produktům;

g)

obnovu stávajících rybníků nebo lagun využívaných pro akvakulturu prostřednictvím odbahnění nebo investice s cílem zabránit usazování bahna;

h)

diverzifikaci příjmů pocházejících z podniků akvakultury prostřednictvím rozvoje doplňkových aktivit.

i)

investice umožňující podstatné omezení dopadu podniků akvakultury na využívání a kvalitu vody, zejména díky snížení množství použité vody nebo použitých chemikálií, antibiotik a dalších léčiv nebo zlepšení kvality vody na výstupu, a to včetně nasazení multi-trofických systémů akvakultury;

j)

prosazování uzavřených systémů akvakultury, v nichž jsou produkty akvakultury chovány v uzavřených systémech s recirkulací, a tím je minimalizováno použití vody;

k)

investice zvyšující energetickou účinnost a podporující přechod podniků akvakultury na obnovitelné zdroje energie.

a)

zavedení řídicích, pomocných a poradenských služeb pro akvakulturní hospodářství;

b)

nákup poradenských služeb technické, vědecké, právní, ekologické a ekonomické povahy pro hospodářství.

a)

potřeby v oblasti řízení za účelem zajištění souladu akvakulturních hospodářství s právními předpisy Unie a členských států v oblasti životního prostředí, jakož i s požadavky územního plánování námořních prostor;

b)

posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (30) a směrnice 92/43/EHS;

c)

potřeby v oblasti řízení akvakultury za účelem zajištění souladu akvakulturních hospodářství s právními předpisy jednotlivých států a Unie a s právními předpisy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek vodních živočichů nebo veřejného zdraví;

d)

zdravotní a bezpečnostní normy vycházející z právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

e)

obchodní a marketingové strategie.

a)

odbornou přípravu, celoživotní učení, šíření poznatků vědecké a technické povahy a inovačních postupů, osvojování nových odborných dovedností v oblasti akvakultury a s ohledem na snižování dopadu operací v oblasti akvakultury na životní prostředí;

b)

zlepšování pracovních podmínek a prosazování bezpečnosti při práci;

c)

vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi podniky akvakultury nebo profesními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, včetně vědeckých a technických subjektů a subjektů podporujících rovné příležitosti mezi muži a ženami.

a)

určení a mapování nejvhodnějších oblastí pro rozvoj akvakultury, s případným přihlédnutím k procesům územního plánování, a určení a mapování oblastí, kde by akvakultura měla být v zájmu zachování úlohy těchto oblastí ve fungování ekosystémů vyloučena;

b)

zlepšování a rozvoj podpůrných zařízení a infrastruktur nezbytných pro zvýšení potenciálu zařízení pro akvakulturu a snížení negativních dopadů akvakultury na životní prostředí, včetně investic do pozemkových úprav, dodávek energie či správy vodních zdrojů;

c)

opatření přijatá a provedená příslušnými orgány v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147/ES nebo čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/EHS s cílem předcházet závažným škodám na akvakultuře;

d)

opatření přijatá a provedená příslušnými orgány v návaznosti na zjištění zvýšeného úhynu nebo nákaz podle článku 10 směrnice Rady 2006/88/ES (31). Tato opatření mohou zahrnovat přijetí akčních plánů týkajících se korýšů, jejichž účelem je ochrana, obnovení a řízení, včetně podpory producentů korýšů za účelem ochrany přírodních výskytišť a oblastí lovu korýšů.

a)

mají odpovídající odborné schopnosti a způsobilost;

b)

zřizují poprvé mikropodniky nebo malé podniky akvakultury jakožto vedoucí tohoto podniku; a

c)

předloží podnikatelský plán pro rozvoj svých aktivit v oblasti akvakultury.

a)

přechod produkce akvakultury z konvenčních metod na ekologickou akvakulturu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (32) a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 710/2009 (33);

b)

účast v systémech Unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (34).

a)

ztráty příjmů nebo dodatečných nákladů vynaložených v období přechodu z konvenční na ekologickou produkci pro operace způsobilé podle odst. 1 písm. a); nebo

b)

dodatečných nákladů vyplývajících z přihlášení k účasti a přípravy na účast v systému EMAS v případě operací způsobilých podle odst. 1 písm. b).

a)

metody akvakultury slučitelné s určitými environmentálními potřebami a podmíněné určitými požadavky na řízení vyplývajícími z vymezení oblastí NATURA 2000 v souladu se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES;

b)

náklady přímo spojené s účastí na zachovávání a rozmnožování vodních živočichů ex-situ v rámci programů pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti vypracovaných veřejnými orgány nebo pod jejich dohledem;

c)

operace v oblasti akvakultury zahrnující ochranu a zlepšování životního prostředí, biologické rozmanitosti a udržování krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí.

a)

kontaminace trvá po dobu více než čtyř po sobě jdoucích měsíců; nebo

b)

ztráta vyplývající z přerušení sběru přesahuje hodnotu 25 % ročního obratu dotčeného podniku, vypočteného na základě průměrného obratu podniku během tří kalendářních let, které předcházejí roku, kdy došlo k přerušení sběru.

a)

náklady na tlumení a eradikaci chorob v akvakultuře v souladu s rozhodnutím Rady 2009/470/ES (35) o některých výdajích ve veterinární oblasti, včetně provozních nákladů nezbytných k plnění povinností v rámci eradikačního plánu;

b)

rozvoj osvědčených postupů a kodexů chování, obecných i specifických pro určité druhy, v oblasti biologické bezpečnosti nebo zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v akvakultuře;

c)

iniciativy zaměřené na snižování závislosti akvakultury na veterinárních léčivých přípravcích;

d)

veterinární nebo farmaceutické studie a šíření a výměna informací a osvědčených postupů v oblasti veterinárních chorob v akvakultuře s cílem prosazovat správné používání veterinárních léčivých přípravků;

e)

zřizování a provozování sdružení na ochranu zdraví v odvětví akvakultury, uznaných členskými státy;

f)

finanční vyrovnání chovatelům měkkýšů za dočasné přerušení činnosti z důvodu výjimečné masové úmrtnosti, pokud úmrtnost přesáhne hodnotu 20 % nebo pokud ztráta vyplývající z přerušení činnosti přesahuje hodnotu 35 % ročního obratu dotčeného podniku, přičemž roční obrat je stanoven na základě průměrného obratu tohoto podniku během tří let, které předcházejí roku, kdy došlo k pozastavení aktivit.

a)

přírodními katastrofami;

b)

nepříznivými klimatickými jevy;

c)

náhlými změnami kvality a kvantity vody, za něž není příslušný provozovatel odpovědný;

d)

chorobami postihujícími akvakulturu nebo závadami nebo zničením produkčních zařízení, za něž není příslušný provozovatel odpovědný.

a)

maximalizuje účast odvětví rybolovu a akvakultury na udržitelném rozvoji pobřežních a vnitrozemských oblastí rybolovu a akvakultury;

b)

zajišťuje, aby místní komunity plně ke svému prospěchu využívaly příležitostí, které nabízí námořní a pobřežní rozvoj a rozvoj vnitrozemských vod, a zejména napomáhá malým a upadajícím rybářským přístavům využít co nejvíce svůj námořní potenciál rozvíjením rozmanitých druhů infrastruktury.

a)

do značné míry odrážejí hlavní zaměření své strategie a socioekonomické složení oblasti prostřednictvím vyváženého zastoupení hlavních zúčastněných stran včetně soukromého sektoru, veřejného sektoru a občanské společnosti;

b)

zajišťují významné zastoupení odvětví rybolovu nebo akvakultury.

a)

předběžná podpora;

b)

provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje;

c)

spolupráce;

d)

provozní náklady a náklady na oživení.

a)

přidávání hodnoty, vytváření pracovních míst, přilákání mladých lidí a podpora inovací ve všech článcích dodavatelského řetězce produktů rybolovu a akvakultury;

b)

podpora diverzifikace v rámci komerčního rybolovu i mimo něj, celoživotní učení a podpora diverzifikace a vytváření pracovních míst v rybolovných a akvakulturních oblastech;

c)

znásobení přírodního bohatství rybolovných oblastí a oblastí akvakultury a jeho zužitkování, včetně operací pro zmírnění změny klimatu;

d)

podpora sociálního blahobytu a kulturního dědictví v rybolovných oblastech a v oblastech akvakultury, včetně kulturního dědictví v oblasti rybolovu a akvakultury a námořního kulturního dědictví;

e)

posílení zapojení rybářských komunit do místního rozvoje a řízení místních rybolovných zdrojů a námořních činností.

a)

na projekty spolupráce mezi územími nebo nadnárodní spolupráce;

b)

na přípravnou technickou podporu pro projekty spolupráce mezi územími a nadnárodní spolupráce za podmínky, že skupiny FLAG mohou prokázat, že připravují provádění projektu.

a)

výše podpory skladování nepřesahuje výši technických a finančních nákladů na činnosti nutné pro stabilizaci a skladování dotčených produktů;

b)

objemy způsobilé pro podporu skladování nepřesahují 15 % ročních objemů dotčených produktů daných do prodeje organizací producentů;

c)

finanční podpora za rok nepřesahuje 2 % průměrné roční hodnoty produkce, která byla členy organizace producentů uvedena na trh v období 2009–2011.

a)

technické náklady se počítají každý rok na základě přímých nákladů souvisejících s činnostmi nezbytnými pro stabilizaci a skladování dotčených produktů;

b)

finanční náklady se počítají každý rok s použitím úrokové sazby stanovené každoročně v každém členském státě;

a)

vytvářet organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace uznané podle kapitoly II oddílu II nařízení (EU) č. 1379/2013;

b)

nalézat nové trhy a zlepšovat podmínky pro uvádění na trh produktů rybolovu a akvakultury, k nimž patří:

c)

podporovat jakost a přidanou hodnotu tím, že se usnadní:

d)

přispívat k transparentnosti produkce a trhů a provádění průzkumů trhu a studií o závislosti Unie na dovozech;

e)

přispívat k sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury, včetně rozvoje celounijní ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1379/2013;

f)

vypracovávat standardní smlouvy pro malé a střední podniky slučitelné s právem Unie;

g)

vést regionální, celostátní nebo nadnárodní komunikační a propagační kampaně s cílem zvyšovat povědomí veřejnosti o produktech udržitelného rybolovu a akvakultury.

a)

přispívající k úspoře energie nebo snížení dopadu na životní prostředí, včetně nakládání s odpady;

b)

zlepšující bezpečnost, hygienu, zdravotní a pracovní podmínky;

c)

podporující zpracování úlovků komerčních populací ryb, které nemohou být určeny pro lidskou spotřebu;

d)

týkající se zpracování vedlejších produktů, vzešlých z hlavních zpracovatelských činností;

e)

týkající se zpracování produktů ekologické akvakultury podle článků 6 a 7 nařízení (ES) č. 834/2007;

f)

vedoucí k novým nebo zdokonaleným produktům, novým nebo zdokonaleným postupům či k novým nebo zdokonaleným řídícím a organizačním systémům.

a)

ulovené plavidly třetích zemí, s výjimkou rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely a operujících ve vodách Unie;

b)

ulovené rybářskými plavidly Unie, která nejsou registrovaná v přístavu jednoho z regionů uvedených v odstavci 1;

c)

dovezené ze třetích zemí.

a)

fyzické nebo právnické osoby, které používají výrobní prostředky, aby získaly produkty rybolovu nebo akvakultury za účelem jejich uvedení na trh;

b)

vlastníci nebo provozovatelé plavidel registrovaných v přístavech regionů uvedených v odstavci 1, kteří v těchto regionech vykonávají svou rybolovnou činnost, nebo sdružení vlastníků nebo provozovatelů;

c)

provozovatelé v odvětví zpracování nebo uvádění na trh nebo sdružení takových provozovatelů.

a)

u každého produktu rybolovu nebo akvakultury nebo kategorie produktů zohledňuje dodatečné náklady vyplývající ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů a

b)

zohledňuje rovněž jakýkoli jiný typ veřejné intervence ovlivňující úroveň dodatečných nákladů.

a)

nákup, instalace a vývoj technologií, včetně počítačového hardwaru a softwaru, systémů detekce plavidel (VDS), kamerových systémů a IT sítí, které umožňují shromažďování, správu, validaci, analýzu, řízení rizik, prezentaci (prostřednictvím internetových stránek souvisejících s kontrolou) a výměnu údajů týkajících se rybolovu a vývoj metod odběru vzorků pro tyto údaje, jakož i propojení s meziodvětvovými systémy pro výměnu údajů;

b)

vývoj, nákup a instalace prvků, včetně počítačového hardwaru a softwaru, které jsou nezbytné pro zajištění přenosu dat dotčenému členskému státu a orgánům Unie od aktérů působících v oblasti rybolovu a uvádění produktů rybolovu na trh, a to včetně nezbytných prvků pro systémy pro elektronické zaznamenávání a hlášení (ERS), systémy sledování plavidel (VMS) a systémy automatické identifikace (AIS) používané pro účely kontroly;

c)

vývoj, nákup a instalace komponentů, včetně počítačového hardwaru a softwaru, které jsou nezbytné k zajištění sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury, uvedených v článku 58 nařízení (ES) č. 1224/2009;

d)

provádění programů zaměřených na výměnu údajů mezi členskými státy a jejich analýzu;

e)

modernizace a nákup hlídkových lodí, letadel a vrtulníků, pokud jsou použity pro kontrolu rybolovu alespoň 60 % celkové doby svého provozu za rok;

f)

nákup jiných kontrolních prostředků, včetně zařízení umožňujících měření výkonu motoru a hmotnosti zařízení;

g)

vývoj inovativních kontrolních systémů a provádění pilotních projektů týkajících se kontroly rybolovu, včetně analýzy DNA ryb a vývoje internetových stránek souvisejících s kontrolou;

h)

školení a výměnné programy, včetně výměny mezi členskými státy, pro osoby odpovědné za monitorování, kontrolu a sledování rybolovných činností;

i)

analýza poměru nákladů a přínosů a posouzení auditů provedených a výdajů vynaložených příslušnými orgány při provádění monitorování, kontroly a sledování;

j)

iniciativy, včetně seminářů a mediálních nástrojů, se zaměřením na posílení povědomí rybářů a jiných zúčastněných osob, jako jsou inspektoři, státní zástupci a soudci, jakož i povědomí široké veřejnosti o nutnosti bojovat proti nezákonnému, neohlášenému a neregulovanému rybolovu a o provádění pravidel společné rybářské politiky;

k)

provozní náklady vynaložené při provádění přísnější kontroly populací, na které se vztahují kontrolní a inspekční programy stanovené v souladu s článkem 95 nařízení (ES) č. 1224/2009 a koordinace kontroly v souladu s článkem 15 nařízení Rady (ES) č. 768/2005 (37);

l)

programy související s prováděním akčního plánu vypracovaného v souladu s čl. 102 odst. 4 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně jakýchkoli vzniklých provozních nákladů.

a)

shromažďování, správa a využívání údajů pro účely vědecké analýzy a provádění společné rybářské politiky;

b)

celostátní a nadnárodní víceleté programy odběru vzorků, včetně programů na nižší než celostátní úrovni, za předpokladu, že všechny tyto programy se týkají populací, na které se vztahuje společná rybářská politika;

c)

monitorování komerčního a rekreačního rybolovu na moři, včetně monitorování vedlejších úlovků mořských organismů, jako např. mořských savců a ptáků;

d)

výzkumná šetření na moři;

e)

účast zástupců členských států a regionálních orgánů na regionálních koordinačních schůzkách, setkání regionálních organizací pro řízení rybolovu, jejichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, nebo na zasedáních mezinárodních orgánů zodpovědných za poskytování vědeckého poradenství.

f)

zlepšení systémů shromažďování a správy údajů a realizace pilotních studií s cílem zlepšit stávající systémy shromažďování a správy údajů.

a)

opatření technické pomoci uvedená v čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013;

b)

vytváření národních sítí zaměřených na šíření informací, budování kapacit, výměnu osvědčených postupů a podporu spolupráce mezi skupinami FLAG na území členského státu.

a)

integrovaného námořního dohledu a zejména rozvoje společného prostředí pro sdílení informací pro dohled nad námořní oblastí Unie;

b)

podpory ochrany mořského prostředí, zejména jeho biologické rozmanitosti a chráněných mořských oblastí, jako například lokalit Natura 2000, aniž je dotčen článek 37 tohoto nařízení, jakož i udržitelného využívání mořských a pobřežních zdrojů, a bližšího vymezení hranic udržitelnosti lidských činností, které mají dopad na mořské prostředí, a to zejména v rámci směrnice 2008/56/ES.

a)

umožňují dosažení cílů integrovaného námořního dohledu, a zejména cílů společného prostředí pro sdílení informací;

b)

chrání mořské prostředí, zejména jeho biologické rozmanitosti a chráněných mořských oblastí, jako např. lokalit Natura 2000, v souladu s povinnostmi stanovenými ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/14/ES;

c)

zlepšují znalosti o stavu mořského prostředí s cílem zavést monitorovací programy a programy opatření uvedené ve směrnici 2008/56/ES, v souladu s povinnostmi stanovenými v uvedené směrnici.

a)

podporovat rozvoj a uplatňovat integrovanou správu námořních a pobřežních záležitostí, a to zejména:

b)

přispívat k rozvoji meziodvětvových iniciativ, které jsou vzájemně výhodné pro různá námořní odvětví nebo odvětvové politiky, přičemž bere v úvahu stávající nástroje a iniciativy a vychází z nich; těmito nástroji jsou například:

c)

podporovat udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost, inovace a nové technologie v rámci rozvíjejících se a perspektivních námořních odvětví, jakož i v pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionech Unie, a to jako doplněk zavedených odvětvových a celostátních činností;

d)

prosazovat ochranu mořského prostředí, zejména jeho biologické rozmanitosti a chráněných mořských oblastí, například lokalit NATURA 2000, a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů a blíže vymezit hranice udržitelnosti lidských činností, které mají dopad na mořské prostředí, a to v souladu s cílem dosáhnout dobrého stavu životního prostředí a tento stav udržet, jak stanoví směrnice 2008/56/ES.

a)

studie;

b)

projekty, včetně zkušebních projektů a projektů spolupráce;

c)

informování veřejnosti a sdílení osvědčených postupů, osvětové kampaně a související činnosti na poli komunikace a šíření informací, včetně propagačních kampaní, akcí, tvorby a správy internetových stránek a platforem zúčastněných stran;

d)

konference, semináře, fóra a pracovní setkání;

e)

koordinační činnosti včetně sítí pro sdílení informací a podpora rozvoje strategií na úrovni jednotlivých moří;

f)

vývoj, provoz a údržbu IT systémů a sítí, které umožňují sběr, správu, ověřování, analýzu a výměnu údajů, vývoj metod odběru vzorků pro tyto údaje, jakož i vzájemné propojení systémů výměny dat napříč odvětvími;

g)

projekty odborné přípravy zaměřené na rozvoj znalostí a profesní kvalifikace a opatření na podporu profesního rozvoje v námořním odvětví.

a)

vývoj a provádění technických nástrojů pro integrovaný námořní dohled, a to zejména na podporu zavádění, provozu a údržby decentralizovaného systému pro výměnu informací v námořní oblasti (CISE), s cílem podporovat meziodvětvovou a přeshraniční výměnu informací týkající se dohledu a propojující všechny uživatelské komunity, se zohledněním relevantního vývoje v odvětvových politikách, pokud jde o dohled a případné přispívání k jejich nezbytnému vývoji;

b)

činnosti v oblasti koordinace a spolupráce mezi členskými státy nebo regiony za účelem rozvoje územního plánování námořních prostor a integrovaného řízení pobřežních zón, včetně výdajů souvisejících se systémy a postupy pro sdílení údajů a monitorování, hodnotícími činnostmi, zřízením a provozováním sítě odborníků a vytvořením programu zaměřeného na budování kapacit členských států umožňujících provádění územního plánování námořních prostor;

c)

iniciativy, jejichž předmětem je spolufinancování, nákup a údržba systémů pro pozorování moře a technických nástrojů pro přípravu, zřízení a provoz operačního systému Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat, jejímž cílem je usnadnit shromažďování údajů a poznatků o mořích, jejich získávání, sestavování, zpracování, kontrolu kvality, opakované použití a distribuci prostřednictvím spolupráce mezi dotčenými členskými státy nebo mezinárodními institucemi.

a)

shromažďování, správu a šíření vědeckého poradenství v rámci společné rybářské politiky;

b)

specifická opatření pro kontrolu a vynucování v rámci společné rybářské politiky;

c)

dobrovolné příspěvky mezinárodním organizacím;

d)

poradní sbory;

e)

informace o trhu;

f)

komunikační činnosti v rámci společné rybářské politiky a integrované námořní politiky.

a)

studie a pilotní projekty potřebné pro provádění a rozvoj společné rybářské politiky, včetně studií a projektů zabývajících se alternativními způsoby řízení udržitelného rybolovu a akvakultury, a to i v rámci poradních sborů;

b)

příprava a poskytování vědeckých stanovisek a doporučení vědeckými institucemi, včetně mezinárodních poradních orgánů odpovědných za posuzování populací, odborníky a výzkumnými institucemi;

c)

účast odborníků na zasedáních pracovních skupin o vědeckých a technických problémech týkajících se rybolovu, například ve VTHVR, jakož i v mezinárodních poradních orgánech a na zasedáních, kde jsou vyžadovány příspěvky odborníků na oblast rybolovu a akvakultury;

d)

výzkumná šetření na moři podle č. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 199/2008 v oblastech, kde plavidla Unie působí na základě dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)

výdaje vynaložené Komisí na služby spojené se shromažďováním, správou a využíváním údajů na uspořádání a řízení zasedání odborníků na oblast rybolovu a řízení ročních pracovních programů týkajících se vědeckých a technických odborných znalostí v oblasti rybolovu, na zpracování datových volání a datových souborů a na přípravné práce zaměřené na poskytování vědeckých stanovisek a doporučení;

f)

činnosti spolupráce mezi členskými státy v oblasti shromažďování údajů se zapojením různých regionálních aktérů a včetně zřízení a provozu jednotlivých regionalizovaných databází pro ukládání, správu a využívání údajů, které budou napomáhat regionální spolupráci a zlepšovat shromažďování údajů a řídicí činnosti i vědecké znalosti při podpoře řízení rybolovu.

a)

společný nákup nebo nájem hlídkových plavidel, letadel a vrtulníků několika členskými státy patřícími do stejné zeměpisné oblasti, pokud jsou tyto prostředky použity na kontrolu rybolovu alespoň 60 % celkové doby využití během roku;

b)

výdaje související s posuzováním a rozvojem nových kontrolních technologií a s procesy výměny údajů;

c)

veškeré provozní výdaje týkající se kontrol a hodnocení provádění společné rybářské politiky, a to zejména ověřovacích, inspekčních a auditních misí, vybavení a odborné přípravy úředníků Komise, uspořádání zasedání nebo účasti na nich, včetně výměn informací a osvědčených postupů, studií, služeb a dodavatelů IT mezi členskými státy, jakož i nájmu nebo nákupu inspekčních prostředků Komisí, a to podle hlav IX a X nařízení (ES) č. 1224/2009.

a)

mezinárodní programy odborné přípravy pro osoby odpovědné za monitorování a kontrolu rybolovných činností a dohled nad nimi;

b)

iniciativy, včetně seminářů a mediálních nástrojů, jejichž cílem je sjednotit výklad nařízení a souvisejících kontrol v Unii.

a)

finanční příspěvky poskytované organizacím Organizace spojených národů, jakož i dobrovolné financování jakékoli mezinárodní organizace, která je činná v oblasti mořského práva;

b)

finanční příspěvky na přípravu nových mezinárodních organizací nebo přípravu nových mezinárodních smluv, které jsou předmětem zájmu Unie;

c)

finanční příspěvky na práci nebo programy, které provádějí mezinárodní organizace a které jsou předmětem zvláštního zájmu Unie;

d)

finanční příspěvky na libovolnou činnost (včetně pracovních, neformálních nebo mimořádných setkání smluvních stran), která obhajuje zájmy Unie v mezinárodních organizacích a posiluje spolupráci s jejími partnery v těchto organizacích. V této souvislosti může ERNF nést náklady účasti zástupců třetích zemí na jednáních a zasedáních v rámci mezinárodních fór a organizací, je-li jejich přítomnost nezbytná pro zájmy Unie.

a)

náklady na informační a komunikační činnosti související se společnou rybářskou politikou a integrovanou námořní politikou včetně:

b)

cestovní výdaje a výdaje na ubytování odborníků a zástupců zúčastněných stran pozvaných Komisí na zasedání;

c)

náklady na komunikační činnosti týkající se politických priorit Unie, souvisejí-li s obecnými cíli tohoto nařízení.

a)

opatření technické pomoci uvedená v článku 58 nařízení (EU) č. 1303/2013;

b)

příprava, monitorování a hodnocení dohod o udržitelném rybolovu a účasti Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu. Mezi tato opatření patří studie, zasedání, zapojení odborníků, náklady na dočasné zaměstnance, informační činnost a veškeré další administrativní náklady nebo náklady vzniklé v souvislosti s vědeckou nebo technickou pomocí ze strany Komise;

c)

vytvoření evropské sítě skupin FLAG zaměřené na budování kapacit, šíření informací, výměnu zkušeností a osvědčených postupů a podporu spolupráce mezi skupinami FLAG. Tato síť spolupracuje se subjekty zajišťujícími vytváření sítí a poskytujícími technickou pomoc pro místní rozvoj, jež byly zřízeny EFRR, ESF a EZFRV, pokud jde o jejich činnosti v oblasti místního rozvoje a nadnárodní spolupráci.

a)

100 % způsobilých veřejných výdajů u podpory v rámci podpory skladování podle článku 67;

b)

100 % způsobilých veřejných výdajů u režimu vyrovnání uvedeného v článku 70;

c)

50 % způsobilých veřejných výdajů u podpory uvedené v článcích 33 a 34 a čl. 41 odst. 2;

d)

70 % způsobilých veřejných výdajů u podpory uvedené v čl. 76 odst. 2 písm. e);

e)

90 % způsobilých veřejných výdajů u podpory uvedené v čl. 76 odst. 2 písm. a) až d) a f) až l);

f)

80 % způsobilých výdajů u podpory uvedené v článku 77.

a)

příjemcem je veřejnoprávní subjekt nebo podnik pověřený poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, je-li pomoc poskytnuta na poskytování takových služeb;

b)

operace souvisí s podporou skladování uvedenou v článku 67;

c)

operace souvisí s režimem vyrovnání uvedeným v článku 70;

d)

operace souvisí se shromažďováním údajů uvedeným v článku 77;

e)

operace souvisí s podporou podle článku 33 nebo 34 nebo s vyrovnáním podle článku 54, 55 nebo 56;

f)

operace souvisí s opatřeními integrované námořní politiky uvedenými v článku 80.

a)

operace je prováděna podle hlavy V kapitol I, II nebo IV a splňuje všechna tato kritéria:

b)

operace je prováděna podle hlavy V kapitoly III, splňuje jedno z kritérií uvedených v písm. a) bodech i), ii) nebo a iii) tohoto odstavce a poskytuje veřejnosti přístup k jejím výsledkům.

a)

každoročně do 31. března předkládá Komisi příslušné souhrnné údaje o operacích vybraných k financování do konce předcházejícího kalendářního roku, včetně hlavních charakteristik příjemce a samotné operace;

b)

zajišťuje propagaci operačního programu, a to informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických organizací, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování na základě programu;

c)

zajišťuje propagaci operačního programu informováním příjemců příspěvku Unie a široké veřejnosti o úloze, kterou Unie v programu plní.

a)

výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů jsou ovlivněny případy, ve kterých příjemce neplní povinnosti podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení, a tyto výdaje nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

b)

výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů jsou ovlivněny případy, v nichž členský stát závažným způsobem nedodržel pravidla společné rybářské politiky, což mělo za následek pozastavení platby podle článku 101 tohoto nařízení, a v nichž dotčený členský stát dosud neprokázal, že přijal nezbytná nápravná opatření pro zajištění dodržování a vynucování použitelných pravidel v budoucnosti.

a)

prokázat pokrok a dosažené výsledky společné rybářské politiky a integrované námořní politiky, posoudit celkový dopad a zhodnotit účinnost, účelnost a relevantnost operací ERNF;

b)

přispět k cílenější podpoře společné rybářské politiky a integrované námořní politiky;

c)

podpořit proces společného učení v souvislosti s monitorováním a hodnocením;

d)

zajistit kvalitní, empiricky podložená hodnocení operací ERNF, která se promítnou do rozhodovacího procesu.

a)

je konzultován a do šesti měsíců od rozhodnutí o schválení programu schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací, přičemž výběrová kritéria se upravují podle potřeb programování;

b)

přezkoumává činnosti a výstupy spojené s plánem hodnocení programu;

c)

přezkoumává opatření v rámci programu spojená s plněním specifických předběžných podmínek;

d)

přezkoumává a schvaluje výroční zprávy o provádění před jejich odesláním Komisi;

e)

posuzuje opatření na podporu rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a nediskriminace, včetně přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.

a)

informace o finančních závazcích a výdajích podle jednotlivých opatření;

b)

přehled činností vykonávaných v souvislosti s plánem hodnocení;

c)

informace o opatřeních přijatých v případech závažných porušeních pravidel uvedených v čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení, o nedodržení podmínek stanovených v čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení a o nápravných opatřeních;

d)

informace o opatřeních přijatých v zájmu dodržení ustanovení čl. 41 odst. 10 tohoto nařízení;

e)

informace o opatřeních přijatých s cílem zajistit zveřejnění příjemců v souladu s přílohou V tohoto nařízení, a to v případě fyzických osob v souladu s vnitrostátními právními předpisy včetně jakékoli použitelné prahové hodnoty.

a)

zajištění toho, že budou vytvořeny jediné internetové stránky nebo jediný internetový portál poskytující informace o operačním programu v členském státu, jakož i přístup k nim;

b)

informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci operačního programu;

c)

informování občanů Unie o úloze a dosažených výsledcích ERNF prostřednictvím informačních a komunikačních opatření seznamujících s výsledky a dopady dohod o partnerství, operačních programů a operací;

d)

zajištění toho, že je uveřejněn přehled opatření k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, včetně případů neplnění povinností ze strany členských států nebo příjemců, a přijatých nápravných opatření, například finančních oprav.

a)

do 31. března 2017 zprávu o prozatímním hodnocení získaných výsledků a o kvalitativních a množstevních aspektech provádění operací financovaných podle tohoto nařízení;

b)

do 31. srpna 2018 sdělení o pokračování operací financovaných na základě tohoto nařízení.

20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/67

(1)

Třetí země, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, se od roku 2001 určují na základě kritérií stanovených v 5. bodu odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (2). Vyvíjející se povaha vízové politiky Unie a zvýšená potřeba zajistit větší soudržnost mezi vízovou politikou a dalšími politikami Unie je důvodem pro to, aby při přezkumu seznamů třetích zemí uvedených v přílohách I a II nařízení (ES) č. 539/2001 byla zohledněna některá další kritéria.

(2)

Určování třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, by mělo být prováděno na základě uváženého hodnocením případ od případu. Toto hodnocení by se mělo provádět pravidelně a mohlo by vést k legislativním návrhům na změnu příloh nařízení (ES) č. 539/2001, bez ohledu na možnost učinit za určitých okolností změny příloh týkající se konkrétní země, například v důsledku procesu uvolnění vízového režimu nebo jako konečný důsledek dočasného pozastavení zrušení vízové povinnosti.

(3)

Složení seznamů třetích zemí obsažených v přílohách I a II nařízení Rady (ES) č. 539/2001 by mělo být, a zůstat, v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení. Položky týkající se třetích zemí, u nichž došlo s ohledem na uvedená kritéria ke změně situace, by měly být převedeny z jedné přílohy do druhé.

(4)

Vízová povinnost již není opodstatněná pro státní příslušníky zemí Dominika, Grenada, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Samoa, Spojené arabské emiráty, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Trinidad a Tobago, Tuvalu, Vanuatu a Východní Timor. Tyto země nepředstavují pro Unii žádné nebezpečí nedovoleného přistěhovalectví či ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení. Státní příslušníci těchto zemí by proto měli být osvobozeni od vízové povinnosti, pokud jde o pobyty netrvající déle než 90 dnů v průběhu jakéhokoli období 180 dnů, a položky týkající se těchto zemí by měly být převedeny do přílohy II nařízení (ES) č. 539/2001.

(5)

Komise by před zahájením jednání o dvoustranných dohodách o zrušení vízové povinnosti mezi Unií a Kolumbií a mezi Unií a Peru měla dále vyhodnotit situaci těchto dvou zemí z hlediska kritérií stanovených v tomto nařízení.

(6)

Osvobození od vízové povinnosti státních příslušníků zemí Dominika, Grenada, Kiribati, Kolumbie, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Peru, Samoa, Spojené arabské emiráty, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Trinidad a Tobago, Tuvalu, Vanuatu a Východní Timor by nemělo vstoupit v platnost, dokud nebudou mezi Unií a dotčenými zeměmi za účelem zajištění plné vzájemnosti uzavřeny dvoustranné dohody o zrušení vízové povinnosti.

(7)

Ze statistických údajů vyplývá, že skupiny britských občanů aktuálně uvedené v části 3 přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001 nepředstavují pro schengenský prostor nebezpečí nedovoleného přistěhovalectví a že většina z nich žije na ostrovech v Karibiku, které mají silné vazby se sousedními zeměmi, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti, a jsou těmto zemím velmi podobné. Tyto skupiny britských občanů by proto měly být osvobozeny od vízové povinnosti, pokud jde o pobyty netrvající déle než 90 dnů v průběhu jakéhokoli období 180 dnů a položky týkající se těchto skupin by měly být převedeny do přílohy II uvedeného nařízení.

(8)

Vývoj mezinárodního práva a s tím související změny postavení nebo označení některých států či subjektů by se měly odrazit v přílohách nařízení (ES) č. 539/2001. Do přílohy I uvedeného nařízení by měla být doplněna položka „Jižní Súdán“, neboť tato země dne 9. července 2011 vyhlásila svou nezávislost a dne 14. července 2011 byla přijata za člena Organizace spojených národů.

(9)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (3), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (4).

(10)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody podepsané mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (6).

(11)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (7) spadající do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (8).

(12)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (9), Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(13)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (10), Irsko se tedy nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(14)

Pokud jde o Kypr, je toto nařízení aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003.

(15)

Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, je toto nařízení aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005,

(16)

Pokud jde o Chorvatsko, je toto nařízení aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(17)

Nařízení (ES) č. 539/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Před článek 1 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek -1

Účelem tohoto nařízení je určit třetí země, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, a to na základě hodnocení provedeného případ od případu a zaměřeného na různá kritéria týkající se mimo jiné nedovoleného přistěhovalectví, veřejného pořádku a bezpečnosti, hospodářských přínosů, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu, a vnějších vztahů Unie s dotčenými třetími zeměmi, včetně zejména zvážení lidských práv a základních svobod, jakož i důsledků regionální soudržnosti a vzájemnosti.“

2)

Příloha I se mění takto:

3)

Příloha II se mění takto: