17.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 210/1

(1)

Nařízení (ES) č. 1236/2005 zavádí zákaz vývozu zboží, které nemá jiné praktické využití než pro účely trestu smrti nebo pro účely mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, jakož i kontroly vývozu některého zboží, které by pro tyto účely mohlo být použito. Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména dodržování a ochranu lidské důstojnosti, práva na život a zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání.

(2)

Po konzultaci se skupinou odborníků byly přezkoumány seznamy zboží, které je předmětem kontroly a zákazu.

(3)

Všeobecně se uznává, že běžná pouta na ruce mohou být použita jako omezovací prostředek při prosazování práva a že taková pouta mají donucovací orgány ve své běžné výbavě. Standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězni zakazují používání řetězů nebo želízek k omezování pohybu a stanoví, že pouta na ruce a další omezovací prostředky se nesmí používat k trestání. Použití omezovacích prostředků, kromě řetězů a želízek, je dovoleno pouze pro některé zvláštní účely, zejména jako preventivní opatření proti útěku vězně při převozu, nebo aby se vězni zabránilo v poškozování sebe nebo jiných osob.

(4)

Použití pout na palce a prsty a obojků na krk se nepovažuje za přípustné při prosazování práva a také použití pout na nohy se obvykle nepovažuje za přípustné pro účely prosazování práva. Ozubená pouta na palce a prsty, palečnice, okovy a závaží na nohy způsobí kvůli své povaze silnou bolest nebo utrpení spíše, než jiná pouta na palce, prsty a nohy.

(5)

Je pravděpodobnější, že použití více mechanických omezovacích prostředků způsobí silnou bolest nebo utrpení, např. jestliže jsou pouta na zápěstí a kotnících spojena za zády. Takové způsoby omezování pohybu s sebou často nesou nebezpečí udušení, zvláště při použití obojku na krk.

(6)

Proto je nutné zakázat obchodování s pouty na palce a prsty, palečnicemi, okovy a závažím na nohy. S přihlédnutím k tomu, že jejich použití může být výjimečně odůvodněné, měl by se kontrolovat vývoz želízek a pout, jiných než jsou běžná pouta na ruce.

(7)

Tyto kontroly jsou rovněž vhodné při vývozu jednotlivých manžet nebo kroužků, jako jsou obojky na krk nebo kroužky okovů na nohy.

(8)

V definici běžných pout na ruce by měla být vymezena velikost jednotlivých manžet, což by mělo přinést více jasnosti ohledně škály pout, jejichž vývoz nepodléhá kontrole.

(9)

Použití mechanických omezovacích prostředků, jako jsou např. pouta určená k připoutání vězně k pevnému objektu ukotvenému k podlaze, zdi nebo stropu, není přijatelný způsob omezování pohybu. Proto je nutné obchodování s pouty určenými k takovému ukotvení zakázat.

(10)

Podobné kombinace mechanických omezovacích prostředků, vícebodová znehybňovací zařízení, způsobí silnou bolest či utrpení spíše než běžná pouta. Poutací křesla, poutací desky a poutací postele omezují pohyb vězně mnohem více než současné použití například pout na ruce a kotníkových manžet. Inherentní riziko mučení nebo nelidského zacházení se zvyšuje, pokud je tento způsob omezování pohybu uplatňován delší dobu. Proto je nutné obchodování s poutacími křesly, poutacími deskami a poutacími postelemi zakázat.

(11)

Křesla, desky a postele vybavené výlučně popruhy nebo pásy by měly být z tohoto zákazu vyjmuty, jelikož jejich použití může být za určitých okolností na krátkou dobu odůvodněné, například proto, aby se pacientům ve stavu rozrušení zabránilo v poškození samých sebe nebo jiných osob. Použití popruhů, pásů nebo jiných omezujících prostředků na pacienty však postrádá jakékoli léčebné nebo lékařské odůvodnění.

(12)

Klecová a síťová lůžka nejsou vhodným prostředkem pro omezování pohybu pacientů nebo vězňů. Proto je nutné obchodování s klecovými a síťovými lůžky zakázat.

(13)

Vězni jsou někdy nuceni nosit takzvanou kápi proti plivání, aby byli zaměstnanci a další osoby chráněni před pliváním. Kápě kryje ústa, ale často i nos a jako taková představuje určité riziko udušení. Je-li kombinována s dalšími omezujícími prostředky, jako jsou pouta, existuje též riziko poranění krku. Proto by měl být vývoz kápí proti plivání kontrolován.

(14)

Všeobecně se uznává, že obušky představují řádné vybavení donucovacích orgánů a štíty jsou běžným obranným prostředkem. Obchod s tzv. obušky s ostny je již zakázán, neboť je pravděpodobné, že způsobují silnou bolest nebo utrpení, spíše než obyčejné obušky. Ze stejného důvodu je nutné zakázat obchod s ostnatými štíty.

(15)

Tělesné trestání, jako je bičování, představuje mučení nebo jiný krutý, nelidský či ponižující trest. K trestání lidí bičováním byly určeny knuty a jiné biče s více řemínky nebo pásy, které nemají žádné zákonné použití. Biče s jedním řemínkem či páskem, obité hřebíky, ostny či podobnými prostředky, představují inherentní riziko, že způsobí silnou bolest nebo utrpení, a také nemají žádné zákonné použití. Obchodování s takovými biči je proto nutné zakázat. Biče s jedním hladkým řemínkem či páskem však mají jak zákonné, tak nezákonné použití, a obchod s nimi by proto neměl být zakázán.

(16)

Co se týče zbraní vydávajících elektrické šoky a zařízení podle bodu 2.1 přílohy II a bodu 2.1 přílohy III nařízení (ES) č. 1236/2005, je vhodné zrušit požadavek napětí převyšující naprázdno 10 000 V, aby se zabránilo tomu, že zákaz obchodování a vývozní kontroly budou obcházet zbraně a zařízení, které jsou schopné vydávat elektrický šok, ale mít o něco nižší napětí naprázdno.

(17)

Je rovněž nezbytné rozšířit rozsah kontrol vývozu a zahrnout do nich kromě přenosných zbraní, které jsou již kontrolovány, fixní nebo vestavitelné zbraně vydávající elektrický výboj s širokým dosahem a zasahující více fyzických osob. Tyto zbraně jsou často prezentovány jako takzvané neletální (nesmrtící) zbraně, ale znamenají přinejmenším stejné riziko způsobení silné bolesti nebo utrpení jako přenosné zbraně vydávající elektrický výboj.

(18)

Pokud jde přenosné zbraně nebo zařízení, které šíří paralyzující chemické látky, je vhodné rozšířit působnost kontroly vývozu tak, aby zahrnovala zbraně a zařízení šířící dráždivé chemické látky, které se kvalifikují jako „látky k potlačení nepokojů“.

(19)

Jelikož s fixními zařízeními pro rozptyl dráždivých chemických látek k použití uvnitř budovy se obchoduje, a jelikož vnitřní použití těchto látek představuje riziko způsobení silné bolesti nebo utrpení bez tradičního použití ve venkovních prostorách, měla by být taková zařízení kontrolována.

(20)

Kontrola vývozu by se rovněž měla aplikovat na fixní nebo vestavitelná zařízení pro rozptyl paralyzujících nebo dráždivých látek, které mají široký dosah, pokud takové zařízení dosud nepodléhá kontrole vývozu v souladu se společným postojem Rady 2008/944/SZBP (3). Tyto zbraně jsou často prezentovány jako takzvané neletální (nesmrtící) technologie, ale znamenají přinejmenším stejné riziko způsobení silné bolesti nebo utrpení jako přenosné zbraně a zařízení. Přestože voda není paralyzujícím či dráždivým chemickým činitelem, k rozptylu takových látek v kapalné formě mohou být použita vodní děla a jejich vývoz by měl být kontrolován.

(21)

Vývozní kontrola látky oleoresin capsicum (OC) a vanilylamidu kyseliny pelargonové (PAVA) by měla být doplněna o kontrolu vývozu některých směsí obsahujících tyto látky, které mohou být podávány jako paralyzující nebo dráždivé látky nebo se mohou používat k výrobě takových látek. Je vhodné vysvětlit, že případným odkazům na paralyzující či dráždivé chemické činitele je třeba rozumět tak, že obsahují látku oleoresin capsicum a příslušné směsi s obsahem této látky.

(22)

Číselný znak látky oleoresin capsicum v kombinované nomenklatuře by se měl nahradit jiným číselným znakem a do seznamů zboží uvedených v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1236/2005 by se mělo doplnit několik číselných znaků.

(23)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společná pravidla pro vývoz výrobků,

1)

Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

2)

Příloha III se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

17.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 210/11

(1)

Podle čl. 139 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se může cukr nebo izoglukóza vyrobené nad kvótu podle článku 136 uvedeného nařízení vyvážet pouze v rámci množstevního omezení, které stanoví Komise.

(2)

Podrobná prováděcí pravidla pro vývoz nepodléhající kvótám, zejména pokud jde o vydávání vývozních licencí, stanoví nařízení Komise (ES) č. 951/2006 (2). S ohledem na možné příležitosti na vývozních trzích by se však množstevní omezení mělo stanovovat pro jednotlivé hospodářské roky.

(3)

Pro některé producenty cukru a izoglukózy v Unii představuje vývoz z Unie důležitou součást hospodářské činnosti a tito producenti si mimo Unii vytvořili tradiční trhy. Vývoz cukru a izoglukózy na tyto trhy by mohl být hospodářsky životaschopný i bez poskytování vývozních náhrad. Proto je třeba stanovit množstevní omezení pro vývoz cukru a izoglukózy nepodléhajících kvótám, aby příslušní producenti z EU mohli své tradiční trhy nadále zásobovat.

(4)

Odhaduje se, že pro hospodářský rok 2014/15 odpovídá poptávce na trhu množstevní omezení pro vývoz cukru nepodléhajícího kvótám ve výši 650 000 tun v ekvivalentu bílého cukru a ve výši 70 000 tun sušiny pro izoglukózu nepodléhající kvótám.

(5)

Vývoz cukru z Unie do některých blízkých míst určení a do třetích zemí, které poskytují produktům Unie preferenční dovozní zacházení, je v současné době ve zvláště příznivém konkurenčním postavení. Vzhledem k tomu, že neexistují vhodné nástroje pro vzájemnou pomoc v boji proti nesrovnalostem, v zájmu minimalizace rizika podvodu a s cílem zabránit jakémukoliv zneužití ve formě zpětného dovozu cukru nepodléhajícího kvótám do Unie by měla být některá blízká místa určení vyloučena ze způsobilých míst určení.

(6)

Protože u izoglukózy existuje podle odhadu nižší riziko případného podvodu vzhledem k charakteru dotyčného produktu, není pro vývoz izoglukózy nepodléhající kvótám nezbytné omezovat způsobilá místa určení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

třetích zemí: Albánie, Andorry, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Svatého stolce (Vatikánského městského státu), Kosova (3), Lichtenštejnska, Černé Hory, San Marina a Srbska;

b)

území členských států, která nejsou součástí celního území Unie: Faerských ostrovů, Grónska, Helgolandu, Ceuty, Melilly, obcí Livigno a Campione d'Italia a oblastí Kyperské republiky, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu;

c)

evropských území, za jejichž vnější vztahy zodpovídá členský stát a která nejsou součástí celního území Unie: Gibraltaru.

17.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 210/13

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

17.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 210/15

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 341/2007 (3) stanoví otevření a správu celních kvót a zavedení režimu dovozních licencí a osvědčení o původu pro česnek a jiné zemědělské produkty dovážené ze třetích zemí.

(2)

Množství, na která byly podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 341/2007 podány žádosti o licence „A“ tradičními a novými dovozci během prvních sedmi dnů měsíce července 2014, překračují množství dostupná pro dovoz výrobků pocházejících z Číny.

(3)

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006 je tudíž nezbytné stanovit, do jaké míry bude možné vyhovět žádostem o licence „A“ zaslaným Komisi do 14. dne měsíce července 2014 podle článku 12 nařízení (ES) č. 341/2007.

(4)

Za účelem zajištění účinné správy postupu vydávání dovozních licencí by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení,

17.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 210/17

(1)

Dodavatel DENSO Corporation (dále jako „žadatel“) podal dne 31. října 2013 žádost o schválení účinného alternátoru DENSO jako inovativní technologie. Úplnost žádosti byla posouzena v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 725/2011 (2). Komise zjistila, že v původní žádosti chybí některé důležité informace, a požádala žadatele, aby je doplnil. Žadatel poskytl informace dne 30. ledna 2014. Žádost byla shledána úplnou a lhůta pro posouzení žádosti započala ode dne následujícího po dni, kdy byla žádost oficiálně obdržena, tj. 31. ledna 2014.

(2)

Žádost byla posouzena v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 443/2009, prováděcím nařízením (EU) č. 725/2011 a technickými pokyny pro přípravu žádostí o schválení inovativních technologií podle nařízení (ES) č. 443/2009 (dále jen „technické pokyny“) (3).

(3)

Žádost se týká účinného alternátoru DENSO s třídami výkonu 150 A, 180 A a 210 A. Alternátor má účinnost minimálně 77 %, jak je stanoveno v souladu s přístupem VDA popsaným v bodě 5.1.2 přílohy I technických pokynů. Tento přístup se odvolává na zkušební metodu stanovenou v mezinárodní normě ISO 8854:2012 (4). Alternátor žadatele má v porovnání se základním alternátorem zvýšenou účinnost díky tomu, že omezuje následující tři ztráty: ztráty při usměrňování jsou sníženy díky optimalizaci usměrňování za použití tranzistoru řízeného elektrickým polem z polovodičů na bázi oxidů kovů („modulu MOSFET“); ztráty v železe statoru jsou sníženy díky používání tenkého vrstveného jádra z magnetické oceli a ztráty v mědi statoru díky použití lamelového vodiče, který má vyšší faktor plnění a kratší čelo cívky. Tato technologie se tudíž významně odlišuje od alternátoru Valeo Efficient Generation Alternator schváleného jako ekologická inovace prováděcím rozhodnutím Komise 2013/341/EU (5).

(4)

Komise konstatuje, že informace poskytnuté v žádosti prokazují, že podmínky a kritéria uvedené v článku 12 prováděcího nařízení (ES) č. 443/2009 a v článcích 2 a 4 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 byly splněny.

(5)

Žadatel prokázal, že vysoce účinný alternátor typu popsaného v této žádosti se nevyskytoval ve více než 3 % nových osobních automobilů zaregistrovaných v referenčním roce 2009.

(6)

Aby bylo možné určit snížení emisí CO2, kterého inovativní technologie dosáhne po instalaci do vozidla, je nutné definovat základní vozidlo, se kterým má být účinnost vozidla vybaveného inovativní technologií porovnána, jak stanoví články 5 a 8 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011. Komise zastává názor, že za základní technologii pro případ, kdy je inovativní technologie instalována do nového typu vozidla, je vhodné považovat alternátor s 67 % účinností. Pokud je účinný alternátor DENSO instalován do stávajícího typu vozidla, za základní technologii by měl být považován alternátor nejnovější verze daného typu uvedené na trh.

(7)

Žadatel předložil metodu pro zkoušení snížení emisí CO2, jejíž součástí jsou vzorce, které jsou v souladu se vzorci popsanými v technických pokynech v rámci zjednodušeného přístupu, pokud jde o účinné alternátory. Komise se domnívá, že tato zkušební metoda poskytne výsledky, které jsou ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné, a že je schopna reálně prokázat statisticky významné snížení emisí CO2 pomocí dané inovativní technologie v souladu s článkem 6 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011.

(8)

Komise poznamenává, že žadatel ve své metodě použil vzorec výpočtu standardní odchylky hodnoty účinnosti alternátoru, který zvyšuje přesnost výsledku v porovnání se vzorcem (1) v metodě uvedené v příloze prováděcího rozhodnutí 2013/341/EU. Zkušební metoda žadatele a vzorce pro výpočet úspor CO2 jsou v každém jiném ohledu identické s metodou stanovenou v uvedeném prováděcím rozhodnutí. V důsledku toho se Komise domnívá, že metoda uvedená v prováděcím rozhodnutí 2013/341/EU by měla být použita pro stanovení snížení emisí CO2 jako výsledek používání účinného alternátoru DENSO. Vzhledem ke zvýšené přesnosti díky výpočtu standardní odchylky navrženému společností DENSO je však vhodné upravit vzorec (1) uvedený v příloze prováděcího rozhodnutí 2013/341/EU. Úprava by neměla mít vliv na žádné úspory CO2 certifikované pomocí metodiky stanovené v prováděcím rozhodnutí 2013/341/EU před nabytím účinnosti tohoto prováděcího rozhodnutí.

(9)

V této souvislosti zastává Komise názor, že žadatel uspokojivě prokázal, že snížení emisí prostřednictvím inovativní technologie dosahuje nejméně hodnoty 1 g CO2/km.

(10)

Komise poznamenává, že snížení emisí dosažené inovativní technologií je možné částečně prokázat standardním zkušebním cyklem, a konečné celkové snížení emisí, jež má být certifikováno, by proto mělo být stanoveno v souladu s čl. 8 odst. 2 druhým pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011.

(11)

Komise zjistila, že zpráva o ověření byla vypracována společností Vehicle Certification Agency (VCA), což je nezávislý a autorizovaný subjekt, a že zpráva potvrzuje zjištění uvedená v žádosti.

(12)

V této souvislosti zastává Komise názor, že proti schválení dotyčné inovativní technologie by neměly být vzneseny žádné námitky.

(13)

Pro účely stanovení obecného kódu ekologické inovace, který se uvede v příslušných dokumentech schválení typu podle příloh I, VIII a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (6), by se měl určit individuální kód, který se má použít pro inovativní technologii schválenou tímto prováděcím rozhodnutím.

(14)

Každý výrobce, který chce získat výhody ze snížení svých průměrných specifických emisí CO2 pro účely splnění svého cíle pro specifické emise na základě snížení emisí CO2 dosaženého použitím inovativní technologie schválené tímto prováděcím rozhodnutím, by se měl v souladu s čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 ve své žádosti o certifikát ES schválení typu pro dotyčná vozidla odvolat na toto prováděcí rozhodnutí,

17.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 210/20