5.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/1

(1)

Podle čl. 22 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 340/2008 (2) se poplatky a platby stanovené v uvedeném nařízení ročně revidují s ohledem na míru inflace měřenou podle Evropského indexu spotřebitelských cen zveřejněného Eurostatem na základě nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (3).

(2)

Na základě uvedeného každoročního přezkumu provedeného v roce 2014 by tyto poplatky měly být upraveny podle příslušné průměrné meziroční míry inflace zveřejněné Eurostatem, jež pro rok 2013 činí 1,5 %.

(3)

Úprava poplatků a plateb je stanovena v takové výši, aby příjem z těchto poplatků a plateb v kombinaci s příjmy z dalších zdrojů příjmů agentury uvedených v čl. 96 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 byl dostatečný k pokrytí nákladů na poskytované služby.

(4)

Správní rada agentury by v rámci pravomocí, které jsou jí svěřeny na základě nařízení (ES) č. 1907/2006, měla nadále sledovat úsilí, jež agentura vyvíjí pro zvýšení efektivity s cílem dosáhnout co nejlepšího poměru mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky. Komise by ke stanovisku správní rady měla přihlédnout při příští revizi poplatků a plateb vybíraných agenturou podle čl. 22 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 340/2008.

(5)

Nařízení (ES) č. 340/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Z důvodů právní jistoty by se toto nařízení nemělo vztahovat na platná předložení, která ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nebyla vyřízena.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

5.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/12

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením Rady (ES) č. 383/2009 (2) ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 986/2012 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“).

(2)

Opatření měla formu valorického (ad valorem) cla ve výši 46,2 %, s výjimkou společností Kiswire Qingdao, Ltd (0 %), jakož i Ossen Innovation Materials Co. Joint Stock Company Ltd a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd (obě 31,1 %).

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) platných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 7. února 2014 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podala skupina European Stress Information Service (dále jen „ESIS“ nebo „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují více než 25 % celkové výroby předpínacích drátů a lan v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 8. května 2014 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2013 do 31. března 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování újmy, se týkalo období od 1. ledna 2010 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, výrobce v Unii, vyvážející výrobce v Číně, dovozce a uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce Číny. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(9)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v Číně a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být u těchto zúčastněných stran proveden výběr vzorku.

(10)

Komise ve svém oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě výroby obdobného výrobku. Tento vzorek sestával z pěti výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 64 % celkové výroby výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, ale žádné připomínky neobdržela. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude nutný výběr vzorku, pokud jde o vyvážející výrobce v Číně a dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, byly tyto strany požádány, aby se Komisi přihlásily a poskytly informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Protože se však žádná z těchto stran nepřihlásila, nebyl nutný výběr vzorku u vyvážejících výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(12)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu, pravděpodobnosti pokračování či obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(13)

Za tímto účelem Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším stranám, které o to požádaly ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu, jmenovitě známým vyvážejícím výrobcům v Číně, známým výrobcům v osmi třetích zemích s tržní ekonomikou, u kterých existují náznaky, že se tam vyrábí obdobný výrobek, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a známým uživatelům v Unii.

(14)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvanácti dalších výrobců. Jedna odpověď na dotazník byla obdržena od uživatele. Jedenáct uživatelů a tři dodavatelé učinili písemná podání. Na dotazník neodpověděl žádný čínský vyvážející výrobce. Od výrobců z třetích zemí s tržní ekonomikou byly obdrženy tři odpovědi na dotazník.

(15)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(16)

Dotčeným výrobkem jsou nepokovené nebo nepotažené dráty z nelegované oceli, dráty z nelegované oceli pokovené nebo potažené zinkem a drátěná lana z nelegované oceli, též pokovená nebo potažená, s nejvýše 18 dráty, obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69 a pocházející z Čínské lidové republiky. Na galvanizovaná drátěná lana sestávající ze sedmi drátů (avšak nepokrytá žádným dalším materiálem), u nichž je průměr středového drátu stejný nebo méně než o 3 % větší než průměr jakéhokoli ze šesti ostatních drátů, se aktuálně platná opatření nevztahují a nejsou předmětem tohoto přezkumu.

(17)

Dotčený výrobek se v odvětví stavebnictví většinou používá do betonových výztuží, ale rovněž jej lze nalézt v nosných prvcích a kotvených lanových mostech. Vyrábí se z válcovaných drátů z oceli s vysokým obsahem uhlíku, které jsou čištěny, taženy, zahřívány a – v případě lan – svazovány šroubovitě dohromady, aby bylo dosaženo konkrétních vlastností, pokud jde o průměr, odolnost a stabilitu.

(18)

Přezkumné šetření potvrdilo, že předpínací dráty a lana vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie v Unii, vyráběné a prodávané na domácím trhu v Jihoafrické republice, která byla použita jako srovnatelná země, a vyráběné v Číně a potenciálně prodávané do Unie mají v podstatě stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné základní použití.

(19)

Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Číny, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(21)

Čína vyvezla během období přezkumného šetření dotčený výrobek v zanedbatelném množství. Není proto pravděpodobné, že by dumping v případě Číny pokračoval. Posuzování se tedy omezilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu na základě vývozních cen do jiných třetích zemí.

(22)

Jak je uvedeno výše ve 14. bodě odůvodnění, Komise neobdržela od čínských vyvážejících výrobců žádnou odpověď. Proto vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v Číně vychází celková analýza, včetně výpočtu výše dumpingu, z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Čínské orgány byly odpovídajícím způsobem informovány o záměru Komise postupovat podle článku 18 základního nařízení a založit svá zjištění na dostupných údajích.

(23)

Pro posouzení pravděpodobnosti obnovení dumpingu byly proto použity informace v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, například se statistikou obchodu týkající se dovozu a vývozu (statistiky o vývozu Eurostatu, Číny a jiných třetích zemí) a zprávami z příslušného výrobního odvětví.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se Čína nepovažuje za zemi s tržní ekonomikou. V původním šetření bylo pro účely určení běžné hodnoty jako třetí země s tržní ekonomikou (dále jen „srovnatelná země“) použito Turecko.

(25)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu: i) předpokládala, že se jako srovnatelná země v tomto přezkumu před pozbytím platnosti na návrh žadatele použije znovu Turecko; ii) označila další třetí země s tržní ekonomikou vyvážející do Unie předpínací dráty a lana, a to Brazílii, Indii, Rusko, Jihoafrickou republiku, Jižní Koreu a Thajsko. Tyto země měly v roce 2013 nejvyšší množství dovozů předpínacích drátů a lan do Unie (na základě údajů Eurostatu).

(26)

Komise prověřila, zda se vyrábí a prodávají předpínací dráty a lana v těch třetích zemích s tržní ekonomikou, u kterých jsou náznaky, že se tam předpínací dráty a lana vyrábějí. Komise kontaktovala výrobce a jejich sdružení odvětví v sedmi zemích vyrábějících ocel uvedených v oznámení o zahájení přezkumu a v USA.

(27)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od výrobců v Indii, Jihoafrické republice a Turecku. Žadatel předložil námitku k použití Indie jako srovnatelné země, ve které uvádí, že její domácí trh je narušen státními dotacemi, které ocelářský průmysl využívá. Komise neobdržela od jiných zúčastněných stran žádné připomínky.

(28)

Komise došla k závěru, že Jihoafrická republika je ve stávajícím přezkumu nejvhodnější srovnatelnou zemí, a to na základě následujících prvků:

(29)

Jako základ pro určení běžné hodnoty pro Čínu podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byly použity informace poskytnuté spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi.

(30)

Komise nejdříve prověřila, zda byl reprezentativní celkový objem domácího prodeje spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Domácí prodej obdobného výrobku nezávislým zákazníkům tvořil alespoň 5 % celkového objemu prodeje předpínacích drátů a lan na vývoz do třetích zemí použitých při výpočtu výše dumpingu během období průzkumného šetření. Na základě tohoto byl celkový domácí prodej obdobného výrobku spolupracujícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu ve srovnatelné zemi reprezentativní.

(31)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do třetích zemí použitých při výpočtu výše dumpingu.

(32)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(33)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(34)

V takovém případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(35)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(36)

U jednoho typu výrobku, kde na domácím trhu srovnatelné země nebyl zjištěn žádný domácí prodej, byla běžná hodnota vypočtena tak, že k váženému průměru výrobních nákladů na obdobný výrobek byla připočtena určitá částka prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení tato částka vycházela ze skutečných údajů, které spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(38)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínského vyvážejícího výrobce musely vývozní ceny v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů.

(39)

Komise analyzovala statistiky Eurostatu. Dovážené množství výrobku dováženého z Číny bylo velice omezené, a jeho cena proto nemohla být považována za reprezentativní.

(40)

Komise analyzovala čínské obchodní statistiky. Tyto statistiky zařadily dotčený výrobek pod kódy HS, do kterých patřily jiné výrobky značně vyšší hodnoty, jako např. výrobky z nerezavějící oceli a lana z ocelových drátů. Komise se proto domnívá, že čínské obchodní statistiky nelze použít pro zjištění pravděpodobné vývozní ceny dotčeného výrobku.

(41)

Komise vybrala největší země určení čínského vývozu uskutečněného pod kódy HS zahrnujícími dotčený výrobek (Brazílie, Japonsko, Malajsie, Jižní Korea, USA a Vietnam). Komise dále prověřila, zda dovozní statistiky těchto zemí umožnily označit předpínací dráty a lana jako dotčený výrobek, a prokázala, že byly dovezeny předpínací dráty a lana ve značných objemech. Vzhledem k tomu, že tato dvě kritéria splňovaly pouze obchodní statistiky některých z těchto zemí, byla pravděpodobná vývozní cena stanovena na základě takové obchodní statistiky o dovozu z Číny.

(42)

Srovnání běžné hodnoty a pravděpodobné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny dodání zboží na palubu lodi (FOB) z Číny.

(43)

Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. V oprávněných případech byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, nákladech na pojištění, DPH bez nároku na odpočet, ve vývozních nákladech, rabatech a slevách.

(44)

Na základě výše uvedeného bylo pravděpodobné dumpingového rozpětí ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení stanoveno ve výši 27,2 %.

(45)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců byly použity tyto zdroje:

(46)

Ocelářský průmysl v Číně je znám jako jednoznačně největší na světě. Podle informací předložených žadatelem měla Čína v roce 2013 roční výrobu předpínacích drátů a lan mezi 2,5 a 3 miliony tun a odhadovanou kapacitu mezi 4 a 5 miliony tun. Z této výroby bylo mezi 1 a 1,5 milionu tun vyvezeno do třetích zemí a 1 až 2 miliony tun byly prodány na domácí trh. Dovoz předpínacích drátů a lan do Číny byl zanedbatelný. Nevyužitá volná výrobní kapacita v Číně (tj. mezi 1,5 a 2 miliony tun) odpovídá nejméně trojnásobku velikosti trhu Unie.

(47)

Žadatel sám odhadoval, že výrobní kapacita předpínacích drátů a lan v Číně výrazně přesahuje 11 milionů tun ročně. S domácím a vývozním prodejem mezi 6 až 7 miliony tun ročně by pak celková volná kapacita přesáhla 4 miliony tun.

(48)

V tomto ohledu se před uložením opatření zvýšil dovoz z Číny za tři roky sedmkrát, takže dosáhl téměř 87 000 tun (což je 8,2 % spotřeby v průběhu původního šetření, ale 17 % spotřeby trhu Unie během období přezkumného šetření).

(49)

Existuje tedy značné riziko, že v případě zrušení opatření by čínští vyvážející výrobci prodali významné množství předpínacích drátů a lan na trh Unie.

(50)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců vycházejí zjištění z dostupných údajů. Posouzení rizika přesměrování obchodu na trh Unie v případě zrušení opatření vychází z veřejně dostupných zdrojů.

(51)

Trh Unie je významný a v období přezkumného šetření měl odhadovanou hodnotu 365 milionů EUR. Navíc ve srovnání s průměrnou prodejní cenou ve výrobním odvětví Unie činila úroveň podbízení čínského vývozu do příslušných třetích zemí uvedených ve 41. bodě odůvodnění zjištěná v tomto šetření 47 %. Tyto cenové rozdíly jednoznačně dokazují atraktivitu trhu Unie a konkurenceschopnost čínských cen v případě zrušení opatření.

(52)

Po poskytnutí informací předložily zúčastněné strany prvky, které, vedle cen na trhu Unie, demonstrují atraktivitu trhu Unie. Mezi ně patří:

Tyto prvky ukazují, že cena není jediným důvodem, proč je Unie pro čínské vývozce atraktivním trhem.

(53)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že by v případě zrušení opatření existovalo značné riziko, že dojde k přesměrování obchodu z méně atraktivních třetích zemí na trh Unie.

(54)

Vzhledem k dostupné volné kapacitě v Číně a atraktivitě trhu Unie lze konstatovat, že pokud by došlo ke zrušení platných opatření, existuje riziko značného zvýšení čínského dumpingového vývozu dotčeného výrobku.

(55)

Obdobný výrobek vyrábělo v posuzovaném období 21 výrobců v Unii. Těchto 21 společností představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(56)

Komise zjistila spotřebu v Unii připočtením prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie k dovozu z Číny a jiných třetích zemí využitím údajů Eurostatu na úrovni kódu TARIC (integrovaný sazebník Evropské unie).

(57)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(58)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 12 %. K tomuto snížení poptávky došlo zejména v letech 2011–2012 a odráží obecný trend v celém odvětví stavebnictví v důsledku finanční krize.

(59)

Objem dovozu z Číny a jeho podíl na trhu byly zjištěny na základě údajů Eurostatu.

(60)

Objem dovozu z dotčené země do Unie a jeho podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka 2

Objem dovozu z Číny a jeho podíl na trhu

(61)

Uložení antidumpingových opatření téměř zastavilo dovoz z Číny. Během posuzovaného období byl dovoz z Číny velmi nízký, přičemž se v průběhu období přezkumného šetření snížil z 676 tun v roce 2010 (0,1 % trhu Unie) na 99 tun.

(62)

Vzhledem k velmi malému množství prodeje dotčeného výrobku z Číny do Unie během období přezkumného šetření nelze dospět k jakémukoli spolehlivému závěru.

(63)

Neboť nebylo možné využít čínské obchodní statistiky týkající se vývozu Číny na jiné trhy (viz výše uvedený 40. bod odůvodnění), pravděpodobná vývozní cena byla stanovena na základě obchodních statistik některých třetích zemí týkajících se dovozu předpínacích drátů a lan z Číny (viz výše uvedený 41. bod odůvodnění).

(64)

Bylo provedeno srovnání mezi cenami obdobného výrobku vyrobeného a prodávaného výrobním odvětvím Unie a cenami předpínacích drátů a lan vyrobených v Číně prodávaných do některých třetích zemí, upravenými jako ceny CIF s dodáním na hranice Unie.

(65)

Srovnání cen ukázalo významné pravděpodobné rozpětí cenového podbízení ve výši 47 %.

(66)

Objem, podíl na trhu a ceny dovozu z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu z jiných třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

(67)

Dovoz z jiných třetích zemí kromě Číny si během posuzovaného období udržoval relativně stabilní podíl na trhu mezi 4,6 % a 5,9 %. Více než polovina tohoto dovozu pocházela z Thajska a Jihoafrické republiky. Mezi ostatní vyvážející země patřila Indie, Rusko a Ukrajina.

(68)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské faktory a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

(69)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(70)

Výroba v Unii se během posuzovaného období snížila o 12 %. Vzhledem ke stabilitě podílu na trhu výrobního odvětví Unie výroba téměř kopírovala vývoj spotřeby dotčeného výrobku na trhu Unie.

(71)

Výrobní odvětví Unie reagovalo na toto snížení objemů výroby významnou snahou o restrukturalizaci. Restrukturalizace vedla za posuzované období ke snížení výrobní kapacity o 18 %, které přesáhlo snížení poptávky.

(72)

V důsledku toho se během posuzovaného období zlepšilo využití kapacity z 66 % na 70 %. To však nicméně zůstalo pod optimální úrovní, což naznačuje přetrvávání přebytečné kapacity ve výrobním odvětví Unie.

(73)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(74)

Objem prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie se za posuzované období snížil o 12 %, což odpovídalo vývoji spotřeby v Unii.

(75)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstával během posuzovaného období převážně stálý. Průměrná cena ve výrobním odvětví Unie se držela 10 % pod průměrnou cenou dovozu z třetích zemí v posledních třech letech přezkoumávaného období a předtím byla převážně na stejné úrovni.

(76)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil ve stejném poměru jako spotřeba v Unii, což přineslo stabilní podíl na trhu ve výši 95,2 %.

(77)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(78)

V důsledku restrukturalizace výrobního odvětví se za posuzované období značně snížila zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie, která se snížila z 1 580 zaměstnanců v roce 2010 na 1 267 zaměstnanců v období přezkumného šetření.

(79)

Během posuzovaného období vzrostla produktivita o 9 %. To bylo způsobeno tím, že se zaměstnanost snížila rychleji než výroba Unie.

(80)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny v Unii

(81)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro unijní odběratele, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 5 %. Zvýšení mezi lety 2010 a 2011 a následné snížení v následujícím roce odráželo zejména zvýšení cen surovin. Snížení ceny, které následovalo, spíše souvisí s tlakem na cenu, který vyplynul ze společného dopadu poklesu spotřeby v Unii a existence přebytečné kapacity ve výrobním odvětví Unie.

(82)

Během posuzovaného období se jednotkové výrobní náklady snížily o 7 %. Jak bylo uvedeno výše, zvýšení pozorované v prvních dvou letech vyplynulo ze zvýšení cen surovin. Vzhledem k významné snaze o restrukturalizaci, zlepšení využití kapacity a produktivity se výrobnímu odvětví v období přezkumného šetření podařilo vyvážit výrobní náklady a průměrné prodejní ceny.

(83)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(84)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se zvýšily o 6 %. Mimo dopady inflace to zejména naznačuje koncentraci ztrát pracovních míst v zemích s nízkými mzdovými náklady a úsilí vynaložené ke zlepšení produktivity.

(85)

Úroveň zásob u výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

(86)

V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového konečného stavu zásob o 8 %. Konečný stav zásob jako procento výroby však zůstal na stejném a nízkém procentním poměru k výrobě v Unii.

(87)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(88)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Celkově se ziskovost výrobců zařazených do vzorku během posuzovaného období zlepšila z velmi nízké počáteční úrovně – 3,2 % a v období přezkumného šetření dosáhla hranice rentability.

(89)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie financovat svou činnost. Čistý peněžní tok vykazoval stejný trend jako ziskovost, což znamená stálé zlepšování během posuzovaného období s významným zlepšením v posledních třech obdobích až do období přezkumného šetření.

(90)

Investice se v posuzovaném období snížily o 48 %. Představovaly zejména investice nutné pro údržbu.

(91)

Stejně jako u ostatních finančních ukazatelů byla návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku negativní, ale od roku 2011 se zlepšila. Rozdíl procentuálního poměru oproti ostatním finančním ukazatelům vyjadřuje nízká kapitálová intenzita výrobního odvětví Unie a snížení čistých aktiv s ohledem na omezenou úroveň investic.

(92)

V hospodářské situaci, která je charakterizována omezeným přístupem k financování, zejména pro výrobní odvětví příbuzná odvětví stavebnictví, a s ohledem na finanční situaci výrobního odvětví Unie byla jeho schopnost získávat nový kapitál mimořádně omezená.

(93)

Šetřením se zjistila pravděpodobnost obnovení dumpingu ve značném rozpětí. Proto tento rozsah nelze považovat za zanedbatelný.

(94)

Z výše zkoumaných makroekonomických ukazatelů vyplývá, že ačkoli antidumpingová opatření částečně dosáhla zamýšleného cíle, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii, výrobní odvětví se stále nachází ve velmi nestabilním a zranitelném stavu. Za posuzované období klesl například objem výroby o 12 %, objem prodeje odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, o 12 % a zaměstnanost o 20 %. Po celé posuzované období bylo výrobní odvětví Unie ztrátové. Překonání účinků dřívějšího dumpingu v plném rozsahu tedy nebylo zjištěno a Komise má za to, že výrobní odvětví Unie zůstává vůči škodlivým účinkům jakéhokoli dumpingového dovozu na trh Unie velice zranitelné.

(95)

Hlavní ukazatele týkající se újmy prokázaly negativní trend související s dopadem krize na odvětví stavebnictví. Po posuzované období se tedy spotřeba, objem výroby a prodej snížily o 12 %.

(96)

Opatření však účinně napomáhají výrobnímu odvětví Unie vyrovnat se s touto krizí a významným způsobem vynaložit úsilí na uskutečnění restrukturalizace omezením výrobní kapacity a počtu pracovních sil.

(97)

V posledních letech posuzovaného období se objevují náznaky zlepšení, kdy lze pozorovat zvýšení produktivity a využití kapacit. Navíc se výrobní náklady více přiblížily průměrné prodejní ceně.

(98)

Situace výrobního odvětví Unie nicméně stále zůstává nestabilní. I když se většina finančních ukazatelů zlepšila, nedosáhla udržitelné úrovně. Spotřeba a ceny zůstávají na nízké úrovni a existují náznaky přetrvávající nadměrné kapacity v Unii.

(99)

Antidumpingová opatření splnila částečně svůj účel odstraněním části újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu z Číny. I když se finanční ukazatele jako ziskovost a návratnost investic po celé posuzované období zlepšovaly, zůstávající na negativní úrovni. Rovněž se zlepšil peněžní tok, který se dostal na mírně pozitivní úroveň. Je tedy zřejmé, že výrobní odvětví Unie se dosud plně nezotavilo z účinků dřívějšího dumpingu, nachází se stále v nestabilním stavu, a je tudíž velice zranitelné případným obnovením dumpingového dovozu.

(100)

I kdyby byl nestabilní stav výrobního odvětví Unie kvalifikován jako podstatná újma, nemohl by být přičítán dovozu z Číny, který představuje podíl na trhu Unie nižší než 1 %. Vzhledem k absenci tlaku Číny na ceny je výrobní odvětví Unie schopno udržovat si svůj podíl na trhu a snižovat své ztráty.

(101)

Situace výrobního odvětví Unie se zlepšila, ale stále zůstává nestabilní. Po celé posuzované období byl objem dovozu z Číny zanedbatelný. Zároveň, jak je uvedeno výše ve 20. až 54. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že pokud bude umožněno zrušení opatření, je pravděpodobné obnovení dumpingu.

(102)

Komise posoudila pravděpodobnost obnovení újmy v případě, že by stávající platná opatření pozbyla platnosti, konkrétně možný dopad dovozu z Číny na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(103)

Tato analýza se zaměřila na volnou kapacitu čínských vyvážejících výrobců a jejich chování v oblasti tvorby cen při vývozu do jiných zemí.

(104)

Jak bylo uvedeno výše ve 46. bodě odůvodnění, celková volná kapacita pro výrobu předpínacích drátů a lan v Číně se v roce 2013 odhadovala přibližně na 1,7 milionu tun. Tato výše značně přesáhla celkovou spotřebu v Unii za stejné období.

(105)

Logicky lze dospět k závěru, že v případě zrušení opatření se alespoň část této volné kapacity se vší pravděpodobností zaměří na trh Unie.

(106)

V tomto ohledu, jak je uvedeno výše ve 48. bodě odůvodnění, se před uložením stávajících platných opatření zvýšil dovoz z Číny za tři roky sedmkrát, takže dosáhl téměř 87 000 tun, což je 8,2 % spotřeby v průběhu původního šetření neboli 17 % aktuální spotřeby trhu Unie. To poukazuje na schopnost dovozu z Číny rychle proniknout v případě neexistence opatření na trh Unie.

(107)

Jak je uvedeno výše v 65. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že čínské dovozní ceny bez antidumpingových cel budou představovat cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie s významným rozpětím (47 %). Toto velice významné pravděpodobné rozpětí cenového podbízení vycházející ze srovnání čínských vývozních cen do třetích zemí a cen výrobního odvětví Unie činí trh Unie pro čínské vývozce atraktivnější než jiné trhy třetích zemí. Pokud bude tedy opravdu umožněno, aby tato opatření pozbyla platnosti, mohli by čínští vyvážející výrobci vyvážet do Unie za ceny přesahující ceny vývozu do třetích zemí, a přitom stále představovat podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(108)

Na základě tohoto Komise došla k závěru, že při neexistenci opatření čínští vyvážející výrobci pravděpodobně zvýší tlak na ceny a svůj podíl na trhu Unie, což způsobí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(109)

S ohledem na zjištění šetření, konkrétně odhadovanou volnou kapacitu čínských vyvážejících výrobců a očekávané úrovně cen dovozu z Číny, se má za to, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy a dále by zhoršilo nestabilní situaci výrobního odvětví Unie vzhledem k pravděpodobnému zvýšení dovozu z Číny za dumpingové ceny, které představují podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(110)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise ověřovala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, dodavatelů a uživatelů.

(111)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(112)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(113)

Šetřením bylo zjištěno, že je pravděpodobné obnovení podstatné újmy, pokud by bylo umožněno pozbytí platnosti opatření proti dovozu z Číny.

(114)

Pokud by byla opatření zachována, očekává se, že výrobní odvětví Unie bude moci v plném rozsahu dále pokračovat ve své restrukturalizaci a nakonec se zlepší i jeho ziskovost.

(115)

Komise proto došla k závěru, že zachování platných opatření proti Číně by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(116)

Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu se nepřihlásil žádný dovozce ani obchodník.

(117)

Ačkoli nelze vyloučit, že uložení opatření mělo negativní dopad na jejich činnost, nejsou dovozci závislí na Číně a mohou odebírat předpínací dráty a lana z jiných dodavatelských zemí, jako např. z Thajska a Jihoafrické republiky.

(118)

Tři dodavatelé vyjádřili svou podporu opatření. Dva z nich byli výrobci válcovaných drátů a byli ve spojení s žadatelem. Třetí společnost byla dodavatelem maziv a chemikálií k tažení pro výrobní odvětví Unie.

(119)

Válcované dráty prodávané výrobnímu odvětví Unie představují malý podíl obratu odvětví, a proto se neočekává, že by zrušení opatření mělo na dodavatele významný dopad. Nicméně je v zájmu výrobců válcovaných drátů opatření zachovat.

(120)

V tomto šetření se přihlásilo dvanáct uživatelů, aby vyjádřili svou podporu opatření, včetně jedné společnosti s velkým objemem nákupu obdobného výrobku.

(121)

Na náš dotazník neodpověděl v plném rozsahu žádný uživatel. Úvodním šetřením bylo však zjištěno, že předpínací dráty a lana představovaly 5 % jejich výrobních nákladů a méně než 1 % výrobních nákladů jejich konečných odběratelů.

(122)

Pokud nebudou existovat opatření pro jiné země mimo Čínu, mají uživatelé přístup k alternativním zdrojům dodávek. Navíc mají největší výrobci v Unii obdobné podíly na trhu, což udržuje vnitřní konkurenci na vysoké úrovni.

(123)

Uživatelé, kteří se přihlásili, vyjádřili svou obavu, že zrušení opatření by destabilizovalo výrobní odvětví Unie, a proto ovlivnilo spolehlivost jejich dodavatelského řetězce. Více zdůrazňovali hodnotu bezpečnosti dodávek než případné úspory nákladů.

(124)

S ohledem na výše uvedené Komise došla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmů Unie proti zachování stávajících antidumpingových opatření proti Číně.

(125)

Z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky, uložená nařízením (ES) č. 383/2009, by měla být zachována, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(126)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemůže využít těchto sazeb a podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(127)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (6). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni použije. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni použije, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(128)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

5.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/30

(1)

Nařízením (EU) č. 513/2013 (3) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů (dále jen „moduly“) a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Skupina vyvážejících výrobců pověřila čínskou obchodní komoru pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), aby jejich jménem předložila Komisi cenový závazek, což CCCME učinila. Ze stanovených podmínek uvedeného cenového závazku vyplývá, že jej tvoří soubor individuálních cenových závazků každého vyvážejícího výrobce, který z praktických administrativních důvodů koordinuje CCCME.

(3)

Rozhodnutím 2013/423/EU (4) Komise uvedený cenový závazek přijala, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. Nařízením (EU) č. 748/2013 (5) změnila Komise nařízení (EU) č. 513/2013 a zavedla technické změny potřebné v souvislosti s přijetím závazku, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 (6) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 (7) uložila Rada rovněž konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčeného výrobku do Unie.

(5)

Na základě oznámení o pozměněné verzi cenového závazku předloženého skupinou vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobci“) a CCCME potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (8), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to po dobu uplatňování konečných opatření. V příloze tohoto rozhodnutí je stanoven seznam vyvážejících výrobců, od nichž byl závazek přijat, včetně:

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/657/EU (9) Komise přijala návrh skupiny vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal upřesnění ohledně plnění závazku pro dotčený výrobek, na nějž se závazek vztahuje, tj. moduly a články pocházející nebo odesílané z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), vyráběné vyvážejícími výrobci (dále jen „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“). Na antidumpingová a vyrovnávací cla uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše se společně se závazkem odkazuje jako na „opatření“.

(7)

Vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili, že nebudou prodávat výrobek, na nějž se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii pod určitou minimální dovozní cenou v mezích související roční výše dovozu do Unie stanovené v závazku.

(8)

V rámci závazku je rovněž uveden orientační seznam případů, které představují jeho porušení. Tento seznam konkrétně zahrnuje uzavírání dohod o vyrovnání s odběrateli a uvádění zavádějících údajů ohledně původu dotčeného výrobku nebo identity vývozce.

(9)

Vyvážející výrobci se dále zavázali, že kromě výrobku, na nějž se vztahuje závazek, nebudou prodávat žádné další výrobky, které vyrobili nebo s kterými obchodují, nad hodnotu daného malého procentního limitu celkové prodejní hodnoty výrobku, na nějž se vztahuje závazek, stejným odběratelům, kterým prodávají výrobek, na nějž se vztahuje závazek („dále jen limit paralelního prodeje“).

(10)

Ze závazku pro vyvážející výrobce rovněž vyplývá povinnost každého čtvrt roku Komisi poskytovat podrobné informace o veškerém svém prodeji na vývoz do Unie a opětovném prodeji v Unii (dále jen „čtvrtletní zprávy“). To znamená, že údaje uváděné v těchto čtvrtletních zprávách o prodeji musí být úplné a správné a že nahlášené transakce musí být zcela v souladu s podmínkami závazku.

(11)

Aby bylo zaručeno dodržování závazku, vyvážející výrobci se rovněž zavázali, že umožní inspekce ve svých prostorách za účelem ověření přesnosti a úplnosti údajů uváděných ve čtvrtletních zprávách předkládaných Komisi a že poskytnou veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné.

(12)

Závazek rovněž stanoví, že Komise může kdykoli v průběhu uplatňování závazku jeho přijetí odvolat, jestliže se ukáže, že není proveditelné jej monitorovat a vymáhat.

(13)

V závazku je dále stanoveno, že jej Komise přijímá na základě důvěry a že jakákoli činnost, jež by poškodila vztah s Komisí založený na důvěře, je důvodem k jeho odvolání.

(14)

Komise v rámci monitoringu dodržování závazku ověřovala informace související se závazkem předkládané vyvážejícími výrobci. Výsledná zjištění jsou uvedena v 15.–32. bodě odůvodnění níže a zabývají se problémy, které se objevily u společností Canadian Solar, ET Solar a ReneSola a z nichž pro Komisi vyplývá povinnost v případě těchto tří vyvážejících výrobců odvolat přijetí závazku.

(15)

Společnost Canadian Solar poskytla několika odběratelům určité výhody, které však neuvedla ve čtvrtletních zprávách. Komise tyto nenahlášené výhody analyzovala a dospěla k závěru, že Canadian Solar porušila povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti se závazkem.

(16)

Další analýza těchto nenahlášených výhod ukázala, že Canadian Solar rovněž porušila povinnost dodržovat minimální dovozní cenu, jelikož odečtením těchto výhod od prodejní ceny při transakcích s dotčenými odběrateli klesly dané ceny pod minimální dovozní cenu.

(17)

Kromě toho prodávala Canadian Solar ve stejném kalendářním roce paralelně moduly, na které se závazek vztahoval, i moduly, na něž se nevztahoval, stejným odběratelům. Tento prodej stejnému odběrateli probíhal paralelně, ve velkém měřítku, a týkal se na jedné straně modulů dovezených do Unie (prostřednictvím různých kanálů), na které se nevztahovala daná opatření a které byly poté uskladněny, a na druhé straně výrobku, na nějž se vztahuje závazek. Tento prodej výrazně přesáhl limit paralelního prodeje povolený závazkem. Canadian Solar tudíž tento limit porušila.

(18)

Komise dále analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že jsou-li výrobky, na něž se závazek vztahuje, a výrobky, na něž se nevztahuje, prodávány stejným odběratelům a zejména v takovém množství, existuje zde vysoké riziko křížové kompenzace.

(19)

Canadian Solar kromě toho ve svém obchodním modelu využívala jednoho výrobce původního zařízení, který s ní není ve spojení. Tento výrobce sestavoval ve třetí zemi pro Canadian Solar moduly, údajně za použití článků z jiné třetí země. Dovoz modulů od uvedeného výrobce původního zařízení do Unie, který zajišťuje Canadian Solar, není předmětem závazku, jelikož závazek se vztahuje pouze na přímý prodej z ČLR do Unie. Tento dovoz i prodej, stejně jako uvedený výrobce původního zařízení, tudíž nespadají do oblasti působnosti monitoringu Komise.

(20)

Komise analyzovala dopady uvedeného obchodního toku na proveditelnost závazku. Dospěla k závěru, že přestože se jedná o omezený rozsah, není monitoring závazku Canadian Solar kvůli uvedenému výrobci původního zařízení proveditelný.

(21)

ET Solar prodávala výrobek, na nějž se vztahuje závazek, jako součást prodeje kompletních solárních parků. ET Solar ve čtvrtletních zprávách uvedla dovoz výrobku, na nějž se vztahuje závazek, do Unie, avšak nezmínila žádný prodej modulů do solárních parků nebo jako část solárních parků. Ze závazku však vyplývala pro ET Solar povinnost tento prodej nahlásit. Při prodeji solárního parku prodávala ET Solar celou řadu produktů a služeb: moduly instalované v parku, zbývající vybavení nutné pro park, službu vybudování parku a jeho napojení na přenosovou síť.

(22)

Prodej kompletních solárních parků navíc představuje paralelní prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, a výrobků a služeb, na něž se závazek nevztahuje, stejným odběratelům. Tento prodej výrazně přesáhl limit paralelního prodeje povolený závazkem. ET Solar tak porušila tento limit.

(23)

Komise dále analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že jsou-li výrobky, na něž se závazek vztahuje, a výrobky a služby, na něž se nevztahuje, prodávány stejným odběratelům a zejména v takovém množství, existuje zde vysoké riziko křížové kompenzace.

(24)

ET Solar navíc nebyla schopna prokázat, že při prodeji kompletních solárních parků dodržela minimální dovozní cenu, jelikož pro moduly samotné nebyla stanovena žádná prodejní cena, protože odběratel platí pouze celkovou cenu za instalaci a žádný další spolehlivý rozpis ceny modulů, dalšího vybavení a služeb nebyl předložen.

(25)

Komise analyzovala dopady tohoto obchodního toku a i v tomto případě dospěla k závěru, že kvůli němu je monitoring závazku ET Solar neproveditelný.

(26)

Obchodní model společnosti ReneSola se kromě vlastní výrobní kapacity v ČLR opírá o rozsáhlou síť výrobců původního zařízení ve třetích zemích a v Unii, kteří nejsou ve spojení a kteří pro ni moduly sestavují. Tito výrobci původního zařízení využívají články různého původu, včetně článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR. Uvedené články jsou v mnoha případech dováženy do třetích zemí a do Unie prostřednictvím společností ve spojení sídlících v různých třetích zemích.

(27)

Dovoz modulů od uvedených výrobců původního zařízení ve třetích zemích a prodej modulů sestavených výrobcem původního zařízení v Unii není předmětem závazku, jelikož závazek povoluje pouze přímý prodej z ČLR do Unie. Tento dovoz i prodej, stejně jako uvedení výrobci původního zařízení, tudíž nespadají do oblasti působnosti monitoringu Komise.

(28)

Komise analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že kvůli němu je monitoring závazku ReneSola neproveditelný.

(29)

ReneSola kromě toho ve čtvrtletních zprávách uváděla zavádějící informace ohledně transakcí s jedním dovozcem ve spojení v Unii. Transakce tohoto dovozce ve spojení prověřené na místě neodpovídají prodeji na vývoz, který ReneSola nahlásila Komisi v rámci závazku. Z následného ověřování vyplynulo, že ReneSola nenahlásila zrušení nebo změny velkého počtu dodávek tomuto dovozci ve spojení.

(30)

Komise analyzovala tyto nesrovnalosti mezi zprávami ReneSola předloženými v souvislosti se závazkem a samotnými prodejními transakcemi a dospěla k závěru, že ReneSola porušila povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti se závazkem.

(31)

Zjištění týkající se porušení závazku a jeho neproveditelnosti objevená u Canadian Solar, ET Solar a ReneSola vyžadují odvolání přijetí uvedeného závazku u tří uvedených vyvážejících výrobců podle čl. 8 odst. 7 a čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení, čl. 13 odst. 7 a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a podle podmínek závazku.

(32)

Komise kromě toho analyzovala důsledky kroků Canadian Solar, ET Solar a ReneSola uvedených v 15.–30. bodě odůvodnění výše na vztah s Komisí založený na důvěře, který vznikl při přijetí závazku. Komise dospěla k závěru, že kombinace uvedených kroků tento vztah s uvedenými třemi vyvážejícími výrobci založený na důvěře poškodila. Důvodem pro odvolání přijetí závazku uvedených tří vyvážejících výrobců v souladu s podmínkami závazku je proto také akumulace těchto porušení.

(33)

Závazek stanoví, že jakékoli jeho porušení ze strany jednotlivého vyvážejícího výrobce automaticky nevede k odvolání přijetí závazku pro všechny vyvážející výrobce. V takovém případě Komise posoudí dopad daného porušení na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(34)

Komise tudíž náležitě posoudila dopad porušení závazku ze strany Canadian Solar, ET Solar a ReneSola na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(35)

Odpovědnost za uvedená porušení nesou výhradně tři uvedení vyvážející výrobci, u většiny vyvážejících výrobců nebo CCCME nebyla v rámci monitoringu a ověřování odhalena žádná systematická porušování.

(36)

Komise proto dospěla k závěru, že celkové fungování závazku není ohroženo a že neexistují důvody pro odvolání jeho přijetí u všech vyvážejících výrobců a CCCME.

(37)

Zúčastněné strany měly možnost zúčastnit se slyšení a k věci se vyjádřit v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení. Canadian Solar, ET Solar a ReneSola předložily své připomínky a byly vyslechnuty. Na slyšení byli přítomni rovněž zástupci CCCME. Připomínky předložilo i sdružení zastupující dovozce a uživatele výrobku, na nějž se vztahuje závazek, a sdružení zastupující výrobce solárních modulů a článků v Unii.

(38)

Canadian Solar protestovala proti tvrzení, že neuvedla určité výhody, které poskytla několika odběratelům, a že jejich poskytnutím nedodržela minimální dovozní cenu. Společnost argumentovala, že nebyla povinna uvedené výhody nahlásit, a to ze tří důvodů:

(39)

Za prvé jsou podle Canadian Solar uvedené výhody součástí prodejních, správních a režijních nákladů její čínské pobočky a žádné prodejní, správní a režijní náklady nemohou současně představovat výhodu pro subjekty kupující výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Uvedené kategorie se podle Canadian Solar vzájemně vylučují.

(40)

Za druhé by podle Canadian Solar měly být na základě pokynů vydaných útvary Komise nahlášeny a z prodejní ceny jako výhody odečteny pouze výhody zaplacené společnostmi ve spojení v Unii.

(41)

A za třetí uvedené náklady v žádném případě nepředstavují výhodu pro subjekty kupující výrobek, na nějž se vztahuje závazek, jelikož zaplacené částky odpovídají tržní hodnotě dodané služby.

(42)

Komise uvedené argumenty odmítla, jelikož Canadian Solar měla uvádět veškeré výhody poskytované odběratelům, což neučinila. Komise s výše uvedenými tvrzeními nesouhlasí z těchto důvodů:

(43)

Za prvé v závazku není uvedena žádná výjimka, která by se týkala výhod klasifikovaných jako prodejní, správní a režijní náklady. Tyto náklady mohou ve skutečnosti pro kupujícího zároveň představovat výhody v případě, že mu jsou uhrazeny náklady klasifikované jako prodejní, správní a režijní.

(44)

Za druhé argument Canadian Solar předpokládá, že zaplacené částky skutečně odpovídají tržní hodnotě dodané služby. V tomto ohledu společnost nicméně nepředložila dostatečné důkazy. Navíc, i kdyby této tržní hodnotě odpovídaly, což není tento případ, neznamená to, že takto klasifikované platby nepředstavují pro jejich příjemce (v tomto případě zákazníka Canadian Solar) výhodu, jestliže existuje jasná spojitost mezi nákupem služby a prodejem výrobku, na nějž se vztahuje závazek.

(45)

Za třetí pokyny útvarů Komise, které Canadian Solar zmiňuje, nejsou v této souvislosti relevantní. V rozporu s názorem Canadian Solar uvedené náklady skutečně představují pro kupující výhody. Skutečnost, že tyto náklady byly uvedeny pouze v souvislosti s odpovědí na otázku týkající se podniků ve spojení v Unii, nelze využít k argumentaci, podle níž by uvedené náklady hrazené čínským subjektem neměly představovat tyto výhody. Neexistuje žádný ekonomický či právní důvod pro to, aby se s těmito náklady čínského subjektu zacházelo jinak než s totožnými výdaji společností ve spojení v Unii.

(46)

Za čtvrté v pokynech vydaných útvary Komise je uvedeno upozornění, že pokyny nejsou pro Komisi závazné a že odpovědi v nich uvedené neplatí pro konkrétní případy a vycházejí z omezených informací. Z těchto důvodů nemají uvedené pokyny pro Komisi závaznou hodnotu.

(47)

Komise proto i nadále trvá na závěru, že Canadian Solar porušila povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti se závazkem a že rovněž porušila povinnost dodržovat minimální dovozní cenu, jelikož odečtením uvedených výhod od prodejní ceny při transakcích s dotčenými odběrateli klesly dané ceny pod minimální dovozní cenu.

(48)

Canadian Solar dále obhajovala svůj paralelní prodej výrobků, na které se závazek vztahuje, a výrobků, na něž se nevztahuje, stejným odběratelům nad limit paralelního prodeje povolený závazkem.

(49)

Společnost uvedla, že ihned po vstupu závazku v platnost prodala nejprve své zásoby výrobků převážně pocházejících z ČLR, které byly dovezeny a procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, a poté uskladněny. Teprve po vyprázdnění těchto zásob prodávala Canadian Solar stejným odběratelům výrobky, na něž se vztahuje závazek.

(50)

Canadian Solar dále tvrdí, že výrobky, na něž se vztahuje závazek, nebyly nikdy prodávány odběratelům, kteří nakupovali moduly od výrobců původního zařízení vyrobené a odesílané ze třetích zemí.

(51)

Společnost dále odkazuje na pokyny vydané CCCME, podle nichž se články a moduly, na něž se nevztahuje závazek, nepovažují za „žádný jiný typ výrobku, který společnost vyrobila nebo s ním obchoduje“. Canadian Solar uvádí, že útvary Komise objasnily, že tomu tak není, až v e-mailu ze dne 12. prosince 2013.

(52)

Na závěr společnost uvedla, že její prodej dovezených a proclených výrobků, na něž se nevztahovala daná opatření a které byly poté uskladněny, nepodléhá povinnostem vyplývajícím ze závazku, že společnost prodávala moduly, na něž se závazek nevztahuje, za podobnou cenu jako je minimální dovozní cena a že nejprve zlikvidovala zásoby a teprve poté prodávala výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Z těchto důvodů se Canadian Solar nedomnívá, že existuje riziko křížové kompenzace.

(53)

Komise tyto argumenty nepřijala. Z důvodů uvedených ve 46. bodě odůvodnění výše, nejsou pokyny, na něž Canadian Solar odkazuje, pro Komisi závazné. Z jejich formulace a z celkového principu závazku je jasné, že vyvážející výrobce nemůže prodávat jednomu a témuž odběrateli články a moduly, na něž se závazek vztahuje, a články a moduly, na něž se nevztahuje, nad limit paralelního prodeje povolený závazkem.

(54)

To platí i pro situace, kdy moduly byly dovezeny a procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, a poté uskladněny. V případě paralelního prodeje modulů je riziko křížové kompenzace ve skutečnosti ještě vyšší než v případě paralelního prodeje jakéhokoli jiného výrobku.

(55)

Komise nemá povinnost prokázat, že došlo ke křížové kompenzaci, musí pouze poukázat na riziko křížové kompenzace u konkrétního vyvážejícího výrobce. Cílem ustanovení závazku je zabránit potenciální křížové kompenzaci, jelikož není možné monitorovat, za jakou cenu se prodávají výrobky, na něž se závazek nevztahuje. E-mail ze dne 12. prosince 2013 tak nevytvořil novou právní situaci, nýbrž pouze potvrdil znění závazku.

(56)

Canadian Solar ve svých připomínkách podaných po slyšení uvedla, že v roce 2013 prodávala moduly, které byly dovezeny a procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, a poté uskladněny, stejným odběratelům, kterým rovněž ve stejném roce prodala dotčený výrobek, a že hodnota prvně uvedeného prodeje nebyla pouze marginální. K argumentu, že Canadian Solar nejdříve prodala tyto moduly, a teprve poté výrobek, na nějž se vztahuje závazek, Komise poznamenává, že závazek neobsahuje žádnou výjimku na základě pořadí prodeje. Komise proto tento argument odmítla.

(57)

Canadian Solar dále tvrdila, že po vstupu závazku v platnost dovezla a opětovně prodala omezené množství modulů od výrobců původního zařízení a že uvedené výrobky přestala mezitím pro trh Unie nakupovat.

(58)

Canadian Solar skutečně potvrdila, že strategie s výrobci původního zařízení byla vypracována proto, aby společnost svůj obchodní model přizpůsobila závazku, jelikož moduly od výrobců původního zařízení byly používány k prodeji modulů, které byly součástí sestav, pokud hodnota ostatních výrobků obsažených v sestavě přesahovala limit paralelního prodeje povolený závazkem.

(59)

Společnost kromě toho uvedla, že moduly od výrobců původního zařízení neprodávala odběratelům, kteří od ní nakupovali moduly, na něž se vztahuje závazek. Na závěr Canadian Solar uvedla, že závazek výslovně nezakazuje prodej modulů od výrobců původního zařízení.

(60)

Komise však tyto argumenty odmítla. Závazek sice skutečně výslovně nezmiňuje prodej modulů od výrobců původního zařízení, nicméně jejich prodej není předmětem závazku, jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění výše. Prodej modulů od výrobců původního zařízení tudíž nespadá do oblasti monitoringu Komise.

(61)

Závazek navíc jasně stanoví, že změna obchodního toku do Unie, jejímž jediným ekonomickým zdůvodněním je vyhýbání se opatřením na ochranu obchodu, představuje porušení závazku.

(62)

V tomto ohledu představoval dovoz a opětovný prodej modulů od výrobců původního zařízení do Unie ze strany Canadian Solar změnu obchodního toku vytvořenou s cílem obcházet podmínky závazku.

(63)

Základní antidumpingové nařízení a základní antisubvenční nařízení navíc v rámci posuzování, zda došlo k porušení závazku, neobsahují požadavek na minimální procento prodeje.

(64)

Komise tudíž trvá na svém zjištění, že ačkoliv byl uvedený prodej modulů od výrobců původního zařízení omezený, nebylo kvůli němu možno monitorovat závazek Canadian Solar, a kromě toho představuje tento prodej porušení závazku, jelikož změnil obchodní tok Canadian Solar.

(65)

Na závěr Canadian Solar tvrdí, že vždy dodržovala platná pravidla a podnikla všechna přiměřená opatření, aby řádně interpretovala a prováděla závazek. Společnost zejména zdůraznila, že společně se svým právním poradcem položila Komisi a CCCME více než 50 dotazů s cílem objasnit, zda Canadian Solar dodržuje závazek, a že společnost se vždy řídila radami, které obdržela.

(66)

Tvrzení Canadian Solar nic nemění na celkovém závěru, že akumulace všech těchto zjištění ohledně neproveditelnosti závazku Canadian Solar poškodila vztah této společnosti s Komisí založený na důvěře, a je tudíž důvodem pro jeho odvolání. Cílem obchodní strategie Canadian Solar ve skutečnosti bylo zmenšit praktický rozsah jejích povinností v rámci závazku na minimum, bez ohledu na podstatu závazku a potřebu zachovat vztah důvěry.

(67)

ET Solar v rámci slyšení uvedla, že nenahlásila prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, jestliže se jednalo o prodej části solárního parku. Společnost dále vysvětlila, že mnoho případů prodeje, k nimž došlo po vstupu závazku v platnost, se týkalo modulů, které byly procleny (avšak nikoli prodány), aniž by se na ně vztahovala daná opatření. Kromě toho společnost objasnila formátovací chybu a jednu menší opravu. V důsledku toho by rozdíl v prodeji zaznamenaném v účetnictví společnosti a nahlášeném prodeji mohl být považován za nevýznamný.

(68)

ET Solar při stejné příležitosti potvrdila, že od nahlášení těchto údajně nevýznamných množství prodeje ve zprávách pro Komisi upustila a že velké množství solárních modulů bylo procleno, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, avšak nebylo prodáno před vstupem závazku v platnost. Společnost nevysvětlila, zda tyto moduly byly prodány stejným odběratelům, jimž byl následně prodán výrobek, na nějž se vztahuje závazek.

(69)

ET Solar rovněž uvedla, že prodej solárních parků není v rámci závazku zakázán a že se jedná o komplexní integrované výrobky, které by měly být považovány za jednu jednotku, a jako takové tudíž nespadají do definice „výrobku, na nějž se vztahuje závazek“.

(70)

ET Solar se proto domnívá, že limit paralelního prodeje pro prodej „jiných výrobků“ povolený závazkem se na prodej solárních parků nevztahuje a že tudíž není třeba jej hlásit. Zároveň bylo potvrzeno, že byly nahlášeny transakce v rámci skupiny, jejichž výsledkem byl dovoz výrobku, na nějž se vztahuje závazek, do Unie.

(71)

Komise uvedené argumenty ET Solar odmítla z těchto důvodů.

(72)

Objem porušení závazku není relevantní. Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění výše, základní antidumpingové nařízení a základní antisubvenční nařízení v rámci posuzování, zda došlo k porušení závazku, neobsahují požadavek na minimální procento prodeje.

(73)

Kromě toho údajně nevýznamná množství zmíněná v 67. bodě odůvodnění výše nejsou zanedbatelná, nýbrž odpovídají značnému objemu několika plných kontejnerů. ET Solar dále nevyloučila, že významné množství solárních modulů, které byly procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, bylo prodáno stejným odběratelům, kteří rovněž kupovali výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Z vysvětlení ET Solar tudíž vyplývá, že pravidla pro riziko křížové kompenzace byla též porušena.

(74)

Solární parky prodávané ET Solar sestávají zejména z modulů dovážených v rámci závazku. ET Solar proto měla povinnost o prodeji těchto modulů v souvislosti se závazkem informovat. Závazek navíc jasně stanoví, že aby se zabránilo riziku křížové kompenzace, nesmí být stejnému odběrateli prodány „jiné výrobky“ nad limit paralelního prodeje, a to bez výjimky.

(75)

Komise proto trvá na svém závěru, že ET Solar závazek porušila, jelikož prodávala moduly do solárních parků a tento prodej neuvedla ve svých zprávách. V důsledku toho Komise trvá i na závěrech ohledně porušení minimální dovozní ceny a neproveditelnosti závazku ET Solar.

(76)

ReneSola uvedla, že její obchodní model, v rámci něhož vyrábí moduly za použití vlastních výrobních kapacit v ČLR a rozsáhlé sítě výrobců původního zařízení ve třetích zemích a v Unii, kteří nejsou ve spojení, není nový a existoval ještě před vstupem závazku v platnost. Společnost argumentovala, že tento obchodní model nebyl až do listopadu 2014 výslovně zakázán.

(77)

Kromě toho ReneSola uvedla, že je připravena se zavázat, že nebude na trh Unie prodávat moduly vyráběné jejími výrobci původního zařízení ve třetích zemích.

(78)

Společnost by však ráda využívala výrobní kapacitu výrobců původního zařízení v Unii k prodeji na trhu Unie. ReneSola se nabídla, že zjednoduší svůj obchodní model tak, aby bylo monitorování závazku proveditelné.

(79)

S cílem zabránit potenciální křížové kompenzaci společnost nabídla, že vyvine „interní ochranný mechanismus“, který zakáže prodej z různých zdrojů stejnému podniku, podnikům stejné skupiny, nebo prodej vlastním projektům. ReneSola kromě toho nabídla, že zajistí, aby její výrobci původního zařízení v Unii, spolupracovali s Komisí.

(80)

Komise uvedené argumenty odmítla z těchto důvodů.

(81)

Monitoring tak rozsáhlého obchodního modelu spočívajícího ve využívání výrobců původního zařízení zůstává neproveditelný, jak je již vysvětleno ve 26.–28. bodě odůvodnění výše. I přes závazky, které ReneSola nabídla, by využívání výrobce původního zařízení v Unii činilo monitoring závazku neproveditelný. Činnosti výrobců původního zařízení, i když jsou tito výrobci v Unii, nespadají do oblasti působnosti závazku, a tudíž ani monitoringu Komise.

(82)

Argument ReneSola týkající se „interního ochranného mechanismu“ nebyl podložen žádnými důkazy či dalším vysvětlením. Navíc upřesnění z listopadu 2014 neznamená, že rozsáhlé využívání výrobců původního zařízení ze strany ReneSola nečinilo závazek neproveditelný i předtím. To lze doložit skutečností, že ReneSola nezpochybňuje, že výrobci původního zařízení usazení ve třetích zemích v rámci své výroby alespoň částečně používají články původem z ČLR, jak vyplývá z údajů předložených ReneSola před ověřováním. Není proveditelné monitorovat, zda moduly sestávající z těchto článků nebyly dovozeny do Unie.

(83)

ReneSola kromě toho předložila další informace o konkrétní dodávce, u níž ve svých čtvrtletních zprávách poskytla zavádějící informace. Společnost uvedla, že se nejednalo o záměr, ale o špatné pochopení závazku a případně nedbalost. ReneSola kromě toho uvedla, že provádění závazku je složité, jelikož zahrnuje oddělené povinnosti týkající se podávání zpráv o osvědčeních a fakturách v souvislosti se závazkem, a že jak podávání zpráv, tak i následných oprav se účastní několik stran.

(84)

Komise uvedený argument odmítla z těchto důvodů.

(85)

ReneSola neopravila informace (zrušení nebo změna dodávek) uvedené ve čtvrtletních zprávách a neuvedla je do souladu se záznamy o transakcích dovozce, s nímž je ve spojení. Čtvrtletní zprávy ReneSola proto neodráží skutečné obchodní transakce.

(86)

ReneSola informovala CCCME o významném rozdílu v dodaném množství a množství uvedeném na příslušném osvědčení o závazku a požádala o pomoc při nápravě situace až po inspekci Komise na místě.

(87)

Komise proto trvá na posouzení porušení závazku ReneSola z důvodu neúplného a chybného podávání zpráv o prodeji.

(88)

Jedna zúčastněná strana požadovala, aby Komise odvolala přijetí závazku v případě tří uvedených vyvážejících výrobců se zpětnou působností od data prvního zdokumentovaného porušení závazku nebo alespoň od data, kdy začalo ověřování, s cílem nahradit škodu, která byla způsobena rozpočtu Unie v důsledku údajného vyhýbání se dovozním clům.

(89)

Komise uvedenou žádost zamítla, jelikož do vstupu tohoto nařízení v platnost neexistují důvody pro zneplatnění žádných faktur v souvislosti se závazkem vydaných uvedenými třemi vyvážejícími výrobci, které by mohlo být důvodem pro zpětný výběr cla.

(90)

Jiná zúčastněná strana vyzvala Komisi, aby povolila přechodné období před tím, než bude antidumpingové a vyrovnávací clo použitelné, aby dovozci mohli řádně provést a dokončit stávající smluvní ujednání a nalézt alternativní dodavatele.

(91)

Komise uvedenou žádost zamítla, neboť podle čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení se v případě odvolání přijetí závazku automaticky uplatní antidumpingové a vyrovnávací clo, přičemž pro přechodné období není žádný právní základ.

(92)

Dovozce navíc odpovídá jak za platbu dovozního cla, tak za správnost dokladů, které předkládá celním orgánům. Unie nemůže nést nepříznivé důsledky protiprávních kroků jeho smluvních partnerů. Možnost odvolání cenového závazku představuje obchodní riziko, které dovozní činnost obnáší.

(93)

I přes výše uvedené připomínky Komise trvá na svých zjištěních ohledně porušení závazku a jeho neproveditelnosti stanovených u společností Canadian Solar, ET Solar a ReneSola. Komise rovněž trvá na závěru, že kombinace kroků Canadian Solar, ET Solar a ReneSola uvedených v 15. až 32. bodě odůvodnění výše poškodila její vztah se všemi těmito třemi výrobci založený na důvěře.

(94)

To samotné je důvodem pro odvolání přijetí závazku těchto tří vyvážejících výrobců v souladu s podmínkami závazku.

(95)

Komise proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a rovněž v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že přijetí závazku pro Canadian Solar, ET Solar a ReneSola musí být odvoláno.

(96)

V důsledku toho se v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení automaticky uplatní konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a konečné vyrovnávací clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR a vyráběného společnostmi Canadian Solar (doplňkový kód TARIC: B805), ET Solar (doplňkový kód TARIC: B819) a ReneSola (doplňkový kód TARIC: B921), a to ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(97)

V tabulce v příloze tohoto nařízení jsou pro informaci uvedeni vyvážející výrobci, u nichž zůstává přijetí závazku prováděcím rozhodnutím Komise 2014/657/EU nezměněno,

5.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/46

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,