15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/1

(1)

Podle čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3) má každý členský stát zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě v uvedeném členském státě. Přimíchávání biopaliv je jednou z metod, jež mají členské státy ke splnění tohoto cíle k dispozici, a očekává se, že přispěje ke splnění daného cíle nejvíce. Ve směrnici 2009/28/ES se mj. zdůrazňuje, že potřeba energetické účinnosti v odvětví dopravy je naléhavá, protože závazného procentního cíle pro energii z obnovitelných zdrojů bude stále těžší dosáhnout udržitelným způsobem, pokud celková poptávka po energii v dopravě i nadále poroste. Vzhledem k významu energetické účinnosti také pro snižování emisí skleníkových plynů se proto členským státům a Komisi doporučuje, aby do svých zpráv, které mají být předloženy v souladu s přílohou IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (4) a dalšími právními předpisy Unie, které jsou důležité z hlediska podpory energetické účinnosti v odvětví dopravy, začlenily podrobnější informace o opatřeních k dosažení energetické účinnosti v odvětví dopravy.

(2)

Vzhledem k cíli Unie dále snižovat emise skleníkových plynů a ke značnému příspěvku silniční dopravy k těmto emisím mají členské státy podle čl. 7a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES (5) vyžadovat, aby dodavatelé paliv nebo energie snížili emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie z paliv používaných v Unii silničními vozidly, nesilničními stroji, zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly, pokud se neplaví po moři, do 31. prosince 2020 nejméně o 6 %. Přimíchávání biopaliv je jednou z metod, jež mají dodavatelé fosilních paliv k dispozici ke snížení intenzity skleníkových plynů z dodaných fosilních paliv.

(3)

Směrnice 2009/28/ES stanovuje kritéria udržitelnosti, jež musí biopaliva a biokapaliny splňovat, aby se započítávaly do cílů uvedené směrnice a aby měly nárok na zařazení do programů veřejné podpory. Tato kritéria zahrnují požadavky na minimální úspory emisí skleníkových plynů, jichž musí biopaliva a biokapaliny dosáhnout oproti fosilním palivům. Stejná kritéria udržitelnosti jsou pro biopaliva stanovena ve směrnici 98/70/ES.

(4)

Pokud se k výrobě biopaliv začne využívat zemědělská půda nebo pastviny dříve určené pro trhy s potravinami a krmivy, bude nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech buďto intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy někde jinde na půdu pro zemědělskou produkci. Druhý případ je nepřímou změnou ve využívání půdy, a pokud zahrnuje přeměnu půdy s velkou zásobou uhlíku, může vést ke značným emisím skleníkových plynů. Směrnice 98/70/ES a 2009/28/ES by proto měly být změněny, tak aby zahrnovaly ustanovení k řešení dopadu nepřímé změny ve využívání půdy, jelikož se současná biopaliva vyrábějí převážně z plodin pěstovaných na stávající zemědělské půdě. Uvedená opatření by měla patřičně zohlednit nutnou ochranu uskutečněných investic.

(5)

Na základě prognóz poptávky po biopalivech poskytnutých členskými státy a odhadů emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u různých vstupních surovin pro výrobu biopaliv je pravděpodobné, že emise skleníkových plynů spojené s nepřímou změnou ve využívání půdy jsou značné a mohly by zčásti nebo zcela vyvážit úspory emisí skleníkových plynů z jednotlivých druhů biopaliv. Očekává se totiž, že téměř celá výroba biopaliv bude v roce 2020 pocházet z plodin pěstovaných na půdě, která by se mohla využít k uspokojení poptávky trhů s potravinami a krmivy. Pro snížení těchto emisí je třeba náležitě rozlišovat mezi skupinami plodin, například olejninami, cukernatými plodinami, obilovinami a jinými plodinami bohatými na škrob. Dále je nezbytné podporovat výzkum a vývoj nových pokročilých biopaliv, která nekonkurují potravinářským plodinám, a podrobněji zkoumat vlivy různých druhů plodin na přímé i nepřímé změny ve využívání půdy.

(6)

S cílem zabránit podněcování k záměrně zvýšené produkci zbytků ze zpracování na úkor hlavního výrobku by měla definice zbytku ze zpracování vylučovat zbytky z výrobního procesu, který byl k takovému účelu záměrně upraven.

(7)

V odvětví dopravy bude ke snížení emisí skleníkových plynů pravděpodobně třeba kapalných obnovitelných paliv. Pokročilá biopaliva, jako jsou biopaliva vyráběná z odpadů a řas, zajišťují vysoké úspory emisí skleníkových plynů při malém riziku způsobení nepřímé změny ve využívání půdy a nesoutěží přímo o zemědělskou půdu určenou pro trhy s potravinami a krmivy. Jelikož tato pokročilá biopaliva nejsou v současné době komerčně dostupná ve velkých množstvích, částečně v důsledku soutěže o veřejné subvence se zavedenými technologiemi výroby biopaliv z potravinářských plodin, je třeba povzbudit jejich další výzkum, vývoj a výrobu.

(8)

Bylo by žádoucí dosáhnout podstatně vyššího objemu pokročilých biopaliv ve srovnání s objemem spotřebovávaným v Unii v současnosti již v roce 2020. Každý členský stát by měl podporovat spotřebu pokročilých biopaliv a snažit se o dosažení jejich určité minimální míry spotřeby na vlastním území stanovením právně nezávazných vnitrostátních cílů, kterých se bude snažit dosáhnout v rámci povinnosti zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy činil v roce 2020 alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě v každém členském státě. Pokud jsou k dispozici, měly by být plány členských států ohledně dosažení jejich vnitrostátních cílů zveřejněny, aby se zvýšila transparentnost a předvídatelnost na trhu.

(9)

Je rovněž vhodné, aby členské státy ve chvíli, kdy si stanoví svůj vnitrostátní cíl, informovaly Komisi o míře spotřeby pokročilých biopaliv na svém území a aby podaly v roce 2020 zprávu o plnění těchto vnitrostátních cílů, na jejichž základě by měla být zveřejněna souhrnná zpráva, a to s cílem posoudit účinnost opatření zavedených touto směrnicí při snižování rizika vzniku emisí skleníkových plynů v důsledku nepřímé změny ve využívání půdy prostřednictvím podpory pokročilých biopaliv. Očekává se, že tato pokročilá biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy a dosahují vysokých celkových úspor skleníkových plynů, a jejich podpora budou nadále hrát významnou úlohu při dekarbonizaci dopravy a rozvoji nízkouhlíkových dopravních technologií i po roce 2020.

(10)

Ve svých závěrech ze dne 23. a 24. října 2014 Evropská rada zdůraznila, že v odvětví dopravy je důležité snižovat emise skleníkových plynů a rizika spojená se závislostí na fosilních palivech, a to jako součást politického rámce v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, a vybídla Komisi, aby dále zkoumala nástroje a opatření pro účely komplexního a technicky neutrálního přístupu v zájmu podpory snižování emisí a energetické účinnosti dopravy, elektrické dopravy a obnovitelných zdrojů energie v dopravě i po roce 2020.

(11)

Je také důležité, aby byl plán pro obnovitelné zdroje energie na období po roce 2020, který má Komise v souladu s čl. 23 odst. 9 směrnice 2009/28/ES předložit v roce 2018, a to i pro odvětví dopravy, vypracován jako součást širší strategie Unie v oblasti energetiky, technologií pro boj proti změně klimatu a inovací, která má být vypracována v souladu se závěry Evropské Rady ze dne 20. března 2015. Proto je vhodné včas posoudit účinnost pobídek pro rozvoj a zavedení technologií v oblasti pokročilých biopaliv, aby bylo zajištěno, že se k výsledkům tohoto posouzení při vypracovávání plánu na období po roce 2020 beze zbytku přihlédne.

(12)

Rozdíly v odhadovaných emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy vznikají na základě lišících se vstupních údajů a klíčových předpokladů ohledně zemědělského vývoje, jako jsou tendence v zemědělských výnosech a produktivitě, přidělování vedlejších produktů a pozorovaná míra změn v celosvětovém využívání půdy a odlesňování, na něž výrobci biopaliv nemají vliv. Většina vstupních surovin pro výrobu biopaliv se sice produkuje v Unii, nicméně se očekává, že odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy budou vznikat převážně mimo Unii v oblastech, kde bude dodatečná produkce pravděpodobně probíhat s nejnižšími náklady. Na odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy související s výrobou bionafty z olejnin mají výrazný vliv zejména předpoklady týkající se přeměny tropických lesů a odvodňování rašelinišť mimo Unii, a proto je velmi důležité zajistit, aby tyto údaje a předpoklady byly přezkoumány v souladu s nejnovějšími dostupnými informacemi o přeměně půdy a odlesňování, včetně zohlednění veškerého pokroku dosaženého v těchto oblastech v rámci probíhajících mezinárodních programů. Komise by proto měla Evropskému parlamentu a Radě poskytnout na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků zprávu, ve které posoudí účinnost opatření zavedených touto směrnicí na omezení emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, které vznikají v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin, a možnosti zavedení upravených odhadovaných emisních faktorů nepřímé změny ve využívání půdy do vhodných kritérií udržitelnosti.

(13)

K zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti biotechnologických odvětví a v souladu se sdělením Komise ze dne 13. února 2012 nazvaným „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ a se sdělením Komise ze dne 20. září 2011 nazvaným „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“, jež podporují integrované a diverzifikované biorafinerie po celé Evropě, by se měly stanovit zvýšené pobídky podle směrnice 2009/28/ES tak, aby se upřednostnilo využívání vstupních surovin na bázi biomasy, jež nemají vysokou ekonomickou hodnotu pro jiné způsoby využívání než pro biopaliva.

(14)

Větší využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je způsobem, jak řešit mnohé z výzev v odvětví dopravy i v dalších energetických odvětvích. Je proto vhodné stanovit dodatečné pobídky k podpoře využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v odvětví dopravy a zvýšit multiplikační faktory pro započtení příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrifikovanou železniční dopravou a elektrickými silničními vozidly, aby se podpořilo jejich zavádění a pronikání na trh. Navíc je vhodné uvažovat o dalších opatřeních na podporu energetické účinnosti a úspory energie v odvětví dopravy.

(15)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (6) napomáhá Unii přiblížit se „recyklační společnosti“ prostřednictvím úsilí o zamezení vzniku odpadů a o využívání odpadu jako zdroje. Hierarchie způsobů nakládání s odpady obecně stanovuje pořadí priorit toho, co představuje nejlepší celkovou volbu z hlediska životního prostředí ve vztahu k právním předpisům a politice v oblasti nakládání s odpady. V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a cílem vytvořit recyklační společnost by členské státy měly podporovat používání recyklovaných látek a pokud možno by neměly podporovat skládkování ani spalování takových recyklovatelných látek. Některé ze vstupních surovin, které představují nízké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, lze považovat za odpady. Přesto však mohou být využívány i pro jiné účely, které by v hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovené v článku 4 směrnice 2008/98/ES představovaly vyšší prioritu než energetické využití. Je proto žádoucí, aby členské státy braly při veškerých pobídkových opatřeních na podporu biopaliv, jež představují nízké riziko nepřímých změn ve využívání půdy, i veškerých opatření k minimalizaci prostoru pro podvody ve vztahu k výrobě takových biopaliv náležitý ohled na zásadu hierarchie způsobů nakládání s odpady, tak aby pobídky k využívání těchto vstupních surovin pro výrobu biopaliv nebyly v rozporu s úsilím o snižování odpadů nebo zvyšování recyklace ani s účinným a udržitelným využíváním dostupných zdrojů. Členské státy mohou opatření, která v tomto směru přijímají, zahrnout do svých zpráv podle směrnice 2009/28/ES.

(16)

Měla by se zvýšit minimální hodnota úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny vyráběné v nových zařízeních, aby se zlepšila jejich celková bilance skleníkových plynů a aby se odrazovalo od dalších investic do zařízení s nízkými úsporami emisí skleníkových plynů. Tímto zvýšením se vytvářejí záruky pro investice do kapacit pro výrobu biopaliv a biokapalin v souladu s čl. 19 odst. 6 druhým pododstavcem směrnice 2009/28/ES.

(17)

Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely, jež lze započítat do cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES, bez omezení celkového využití těchto biopaliv a biokapalin. V souladu s článkem 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) není zavedením omezení na úrovni Unie dotčena možnost členských států, aby u biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely zavedly nižší dolní hranici, tak aby se mohla započítat jako cíl dané země stanovený ve směrnici 2009/28/ES.

(18)

Členské státy by měly mít možnost rozhodnout se používat toto omezení množství biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely, jež lze započítat do cílů stanovených v článku 7a směrnice 98/70/ES.

(19)

V souladu s nutností omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely by se měly členské státy snažit o postupné ukončení podpory používání těchto biopaliv a biokapalin, na úrovních, které přesahují toto omezení.

(20)

Omezením množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely, jež lze započítat do cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES, není být dotčena svoboda členských států stanovit vlastní cestu k dodržení předepsaného podílu konvenčních biopaliv v rámci celkového 10 % cíle. V důsledku toho zůstává plně otevřen přístup na trh pro biopaliva vyráběná zařízeními, jež budou v provozu před koncem roku 2013. Touto směrnicí tudíž nejsou dotčena oprávněná očekávání provozovatelů těchto zařízení.

(21)

Předběžné průměrné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy by se měly zahrnout do zpráv dodavatelů paliv a Komise o emisích skleníkových plynů z biopaliv podle směrnice 98/70/ES a do zpráv Komise o emisích skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin podle směrnice 2009/28/ES. Biopalivům vyráběným ze vstupních surovin, jež nevedou k další poptávce po půdě, například biopalivům z odpadových vstupních surovin, by se měl přidělit nulový emisní faktor.

(22)

V případě, že se zvláštní nepotravinářské plodiny, které se pěstují především pro energetické účely, pěstují na stávající zemědělské půdě, jež se využívá k produkci potravin a krmiv, může dojít k rizikům spojeným s nepřímou změnou ve využívání půdy. Ve srovnání s potravinářskými a krmnými plodinami však mohou mít tyto zvláštní plodiny pěstované především pro energetické účely vyšší výnos a mohou přispět k obnově půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena nebo silně kontaminována. Informace o výrobě biopaliv a biokapalin ze zvláštních energetických plodin a jejich skutečný vliv na změnu ve využívání půdy jsou však omezené. Komise by proto rovněž měla sledovat stav výroby a spotřeby biopaliv a biokapalin vyráběných z těchto zvláštních plodin v Unii a související dopad a podávat o tom zprávy. Je nutné zjistit, které stávající projekty Unie by byly vhodné ke zlepšení informační základny k provedení důkladné analýzy rizik i výhod spojených s udržitelností životního prostředí a používat je.

(23)

Ke zmírnění nepřímé změny ve využívání půdy může přispět zvyšování výnosů v zemědělských odvětvích prostřednictvím intenzivnějšího výzkumu, technického vývoje a předávání znalostí nad rámec toho, čeho by se dosáhlo bez režimů zvyšování produktivity při výrobě biopaliv z potravinářských a krmných plodin, jakož i pěstování druhých jednoletých plodin na plochách, které dříve nebyly k pěstování těchto plodin využívány. Pokud by bylo možné kvantifikovat výsledný dopad zmírnění nepřímé změny ve využívání půdy na úrovni členského státu nebo projektu, mohla by opatření stanovená touto směrnicí zohlednit toto zlepšení produktivity, jak pokud jde o snížení odhadovaných hodnot emisí způsobených nepřímými změnami ve využívání půdy, tak i pokud jde o příspěvek biopaliv z potravinářských a krmných plodin k podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, kterého má být dosaženo v roce 2020.

(24)

Při prokazování splnění požadavků na udržitelnost stanovených ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES hrají stále důležitější úlohu nepovinné režimy. Proto je vhodné pověřit Komisi, aby vyžadovala pravidelné podávání zpráv o činnosti nepovinných režimů, včetně těch, které již byly uznány Komisí podle čl. 7c odst. 6 směrnice 98/70/ES a čl. 18 odst. 6 směrnice 2009/28/ES. Tyto zprávy by měly být zveřejněny s cílem zvýšit transparentnost a zlepšit dohled Komise. Takové podávání zpráv by rovněž poskytlo Komisi nezbytné informace pro podávání zpráv o činnosti nepovinných režimů za účelem nalezení osvědčených postupů a případného předložení návrhu k dalšímu prosazování těchto osvědčených postupů.

(25)

V zájmu usnadnění hladkého fungování vnitřního trhu je vhodné vyjasnit podmínky, za kterých se zásada vzájemného uznávání použije mezi všemi režimy pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny podle směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES.

(26)

Při zajišťování bezpečnosti potravin a výživy je na všech úrovních velmi důležité dbát na řádné řízení a dodržování práv včetně veškerých lidských práv a v případě negativního vlivu na bezpečnost potravin a výživy by se mělo usilovat o soudržnost různých politických koncepcí. V této souvislosti má mimořádný význam řádné řízení a zajištění vlastnických práv k půdě a jejího užívání. Členské státy by proto měly dodržovat zásady odpovědného investování do zemědělských a potravinových systémů, které schválil výbor organizace FAO pro celosvětové zajištění potravin v říjnu 2014. Členské státy by měly také podporovat uplatňování dobrovolných pokynů pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti se zajišťováním potravin v jednotlivých zemích, které tento výbor schválil v říjnu 2013.

(27)

I když jsou biopaliva z potravinářských a krmných plodin obecně spojena s riziky nepřímé změny ve využívání půdy, existují rovněž výjimky. Členské státy a Komise by měly podpořit vytváření a využívání režimů, které mohou spolehlivě prokázat, že určité množství vstupních surovin pro výrobu biopaliv vyprodukované v rámci daného projektu nevytěsnilo produkci pro jiné účely. Tak tomu může být například v případě, že se výroba biopaliv rovná dodatečné produkci dosažené prostřednictvím investic do zvýšení produktivity nad úroveň, které by bylo dosaženo jinak, pokud tyto systémy na podporu produktivity neexistují, nebo v případě, že produkce biopaliv probíhá na půdě, na níž došlo k přímé změně ve využívání půdy bez významných negativních dopadů na dříve existující služby ekosystému poskytované touto půdou, včetně ochrany zásob uhlíku a biologické rozmanitosti. Členské státy a Komise by měly prozkoumat možnosti stanovení kritérií pro nalezení a certifikaci těchto systémů, které by spolehlivě dokládaly, že dané množství vstupních surovin pro výrobu biopaliv vyprodukované v rámci daného projektu nevedlo k vytěsnění produkce pro jiné účely než pro účely výroby biopaliv a že bylo vyrobeno v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost biopaliv. Lze zohlednit pouze takové množství vstupních surovin, které by odpovídalo skutečnému omezení uvedeného vytěsňování, jehož bylo díky danému režimu dosaženo.

(28)

Je třeba uvést do souladu pravidla pro používání standardních hodnot, aby se zajistilo rovné zacházení s producenty bez ohledu na to, kde výroba probíhá. Zatímco třetí země smějí používat standardní hodnoty, musí výrobci Unie používat skutečné hodnoty, pokud jsou vyšší než standardní hodnoty nebo pokud daný členský stát nepředložil zprávu, čímž se zvyšuje jejich administrativní zátěž. Stávající pravidla by se tudíž měla zjednodušit tak, aby používání standardních hodnot nebylo omezeno na oblasti v Unii zahrnuté do seznamů uvedených v čl. 19 odst. 2 směrnice 2009/28/ES a čl. 7d odst. 2 směrnice 98/70/ES.

(29)

V důsledku vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v platnost je třeba pravomoci svěřené Komisi podle směrnic 2009/28/ES a 98/70/ES uvést do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU.

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).

(31)

Za účelem přizpůsobení směrnice 98/70/ES vědeckotechnickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění odhadovaných typických a standardních hodnot pro způsoby výroby biopaliv a úpravu přípustných analytických metod týkajících se specifikací paliv a povolené odchylky tlaku par u benzinu obsahujícího bioethanol a také pokud jde o stanovení standardních hodnot pro emise skleníkových plynů v případě obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a v případě zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy.

(32)

Za účelem přizpůsobení směrnice 2009/28/ES vědeckotechnickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o možná doplnění seznamu vstupních surovin pro výrobu biopaliv a paliv, jejichž příspěvek k dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 4 uvedené směrnice by měl být považován za dvojnásobek jejich energetického obsahu, a pokud jde o doplnění odhadovaných typických a standardních hodnot pro způsoby výroby biopaliv a biokapalin a o přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, jak je uvedeno v příloze III směrnice 2009/28/ES.

(33)

Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla při uplatňování směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(34)

Komise by měla na základě nejlepších a nejaktuálnějších vědeckých důkazů přezkoumat účinnost opatření zavedených touto směrnicí při omezování dopadu emisí skleníkových plynů vyplývajícího z nepřímé změny ve využívání půdy a hledat způsoby, jak dále minimalizovat tento dopad.

(35)

Je důležité, aby Komise neprodleně předložila ucelený návrh rentabilní a technicky neutrální politiky na období po roce 2020, a vytvořila tak dlouhodobou perspektivu pro investice do udržitelných biopaliv s nízkým rizikem vzniku nepřímé změny ve využívání půdy a do dalších prostředků dekarbonizace odvětví dopravy.

(36)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (8) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(37)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zajištění jednotného trhu s palivy pro silniční dopravu a nesilniční pojízdné stroje a zajištění dodržování minimální úrovně ochrany životního prostředí při používání těchto paliv, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)

Směrnice 98/70/ES a 2009/28/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1)

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

2)

Článek 7a se mění takto:

3)

Článek 7b se mění takto:

4)

Článek 7c se mění takto:

5)

Článek 7d se mění takto:

6)

V článku 7e se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Zprávy Komise určené Evropskému parlamentu a Radě a uvedené v čl. 7b odst. 7, čl. 7c odst. 2 a 9 a v čl. 7d odst. 4 a 5, jakož i zprávy a informace předložené v souladu s čl. 7c odst. 3 prvním a pátým pododstavcem a čl. 7d odst. 2 se připravují a předávají pro účely směrnice 2009/28/ES a této směrnice.“

7)

Článek 8 se mění takto:

8)

V článku 8a se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   S ohledem na posouzení provedené pomocí zkušební metodiky uvedené v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada na základě legislativního návrhu Komise revidovat maximální hodnotu obsahu MMT v palivu podle odstavce 2.“

9)

V čl. 9 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

10)

Článek 10 se mění takto:

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. října 2015.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm uvedena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

12)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro jakost paliv. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

2.   Ve věcech týkajících se udržitelnosti biopaliv podle článků 7b, 7c a 7d je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, uvedený v čl. 25 odst. 2 směrnice 2009/28/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

13)

Příloha IV se mění a příloha V doplňuje v souladu s přílohou I této směrnice.

1)

V čl. 2 druhém pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).“"

2)

Článek 3 se mění takto:

3)

V článku 5 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a, kterými přizpůsobuje energetický obsah paliv používaných v odvětví dopravy uvedený v příloze III vědeckotechnickému pokroku.“

4)

V článku 6 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Členské státy se mohou dohodnout na uzavření ujednání za účelem statistického převodu určitého množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu do jiného členského státu. Převáděné množství se:

2.   Ujednání uvedená v odstavci 1 tohoto článku ohledně čl. 3 odst. 1, 2 a 4 mohou být v platnosti po dobu jednoho roku nebo více let. Musí být oznámena Komisi nejpozději tři měsíce po skončení každého roku, ve kterém jsou v platnosti. Informace podávané Komisi zahrnují množství a cenu dotčené energie.“

5)

Článek 17 se mění takto:

6)

Článek 18 se mění takto:

7)

Článek 19 se mění takto:

8)

Článek 21 se zrušuje.

9)

V čl. 22 odst. 1 se druhý pododstavec mění takto:

10)

Článek 23 se mění takto:

11)

Článek 25 se nahrazuje tímto:

„Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro obnovitelné zdroje energie. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

2.   V záležitostech týkajících se udržitelnosti biopaliv a biokapalin je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 25a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 5. října 2015.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

13)

Příloha V se mění a přílohy VIII a IX se doplňují v souladu s přílohou II této směrnice.

a)

účinnost opatření zavedených touto směrnicí při omezování emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin. V tomto ohledu budou součástí této zprávy nejnovější dostupné informace týkající se klíčových předpokladů ovlivňujících výsledky modelování emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin, včetně naměřených tendencí v zemědělských výnosech a produktivitě, přidělování vedlejších produktů a pozorované míry změn v celosvětovém využívání půdy a odlesňování a případného dopadu politik Unie, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství, se zapojením zúčastněných stran do provádění tohoto přezkumu;

b)

účinnost pobídek pro biopaliva ze vstupních surovin, jež nevyužívají půdu, a z nepotravinářských plodin podle čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES, včetně toho, zda se očekává, že celá Unie bude v roce 2020 využívat 0,5 procentního bodu energetického obsahu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy prostřednictvím biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX;

c)

dopad zvýšené poptávky po biomase na odvětví využívající biomasu;

d)

možnost stanovení kritérií pro určení a certifikaci biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy, jež by byly vyráběny v souladu s kritérii udržitelnosti uvedenými ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES, za účelem případné aktualizace přílohy V směrnice 98/70/ES a přílohy VIII směrnice 2009/28/ES;

e)

možné hospodářské a environmentální přínosy a rizika vyšší produkce a vyššího využívání zvláštních nepotravinářských plodin pěstovaných především pro energetické účely, a to i za použití údajů týkajících se stávajících projektů;

f)

relativní podíl bioetanolu a bionafty na trhu Unie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v benzinu. Komise posoudí rovněž faktory ovlivňující podíl energie z obnovitelných zdrojů v benzinu, jakož i veškeré překážky bránící jejich zavedení. Toto posouzení zahrnuje náklady, normy pro paliva, infrastrukturu a klimatické podmínky. Komise může případně doporučit způsoby, jak zjištěné překážky překonat; a

g)

zjištění, které členské státy se rozhodly uplatňovat limit na množství biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin, které jsou pěstovány jako hlavní plodina na zemědělské půdě především k energetickým účelům, v zájmu splnění cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES, a zda se vyskytly potíže s uplatňováním či plněním cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES. Komise rovněž posoudí, do jaké míry jsou biopaliva vyráběná z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin, které jsou pěstovány jako hlavní plodina na zemědělské půdě především k energetickým účelům dodávána v zájmu plnění cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES nad úrovněmi, které mohou přispět k plnění cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES. Předmětem posouzení je také hodnocení dopadu na nepřímou změnu ve využívání půdy a nákladová efektivnost tohoto přístupu členských států.

a)

zavedení upravených odhadovaných emisních faktorů nepřímé změny ve využívání půdy do vhodných kritérií udržitelnosti stanovených ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES;

b)

zavedení dalších opatření přijatých s cílem předcházet podvodům a bojovat proti nim, včetně návrhů dodatečných opatření, která mají být přijata na úrovni Unie;

c)

technologicky neutrální podpory udržitelných biopaliv v období po roce 2020 jako součásti rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky pro období do roku 2030.

15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/30

(1)

Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014.

(2)

Na základě přezkumu provedeného Radou by měly být některé údaje v příloze změněny a položka týkající se jedné osoby, která zemřela, by měla být vypuštěna.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/63

(1)

Ústřední protistrany vstupují mezi protistrany smluv obchodovaných na jednom či několika finančních trzích. Úvěrové riziko těchto protistran se zmírňuje složením zajištění, které se vypočítá tak, aby pokrylo veškeré možné ztráty při selhání. Ústřední protistrany přijímají jako zajištění pouze vysoce likvidní aktiva, obvykle hotovost, aby mohly dostát výzvám k úhradě variační marže, a tím umožnit rychlou likvidaci v případě selhání.

(2)

Složky penzijního systému v mnoha členských státech jsou aktivními účastníky trhu s OTC deriváty. Složky penzijního systému však obecně minimalizují svou hotovost a místo toho drží výnosnější investice, jako jsou cenné papíry, za účelem zajištění vysoké návratnosti pro důchodce. Subjekty provozující složky penzijního systému, jejichž primárním účelem je zabezpečovat dávky v důchodu, obvykle ve formě doživotních plateb, avšak také plateb vyplácených dočasně nebo jednorázově, obvykle minimalizují držbu prostředků v hotovosti, aby maximalizovaly efektivnost a návratnost pro své pojistníky. Stanovení požadavku, aby tyto subjekty prováděly clearing OTC derivátových smluv centrálně, by tak mělo za následek přesun významné části jejich aktiv do hotovosti, aby mohly plnit průběžné maržové požadavky ústředních protistran.

(3)

V ustanovení čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 je proto uvedeno, že po dobu tří let po vstupu uvedeného nařízení v platnost se povinnost clearingu stanovená v článku 4 nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému. Přechodné období se vztahuje rovněž na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě selhání.

(4)

V zájmu celkového hodnocení současné situace připravila Komise v souladu s čl. 85 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 zprávu, v níž hodnotí, zda ústřední protistrany vyvinuly nezbytné úsilí k nalezení vhodných technických řešení pro převod nehotovostního kolaterálu jako variační marže složkami penzijního systému. V zájmu provedení tohoto posouzení zadala Komise vypracování základní studie o řešeních pro převod nehotovostního kolaterálu složkami penzijního systému na ústřední protistrany, jakož i o dopadu v případě, že bude výjimka zrušena a nebude nalezeno jiné řešení, pokud jde o snížení důchodového příjmu pro příjemce důchodu dotčených složek penzijního systému.

(5)

V souladu se zjištěními své zprávy se Komise domnívá, že ústřední protistrany až dosud nevyvinuly dostatečné úsilí nezbytné k vypracování vhodných technických řešení a že se negativní dopad centrálně zúčtovaných OTC derivátových smluv na důchodové dávky budoucích důchodců nemění.

(6)

Tříleté přechodné období uvedené v čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měla být prodlouženo o dva roky.

(7)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby k prodloužení stávajících přechodných období došlo před jejich uplynutím nebo co nejdříve poté. Pozdější vstup v platnost by mohl u složek penzijního systému vyvolat právní nejistotu ohledně skutečnosti, zda se musí začít připravovat na nadcházející povinnosti clearingu,

15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/65

(1)

V souladu s článkem 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 se při výpočtu příspěvku z veřejných zdrojů musí zohlednit příjmy vytvořené operacemi.

(2)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví použití paušálních procentních sazeb příjmů na operace v sektoru výzkumu, vývoje a inovací bez výpočtu diskontovaného čistého příjmu.

(3)

Na základě údajů z minulých let by paušální sazba pro čisté příjmy vytvořené v sektoru výzkumu, vývoje a inovací měla být stanovena na 20 %, aby nedocházelo k nadměrnému financování a narušení trhu,

15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/67

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 3. září 2015 schválil Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN zařazení jedné osoby na seznam výboru pro sankce proti síti Al-Kajdá uvádějící osoby, skupiny a subjekty, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů.

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by tudíž měla být odpovídajícím způsobem aktualizována.

(4)

Aby byla zajištěna účinnost opatření stanovených tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost neprodleně,

15.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 239/69

(1)

Nařízením (ES) č. 599/2008 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo v rozmezí od 0 EUR do 198 EUR za tunu na dovoz monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně „bionafty“, buď v čisté formě nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, v té době kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209820), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009120), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009920), ex 2710 19 41 (kód TARIC 2710194120), 3824 90 91, ex 3824 90 97 (kód TARIC 3824909787), a pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“). Antidumpingové clo uložené uvedeným nařízením je zde dále označováno jako „stávající opatření“.

(2)

Na základě šetření možného obcházení rozšířila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 444/2011 (3) konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 599/2009 na dovoz bionafty zasílané z Kanady, bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, s výjimkou bionafty vyrobené společnostmi BIOX Corporation, Oakville a Rothsay Biodiesel, Guelph, Ontario, Kanada. Stejným nařízením Rada rovněž rozšířila konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 599/2009 na dovoz bionafty ve formě směsi obsahující 20 % hmotnostních nebo méně monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, pocházející ze Spojených států amerických.

(3)

Nad rámec tohoto řízení jsou v současnosti v platnosti antidumpingová opatření na dovoz bionafty z Argentiny a Indonésie (4).

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření (5) uložených na dovoz bionafty pocházející z USA obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podala dne 9. dubna 2014 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“ nebo „EBB“) jménem výrobců v Unii představujících více než 25 % celkové výroby bionafty v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 10. července 2014 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (6).

(7)

Ve stejný den zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti týkající se platných antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz bionafty pocházející z USA. Jde o souběžné, ale samostatné řízení, které je upraveno samostatným nařízením.

(8)

Šetření týkající se pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2013 do 30. června 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v USA a orgány USA, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje se zajištěním zeměpisného rozložení. Tento předběžný vzorek tvořilo sedm výrobců v Unii se sídlem v sedmi různých členských státech, kteří představovali téměř 30 % výroby bionafty v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(13)

Jedna společnost se sídlem v Itálii požádala o zařazení do vzorku. Tato společnost však zahájila svou činnost až koncem roku 2013 poté, co získala zařízení na výrobu bionafty od jiného italského výrobce bionafty, jenž byl zařazen do předběžného vzorku. Jelikož nebyly k dispozici historické údaje nezbytné pro zhodnocení důležitých trendů v posuzovaném období a vzhledem k tomu, že jiná italská společnosti již byla zařazena do předběžného vzorku, bylo rozhodnuto nezařadit tuto společnost do vzorku.

(14)

Národní rada USA pro bionaftu (US National Biodiesel Board) (dále jen „NBB“) uvedla, že předběžně vybraný vzorek se liší od vzorku vybraného v předchozím šetření týkajícím se bionafty a označila dvě společnosti se značným objemem výroby a prodeje, které nebyly zařazeny do nynějšího předběžného vzorku. Tyto dvě společnosti, které označila NBB, však buď byly ve spojení s jinou společností s vyšším objemem prodeje, která již byla zařazena do vzorku, nebo měly nižší objem prodeje než předběžně vybraná společnost v témže členském státě. Proto by zařazení kterékoli z těchto dvou společností nezměnilo reprezentativnost předběžně vybraného vzorku. Předběžně vybraný vzorek byl proto potvrzen jako reprezentativní vzorek výrobního odvětví Unie.

(15)

Po poskytnutí informací vláda USA prohlásila, že vzorek představující 30 % výrobního odvětví Unie nelze považovat za reprezentativní pro odvětví bionafty v Unii jako celku a že mikroukazatele měly být analyzovány na širším základě. Vláda USA se odvolává na nález odvolacího orgánu WTO ve věci ES – Fasteners, podle něhož byl vzorek 27 % považován za nízký v poměru k celku a významný podíl by představoval jen v případě roztříštěného odvětví.

(16)

Komise, na rozdíl od závěrů ve věci Fasteners, definovala pro účely tohoto šetření výrobní odvětví Unie jako celé odvětví, nikoli pouze společností zařazené do vzorku (93. bod odůvodnění). Kromě toho byly všechny makroukazatele posuzovány na základě celého odvětví, zatímco jen některé mikroukazatele byly analyzovány na úrovni společností zařazených do vzorku. Celková analýza situace výrobního odvětví Unie však vycházela z posouzení jak mikroukazatelů, tak makroukazatelů. Výrobní odvětví Unie je každopádně považováno za roztříštěné, poněvadž jej tvoří více než 200 výrobců se sídlem v celé Unii a většina jsou malé a střední podniky. Komise proto dospěla k závěru, že vzorek představující 30 % výrobního odvětví Unie je reprezentativní, a toto tvrzení se proto zamítá.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(18)

Jen několik málo dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(19)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v USA, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala stálou misi USA při Evropské unii, aby označila nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(20)

Komisi odpovědělo 27 výrobců v USA, ale jen devět z nich poskytlo údaje o vývozu nebo domácím prodeji požadované v příloze I oznámení o zahájení přezkumu za účelem výběru vzorku. Během období přezkumného šetření ani jeden z nich do Unie nevyvážel. Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců s největším objemem domácího prodeje a prodeje na vývoz. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány USA konzultováni ohledně výběru vzorku. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(21)

Žádný z výrobců zařazených do vzorku neposkytl odpovědi na dotazník ve stanovené lhůtě. Dne 7. října 2014 Komise upozornila tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku, že neposkytli odpovědi.

(22)

Dne 10. října 2014 jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku informoval Komisi, že se rozhodl na dotazník neodpovídat. Další dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali o prodloužení lhůty v různé délce, které bylo poskytnuto, ale přesto úplné odpovědi nedošly.

(23)

Dne 10. listopadu 2014 Komise zaslala dopis, ve kterém informovala tři společnosti zařazené do vzorku o tom, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení a založit závěry šetření na dostupných údajích. Orgány USA byly o tomto záměru rovněž informovány. Konec lhůty pro předložení připomínek k dopisu byl stanoven na 21. listopad 2014.

(24)

Do 21. listopadu 2014 dvě společnosti zařazené do vzorku nereagovaly vůbec a ostatní společnosti zařazené do vzorku vysvětlily, že lhůta nebyla dostačující, aby předložily své odpovědi.

(25)

Komise proto dospěla k závěru, že žádný z vyvážejících výrobců v USA zařazených do vzorku nespolupracoval při šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. V důsledku toho se Komise rozhodla použít ustanovení článku 18 základního nařízení, tj. že kladná nebo záporná zjištění mohou být učiněna na základě dostupných údajů.

(26)

Společnost Cargill Inc. konstatovala, že nařízením (ES) č. 599/2009 bylo stanoveno zanedbatelné dumpingové rozpětí, a proto uložilo 0 % konečné antidumpingové clo na bionaftu pocházející z USA vyrobenou a vyvezenou touto společností. Dále poznamenala, že podle zjištění ve zprávě odvolacího orgánu WTO pod názvem „Mexico Rice“ (7) vyvážející výrobce, u něhož v rámci původního šetření nebyl zjištěn dumping, nemůže být předmětem přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření.

(27)

Společnost Cargill Inc. proto žádala, aby byla nadále osvobozena od antidumpingového cla bez ohledu na výsledek přezkumu před pozbytím platnosti. Tato žádost byla přijata.

(28)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dovozcům, kteří nejsou ve spojení, obchodníkům a uživatelům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.

(29)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

(30)

Dne 3. června 2015 poskytla Komise všem zúčastněným stranám základní fakta a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná antidumpingová opatření, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily. Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a případně zohlednila.

(31)

Po poskytnutí konečných informací NBB požádala o slyšení a byla vyslechnuta před úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

(32)

Přezkoumávaný výrobek je stejný jako výrobek, jenž byl předmětem v šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření (dále jen „původní šetření“), tj. monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně „bionafta“, buď v čisté formě, nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, pocházející z USA (dále jen „přezkoumávaný výrobek“), v současnosti kódů KN ex 1516 20 98, ex 1518 00 91, ex 1518 00 99, ex 2710 19 43, ex 2710 19 46, ex 2710 19 47, ex 2710 20 11, ex 2710 20 15, ex 2710 20 17, ex 3824 90 92, ex 3826 00 10 a ex 3826 00 90.

(33)

Bionafta je obnovitelné palivo používané v odvětví dopravy pro naftové motory. Konvenční motory však nemohou používat čistou bionaftu, ale směs minerální nafty a omezeného množství bionafty.

(34)

V bionaftě vyráběné v USA jsou převážně „methylestery mastných kyselin“ (FAME) získávané ze široké škály rostlinných olejů (sójového oleje, palmového oleje, řepkového oleje) a použitých fritovacích olejů, živočišných tuků nebo biomasy, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu bionafty. Výraz „ester“ se používá ve spojení s transesterifikací rostlinných olejů, konkrétně míšení oleje s alkoholem. Výraz „methyl“ označuje methanol; je nejběžněji používaným alkoholem v daném procesu, přestože při výrobě lze použít rovněž ethanol, což dává vzniknout „ethylesterům mastných kyselin“.

(35)

Všechny druhy bionafty a bionafty ve směsích mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro jejich výrobu nebo odlišnosti ve výrobním postupu, tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odchylky přezkoumávaného výrobku nemění jeho základní vymezení, jeho vlastnosti nebo to, jak jej vnímají různé strany. Zejména z pohledu koncového uživatele motorové nafty nehraje roli, zda směs, jež je k dispozici u čerpacích stanic, byla vyrobena z některé konkrétní vstupní suroviny pro výrobu bionafty.

(36)

Stejně jako v původním šetření má bionafta prodávaná na domácím trhu v USA a bionafta z USA prodávaná na vývoz stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití. Stejně tak i bionafta vyráběná a prodávaná v Unii výrobním odvětvím Unie má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití jako výrobek vyvážený z USA do Unie. Pro účely stávajícího šetření jsou tedy ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení obdobnými výrobky.

(37)

Vláda USA tvrdila, že nafta z biomasy (8) je širší kategorie výrobků než přezkoumávaný výrobek. Jak je však uvedeno v nařízení o uložení prozatímního vyrovnávacího cla v původním šetření (9), všechny druhy bionafty a směsí bionafty, včetně nafty z biomasy, jsou považovány za paliva na bázi bionafty a jsou součástí legislativního balíčku týkajícího se energetické účinnosti, obnovitelné energie a alternativních paliv. Důvodem je, že bionafta vyrobená z biomasy má stejné nebo velmi podobné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití jako bionafta vyrobená z jiných zdrojů. Zjištění z původního šetření nezpochybnila žádná zúčastněná strana a zůstává v platnosti i v tomto přezkumu před pozbytím platnosti. Komise proto toto tvrzení vlády USA odmítá.

(38)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k pokračování nebo obnovení dumpingu, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(39)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany výrobců zařazených do vzorku, o níž byla zmínka v 25. bodě odůvodnění, nebylo možné provést analýzu na základě ověřených údajů od výrobců v USA. Komise proto využila následující zdroje informací: údaje, které poskytli někteří výrobci bionafty v USA v zahajovací fázi řízení v odpovědi na dotazníky za účelem výběru vzorků, Eurostat, žádost o přezkum před pozbytím platnosti, následná podání žadatele, Národní rada USA pro bionaftu (dále jen „NBB“), webové stránky Úřadu USA pro energetické informace (EIA) a Ministerstva energetiky USA a Komise USA pro mezinárodní obchod.

(40)

Po uložení opatření v roce 2009 poklesl dovoz bionafty z USA do Unie téměř na nulu, v roce 2013 a během období přezkumného šetření bylo vyvezeno pouze velmi malé množství. Za těchto okolností nebylo považováno za relevantní posuzovat úroveň dumpingu během období přezkumného šetření. Lze proto učinit závěr, že během období přezkumného šetření nedocházelo k pokračování dumpingu.

(41)

Komise analyzovala, zda byla prokázána pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány zejména tyto prvky: vztah mezi cenami výrobku vyráběného a prodávaného v Unii a v USA, vztah mezi vývozními cenami do třetích zemí a cenami v USA, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, nevyužité kapacity, obcházení opatření a absorpce.

(42)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci amerických výrobců bionafty využila Komise v průběhu období přezkumného šetření ke stanovení domácí prodejní ceny bionafty v USA tři zdroje informací: i) odpovědi na dotazník rozeslaný v počáteční fázi za účelem výběru vzorku, které došly od mnoha výrobců bionafty v USA; ii) informace od NBB vycházející z informací, které shromáždil znalec trhu jménem „Jacobsen“; a iii) informace od žadatele vycházející z informací shromážděných organizací Oil Price Information Service.

(43)

Údaje z těchto tří zdrojů obsahují ceny na různých obchodních úrovních a za různých podmínek Incoterm. Hodnoty jsou však velmi podobné. Průměrná hodnota z těchto tří zdrojů činí 1 196,93 USD za tunu. Při průměrném směnném kurzu EUR/USD během období přezkumného šetření (1 EUR = 1,356 USD) to odpovídá vnitrostátní prodejní ceně v USA ve výši 883 EUR za tunu (10).

(44)

Průměrná cena ze závodu bionafty prodávané v Unii výrobci v Unii během období přezkumného šetření, jak je uvedena níže v tabulce č. 8, činila 905 EUR za tunu (1 227,18 USD).

(45)

Výrobci v USA, pokud chtějí znovu vstoupit na trh Unie, by museli prodávat za cenu nižší než 905 EUR za tunu. Jejich konečná cena by měla pokrývat náklady na námořní dopravu a pojištění a stávající clo (6,5 %), které se vztahuje na bionaftu. Podle údajů získaných v průběhu šetření by to představovalo přibližně 100 EUR za tunu. Komise došla k této částce na základě výše cla, nákladů na dopravu a nákladní dopravu, jak je vypočetla NBB (přibližně 94 EUR) a zaokrouhlila je na 100 EUR tak, aby zahrnovaly rovněž některé dodatečné náklady po dovozu.

(46)

V důsledku toho, pokud by američtí výrobci obnovili vývoz do EU, museli by tak učinit na úrovni ceny ze závodu (méně než 805 EUR za tunu), která by byla nižší než jejich prodejní ceny na domácím trhu v USA, tedy za dumpingovou cenu. Na základě okolností podrobněji popsaných v 63. a 71. bodě odůvodnění, které se týkaly vývozních cen do třetích zemí a volné kapacity, je pravděpodobné, že výrobci v USA by obnovili vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, což by jim umožnilo snížit jednotkové výrobní náklady, jak je podrobněji vysvětleno v 72. bodě odůvodnění níže.

(47)

Po poskytnutí konečných informací NBB zpochybnila přesnost průměrné prodejní ceny na domácím trhu, jak ji stanovila Komise, a připomněla, že v jednom ze svých dřívějších podání uvedla nižší hodnotu (789,36 EUR za tunu) na základě cen od Ministerstva energetiky USA.

(48)

Komise toto tvrzení odmítá z následujících důvodů:

(49)

Pokud jde o průměrnou cenu podle NBB, nelze ji považovat za přesný základ, neboť představuje maloobchodní cenu, a nikoli cenu ze závodu. Přesněji řečeno, NBB uvedla průměrnou měsíční prodejní cenu (u čerpací stanice) bionafty v USA v červenci 2014, měřenou v ekvivalentu galonů benzinu a za použití směnného kurzu platného pouze v jediném časovém okamžiku, tj. dne 19. září 2014.

(50)

Pokud jde o průměrnou cenu vypočtenou Komisí, jde o přiměřenou hodnotu s přihlédnutím k tomu, že byla vypočtena s využitím nejlepších dostupných údajů vzhledem k tomu, že američtí výrobci nespolupracovali. Jedná se o průměr cen deklarovaných některými výrobci v USA v zahajovací fázi, cen shromážděných znaleckou firmou „Jacobsen“ a poskytnutých samotnou NBB a cen shromážděných organizací OPIS a poskytnutých organizací EBB. Šlo o prostý průměr vzhledem k tomu, že chyběly informace o množství, které by umožnily výpočet váženého průměru. Přesto byly tyto tři hodnoty byly velmi podobné. Podmínky Incoterm a obchodní úroveň nebyly známy a nemohly být zohledněny. Nicméně ceny organizace OPIS byly upraveny tak, aby zohledňovaly přiměřené náklady na dopravu v rámci USA. S ohledem na značný rozdíl mezi domácí a vývozní cenou by žádná úprava z titulu podmínek Incoterm a obchodní úrovně nezměnila závěr, že pokud by výrobci v USA chtěli obnovit prodej do Unie, museli by prodávat za dumpingové ceny.

(51)

NBB rovněž zpochybnila částku 100 EUR za tunu použitou k výpočtu spolehlivé průměrné vývozní ceny vycházejíc z průměrné ceny bionafty v Unii, a místo toho navrhla použít částku 110,49 EUR. Jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění výše, Komise použila pro cla, dopravní náklady a přepravu zboží částky, které navrhla NBB. Komise použila nižší částku než 16,69 EUR pouze u dodatečných nákladů po dovozu, jak požadovala NBB, protože NBB neprokázala, že by výše nákladů po dovozu měla činit 2 % hodnoty CIF na hranicích. Rozdíl mezi odhadem Komise a odhadem NBB je v každém případě jen okrajový a nic nemění na závěru o pravděpodobnosti dumpingu, a to i s přihlédnutím k tomu, že v tomto ohledu nebyl vyžadován přesný výpočet dumpingu.

(52)

NBB uvedla, že stejně jako při původním šetření, měla být povolena úprava o fyzické rozdíly, čím by se zohlednilo to, že hlavní vstupní surovinou používanou pro výrobu bionafty v USA jsou sójové boby, zatímco hlavní vstupní surovinou používanou v Unii je řepkový olej, který má vyšší jakost a je dražší.

(53)

Tato námitka musí být zamítnuta. V původním šetření byla povolena úprava na základě srovnání ověřených údajů od amerických výrobců a výrobců v Unii. Jelikož výrobci v USA při stávajícím přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovali, Komise nemohla stanovit, že úprava by měla být povolena. Zadruhé, pokud měla být povolena nějaká úprava, Komise nemohla určit úroveň takové úpravy. Okolnosti, které panovaly v době původního šetření, se změnily a především již není stejná skladba vstupních surovin používaných v EU i v USA pro výrobu bionafty. NBB také požadovala úpravu ve výši 10 %, leč tuto úroveň úpravy nijak nepodložila.

(54)

NBB a vláda USA tvrdily, že domácí cena v USA je vyšší než pravděpodobná vývozní cena do Unie, a výrobci v USA by proto raději zvýšily svůj domácí prodej než vývoz do Unie, zejména s ohledem na zvýšenou spotřebu ve Spojených státech.

(55)

Toto tvrzení je nepodložené a mělo by být zamítnuto. Spotřeba v USA se v posledních letech zvýšila hlavně v důsledku politiky vlády, jako jsou pobídky a závazné cíle stanovené v programu obnovitelných paliv a subvenční programy, programy na podporu výroby a mísení bionafty. Na základě údajů od samotné NBB spotřeba bionafty v USA v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 klesla. Neexistují žádné důkazy o tom, že spotřeba se v letech 2015 a 2016 zvýší. Naopak, z veřejně dostupných informací (11) vyplývá, že závazné cíle pro používání obnovitelných pohonných hmot i v USA se v nadcházejících letech nezmění. Proto je pravděpodobnější, že současná úroveň spotřeby v USA zůstane stabilní, než že se zvýší. Vzhledem k tomu, že v USA je přebytečná kapacita (69. bod odůvodnění a násl.), výrobci v USA by měli stále zájem vyvážet do Unie, i kdyby prodávali za nižší ceny, než jsou ceny na domácím trhu, a přitom by stále pokrývali své variabilní náklady.

(56)

NBB uvedla, že Komise měla vysvětlit, jak by zvýšený objem výroby snížil výrobní náklady výrobců v USA. V tomto ohledu je třeba bez dalšího uvést, že vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise nemohla provést přesný výpočet dopadu vyšších objemů výroby na náklady amerických výrobců. Z ekonomického hlediska je však jasné, že pokud se fixní náklady rozdělí na větší objem výroby, jednotkové výrobní náklady se sníží. To platí i tehdy, když při výrobě bionafty tvoří hlavní část nákladů variabilní náklady a závisí na použitých surovinách, jak tvrdí NBB. Fixní náklady přesto musí být přepočítány na celkový objem výroby. Z informací od výrobního odvětví Unie vyplynulo, že cena vstupních surovin tvoří významnou část výrobních nákladů, ale přesný procentuální podíl závisí na použité vstupní surovině, do jaké míry je společnost vertikálně integrovaná a na prodejních, režijních a správních nákladech společnosti. Za těchto okolností se mohla Komise důvodně domnívat, že zvýšená výroba by snížila výrobní náklady výrobců v USA. Jinak by tomu bylo pouze v případě, že vývozní cena by byla tak nízká, že by nezahrnovala ani cenu vstupních surovin, ale NBB nepředložila žádné poznámky, které by takový scénář podpořily.

(57)

Další prvek, který odůvodňuje závěr, že obnovení dumpingu je pravděpodobné, vychází z analýzy modelu vývozu americké bionafty do třetích zemí během období přezkumného šetření. Komise nahlédla do databáze Komise USA pro mezinárodní obchod a vytěžila z ní objemy a ceny vývozu bionafty pod kódem HTS 382600 v období přezkumného šetření. Objem vývozu do všech zemí (včetně EU) činil 567 018 tun. Průměrná cena za tunu během období přezkumného šetření činila 753,34 EUR vyplaceně k boku lodi. Komise vypočítala průměrnou prodejní cenu v USD za tunu a srovnala ji s průměrnou cenou na domácím trhu v USA (jež byla stanovena tak, jak je vysvětleno v 42. bodě odůvodnění). Následuje shrnutí zjištění:

Tabulka č. 1

Objem vývozu a vývozní ceny USA během období přezkumného šetření

(58)

Z tabulky vyplývá, že výrobci v USA zřejmě v současné době prodávají do třetích zemí za dumpingové ceny, přičemž vývozní ceny jsou o 3 % až 59 % nižší než ceny na domácím trhu. Komise proto dospěla k závěru, že jelikož výrobci v USA v současné době prodávají do třetích zemí za dumpingové ceny, je pravděpodobné, že by do EU také vyváželi za dumpingové ceny, kdyby odklonili část svého dosavadního vývozu na jiné trhy.

(59)

Po poskytnutí konečných informací NBB zpochybnila přesnost vývozních údajů, jelikož kód celního sazebníku použitý pro posouzení objemu vývozu (38 26 00) zahrnuje další výrobky, a proto nelze vývozní cenu srovnávat s cenou bionafty na domácím trhu.

(60)

Komise použila tento kód, protože sama vláda USA prohlásila ve své druhé doplňující odpovědi na dotazník ze dne 19. prosince 2014, že tento kód se používá od roku 2012 na poskytování přesných statistických informací o vývozu bionafty z USA. Ačkoli tento kód nadhodnocuje hodnotu vyváženého dotčeného výrobku, činí tak v mnohem menší míře, než kódy používané v minulosti. Orgány USA dospěly k závěru, že tento kód dává poměrně přesnou představu o hodnotě vývozu.

(61)

NBB uvedla, že domácí ceny, které vypočítala Komise, nelze srovnávat s vývozními cenami uvedenými v databázi ITC, a tudíž nelze použít ani Komisí vypočítaná dumpingová rozpětí.

(62)

V přezkumu před pozbytím platnosti není třeba počítat nová dumpingová rozpětí. V tomto případě se po uložení opatření dumpingový vývoz zastavil, takže analýza se zaměřila na pravděpodobnost, že dumpingový vývoz se obnoví. Vzhledem k tomu, že výrobci v USA nespolupracovali, Komise použila dostupné údaje. Za těchto okolností jsou vývozní ceny do třetích zemí relevantní a mohou být použity jako ukazatele pro posouzení toho, co se stane, pokud opatření pozbudou platnosti. Konkrétněji, srovnání mezi domácími cenami a vývozními cenami do třetích zemí se nesnaží vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale naznačit pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(63)

Trh EU je přitažlivým trhem pro vývoz bionafty z USA. Soudě podle databáze Komise USA pro mezinárodní obchod, na níž se odkazuje v 57. bodě odůvodnění výše, během období přezkumného šetření činila průměrná vývozní cena do všech destinací 1 021,52 USD (753,34 EUR) za tunu. Nejvyšší průměrná vývozní cena byla do Kanady (1 167,33 USD nebo 860,86 eur za tunu) a nejnižší průměrná vývozní cena platila pro Gibraltar (753,19 USD nebo 555,45 EUR za tunu).

(64)

Tato průměrná vývozní cena je nižší než průměrná cena bionafty prodávané v Unii výrobci v Unii během období přezkumného šetření (905 EUR za tunu). I kdyby výrobci v USA museli prodávat za cenu nižší než 905 EUR za tunu, aby mohli proniknout na trh Unie, měli by stále motivaci k tomu, aby přesměrovali část současného vývozu do třetích zemí na trh Unie, protože ten je atraktivnější než některé trhy jiných třetích zemí.

(65)

NBB a vláda USA tvrdily, že současný americký prodej na vývoz do třetích zemí nebude odkloněn do Unie, protože největším vývozním trhem je Kanada, kde jsou ceny vyšší než ceny ze závodu do Unie.

(66)

Komise však měla na mysli „některé současné vývozní prodeje“, nikoli všechny. Komise netvrdila, že američtí vyvážející výrobci by zastavili vývoz do Kanady nebo tento prodej přesměrovali do Unie. Kanadu lze skutečně chápat jako atraktivní trh pro výrobce v USA, má však omezenou velikost v porovnání s trhem Unie (13), která je největším trhem s bionaftou na světě.

(67)

NBB rovněž uvedla, že stávající vývoz do Malajsie by nebyl odkloněn do Unie, protože tam roste spotřeba a nemají tam žádná cla na dovoz bionafty.

(68)

Na základě průměrných amerických vývozních cen do Malajsie, jak jsou uvedeny v databázi ITC, se však zdá, že prodej do Unie by byl pro výrobce v USA výhodnější než prodej do Malajsie, i s připočítáním běžných cel. Jak vyplývá z tabulky 1 výše, během období přezkumného šetření byly vývozní ceny do Malajsie výrazně nižší než ceny v Unii. Spotřeba v Malajsii možná poroste, ale růst může i výroba v Malajsii, která je založena zejména na palmovém oleji. Kromě toho se dá důvodně očekávat, že pokud spotřeba poroste, sousední země (Indonésie), která má významnou výrobu bionafty, zvýší vývoz do Malajsie. Toto tvrzení by proto mělo být odmítnuto.

(69)

Značná nevyužitá kapacita amerických výrobců představuje pobídku ke zvýšení výroby a prodeji bionafty za dumpingové ceny na trhu EU. Kvůli nedostatečné spolupráci výrobců v USA stanovila Komise výrobní kapacitu USA na základě dostupných informací na internetových stránkách Úřadu pro ochranu životního prostředí USA (EPA) a Úřadu USA pro energetické informace (EIA).

(70)

Výrobci bionafty v USA musí těmto dvěma úřadům hlásit (jednomu jednou ročně a druhému každý měsíc) svou stávající a plánovanou výrobní kapacitu, jakož i údaje o své výrobě, vstupech, zásobách a prodeji bionafty.

(71)

Na základě údajů EIA činila kapacita výrobců bionafty v USA v období přezkumného šetření 7 128 000 tun. Z informací, které členové NBB poskytli úřadu EPA, vyplývá, že tento objem se velmi blíží objemu, o němž informovala NBB, tedy 6 963 000 tun.

(72)

Skutečná výroba bionafty v USA během období přezkumného šetření činila 4 450 000 tun (údaje EIA), což odpovídá míře využití kapacity 62,4 % a volné kapacitě ve výši 37,6 %, tedy 2 678 000 tun. Tato volná kapacita by mohla být použita pro dodávky na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Výrobci v USA mohou totiž snadno zvýšit svou výrobu a vyvážet ji do EU a přitom mít hospodářský prospěch z vyšší míry využití kapacity a nižších jednotkových výrobních nákladů. Uvolnění volné kapacity USA pro trh Unie by mělo významný dopad, neboť představuje téměř 22 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(73)

V tomto ohledu NBB předložila řadu připomínek. NBB především poukázala na to, že skutečná výrobní kapacita USA je zřejmě nižší, než soudila Komise. Podle NBB je sice řada závodů ve Spojených státech registrována, ale ve skutečnosti je neaktivní, a tedy skutečná výrobní kapacita činí 5 409 000 tun. NBB rovněž vykázala vyšší výrobu bionafty během období přezkumného šetření na úrovni 5 084 000 tun. V důsledku toho NBB tvrdila, že využití kapacity činí přibližně 94 % a že volná kapacita, která by byla využita pro vývoz do EU, pokud by opatření byla zrušena, je malá.

(74)

Tato námitka byla zamítnuta. Údaje od NBB nebylo možné sladit s oficiálně dostupnými údaji. Výrobci bionafty v USA jsou vázáni povinností předkládat měsíčně EIA formulář (EIA-22M Měsíční přehled o výrobě bionafty), v němž uvedou, mimo jiné, údaje o roční výrobě, výrobní kapacitě a o svém provozním statusu, např. aktivní, dočasně neaktivní nebo trvale zastavený provoz. Od ledna 2013 registrovaná kapacita v jednotlivých měsících mírně kolísala, ale spíš byla celkově stabilní.

(75)

Výrobci bionafty v USA jsou mimoto povinni hlásit každoročně EPA, kromě jiných informací, jaký typ nebo typy obnovitelných paliv hodlají vyrábět nebo dovézt, a údaje o stávající a plánované výrobní kapacitě.

(76)

Registrovaná kapacita, kterou nahlásili výrobci bionafty v USA, se tedy pravidelně aktualizuje, a proto je považována za přesný zdroj. I kdyby byla registrovaná kapacita v současnosti nevyužitá či nečinná, musí se zohlednit při výpočtu volné kapacity, která je k dispozici pro zvýšení výroby a vývozu.

(77)

Kromě toho z čísel o výrobní kapacitě, která poskytla NBB, již byly vyňaty natrvalo uzavřené kapacity, jak ostatně uznala ve svém podání. Výrobní zařízení, která nejsou trvale uzavřena, mohou ze své podstaty začít znovu vyrábět, pokud se v budoucnu změní tržní podmínky (např. otevření trhu Unie). Zkouška „pravděpodobného obnovení“ v rámci přezkumu před pozbytím platnosti vyžaduje předvídavý přístup k tomu, co by se mohlo v budoucnosti stát, pokud by opatření pozbyla platnosti, nikoli pouze hodnocení situace během období přezkumného šetření.

(78)

Komise proto soudí, že stávající registrovaná kapacita představuje přesný základ pro výpočet celkové výrobní kapacity a volné kapacity v USA, a odmítá tvrzení NBB.

(79)

Po poskytnutí konečných informací NBB tvrdila, že výrobní kapacita by měla brát v úvahu nečinnou kapacitu, i když nebyla oznámena orgánům USA jako demontovaná nebo trvale uzavřená.

(80)

Ale podle pokynů EIA, které NBB citovala, „roční výrobní kapacita [je] množství bionafty, které může vyrobit zařízení v kalendářním roce za předpokladu běžných odstávek pro údržbu. Zahrnuje kapacitu nečinného zařízení, dokud zařízení není demontováno či opuštěno“. Z výše uvedeného je zřejmé, že EIA bere v úvahu všechna možná zařízení, která by se dala znovu aktivovat. Proto, na rozdíl od toho, co tvrdí NBB, zařízení, které nebylo demontováno či trvale uzavřeno, může ze své podstaty začít znovu vyrábět, pokud se podmínky v budoucnosti změní.

(81)

Komise proto usoudila, že stávající registrovaná kapacita představuje přesný základ pro výpočet celkové výrobní kapacity a volné kapacity v USA.

(82)

NBB rovněž tvrdila, že odvětví bionafty v USA není určeno k vývozu, neboť většina zařízení pro výrobu bionafty v USA vyrobí méně než 15 000 000 galonů (55 000 tun) ročně. Údajně by nebylo ekonomicky proveditelné skladovat bionaftu vyrobenou za několik týdnů pro jedinou vývozní zásilku.

(83)

Také tato námitka byla zamítnuta. Odvětví bionafty v USA může vyvážet, a před uložením platných opatření výrobci z USA také vyváželo, značné množství bionafty na trh Unie, a to v objemu až 1 137 000 tun během období šetření v rámci původního šetření (od 1. dubna 2007 do 31. března 2008). Z toho vyplývá, že v USA jsou výrobci s dostatečnou výrobní kapacitu k tomu, aby mohli vyvážet. Výrobci v USA bez dostatečné individuální výrobní kapacity pro dodávky do Unie mohou nadále zásobovat domácí trh a obchodníci mohou spojit dohromady produkci několika závodů a vyvézt ji.

(84)

A na závěr, odvětví bionafty v USA má významnou volnou kapacitu, a má proto vysokou motivaci obnovit vývoz na trh EU, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(85)

Jak je uvedeno v 2. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že antidumpingová opatření uložená v roce 2009 jsou obcházena prostřednictvím překládky přes Kanadu a změnou ve složení směsi. Existence takových praktik prokazuje zájem některých výrobců v USA o vstup na trh Unie, a to i po uložení opatření, a jsou proto považovány za známku pravděpodobnosti budoucího dumpingu.

(86)

Po poskytnutí konečných informací přišla NBB s tvrzením, že k uvedeným událostem došlo čtyři roky před obdobím přezkumného šetření a nelze z nich vyvozovat žádný závěr v aktuálním případě.

(87)

Komise soudí, že dřívější postup subjektů na stejném trhu není sám o sobě rozhodující, ale přesto by mohl být považován za známku silného zájmu výrobců v USA o proniknutí na trh Unie.

(88)

V období přezkumného šetření byla výroba bionafty v USA (4 450 000 tun) nižší než spotřeba (4 896 000 tun). V důsledku toho USA více bionafty dovážely než vyvážely. Důvodem toho by mohla být nejistota spojená s cíli povinné výroby bionafty, které stanovil standardní program obnovitelných paliv (1,28 miliard galonů, tj. 4 238 000 tun) v roce 2014 a na stejné úrovni jako v roce 2013), dále možnost, že dovezená bionafta se zapojí do standardního programu obnovitelných paliv a bude možné nárokovat daňovou úlevu za americkou bionaftu, až bude program platit. Během období přezkumného šetření činil celkový dovoz 1 072 000 tun a celkový vývoz 567 000 tun. Jestliže však v posuzovaném období nebyla dostupná výrobní kapacita použita pro uspokojení domácí poptávky, je málo pravděpodobné, že by tato volná výrobní kapacita mohla být použita pro stejný účel v budoucnu. Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla výrobní kapacita v USA (7 128 000 tun) mnohem vyšší než domácí spotřeba. To znamená, že pokud se nabídnou příležitosti na exportních trzích, výrobci v USA budou mít motivaci a pravděpodobně využijí svou volnou kapacitu. Pokud by mohli využít volnou kapacitu pro uspokojení domácí spotřeby, už by tak učinili.

(89)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že trh Unie je velmi přitažlivý, protože je největším světovým trhem a platí na něm významné unijní a vnitrostátní pobídky ke spotřebě bionafty. Výrobcům v USA by se tedy hodilo využívat svou volnou kapacitu v plném rozsahu a převést jistou část svého méně ziskového vývozu z jiných třetích zemí na trh Unie.

(90)

Po poskytnutí konečných informací přišla NBB s tvrzením, že během období přezkumného šetření byla spotřeba bionafty v USA vyšší než výroba a z toho tedy vyplývá, že američtí výrobci nemají volnou kapacitu, kterou by mohli využít k proniknutí na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(91)

Komise usoudila, že zjištěná volná kapacita v USA, která by se mohla využít k uspokojení celé spotřeby v USA, leč v současné době se k tomuto účelu nevyužívá, bude se vší pravděpodobností použita k uspokojení jiných trhů, kde je poptávka, a to zejména na trhu Unie, kde vyvážející výrobci v USA momentálně nepůsobí. Komise zdůraznila, že výrobní kapacita je v USA výrazně vyšší než spotřeba, a proto je nevyužitá kapacita k dispozici pro vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(92)

Vzhledem ke značné volné kapacitě amerického odvětví a přitažlivosti trhu Unie, pokud jde o velikost a prodejní ceny, a zejména vzhledem k cenám amerického vývozu do třetích zemí a historii minulého obcházení opatření dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z USA se pravděpodobně obnoví, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(93)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v období přezkumného šetření přibližně 200 výrobců. Tyto společnosti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(94)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na téměř 11 600 000 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například informací uvedených v žádosti, a údajů od výrobců v Unii během šetření. Jak je uvedeno v 12. až 13. bodě odůvodnění výše, do vzorku bylo vybráno sedm výrobců v Unii, kteří představují téměř 30 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(95)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkové výroby minus vývoz plus dovoz ze třetích zemí. Objemy dovozu a vývozu byly získány z údajů Eurostatu.

(96)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka č. 2

Spotřeba v Unii

(97)

Na základě výše uvedených skutečností se spotřeba bionafty v Unii v posuzovaném období zvýšila o 11 %.

(98)

Jak je uvedeno v 40. bodě odůvodnění výše, podle údajů Eurostatu od uložení opatření v roce 2009 klesl dovoz bionafty z USA do Unie téměř na nulu.

(99)

Dovoz z dotčené země do Unie a jeho podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka č. 3

Objem dovozu a podíl USA na trhu

(100)

Během období přezkumného šetření byl dovoz bionafty z USA do Unie zanedbatelný a nemohl smysluplně posloužit jako základ pro výpočet cenového podbízení.

(101)

Proto byla provedena analýza mezi průměrnou cenou bionafty vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie a průměrnou cenou bionafty vyvezené z USA do třetích zemí během období přezkumného šetření na základě statistických údajů Komise USA pro mezinárodní obchod. Jak je uvedeno výše v 63. bodě odůvodnění, průměrná vývozní cena pro všechny země činila přibližně 753 EUR za tunu vyplaceně k boku lodi. Za účelem výpočtu pravděpodobné a přiměřené vývozní ceny do Unie by bylo třeba připočítat k této průměrné vývozní ceně náklady na dopravu a pojištění, jakož i clo 6,5 % a náklady vzniklé po dovozu, tedy odhadem asi 100 EUR za tunu (viz 45. bod odůvodnění výše). Z toho vyplývá, že odhadovaná cena vývozu do Unie by byla nižší než cena v Unii, která byla během období přezkumného šetření na úrovni 905 EUR.

(102)

NBB uvedla, že Komise nevysvětlila, proč použila průměrné vývozní ceny USA pro třetí země při stanovení pravděpodobné vývozní ceny Unie a proč místo toho nepoužila vyšší vývozní cenu do Kanady. Tvrdí rovněž, že Komise nevysvětlila základ pro úpravu odhadované vývozní ceny do Unie ve výši 100 EUR a nezohlednila náklady po dovozu, jakož i údajné cenové rozdíly zapříčiněné odlišnou surovinou. V důsledku toho prý byla analýza cenového podbízení chybná.

(103)

Šetření ukázalo, jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění výše, že vývozní ceny USA se výrazně liší podle místa určení. Aby stanovila přiměřenou a pravděpodobnou vývozní cenu do Unie v situaci, kdy američtí výrobci nespolupracovali, Komise tuto cenu vypočítala z průměru všech vývozních destinací. Použít prostě nejvyšší vývozní cenu, jak žádala NBB, by nebylo vhodnou metodou, stejně jako by nebyly vhodné použít nejnižší vývozní cenu. Co se týče toho, z čeho se skládá a z jakých zdrojů čerpá úprava ve výši 100 EUR, včetně nákladů vzniklých po dovozu a cenových rozdílů zapříčiněných odlišnými surovinami, NBB vznesla v podstatě stejné námitky týkající se výpočtů, které jsou relevantní pro dumping. Z důvodů uvedených výše v 51. a 53. bodě odůvodnění byla tato tvrzení odmítnuta také s ohledem na analýzu cenového podbízení.

(104)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto

Tabulka č. 4

Dovoz ze třetích zemí

(105)

Objem dovozu bionafty ze třetích zemí kromě USA v průběhu posuzovaného období výrazně klesl, což se odrazilo na podobném poklesu podílu na trhu. Pokles objemu dovozu v roce 2013 se časově shoduje s uložením antidumpingových opatření na dovoz bionafty z Indonésie a Argentiny. V témže období se o 15 % snížila také průměrná cena. Cenový trend je podobný vývoji cen výrobního odvětví Unie na trhu Unie (tabulka č. 8) a podepsal se na něm především pokles cen vstupních surovin. I když ceny jsou přibližně o 13 % nižší než průměrná cena v Unii, tržní podíl tohoto dovozu je nízký a nemá žádný významný dopad na výrobní odvětví Unie.

(106)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly posouzeny všechny relevantní hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(107)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů o všech výrobcích v Unii a mikroekonomické ukazatele na základě ověřených údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(108)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(109)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, výnosnost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost navýšit kapitál.

(110)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(111)

Zatímco výrobní kapacita zůstávala během posuzovaného období poměrně stabilní (+ 4 %), objem výroby se od roku 2012 do konce období přezkumného šetření značně zvýšil. Tento nárůst objemu výroby se částečně vysvětluje zvýšením spotřeby v Unii ve stejném období, ale také se časově shoduje s uložením antidumpingových opatření na dovoz bionafty z Indonésie a Argentiny, které mělo jednoznačně pozitivní dopad na objem výroby výrobního odvětví Unie.

(112)

V důsledku stabilní výrobní kapacity a zvýšení objemu výroby se využití kapacity v posuzovaném období zvýšilo o 30 % a ke konci období přezkumného šetření činilo 69 %.

(113)

NBB tvrdí, že nedůvěrné odpovědi na dotazník od některých společností, které tvoří vzorek, vykazují vysokou míru využití kapacity v rozmezí od 78 % až 93 %. Proto tvrdí, že nižší průměrná míra využití kapacity celého výrobního odvětví je důsledkem strukturálních faktorů a nikoli dovozu. Za těchto okolností by se využití kapacity prý nemělo brát v úvahu jako ukazatel toho, že odvětví bionafty v Unii se stále ještě zotavuje z minulého dumpingu.

(114)

Toto tvrzení nemůže být přijato. Využití kapacity je pouze jedním z mnoha makroukauzatelů, které Komise posuzuje při analýze celkové situace výrobního odvětví Unie. Skutečnost, že některé společnosti zařazené do vzorku mají vyšší míru využívání, je normální, protože makroukazatelé vycházejí z váženého průměru celého výrobního odvětví Unie. To, že někteří výrobci v Unii se zotavili rychleji nebo více než jiní, nečiní z tohoto ukazatele, zvláště ve vysoce roztříštěném odvětví, nadbytečný ukazatel pro celkové posouzení situace výrobního odvětví Unie.

(115)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(116)

V souladu se zvýšením výroby během posuzovaného období významně vzrostl objem prodeje výrobního odvětví Unie. V důsledku toho se také zvýšil jeho podíl na trhu Unie z 76 % na začátku posuzovaného období na 89 % na konci období přezkumného šetření. Pozitivní vývoj objemu prodeje a podílu na trhu svědčí o tom, že stávající antidumpingová a antisubvenční opatření mají příznivý účinek na výrobní odvětví Unie.

(117)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 11 %, zatímco jak objem výroby, tak objem prodeje vzrostl přibližně o 30 %. Rovněž využití kapacity se zvýšilo asi o 30 %, zatímco kapacita zůstala poměrně stabilní a rostla jen málo. Zároveň se během posuzovaného období zvýšila zaměstnanost (viz tabulka č. 7 níže), zatímco úroveň investic poklesla (tabulka č. 11). Celkově lze konstatovat, že výrobní odvětví Unie se nachází v období růstu.

(118)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 7

Zaměstnanost a produktivita

(119)

Na začátku posuzovaného období se počet zaměstnanců v odvětví bionafty v Unii neměnil, ale poté od roku 2012 do konce období přezkumného šetření vzrostl o 10 %. Tento trend je plně v souladu s vývojem ostatních ukazatelů újmy, jako je objem výroby a prodeje, a svědčí o překonávání účinků minulého dumpingu a subvencování, kterým výrobní odvětví Unie v současné době prochází.

(120)

Vzhledem k tomu, že nárůst zaměstnanosti je úměrně nižší než nárůst výroby bionafty, produktivita na jednoho zaměstnance se v posuzovaném období zlepšila téměř o 25 %, což svědčí o tom, že výrobní odvětví Unie se stává stále efektivnějším.

(121)

Jak bylo uvedeno výše v 40. bodě odůvodnění, dovoz bionafty z USA prakticky ustal po uložení opatření v roce 2009 a během období přezkumného šetření nedošlo k žádnému dumpingu. Velikost dumpingového rozpětí proto nelze posoudit. Z analýzy ukazatelů újmy však vyplývá, že platná opatření vůči USA a následná opatření vůči dovozu z Argentiny a Indonésie měla kladný dopad na výrobní odvětví Unie, které se podle všeho postupně zotavuje z účinků dřívějšího dumpingu.

(122)

Vážený průměr jednotkových prodejních cen (ze závodu) výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka č. 8

Prodejní ceny v Unii

(123)

Průměrná prodejní cena v Unii během posuzovaného období trvale klesala a jednotkové výrobní náklady se chovaly podobně. Jelikož s bionaftou se obchoduje jako s komoditou, výrobní odvětví Unie nebylo s to udržet vyšší prodejní cenu, nýbrž muselo přistoupit ke snížení ceny v souladu s nižšími výrobními náklady. Výrobní odvětví Unie proto nemohlo plně těžit z výhod nižších nákladů na suroviny. Na druhé straně výrobní náklady na jednotku produkce klesly o trochu více než průměrná jednotková cena, což svědčí o lepší efektivitě výrobního odvětví Unie.

(124)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(125)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zůstaly relativně stabilní po celé posuzované období.

(126)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka č. 10

Zásoby

(127)

V průběhu posuzovaného období zůstaly zásoby na poměrně stabilní a obvyklé úrovni.

(128)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(129)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost se zvýšila z 2,0 % v roce 2011 na 3,8 % na konci období přezkumného šetření. V roce 2012 však klesla do ztráty (– 1,4 %), která byla s největší pravděpodobností důsledkem značného objemu dumpingového dovozu z Indonésie a Argentiny, který nahradil dřívější dovoz pocházející z USA.

(130)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobního odvětví Unie financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Ačkoli během posuzovaného období není možné stanovit jasnou tendenci vývoje, společnosti zařazené do vzorku si během posuzovaného období udržely kladný peněžní tok.

(131)

Během posuzovaného období se investice snížily. S ohledem na pozitivní peněžní tok a výrazné zvýšení návratnosti investic, jak ukazuje tabulka výše, neexistují žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Unie mělo potýkat s těžkostmi při získávání kapitálu nebo při dalších investicích, pokud by se takové investice vyžadovaly v posuzovaném období.

(132)

NBB uvádí, že ziskovost na úrovni 3,8 % je v rozporu s jejími výpočty, které byly založeny na údajích z nedůvěrného znění odpovědí na dotazník výrobců v EU zařazených do vzorku, neboť NBB vyšlo ziskové rozpětí ve výši 8,5 %.

(133)

Komise tuto námitku analyzovala a zjistila, že NBB dospěla k odlišnému výsledku na základě metodiky výpočtu, která byla chybná z vícero důvodů. Zaprvé, její výpočty ziskovosti za období šetření nevycházely, jak uváděla, z odpovědí na dotazník, nýbrž z údajů týkajících se výběru vzorku, které však neobsahují informace týkající se období šetření, leč jiného období. Zadruhé, výrobní náklady, které NBB použila pro výpočet ziskovosti, vycházely z výrobních nákladů odlišného vzorku společností použitého v jiném šetření, a nemůže tedy být jednoduše přenesen do tohoto šetření. A na závěr, Komise určila průměrné ziskové rozpětí společností zařazených do vzorku na základě spolehlivých a ověřených údajů těchto společností. Námitka NBB se proto zamítá.