13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/1

(1)

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (4) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (5) se stanoví ucelený právní rámec pro povolování geneticky modifikovaných organismů (dále jen „GMO“), který se v celé šíři použije na GMO určené pro účely pěstování v Unii jako osivo, sadba nebo jiný rozmnožovací materiál rostlin (dále jen „GMO určené k pěstování“).

(2)

Předtím, než bude povoleno uvedení GMO určených k pěstování na trh Unie, mají na základě tohoto právního rámce projít individuálním hodnocením rizika v souladu s přílohou II směrnice 2001/18/ES, přičemž se zohledňují přímé, nepřímé, okamžité a opožděné účinky, jakož i kumulativní dlouhodobé účinky GMO na lidské zdraví a životní prostředí. Toto hodnocení rizik poskytuje vědecká doporučení s cílem zajistit informace pro postup rozhodování a je následováno rozhodnutím o řízení rizik. Cílem tohoto postupu povolování je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele při současném zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Na celém území Unie je třeba dosáhnout a zachovat jednotnou vysokou úroveň ochrany zdraví, životního prostředí a spotřebitelů. V rámci směrnice 2001/18/ES a jejího následného provádění by měla být vždy zohledňována zásada předběžné opatrnosti.

(3)

Na základě závěrů Rady ze dne 4. prosince 2008 o geneticky modifikovaných organismech (dále jen „závěry Rady z roku 2008“) je nezbytné usilovat o lepší provádění právního rámce pro povolování GMO. V tétosouvislosti by pravidla hodnocení rizik měla být podle potřeby pravidelně aktualizována s ohledem na nepřetržitý vývoj vědeckých poznatků a analytických postupů, zejména pokud jde o dlouhodobé vlivy geneticky modifikovaných plodin na životní prostředí a jejich možné účinky na necílové organismy, charakteristiky přijímajícího prostředí a zeměpisných oblastí, v nichž mohou být geneticky modifikované plodiny pěstovány, a kritéria a požadavky pro hodnocení GMO produkujících pesticidy a GMO odolných vůči herbicidům. Přílohy směrnice 2001/18/ES musí být proto odpovídajícím způsobem změněny.

(4)

Kromě povolení pro uvedení na trh musí geneticky modifikované odrůdy splňovat také požadavky práva Unie týkající se uvádění osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, které stanoví zejména směrnice Rady 66/401/EHS (6), 66/402/EHS (7), 68/193/EHS (8), 98/56/ES (9), 1999/105/ES (10), 2002/53/ES (11), 2002/54/ES (12), 2002/55/ES (13), 2002/56/ES (14), 2002/57/ES (15) a 2008/90/ES (16). V rámci uvedených směrnic obsahují směrnice 2002/53/ES a 2002/55/ES ustanovení, která členským státům umožňují za určitých přesně vymezených podmínek zakázat používání určité odrůdy na celém jejich území nebo na jeho části, nebo stanovit pro pěstování odrůdy přiměřené podmínky.

(5)

Jakmile byl určitý GMO v souladu s právním rámcem Unie pro GMO povolen pro účely pěstování a splňuje, pokud jde o odrůdu, jež má být uvedena na trh, požadavky práva Unie týkající se uvádění osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, nesmí členské státy zakázat nebo omezit jeho volný oběh na svém území ani mu bránit, nestanoví-li právo Unie jinak.

(6)

Ze zkušeností vyplývá, že pěstování GMO je otázka, která je na úrovni členských států řešena důkladněji. Otázky týkající se uvádění GMO na trh a jejich dovozu by pro zachování vnitřního trhu měly být i nadále upravovány na úrovni Unie. Pěstování však může v určitých případech vyžadovat větší flexibilitu, neboť se jedná o otázku, která má významný celostátní, regionální a místní rozměr vzhledem ke spojení s využíváním půdy, místními zemědělskými strukturami a ochranou nebo zachováním přírodních stanovišť, ekosystémů a krajiny. V souladu s čl. 2 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) jsou členské státy oprávněny přijímat právně závazné akty, kterými omezují či zakazují pěstování GMO na svém území poté, co bylo povoleno jejich uvedení na trh Unie. Tato flexibilita by však neměla nepříznivě ovlivňovat společný postup povolování, a zejména proces hodnocení, který provádí především Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(7)

Některé členské státy se za účelem omezení nebo zákazu pěstování GMO v minulosti uchylovaly k ochranné doložce podle článku 23 směrnice 2001/18/ES a k mimořádným opatřením podle článku 34 nařízení (ES) č. 1829/2003, a to na základě nových nebo doplňujících informací, které byly v jednotlivých případech zjištěny po dni vydání souhlasu a mají vliv na hodnocení rizika pro životní prostředí, nebo na základě přehodnocení stávajících informací. Jiné členské státy využívají oznamovací postup podle čl. 114 odst. 5 a 6 Smlouvy o fungování EU, který vyžaduje předložení nových vědeckých poznatků k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí. Dále se ukázalo, že rozhodovací proces je v případě pěstování GMO obzvláště obtížný vzhledem k tomu, že jednotlivé státy vyjadřují znepokojení, která nesouvisejí pouze s otázkami spojenými s bezpečností GMO ve vztahu ke zdraví nebo životnímu prostředí.

(8)

V této souvislosti se jeví vhodné udělit členským státům v souladu se zásadou subsidiarity větší flexibilitu při rozhodování o tom, zda chtějí na svém území pěstovat GMO, či nikoli, aniž by to ovlivnilo hodnocení rizik prováděné v rámci systému Unie pro povolování GMO, a to v průběhu postupu povolování nebo později, a nezávisle na opatřeních, která členské státy, v nichž jsou pěstovány GMO, mohou nebo musí přijmout při uplatňování směrnice 2001/18/ES k předcházení nezáměrné přítomnosti GMO v jiných produktech. Poskytnutí této možnosti členským státům pravděpodobně přispěje ke zlepšení procesu povolování GMOa rovněž pravděpodobně zajistí možnost volby spotřebitelů, zemědělců a provozovatelů podniků, přičemž vyjasní situaci pro příslušné zúčastněné strany, pokud jde o pěstování GMO v Unii. Tato směrnice by proto měla napomoci k hladkému fungování vnitřního trhu.

(9)

K zajištění toho, že pěstování GMO nepovede k jejich nezáměrné přítomnosti v jiných produktech, a s ohledem na zásadu subsidiarity, by měla být zvláštní pozornost věnována předcházení možné přeshraniční kontaminaci z členského státu, v němž bylo jejich pěstování povoleno, na území sousedního členského státu, v němž je pěstování GMO zakázáno, pokud se dotčené členské státy nedohodnou, že to z důvodu zvláštních zeměpisných podmínek není nutné.

(10)

Doporučení Komise ze dne 13. července 2010 (17) obsahuje pokyny pro členské státy týkající se vytváření opatření pro koexistenci, a to i v pohraničních oblastech. Doporučení vybízí členské státy, aby vzájemně spolupracovaly na zavedení vhodných opatření na svých hranicích, aby se zabránilo nezáměrným důsledkům přeshraniční kontaminace.

(11)

V průběhu postupu povolování konkrétního GMO by měl mít členský stát možnost požádat, aby zeměpisná působnost oznámení nebo žádosti předkládaných v souladu s částí C směrnice 2001/18/ES nebo v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 byla upravena tak, aby z pěstování bylo vyloučeno celé území daného členského státu nebo jeho část. Komise by měla tento postup usnadnit tím, že požadavek členského státu předloží oznamovateli nebo žadateli bez prodlení a oznamovatel nebo žadatel by měl na tento požadavek ve stanovené lhůtě odpovědět.

(12)

Zeměpisná působnost oznámení nebo žádosti by měla být odpovídajícím způsobem upravena, nepotvrdí-li oznamovatel nebo žadatel zeměpisnou působnost svého oznámení nebo své žádosti ve stanovené lhůtě poté, co byli Komisí o uvedeném požadavku informováni. Tímto potvrzením však není dotčena pravomoc Komise podle článku 19 směrnice 2001/18/ES, nebo případně článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, takovou úpravu podle potřeby provést s ohledem na hodnocení rizika pro životní prostředí provedené úřadem.

(13)

Zatímco se předpokládá, že většina omezení nebo zákazů přijatých podle této směrnice bude uplatněna ve fázi udělování souhlasu nebo povolení či jejich obnovení, měly by navíc členské státy mít rovněž možnost přijmout odůvodněná opatření k omezení nebo zákazu pěstování GMO nebo skupin GMO vymezených na základě určité plodiny nebo znaku, pro které bylo vydáno povolení, a to na celém svém území nebo jeho části, na základě jiných, doplňujících důvodů, než které byly vyhodnoceny podle harmonizovaného souboru pravidel Unie (tedy směrnice 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003), jež jsou v souladu s právem Unie. Tyto důvody mohou souviset s cíli politiky v oblasti životního prostředí nebo zemědělství nebo se může jednat o jiné závažné důvody, jako například územní plánování, využívání půdy, sociální a hospodářské dopady, koexistenci a veřejný pořádek. Tyto důvody mohou být uplatňovány jednotlivě nebo se může jednat o jejich kombinaci, v závislosti na konkrétní situaci daného členského státu, regionu nebo oblasti, na něž se budou uvedená opatření vztahovat.

(14)

Úroveň ochrany lidského zdraví nebo zdraví zvířat a životního prostředí, která byla stanovena pro celou Unii, umožňuje jednotné vědecké hodnocení v celé Unii a tato směrnice by tuto situaci neměla měnit. Aby nebyly narušeny pravomoci svěřené osobám provádějícím hodnocení a řízení rizik podle směrnice 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003, měly by členské státy uplatňovat pouze důvody související s cíli politiky v oblasti životního prostředí týkajícími se dopadů, které jsou jiné a doplňující k hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí, jež jsou hodnocena v rámci postupů povolování stanovených směrnicí 2001/18/ES a nařízením (ES) č. 1829/2003, jako je zachování a rozvoj zemědělských postupů, které umožňují lépe skloubit produkci s udržitelností ekosystému, nebo zachování místní biologické rozmanitosti, včetně určitých přírodních stanovišť a ekosystémů, či určitých rysů přírodního a krajinného rázu, jakož i specifických ekosystémových funkcí a služeb.

(15)

Členským státům by rovněž mělo být umožněno podložit rozhodnutí, která přijímají podle směrnice 2001/18/ES, důvody souvisejícími se sociálními a hospodářskými dopady, jež by mohly vyplývat z pěstování určitého GMO na území dotyčného členského státu. Komise se zabývala opatřeními pro koexistenci ve svém doporučení ze dne 13. července 2010, avšak členské státy by měly mít rovněž možnost přijmout na základě této směrnice opatření k omezení či zákazu pěstování povolených GMO na celém svém území nebo jeho části.Může se jednat o důvody související s vysokými náklady, neproveditelností nebo nemožností uplatnit opatření pro koexistenci vzhledem ke zvláštním zeměpisným podmínkám, jako jsou malé ostrovy nebo horské oblasti, nebo s nutností zabránit přítomnosti GMO v jiných produktech, jako jsou specifické nebo zvláštní produkty. Kromě toho Komise, v souladu s výzvou uvedenou v závěrech Rady z roku 2008, předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sociálních a hospodářských důsledcích pěstování GMO. Závěry této zprávy mohou být zdrojem cenných informací pro členské státy, které zvažují přijetí rozhodnutí na základě této směrnice. Důvody související s cíli zemědělské politiky mohou zahrnovat nutnost chránit rozmanitost zemědělské produkce a potřebu zajistit čistotu osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin. Členské státy by měly být oprávněny přijímat svá opatření na základě jiných důvodů, které se mohou týkat využívání půdy, územního plánování či jiných legitimních faktorů, včetně těch, které se týkají kulturních tradic.

(16)

Omezení nebo zákazy přijaté podle této směrnice by se měly vztahovat na pěstování a nikoliv na volný oběh a dovoz geneticky modifikovaného osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin, jako takových či obsažených v produktech, a produktů jejich sklizně, a měly by být navíc v souladu se Smlouvami, zejména pokud jde o zásadu nerozlišování mezi vnitrostátními a zahraničními produkty, zásadu proporcionality a články 34 a 36 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

(17)

Opatření přijatá členskými státy podle této směrnice by měla podléhat kontrolnímu a informačnímu postupu na unijní úrovni. Vzhledem k úrovni kontroly ze strany Unie a poskytování informací není nutné stanovit ještě k tomu použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (18). Členské státy mohou omezit nebo zakázat pěstování GMO na celém svém území nebo jeho části ode dne vstupu povolení Unie v platnost a po celou dobu platnosti souhlasu nebo povolení, za předpokladu, že uplynula stanovená doba, během níž měla Komise možnost vyjádřit se k navrhovaným opatřením. Dotyčný členský stát by měl proto návrh těchto opatření předat Komisi nejpozději 75 dní před jejich přijetím, aby Komisi umožnil se k nim vyjádřit, a během této doby by tato opatření neměl přijímat ani provádět. Po uplynutí této doby by mělo být členskému státu umožněno přijmout opatření v původně navrhované podobě, nebo v podobě pozměněné, zohledňující připomínky Komise.

(18)

Během stanovené doby, kdy má Komise možnost vyjádřit se k navrhovaným opatřením, by žadatel o povolení nebo jeho držitel, na něhož se mají vztahovat opatření, kterými se omezuje nebo zakazuje pěstování určitého GMO v členském státě, neměl provádět žádné činnosti spojené s pěstováním tohoto GMO v uvedeném členském státě.

(19)

Rozhodnutí členských států, kterými omezují nebo zakazují pěstování GMO na celém svém území nebo jeho části, by neměla bránit provádění biotechnologického výzkumu, jsou-li při něm dodržována veškerá nezbytná bezpečnostní opatření týkající se lidského zdraví a zdraví zvířat a ochrany životního prostředí a není-li tato činnost v rozporu s důvody, na jejichž základě byly omezení nebo zákaz uloženy. Úřad a členské státy by navíc měly usilovat o vytvoření rozsáhlé sítě vědeckých organizací, v níž by byly zastoupeny všechny disciplíny včetně těch, které se týkají ekologických otázek, a měly by spolupracovat ve snaze identifikovat již v rané fázi veškeré potenciální rozdíly ve vědeckých názorech s cílem vyřešit či objasnit sporné vědecké otázky. Komise a členské státy by měly zajistit, aby byly k dispozici zdroje nezbytné k provádění nezávislého výzkumu potenciálních rizik vyvolaných záměrným uvolněním GMO nebo jejich uvedením na trh a aby byl nezávislým vědeckým pracovníkům umožněn přístup k veškerému relevantnímu materiálu, přičemž je nutné dodržovat práva duševního vlastnictví.

(20)

Vzhledem k významu vědeckých důkazů při rozhodování o zákazu či povolení GMO by měl úřad shromažďovat a analyzovat výsledky výzkumu rizik či nebezpečnosti GMO pro životní prostředí nebo lidské zdraví a informovat o veškerých nových rizicích osoby provádějící řízení rizik. Tyto informace by měly být přístupné veřejnosti.

(21)

Členský stát by měl mít možnost požádat příslušný orgán nebo Komisi, aby opět začlenily celé jeho území nebo jeho část do zeměpisné působnosti souhlasu nebo povolení, z nichž byly dříve vyloučeny. V takovém případě by nemělo být třeba předávat danou žádost držiteli souhlasu nebo povolení a žádat o jejich souhlas. Příslušný orgán, který vydal písemný souhlas podle směrnice 2001/18/ES či Komise, která vydala písemný souhlas podle nařízení (ES) č. 1829/2003, by měly odpovídajícím způsobem upravit zeměpisnou působnost souhlasu nebo rozhodnutí o povolení.

(22)

Písemný souhlas nebo rozhodnutí o povolení, které byly vydány nebo přijaty a jejichž zeměpisná působnost je omezena na určité oblasti, nebo opatření přijatá členskými státy v souladu s touto směrnicí, jež omezují nebo zakazují pěstování GMO, by neměly bránit nebo omezovat používání povolených GMO jinými členskými státy. Touto směrnicí a vnitrostátními opatřeními přijatými podle ní by navíc neměly být dotčeny požadavky podle právních předpisů Unie týkající se nezáměrné nebo náhodné přítomnosti GMO v odrůdách osiva, sadby nebo rozmnožovacího materiálu rostlin, které nebyly geneticky modifikovány, a neměly by bránit pěstování odrůd, jež tyto požadavky splňují.

(23)

Nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že odkazy učiněné v částech A a D směrnice 2001/18/ES na GMO povolené podle části C uvedené směrnice se mají považovat za odkazy rovněž na GMO povolené podle uvedeného nařízení. Proto by se opatření přijatá členskými státy v souladu se směrnicí 2001/18/ES měla vztahovat rovněž na GMO povolené podle nařízení (ES) č. 1829/2003.

(24)

Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti členských států, pokud jde o volný pohyb tradičního osiva, sadby, rozmnožovacího materiálu rostlin a produktů sklizně podle příslušného práva Unie a v souladu se Smlouvou o fungování EU.

(25)

Aby byla zaručena vysoká úroveň ochrany spotřebitelů, měly by členské státy a provozovatelé rovněž přijmout účinná opatření týkající se označování a poskytování informací podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 (19) a zajistit tak transparentnost, pokud jde o přítomnost GMO v produktech.

(26)

Aby bylo možné dostát cílům této směrnice i s ohledem na oprávněné zájmy hospodářských subjektů v souvislosti s GMO, které byly povoleny nebo byly v povolovacím řízení před vstupem této směrnice v platnost, měla by být stanovena odpovídající přechodná opatření. Přechodná opatření jsou rovněž odůvodněna potřebou zabránit možnému narušení hospodářské soutěže v důsledku odlišného přístupu ke stávajícím držitelům povolení a budoucím žadatelům o povolení. V zájmu právní jistoty by období, během něhož taková přechodná opatření mohou být přijímána, mělo být omezeno na dobu nezbytně nutnou k zajištění bezproblémového přechodu na nový systém. Díky těmto přechodným opatřením by tak členské státy měly mít možnost uplatňovat ustanovení této směrnice na produkty, které byly povoleny nebo byly v povolovacím řízení před vstupem této směrnice v platnost, za předpokladu, že nebudou dotčeny povolené geneticky modifikované odrůdy osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin, které byly již legálně vysazeny.

(27)

Ustanoveními článků 26b a 26c směrnice 2001/18/ES není dotčen článek 23 uvedené směrnice ani článek 34 nařízení (ES) č. 1829/2003.

(28)

Směrnice 2001/18/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V článku 26a se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Ode dne 3. dubna 2017 přijmou členské státy, v nichž jsou GMO pěstovány, vhodná opatření v pohraničních oblastech svého území s cílem zabránit případné přeshraniční kontaminaci na území sousedních členských států, v nichž je pěstování těchto GMO zakázáno, pokud se tato opatření nejeví jako zbytečná s ohledem na zvláštní zeměpisné podmínky. Tato opatření se sdělí Komisi.“

2)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 26b

Pěstování

1.   V průběhu postupu povolování konkrétního GMO či během obnovování souhlasu nebo povolení může členský stát požádat, aby byla zeměpisná působnost písemného souhlasu nebo povolení upravena tak, aby bylo z pěstování vyloučeno celé území daného členského státu nebo jeho část. Tento požadavek se Komisi předloží nejpozději do 45 dní ode dne zaslání hodnotící zprávy podle čl. 14 odst. 2 této směrnice nebo do 45 dní od obdržení stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin podle čl. 6 odst. 6 a čl. 18 odst. 6 nařízení (ES) č. 1829/2003. Komise požadavek tohoto členského státu bezodkladně předloží oznamovateli nebo žadateli, jakož i ostatním členským státům. Komise tento požadavek také zpřístupní veřejnosti elektronickou cestou.

2.   Oznamovatel nebo žadatel mohou zeměpisnou působnost svého původního oznámení nebo žádosti upravit nebo potvrdit do 30 dnů od předložení uvedeného požadavku Komisí.

Pokud není zeměpisná působnost oznámení nebo žádosti potvrzena, provede se její úprava prostřednictvím písemného souhlasu vydaného podle této směrnice a případně prostřednictvím rozhodnutí vydaného v souladu s článkem 19 této směrnice, jakož i rozhodnutí o povolení přijatého podle článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003.

Písemný souhlas vydaný podle této směrnice a případně rozhodnutí vydané v souladu s článkem 19 této směrnice, jakož i rozhodnutí o povolení vydané podle článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, se pak vydávají na základě upravené zeměpisné působnosti oznámení či žádosti.

Pokud je požadavek podle odstavce 1 tohoto článku sdělen Komisi po dni rozeslání hodnotící zprávy podle čl. 14 odst. 2 této směrnice nebo po obdržení stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin podle čl. 6 odst. 6 a čl. 18 odst. 6 nařízení (ES) č. 1829/2003, prodlužují se lhůty pro vydání písemného souhlasu, jež jsou stanoveny v článku 15 této směrnice, nebo případně pro předložení návrhu rozhodnutí, které má být přijato, výboru, jež jsou stanoveny v článcích 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, o jednotnou dobu 15 dnů bez ohledu na počet členských států, které tyto požadavky předložily.

3.   Pokud nebyl vznesen žádný požadavek podle odstavce 1 tohoto článku nebo pokud oznamovatel nebo žadatel potvrdili zeměpisnou působnost svého původního oznámení nebo žádosti, může členský stát přijmout opatření omezující nebo zakazující pěstování určitého GMO nebo skupiny GMO definované na základě určité plodiny nebo znaku, jež byly povoleny v souladu s částí C této směrnice nebo s nařízením (ES) č. 1829/2003, a to na celém svém území nebo jeho části, za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s právem Unie, jsou odůvodněná, přiměřená a nediskriminační a navíc jsou podložena závažnými důvody, jako jsou:

Tyto důvody mohou být uplatňovány jednotlivě nebo se může jednat o jejich kombinaci, s výjimkou důvodu uvedeného v písmeni g), jenž nemůže být uplatňován samostatně, v závislosti na konkrétní situaci daného členského státu, regionu nebo oblasti, na něž se uvedená opatření budou vztahovat, avšak v žádném případě nesmějí být v rozporu s hodnocením rizika pro životní prostředí prováděném podle této směrnice nebo podle nařízení (ES) č. 1829/2003.

4.   Členský stát, který má v úmyslu přijmout opatření podle odstavce 3 tohoto článku, sdělí nejdříve návrh těchto opatření a příslušné důvody, které uplatňuje, Komisi. Tyto informace mohou být Komisi sděleny před dokončením postupu povolování GMO podle části C této směrnice nebo podle nařízení (ES) č. 1829/2003. Po dobu 75 dní ode dne sdělení těchto informací:

Po uplynutí doby 75 dní uvedené v prvním pododstavci může dotyčný členský stát přijmout opatření, jež se použijí po celou dobu platnosti souhlasu nebo povolení a ode dne vstupu povolení Unie v platnost, a to v původně navrhované podobě, nebo v podobě pozměněné, zohledňující případné nezávazné připomínky Komise. O těchto opatřeních jsou bezodkladně vyrozuměni Komise, členské státy a držitel povolení.

Členské státy zpřístupní veškerá tato opatření všem dotčeným provozovatelům, včetně pěstitelů.

5.   Přeje-li si členský stát opět začlenit celé své území nebo jeho část do zeměpisné působnosti souhlasu nebo povolení, z níž byly dříve podle odstavce 2 vyloučeny, může o to požádat příslušný orgán, který vydal písemný souhlas podle této směrnice, nebo Komisi, pokud byl daný GMO povolen podle nařízení (ES) č. 1829/2003. Příslušný orgán, který vydal písemný souhlas, či případně Komise odpovídajícím způsobem upraví zeměpisnou působnost souhlasu nebo rozhodnutí o povolení.

6.   Pro účely úpravy zeměpisné působnosti souhlasu nebo povolení GMO podle odstavce 5:

7.   Zruší-li členský stát opatření podle odstavců 3 a 4, bezodkladně o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

8.   Opatření přijatá podle tohoto článku nemají vliv na volný oběh povolených GMO jako takových či obsažených v produktech.

Článek 26c

Přechodná opatření

1.   Od 2. dubna 2015 do 3. října 2015 může členský stát požádat o úpravu zeměpisné působnosti podaného oznámení nebo podané žádosti nebo povolení uděleného do 2. dubna 2015 podle této směrnice nebo podle nařízení (ES) č. 1829/2003. Komise požadavek tohoto členského státu bezodkladně předloží oznamovateli nebo žadateli, jakož i ostatním členským státům.

2.   Nejsou-li oznámení či žádost dosud vyřízeny a v případě, že oznamovatel nebo žadatel nepotvrdil zeměpisnou působnost svého původního oznámení nebo žádosti do 30 dní poté, co byl o požadavku uvedeném v odstavci 1 tohoto článku informován, zeměpisná působnost oznámení nebo žádosti se odpovídajícím způsobem upraví. Písemný souhlas vydaný podle této směrnice a případně rozhodnutí vydané v souladu s článkem 19 této směrnice, jakož i rozhodnutí o povolení přijaté podle článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, se pak vydávají na základě upravené zeměpisné působnosti oznámení či žádosti.

3.   Pokud bylo povolení již uděleno a jeho držitel nepotvrdil jeho zeměpisnou působnost do 30 dní poté, co byl o požadavku uvedeném v odstavci 1 tohoto článku informován, bude povolení náležitě upraveno. V případě písemného souhlasu vydaného podle této směrnice upraví příslušný orgán odpovídajícím způsobem zeměpisnou působnost souhlasu a informuje Komisi, členské státy a držitele povolení, jakmile je celý postup dokončen. V případě povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003 upraví Komise odpovídajícím způsobem rozhodnutí o povolení, aniž uplatní postup podle čl. 35 odst. 2 uvedeného nařízení. Komise o tom vyrozumí členské státy a držitele povolení.

4.   Pokud nebyl podle odstavce 1 tohoto článku vznesen žádný požadavek nebo pokud oznamovatel nebo žadatel či případně držitel povolení potvrdil zeměpisnou působnost své původní žádosti nebo případně povolení, použijí se obdobně odstavce 3 až 8 článku 26b.

5.   Tímto článkem není dotčeno pěstování jakéhokoli geneticky modifikovaného osiva, sadby a rozmnožovacího materiálu rostlin, které byly legálně vysazeny před tím, než bylo pěstování daného GMO v daném členském státě omezeno nebo zakázáno.

6.   Opatření přijatá podle tohoto článku nemají vliv na volný oběh povolených GMO jako takových či obsažených v produktech.“

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/9

(1)

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu je prvořadým cílem dopravní politiky Unie. Unie provádí politiku zvyšování bezpečnosti silničního provozu s cílem snižovat počet usmrcených a zraněných osob a škody na majetku. Významným prvkem této politiky je důsledné vymáhání sankcí za dopravní delikty spáchané v Unii, jež značně ohrožují bezpečnost silničního provozu.

(2)

Z důvodu nedostatku vhodných postupů a bez ohledu na stávající možnosti podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (3) a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV (4) (dále jen „prümská rozhodnutí“) však sankce v podobě pokut za určité dopravní delikty často nejsou vymáhány, pokud jsou spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo. Cílem této směrnice je zajistit, aby i v takovýchto případech byla zaručena účinnost vyšetřování dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

(3)

Komise ve svém sdělení ze dne 20. července 2010 nazvaném „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ zdůraznila, že prosazování pravidel silničního provozu je klíčovým faktorem při vytváření podmínek, které by vedly k podstatnému snížení počtu usmrcených a zraněných osob. Rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2010 o bezpečnosti silničního provozu vyzvala rovněž k tomu, aby se zvážilo, zda je třeba dalšího zpřísnění vymáhání pravidel silničního provozu ze strany členských států a případně i na úrovni Unie. Vyzvala Komisi, aby posoudila možnosti harmonizace pravidel silničního provozu na úrovni Unie a přijetí dalších opatření, která by usnadnila přeshraniční vymáhání právních předpisů, pokud jde o dopravní delikty, a to zejména tehdy, jedná-li se o závažné dopravní nehody.

(4)

Komise dne 19. března 2008 přijala na základě čl. 71 odst. 1 písm. c) Smlouvy o založení Evropského společenství (nyní článek 91 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“)) návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraničního vymáhání právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU (5) však byla přijata na základě čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Rozsudkem Soudního dvora ze dne 6. května 2014 ve věci C-43/12 (6) byla zrušena směrnice 2011/82/EU z důvodu, že nemohla být platně přijata na základě čl. 87odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Rozsudek zachoval účinky směrnice 2011/82/EU až do dne, kdy v přiměřené lhůtě, která nepřesáhne dvanáct měsíců ode dne vyhlášení rozsudku, vstoupí v platnost nová směrnice přijatá na základě čl. 91 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Proto by měla být nová směrnice přijata na základě uvedeného článku.

(5)

Podporovat je třeba větší sbližování kontrolních opatření mezi jednotlivými členskými státy a Komise by v tomto ohledu měla posoudit, zda je třeba vypracovat společné normy pro automatické vybavení k provádění kontrol bezpečnosti silničního provozu.

(6)

Je třeba zvyšovat povědomí občanů Unie o pravidlech bezpečnosti silničního provozu, která platí v různých členských státech, a o provádění této směrnice, a to zejména formou vhodných opatření, která by zajistila poskytování dostatečných informací o důsledcích nedodržování pravidel bezpečnosti silničního provozu při cestování v jiných členských státech, než je členský stát registrace.

(7)

Pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu v celé Unii a zajištění rovného zacházení s řidiči, tedy tuzemskými i zahraničními pachateli, by vymáhání právních předpisů mělo být usnadněno bez ohledu na členský stát, v němž je vozidlo registrováno. Za tímto účelem by měl být v případě některých zjištěných dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, bez ohledu na jejich správní nebo trestní povahu podle právních předpisů dotčeného členského státu, používán systém přeshraniční výměny informací, jenž by udělil členskému státu deliktu přístup k údajům o registraci vozidla v členském státu registrace.

(8)

Účinnější přeshraniční výměna údajů o registraci vozidla, která by měla usnadnit určení totožnosti osob podezřelých ze spáchání dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, by mohla zvýšit odrazující účinek a vést k opatrnějšímu chování řidičů vozidel registrovaných v jiném členském státě, než je členský stát deliktu, a tím také předcházet obětem na životech v důsledku silničních dopravních nehod.

(9)

K dopravním deliktům v oblasti bezpečnosti silničního provozu, na které se vztahuje tato směrnice, se v členských státech nepřistupuje jednotným způsobem. Některé členské státy je podle vnitrostátního práva kvalifikují jako „správní“ delikty, jiné je kvalifikují jako „trestné“ činy. Tato směrnice by se měla použít bez ohledu na kvalifikaci těchto deliktů podle vnitrostátních právních předpisů.

(10)

Členské státy by si měly vzájemně poskytovat právo na přístup k údajům o registraci vozidla s cílem zlepšit výměnu informací a urychlit platné postupy. Za tímto účelem by do této směrnice měla být pokud možno začleněna ustanovení prümských rozhodnutí týkající se technických specifikací a dostupnosti automatizované výměny údajů.

(11)

Rozhodnutí 2008/616/SVV vymezuje bezpečnostní prvky pro existující softwarové aplikace a související technické požadavky pro výměnu údajů o registraci vozidel. Aniž je dotčena obecná použitelnost uvedeného rozhodnutí, tyto bezpečnostní prvky a technické požadavky by měly být z důvodu regulační i praktické účinnosti použity pro účely této směrnice.

(12)

Stávající softwarové aplikace by měly být základem pro výměnu údajů podle této směrnice a zároveň by měly členským státům usnadnit podávání zpráv Komisi. Tyto aplikace by měly zajišťovat rychlou, bezpečnou a důvěrnou výměnu konkrétních údajů o registraci vozidla mezi členskými státy. Mělo by se využít softwarové aplikace Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris), jež je podle prümských rozhodnutí pro členské státy povinná, pokud jde o údaje o registraci vozidla. Komise by měla posoudit a předložit zprávu o fungování softwarových aplikací užívaných pro účely této směrnice.

(13)

Užití těchto softwarových aplikací by mělo být omezeno na procesy využívané při výměně informací mezi národními kontaktními místy v členských státech. Tyto aplikace nejsou určeny pro postupy a automatizované procesy, v nichž mají být informace použity.

(14)

Cílem strategie řízení informací pro vnitřní bezpečnost EU je nalézt co nejjednodušší, snadno sledovatelná a nákladově efektivní řešení pro výměnu údajů.

(15)

Členské státy by měly mít možnost vyrozumět vlastníka nebo držitele vozidla či jinak zjištěnou osobu podezřelou ze spáchání dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu, aby je mohly informovat o použitelných postupech a právních důsledcích vyplývajících z právních předpisů členského státu deliktu. Členské státy by přitom měly zvážit, zda zašlou informace týkající se dopravních deliktů v oblasti bezpečnosti silničního provozu v jazyce dokladů o registraci vozidla nebo v jazyce, jemuž dotyčná osoba s největší pravděpodobností rozumí, aby zajistily, že dotyčná osoba správně porozumí sdělovaným informacím. Členské státy by měly použít vhodné postupy k zajištění toho, aby byla informována pouze dotyčná osoba, a nikoli třetí strana. K tomuto účelu by členské státy měly využít prováděcí postupy obdobné těm, které jsou již pro následné postupy u deliktů přijaty, a to včetně forem, jakými jsou v příslušných případech doporučené zásilky. Tím se této osobě umožní reagovat na informační dopis vhodným způsobem, zejména žádostí o další informace, uhrazením pokuty nebo tím, že uplatní své právo na obhajobu, a to zejména v případě, že došlo k omylu při zjišťování totožnosti. Na další postupy se použijí platné právní nástroje, včetně nástrojů o vzájemné právní pomoci a vzájemném uznávání, například rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV (7).

(16)

Členské státy by měly zajistit odpovídající překlad informačního dopisu zasílaného členským státem deliktu, jak to stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU (8).

(17)

S cílem uplatňovat politiku bezpečnosti silničního provozu zaměřenou na poskytnutí vysoké úrovně ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii a s ohledem na velmi rozdílné okolnosti přetrvávající v rámci Unie by členské státy měly postupovat tak, aby bylo zajištěno větší sbližování pravidel silničního provozu a jejich vymáhání mezi členskými státy, aniž jsou dotčeny přísnější politiky a právní předpisy. Komise by v rámci své zprávy Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování této směrnice měla přezkoumat, zda je třeba vypracovat společné normy pro stanovení srovnatelných metod, postupů a minimálních norem na úrovni Unie, a to s ohledem na mezinárodní spolupráci a stávající dohody v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména na Vídeňskou úmluvu o silničním provozu ze dne 8. listopadu 1968.

(18)

Komise by ve své zprávě určené Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování této směrnice členskými státy měla přezkoumat, zda je v souladu s právními předpisy a postupy členských států třeba vypracovat společná kritéria pro následné postupy členských států v případě nezaplacení pokuty. V této zprávě by se měla Komise zaměřit zejména na postupy mezi příslušnými orgány členských států při předávání konečného rozhodnutí o uložení sankce nebo pokuty a rovněž na uznávání a vymáhání konečného rozhodnutí.

(19)

Při přípravě přezkumu této směrnice by měla Komise provádět konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, mimo jiné s orgány bezpečnosti silničního provozu a donucovacími orgány či příslušnými subjekty, sdruženími obětí dopravních nehod a jinými nevládními organizacemi činnými v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

(20)

Užší spolupráce mezi donucovacími orgány by měla být v souladu s respektováním základních práv, zejména práva na ochranu soukromí a osobních údajů, jež jsou zaručena zvláštní úpravou ochrany údajů. Tato úprava by měla být přizpůsobena zvláštní povaze přeshraničního přístupu on-line do databází. Je nezbytné, aby zaváděné softwarové aplikace umožňovaly provádět výměnu informací za bezpečných podmínek a zajišťovaly důvěrnost předávaných údajů. Údaje shromažďované podle této směrnice by se neměly používat pro jiné účely než pro účely této směrnice. Členské státy by měly dodržovat své závazky týkající se podmínek používání a dočasného uchovávání těchto údajů.

(21)

Zpracování osobních údajů stanovené touto směrnicí je přiměřené pro dosažení legitimních cílů, které tato směrnice sleduje v oblasti bezpečnosti silničního provozu a kterým konkrétně je zajištění vysoké úrovně ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, a tím i usnadněním vymáhání sankcí, a nejde nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(22)

Údaje týkající se určení totožnosti pachatele deliktu jsou osobními údaji. Na zpracovávání prováděné při uplatňování této směrnice by se měla vztahovat směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (9). Aniž jsou dotčeny procesní náležitosti odvolání a opravných prostředků dotyčného členského státu, měl by být subjektúdajů, jemuž je spáchání deliktu oznamováno, patřičně informován o právu na přístup ke svým osobním údajům, o právu na jejich opravu a výmaz a o nejdelší přípustné lhůtě pro uchovávání údajů. V tomto směru by měl mít právo na opravu nesprávných osobních údajů nebo na okamžitý výmaz všech neoprávněně zaznamenaných údajů.

(23)

Na zpracování údajů o registraci vozidla obsahujících osobní údaje se v rámci prümských rozhodnutí použijí zvláštní ustanovení o ochraně údajů uvedená v rozhodnutí 2008/615/SVV. V tomto ohledu mohou členské státy uplatňovat tato zvláštní ustanovení na osobní údaje, jež jsou také zpracovávány pro účely této směrnice, pokud zajistí, aby zpracování údajů v souvislosti se všemi delikty, na které se vztahuje tato směrnice, bylo v souladu s vnitrostátními předpisy provádějícími směrnici 95/46/ES.

(24)

Třetí země by měly mít možnost účastnit se výměny údajů o registraci vozidla za předpokladu, že za tímto účelem uzavřely s Unií dohodu. Taková dohoda by měla obsahovat nezbytná ustanovení o ochraně údajů.

(25)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, včetně respektování soukromého a rodinného života, ochrany osobních údajů, práva na spravedlivý proces, presumpce neviny a práva na obhajobu.

(26)

Za účelem dosažení cíle spočívajícího ve výměně informací mezi členskými státy za využití interoperabilních prostředků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o zohlednění příslušných změn prümských rozhodnutí, nebo v případě, že to vyžadují právní akty Unie, které mají bezprostřední význam pro aktualizaci přílohy I. Je obzvláště důležité, aby Komise postupovala v souladu s obvyklou praxí a v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(27)

Komise by měla provést analýzu provádění této směrnice s cílem určit další účinná a účelná opatření na zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Na této analýze by, v případě potřeby, a aniž by byly dotčeny povinnosti týkající se provedení této směrnice do vnitrostátního práva, měly s Komisí spolupracovat rovněž Dánsko, Irsko a Spojené království, aby bylo zajištěno, že tato zpráva bude předložena včas a ve své úplnosti.

(28)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zajištění vysoké úrovně ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, které byly spáchány s vozidlem registrovaným v jiném členském státě, než je členský stát, v němž k deliktu došlo, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků činnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(29)

Vzhledem k tomu, že se na Dánsko, Irsko a Spojené království nevztahovala směrnice 2011/82/EU, a tyto členské státy ji proto neprovedly ve svém vnitrostátním právu, je vhodné poskytnout těmto členským státům pro provedení směrnice dostatečně dlouhou dodatečnou lhůtu.

(30)

V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který dne 3. října 2014 vydal stanovisko,

a)

překročení nejvyšší dovolené rychlosti;

b)

nepoužití bezpečnostních pásů;

c)

nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení;

d)

řízení vozidla pod vlivem alkoholu;

e)

řízení vozidla pod vlivem drog;

f)

nepoužití ochranné přilby;

g)

použití zakázaného pruhu;

h)

nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy.

a)

„vozidlem“ jakékoli motorové vozidlo, včetně motocyklů, běžně používané pro přepravu osob nebo zboží po silnici;

b)

„členským státem deliktu“ členský stát, v němž byl delikt spáchán;

c)

„členským státem registrace“ členský stát, v němž je registrováno vozidlo, s nímž byl delikt spáchán;

d)

„překročením nejvyšší dovolené rychlosti“ překročení rychlostních limitů platných v členském státě deliktu pro dotyčnou pozemní komunikaci nebo dotyčný druh vozidla;

e)

„nepoužitím bezpečnostních pásů“ nedodržení požadavku připoutat se bezpečnostním pásem nebo použít dětský zádržný systém podle směrnice Rady 91/671/EHS (11) a právních předpisů členského státu deliktu;

f)

„nezastavením na červený signál světelného signalizačního zařízení“ nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení nebo na jiný příslušný signál k zastavení, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

g)

„řízením vozidla pod vlivem alkoholu“ řízení vozidla pod vlivem alkoholu, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

h)

„řízením vozidla pod vlivem drog“ řízení vozidla pod vlivem drog nebo jiných látek s obdobným účinkem, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

i)

„nepoužitím ochranné přilby“ nepoužití ochranné přilby, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

j)

„použitím zakázaného pruhu“ nedovolené použití části pozemní komunikace, například odstavného pruhu, jízdního pruhu vyhrazeného pro hromadnou dopravu nebo dočasně uzavřeného pruhu z důvodu přetížení dopravy nebo prací na silnici, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

k)

„nedovoleným použitím mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy“ nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy, jak vymezují právní předpisy členského státu deliktu;

l)

„národním kontaktním místem“ příslušný orgán určený pro výměnu údajů o registraci vozidla;

m)

„automatizovaným vyhledáváním“ on-line přístup za účelem nahlédnutí do databází jednoho, více než jednoho nebo všech členských států či zúčastněných zemí;

n)

„držitelem vozidla“ osoba, na jejíž jméno je vozidlo registrováno, jak vymezují právní předpisy členského státu registrace.

a)

údajů o vozidlech a

b)

údajů o vlastníkovi nebo držiteli vozidla.

—

posouzení toho, zda by do oblasti působnosti této směrnice měly být zařazeny další dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu,

—

posouzení účinnosti této směrnice, pokud jde o snižování počtu úmrtí v důsledku silničních nehod v Unii,

—

posouzení potřeby vypracovat společné normy pro automatické kontroly bezpečnosti silničního provozu a příslušné postupy. Komise by v této souvislosti měla vypracovat na unijní úrovni pokyny pro bezpečnost silničního provozu v rámci společné dopravní politiky, aby byla zajištěna větší harmonizace vymáhání pravidel silničního provozu ze strany členských států pomocí srovnatelných metod a postupů. Tyto pokyny se mohou týkat alespoň deliktů uvedených v čl. 2 písm. a) až d),

—

posouzení potřeby zpřísnit vymáhání sankcí za přestupky v oblasti bezpečnosti silničního provozu a navrhnout společná kritéria týkající se následných postupů v případě nezaplacení pokuty, a to v rámci všech příslušných politik Unie, včetně společné dopravní politiky,

—

případné možnosti harmonizace pravidel silničního provozu,

—

posouzení softwarových aplikací uvedených v čl. 4 odst. 4 za účelem zajištění řádného provádění této směrnice a zaručení účinné, rychlé, bezpečné a důvěrné výměny konkrétních údajů o registraci vozidla.

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/26

(1)

Příloha II směrnice 2002/46/ES stanoví seznam vitaminů a minerálních látek, jakož i jejich formy, které mohou být používány při výrobě doplňků stravy. Nařízení Komise (ES) č. 1170/2009 (2) nahradilo přílohy I a II směrnice 2002/46/ES.

(2)

Podle čl. 14 směrnice 2002/46/ES se předpisy týkající se vitamínů a minerálních látek v doplňcích stravy, které mohou mít vliv na veřejné zdraví, přijímají po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(3)

V návaznosti na žádost o přidání glukosaminové soli kyseliny (6S)-5-methyltetrahydrolistové jako zdroje folátu na seznam stanovený v příloze II směrnice 2002/46/ES přijal dne 11. září 2013 úřad vědecké stanovisko týkající se glukosaminové soli kyseliny (6S)-5-methyltetrahydrolistové jako zdroje folátu přidávanému pro výživové účely do doplňků stravy a biologické dostupnosti folátu z tohoto zdroje (3).

(4)

Ze stanoviska úřadu vyplývá, že použití glukosaminové soli kyseliny (6S)-5-methyltetrahydrolistové v doplňcích stravy nepředstavuje bezpečnostní riziko jako zdroj folátu.

(5)

Na základě příznivého stanoviska úřadu by měla být glukosaminová sůl kyseliny (6S)-5-methyltetrahydrolistové přidána na seznam stanovený v příloze II směrnice 2002/46/ES.

(6)

Glukosaminová sůl kyseliny (6S)-5-methyltetrahydrolistové je nová složka potravin, jejíž uvádění na trh bylo povoleno prováděcím rozhodnutím Komise 2014/154/EU (4).

(7)

Zúčastněné strany byly konzultovány prostřednictvím poradní skupiny pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a rostlin a předložené připomínky byly vzaty v úvahu.

(8)

Směrnice 2002/46/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/28

(1)

V části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (2) jsou uvedeny účinné látky považované za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

(2)

Platnost schválení účinných látek ethefon a fenamifos skončí dne 31. července 2017. Byly předloženy žádosti o obnovení schválení uvedených účinných látek. Jelikož se na tyto účinné látky vztahují požadavky stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (3), je třeba poskytnout dostatek času k dokončení postupu obnovení schválení v souladu s uvedeným nařízením. Platnost schválení uvedených účinných látek tak pravděpodobně skončí před přijetím rozhodnutí o jeho obnovení. Je proto nezbytné tuto platnost prodloužit.

(3)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

S ohledem na účel čl. 17 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví Komise v případech, kdy nebyla v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 844/2012 předložena doplňující dokumentace nejpozději 30 měsíců před koncem doby platnosti schválení stanoveným v příloze tohoto nařízení, konec doby platnosti schválení na stejné datum jako před tímto nařízením, nebo na co nejbližší datum poté.

(5)

S ohledem na účel čl. 17 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1107/2009 v případech, kdy Komise přijme nařízení, které stanoví, že schválení účinné látky uvedené v příloze tohoto nařízení není obnoveno, protože nejsou splněna kritéria pro schválení, stanoví Komise konec doby platnosti schválení na stejné datum jako před tímto nařízením nebo na den vstupu v platnost zmíněného nařízení, které stanoví, že schválení účinné látky není obnoveno, podle toho, co nastane později.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/30

(1)

Dne 29. března 2012 obdrželo Spojené království žádost v souladu s čl. 11 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (2) o zařazení účinné látky dinotefuran do přílohy I uvedené směrnice pro použití v typu přípravku 18, insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců, jak jsou definovány v příloze V uvedené směrnice.

(2)

Ke dni 14. května 2000 se dinotefuran nevyskytoval na trhu jako účinná látka biocidního přípravku.

(3)

Dne 15. října 2013 předložilo Spojené království Evropské agentuře pro chemické látky příslušnou hodnotící zprávu a svá doporučení v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012.

(4)

Stanovisko Evropské agentury pro chemické látky vypracoval dne 17. června 2014 výbor pro biocidní přípravky a zohlednil v něm závěry, k nimž ve svém hodnocení dospěl příslušný orgán.

(5)

Podle uvedeného stanoviska lze očekávat, že biocidní přípravky obsahující dinotefuran a používané pro typ přípravku 18 splňují požadavky stanovené v článku 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012, jsou-li splněny určité specifikace a podmínky pro jeho použití.

(6)

Z uvedeného stanoviska rovněž vyplývá, že vlastnosti dinotefuranu jej činí vysoce perzistentním (VP) a toxickým (T), v souladu s kritérii stanovenými v příloze XIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (3). Proto by dinotefuran měl být považován za látku, jež se má nahradit, podle článku 10 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 528/2012 pro účely povolení přípravků podle článku 23 uvedeného nařízení.

(7)

Je proto vhodné schválit dinotefuran pro použití v biocidních přípravcích pro typ přípravku 18 s výhradou dodržování některých specifikací a podmínek.

(8)

Vzhledem k tomu, že se hodnocení nezabývalo nanomateriály, nemělo by se podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 schválení na tyto materiály vztahovat.

(9)

Vzhledem k tomu, že podmínky čl. 90 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 528/2012 jsou splněny, měla by se použít ustanovení uvedeného nařízení. Dinotefuran by měl být v souladu s čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení schválen na období nepřesahující 7 let.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/33

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny vzhledem k možnému schválení pro použití v biocidních přípravcích nebo zařazení do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012. Tento seznam zahrnuje Bacillus sphaericus.

(2)

Bacillus sphaericus byl hodnocen v souladu s čl. 90 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 18, insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců, jak je vymezeno v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Na základě údajů předložených pro účely hodnocení bylo možné vyvodit závěry pouze pro určitou formu Bacillus sphaericus, tj. Bacillus sphaericus 2362 sérotyp H5a5b, kmen ABTS1743. Hodnocení neumožnilo učinit závěry o žádné jiné látce, která splňuje vymezení pro Bacillus sphaericus ve výše zmíněném seznamu účinných látek v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014. Toto schválení by se proto mělo vztahovat pouze na Bacillus sphaericus 2362 sérotyp H5a5b, kmen ABTS1743.

(4)

Itálie, která byla jmenována hodnotícím příslušným orgánem, předložila Komisi dne 9. ledna 2009 hodnotící zprávy a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení Komise (ES) č. 1451/2007 (3).

(5)

Stanovisko Evropské agentury pro chemické látky vypracoval dne 19. června 2014 výbor pro biocidní přípravky a zohlednil v něm závěry, k nimž ve svém hodnocení dospěl příslušný orgán.

(6)

Podle tohoto stanoviska lze očekávat, že biocidní přípravky používané pro typ přípravku 18 a obsahující Bacillus sphaericus 2362 sérotyp H5a5b, kmen ABTS1743 splňují požadavky stanovené v článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (4), jsou-li splněny určité specifikace a podmínky pro jejich použití.

(7)

Je proto vhodné schválit Bacillus sphaericus 2362 sérotyp H5a5b, kmen ABTS1743 pro použití v biocidních přípravcích pro typ přípravku 18 s výhradou dodržování některých specifikací a podmínek.

(8)

Vzhledem k tomu, že se hodnocení nezabývalo nanomateriály, nemělo by se podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 schválení na tyto materiály vztahovat.

(9)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která zúčastněným stranám umožní přijmout přípravná opatření pro splnění nových požadavků.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/36

(1)

Účinná látka (Z)-hexadec-13-en-11-yn-1-yl-acetát byla zařazena do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (2) směrnicí Komise 2008/127/ES (3) v souladu s postupem stanoveným v článku 24b nařízení Komise (ES) č. 2229/2004 (4). Od nahrazení směrnice 91/414/EHS nařízením (ES) č. 1107/2009 se tato látka považuje za schválenou podle uvedeného nařízení a je uvedena v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (5).

(2)

V souladu s článkem 25a nařízení (ES) č. 2229/2004 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) předložil dne 18. prosince 2013 Komisi své stanovisko k návrhu zprávy o přezkoumání účinné látky (Z)-hexadec-13-en-11-yn-1-yl-acetát (6). Úřad sdělil své stanovisko k účinné látce (Z)-hexadec-13-en-11-yn-1-yl-acetát oznamovateli.

(3)

Komise vyzvala oznamovatele k předložení připomínek k návrhu zprávy o přezkoumání účinné látky (Z)-hexadec-13-en-11-yn-1-yl-acetát. Návrh zprávy o přezkoumání a stanovisko úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a dokončeny dne 12. prosince 2014 v podobě zprávy Komise o přezkoumání účinné látky (Z)-hexadec-13-en-11-yn-1-yl-acetát.

(4)

Potvrzuje se, že účinná látka (Z)-hexadec-13-en-11-yn-1-yl-acetát se považuje za schválenou podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

(5)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současný stav vědeckých a technických poznatků je nezbytné změnit podmínky schválení účinné látky (Z)-hexadec-13-en-11-yn-1-yl-acetát. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace.

(6)

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/39

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny vzhledem k možnému schválení pro použití v biocidních přípravcích nebo zařazení do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012. Tento seznam zahrnuje tolylfluanid.

(2)

Tolylfluanid byl hodnocen v souladu s čl. 90 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 21, protihnilobné přípravky, jak jsou definovány v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Finsko, které bylo jmenováno hodnotícím příslušným orgánem, předložilo Komisi dne 18. září 2012 hodnotící zprávu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení Komise (ES) č. 1451/2007 (3).

(4)

Stanovisko Evropské agentury pro chemické látky vypracoval dne 17. června 2014 výbor pro biocidní přípravky a zohlednil v něm závěry, k nimž ve svém hodnocení dospěl hodnotící příslušný orgán.

(5)

Podle uvedeného stanoviska lze očekávat, že biocidní přípravky používané pro typ přípravku 21 a obsahující tolylfluanid splňují požadavky stanovené v článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (4), jsou-li splněny určité specifikace a podmínky pro jeho použití.

(6)

Dále však musí být potvrzena přijatelnost rizik spojených s používáním protihnilobných přípravků, jakož i vhodnost navrhovaných opatření ke zmírnění rizika. Aby se při obnovování schválení stávajících protihnilobných účinných látek usnadnil přezkum a porovnání rizik a přínosů těchto látek, jakož i přijatých opatření ke zmírnění rizika, mělo by být datum skončení platnosti schválení těchto látek shodné.

(7)

Je proto vhodné schválit tolylfluanid pro použití v biocidních přípravcích pro typ přípravku 21 s výhradou dodržování některých specifikací a podmínek.

(8)

Vzhledem k tomu, že se hodnocení nezabývala nanomateriály, nemělo by se podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 schválení na tyto materiály vztahovat.

(9)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která zúčastněným stranám umožní přijmout přípravná opatření pro splnění nových požadavků.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/43

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/45

(1)

Článek 11 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (2) umožňuje uvolnit prostředky z nástroje pružnosti s ročním stropem 471 milionů EUR (v cenách roku 2011) na financování přesně určených výdajů, které nebylo možno financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů.

(2)

Po posouzení všech možností pro přerozdělení prostředků v rámci podokruhu 1b se jeví jako nutné uvolnit prostředky z nástroje pružnosti, aby se v souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 doplnilo financování nad úroveň stropu stanoveného pro podokruh 1b o částku 83 285 595 EUR, která se použije na financování programů strukturálních fondů pro Kypr s cílem poskytnout Kypru na rok 2015 dodatečný příděl ze strukturálních fondů v celkové výši 100 000 000 EUR.

(3)

Evropský parlament a Rada již rozhodnutím ze dne 20. listopadu 2013 uvolnily na rozpočtový rok 2014 z nástroje pružnosti prostředky za účelem financování programů strukturálních fondů pro Kypr ve výši 89 330 000 EUR pouze v prostředcích na závazky.

(4)

S ohledem na doplňkový charakter nástroje pružnosti je nezbytné poskytnout dodatečné prostředky na platby, které mají pokrýt dodatečné prostředky na závazky pro Kypr ve dvou rozpočtových letech 2014 a 2015 na základě očekávaných profilů plateb, které se odhadují na 11,3 milionu EUR v roce 2015, na 45,7 milionu EUR v roce 2016, na 75,4 milionu EUR v roce 2017 a na 40,2 milionu EUR v roce 2018. Roční částky pro každý rok období 2015–2018 bude nutno potvrdit v každém návrhu rozpočtu, který během tohoto období předloží Komise,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/47

(1)

Evropská unie zřídila Fond solidarity Evropské unie (dále jen „fond“), aby prokázala svou solidaritu s obyvateli regionů postižených katastrofami.

(2)

Článek 10 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3) umožňuje uvolnění prostředků z fondu v maximální roční výši 500 milionů EUR (v cenách roku 2011).

(3)

Podle čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 2012/2002 lze z fondu uvolnit částku do maximální výše 50 milionů EUR na výplaty záloh a odpovídající prostředky zapsat do souhrnného rozpočtu Unie,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/48

(1)

Unie schválila Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (dále jen „Rotterdamská úmluva“) rozhodnutím Rady 2006/730/ES (1).

(2)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 (2) byla Rotterdamská úmluva provedena v Unii.

(3)

S cílem zajistit dovážejícím zemím ochranu poskytovanou Rotterdamskou úmluvou je nutné a vhodné podpořit doporučení Výboru pro přezkum chemických látek, pokud jde o zařazení chrysotilového azbestu, methamidofu, trichlorfonu, fenthionu (přípravky v ultranízkých objemech (ULV) s obsahem účinné látky 640 g/l nebo vyšším) a kapalných přípravků (emulgovatelného koncentrátu a rozpustného koncentrátu) s obsahem parakvat dichloridu 276 g/l nebo vyšším, což odpovídá koncentraci iontů parakvatu 200 g/l nebo vyšší, do přílohy III Rotterdamské úmluvy. Tyto látky jsou v Unii již zakázány nebo přísně omezeny, a jsou tudíž předmětem vývozních požadavků, které přesahují rámec toho, co je požadováno Rotterdamskou úmluvou.

(4)

Očekává se, že na sedmém zasedání konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy se rozhodne o navrhovaných změnách přílohy III. Unie by tyto změny měla podpořit,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/50

(1)

Chorvatské úřady dopisem ze dne 13. srpna 2014, který byl Komisi doručen dne 1. září 2014, oznámily v souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice 96/67/ES (dále jen „směrnice“) rozhodnutí vlády Chorvatské republiky udělit mezinárodnímu letišti Záhřeb odchylky na základě čl. 9 odst. 1 písm. b) a d) směrnice. Dopisem ze dne 1. prosince 2014, který byl Komisi doručen dne 17. prosince 2014, poskytly chorvatské úřady doplňující informace, čímž bylo oznámení úplné.

(2)

Oznámené rozhodnutí zahrnuje dvě odchylky. Zaprvé, vyhrazuje pro jediného poskytovatele kategorie služeb pozemního odbavování uvedené v bodech 3, 4 a 5, s výjimkou bodu 5.1, přílohy směrnice, konkrétně odbavování zavazadel, manipulace s nákladem a poštou, pokud jde o fyzickou manipulaci s přicházejícím, odesílaným nebo převáženým nákladem a poštou, mezi letištním terminálem a letadlem a manipulace na rampě, s výjimkou řazení letadla na zemi. Zadruhé, zakazuje odbavování vlastními silami pro uvedené tři kategorie služeb, s výjimkou řazení letadla na zemi. Obě odchylky platí po dobu dvou let, od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016.

(3)

Mezinárodní letiště Záhřeb provozuje společnost Zagreb International Airport Jsc. V roce 2013 odbavilo letiště 2,3 milionu cestujících.

(4)

V současnosti má mezinárodní letiště Záhřeb jeden terminál pro odbavování cestujících a probíhá výstavba nového terminálu pro odbavování cestujících s příslušnou infrastrukturou (odbavovací plochou, příjezdovými cestami a parkovišti). Nový terminál bude dokončen a provozuschopný nejpozději do konce roku 2016. Jeho kapacita bude 5 milionů cestujících. Stávající terminál bude uzavřen a využíván již pouze pro všeobecné letectví a další vedlejší činnosti (pronájem kanceláří apod.).

(5)

Podle chorvatských úřadů infrastrukturní a provozní omezení stávajícího terminálu neumožňují během výstavby nového terminálu zavést hospodárně a účinně služby dalšího poskytovatele služeb pozemního odbavování. Jakmile bude nová budova terminálu pro odbavování cestujících a nová odbavovací plocha dokončena a jejich provoz zahájen, bude problém nedostatečného prostoru a kapacity stávající infrastruktury vyřešen.

(6)

Podle chorvatských úřadů je v současnosti přístup na trh služeb odbavování zavazadel, manipulace na rampě a manipulace s nákladem a poštou otevřený. Dosud však žádný třetí poskytovatel služeb pozemního odbavování žádost o souhlas a o licenci na poskytování těchto služeb na mezinárodním letišti Záhřeb nepodal. Tyto služby v současnosti uživatelům letiště poskytuje společnost Zagreb International Airport Jsc. prostřednictvím plně vlastněné dceřiné společnosti.

(7)

Svoboda odbavovat vlastními silami se vztahuje i na mezinárodní letiště Záhřeb. V současnosti však odbavuje vlastními silami pouze jeden letecký dopravce jednu dílčí kategorii služeb odbavování na rampě (nakládání a vykládání potravin a nápojů). Žádný další letecký dopravce o odbavování vlastními silami zájem neprojevil.

(8)

Mezinárodní letiště Záhřeb má jedno zařízení pro třídění zavazadel pro zavazadla odbavená na místě i všechna transferová zavazadla. Rozloha třídicího zařízení činí 515 m2. Třídicí plocha se nachází v suterénu centrální části terminálu.

(9)

Mezinárodní letiště Záhřeb má jeden nákladní terminál o celkové rozloze 2 160 m2 a veškerá manipulace s nákladem se odehrává v této hale. Vzhledem ke značně omezenému prostoru probíhá celý tento proces ručně za použití ručních nástrojů a vysokozdvižných vozíků. Ve veřejném prostoru celního skladu je umístěna provozní plošina pro doručování a vyzvedávání nákladu s jednou obousměrnou rampou.

(10)

Nákladní terminál mezinárodního letiště Záhřeb odbaví mezi 8 000 a 8 500 tun nákladu a pošty ročně, přičemž pošta tvoří 1 000 až 1 500 tun za rok.

(11)

Mezinárodní letiště Záhřeb má jednu odbavovací plochu pro obchodní leteckou dopravu o celkové rozloze 140 000 m2 a 22 stání a odbavovací plochu pro všeobecné letectví o celkové rozloze 28 000 m2 s kapacitou 20 letadel.

(12)

Komise v souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice zveřejnila souhrn rozhodnutí o odchylkách, které jí oznámily chorvatské úřady, v Úředním věstníku Evropské unie a vyzvala dotčené osoby, aby se k němu vyjádřily.

(13)

Komise obdržela vyjádření jednoho poskytovatele služeb pozemního odbavování, který žádal informaci, zda se bude v době trvání odchylky konat zadávací řízení, aby vybraný poskytovatel mohl zahájit svou činnost, jakmile platnost odchylky vyprší. Žádné další připomínky zúčastněné strany nepředložily.

(14)

Chorvatské úřady vydaly své rozhodnutí o odchylkách na základě čl. 9 odst. 1 písm. b) a d) směrnice, podle nichž lze v případě zvláštního omezení disponibilního prostoru nebo kapacity vyhradit jednu či více kategorií služeb uvedených v čl. 6 odst. 2 pro jediného poskytovatele a zakázat odbavování vlastními silami pro kategorie služeb pozemního odbavování uvedené v čl. 7 odst. 2 směrnice.

(15)

V souladu s čl. 9 odst. 2 písm. a) chorvatské úřady uvedly, že dané dvě odchylky se vztahují na kategorie služeb pozemního odbavování uvedené v bodech 3, 4 a 5, s výjimkou bodu 5.1, přílohy směrnice, konkrétně odbavování zavazadel, manipulaci s nákladem a poštou a manipulaci na rampě, s výjimkou řazení letadla na zemi.

(16)

Komise je toho názoru, že pokud jde o odbavování zavazadel, dokazují informace předložené chorvatskými úřady, že pro druhého externího poskytovatele služeb či uživatele letiště provádějícího odbavování vlastními silami vedle vlastního oddělení služeb pozemního odbavování nemá letiště kapacitu.

(17)

Provozní prostor je omezený a úzký a manévrování se zavazadlovým vozíkem je obtížné. Třídění zavazadel při špičkové zátěži, kdy jsou v provozu oba odbavovací sektory, je zvlášť problematické. Pro efektivní provoz více než jednoho provozovatele tak není dostatek místa.

(18)

Problém s nedostatkem místa nelze v rámci stávajícího prostoru vyřešit, neboť zařízení pro třídění zavazadel nelze vzhledem k jeho umístění rozšířit do dalších částí. Rozšíření do podzemního podlaží není možné kvůli podzemní vodě a s tím spojenému nebezpečí zatopení. Rozšíření v podobě přístavby třídícího zařízení by znamenalo rozsáhlou rekonstrukci, která by měla značný dopad na současný provoz a nesla s sebou obrovské náklady, zatímco efektivnost takové stavby by byla sporná.

(19)

Pokud jde o manipulaci s nákladem a poštou, Komise se domnívá, že informace předložené chorvatskými úřady dokazují, že pro druhého externího poskytovatele služeb či uživatele letiště provádějícího odbavování vlastními silami vedle jeho vlastního oddělení služeb pozemního odbavování nemá letiště kapacitu.

(20)

Velikost nákladního terminálu je omezená. Plošina pro doručování a vyzvedávání nákladu má pouze jednu rampu pro oba směry, což v okamžiku, kdy je v uzavřeném prostoru zaparkováno několik tažných vozidel a čeká na nakládku či vykládku nebo ji provádí, značně redukuje provozní funkce plošiny. Pro dalšího provozovatele zde proto není dost místa.

(21)

Komise v této souvislosti rovněž podotýká, že roční objem nákladu a pošty činí zhruba 8 000 až 8 500 tun, což je hluboko pod hranicí 50 000 tun nákladu stanovenou směrnicí pro vznik povinnosti umožnit třetím stranám poskytování služeb pozemního odbavování a odbavování vlastními silami.

(22)

Komise se domnívá, že pokud jde o manipulaci na rampě, s výjimkou řazení letadla na zemi při příletu a odletu, dokazují informace předložené chorvatskými úřady, že pro druhého externího poskytovatele služeb či uživatele letiště provádějícího odbavování vlastními silami vedle jeho vlastní pobočky poskytující služby pozemního odbavování nemá letiště kapacitu.

(23)

V letovém řádu mezinárodního letiště Záhřeb existují tři krátké časové úseky s vysokou zátěží, a to ranní špička, odpolední špička a večerní špička. Během těchto špiček musí být v poměrně krátkém čase uvedena do provozu řada různých strojních jednotek, aby byly splněny všechny požadavky spojené s včasným odbavením letadel.

(24)

Zajistit parkování pro tak velký počet strojních jednotek představuje problém. Vzhledem k tomu, jaký prostor zabírají budovy a další stavby, není nikde v blízkosti parkovacího stání letadla místo pro zřízení parkovacích míst pro další nové strojní jednotky. Pro řízení letiště představují problém již parkovací místa potřebná pro stávající strojní jednotky. Problém je ještě větší v zimním období, kdy na omezené parkovací ploše parkují vozy na odklízení sněhu. Přijetí druhého provozovatele je tak z důvodu nedostatku parkovacích míst nemožné.

(25)

Uvedená omezení způsobená nedostatkem parkovacích míst se však netýkají řazení letadel na zemi, neboť pro tyto služby není třeba objemné zařízení. Rozhodnutí o odchylkách oznámené chorvatskými úřady se na tyto služby nevztahuje, a počet poskytovatelů služby řazení letadla na mezinárodním letišti Záhřeb proto nebude nijak omezen.

(26)

Z informací dostupných Komisi dále vyplývá, že výstavba nového terminálu mezinárodního letiště Záhřeb byla zahájena v prosinci 2013. První fáze výstavby nového terminálu má být dokončena v roce 2016 a do konce roku 2016 má být terminál provozuschopný. Roční kapacita nového terminálu bude 5 milionů cestujících, bude mít nový plně integrovaný zavazadlový systém, novou odbavovací plochu a také nové pojezdové dráhy a obslužné komunikace. Dle vysvětlení chorvatských úřadů vyřeší výstavba a provoz nového terminálu současný nedostatek místa a omezenou kapacitu. Výstavbu a provoz nového terminálu lze proto považovat za vhodné opatření k překonání těchto omezení podle čl. 9 odst. 2 písm. b).

(27)

Odchylky uvedené v rozhodnutí oznámeném chorvatskými úřady jsou časově omezené, a to na dobu dvou let. Odpovídají tedy požadavkům čl. 9 odst. 6 směrnice.

(28)

Ve světle uvedených skutečností, a zejména s ohledem na současnou situaci na mezinárodním letišti Záhřeb, věcnou a časovou omezenost předmětných odchylek a opatření přijatá v zájmu překonání stávajících omezení, má Komise za to, že odchylky nepoškozují nepřiměřeně cíle směrnice, nevyvolávají narušení hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb pozemního odbavování a uživateli letiště provádějícími odbavování vlastními silami ani nemají trvat déle, než je nutné, tak jak je stanoveno v čl. 9 odst. 2 druhém pododstavci směrnice.

(29)

V této souvislosti je rovněž nutné zvážit skutečnost, že omezení, která odchylky představují, platí pro všechny (potenciální) poskytovatele služeb pozemního odbavování (kromě oddělení letiště pro služby pozemního odbavování) a pro všechny uživatele letiště provádějící odbavování vlastními silami, a jsou tudíž nediskriminační, že žádný poskytovatel služeb pozemního odbavování ani uživatel letiště dosud nepodal žádost o povolení provozovat pozemní odbavování na mezinárodním letišti Záhřeb, ačkoliv vstup třetích poskytovatelů služeb pozemního odbavování ani právo odbavovat vlastními silami nejsou v současnosti nijak omezeny, a že zúčastněné strany nepředložily proti rozhodnutí žádné námitky. Pokud jde o připomínku týkající se možného zadávacího řízení, Komise připomíná, že chorvatské úřady jsou povinny splnit včas veškerá relevantní ustanovení právních předpisů Unie týkajících se této věci, včetně článku 11 směrnice.

(30)

Tímto rozhodnutím není dotčen článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, který zakazuje, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, neboť takové jednání je s vnitřním trhem neslučitelné.

(31)

Na základě výsledků posouzení, které Komise provedla, a po konzultaci Chorvatské republiky by rozhodnutí uvedeného členského státu o odchylkách podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a d) směrnice týkající se mezinárodního letiště Záhřeb, jež bylo Komisi oznámeno dne 1. září 2014 a 17. prosince 2014, mělo být schváleno.

(32)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem poradního výboru uvedeného v článku 10 směrnice,

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/54

(1)

Rozhodnutí ECB/2010/21 (1) stanoví pravidla pro sestavování účetní závěrky Evropské centrální banky (ECB).

(2)

Je třeba dále upřesnit způsob oceňování cenných papírů držených pro účely měnové politiky.

(3)

V návaznosti na rozhodnutí ECB/2014/40 (2) a rozhodnutí ECB/2014/45 (3) je třeba do rozhodnutí ECB/2010/21 zapracovat technická upřesnění.

(4)

V rozhodnutí ECB/2010/21 je též třeba provést některé další technické změny.

(5)

Rozhodnutí ECB/2010/21 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

1.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Pravidla pro oceňování rozvahy

1.   Není-li v příloze I uvedeno jinak, použijí se pro účely oceňování rozvahy aktuální tržní kurzy a ceny.

2.   Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů (kromě cenných papírů klasifikovaných jako cenné papíry držené do splatnosti, neobchodovatelných cenných papírů a cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které se účtují v naběhlé hodnotě), jakož i finančních nástrojů, a to jak rozvahové, tak podrozvahové, se provádí na konci roku za střední tržní kurzy a ceny.

3.   U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale zaúčtovává se celkový rozdíl z přecenění zlata založený na ceně v eurech za stanovenou jednotku hmotnosti zlata, která je odvozena ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru ke dni čtvrtletního přecenění. U cizích měn včetně rozvahových a podrozvahových položek se přecenění provádí pro každou měnu zvlášť. Pro účely tohoto článku se zvláštní práva čerpání včetně držby jednotlivých určených měn, které tvoří měnový koš zvláštních práv čerpání, považují za jedno aktivum. U cenných papírů se přecenění provádí podle kódu, tj. vždy u všech cenných papírů téhož druhu se stejným ISIN, přičemž vložené opce se pro účely ocenění neoddělují. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky nebo zahrnuté do položky ‚ostatní finanční aktiva‘ nebo ‚ostatní‘ se zaúčtují jako samostatná aktiva.

4.   Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti se zaúčtují jako samostatná aktiva, oceňují naběhlou hodnotou a zohlední se u nich znehodnocení. Stejně se postupuje u neobchodovatelných cenných papírů a cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které se účtují v naběhlé hodnotě. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti mohou být prodány před splatností v těchto případech:

2.

Příloha I se nahrazuje textem uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

13.3.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 68/69

(1)

Obecné zásady ECB/2010/20 (1) stanoví pravidla pro standardizaci účtování a finančního vykazování operací národních centrálních bank.

(2)

Je třeba dále upřesnit způsob oceňování cenných papírů držených pro účely měnové politiky.

(3)

V návaznosti na rozhodnutí ECB/2014/40 (2) a rozhodnutí ECB/2014/45 (3) je třeba do obecných zásad ECB/2010/20 zapracovat technická upřesnění.

(4)

V obecných zásadách ECB/2010/20 je též třeba provést některé další technické změny.

(5)

Obecné zásady ECB/2010/20 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

1.

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Pravidla pro oceňování rozvahy

1.   Pro účely oceňování rozvahy se použijí aktuální tržní kurzy a ceny, pokud není v příloze IV uvedeno jinak.

2.   Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů (kromě cenných papírů klasifikovaných jako cenné papíry držené do splatnosti, neobchodovatelných cenných papírů a cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které se účtují v naběhlé hodnotě), jakož i finančních nástrojů, a to jak rozvahové, tak podrozvahové, se provádí za střední tržní kurzy a ceny ke dni čtvrtletního přecenění. To nevylučuje, aby vykazující subjekty přeceňovaly svá portfolia pro vnitřní účely častěji, pokud ve svých rozvahách vykazují jen skutečné hodnoty transakcí během čtvrtletí.

3.   U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale zaúčtovává se celkový rozdíl z přecenění zlata založený na ceně v eurech za stanovenou jednotku hmotnosti zlata, která je odvozena ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru ke dni čtvrtletního přecenění. U cizích měn včetně rozvahových a podrozvahových položek se přecenění provádí pro každou měnu zvlášť. Pro účely tohoto článku se zvláštní práva čerpání včetně držby jednotlivých určených měn, které tvoří měnový koš zvláštních práv čerpání, považují za jedno aktivum. U cenných papírů se přecenění provádí podle kódu, tj. vždy u všech cenných papírů téhož druhu se stejným ISIN, přičemž vložené opce se pro účely ocenění neoddělují. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky nebo zahrnuté do položky ‚Ostatní finanční aktiva‘ nebo ‚Ostatní‘ se zaúčtují jako samostatná aktiva.

4.   Účetní zápisy přecenění se opačně zapíší na konci dalšího čtvrtletí, s výjimkou nerealizovaných ztrát, které se převedou do výkazu zisku a ztráty na konci roku; všechny transakce během čtvrtletí se vykazují v cenách a kurzech transakce.

5.   Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti se zaúčtují jako samostatná aktiva, oceňují se v naběhlé hodnotě a zohlední se u nich znehodnocení. Stejně se postupuje u neobchodovatelných cenných papírů a cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které se účtují v naběhlé hodnotě. Cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti mohou být prodány před splatností v těchto případech:

2.

V článku 13 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Prémie nebo diskonty při emisi nebo nákupu cenných papírů se počítají a zachycují jako součást úrokového výnosu a amortizují se během zbývající smluvní doby splatnosti cenných papírů, buď podle lineární metody, nebo podle metody efektivní úrokové míry. Metoda efektivní úrokové míry je však závazná pro bezkupónové cenné papíry se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok od okamžiku nabytí.“

3.

V článku 15 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Úrokové swapy, futures, dohody o forwardové úrokové míře, ostatní úrokové nástroje a opce, s výjimkou opcí vložených do cenných papírů, se zúčtují a přeceňují jednotlivě. Tyto nástroje se zúčtují odděleně od rozvahových položek.“

4.

Článek 19 se mění takto:

5.

V článku 22 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   S výjimkou opcí vložených do cenných papírů se každá opční smlouva přecení jednotlivě. Nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s nerealizovanými zisky z následujících období. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty z určité opce nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiné opce.“

6.

V příloze II se doplňuje nová definice, která zní:

„—    Ústřední clearingová protistrana : právnická osoba, která vstupuje mezi protistrany smluv obchodovaných na jednom či několika finančních trzích, a stává se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího.“

7.

V příloze III se bod 2.2 nahrazuje tímto:

;

8.

Příloha IV se nahrazuje textem uvedeným v příloze těchto obecných zásad.