15.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/1

(1)

Nařízení (EU) č. 649/2012 provádí Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu („postupu PIC“) pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, podepsanou dne 11. září 1998 a schválenou jménem Společenství rozhodnutím Rady 2003/106/ES (2).

(2)

Je třeba zohlednit regulační opatření pro určité chemické látky přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (5).

(3)

Schválení látky bitertanol bylo odňato v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009, v důsledku čehož je použití bitertanolu jako pesticidu zakázáno, a proto by měl být doplněn do seznamů chemických látek v částech 1 a 2 přílohy I nařízení (EU) č. 649/2012.

(4)

Látky cyhexatin a azocyklotin nebyly schváleny jako účinné látky podle nařízení (ES) č. 1107/2009, v důsledku čehož je použití těchto látek jako pesticidů zakázáno, a proto by měly být doplněny do seznamů chemických látek v částech 1 a 2 přílohy I nařízení (EU) č. 649/2012.

(5)

Látky cinidon-ethyl, cyklanilid, ethoxysulfuron a oxadiargyl již nejsou schváleny jako účinné látky podle nařízení (ES) č. 1107/2009, v důsledku čehož je použití těchto látek jako pesticidů zakázáno, a proto by měly být doplněny do seznamů chemických látek v částech 1 a 2 přílohy I nařízení (EU) č. 649/2012.

(6)

Látka rotenon nebyla schválena jako účinná látka podle nařízení (ES) č. 1107/2009, v důsledku čehož je použití rotenonu jako pesticidu přísně omezeno, jelikož prakticky všechna použití jsou zakázána navzdory skutečnosti, že rotenon byl identifikován a oznámen pro hodnocení podle nařízení (EU) č. 528/2012 pro typ přípravku 17, a může tedy být nadále povolen členskými státy, dokud nebude přijato rozhodnutí podle uvedeného nařízení. Rotenon by proto měl být doplněn do seznamů chemických látek v částech 1 a 2 přílohy I nařízení (EU) č. 649/2012.

(7)

Schválení látky didecyldimethylamonium-chlorid bylo odňato v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009, v důsledku čehož je použití didecyldimethylamonium-chloridu jako pesticidu ve skupině přípravků na ochranu rostlin zakázáno, a proto by měl být doplněn do seznamu chemických látek v části 1 přílohy I nařízení (EU) č. 649/2012.

(8)

Látky warfarin a cyfluthrin již nejsou schváleny jako účinné látky podle nařízení (ES) č. 1107/2009, v důsledku čehož je použití těchto látek jako pesticidů ve skupině přípravků na ochranu rostlin zakázáno, a proto by měly být doplněny do seznamu chemických látek v části 1 přílohy I nařízení (EU) č. 649/2012.

(9)

Na šestém zasedání konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy, které se konalo ve dnech 28. dubna až 10. května 2013, bylo rozhodnuto zahrnout azinfos-methyl, perfluoroktansulfonovou kyselinu, perfluoroktansulfonáty, perfluoroktansulfonamidy a perfluoroktansulfonyly do přílohy III úmluvy, v důsledku čehož se na tyto chemické látky nově vztahuje postup PIC podle uvedené úmluvy. Tyto chemické látky by tudíž měly být vyňaty ze seznamu chemických látek v části 2 přílohy I nařízení (EU) č. 649/2012 a doplněny do seznamu chemických látek v části 3 uvedené přílohy.

(10)

Konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy rovněž rozhodla zahrnout komerční pentabromdifenylether, včetně tetra- a pentabromdifenyletheru, jakož i komerční oktabromdifenylether, včetně hexa- a heptabromdifenyletheru, do přílohy III úmluvy, v důsledku čehož se na tyto chemické látky nově vztahuje postup PIC podle uvedené úmluvy. Vzhledem k tomu, že látky tetrabromdifenylether, pentabromdifenylether, hexabromdifenylether a heptabromdifenylether jsou již zařazeny do seznamu v příloze V nařízení (EU) č. 649/2012, a podléhají proto zákazu vývozu, nedoplňují se tyto chemické látky do seznamu chemických látek v části 3 přílohy I nařízení (EU) č. 649/2012.

(11)

Položka pro chlorečnan v částech 1 a 2 přílohy I nařízení (EU) č. 649/2012 by měla být změněna tak, aby bylo jasnější, na které látky se daný záznam vztahuje.

(12)

Nařízení (EU) č. 649/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

S cílem poskytnout všem zúčastněným stranám dostatek času pro přijetí opatření nezbytných k dosažení souladu s tímto nařízením a členským státům pro přijetí opatření nezbytných k provedení tohoto nařízení by měla být použitelnost tohoto nařízení odložena,

15.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/7

(1)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 (2) stanoví, že výdaje vztahující se k finančním nákladům, které členským státům vznikly při mobilizaci finančních prostředků pro nákup produktů, budou určeny v souladu s metodami stanovenými v příloze I uvedeného nařízení.

(2)

Podle bodu I.1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 se výpočet těchto finančních nákladů provádí na začátku každého účetního období na základě jednotné úrokové sazby platné pro celou Unii, kterou stanoví Komise. Tato úroková sazba odpovídá průměru termínované, tříměsíční a dvanáctiměsíční sazby EURIBOR zaznamenané v průběhu šesti měsíců, které předcházely sdělení členských států podle prvního pododstavce bodu I.2 uvedené přílohy, s jejich příslušným třetinovým a dvoutřetinovým vážením.

(3)

Druhý pododstavec bodu I.2 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 však dále stanoví, že pokud členský stát toto sdělení nezašle v podobě a ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci uvedeného bodu, pokládá se úroková sazba, již uvedený členský stát nesl, za rovnou 0 %. V případě, že členský stát prohlásí, že nenesl žádné úrokové náklady, protože neměl v referenčním období ve veřejných skladech zemědělské produkty, stanoví Komise uvedenou úrokovou sazbu v souladu s třetím pododstavcem uvedeného bodu.

(4)

V souladu s bodem I.3 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 se úroková sazba stanovená na základě bodu I.2 uvedené přílohy porovná s jednotnou úrokovou sazbou stanovenou na základě bodu I.1 uvedené přílohy. Na jednotlivé členské státy se použije nižší z těchto dvou úrokových sazeb.

(5)

Vzhledem k tomu, že v šestiměsíčním referenčním období od března do srpna 2014 nebyly ve veřejných skladech uloženy žádné zemědělské produkty, nebyly členské státy vyzvány, aby předložily sdělení podle prvního pododstavce bodu I.2 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014.

(6)

Úrokové sazby, které se použijí pro účetní období 2015 EZZF, je třeba stanovit s přihlédnutím k těmto různým skutečnostem,

15.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/9

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

15.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/11

(1)

Jestliže vnitrostátní norma, jež přejímá harmonizovanou normu, na kterou byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, obsahuje jeden nebo více zásadních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost uvedených v příloze II směrnice Rady 89/686/EHS (2), pak u prostředků vyrobených podle této normy platí předpoklad, že splňují základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost.

(2)

Komise podala podle čl. 6 odst. 1 směrnice 89/686/EHS formální námitku ohledně normy EN 1384:1996 „Přilby pro jezdce na koních“, harmonizované podle směrnice 89/686/EHS. Odkaz na tuto normu byl poprvé zveřejněn v Úř. věst. C 180 ze dne 14. 6. 1997; změna A1 byla dále zveřejněna v Úř. věst. C 190 ze dne 10. 8. 2002. Evropský výbor pro normalizaci (CEN) poté vydal nové znění dotčené normy, EN 1384:2012, která byla uvedena v Úř. věst. C 395 ze dne 20. 12. 2012; dnem 30. dubna 2013 přestal u nahrazované normy EN 1384:1996 platit předpoklad shody.

(3)

Nové znění je nyní harmonizováno a platí u něj předpoklad shody; norma však nebyla podstatně změněna. Vzhledem k tomu, že nová verze nedostatky normy nenapravila, Komise přeformulovala formální námitku ohledně normy EN 1384:2012.

(4)

Formální námitka je založena na skutečnosti, že norma dostatečně nepokrývá základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v článku 3 a stanovené v příloze II směrnice 89/686/EHS a vykazuje nižší úroveň bezpečnosti ve srovnání s jinými normami v oblasti bezpečnosti přileb (jako jsou normy Snell nebo PAS 015 pro jezdecké přilby), zejména pokud jde schopnost tlumení nárazu, proražení skořepiny a stabilitu přilby. Po přezkoumání normy EN 1384:2012 a po konzultaci s odborníky se Komise domnívá, že je třeba vylepšit zvláště následující oblasti:

(5)

Vezmeme-li v úvahu výše uvedené bezpečnostní aspekty, které je třeba zlepšit, norma EN 1384:2012 nemůže poskytnout předpoklad shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost podle směrnice 89/686/EHS. V důsledku toho by měl být odkaz na normu EN 1384:2012 z Úř. věst. odstraněn.

(6)

Nařízení (EU) č. 1025/2012 se používá ode dne 1. ledna 2013. Podle článku 26 uvedeného nařízení se zrušuje čl. 6 odst. 1 směrnice 89/686/EHS a odkazy na zrušené ustanovení se považují za odkazy na článek 11 uvedeného nařízení.

(7)

Evropské normalizační organizace, evropské organizace zúčastněných stran čerpající finanční prostředky Unie a pracovní skupina pro osobní ochranné prostředky byly konzultovány.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 22 nařízení (EU) č. 1025/2012,

15.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/13

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Evropské unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN může Evropská komise určit třetí země, které považuje za nespolupracující země v boji proti rybolovu NNN. Třetí země může být určena jako nespolupracující třetí země, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, týkající se přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(4)

Určení nespolupracujících třetích zemí je založeno na přezkumu všech informací ve smyslu čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(5)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN může Rada stanovit seznam nespolupracujících zemí. Vůči těmto zemím se uplatní opatření stanovená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN jsou státy vlajky, které jsou třetími zeměmi, povinné oznámit Komisi svá opatřeních pro provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dodržovat.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN Komise administrativně spolupracuje s třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění ustanovení tohoto nařízení o osvědčení o úlovku.

(8)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámila Komise rozhodnutím ze dne 15. listopadu 2012 (2) (rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012) osmi třetím zemím, že zvažuje možnost, že budou určeny jako nespolupracující třetí země na základě nařízení o rybolovu NNN.

(9)

Ve svém rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Komise uvedla informace o základních skutečnostech a faktorech, z nichž toto předběžné určení vychází.

(10)

Dne 15. listopadu 2012 Komise v samostatných dopisech rovněž oznámila osmi třetím zemím skutečnost, že zvažuje možnost, že budou určeny jako nespolupracující třetí země. K těmto dopisům bylo připojeno rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012.

(11)

Komise v těchto dopisech zdůraznila, že s cílem zabránit, aby byly dotčené třetí země určeny a navrženy pro oficiální zařazení na seznam jako nespolupracující třetí země podle článků 31 a 33 nařízení o rybolovu NNN, se tyto země vyzývají, aby v úzké spolupráci s Komisí vypracovaly a provedly akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012. Včasným a účinným prováděním akčního plánu mohou dotčené země předejít situaci, kdy budou určeny jako nespolupracující třetí země a kdy bude předložen návrh na jejich zařazení na konečný seznam.

(12)

V důsledku toho Komise vyzvala osm dotčených třetích zemí, aby: i) přijaly všechna opatření nezbytná k provedení opatření uvedených v akčních plánech, které Komise navrhla, ii) vyhodnotily provádění opatření uvedených v akčních plánech, které Komise navrhla, iii) zasílaly Komisi každých šest měsíců podrobné zprávy s hodnocením provádění každého opatření, mimo jiné z hlediska jejich individuální a/nebo celkové účinnosti při zajišťování plně vyhovujícího systému pro kontrolu rybolovu.

(13)

Osm dotčených třetích zemí dostalo možnost odpovědět písemně na otázky výslovně uvedené v rozhodnutí Komise, stejně jako na další relevantní informace. To umožnilo uvedeným zemím předložit doklady k vyvrácení nebo doplnění skutečností uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 nebo případně přijmout akční plán ke zlepšení stavu a opatření k nápravě této situace. Těmto osmi zemím bylo zaručeno právo na vyžádání nebo poskytnutí dodatečných informací.

(14)

Komise proto prostřednictvím svého rozhodnutí a dopisů ze dne 15. listopadu 2012 zahájila s těmito osmi třetími zeměmi dialog a uvedla, že za dostatečné období, aby se v této záležitosti v zásadě dosáhlo dohody, považuje období šesti měsíců.

(15)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předložené těmito osmi třetími zeměmi v návaznosti na rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 byly zváženy a zohledněny. Uvedených osm zemí bylo o úvahách Komise průběžně informováno buď ústně, nebo písemně.

(16)

Šrílanské demokratické socialistické republice (dále jen „Šrí Lanka“) se nepodařilo vyvrátit skutečnosti uvedené Komisí ani realizovat akční plán k nápravě dané situace.

(17)

Toto prováděcí rozhodnutí Komise, které určuje Šrí Lanku jako třetí zemi, kterou Komise považuje za nespolupracující v boji proti rybolovu NNN, je výsledkem šetření a dialogu, které proběhly v souvislosti s prováděním nařízení o rybolovu NNN. Tento proces probíhal v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v tomto nařízení, které se týkámimo jiné povinností třetí země, které pro ně jakožto státy vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní státy vyplývají z mezinárodního práva v oblasti předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(18)

Z prováděcího rozhodnutí Komise, které určuje Šrí Lanku jako třetí zemi, kterou Komise považuje za nespolupracující v boji proti rybolovu NNN, vyplývají důsledky uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. g) nařízení o rybolovu NNN.

(19)

Dne 15. listopadu 2012 oznámila podle článku 32 nařízení NNN Komise Šrí Lance, že zvažuje možnost určit Šrí Lanku jako nespolupracující třetí zemi (3).

(20)

Komise vyzvala Šrí Lanku, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovala akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

921)

Hlavní nedostatky, které Komise v navrhovaném akčním plánu shledala, souvisely s několika případy nesplnění povinností vyplývajících z mezinárodního práva, které se týkaly zejména přijetí vhodného právního rámce, absence přiměřeného a účinného sledování, pozorovacího programu, odrazujícího sankčního systému a řádného provádění systému osvědčování úlovků. Další zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu. Bylo rovněž zjištěno nedodržování doporučení a usnesení příslušných orgánů, např. Mezinárodního akčního plánu Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (IPOA–NNN). Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení však bylo považováno pouze za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(22)

Podáním ze dne 14. prosince 2012 informovala Šrí Lanka Komisi o institucionálních opatřeních přijatých k odstranění nedostatků uvedených v navrhovaném akčním plánu.

(23)

Šrí Lanka předložila písemné připomínky dne 31. prosince 2012 a 4. ledna 2013.

(24)

Dopisem ze dne 7. února 2013 požádala Komise Šrí Lanku, aby poskytla aktualizované informace o klíčových oblastech navrhovaného akčního plánu.

(25)

Dne 13. března 2013 předložily šrílanské orgány tyto dokumenty: i) průvodní dopis a vysvětlující dopis; ii) aktualizované údaje o časovém harmonogramu všech opatření, která má Šrí Lanka přijmout; iii) aktualizované informace o klíčových oblastech navrhovaného akčního plánu; iv) národní akční plán pro boj proti rybolovu NNN na rok 2013; v) aktualizace administrativních postupů a pokynů pro používání osvědčení o úlovku; vi) rozpočtové prostředky na rok 2013 pro zřízení pobočky divize kontroly kvality ministerstva rybolovu a rozvoje vodních zdrojů; vii) návrhy znění revidovaných právních předpisů týkající se plnění právních povinností, sledování zámořského loďstva a odrazujících sankcí; viii) programy na zvýšení informovanosti provozovatelů o systému osvědčování úlovků; xi) kontrolní systém a x) pokyny pro postupy k prošetření činností NNN na volném moři.

(26)

Technické konzultace mezi Komisí a Šrí Lankou se uskutečnily dne 17. dubna 2013 v Bruselu. Během tohoto setkání orgány Šrí Lanky předložily Komisi svůj nový národní akční plán pro boj proti rybolovu NNN stejně jako plánovaná opatření na zlepšení křížové kontroly údajů uvedených v osvědčení o úlovku a zahájily revizi právního rámce.

(27)

Ve svém podání ze dne 30. května 2013 a ze dne 3. června 2013 Šrí Lanka zdůraznila své odhodlání včasně provádět cestovní mapu, kterou vypracovala, a zároveň přijala legislativní změny k posílení opatření k zákazu rybolovu NNN a zahájila postup zadávání veřejných zakázek na systém sledování plavidel (VMS).

(28)

Na základě pokroku zjištěného v období od listopadu 2012 do začátku června 2013 informovala Komise v dopise ze dne 11. června 2013 Šrí Lanku, že za účelem dosažení konkrétních výsledků při řešení nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a za účelem dokončení potřebných opatření prodlouží Komise dialog se Šrí Lankou o dalších devět měsíců – do 28. února 2014. Po tomto dopise Komise dne 20. června 2013 zaslala aktualizovaný návrh akčního plánu.

(29)

Šrí Lanka předložila dne 22. srpna 2013 zprávu o pokroku za období od 31. května 2013 do 15. srpna 2013, po které dne 28. října 2013 následovalo podání s informacemi o postupu přijímání novelizovaných právních předpisů.

(30)

Komise navštívila dotčené šrílanské orgány ve dnech 28.–30. ledna 2014. Tyto orgány byly informovány o vývoji situace v souladu s rozhodnutím ze dne 15. listopadu 2012 a navrhovaným akčním plánem. Během návštěvy Komise měly šrílanské orgány možnost učinit prohlášení a poskytnout příslušnou dokumentaci v reakci na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a informovat Komisi o nejnovějším vývoji, pokud jde o pokrok akčního plánu.

(31)

Šrí Lanka podala další zprávu o pokroku dne 27. března 2014 za období 16. srpna 2013 až 21. března 2014, v jejímž rámci předložila tyto dokumenty: i) aktualizované informace o klíčových oblastech navrhovaného akčního plánu; ii) aktualizovaný harmonogram provádění národního akčního plánu boje proti rybolovu NNN; iii) dopisy ministerstva rybolovu a rozvoje vodních zdrojů ministerstvu zahraničních věcí se žádostí o přistoupení k dohodě FAO o dodržování opatření a šetření státních příslušníků podílejících se na rybolovné činnosti NNN pod vlajkami jiných států; iv) žádost o financování systému VMS a doklad o požadavku na transpondér; v) informace o zvyšování povědomí a vi) vzorky revidovaného deníku rybolovu na rok 2014 a plán kontroly v přístavech zaměřené na rybářská plavidla pro hlubinný rybolov a rybolov na volném moři. Informace se rovněž týkaly přijetí revidovaného zákona o rybolovu šrílanským parlamentem dne 5. listopadu 2013. Šrí Lanka podala dne 1. srpna 2014 dodatečnou zprávu o pokroku, která se vztahovala na období do července 2014 a která kromě aktualizovaných informací o klíčových oblastech navrhovaného akčního plánu a aktualizovaného harmonogramu provádění národního akčního plánu boje proti rybolovu NNN obsahovala též dopis ministerstva zahraničních věcí ministerstvu rybolovu a rozvoje vodních zdrojů, v němž bylo uvedeno, že opis listiny o přijetí pro přistoupení k dohodě FAO o dodržování opatření bude předložen po přistoupení; a zpráva dále zahrnovala žádost určenou generálnímu prokurátorovi na zavedení větších sankcí do stávajících právních předpisů, dva dopisy od navrhovatelů právních předpisů obsahující revidované návrhy předpisů o rybolovných operacích na volném moři a o shromažďování údajů o úlovku, jakož i shrnutí programů na zvyšování informovanosti kapitánů na volném moři a prováděcí zprávu pro IOTC o regionálním programu pozorovatelů. Dne 29. srpna 2014 poskytla Šrí Lanka dodatečné informace, v nichž vysvětlila, jaký posun učinila ve vztahu ke zjištěným nedostatkům (jednalo se o návrhy předpisů o rybolovných operacích na volném moři a o shromažďování údajů o úlovku, informační oběžník o sankcích, informace o programech pozorovatelů a o kontrolních programech, jakož i o informace o pokroku při nápravě zjištěných nedostatků). Ve dnech 18. a 19. září 2014 poskytla Šrí Lanka nové informace, které potvrzovaly přijetí předpisů o rybolovných operacích na volném moři a o shromažďování údajů o úlovku, úvahy ve vnitřní činnosti za účelem vypracování kabinetního memoranda o odrazujícím sankčním systému, úvahy za účelem splnění povinností vůči IOTC, informace o lodním deníku, výskytu kontrol a pozorovatelů a informace o možném částečném postupném zavádění transpondérů VMS na paluby šrílanských rybářských plavidel v období od ledna 2015 do srpna 2015 (ačkoliv smlouva s dodavatelem nebyla dosud podepsána ani provedena).

(32)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Byly zváženy a zohledněny ústní a písemné připomínky předložené Šrí Lankou v návaznosti na rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a Šrí Lanka byla zároveň průběžně informována buď ústně, nebo písemně o úvahách Komise.

(33)

S ohledem na získané poznatky, jak je uvedeno v 34. až 67. bodě odůvodnění, je Komise přesvědčena, že oblasti, které byly v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 popsány jako problematické a nedostatečné, Šrí Lanka nevyřešila uspokojivým způsobem. Šrí Lanka rovněž neprovedla v plném rozsahu opatření navrhovaná v průvodním akčním plánu.

(34)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala, zda Šrí Lanka dodržovala své mezinárodní závazky jakožto stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a příslušnými informacemi, které poskytla Šrí Lanka, s navrhovaným akčním plánem, stejně jako s opatřeními, která byla přijata k nápravě situace. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(35)

Jak bylo uvedeno v 292. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, Komise zjistila, že Šrí Lanka nemá právní předpisy umožňující vydávání povolení k rybolovu na volném moři.

(36)

Jak je uvedeno v 296. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, třináct plavidel Šrí Lanky bylo zařazeno do návrhu seznamu plavidel provádějících rybolov NNN vedeného Komisí pro tuňáky Indického oceánu (IOTC), protože byla zachycena při rybolovu v rozporu s opatřeními pro zachování a řízení zdrojů IOTC. Od rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Šrí Lanka nezakázala svým plavidlům provádět nezákonný rybolov na volném moři ani bezodkladně nepřijala právní předpisy umožňující rybolov na volném moři a vydávání povolení k rybolovu na volném moři, aby tak zabránila nezákonnému rybolovu svými rybářskými plavidly. Šrí Lanka místo toho 5. listopadu 2013 konečně přijala revidovaný zákon o rybolovu umožňující rybolov na volném moři. Byly vypracovány prováděcí právní předpisy pro vydávání povolení pro plavidla na volném moři, jež byly přijaty v září 2014, ovšem (podle podání příslušných orgánů) nebyly dosud provedeny. Šrí Lanka rovněž omezila počet plavidel působících v IOTC z 3 307 na 1 758, tato plavidla však stále provádí rybolov na základě správního povolení pro rybolov na volném moři, a nikoli na základě zákonného povolení. V tomto ohledu je třeba připomenout, že v souladu s čl. 18 odst. 3 písm. b) bodem ii) Dohody Organizace spojených národů o rybích populacích (4) (UNFSA) musí stát vlajky přijmout opatření zakazující jeho plavidlům rybolov na volném moři, pokud nemají řádné povolení nebo schválení k provádění rybolovu. Uvedená situace jednoznačně dokládá, že Šrí Lanka nepostupuje v souladu se svou mezinárodní právní odpovědností jakožto státu vlajky.

(37)

Od vydání rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 byla podle informací získaných IOTC (5) v roce 2013 pobřežními státy zachycena tři plavidla plující pod šrílanskou vlajkou – Malshiri No. 1, Gold Marine 5 a Lakpriya 2, která pravděpodobně prováděla rybolov NNN. Připomíná se, že podle čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA je stát vlajky odpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Kromě toho v souladu s článkem 118 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) musí státy spolupracovat na zachování a řízení živých zdrojů; tuto povinnost jednoznačně narušuje přítomnost loďstva v IOTC bez zákonného povolení k rybolovu, které tak provádí rybolov NNN ve smyslu definice v článku 2 nařízení o rybolovu NNN.

(38)

V roce 2013 bylo navíc během kontroly při tranzitu přes území výlučné ekonomické zóny (EEZ) pobřežního státu zjištěno, že 13 dalších šrílanských plavidel nesplňuje opatření pro zachování a řízení živých zdrojů IOTC. Komise se domnívá, že pokračující rybolov prováděný plavidly Šrí Lanky, který je v rozporu s opatřeními pro zachování a řízení IOTC, představuje jednoznačný doklad, že Šrí Lanka neplní své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, jak je uvedeno v 37. bodě odůvodnění.

(39)

Situace rovněž dokládá neschopnost Šrí Lanky zajistit, aby se rybářská plavidla oprávněná plout pod její vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN ani tento rybolov nepodporovala, což je v rozporu s bodem 34 IPOA–NNN, ve kterém se stanoví, že státy by měly zajistit, aby se rybářská plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN ani tento rybolov nepodporovala. Kromě toho je existence plavidel plujících pod šrílanskou vlajkou, jak je uvedeno v 36. až 38. bodě odůvodnění, rovněž známkou nesplnění povinností ze strany Šrí Lanky vyplývajících z čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA, kde se stanoví, že stát vlajky musí zajistit, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala předpisy pro zachování a řízení zdrojů regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(40)

Komise rovněž zjistila, že Šrí Lanka nemůže přijmout vhodná opatření k zabránění opakujícímu se rybolovu NNN kvůli nedostatkům ve svém právním rámci. Komise proto v rámci akčního plánu navrhla, aby byl proveden přezkum právního rámce pro zajištění dodržování mezinárodních závazků ve vztahu k volnému moři, a to za účelem odstranění nedostatku příslušných provozních prostředků určených k účinnému sledování šrílanského zámořského loďstva a vytvoření odrazujícího sankčního systému.

(41)

Jak již bylo uvedeno v 36. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Šrí Lanka přijala v listopadu 2013 revidovaný zákon o rybolovu umožňující jejím plavidlům provádět rybolov mimo výlučnou ekonomickou zónu Šrí Lanky. Avšak zákon potřebný pro provádění systému udělování povolení pro rybolov na volném moři je stále ve fázi návrhu, a proto není použitelný. Povolení jsou v současné době vydávána na základě správních rozhodnutí, bez předchozího vymezení postupů a nesystémovým způsobem. Kromě toho revidovaný zákon o rybolovu rovněž stanoví větší sankce za rybolov NNN, které by mohly být považovány za odrazující, pouze pro část šrílanského zámořského loďstva (zejména pro malé lodě, které loví mimo šrílanskou výlučnou ekonomickou zónu a pro které by mohly být sankce považovány za vhodné vzhledem k omezené rybolovné kapacitě těchto plavidel). Avšak šrílanská flotila větších plavidel (o délce větší než 24 m) se v letech 2013 a 2014 rozrostla a výši sankcí, které stanoví nový zákon o rybolovu pro tuto část flotily, nelze již považovat za odrazující; rybolovná kapacita těchto plavidel je 10–20krát větší než u menších plavidel. Současné právní předpisy (6) počítají s maximální pokutou ve výši 8 429 EUR (1 500 000 LKR (7)), kterou nelze považovat za účinnou z hlediska zajištění dodržování opatření a odrazování od jejich dalšího porušování a která nepřipraví pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Výši těchto sankcí nelze pokládat za splňující požadavky čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, v němž se mimo jiné stanoví, že sankce by měly být dostatečně přísné a měly by připravovat pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Komise se proto domnívá, že sankční systém zavedený Šrí Lankou je zjevně nepřiměřený a jednoznačně neodpovídá závažnosti možných porušení pravidel, možnému dopadu porušení pravidel na zdroje a případnému prospěchu, který může z takové nezákonné činnosti vyplývat.

(42)

Opatření přijatá Šrí Lankou jsou proto s ohledem na její povinnosti státu vlajky nedostatečná pro dosažení souladu s článkem 118 úmluvy UNCLOS a s články 18, 19 a 20 dohody UNFSA.

(43)

Vzhledem k 292. až 299. bodu odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a vzhledem k vývoji po 15. listopadu 2012 zastává Komise názor, že na základě ustanovení čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN neplní Šrí Lanka povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva ohledně plavidel provádějících rybolov NNN a rybolovu NNN prováděného rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo jejími státními příslušníky, a nepřijala dostatečná opatření, aby čelila doloženému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly, která dříve plula pod její vlajkou.

(44)

Jak je popsáno v 302. až 311. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, Komise provedla analýzu toho, zda Šrí Lanka účinně spolupracuje s Komisí na vyšetřování rybolovu NNN a s ním spojených činností.

(45)

Pokud jde o plavidla uvedená v 293. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, Šrí Lanka byla – jak vyplývá z 296. bodu odůvodnění uvedeného rozhodnutí – povinna podávat každý měsíc zprávy o opatřeních přijatých vůči těmto plavidlům. Tyto zprávy byly předloženy pouze v 9 z 12 měsíců v roce 2013 a pouze ve 2 ze 4 měsíců v roce 2014. V rozporu s ustanoveními článku 20 dohody UNFSA, podle kterého musí státy spolupracovat buď přímo, nebo prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu, aby zajistily dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a jejich vymáhání, Šrí Lanka nesplnila své povinnosti vyplývající z mezinárodního práva, pokud jde o mezinárodní spolupráci a donucování.

(46)

Jak je uvedeno v 302. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a výše v 45. bodě odůvodnění, Šrí Lanka nesplnila své povinnosti vůči IOTC měsíčně podávat zprávy v souvislosti s 13 šrílanskými plavidly, u nichž se předpokládá, že jsou zapojena do rybolovu NNN, která však nejsou zařazena na seznam IOTC. Šrí Lanka proto neprokázala splnění podmínek čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž se stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku.

(47)

Komise dále zkoumala, jak je uvedeno v 306. až 307. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, zda Šrí Lanka přijala účinná donucovací opatření vůči provozovatelům plavidel odpovědným za provádění rybolovu NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby připravily pachatele o zisky vyplývající z tohoto rybolovu.

(48)

Jak bylo vysvětleno v 41. bodě odůvodnění v návaznosti na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, na Šrí Lance nebyl zaveden odrazující sankční systém pro segment velkých plavidel šrílanské flotily. Stávající soubor sankcí není v souladu s požadavky čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, v němž se mimo jiné stanoví, že sankce by měly být dostatečně přísné a měly by připravovat pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(49)

Dostupné důkazy stále potvrzují, že Šrí Lanka neplní své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týče účinných donucovacích opatření. V tomto ohledu, jak bylo vysvětleno v 36. až 38. bodě odůvodnění, pokračující rybolov prováděný plavidly Šrí Lanky, který je v rozporu s opatřeními pro zachování a řízení IOTC, svědčí o tom, že Šrí Lanka neplní povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA.

(50)

Jak bylo zdůrazněno v 309. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, úroveň rozvoje Šrí Lanky nelze považovat za činitel narušující schopnost příslušných orgánů spolupracovat s ostatními zeměmi a usilovat o vymáhání. Vyhodnocení konkrétních překážek rozvoje je dále uvedeno v 65. až 67. bodě odůvodnění.

(51)

Opatření přijatá Šrí Lankou jsou proto s ohledem na její povinnosti státu vlajky nedostatečná pro dosažení souladu s čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS a s články 18 a 19 dohody UNFSA.

(52)

S ohledem na 302. až 311. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj po 15. listopadu 2012 se Komise domnívá, že v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 písm. b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN Šrí Lanka neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky v souvislosti se spoluprací a donucovacími opatřeními.

(53)

Jak je popsáno v 314. až 334. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, Komise provedla analýzu veškerých důležitých informací týkajících se statusu Šrí Lanky jako smluvní strany IOTC. Komise proto provedla analýzu veškerých informací, které považovala za důležité ve vztahu k dohodě Šrí Lanky o uplatňování opatření na zachování a řízení přijatých komisí IOTC v návaznosti na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012.

(54)

Připomíná se, že od rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 vydala komise IOTC výroční zprávy o plnění požadavků pro léta 2013 (8) a 2014 (9), z nichž vyplývá, že v letech 2012 a 2013 Šrí Lanka požadavky stále neplnila nebo je plnila jen částečně.

(55)

Pokud jde o zprávu o plnění požadavků pro rok 2013, Šrí Lanka nepředložila některé z požadovaných informací v oblasti statistiky a některých opatření pro zachování a řízení.

(56)

Zejména, pokud jde o usnesení IOTC 10/08 (10) o seznamu aktivních plavidel, Šrí Lanka neposkytla informace o mezinárodní rádiové volací značce pro každé plavidlo. Pokud jde o usnesení IOTC č. 06/03 (11) o přijetí systému sledování plavidel (VMS), Šrí Lanka nevybavila svá plavidla o celkové délce větší než 15 metrů systémy VMS a nevybudovala středisko pro sledování rybolovu (FMC). Šrí Lanka rovněž nepředložila povinnou zprávu o pokroku systému VMS. Pokud jde o usnesení IOTC 10/02 (12) o povinných statistických požadavcích, Šrí Lanka neposkytla údaje o četnosti a velikosti pro pobřežní rybolov a údaje o nominálních odlovech, údaje o úlovku a intenzitě rybolovu a četnosti a velikosti podle normy požadované tímto usnesením pro pobřežní rybolov, hladinný lov a rybolov pomocí dlouhých lovných šňůr. Pokud jde o usnesení IOTC 05/05 (13) o předkládání údajů týkajících se žraloků, tyto požadavky splnila Šrí Lanka jen částečně, protože údaje o úlovcích pro tenatové sítě a dlouhé lovné šňůry jsou uvedeny společně.Pokud jde o usnesení IOTC 12/05 (14) o překládkách v přístavu, nepředložila Šrí Lanka povinnou zprávu.Pokud jde o usnesení IOTC 11/04 o pozorovatelích (15), Šrí Lanka neprovedla regionální programy pozorovatelů, jak požaduje toto usnesení. Šrí Lanka zejména nevytvořila program pozorovatelů v povinném rozsahu 5 % na moři pro plavidla delší než 24 metrů a neplní povinnosti pozorovatelů podávat zprávy.

(57)

Pokud jde o zprávu o plnění požadavků pro rok 2014, Šrí Lanka nepředložila některé z požadovaných informací v oblasti statistiky a některých opatření pro zachování a řízení.

(58)

Zejména, pokud jde o usnesení IOTC 13/02 (16),Šrí Lanka nepřijala právní a správní předpisy, které by stanovily povinné označování vybavení. Pokud jde o usnesení IOTC 13/08 (17), Šrí Lanka nepředložila plán řízení pro lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD) ani nebyla přijata žádná právní a správní opatření pro osm plavidel lovících košelkovými nevody v souladu s požadavky usnesení IOTC 12/13 (18). V roce 2014 opět ve vztahu k usnesení 06/03 (19) Šrí Lanka nevybavila svá plavidla o celkové délce větší než 15 metrů systémy VMS a nevybudovala středisko pro sledování rybolovu (FMC) ani nepředložila povinnou zprávu o pokroku systému sledování plavidel (VMS).Pokud jde o usnesení IOTC 10/02 o povinných statistických údajích, neoznámila Šrí Lanka údaje o nominálních odlovech, údaje o úlovku a intenzitě rybolovu a četnosti a velikosti podle normy požadované tímto usnesením.Pokud jde o usnesení IOTC 13/06 (20) a 12/04 (21), Šrí Lanka neprovedla zákaz lovu žraloka dlouhoploutvého ani nezavedla pro plavidla lovící košelkovými nevody povinné vybavení podběráky a pro plavidla používající dlouhé lovné šňůry povinné vybavení nástroji na odříznutí lovné šňůry a vyjmutí háčku. V roce 2014 Šrí Lanka opět ve vztahu k usnesení 11/04 (22) neprovedla programy pozorovatelů, jak požaduje toto usnesení.Šrí Lanka zejména nevytvořila program pozorovatelů v povinném rozsahu 5 % na moři pro plavidla delší než 24 metrů a neplní povinnosti pozorovatelů podávat zprávy. Pokud jde o usnesení IOTC 10/10 (23), Šrí Lanka neposkytla zprávu o dovozu, vykládce a překládce tuňáka a produktů z příbuzných druhů ryb v přístavech.

(59)

Neposkytnutí informací, které požaduje IOTC, a nesplnění povinností IOTC podle 56. a 58. bodu odůvodnění ze strany Šrí Lanky je dokladem toho, že Šrí Lanka nesplnila povinnosti státu vlajky stanovené v úmluvě UNCLOS a v dohodě UNFSA. Zejména neposkytnutí včasných statistických informací, informací o systému VMS, o úlovku a intenzitě, překládkách v přístavu, programu pozorovatelů oslabuje schopnost Šrí Lanky plnit své povinnosti v souladu s články 117 a 118 úmluvy UNCLOS. Tyto články stanoví povinnosti státu přijmout pro své státní příslušníky opatření na zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních pro zachování a řízení živých zdrojů v oblasti volného moře.

(60)

Jak je uvedeno v 322. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, během návštěvy Komise na Šrí Lance v listopadu 2010 byla zjištěna řada dalších skutečností, a to zejména pokud jde o chybějící systém VMS a právní předpisy pro podávání zpráv o úlovcích. V 319. a 321. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 jsou v důsledku zpráv o plnění požadavků IOTC pro léta 2011 a 2012 uvedeny další skutečnosti týkající se například chybějícího programu pozorovatelů a špatného podávání zpráv o plavidlech a státních příslušnících, u nichž bylo zjištěno zapojení do rybolovu NNN.V tomto ohledu z informací předložených šrílanskými orgány ve vztahu k právním předpisům v oblasti rybolovu na volném moři, vytvoření funkčního systému VMS, spolehlivého programu pozorovatelů a k evidenci úlovků a podávání zpráv o úlovcích vyplynulo, že orgány nezajistily účinnou a účelnou kontrolu a sledování plavidel plujících pod vlajkou Šrí Lanky v souladu s mezinárodními závazky. Šrí Lanka, jak je uvedeno v 36., 40. a 41. bodě odůvodnění, byla především vyzvána, aby vypracovala podrobný právní rámec umožňující rybolov na volném moři společně s povoleními k rybolovu na volném moři a aby splnila usnesení IOTC, a to zejména pokud jde o sledování, kontrolu a dohled nad vlastní flotilou, včetně systému VMS, lodního deníku a systému podávání zpráv o úlovcích a programu pozorovatelů.Pokud jde o právní předpisy v oblasti rybolovu na volném moři, byl změněn zákon o rybolovu, aby umožňoval rybolov na volném moři, a bylo navrženo prováděcí nařízení k vydávání povolení, jež bylo nakonec přijato v září 2014. Jelikož však bylo dané prováděcí nařízení přijato až v září 2014 a nedostává se informací o tom, jak bude provedeno, jsou v současnosti vydávána pouze administrativní povolení, přičemž šrílanská plavidla jsou provozována bez systému VMS. Pokud jde o regionální program pozorovatelů, z dokumentů poskytnutých šrílanskými orgány vyplynulo, že i přes výběr a přijetí několika inspektorů nebude velká část loďstva pokryta z důvodu malého počtu inspektorů (45) v poměru k velkému počtu plavidel (1 758 v rejstříku plavidel IOTC). Šrí Lanka však nepředložila žádné návrhy na řešení tohoto vážného problému v kontextu IOTC, v důsledku kterého není odpovídajícím způsobem zajištěno pokrytí loďstva plujícího pod šrílanskou vlajkou na volném moři kvůli nedostatečným prostředkům pro inspekci.V tomto ohledu je třeba připomenout, že Šrí Lanka má vážné problémy při vykazování údajů pro IOTC, což ohrožuje schopnost země vykonávat povinnosti státu vlajky.

(61)

Pokud jde o systém VMS, jak je uvedeno v 316., 321. a 322. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a v 60. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Komise připomíná různé problémy, na které upozorňuje IOTC. V návaznosti na rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 Šrí Lanka uvedla, že se nachází v procesu zavádění systému VMS. Předložila Komisi právní předpisy prokazující požadavek na transpondér na palubě od 1. listopadu 2011 a uvedla, že už byl vybrán poskytovatel služeb. Nebylo však zajištěno financování a jednání mezi šrílanskými orgány a příslušnými finančními institucemi probíhají už déle než 18 měsíců. Jednání se týkají podmínek úvěru na nákup a instalaci FMC a poskytování finanční pomoci provozovatelům při instalaci a provozování systému VMS v přiměřené lhůtě pro celou flotilu provádějící rybolov na volném moři. V důsledku toho není na Šrí Lance zřízeno středisko FMC. Systém VMS je navíc stále ve vývoji a nebyl dosud uveden do provozu. Komise během své návštěvy v lednu 2014 zjistila, jak potvrzuje následné podání Šrí Lanky a zprávy o plnění požadavků IOTC pro léta 2013 a 2014, že rybářská plavidla Šrí Lanky stále nejsou vybavena systémem VMS. Pokud jde o soulad s požadavky IOTC na systém VMS, existují rozpory mezi zprávami o plnění požadavků IOTC pro léta 2013 a 2014 a kroky Šrí Lanky. Zprávy o plnění požadavků uvádějí údaje o částečném plnění, zatímco z informací poskytnutých Šrí Lankou jednoznačně vyplývá, že nedošlo k žádné skutečné realizaci systému VMS. Šrí Lanka proto nesplňuje podmínky stanovené v čl. 18 odst. 3 písm. g) dohody UNFSA s ohledem na údaje o schopnosti šrílanských orgánů v oblasti sledování, kontroly a dohledu, zejména provozní schopnosti řídit vlastní flotilu a schopnosti vývoje a realizace funkčního systému VMS.

(62)

Ze skutečností uvedených v oddílu 3.3 vyplývá, že Šrí Lanka porušuje podmínky čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA.

(63)

Šrí Lanka proto s ohledem na své povinnosti státu vlajky nesplňuje dostatečně podmínky článku 117, 118 úmluvy UNCLOS a čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA.

(64)

S ohledem na 314. až 334. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj po přijetí tohoto rozhodnutí se Komise domnívá, že v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN Šrí Lanka neplní své povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(65)

Připomíná se, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného OSN (24) je Šrí Lanka považována za zemi na středním stupni lidského rozvoje (92. místo ze 186 zemí). Potvrzuje to i příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (25), kde je Šrí Lanka uvedena v kategorii zemí s nižšími středními příjmy.

(66)

Jak je uvedeno v 337. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, nebylo možno zjistit žádný průkazný důvod, který by naznačoval, že skutečnost, že Šrí Lanka neplní povinnosti vyplývající pro ni z mezinárodního práva, je důsledkem nedostatečného rozvoje. Po 15. listopadu 2012 nebyl předložen žádný další konkrétní důkaz, který by prokazoval, že zjištěné nedostatky jsou důsledkem nedostatečné kapacity a správní infrastruktury.

(67)

S ohledem na 336. až 337. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj po 15. listopadu 2012 se Komise domnívá, že v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN stav rozvoje a celková výkonnost Šrí Lanky v oblasti rybolovu nejsou nepříznivě ovlivněny její úrovní rozvoje.

(68)

S ohledem na závěry týkající se skutečnosti, že Šrí Lanka neplní povinnosti vyplývající z mezinárodního práva pro stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu a nepřijímá kroky směřující k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, měla by být v souladu s článkem 31 nařízení o rybolovu NNN určena jako země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti rybolovu NNN.

(69)

Podle čl. 18 odst. 1 písm. g) nařízení o rybolovu NNN jsou příslušné orgány členských států povinny odmítnout dovoz produktů rybolovu do Unie, aniž by musely žádat dodatečné důkazy nebo posílat žádost o pomoc státu vlajky, pokud si jsou vědomy, že osvědčení o úlovku potvrdily orgány státu vlajky určeného v souladu s článkem 31 uvedeného nařízení jako nespolupracující stát. Nepříznivý dopad na obchod by měl nastávat pokud možno co nejpozvolněji s cílem usnadnit – během období mezi dnem vstupu tohoto prováděcího rozhodnutí Komise v platnost a případnými opatřeními přijatými Radou – přizpůsobení dotčených stran nové situaci a s cílem poskytnout hospodářským subjektům, mimo jiné i malým a středním podnikům, vzhledem ke zvláštním vlastnostem produktů rybolovu ze Šrí Lanky a ke zvláštním vlastnostem dodavatelů na Šrí Lance, dostatek času na přizpůsobení. V důsledku toho by uplatňování tohoto rozhodnutí mělo být odloženo o tři měsíce. Tento odklad by neměl mít žádný dopad na potřebu rychlých opatření ze strany Rady pro urychlené řešení situace na Šrí Lance v souvislosti s rybolovem NNN.

(70)

Je třeba prohlásit, že určení Šrí Lanky jako země, kterou Komise pro účely tohoto rozhodnutí považuje za nespolupracující, nebrání tomu, aby Komise nebo Rada učinily jakýkoli následný krok za účelem vypracování seznamu nespolupracujících zemí.

(71)

V případě, že Rada zařadí Šrí Lanku na seznam nespolupracujících zemí podle článku 33 nařízení o NNN, toto předcházející rozhodnutí o určení se stane zastaralým.

(72)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

15.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/23

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

1.

2.

2.1.

„schválením vozidla“ rozumí schválení typu vozidla z hlediska řidičem ovládaných ovladačů, pokud jsou takovéto ovladače namontovány, a z hlediska jejich identifikace;

2.2.

„typem vozidla“ rozumí kategorie motorových vozidel, jež se navzájem neliší, pokud jde o uspořádání, jež by mohlo ovlivnit funkci nebo polohu řidičem ovládaných ovladačů;

2.3.

„vozidlem“ rozumí dvoukolový motocykl nebo dvoukolový moped definované v bodech 2.1.1 nebo 2.1.3 Konvence Spojených národů o silniční dopravě (R.E.3) (1);

2.4.

„ovladačem“ rozumí kterákoliv část vozidla nebo zařízení, přímo ovládaná řidičem, jež mění stav nebo funkci vozidla nebo některé jeho části;

2.5.

„zařízením“ rozumí část nebo soubor částí používaných k výkonu jedné nebo více funkcí;

2.6.

„řídítky“ rozumí kterákoliv část tyče nebo tyčí spojených s hlavicí vidlice (řídicí hlavicí), kterou se vozidlo řídí;

2.7.

„pravou stranou řídítek“ rozumí umístění kterékoliv části řídítek, která je při pohledu ve směru pohybu vpřed na pravé straně podélné střední roviny vozidla;

2.8.

„levou stranou řídítek“ rozumí umístění kterékoliv části řídítek, která je při pohledu ve směru pohybu vpřed na levé straně podélné střední roviny vozidla;

2.9.

„přední částí řídítek“ rozumí umístění kterékoliv části řídítek, která je na straně nejvíce vzdálené od řidiče sedícího v jízdní poloze;

2.10.

„rukojetí“ rozumí část řídítek, která je nejvíce vzdálena od jejich středu a za kterou řidič vozidla drží řídítka;

2.11.

„otáčivou rukojetí“ rozumí rukojeť ovládající některý funkční mechanismus vozidla, která se může volně otáčet kolem řídítka, otáčí-li jí řidič vozidla;

2.12.

„rámem“ rozumí kterákoliv část rámu, podvozku nebo kostry vozidla, k níž je připevněna motorová a/nebo převodová jednotka, a/nebo sám blok motoru a převodovky;

2.13.

„levou stranou rámu“ rozumí kterákoliv část rámu, která je při pohledu ve směru pohybu vpřed na levé straně podélné střední roviny vozidla;

2.14.

„pravou stranou rámu“ rozumí kterákoliv část rámu, která je při pohledu ve směru pohybu vpřed na pravé straně podélné střední roviny vozidla;

2.15.

„pákou“ rozumí jakékoli zařízení, které se skládá z ramena otáčejícího se na podpěře, jímž se ovládá některý funkční mechanismus vozidla;

2.16.

„ruční pákou“ rozumí páka ovládaná rukou řidiče;

Poznámka: Není-li uvedeno jinak, ruční páka je ovládána stlačováním, (tj. posouváním konce páky směrem k nosné konstrukci), např. k uvedení brzdného mechanismu v činnost nebo k vysunutí spojkového mechanismu;

2.17.

„nožní pákou“ rozumí páka ovládaná dotykem nohy řidiče s výstupkem ramena páky;

2.18.

„klikou“ rozumí páka ovládaná dotykem nohy řidiče s pedálem na páce umístěným tak, že dovoluje vyvíjet tlak na rameno páky;

Poznámka: Není-li uvedeno jinak, klika je ovládána sešlapováním, například k uvedení brzdného mechanismu v činnost;

2.19.

„pedály“ rozumí taková zařízení, jež jsou spřažena s určitým druhem převodu a mohou být používána k pohánění mopedu;

2.20.

„kyvným ramenem“ rozumí páka otočně uložená ve svém středu nebo v jeho blízkosti a mající na obou koncích pedál nebo výstupek, ovládané dotykem nohy řidiče se zmíněnými pedály nebo výstupky;

2.21.

výrazem „ve směru otáčení hodinových ručiček“ rozumí směr otáčení kolem osy uvažované součásti odpovídající pohybu ručiček hodin při pohledu shora nebo zvnějšku na uvažovanou součást;

2.22.

výrazem „proti směru otáčení hodinových ručiček“ rozumí opačný význam než u výrazu „ve směru otáčení hodinových ručiček“;

2.23.

„sloučenou provozní brzdou“ rozumí ovládací systém (hydraulikou nebo mechanickým spojením, případně obojím), jímž se přední i zadní brzda vozidla uvádějí v činnost alespoň částečně jediným ovladačem;

2.24.

„indikátorem“ rozumí zařízení, které podává informaci o funkci nebo stavu některého systému nebo jeho části, například o hladině kapaliny;

2.25.

„sdělovačem“ rozumí optické signalizační zařízení, které indikuje aktivaci zařízení, jeho správnou nebo vadnou funkci nebo stav, případně nefunkčnost;

2.26.

„symbolem“ rozumí diagram, podle kterého lze identifikovat ovladač, sdělovač nebo indikátor;

2.27.

„optickým výstražným zařízením“ rozumí světlomet, jímž lze vrhat světlo tak, že je dáván signál protijedoucím vozidlům nebo vozidlům jedoucím ve stejném směru, například chystá-li se vozidlo předjet pomalejší vozidlo jedoucí ve stejném směru;

2.28.

výrazem „přiléhající“, pokud jde o symbol pro identifikaci ovladače, sdělovače nebo indikátoru, rozumí, že symbol je v těsné blízkosti ovladače, sdělovače nebo indikátoru a že mezi identifikačním symbolem a ovladačem, sdělovačem nebo indikátorem, který daný symbol označuje, není žádný jiný ovladač, sdělovač, indikátor, identifikační symbol nebo světelný zdroj.

2.29.

„společnou zobrazovací plochou“ rozumí plocha, na které se může zobrazit více než jeden sdělovač, indikátor, identifikační symbol nebo jiná zpráva, avšak nikoliv současně.

3.2.1.

výkresy součástí vozidla, na než se vztahují požadavky tohoto předpisu, které jsou dostatečně podrobné a provedené ve vhodném měřítku, a případně výkresy samotného vozidla.

4.4.1.

písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (2);

4.4.2.

z čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu vpravo od kružnice předepsané v bodě 4.4.1.

5.2.5.1.

je pro řidiče viditelný a

5.2.5.2.

identifikuje odpovídající ovladač a

5.2.5.3.

identifikuje všechny systémy vozidla, jež lze ovládat prostřednictvím multifunkčního ovladače (dílčí funkce těchto systémů nemusí být zobrazeny na nejvyšší úrovni multifunkčního displeje) a

5.2.5.4.

nezobrazuje sdělovače uvedené v tabulce 1.

5.5.3.1.

Červená: bezprostřední nebo hrozící nebezpečí – ohrožení osob nebo velmi vážné poškození zařízení.

5.5.3.2.

Žlutá (jantarová): obezřetnost, situace mimo běžné provozní meze, chybná funkce systému vozidla, pravděpodobné poškození vozidla nebo jakýkoli jiný stav, jenž může vést z dlouhodobého hlediska k nebezpečí.

5.5.3.3.

Zelená: bezpečné, běžné provozní podmínky (s výjimkou případů, kdy se podle tabulky 1 vyžaduje modrá nebo žlutá).

5.6.1.

Sdělovače a indikátory zobrazené na společné ploše musí splňovat požadavky podle výše uvedených bodů 5.3, 5.4 a 5.5 a v okamžiku, kdy nastane stav, jejž mají indikovat, se musí rozsvítit.

5.6.2.

Sdělovače a ukazatele, které jsou uvedeny v tabulce 1 a zobrazeny na společné ploše, se musí rozsvítit v okamžiku, kdy nastane příslušný stav.

5.6.3.

S výjimkou situací podle bodů 5.6.4, 5.6.5 a 5.6.6, pokud existuje podmínka pro aktivaci dvou nebo více sdělovačů, musí být informace buď:

5.6.4.

Na společné ploše nesmí být umístěny kontrolky závady brzdového systému, rozsvícení dálkového světlometu a svícení směrových svítilen.

5.6.5.

Existuje-li podmínka aktivace pro tyto sdělovače: kontrolky závady brzdového systému, rozsvícení dálkového světlometu a svícení směrových svítilen na společné ploše s jinými sdělovači, musí mít na společné ploše absolutní přednost.

5.6.6.

Informace zobrazené na společné ploše mohou být odstranitelné automaticky nebo řidičem, s výjimkou kontrolek závady brzdového systému, rozsvícení dálkového světlometu a svícení směrových svítilen a ty, u kterých je vyžadována červená barva podle tabulky 1, nesmí být odstranitelné, pokud je splněna podmínka pro jejich aktivaci.

6.1.1.

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

6.1.2.

požadovat od technické zkušebny odpovědné za provádění zkoušek nový zkušební protokol.

15.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/41

15.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 297/41