Úřední věstník L 99/2016

15.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 99/6

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/578

ze dne 11. dubna 2016,

kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na článek 281 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 280 nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „kodex“), stanoví, že Komise vypracuje pracovní program pro vývoj elektronických systémů a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). První pracovní program byl přijat prováděcím rozhodnutím Komise 2014/255/EU (2). Tento program by měl být aktualizován. Vzhledem k množství změn, jež je třeba v prováděcím rozhodnutí 2014/255/EU provést, a z důvodu přehlednosti je namístě uvedené rozhodnutí nahradit a zrušit.

(2)

Pracovní program je důležitý především pro zavedení přechodných opatření týkajících se elektronických systémů a lhůty pro zprovoznění systémů, které nebudou ke dni, kdy kodex nabude účinnosti, tj. k 1. květnu 2016, ještě v provozu. Pracovní program je tudíž nezbytný pro zavedení přechodných období týkajících se elektronických systémů, jež byla stanovena v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 (4) a prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5).

(3)

Kodex stanoví, že veškeré výměny informací mezi celními orgány i mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací se mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracovávání dat a že informační a komunikační systémy musí hospodářským subjektům poskytovat stejné možnosti ve všech členských státech. Pracovní program by proto měl stanovit podrobný plán realizace elektronických systémů, aby se zajistilo správné uplatňování kodexu.

(4)

Pracovní program by tudíž měl obsahovat seznam elektronických systémů, které by měly členské státy („vnitrostátní systémy“) nebo členské státy ve spolupráci s Komisí („transevropské systémy“) připravit a vyvinout, aby bylo možné kodex uplatňovat v praxi. Tento seznam by měl vycházet ze stávajícího plánovacího dokumentu o všech IT projektech v celní oblasti, který se nazývá víceletý strategický plán (VSP) a je vypracován v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES (6), a zejména s článkem 4 a čl. 8 odst. 2 uvedeného rozhodnutí. Elektronické systémy uvedené v pracovním programu by se měly řídit stejným přístupem k řízení projektu a měly by být připravovány a vyvíjeny způsobem stanoveným ve VSP.

(5)

Pracovní program by měl určit elektronické systémy, jakož i související právní základ, hlavní milníky a předpokládaná data uvedení do provozu. Takzvaná „data začátku uvádění do provozu“ by měla představovat nejbližší data, kdy budou členské státy moci zahájit provoz nového elektronického systému. Kromě toho by měl pracovní program stanovit i „data ukončení uvádění do provozu“ jakožto nejzazší data, kdy všechny členské státy a všechny hospodářské subjekty začnou používat nový či modernizovaný elektronický systém v souladu s kodexem. Tyto časové rámce jsou nezbytné ke zprovoznění systému na úrovni Unie. Délka těchto časových rámců by měla zohlednit potřeby související s uvedením jednotlivých systémů do provozu.

(6)

Lhůty pro uvedení do provozu transevropských systémů by měly být stanoveny buď prostřednictvím konkrétních dat, nebo v případě potřeby prostřednictvím časových rámců. Uvedené časové rámce by měly být omezeny na dobu nezbytnou pro přechod od stávajícího systému používaného členskými státy a hospodářskými subjekty na nový systém. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout se v rámci těchto časových rámců, kdy zahájí a ukončí migraci svých systémů a kdy mají hospodářské subjekty začít používat nové systémy a napojit se na ně. Konečné datum stanovené každým členským státem by mělo představovat datum skončení platnosti období týkajícího se přechodných pravidel pro příslušné elektronické systémy, jež byla stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 a prováděcím nařízení (EU) 2015/2447.

(7)

Lhůty pro uvedení do provozu a migraci vnitrostátních systémů by měly být stanoveny v souladu s vnitrostátním projektem a plány migrace členských států, jelikož tyto systémy jsou součástí specifických vnitrostátních IT prostředí a situací. Konečné datum stanovené každým členským státem by mělo představovat datum skončení přechodného období týkajícího se příslušných elektronických systémů, jež bylo stanoveno v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 a prováděcím nařízení (EU) 2015/2447. V zájmu transparentnosti a v souladu s čl. 56 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 by měly členské státy předložit své vnitrostátní plány Komisi, která by je měla zveřejnit na internetových stránkách Europa. Členské státy by dále měly zajistit, aby hospodářské subjekty včas obdržely technické informace, které jim umožní v případě potřeby aktualizovat své vlastní systémy a napojit se na nové nebo modernizované systémy a uplatňovat nová pravidla a požadavky na údaje, přičemž by se měly řídit doporučeními, jež členské státy poskytnou ve vnitrostátních pokynech pro správnou praxi v oblasti IT.

(8)

Elektronické systémy uvedené v pracovním programu by měly být vybírány s ohledem na jejich očekávaný dopad na priority stanovené v kodexu. V této souvislosti je jednou z hlavních priorit schopnost nabídnout hospodářským subjektům širokou škálu elektronických celních služeb na celém celním území Unie. Mimoto by se elektronické systémy měly zaměřit na zvyšování účinnosti, efektivnosti a harmonizace celních postupů v celé Unii. Pořadí a harmonogram uvedení systémů zahrnutých v pracovním programu do provozu by měly vycházet z praktických aspektů a z aspektů týkajících se řízení projektu, jako je například šíření úsilí a zdrojů, provázanost projektů, specifické požadavky jednotlivých systémů a pokročilost projektu. Vývoj elektronických systémů by měl být v pracovním programu organizován v jednotlivých fázích. Vzhledem ke značnému počtu systémů a rozhraní, jež mají být vyvinuty, uvedeny do provozu a udržovány, a k vysokým nákladům spojeným s úplným provedením pracovního programu do roku 2020 by se mělo zajistit důkladné sledování a kontrola.

(9)

Jelikož elektronické systémy uvedené v čl. 16 odst. 1 kodexu mají být vyvíjeny, zaváděny a udržovány členskými státy ve spolupráci s Komisí, měly by členské státy a Komise spolupracovat na zajištění toho, aby příprava i realizace elektronických systémů byly řízeny v souladu s pracovním programem a aby byla učiněna příslušná opatření ke koordinovanému a včasnému plánování, navrhování a vyvíjení uvedených systémů a jejich uvedení do provozu.

(10)

Aby se zajistila synchronizovanost mezi pracovním programem a VSP, měl by být pracovní program aktualizován zároveň s VSP a měl by být v souladu s VSP. Při provádění budoucích aktualizací pracovního programu bude zapotřebí věnovat zvláštní pozornost každoročnímu pokroku při plnění schválených cílů s ohledem na ambiciózní a náročnou povahu elektronických systémů, jež mají být dokončeny v letech 2019 a 2020, jakož i na nyní plánovanou koncentraci činností v letech 2019 a 2020.

(11)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pracovní program

Přijímá se pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“), který je uveden v příloze.

Článek 2

Provádění

1. Komise a členské státy při provádění pracovního programu spolupracují.

2. Členské státy vyvinou a uvedou do provozu příslušné elektronické systémy do dat skončení příslušných časových rámců stanovených v pracovním programu.

3. Projekty uvedené v pracovním programu i příprava a zavedení souvisejících elektronických systémů budou řízeny způsobem, který odpovídá pracovnímu programu a víceletému strategickému plánu (VSP).

4. Komise se zavazuje, že bude spolu s členskými státy usilovat o shodu a domluvu na rozsahu působnosti projektu, koncepci, požadavcích a struktuře elektronických systémů, aby bylo možné zahájit projekty v rámci pracovního programu. V případě potřeby Komise rovněž povede konzultace s hospodářskými subjekty a přihlédne k jejich stanoviskům.

Článek 3

Aktualizace

1. Pracovní program bude pravidelně aktualizován, aby se zajistilo, že bude odpovídat aktuálnímu vývoji při provádění nařízení (EU) č. 952/2013 a zohledňovat skutečný pokrok dosažený v přípravě a vývoji elektronických systémů, zejména pokud jde o dostupnost společně dohodnutých specifikací a uvádění elektronických systémů do provozu.

2. Aby se zajistila synchronizovanost mezi pracovním programem a VSP, bude pracovní program aktualizován nejméně jednou ročně.

Článek 4

Komunikace a řízení

1. Komise a členské státy sdílí informace o plánování a pokroku při zavádění jednotlivých systémů.

2. Nejpozději šest měsíců před plánovaným datem uvedení do provozu určitého informačního systému předloží členské státy Komisi vnitrostátní projekt a plány migrace. Uvedené plány musí obsahovat tyto informace:

—	datum zveřejnění technických specifikací týkajících se externí komunikace elektronického systému,

—	období testování shody s hospodářskými subjekty,

—	data zavádění elektronického systému, včetně zahájení provozu, a v případě potřeby období, během něhož budou moci hospodářské subjekty provést migraci.

3. Členské státy informují Komisi o veškerých aktualizacích vnitrostátního projektu a plánů migrace.

4. Komise zveřejní vnitrostátní projekty a plány migrace na svých internetových stránkách.

5. Členské státy včas poskytnou hospodářským subjektům technické specifikace týkající se externí komunikace vnitrostátního elektronického systému.

Článek 5

Zrušení

1. Prováděcí rozhodnutí 2014/255/EU se zrušuje.

2. Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 11. dubna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/255/EU ze dne 29. dubna 2014, kterým se zavádí pracovní program pro celní kodex Unie (Úř. věst. L 134, 7.5.2014, s. 46).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod (Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21).

PŘÍLOHA

Pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu

I. ÚVOD K PRACOVNÍMU PROGRAMU

Pracovní program představuje nástroj na podporu uplatňování kodexu, pokud jde o vývoj elektronických systémů, které jsou v něm stanoveny, a jejich uvedení do provozu.

Cílem pracovního programu je též stanovit období, během nichž lze až do zprovoznění nových nebo aktualizovaných elektronických systémů uplatňovat přechodná opatření podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 a prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

„Hlavním milníkem“, pokud jde o cílové datum technických specifikací, se rozumí datum, k němuž se zpřístupní stálá verze technických specifikací. V případě vnitrostátních systémů nebo jejich složek bude toto datum oznámeno v rámci zveřejněného vnitrostátního projektového plánu.

Pracovní program stanoví pro uvedení transevropských a vnitrostátních systémů do provozu tato data:

a)	datum začátku časového rámce pro uvedení elektronických systémů do provozu, jímž se rozumí nejbližší datum zahájení provozu elektronického systému;

datum skončení časového rámce pro uvedení elektronických systémů do provozu, jímž se rozumí

—	nejzazší datum, k němuž musí být systémy v provozu ve všech členských státech a používány všemi hospodářskými subjekty, a současně

—	datum skončení platnosti přechodného období.

Pro účely písmene b) bude v případě, že se pro uvedení do provozu nebo migraci systémů nepočítá s časovým rámcem, toto datum shodné s datem začátku uvádění do provozu.

V případě čistě vnitrostátních systémů nebo specifických vnitrostátních složek rozsáhlejšího projektu na úrovni Unie mohou členské státy stanovit data pro uvedení systémů do provozu, stejně jako datum začátku a skončení časového rámce pro uvedení do provozu, v souladu se svými vnitrostátními projektovými plány.

První pododstavec se vztahuje na tyto vnitrostátní systémy nebo specifické vnitrostátní složky:

a)	automatizovaný systém vývozu (AES) podle kodexu – složka 2 (aktualizace vnitrostátních systémů vývozu) (část II bod 10);

b)	zvláštní režimy podle kodexu (SP IMP/SP EXP) (část II bod 12);

c)	oznámení o příjezdu, oznámení o předložení zboží a dočasné uskladnění podle kodexu (část II bod 13);

d)	aktualizace vnitrostátních systémů dovozu podle kodexu (část II bod 14);

e)	řízení záruk (GUM) podle kodexu – složka 2 (část II bod 16).

V případě transevropských systémů, pro jejichž zprovoznění byl stanoven časový rámec bez jednotného data realizace, mohou členské státy zahájit uvádění do provozu k vhodnému datu v tomto časovém rámci a mohou hospodářským subjektům umožnit migrovat v určité lhůtě v tomto časovém rámci, je-li stanovení takové lhůty považováno za vhodné. Příslušná data zahájení a ukončení uvádění do provozu budou oznámena Komisi. Bude třeba zvážit pečlivé přezkoumání aspektů týkajících se společné domény.

První pododstavec se vztahuje na tyto transevropské systémy:

a)	důkaz o statusu Unie (PoUS) podle kodexu (část II bod 8);

b)	aktualizace nového informatizovaného tranzitního systému (NCTS) podle kodexu (část II bod 9);

c)	automatizovaný systém vývozu (AES) podle kodexu – složka 1 (část II bod 10).

V rámci realizace pracovního programu budou muset Komise a členské státy věnovat patřičnou pozornost jeho složité povaze, pokud jde o závislosti, proměnné a předpoklady. Při řízení plánování se využijí zásady stanovené ve víceletém strategickém plánu (VSP).

Projekty budou prováděny v různých fázích počínaje rozpracováním přes vytváření, testování a migraci až po závěrečné zprovoznění. Úloha Komise a členských států bude v těchto různých fázích záviset na povaze a struktuře systémů i jejich složek či služeb podrobně popsaných v projektových dokumentacích VSP. Společné technické specifikace budou případně určeny Komisí v těsné spolupráci s členskými státy a budou podrobeny jejich přezkumu, aby byly k dispozici 24 měsíců před cílovým datem uvedení dotyčného elektronického systému do provozu. Technické specifikace vypracované na vnitrostátní úrovni pro vnitrostátní systémy či složky by měly být k dispozici, přinejmenším pokud jde o části týkající se externí komunikace s hospodářskými subjekty, včas s cílem umožnit hospodářským subjektům odpovídajícím způsobem naplánovat a přizpůsobit své systémy a rozhraní.

Členské státy a případně i Komise se budou podílet na vývoji systémů a jejich uvedení do provozu v souladu se stanovenou strukturou a specifikacemi systému. Tyto činnosti budou prováděny s ohledem na milníky a data uvedená v pracovním programu. Komise a členské státy budou spolupracovat také s hospodářskými subjekty a ostatními zainteresovanými stranami.

Hospodářské subjekty učiní opatření nezbytná k tomu, aby mohly systémy využívat, jakmile budou zavedeny, a to nejpozději k datům stanoveným v pracovním programu, nebo v příslušných případech k datům stanoveným členskými státy ve vnitrostátním plánu.

II. SEZNAM PROJEKTŮ TÝKAJÍCÍCH SE VÝVOJE ELEKTRONICKÝCH SYSTÉMŮ A JEJICH UVEDENÍ DO PROVOZU

A. Úplný seznam

Projekty kodexu a související elektronické systémy

Seznam projektů týkajících se vývoje elektronických systémů pro uplatňování kodexu a jejich uvedení do provozu

Právní základ

Hlavní milník

Data uvedení elektronických systémů do provozu

Datum začátku uvádění elektronického systému do provozu (1)

Datum ukončení uvádění elektronického systému do provozu (2)

Datum skončení přechodného období

1. Systém registrovaných vývozců (REX) podle kodexu

Projekt má za cíl zpřístupnit aktuální informace o registrovaných vývozcích usazených v zemích všeobecného systému preferencí (GSP), kteří vyvážejí zboží do Unie. Systém bude transevropský a bude obsahovat rovněž údaje o hospodářských subjektech z EU za účelem podpory vývozu do zemí GSP. Požadované údaje budou do systému zaváděny postupně až do 31. prosince 2017.

Čl. 6 odst. 1, článek 16 a 64 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 1. čtvrtletí roku 2015

1.1.2017

2. Závazné informace o sazebním zařazení zboží (ZISZ) podle kodexu

Projekt má za cíl modernizovat stávající transevropský systém EZISZ-3 a Surveillance 2 a tak zajistit:

a)	sladění systému EZISZ-3 s požadavky kodexu;

b)	rozšíření údajů v celním prohlášení požadovaných v rámci dohledu;

c)	monitorování povinného používání ZISZ;

d)	monitorování a řízení rozšířeného používání ZISZ.

Projekt bude realizován ve dvou fázích.

V první fázi bude nejprve zavedena funkce, která umožní přijímat soubor údajů z celního prohlášení požadovaný podle kodexu (etapa 1) od 1. března 2017 postupně až do provedení projektů uvedených v bodech č. 10 a 14 (a nejpozději do 31. prosince 2020), a dále se splní povinnost kontroly používání ZISZ na základě nově požadovaného souboru údajů z celního prohlášení a uvedení do souladu s postupem rozhodování celních orgánů (etapa 2).

Ve druhé fázi dojde k zavedení elektronické formy žádostí a rozhodnutí ZISZ a harmonizovaného obchodního rozhraní pro hospodářské subjekty, v němž budou moci podávat žádosti ZISZ a dostávat rozhodnutí ZISZ elektronicky.

Čl. 6 odst. 1, článek 16, 22, 23, 26, 27, 28, 33 a 34 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 2. čtvrtletí roku 2016

(fáze 1)

1.3.2017

(fáze 1 – etapa 1)

1.3.2017

(fáze 1 – etapa 1)

1.10.2017

(fáze 1 – etapa 2)

1.10.2017

(fáze 1 – etapa 2)

Cílové datum technických specifikací

= 3. čtvrtletí roku 2016

(fáze 2)

1.10.2018

(fáze 2)

1.10.2018

(fáze 2)

3. Rozhodování celních orgánů podle kodexu

Projekt má za cíl harmonizovat postupy týkající se žádosti o rozhodnutí celních orgánů, rozhodování a řízení rozhodování prostřednictvím standardizace a elektronické správy údajů o žádostech a rozhodnutích/povoleních v celé Unii. Projekt se týká rozhodnutí přijímaných na úrovni jednoho nebo více členských států podle kodexu a bude zahrnovat systémové složky vyvinuté centrálně na úrovni Unie; v případě zájmu členských států do něj budou začleněny i příslušné vnitrostátní složky. Tento transevropský systém usnadní konzultace v průběhu rozhodování i řízení povolovacího postupu.

Tento transevropský systém tvoří obchodní portál EU, systém řízení rozhodnutí celních orgánů a systém informací o zákaznících.

Čl. 6 odst. 1, článek 16, 22, 23, 26, 27 a 28 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 4. čtvrtletí roku 2015

2.10.2017

4. Přímý přístup obchodníků k evropským informačním systémům (jednotná správa uživatelů a digitální podpis)

Cílem tohoto projektu je zajistit funkční řešení přímého přístupu obchodníků harmonizovaného na úrovni EU jakožto služby pro rozhraní mezi uživatelem a systémem, která má být začleněna do elektronických celních systémů vymezených v konkrétních projektech kodexu. Jednotná správa uživatelů a digitální podpis budou integrovány na portálech příslušných systémů a zahrnují podporu pro správu identity, přístupu a uživatelů v souladu s nezbytnými bezpečnostními politikami.

K prvnímu uvedení do provozu by mělo dojít společně se systémem rozhodování celních orgánů podle kodexu.

Poté by měl být tento technický prostředek pro identifikaci a správu uživatelů zpřístupněn pro použití u dalších projektů kodexu, např. ZISZ, aktualizace AEO, důkazu o statusu Unie a případně též informačních listů (INF) pro zvláštní režimy. Data uvedení do provozu viz jednotlivé projekty.

Čl. 6 odst. 1 a článek 16 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 4. čtvrtletí roku 2015

2.10.2017

5. Aktualizace systému oprávněných hospodářských subjektů (AEO) podle kodexu

Projekt má za cíl vylepšit obchodní postupy týkající se žádostí a oprávnění AEO s přihlédnutím ke změnám právních ustanovení kodexu.

V první fázi má projekt za cíl provést nejdůležitější vylepšení systému AEO v zájmu harmonizace postupu přijímání rozhodnutí celních orgánů.

Ve druhé fázi dojde k zavedení elektronického formuláře žádostí a rozhodnutí AEO a rozhraní harmonizovaného na úrovni EU pro hospodářské subjekty, v němž budou moci podávat žádosti AEO a dostávat rozhodnutí AEO elektronicky.

Čl. 6 odst. 1, článek 16, 22, 23, 26, 27, 28, 38 a 39 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 1. čtvrtletí roku 2016

1.3.2018

(fáze 1)

1.3.2018

(fáze 1)

Cílové datum technických specifikací

= 3. čtvrtletí roku 2017

1.10.2019

(fáze 2)

1.10.2019

(fáze 2)

6. Aktualizace systému registrace a identifikace hospodářských subjektů (EORI 2) podle kodexu

Cílem projektu je provést méně významnou aktualizaci stávajícího transevropského systému EORI, jenž umožňuje registraci a identifikaci hospodářských subjektů z Unie a subjektů ze třetích zemí, jakož i jiných osob než hospodářské subjekty, které jsou zapojeny do celních záležitostí v Unii.

Čl. 6 odst. 1 a článek 9 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 2. čtvrtletí roku 2016

1.3.2018

7. Surveillance 3 podle kodexu

Tento projekt má za cíl modernizovat systém Surveillance 2+ a zajistit tak jeho soulad s požadavky kodexu, například pokud jde o standardní výměnu informací pomocí metod elektronického zpracování údajů a stanovení odpovídajících funkcí nezbytných pro zpracování a analýzu celého souboru údajů o dohledu získaných od členských států.

Projekt proto bude zahrnovat další kapacity pro získávání údajů a funkce pro podávání zpráv, jež mají být dostupné Komisi i členským státům.

Čl. 6 odst. 1, článek 16 a čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 3. čtvrtletí roku 2016

1.10.2018

8. Důkaz o statusu Unie (PoUS) podle kodexu

Projekt má za cíl vytvořit nový transevropský systém pro uchovávání, správu a vyhledávání následujících elektronických dokladů o statusu Unie: T2L/F a celní manifest (vydaný neschváleným vydavatelem).

Čl. 6 odst. 1, článek 16 a 153 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 1. čtvrtletí roku 2017

1.3.2019

1.10.2019

9. Aktualizace nového informatizovaného tranzitního systému (NCTS) podle kodexu

Tento projekt má za cíl sladit stávající transevropský systém NCTS s novými požadavky kodexu, jako je například registrace událostí během přepravy, sladění výměn informací s požadavky na údaje dle kodexu a aktualizace a vývoj rozhraní s ostatními systémy.

Čl. 6 odst. 1, článek 16 a články 226–236 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 3. čtvrtletí roku 2017

1.10.2019

2.3.2020

10. Automatizovaný systém vývozu (AES) podle kodexu

Cílem projektu je provádět požadavky kodexu na vývoz a výstup.

Složka 1 – Transevropský automatizovaný systém vývozu: Projekt má za cíl dále rozvíjet stávající transevropský systém kontroly při vývozu, aby mohl být zaveden plně automatizovaný systém vývozu, který by splňoval obchodní požadavky na postupy a údaje stanovené kodexem, k nimž patří mimo jiné zjednodušené režimy, oddělené vývozní zásilky a centralizované celní řízení pro vývoz. Počítá se rovněž s vývojem rozhraní harmonizovaných se systémem pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS) a NCTS. Automatizovaný systém vývozu umožní plnou automatizaci režimů vývozu a výstupních formalit. Některé části systému budou vyvíjeny na centrální úrovni, jiné na vnitrostátní úrovni.

Složka 2 – Aktualizace vnitrostátních systémů vývozu: Samostatné vnitrostátní systémy, jež nespadají do působnosti AES, ale jsou s ním těsně spojeny, mají být rovněž aktualizovány, pokud jde o specifické vnitrostátní prvky související s vývozními či výstupními formalitami. Pokud tyto prvky nemají dopad na společnou oblast AES, lze je zařadit do této složky.

Čl. 6 odst. 1, články 16, 179 a 263–276 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 3. čtvrtletí roku 2017

(složka 1)

1.10.2019

(složka 1)

2.3.2020

(složka 1)

Cílové datum technických specifikací

= určí členské státy

(složka 2)

1.3.2017

(složka 2)

2.3.2020

(složka 2)

11. Informační listy (INF) pro zvláštní režimy podle kodexu

Tento projekt má za cíl vyvinout nový transevropský systém pro podporu a zefektivnění postupů správy údajů INF a elektronické zpracovávání údajů INF v oblasti zvláštních režimů.

Čl. 6 odst. 1, články 16, 215, 237–242 a 250–262 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 1. čtvrtletí roku 2018

2.3.2020

12. Zvláštní režimy podle kodexu

Tento projekt má za cíl urychlit, usnadnit a harmonizovat zvláštní režimy v celé Unii pomocí společných modelů obchodních postupů. Vnitrostátní systémy provedou veškeré změny vyžadované dle kodexu u uskladnění v celním skladu, konečného použití, dočasného použití i aktivního a pasivního zušlechťovacího styku.

Projekt bude realizován ve dvou fázích.

Složka 1 – Vnitrostátní zvláštní režimy pro vývoz (SP EXP): zajistí požadovaná vnitrostátní elektronická řešení pro činnosti v rámci zvláštního režimu spojené s vývozem.

Složka 2 – Vnitrostátní zvláštní režimy pro dovoz (SP IMP): zajistí požadovaná vnitrostátní elektronická řešení pro činnosti v rámci zvláštního režimu spojené s dovozem.

Tyto projekty budou realizovány prostřednictvím projektů uvedených v bodech 10 a 14.

Čl. 6 odst. 1, články 16, 215, 237–242 a 250–262 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= určí členské státy (pro složku 1 a 2)

1.3.2017

(složka 1)

2.3.2020

(složka 1)

Určí členské státy v rámci vnitrostátního plánu

(složka 2)

Určí členské státy v rámci vnitrostátního plánu

(složka 2)

13. Oznámení o příjezdu, oznámení o předložení zboží a dočasné uskladnění podle kodexu

Cílem projektu je stanovit postupy týkající se oznámení o příjezdu dopravního prostředku, oznámení o předložení zboží a celního prohlášení pro účely dočasného uskladnění v souladu s kodexem a podpořit harmonizaci ve všech členských státech, pokud jde o výměnu údajů mezi obchodníky a celními orgány.

Projekt zahrnuje automatizaci postupů na vnitrostátní úrovni.

Čl. 6 odst. 1, článek 16 a články 133–152 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= určí členské státy

Určí členské státy v rámci vnitrostátního plánu

14. Aktualizace vnitrostátních systémů dovozu podle kodexu

Projekt má za cíl provést veškeré požadavky na postupy a údaje vyplývající z kodexu, které se týkají dovozu (a nevztahuje se na ně některý z ostatních projektů vymezených v pracovním programu). Jedná se především o změny postupu propuštění do volného oběhu (standardní postup a zjednodušení), ale zohledněn je i dopad jiných systémových migrací. Projekt se týká oblasti dovozu na vnitrostátní úrovni, která zahrnuje vnitrostátní systémy pro zpracování celních prohlášení, ale také další systémy, např. vnitrostátní účetní a platební systémy.

Čl. 6 odst. 1, čl. 16 odst. 1 a články 53, 56,77–80, 83–87, 101–105, 108–109, 158–187 a 194–195 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= určí členské státy

Určí členské státy v rámci vnitrostátního plánu

15. Centralizované celní řízení pro dovoz (CCI) podle kodexu

Tento projekt má za cíl zajistit proclení zboží v rámci centralizovaného celního řízení a umožnit tak hospodářským subjektům centralizovat své obchodování z hlediska celního řízení. Zpracování celního prohlášení a samotné propuštění zboží by mělo být koordinováno příslušnými celními úřady. Jedná se o transevropský systém, jehož jednotlivé složky jsou vyvíjeny na centrální i vnitrostátní úrovni.

Čl. 6 odst. 1, článek 16 a 179 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 2. čtvrtletí roku 2018

1.10.2020

Plán zavádění bude stanoven v rámci projektové dokumentace CCI

16. Řízení záruk (GUM) podle kodexu

Projekt má za cíl zajistit efektivní a účinné řízení různých druhů záruk.

Složka 1 – GUM: Transevropský systém bude zahrnovat řízení komplexních záruk, které lze využít ve více členských státech, a monitorování referenčního množství u každého celního prohlášení, doplňkového celního prohlášení či příslušných informací o údajích nezbytných pro zaúčtování stávajících částek celního dluhu ve všech celních režimech uvedených v celním kodexu Unie, kromě tranzitu, kterým se zabývá projekt NCTS.

Složka 2 – Vnitrostátní systémy řízení záruk: Rovněž budou aktualizovány elektronické systémy na vnitrostátní úrovni, které řídí záruky platné v jediném členském státě.

Čl. 6 odst. 1, článek 16 a články 89–100 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 2. čtvrtletí roku 2018

(složka 1)

1.10.2020

(složka 1)

1.10.2020

(složka 1)

Cílové datum technických specifikací

= určí členské státy

(složka 2)

Určí členské státy v rámci vnitrostátního plánu

(složka 2)

Určí členské státy v rámci vnitrostátního plánu

(složka 2)

17. Aktualizace systému kontroly při dovozu (ICS 2) podle kodexu

Cílem tohoto projektu je posílit bezpečnost a zabezpečení dodavatelského řetězce ve všech druzích dopravy, zejména v letecké nákladní dopravě, prostřednictvím zlepšení kvality údajů, zadávání údajů, dostupnosti údajů a sdílení údajů, pokud jde o vstupní souhrnné celní prohlášení a související informace o rizicích a kontrole (životní cyklus ENS+).

Projekt též usnadní spolupráci mezi členskými státy v oblasti analýzy rizik. Povede ke zcela nové struktuře stávajícího transevropského systému ICS.

Čl. 6 odst. 1, články 16, 46 a 127–132 nařízení (EU) č. 952/2013

Cílové datum technických specifikací

= 2. čtvrtletí roku 2018

1.10.2020

Plán zavádění bude stanoven v rámci projektové dokumentace ICS 2

B. Přehled

Projekty kodexu týkající se elektronických systémů

Data uvedení do provozu/Časové rámce pro uvedení do provozu

S1 2016

S2 2016

S1 2017

S2 2017

S1 2018

S2 2018

S1 2019

S2 2019

S1 2020

S2 2020

1.	Systém registrovaných vývozců (REX) podle kodexu

1.1.2017

2.	Závazné informace o sazebním zařazení zboží (ZISZ) podle kodexu

1.3.2017 (fáze 1 – etapa 1)

1.10.2017 (fáze 1 – etapa 2)

1.10.2018 (fáze 2)

fáze 1 (etapa 1)

fáze 1 (etapa 2)

fáze 2

3.	Rozhodování celních orgánů podle kodexu

2.10.2017

4.	Přímý přístup obchodníků k evropským informačním systémům (jednotná správa uživatelů a digitální podpis)

2.10.2017

5.	Aktualizace systému oprávněných hospodářských subjektů (AEO) podle kodexu

1.3.2018 (fáze 1)

1.10.2019 (fáze 2)

fáze 1

fáze 2

6.	Aktualizace systému registrace a identifikace hospodářských subjektů (EORI 2) podle kodexu

1.3.2018

7.	Surveillance 3 podle kodexu

1.10.2018

8.	Důkaz o statusu Unie (PoUS) podle kodexu

1.3.2019–1.10.2019

9.	Aktualizace nového informatizovaného tranzitního systému (NCTS) podle kodexu

1.10.2019–2.3.2020

10.	Automatizovaný systém vývozu (AES) podle kodexu – Složka 1: transevropský automatizovaný systém vývozu

1.10.2019–2.3.2020

10.	Automatizovaný systém vývozu (AES) podle kodexu – Složka 2: aktualizace vnitrostátních systémů vývozu

1.3.2017–2.3.2020

11.	Informační listy (INF) pro zvláštní režimy podle kodexu

2.3.2020

12.	Zvláštní režimy podle kodexu – Složka 1: vnitrostátní zvláštní režimy pro vývoz (SP EXP)

vnitrostátní plány

1.3.2017–2.3.2020 – viz také projekt č. 10

SP EXP

12.	Zvláštní režimy podle kodexu – Složka 2: vnitrostátní zvláštní režimy pro dovoz (SP IMP)

vnitrostátní plány pro SP IMP – viz také projekt č. 14

SP IMP

13.	Oznámení o příjezdu, oznámení o předložení zboží a dočasné uskladnění podle kodexu

vnitrostátní plány

14.	Aktualizace vnitrostátních systémů dovozu podle kodexu

vnitrostátní plány

15.	Centralizované celní řízení pro dovoz (CCI) podle kodexu

1.10.2020 – plán zavádění

16.	Řízení záruk (GUM) podle kodexu – Složka 1: transevropský systém řízení záruk

1.10.2020–1.10.2020

16.	Řízení záruk (GUM) podle kodexu – Složka 2: vnitrostátní systémy řízení záruk

vnitrostátní plány

17.	Aktualizace systému kontroly při dovozu (ICS 2) podle kodexu

1.10.2020 – plán zavádění

(1) Toto datum začátku časového rámce pro uvedení elektronických systémů do provozu představuje nejbližší datum, kdy členské státy mohou zahájit provoz těchto systémů.

(2) Toto datum skončení časového rámce pro uvedení elektronických systémů do provozu představuje nejzazší datum, k němuž by měl být systém plně zprovozněn a všechny hospodářské subjekty měly provést migraci; v příslušných případech toto datum určí členské státy a bude se shodovat s datem skončení platnosti přechodného období. Nejzazším datem je 31. prosinec 2020.

15.4.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 99/21

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/579

ze dne 16. března 2016,

kterými se mění obecné zásady ECB/2012/27 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (ECB/2016/6)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 3.1 a články 17, 18 a 22 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada guvernérů přijala dne 2. dubna 2015 obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/930 (ECB/2015/15) (1), kterými byly změněny obecné zásady ECB/2012/27 (2) s cílem zohlednit skutečnost, že národní centrální banky eurozóny poskytují v systému TARGET2-Securities (T2S) služby autokolateralizace a vypořádání v penězích centrální banky.

(2)	Zkušenosti s uplatňováním obecných zásad ECB/2012/27 ukazují, že by bylo vhodné vyjasnit některé otázky, zejména pokud jde o poskytování služeb autokolateralizace národními centrálními bankami a jimi prováděné vypořádání v penězích centrální banky.

(3)	Rada guvernérů je prostřednictvím svých pravomocí na úrovni 1 vlastníkem systému TARGET2 a může zřizovat poradní orgány, které ji podporují při plnění úkolů v souvislosti s řízením a provozem TARGET2.

(4)	Úkoly související s technickým a provozním řízením TARGET2 by měly být svěřeny orgánu, který zřídí Rada guvernérů.

(5)	Obecné zásady ECB/2012/27 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Obecné zásady ECB/2012/27 se mění takto:

Vkládá se nový článek 1a, který zní:

„Článek 1a

Transakce v TARGET2

Pro účely níže uvedených transakcí používají národní centrální banky vždy účty v TARGET2:

a)	operace měnové politiky na volném trhu ve smyslu obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (*),

b)	zúčtování transakcí s přidruženými systémy;

c)	platby mezi úvěrovými institucemi.

(*) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3) (obecné zásady o obecné dokumentaci).“;"

V článku 2 se bod 25 nahrazuje tímto:

„(25)

„disponibilní likviditou“ kladný zůstatek na účtu účastníka a připadá-li to v úvahu, vnitrodenní úvěr poskytnutý na účtu PM příslušnou národní centrální bankou eurozóny ve vztahu k tomuto účtu, který však ještě nebyl vyčerpán, případně snížený o částku zpracovaného rezervování likvidity na účtu PM nebo blokace peněžních prostředků na DCA;“;

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Úrovně řízení

1. Aniž by byl dotčen článek 8 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), je řízení TARGET2 konstituováno jako trojúrovňové. Úkoly, které jsou svěřeny Radě guvernérů (úroveň 1), orgánu pro technické a provozní řízení (úroveň 2) a národním centrálním bankám poskytujícím SSP (úroveň 3), jsou uvedeny v příloze I.

2. Rada guvernérů odpovídá za řízení, správu a kontrolu TARGET2. Úkoly, jež jsou zařazeny do úrovně 1, patří do výlučné pravomoci Rady guvernérů. V otázkách týkajících se TARGET2 napomáhá úrovni 1 Výbor ESCB pro platební a zúčtovací systémy.

3. V souladu s čl. 12.1 třetím odstavcem statutu ESCB a v souladu s obecným rámcem vymezeným Radou guvernérů jsou centrální banky Eurosystému odpovědné za plnění úkolů zařazených do úrovně 2. Rada guvernérů zřídí orgán na úrovni 2, jejž centrální banky Eurosystému pověří určitými úkoly souvisejícími s technickým a provozním řízení TARGET2.

4. Centrální banky Eurosystému upraví své vzájemné vztahy prostřednictvím příslušných dohod.

5. V souladu s čl. 12.1 třetím odstavcem statutu ESCB a v souladu s obecným rámcem vymezeným Radou guvernérů jsou národní centrální banky poskytující SSP odpovědné za plnění úkolů zařazených do úrovně 3.

6. Národní centrální banky poskytující SSP uzavřou s centrálními bankami Eurosystému dohodu o službách, které mají národní centrální banky poskytující SSP centrálním bankám Eurosystému poskytovat. Tato dohoda případně zahrnuje též připojené národní centrální banky.

7. Eurosystém, jakožto poskytovatel služeb T2S, a centrální banky Eurosystému, jakožto provozovatelé příslušných vnitrostátních systémů, které jsou součástí TARGET2, uzavřou dohodu o službách, které má Eurosystém centrálním bankám Eurosystému poskytovat ve vztahu k vedení vyhrazených peněžních účtů. Tuto dohodu případně uzavřou též připojené národní centrální banky.“

Článek 8 se mění takto:

a)	nadpis se nahrazuje tímto: „Harmonizované podmínky pro zřízení a vedení účtu PM nebo DCA v TARGET2“;

b)	v odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto: „Každá národní centrální banka eurozóny přijme opatření, kterými se provádějí harmonizované podmínky pro zřízení a vedení účtu PM v TARGET2 uvedené v příloze II.“;

5)	V čl. 9 odst. 1 se písmena b) a c) zrušují;

6)	Přílohy I, II, IIa, III, IIIa, IV a V se mění v souladu s přílohou těchto obecných zásad.

Článek 2

Nabytí účinku a provádění

1. Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

2. Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je ode dne 15. dubna 2016. Nejpozději do 1. dubna 2016 informují Evropskou centrální banku (ECB) o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. března 2016.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/930 ze dne 2. dubna 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2012/27 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (ECB/2015/15) (Úř. věst. L 155, 19.6.2015, s. 38).

(2) Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).

PŘÍLOHA

Přílohy I, II, IIa, III, IIIa, IV a V obecných zásad ECB/2012/27 se mění takto:

Příloha I se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

SYSTÉM ŘÍZENÍ TARGET2

Úroveň 1 – Rada guvernérů

Úroveň 2 – orgán pro technické a provozní řízení

Úroveň 3 – národní centrální banky poskytující SSP

0. Obecná ustanovení

Úroveň 1 má nejvyšší pravomoc v tuzemských a přeshraničních otázkách TARGET2 a odpovídá za zabezpečení veřejné funkce TARGET2

Úroveň 2 vykonává úkoly související s technickým a provozním řízením TARGET2.

Úroveň 3 přijímá rozhodnutí o denním chodu Jednotné sdílené platformy (SSP) na základě úrovně služeb ve smyslu dohody uvedené v čl. 7 odst. 6 těchto obecných zásad

1. Politika v oblasti nákladů a cen

—	Rozhodování o společné metodice v oblasti nákladů

—	Rozhodování o jednotné cenové struktuře

—	Rozhodování o cenách doplňkových služeb a/nebo modulů

(Neuplatňuje se)

2. Úroveň služeb

—	Rozhodování o základních službách

—	Rozhodování o doplňkových službách a/nebo modulech

—	Poskytování informací podle potřeb úrovně 1 nebo úrovně 2

3. Řízení rizik

—	Rozhodování o obecném rámci řízení rizik a akceptaci zbytkových rizik

—	Vlastní výkon řízení rizik

—	Analýza rizik a navazující opatření

—	Poskytování informací nezbytných pro analýzu rizik podle požadavků úrovně 1 nebo úrovně 2

4. Řízení a financování

—	Vymezení pravidel rozhodování a financování SSP

—	Vytvoření právního rámce Evropského systému centrálních bank pro TARGET2 a zajištění jeho náležitého provádění

—	Vypracování pravidel řízení a financování, o nichž rozhodla úroveň 1

—	Sestavení rozpočtu, jeho schválení a provádění

—	Kontrola aplikace

—	Výběr peněžních prostředků a úhrada služeb

—	Poskytování údajů úrovni 2 o nákladech na poskytování služeb

5. Vývoj

—	Konzultace s úrovní 2 ohledně umístění SSP

—	Schvalování celkového plánu projektu

—	Rozhodování o prvotní podobě a vývoji SSP

—	Rozhodování o tom, zda SSP zřídit jako zcela novou platformu, nebo ji zřídit na základech stávající platformy

—	Rozhodování o výběru provozovatele SSP

—	Stanovení úrovně služeb v rámci SSP po dohodě s úrovní 3

—	Rozhodování o umístění SSP po konzultaci s úrovní 1

—	Schvalování metodiky pro proces specifikace a výstupů úrovně 3, které se považují za vhodné pro účely specifikace produktu a jeho pozdějšího testování a schválení (zejména obecné a podrobné uživatelské specifikace)

—	Stanovení plánu projektu podle jednotlivých etap

—	Zhodnocení a přijetí výstupů

—	Vytvoření testovacích scénářů

—	Koordinace testů (v úzké spolupráci s úrovní 3) prováděných centrálními bankami a uživateli

—	Návrh prvotní podoby SSP

—	Návrh řešení otázky, zda SSP zřídit jako zcela novou platformu, nebo ji zřídit na základě stávající platformy

—	Návrh umístění SSP

—	Příprava obecných a podrobných funkčních specifikací (interní podrobné funkční specifikace a uživatelské podrobné funkční specifikace)

—	Příprava podrobných technických specifikací

—	Poskytování (úvodních a průběžných) informací pro plánování a kontrolu projektu podle jednotlivých etap

—	Technická a provozní podpora testování (testování SSP, informace k testovacím scénářům, které souvisejí s SSP, podpora centrálních bank Eurosystému při testování SSP)

6. Provádění a přechod

—	Rozhodování o strategii pro přechod

—	Příprava a koordinace přechodu na SSP v úzké spolupráci s úrovní 3

—	Poskytování informací k otázkám týkajícím se přechodu podle požadavků úrovně 2

—	Provádění činností souvisejících s přechodem na SSP; dodatečná podpora pro přistupující národní centrální banky

7. Provoz

—	Řízení závažných krizových situací

—	Schválení zřízení a provozování simulátoru TARGET2

—	Jmenování certifikačních orgánů pro internetový přístup

—	Specifikace bezpečnostní politiky, bezpečnostních požadavků a kontrol pro SSP

—	Stanovení zásad platných pro bezpečnost certifikátů používaných pro internetový přístup

—	Udržování kontaktů s uživateli na evropské úrovni (s přihlédnutím k výlučné odpovědnosti centrálních bank Eurosystému za obchodní vztahy s jejich klienty) a monitorování denní uživatelské činnosti z obchodního hlediska (úkol centrální banky Eurosystému)

—	Sledování obchodního vývoje

—	Rozpočet, financování, fakturování (úkol centrální banky Eurosystému) a ostatní administrativní úkoly

—	Řízení systému na základě dohody uvedené v čl. 7 odst. 6 těchto obecných zásad“

Příloha II se mění takto:

V článku 1 se definice pojmu „souhlas s přímým inkasem“ nahrazuje tímto:

„—	„souhlasem s přímým inkasem“ (direct debit authorisation) obecný pokyn, kterým plátce svou centrální banku zmocní a zaváže k odepsání peněžních prostředků z plátcova účtu, jakmile dá příjemce platný příkaz k přímému inkasu“;

Článek 7 se mění takto:

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pro majitele účtu PM, který souhlasí s tím, aby byl jeho účet PM označen za hlavní účet PM ve smyslu přílohy IIa, jsou závazné všechny faktury, které se týkají zřízení a vedení každého vyhrazeného peněžního účtu propojeného s účtem PM, jak je vymezeno v dodatku VI této přílohy, bez ohledu na obsah smluvních či jiných ujednání mezi tímto majitelem účtu PM a majitelem DCA či na neplnění těchto ujednání.“;

ii)	vkládá se nový odstavec 5, který zní: „5. Majitel účtu PM, který je též majitelem DCA používaného k autokolateralizaci, odpovídá za úhradu všech sankčních poplatků uložených podle bodu 9 písm. d) přílohy IIIa.“;

Článek 34 se mění takto:

na konci odstavce 1 se doplňuje nová věta, která zní:

„Pro účely tohoto odstavce se přijetí opatření k řešení krize ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*) vůči majiteli účtu PM automaticky nepovažuje za zahájení úpadkového řízení.

(*) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190)“;"

ii)

v odstavci 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Pokud [vlož název centrální banky] účast majitele účtu PM v TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi] podle odstavce 1 nebo 2 pozastaví nebo ukončí, [vlož název centrální banky] neprodleně informuje o tomto pozastavení nebo ukončení účasti tohoto majitele účtu PM, ostatní centrální banky a majitele účtu PM a majitele DCA ve všech systémech, které jsou součástí TARGET2, prostřednictvím zprávy vysílané ICM nebo zprávy vysílané T2S. Za odesílatele této zprávy se považuje domácí centrální banka majitele účtu PM a majitele DCA, jenž zprávu přijme“;

iii)	v odstavci 4 se písmeno b) zrušuje;

V článku 38 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. [Vlož název centrální banky] zachová mlčenlivost o všech citlivých či tajných informacích včetně informací souvisejících s platbou, technických či organizačních informací týkajících se účastníka, účastníků z téže skupiny nebo klientů účastníka, ledaže účastník nebo jeho klient udělil k zveřejnění těchto informací písemný souhlas [vlož následující větu, pokud to připadá podle vnitrostátního práva v úvahu: nebo toto zveřejnění povoluje či vyžaduje [vlož přídavné jméno odvozené od názvu země] právo].“;

V dodatku II se v odstavci 3 písm. a) nahrazuje bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

náhrada úroků se stanoví za použití referenční sazby určované každodenně. Touto referenční sazbou je buď sazba EONIA (euro overnight index average), nebo mezní zápůjční sazba podle toho, která ze sazeb je nižší. Referenční sazba se použije na částku platebního příkazu nezúčtovaného v důsledku technické poruchy TARGET2 za každý den počínaje dnem skutečného zadání, nebo pokud jde o platební příkazy uvedené v bodě 2 písm. b) podbodě ii), dnem zamýšleného zadání platebního příkazu, a konče dnem, kdy platební příkaz byl nebo mohl být úspěšně zúčtován. Výše odškodnění se sníží nebo případně zvýší o jakékoli úroky nebo poplatky, které vznikly v důsledku uložení peněžních prostředků z nezúčtovaných platebních příkazů formou vkladu u Eurosystému, a“;

V dodatku IV se odstavec 4 mění takto:

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

V případě přemístění provozu SSP nebo platformy T2S z jednoho regionu (region 1) do jiného regionu (region 2) účastníci usilují o vyrovnání svých pozic k okamžiku, kdy došlo k selhání či výjimečné vnější události, a poskytnou [vlož název centrální banky] veškeré informace, které jsou v tomto ohledu relevantní.“;

ii)

vkládá se nové písmeno c), které zní:

„c)

Pokud je částka příkazu k převodu likvidity z PM na DCA odepsána z účtu PM účastníka v SSP v regionu 1, avšak po vyrovnání pozic se neukáže jako zaúčtovaná v SSP v regionu 2, centrální banka zodpovědná za účastníka odepíše příslušnou částku z účtu PM účastníka v regionu 2 tak, aby vrátila zůstatek na účtu PM účastníka na úroveň, na níž byl před přemístěním.“;

V dodatku IV se v odstavci 6 písm. d) nahrazuje bod iii) tímto:

„iii)

příkazy k převodu likvidity z DCA na PM.“;

V dodatku IV se v odstavci 8 nahrazuje písmeno c) tímto:

„c)

[Vlož název centrální banky] může vyžadovat, aby se účastníci účastnili pravidelných či příležitostných testování opatření k zajištění kontinuity provozu a k nouzovému zpracování plateb, školení či jiných preventivních opatření, jež [vlož název centrální banky] považuje za nezbytná. Veškeré náklady, které účastníci vynaložili v důsledku těchto testování či jiných opatření, hradí výlučně účastníci.“

Příloha IIa se mění takto:

v článku 1 se definice „autokolateralizace“ nahrazuje tímto:

„—

„autokolateralizací“ vnitrodenní úvěr, který poskytuje národní centrální banka eurozóny v penězích centrální banky a k jehož aktivaci dochází, když majitel DCA nemá dostatečné peněžní prostředky k vypořádání transakcí s cennými papíry, přičemž tento vnitrodenní úvěr je zajištěn buď cennými papíry, které jsou nakupovány (zajištění tokem), nebo cennými papíry, které majitel DCA již drží (zajištění stavem). Autokolateralizační transakce sestává ze dvou odlišných transakcí, jednou je poskytnutí autokolateralizace a druhou je její splacení. Může zahrnovat i třetí transakci pro případné přemístění zajištění. Pro účely článku 16 se má za to, že všechny tři transakce vstupují do systému a stávají se neodvolatelnými ve stejném okamžiku jako transakce spočívající v poskytnutí autokolateralizace.“;

v článku 1 se definice pojmu „hlavní účet PM“ nahrazuje tímto:

„—	„hlavním účtem PM“ (Main PM account) účet PM, s nímž je propojen DCA a na který se na konci dne automaticky vrací jakýkoli zůstatek“;

v čl. 16 odst. 3 se úvodní odstavec nahrazuje tímto:

„Centrální banky Eurosystému a připojené národní centrální banky, na straně jedné, a všechny centrální depozitáře cenných papírů zúčastněné v T2S, na straně druhé, podepíší dohodu o výměně informací v případě úpadku účastníka a o odpovědnosti všech signatářů dohody. Dva týdny poté, co ECB všem signatářům dohody potvrdí, že postupy pro výměnu uvedených informací byly zavedeny a schváleny všemi smluvními stranami, se pravidla uvedená v odstavci 2 nahradí tímto:“;

d)	v čl. 24 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „Pro účely tohoto odstavce se přijetí opatření k řešení krize ve smyslu směrnice 2014/59/EU vůči majiteli DCA automaticky nepovažuje za zahájení úpadkového řízení.“;

čl. 24 odst. 4 se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

Pokud [vlož název centrální banky] účast majitele DCA v TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi] podle odstavce 1 nebo 2 pozastaví nebo ukončí, [vlož název centrální banky] neprodleně informuje o tomto pozastavení nebo ukončení účasti tohoto majitele DCA, ostatní centrální banky a majitele DCA a majitele účtu PM ve všech systémech, které jsou součástí TARGET2, prostřednictvím zprávy vysílané ICM nebo zprávy vysílané T2S. Za odesílatele této zprávy se považuje domácí centrální banka majitele DCA a majitele účtu PM, jenž zprávu přijme.“;

ii)	písmeno b) se zrušuje;

v dodatku II se v odstavci 3 písm. a) nahrazuje bod ii) tímto:

„ii)

v dodatku IV se v odstavci 7 nahrazuje písmeno b) tímto:

„b)

[Vlož název centrální banky] může vyžadovat, aby se majitelé DCA účastnili pravidelných či příležitostných testování opatření k zajištění kontinuity provozu a k nouzovému zpracování plateb, školení či jiných preventivních opatření, jež [vlož název centrální banky] považuje za nezbytná. Veškeré náklady, které majitelé DCA vynaložili v důsledku těchto testování či jiných opatření, hradí výlučně majitelé DCA.“;

dodatek VI se nahrazuje tímto:

„Dodatek VI

SAZEBNÍK POPLATKŮ

Poplatky za služby T2S

Za služby T2S spojené s DCA se majitelům hlavního účtu PM účtují tyto poplatky:

Položky tarifu	Cena	Vysvětlení
Zúčtovací služby
Příkazy k převodu likvidity z DCA na DCA	9 eurocentů	za převod
Pohyb v rámci zůstatku (např. blokace, zrušení blokace, rezervování likvidity atd.)	6 eurocentů	za transakci
Informační služby
Zprávy A2 A	0,4 eurocentů	za obchodní položku v každé vytvořené zprávě A2 A
Dotazy A2 A	0,7 eurocentů	za dotazovou obchodní položku v každém vytvořeném dotazu A2 A
Dotazy U2 A	10 eurocentů	za provedenou funkci vyhledávání
Stažené dotazy U2 A	0,7 eurocentů	za dotazovou obchodní položku v každém vytvořeném a staženém dotazu U2 A
Zprávy spojené do souboru	0,4 eurocentů	za zprávu v souboru
Přenosy	1,2 eurocentů	za přenos“

Příloha III se mění takto:

v oddíle s názvem „Definice“ se bod 7 nahrazuje tímto:

„(7)	„úzkým propojením“ úzké propojení ve smyslu článku 138 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);“;

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Každá národní centrální banka eurozóny poskytuje vnitrodenní úvěr úvěrovým institucím usazeným v EHP, které jsou způsobilými protistranami pro operace měnové politiky Eurosystému, mají přístup k mezní zápůjční facilitě a mají účet u příslušné národní centrální banky eurozóny, včetně případů, kdy tyto úvěrové instituce jednají prostřednictvím pobočky usazené v EHP, a včetně poboček, které jsou usazeny v EHP a patří úvěrovým institucím, které jsou usazeny mimo EHP, za předpokladu, že tyto pobočky jsou usazeny ve stejné zemi jako příslušná národní centrální banka eurozóny. Vnitrodenní úvěr nesmí být poskytnut subjektům, vůči nimž byla Radou Evropské unie nebo členským státem přijata restriktivní opatření podle čl. 65 odst. 1 písm. b), článku 75 nebo článku 215 Smlouvy, jejichž provedení podle názoru [vlož název centrální banky/zemi], která předtím informovala ECB, není kompatibilní s hladkým fungováním TARGET2.“;

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Vnitrodenní úvěr lze poskytnout rovněž těmto subjektům:

a)	vypuštěno;

úvěrovým institucím usazeným v EHP, které nejsou způsobilými protistranami pro operace měnové politiky Eurosystému a/nebo nemají přístup k mezní zápůjční facilitě, a to i když jednají prostřednictvím pobočky usazené v EHP, včetně poboček usazených v EHP, které jsou pobočkami úvěrových institucí usazených mimo EHP;

c)	ministerstvům financí ústředních či regionálních vlád členských států, pokud tato ministerstva vyvíjejí činnost na peněžních trzích, a orgánům veřejného sektoru členských států, které jsou oprávněny vést účty pro klienty;

d)	investičním podnikům usazeným v EHP za předpokladu, že uzavřely s protistranou pro operace měnové politiky Eurosystému dohodu s cílem zajistit krytí zbývajících debetních sald na konci daného dne; a

e)	subjektům (jiným, než jsou subjekty podle písmene b)), které spravují přidružené systémy a které vystupují v tomto postavení, za předpokladu, že ujednání pro poskytování vnitrodenního úvěru těmto subjektům byla předem předložena Radě guvernérů a Rada guvernérů tato ujednání schválila,

za předpokladu, že v případech uvedených v písmenech b) až e) je subjekt přijímající vnitrodenní úvěr usazen ve stejné jurisdikci jako národní centrální banka, která vnitrodenní úvěr poskytuje.

Na všechny úvěry přes noc poskytované způsobilým ústředním protistranám se vztahují podmínky této přílohy (včetně ustanovení týkajících se způsobilého zajištění).

Sankce stanovené v bodech 10 a11 se uplatní v případech, kdy způsobilé ústřední protistrany nesplatí úvěr přes noc, který jim poskytla jejich národní centrální banka.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Subjektům uvedeným v odst. 2 písm. b) až e) a v souladu s článkem 19 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) je vnitrodenní úvěr poskytován pouze na daný den a nelze jej prodloužit na úvěr přes noc.

Odchylně od tohoto ustanovení může Rada guvernérů na základě předchozího odůvodněného rozhodnutí umožnit přístup k mezní zápůjční facilitě určitým způsobilým ústředním protistranám v rámci čl. 139 odst. 2 písm. c) Smlouvy ve spojení s články 18 a 42 statutu ESCB a čl. 1 odst. 1 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60). Takovými způsobilými ústředními protistranami jsou ústřední protistrany, které v kterékoli rozhodné době:

a)	jsou způsobilými subjekty ve smyslu odst. 2 písm. e), za předpokladu, že tyto způsobilé subjekty mají rovněž povolení působit jako ústřední protistrany v souladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

b)	jsou usazeny v eurozóně;

c)	podléhají dohledu a/nebo dozoru příslušných orgánů;

d)	splňují požadavky dozoru, pokud jde o umístění infrastruktur poskytujících služby v eurech, jak jsou tyto požadavky v aktuálním znění zveřejněny na internetových stránkách ECB (**);

e)	mají účty v platebním modulu (PM) TARGET2;

f)	mají přístup k vnitrodennímu úvěru.

(**) Stávající politika Eurosystému v oblasti umístění infrastruktury je stanovena v následujících dokumentech, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu: a) „Policy statement on euro payment and settlement systems located outside the euro area“ z 3. listopadu 1998; b) „The Eurosystem's policy line with regard to consolidation in central counterparty clearing“ z 27. září 2001; c) „The Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling in euro-denominated payment transactions“ z 19. července 2007; d) „The Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling euro-denominated payment transactions: specification of ‚legally and operationally located in the euro area‘“ z 20. listopadu 2008 a e) „The Eurosystem oversight policy framework“ z července 2011, s výhradou rozsudku ze dne 4. března 2015, Spojené království proti Evropské centrální bance, T-496/11, ECLI:EU:T:2015:496.“;"

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.

Vnitrodenní úvěr musí mít způsobilé zajištění a poskytuje se ve formě zajištěného vnitrodenního přečerpání a/nebo vnitrodenního repo obchodu v souladu s dodatečnými minimálními společnými charakteristikami (včetně v nich vyjmenovaných případů selhání a jejich důsledků), které Rada guvernérů stanoví ve vztahu k operacím měnové politiky Eurosystému. Způsobilé zajištění tvoří stejná aktiva jako aktiva způsobilá pro použití při operacích měnové politiky Eurosystému a vztahují se na ně stejná pravidla pro oceňování a kontrolu rizika, jako jsou uvedena v části čtvrté obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60).

Vnitrodenní úvěr se poskytne až poté, co byla způsobilá aktiva poskytovaná jako zajištění s konečnou platností převedena nebo zastavena. Za tímto účelem protistrany předem uloží nebo zastaví způsobilá aktiva u příslušné národní centrální banky nebo vypořádají způsobilá aktiva u příslušné národní centrální banky na základě dodání proti zaplacení.“;

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.	Dluhové nástroje, které vydal nebo za které se zaručil subjekt či jiná třetí osoba, s níž je subjekt v úzkém propojení, lze jako způsobilé zajištění přijmout pouze v situacích uvedených v části čtvrté obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60).“;

v odstavci 12 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

Pokud Eurosystém rozhodne o dočasném nebo úplném vyloučení anebo omezení přístupu protistran k nástrojům měnové politiky z důvodu obezřetnosti nebo z jiných důvodů podle článku 158 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), národní centrální banky eurozóny uplatní takové rozhodnutí ve vztahu k přístupu k vnitrodennímu úvěru v souladu se smluvní nebo veřejnoprávní úpravou uplatňovanou příslušnou národní centrální bankou.“;

Příloha IIIa se mění takto:

v oddíle s názvem „Definice“ se bod 1 nahrazuje tímto:

„(1)

„autokolateralizací“ vnitrodenní úvěr, který poskytuje národní centrální banka eurozóny v penězích centrální banky a k jehož aktivaci dochází, když majitel DCA nemá dostatečné peněžní prostředky k vypořádání transakcí s cennými papíry, přičemž tento vnitrodenní úvěr je zajištěn buď cennými papíry, které jsou nakupovány (zajištění tokem), nebo cennými papíry, které majitel DCA již drží (zajištění stavem). Autokolateralizační transakce sestává ze dvou odlišných transakcí, jednou je poskytnutí autokolateralizace a druhou je její splacení. Může zahrnovat i třetí transakci pro případné přemístění zajištění. Pro účely článku 16 přílohy IIa se má za to, že všechny tři transakce vstupují do systému a stávají se neodvolatelnými ve stejném okamžiku jako transakce spočívající v poskytnutí autokolateralizace.“;

v oddíle s názvem „Definice“ se bod 6 nahrazuje tímto:

„(6)	„úzkým propojením“ úzké propojení ve smyslu článku 138 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);“;

odstavec 3 první pododstavec se nahrazuje tímto:

„3.

Autokolateralizace musí mít způsobilé zajištění. Způsobilé zajištění tvoří stejná aktiva jako aktiva způsobilá pro použití při operacích měnové politiky Eurosystému a vztahují se na ně stejná pravidla pro oceňování a kontrolu rizika, jako jsou uvedena v části čtvrté obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60).“;

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.	Dluhové nástroje, které vydal nebo za které se zaručil subjekt či jiná třetí osoba, s níž je subjekt v úzkém propojení, lze jako způsobilé zajištění přijmout pouze v situacích uvedených v části čtvrté obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60).“;

v odstavci 9 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)	[Vlož název centrální banky] uplatňuje sankční poplatek ve výši 1 000 EUR za každý obchodní den, kdy bylo nezbytné jednou či vícekrát využít přemístění zajištění podle písmene c). Sankční poplatek se odepíše z příslušného účtu PM majitele DCA uvedeného v písmenu c).“.

f)	v bodě 10 písm. c) se první věta nahrazuje tímto: „Eurosystém může rozhodnout, že pozastaví, omezí nebo vyloučí přístup protistran k nástrojům měnové politiky z důvodů obezřetnosti či z jiných důvodů v souladu s článkem 158 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60).“;

g)	v odstavcích 1 a 13 se slova „6. února“ nahrazují slovy „18. září“;

Bod 18 odst. 1 přílohy IV se nahrazuje tímto:

„18. Sazebník poplatků a fakturace

(1)

Pro přidružený systém, který používá rozhraní přidruženého systému nebo rozhraní účastníka, platí bez ohledu na to, kolik účtů si u centrální banky přidruženého systému nebo u zúčtovací centrální banky zřídil, sazebník poplatků, který se skládá z těchto prvků:

a)	pevný měsíční poplatek ve výši 1 000 EUR, který se účtuje každému přidruženému systému (pevný poplatek I).

druhý pevný měsíční poplatek ve výši 417 EUR až 8 334 EUR stanovený poměrně podle základní hrubé hodnoty peněžních transakcí souvisejících se zúčtováním přidruženého systému v eurech (pevný poplatek II):

Pásmo	Od (v milionech EUR/den)	Do (v milionech EUR/den)	Roční poplatek	Měsíční poplatek
1	0	pod 1 000	5 000 EUR	417 EUR
2	1 000	pod 2 500	10 000 EUR	833 EUR
3	2 500	pod 5 000	20 000 EUR	1 667 EUR
4	5 000	pod 10 000	30 000 EUR	2 500 EUR
5	10 000	pod 50 000	40 000 EUR	3 333 EUR
6	50 000	pod 500 000	50 000 EUR	4 167 EUR
7	Nad 500 000	—	100 000 EUR	8 334 EUR

Hrubou hodnotu peněžních transakcí souvisejících se zúčtováním přidruženého systému v eurech vypočte centrální banka přidruženého systému jednou ročně na základě hrubé hodnoty za předchozí rok; vypočtená hrubá hodnota se použije pro výpočet poplatku od 1. ledna každého kalendářního roku. Hrubá hodnota nezahrnuje transakce zúčtované na DCA.

transakční poplatek vypočtený na stejném základě jako sazebník stanovený pro majitele účtu PM v dodatku VI k příloze II. Přidružený systém si může vybrat jednu z těchto dvou možností: zaplatit buď paušální poplatek ve výši 0,80 EUR za převodní příkaz (možnost A), nebo poplatek vypočtený na sestupném základě (možnost B) s výhradou těchto změn:

i)	u možnosti B se hranice pásem týkající se objemu převodních příkazů vydělí dvěma a

ii)	pevný měsíční poplatek ve výši 150 EUR (možnost A) nebo ve výši 1 875 EUR (možnost B) se účtuje navíc k pevnému poplatku I a k pevnému poplatku II.

Kromě poplatků stanovených v písmenech a) až c) je přidružený systém, který používá rozhraní přidruženého systému nebo rozhraní účastníka, povinen platit tyto poplatky:

Využívá-li přidružený systém služby TARGET2 s přidanou hodnotou pro T2S, činí měsíční poplatek za využití těchto služeb 50 EUR v případě těch systémů, které zvolily možnost A, a 625 EUR v případě systémů, které zvolily možnost B. Tento poplatek se účtuje za každý účet přidruženého systému, který tyto služby využívá.

ii)	Pokud je přidružený systém majitelem hlavního účtu PM, který je propojen s jedním či více DCA, činí měsíční poplatek 250 EUR za každý propojený DCA; a

iii)

Přidruženému systému se jako majiteli hlavního účtu PM účtují za služby T2S související s propojeným DCA následující poplatky. Tyto položky se fakturují samostatně:

Položky tarifu	Cena	Vysvětlení
Zúčtovací služby
Příkazy k převodu likvidity z DCA na DCA	9 eurocentů	za převod
Pohyb v rámci zůstatku (např. blokace, zrušení blokace, rezervování likvidity atd.)	6 eurocentů	za transakci
Informační služby
Zprávy A2 A	0,4 eurocentů	za obchodní položku v každé vytvořené zprávě A2 A
Dotazy A2 A	0,7 eurocentů	za dotazovou obchodní položku v každém vytvořeném dotazu A2 A
Dotazy U2 A	10 eurocentů	za provedenou funkci vyhledávání
Stažené dotazy U2 A	0,7 eurocentů	za dotazovou obchodní položku v každém vytvořeném a staženém dotazu U2 A
Zprávy spojené do souboru	0,4 eurocentů	za zprávu v souboru
Přenosy	1,2 eurocentů	za přenos“

V dodatku IIA k příloze V se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.

[Vlož název centrální banky] bezplatně vydá a vede pro každý účet PM až pět aktivních certifikátů na účastníka. Za vydání šestého a každého dalšího aktivního certifikátu [vlož název centrální banky] účtuje poplatek ve výši 120 EUR. Za vedení šestého a každého dalšího aktivního certifikátu účtuje [vlož název centrální banky] roční poplatek ve výši 30 EUR. Aktivní certifikáty jsou platné po období pěti let.“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 99

České vydání	Právní předpisy	Svazek 59 15. dubna 2016

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/576 ze dne 14. dubna 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 37/2010, pokud jde o látku rafoxanid ( 1 )	1
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/577 ze dne 14. dubna 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	4
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu	6
		OBECNÉ ZÁSADY
	*	Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/579 ze dne 16. března 2016, kterými se mění obecné zásady ECB/2012/27 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (ECB/2016/6)	21

Farmakologicky účinná(-é) látka(-y)	Indikátorové reziduum	Druh zvířat	MRL	Cílové tkáně	Další ustanovení (podle čl. 14 odst. 7 nařízení (ES) č. 470/2009)	Zařazení podle léčebného účelu
„rafoxanid	rafoxanid	skot	30 μg/kg 30 μg/kg 10 μg/kg 40 μg/kg	svalovina tuk játra ledviny	ŽÁDNÁ	antiparazitika/antiparazitika vnitřní“
		ovce	100 μg/kg 250 μg/kg 150 μg/kg 150 μg/kg	svalovina tuk játra ledviny	ŽÁDNÁ
		skot, ovce	10 μg/kg	mléko	Prozatímní MRL platí do 31. prosince 2017.

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	IL	180,1
	MA	94,9
	SN	58,8
	TR	96,3
	ZZ	107,5
0707 00 05	MA	80,6
	TR	114,2
	ZZ	97,4
0709 93 10	MA	94,0
	TR	138,8
	ZZ	116,4
0805 10 20	EG	49,1
	IL	76,7
	MA	57,8
	TR	40,8
	ZZ	56,1
0808 10 80	AR	93,6
	BR	99,0
	CL	116,4
	CN	102,3
	US	148,8
	ZA	84,6
	ZZ	107,5
0808 30 90	AR	104,6
	CL	108,5
	CN	110,0
	ZA	103,7
	ZZ	106,7