23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/1

(1)

Je nezbytné stanovit podrobná pravidla pro minimální prvky, jež by měl obsahovat plán reorganizace podnikatelské činnosti, aby byl způsobilý ke schválení, a pro minimální obsah zpráv vypracovaných v případě reorganizace institucí a subjektů, na něž se vztahují ustanovení směrnice 2014/59/EU.

(2)

Pokyny či sdělení přijaté Komisí ve vztahu k posouzení souladu s rámcem Unie pro státní podporu na restrukturalizaci podniků v obtížích v odvětví finančních služeb podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy mohou být užitečným vodítkem pro vypracování plánu reorganizace podnikatelské činnosti, i když státní podpora poskytnuta nebyla, neboť s plánem reorganizace podnikatelské činnosti sdílejí cíl, totiž obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu.

(3)

Plán reorganizace podnikatelské činnosti by měl mít možnost využít informace obsažené v ozdravném plánu a v plánu řešení krize, a to v míře, do jaké jsou takové informace stále relevantní pro obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU, a při zohlednění použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

(4)

Restrukturalizace instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU a jejich činností po uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by se měla zabývat důvody jejich selhání. Základem strategie reorganizace by proto měly být faktory, které způsobily, že se instituce nebo subjekt dostaly do procesu řešení krize. Uvedená strategie může rovněž zohlednit opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, která byla přijata a provedena příslušným orgánem nebo orgánem příslušným k řešení krize. Zdroj a rozsah obtíží, s nimiž se tato instituce nebo subjekt potýkají, může být doložen též informacemi o plnění relevantních regulačních a obezřetnostních požadavků před řešením krize.

(5)

Ačkoli selhání instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU může být způsobeno konkrétním souborem důvodů, tato instituce nebo subjekt mohly doplatit na jiné nedostatky, které nespustily selhání, ale mohly narušit jejich dlouhodobou životaschopnost. Reorganizace by měla řešit všechny nedostatky. Úspěšná strategie reorganizace by měla navazovat na komplexní analýzu instituce nebo subjektu nacházejících se v reorganizaci, jejich silných a slabých stránek, jakož i relevantních trhů, na nichž uvedená instituce nebo subjekt působí, a rizik a příležitostí, které tyto trhy přinášejí. Aby byl plán reorganizace podnikatelské činnosti považován orgánem příslušným k řešení krize i příslušným orgánem za důvěryhodný, měl by obnovit dlouhodobou životaschopnost instituce na základě obezřetných předpokladů.

(6)

Obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU po vyřešení krize znamená, že nejpozději do konce období reorganizace budou instituce nebo subjekt schopny splnit svůj vnitřní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a veškeré relevantní obezřetnostní a další regulační požadavky na základě předjímání budoucího vývoje a že budou mít životaschopný obchodní model, udržitelný též dlouhodobě.

(7)

Orgánu příslušnému k řešení krize a příslušnému orgánu by měly být poskytnuty dostatečně podrobné informace k posouzení plánu reorganizace podnikatelské činnosti a sledování jeho provádění. Požadavek na poskytnutí těchto informací by měl zohlednit jejich relevantnost pro podnikovou strukturu instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU, jejich relevantnost pro reorganizaci a jejich spolehlivost, zejména v případě systémové krize.

(8)

Výkyvy jsou nedílnou součástí hospodářského cyklu. Podnikatelský plán by proto měl být předmětem analýz alternativních scénářů, s vhodnými změnami klíčových podkladových předpokladů. Ačkoli dlouhodobá životaschopnost by měla být obnovena podle každého scénáře, vypracováním úplných alternativních strategií reorganizace by pro instituci nebo subjekt uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU vznikly nepřiměřené náklady, přičemž alternativní scénáře by co do realizace měly být v zásadě méně pravděpodobné než základní scénář.

(9)

Plán reorganizace podnikatelské činnosti by měl orgánu příslušnému k řešení krize a příslušnému orgánu umožnit posoudit dopad tohoto plánu na dosažení cílů řešení krize, a zejména zajištění kontinuity zásadních funkcí, a na zamezení výrazně nepříznivému dopadu na finanční systém.

(10)

Četnost a podrobnost sledování provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti by měly umožnit včasné odhalení případných odchylek nebo jiných obtíží. Čtvrtletní vykazování údajů a výkonnosti je společná metodika ve finančním odvětví a umožňuje tuto včasnou detekci. Plán reorganizace podnikatelské činnosti by rovněž měl umožnit přizpůsobit průběžné cíle nebo opatření v tomto plánu stanovené, pokud to okolnosti odůvodňují.

(11)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

(12)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

1)

„obdobím reorganizace“ přiměřeně dlouhé období mezi uplatněním nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů a okamžikem, kdy se od instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU v režimu řešení krize očekává, že obnovily svou dlouhodobou životaschopnost, během něhož jsou prováděna opatření, která jsou součástí plánu reorganizace podnikatelské činnosti;

2)

„základním scénářem“ podnikatelské činnosti scénář, k jehož realizaci podle vedoucího orgánu nebo osoby či osob jmenovaných pro provozování instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU v procesu obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu s největší pravděpodobností dojde.

a)

historicky a finančně koncipovaný přehled faktorů, které přispěly k obtížím instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU, včetně příslušných ukazatelů výkonnosti, které se zhoršily v období předcházejícím řešení krize a důvodů, které vedly k jejich zhoršení;

b)

stručný popis opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, pokud byla taková opatření uplatněna příslušným orgánem, orgánem příslušným k řešení krize nebo institucí nebo subjektem uvedenými v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU před předložením plánu reorganizace podnikatelské činnosti;

c)

popis strategie reorganizace podnikatelské činnosti a opatření zaměřených na obnovu dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu v průběhu období reorganizace, včetně popisu těchto prvků:

a)

relevantní subjekt nebo relevantní linie podnikatelské činnosti, metoda likvidace nebo prodeje, včetně výchozích předpokladů a případných očekávaných ztrát;

b)

očekávaný časový rámec;

c)

případné financování nebo služby poskytované zbývající institucí nebo subjektem nebo poskytované zbývající instituci nebo subjektu.

a)

náklady a dopad reorganizace na výsledovku a na rozvahu instituce nebo subjektu;

b)

popis potřeb financování během období reorganizace a potenciálních zdrojů financování;

c)

způsob, jakým instituce nebo subjekt budou s to působit, přitom hradit veškeré náklady, včetně odpisů a poplatků za finanční služby, a vykazovat přijatelnou finanční návratnost ke konci období reorganizace;

d)

rozvahu pro situaci po vyřešení krize odrážející novou strukturu dluhů a kapitálu a odpis aktiv na základě ocenění provedeného podle čl. 36 odst. 1 směrnice 2014/59/EU nebo konečného následného ocenění podle čl. 36 odst. 10 uvedené směrnice;

e)

projekci klíčových finančních ukazatelů na úrovni skupiny, subjektu a linie podnikatelské činnosti, zejména v souvislosti s likviditou, dluhovou službou, profilem financování, ziskovostí a efektivitou.

a)

předpoklady týkající se očekávaného makroekonomického a tržního vývoje podle základního scénáře, v porovnání s vhodnými odvětvovými referenčními hodnotami;

b)

stručnou prezentaci alternativních strategií reorganizace nebo souboru opatření a zdůvodnění, proč byla pro obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU vybrána právě opatření v plánu reorganizace podnikatelské činnosti, a jak budou zároveň dodržovány cíle a zásady řešení krize.

a)

výchozí předpoklady, např. klíčové makroekonomické proměnné;

b)

projekci výsledovky a rozvahy;

c)

klíčové finanční ukazatele na úrovni skupiny, subjektu a linie podnikatelské činnosti.

a)

průběžné cíle, které jsou splněny, realizovaná opatření a porovnání jejich dopadu s dopadem stanoveným v plánu reorganizace podnikatelské činnosti;

b)

výkonnost instituce nebo subjektu a srovnání s prognózami plánu reorganizace podnikatelské činnosti a předchozích zpráv o pokroku;

c)

důvody, proč některých průběžných cílů nebo ukazatelů výkonnosti nebylo dosaženo, a návrhy na nápravu zpoždění nebo nedostatků;

d)

jiné otázky vyvstavší při provádění plánu reorganizace podnikatelské činnosti, které mohou být překážkou obnovení dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) směrnice 2014/59/EU;

e)

nadcházející opatření a průběžné cíle a posouzení pravděpodobnosti toho, že budou splněny;

f)

aktualizované prognózy finanční výkonnosti;

g)

v nezbytných a odůvodněných případech návrh přizpůsobení individuálních opatření, průběžných cílů nebo ukazatelů výkonnosti podle čl. 5 odst. 2.

23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/7

(1)

Směrnice 2014/59/EU svěřuje orgánům příslušným k řešení krize pravomoc k odpisu a konverzi závazků instituce v režimu řešení krize.

(2)

Derivátové smlouvy mohou u některých úvěrových institucí představovat významnou část struktury závazků. Nicméně ocenění těchto smluv je složitý proces, neboť jejich hodnota je navázána na hodnotu podkladových nástrojů, aktiv nebo subjektů, která se neustále vyvíjí a je známa teprve při splatnosti nebo závěrečném vypořádání.

(3)

Z minulých zkušeností vyplývá, že složitost oceňování derivátových závazků při selhání jedné z protistran může z oceňování učinit časově náročný proces a vést ke značným nákladům a sporům.

(4)

Navíc praxe ukazuje, že derivátové smlouvy mohou obsahovat různé metodiky pro určení částky splatné mezi protistranami při závěrečném vypořádání, přičemž některé z nich ponechávají stanovení částky při závěrečném vypořádání nebo data závěrečného vypořádání nebo obojího zcela na protistraně, u níž nedošlo k selhání.

(5)

Za účelem zabránění morálnímu riziku a zajištění účinnosti opatření k řešení krize by orgány příslušné k řešení krize měly přijmout a provádět vhodné metodiky oceňování závazků vzniklých z derivátových smluv ve lhůtě slučitelné s rychlým procesem řešení krize a na základě objektivních a, pokud možno, snadno dostupných informací. Je důležité, aby se v metodikách oceňování stanovila některá procesní ustanovení týkající se oznamování rozhodnutí orgánu příslušného pro řešení krize ohledně závěrečného vypořádání, jakož i způsobu, jak získávat náhradní obchody od protistran podléhajících závěrečnému vypořádání.

(6)

Derivátové smlouvy, které podléhají nettingové dohodě, vedou v případě předčasného ukončení smlouvy k jednorázové částce po závěrečném vypořádání. Článek 49 směrnice 2014/59/EU stanoví, že hodnota těchto smluv je stanovena v čisté výši v souladu s podmínkami uvedené dohody. Orgán příslušný k řešení krize nebo nezávislý odhadce by proto měli respektovat skupiny transakcí se započtením uvedené v nettingových dohodách, aniž by mohli vybrat některé smlouvy a jiné vyloučit.

(7)

Podle článku 49 směrnice 2014/59/EU určuje hodnotu derivátových smluv orgán příslušný k řešení krize nebo nezávislý odhadce v rámci oceňování podle článku 36 uvedené směrnice. Pokud jde o derivátové závazky, oceňování by mělo být zaměřeno na okamžité ex ante oceňování pro účely rekapitalizace z vnitřních zdrojů a současně by orgánu příslušnému k řešení krize mělo umožnit přiměřenou flexibilitu pro úpravy nárokovaných částek ex post.

(8)

Posouzení, zda provést rekapitalizaci derivátových závazků z vnitřních zdrojů, nebo tyto závazky vyloučit z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle čl. 44 odst. 3 směrnice 2014/59/EU, by mělo být provedeno před rozhodnutím o závěrečném vypořádání jako součást oceňování podle článku 36 uvedené směrnice.

(9)

Oceňování derivátových závazků by mělo orgánům příslušným k řešení krize umožnit před přijetím rozhodnutí o závěrečném vypořádání posouzení potenciální výše částky, v níž by bylo možné v následném závěrečném vypořádání provést rekapitalizaci uvedených závazků z vnitřních zdrojů, jakož i potenciální snížení hodnoty, k němuž by mohlo v důsledku závěrečného vypořádání dojít.

(10)

Závěrečné vypořádání derivátových smluv může vést k dodatečným ztrátám, které nejsou zohledněny v oceňování založeném na předpokladu dalšího trvání účetní jednotky a které vyplývají například z reprodukčních nákladů vzniklých protistraně, které by zvýšily náklady při závěrečném vypořádání dlužné institucí v režimu řešení krize, nebo z nákladů vzniklých instituci v režimu řešení krize při obnově obchodů, pokud jde o expozice vůči riziku otevřeného trhu vyplývající ze závěrečného vypořádání. Pokud vzniklé nebo očekávané ztráty vyplývající ze závěrečného vypořádání derivátů převýší podíl odpovídajících závazků, které by byly skutečně k dispozici k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, může nadměrná ztráta zvýšit náklady rekapitalizace z vnitřních zdrojů pro ostatní věřitele instituce v režimu řešení krize. V těchto případech by výše ztrát, jíž by utrpěly závazky, které nevyplývají z derivátových smluv v případě rekapitalizace z vnitřních zdrojů, byla vyšší než bez závěrečného vypořádání a rekapitalizace derivátových smluv z vnitřních zdrojů, a orgán příslušný k řešení krize může tudíž zvážit vyloučení derivátových smluv z rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 44 odst. 3 písm. d) směrnice 2014/59/EU a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/860 (2) přijatého podle čl. 44 odst. 11 uvedené směrnice. Na výkon pravomocí k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů ve vztahu k těmto závazkům by se měly vztahovat výjimky stanovené v čl. 44 odst. 2 směrnice 2014/59/EU a diskreční výjimky uvedené v čl. 44 odst. 3 uvedené směrnice, jak je uvedeno v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/860.

(11)

Vzhledem k potřebě jednotného výkladu čl. 49 odst. 3 a 4 směrnice 2014/59/EU by měly být stanoveny metodiky a zásady pro oceňování derivátů prováděného nezávislými odhadci a orgány příslušnými k řešení krize.

(12)

Metodika oceňování vycházející ze skutečných či hypotetických reprodukčních nákladů na závěrečné vypořádané závazky by vedla k podobným výsledkům jako převažující tržní praxe a byla by v souladu se zásadami, jimiž se řídí oceňování požadované podle článku 74 směrnice 2014/59/EU, jehož cílem je zjistit, zda by se akcionářům a věřitelům dostalo lepšího zacházení, pokud by instituce v režimu řešení krize vstoupila do běžného úpadkového řízení (zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení).

(13)

Při použití metodiky oceňování by orgán příslušný k řešení krize měl mít možnost využívat různé zdroje údajů, včetně zdrojů údajů poskytnutých institucí v režimu řešení krize, protistran nebo třetích stran. Je však vhodné stanovit zásady týkající se jednotlivých typů údajů, které musí být zohledněny při oceňování, aby se zajistilo objektivní stanovení hodnoty.

(14)

Protistrany derivátových smluv, u nichž orgány příslušné k řešení krize provedly závěrečné vypořádání, se mohou rozhodnout uzavřít jeden či více náhradních obchodů za účelem nahrazení své expozice po závěrečném vypořádání. Tyto náhradní obchody by měly představovat přednostní zdroj údajů pro oceňování za předpokladu, že jsou uzavřeny za přiměřených obchodních podmínek k datu závěrečného vypořádání či co nejdříve po něm. Orgány příslušné k řešení krize by proto při oznamování rozhodnutí o závěrečném vypořádání měly protistranám poskytnout možnost předložit důkazy o obchodně přiměřených náhradních obchodech ve lhůtě, která je v souladu s očekávaným referenčním okamžikem pro oceňování. Pokud protistrany předložily tyto důkazy ve stanovené lhůtě, odhadce by měl určit částku po závěrečném vypořádání na úrovni ceny uvedených náhradních obchodů. Pokud protistrany nepředložily důkazy o obchodně přiměřených náhradních obchodech ve stanovené lhůtě, orgány příslušné k řešení krize by měly mít možnost provést své ocenění na základě dostupných informací o trhu, jako jsou např. středové ceny a rozpětí nákup/prodej za účelem posouzení hypotetických reprodukčních nákladů, tj. ztráty či nákladů, které by vznikly v důsledku obnovení zajištění nebo související obchodní pozice na základě čisté rizikové expozice.

(15)

Derivátové produkty a trhy jsou velmi různorodé a není možné určit jeden tržní postup pro uzavírání náhradních obchodů. Proto musí být pojem „obchodně přiměřené náhradní obchody“ vymezen široce, aby odhadci umožnil provést požadované posouzení ve všech tržních souvislostech. Tento pojem by tedy měl být chápán jako náhradní obchod, který je uzavírán na základě čisté rizikové pozice za podmínek, které jsou v souladu s běžnou tržní praxí a při vynaložení přiměřeného úsilí za účelem dosažení co nejlepší protihodnoty za vynaložené prostředky. Odhadce by mimo jiné mohl zejména zvážit počet obchodníků oslovených protistranou, počet získaných pevných kotací a to, zda byla vybrána kotace nabízející nejlepší cenu. Orgán příslušný k řešení krize by rovněž měl mít možnost uvést v oznámení o závěrečném vypořádání kritéria, která použije ve svém posouzení.

(16)

Právní předpisy Unie přijaté v posledních letech v souladu s mezinárodními standardy usilovaly o zvýšení transparentnosti a snížení rizika na trzích s derivátovými smlouvami tím, že stanoví povinný clearing standardizovaných OTC derivátů prostřednictvím ústředních protistran, oceňování derivátů zúčtovaných prostřednictvím ústředních protistran a široké škály OTC derivátů a maržové požadavky na ně a povinné vykazování všech OTC derivátů v registrech obchodních údajů.

(17)

V případě, že se postup pro řešení krize vztahuje na člena clearingového systému ústřední protistrany a orgán příslušný k řešení krize provedl závěrečné vypořádání derivátových smluv před rekapitalizací z vnitřních zdrojů, byl uvedený člen clearingového systému s ohledem na ústřední protistranu ve vztahu ke skupině transakcí se započtením považován za člena clearingového systému, který selhal. Vnitřní postupy a mechanismy, jimiž se řídí selhání člena clearingového systému („postupy při selhání ústřední protistrany“), které ústřední protistrana zavedla v souvislosti s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (3), poskytují spolehlivý základ pro stanovení hodnoty derivátových závazků, který v rámci celé skupiny transakcí se započtením vyplývá ze závěrečného vypořádání, a to rovněž v souvislosti s rekapitalizací z vnitřních zdrojů v rámci postupu řešení krize.

(18)

Provádění postupů ústřední protistrany při selhání může po vzniku rozhodné události trvat několik dnů a déle. Při řešení konkrétní krize by příliš dlouhé čekání na dokončení postupů při selhání za účelem stanovení hodnoty derivátů mohlo narušit časový harmonogram řešení krize a cíle a mohlo by vést ke zbytečnému narušení finančních trhů. Je proto nezbytné, aby se orgán příslušný k řešení krize s ústřední protistranou a příslušným orgánem ústřední protistrany dohodl na lhůtě, v níž má být stanovena částka při předčasném ukončení, přičemž je třeba zohlednit jak omezení ústřední protistrany, tak orgánu příslušného k řešení krize.

(19)

Částka při předčasném ukončení, kterou stanovila ústřední protistrana v souladu se svými postupy řízení selhání v dohodnuté lhůtě, by měla být potvrzena odhadcem. Pokud ústřední protistrana nestanoví hodnotu při předčasném ukončení v dohodnuté lhůtě nebo pokud neuplatní své postupy při selhání, měl by orgán příslušný k řešení krize mít možnost vycházet při určení hodnoty při předčasném ukončení z vlastních odhadů. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít rovněž možnost uplatnit předběžné určení na základě vlastních odhadů, pokud je to opodstatněno naléhavostí procesu řešení krize a za předpokladu, že po uplynutí lhůty aktualizuje své ocenění po dokončení postupu ústřední protistrany při selhání. Orgán příslušný k řešení krize by měl být po uplynutí lhůty schopen posoudit informace poskytnuté ústřední protistranou v konečném ocenění ex post, pokud jsou v daném okamžiku k dispozici, a v každém případě při oceňování rozdílu v zacházení podle článku 74 směrnice 2014/59/EU. Tímto nařízením by neměly být dotčeny postupy řízení selhání vykonávané ústředními protistranami v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

(20)

Ustanovení v tomto nařízení by neměla mít vliv na vnitřní postupy ústřední protistrany týkající se převodu aktiv a pozic mezi členem celaringového systému, který selhal, a jeho klienty, přijaté v souladu s čl. 48 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012 a měla by být v souladu s veškerými ostatními ustanoveními či podmínkami povolení, které by mohly ovlivnit závěrečné vypořádání příslušných derivátových smluv.

(21)

Okamžik ocenění derivátových smluv by měl odrážet zásadu oceňování, která zohledňuje skutečné nebo hypotetické reprodukční náklady vzniklé protistranám. Aby ocenění bylo co nejpřesnější, mělo by být provedeno k datu závěrečného vypořádání nebo pokud by to nebylo obchodně přiměřené, první den a hodinu, kdy je pro podkladové aktivum k dispozici tržní cena. V případech, kdy je částka předčasného ukončení určena ústřední protistranou nebo je stanovena na úrovni ceny náhradních obchodů, by měl referenční okamžik být okamžikem určení protistranou nebo okamžikem náhradních obchodů.

(22)

Pokud orgán příslušný k řešení krize z důvodu naléhavosti rozhodne provést prozatímní ocenění podle čl. 36 odst. 9 směrnice 2014/59/EU, orgán příslušný k řešení krize nebo odhadce by měli mít možnost jako součást prozatímního ocenění provést prozatímní určení hodnoty derivátových závazků před uvedeným referenčním okamžikem na základě odhadovaných hodnot a údajů, které jsou v tomto okamžiku dostupné. Pokud orgán příslušný k řešení krize přijme opatření k řešení krize na základě prozatímního ocenění v souladu s čl. 36 odst. 12 směrnice 2014/59/EU, musí se pozorovaný příslušný vývoj na trhu nebo důkaz o skutečných náhradních obchodech k tomuto referenčnímu okamžiku zohlednit buď v následném prozatímním ocenění nebo v konečném ocenění provedeném podle čl. 36 odst. 10 uvedené směrnice.

(23)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(24)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, konzultoval Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),

1)

„skupinou transakcí se započtením“ se rozumí skupina smluv, na něž se vztahuje nettingová dohoda podle čl. 2 odst. 1 bodu 98 směrnice 2014/59/EU;

2)

„odhadcem“ se rozumí jmenovaný nezávislý odborník pověřený provedením ocenění v souladu s požadavky a kritérii stanovenými v části čtyři nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 (5) nebo orgán příslušný k řešení krize, pokud je oceňování prováděno podle čl. 36 odst. 2 a 9 směrnice 2014/59/EU;

3)

„ústřední protistranou“ se rozumí ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012, pokud je buď

4)

„členem clearingového systému“ se rozumí člen clearingového systému ve smyslu čl. 2 odst. 14 nařízení (EU) č. 648/2012;

5)

„datem závěrečného vypořádání“ se rozumí datum a čas závěrečného vypořádání uvedený ve sdělení orgánů příslušných k řešení krize o rozhodnutí o závěrečném vypořádání;

6)

„náhradním obchodem“ se rozumí transakce uzavřená v den závěrečného vypořádání derivátové smlouvy nebo po tomto dni za účelem obnovení na základě čisté rizikové expozice jakéhokoli zajištění nebo související obchodní pozice za rovnocenných ekonomických podmínek, které platily pro transakci, jež byla předmětem závěrečného vypořádání;

7)

„obchodně přiměřeným náhradním obchodem“ se rozumí náhradní obchod, který je uzavřen na základě čisté rizikové pozice za podmínek, které jsou v souladu s běžnou tržní praxí a při vynaložení přiměřeného úsilí za účelem dosažení co nejlepší protihodnoty za vynaložené prostředky.

a)

výši ztrát, jež by utrpěly derivátové smlouvy v případě rekapitalizace z vnitřních zdrojů, která se získá vynásobením:

se

b)

snížením hodnoty na základě posouzení výše nákladů, výdajů nebo jiného snížení hodnoty, k němuž podle očekávání dojde v důsledku závěrečného vypořádání derivátových smluv, a které se vypočítá jakou součet těchto prvků:

a)

neuhrazených částek, zajištění nebo jiných částek splatných institucí v režimu řešení krize protistraně, po odečtení neuhrazených částek, zajištění nebo jiných částek splatných protistranou instituci v režimu řešení krize ke dni závěrečného vypořádání,

b)

částek po závěrečném vypořádání zahrnujících výši ztrát nebo nákladů vzniklých protistranám derivátů nebo zisky realizované těmito protistranami nahrazením či získáním ekonomického ekvivalentu klíčových podmínek ukončených smluv a opčních práv stran v souvislosti s těmito smlouvami.

a)

částek, které se staly splatnými ke dni konečného vypořádání nebo před ním a které k uvedenému datu zůstávají neuhrazeny;

b)

částky rovnající se spravedlivé tržní hodnotě aktiva, které se mělo dodat za každý závazek derivátových smluv, který se měl vyrovnat k datu konečného vypořádání nebo před tímto datem a který nebyl k datu konečného vypořádání vyrovnán;

c)

částek v souvislosti s úroky či náhradou vzniklých v období od data, ke kterému se příslušné povinnosti platby nebo plnění staly splatnými, do data závěrečného vypořádání.

a)

střední tržní ceny na konci dne v souladu s běžnou obchodní praxí v rámci instituce v režimu řešení krize ke dni stanovenému podle článku 8;

b)

rozpětí středová cena/nákupní cena a rozpětí středová cena/prodejní cena v závislosti na směru očištěné rizikové pozice;

c)

úpravy cen a rozpětí uvedené v písmenech a) a b), pokud je to nezbytné pro zohlednění likvidity trhu pro podkladová rizika nebo nástroje a velikosti expozice ve vztahu k hloubce trhu, jakož i možného modelového rizika.

a)

údaje poskytnuté třetími stranami, jako jsou zjistitelné tržní údaje nebo údaje o parametrech oceňování a kotace tvůrců trhu nebo v případě smlouvy, jejíž clearing byl proveden centrálně, hodnoty či odhady získané od ústředních protistran;

b)

pro standardizované produkty ocenění vytvořená vlastními systémy odhadce;

c)

dostupné údaje v rámci instituce v režimu řešení krize, jako jsou interní modely a oceňování, včetně nezávislého ověřování cen provedeného podle čl. 105 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (6);

d)

údaje poskytnuté protistranami kromě důkazů o náhradních obchodech oznámených podle čl. 3 odst. 3, včetně údajů o současných nebo dřívějších sporech ohledně ocenění, pokud jde o podobné či související transakce a kotace;

e)

jakékoli jiné relevantní údaje.

a)

postup v případě selhání, jak je stanoveno v řídících pravidlech ústřední protistrany v souladu s článkem 48 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

časový harmonogram řešení krize.

a)

ústřední protistrana neposkytne ocenění částky při předčasném ukončení ve lhůtě stanovené orgánem příslušným k řešení krize podle odstavce 5, nebo

b)

ocenění částky při předběžném ukončení, které poskytla ústřední protistrana, není v souladu s postupy ústřední protistrany v případě selhání stanovenými v článku 48 nařízení (EU) č. 648/2012.

a)

v případě, že odhadce stanoví částku předčasného ukončení na úrovni cen náhradních obchodů podle čl. 6 odst. 1, ke dni a času uzavření náhradních obchodů;

b)

v případě, že odhadce stanoví částku předčasného ukončení v souladu s postupy ústřední protistrany v případě selhání podle čl. 7 odst. 1, ke dni a času, kdy ústřední protistrana stanovila částku při předčasném ukončení;

c)

ve všech ostatních případech bude tímto okamžikem datum závěrečného vypořádání nebo pokud to není z obchodního hlediska přiměřené, den a hodina, kdy bude dostupná cena na trhu podkladových aktiv.

23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/16

(1)

Nařízením (EU) č. 513/2013 (3) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů (dále jen „moduly“) a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Skupina vyvážejících výrobců pověřila čínskou obchodní komoru pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), aby jejich jménem předložila Komisi cenový závazek, což CCCME učinila. Ze stanovených podmínek tohoto cenového závazku jasně vyplývá, že jej tvoří soubor individuálních cenových závazků každého vyvážejícího výrobce, který je z praktických administrativních důvodů koordinován CCCME.

(3)

Rozhodnutím 2013/423/EU (4) přijala Komise uvedený cenový závazek, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. Nařízením (EU) č. 748/2013 (5) změnila Komise nařízení (EU) č. 513/2013 a zavedla technické změny potřebné v souvislosti s přijetím závazku, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 (6) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR (dále jen „dotčené výrobky“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 (7) uložila Rada rovněž konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčených výrobků do Unie.

(5)

Na základě oznámení o pozměněné verzi cenového závazku předloženého skupinou vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobci“) a CCCME potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (8), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to po dobu uplatňování konečných opatření. V příloze tohoto rozhodnutí je uveden seznam vyvážejících výrobců, od nichž byl závazek přijat, včetně těchto společností:

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/657/EU (9) přijala Komise návrh vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal upřesnění ohledně plnění závazku pro dotčené výrobky, na něž se závazek vztahuje, tj. moduly a články pocházející nebo odesílané z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), vyráběné vyvážejícími výrobci (dále jen „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“). Na antidumpingová a vyrovnávací cla uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše se společně se závazkem odkazuje jako na „opatření“.

(7)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/866 (10) odvolala Komise přijetí závazku tří vyvážejících výrobců.

(8)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/1403 (11) odvolala Komise přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(9)

Prováděcím nařízením (EU) 2015/2018 (12) odvolala Komise přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců.

(10)

Komise zahájila šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního antidumpingového nařízení zveřejněním oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (13) dne 5. prosince 2015.

(11)

Komise zahájila šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle článku 18 základního antisubvenčního nařízení zveřejněním oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (14) dne 5. prosince 2015.

(12)

Komise rovněž zahájila částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení a podle článku 19 základního antisubvenčního nařízení zveřejněním oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie  (15) dne 5. prosince 2015.

(13)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/115 (16) odvolala Komise přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(14)

Konečné antidumpingové clo uložené nařízením (EU) č. 1238/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/185 (17) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(15)

Konečné vyrovnávací clo uložené nařízením Rady (EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/184 (18) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(16)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/1045 (19) odvolala Komise přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(17)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/1382 (20) odvolala Komise přijetí závazku dalších pěti vyvážejících výrobců.

(18)

Vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili, že nebudou prodávat výrobek, na nějž se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii pod určitou minimální dovozní cenou v mezích souvisejícího ročního objemu dovozu do Unie (dále jen „roční objem“) stanoveného v závazku.

(19)

Vyvážející výrobci rovněž souhlasili, že výrobek, na nějž se vztahuje závazek, budou prodávat pouze prostřednictvím přímého prodeje. Pro účely závazku je přímý prodej definován buď jako prodej prvnímu nezávislému odběrateli v Unii, nebo prostřednictvím strany ve spojení v Unii uvedené v závazku.

(20)

V rámci závazku je rovněž uveden orientační seznam případů, které představují jeho porušení. Tento seznam uvádí zejména vystavení obchodní faktury (tj. „závazkové faktury“ podle definice v prováděcích nařízeních uvedených ve 4. bodě odůvodnění) nebo faktury při dalším prodeji, u níž podkladová finanční transakce (například částka skutečně obdržená od kupujícího po provedení veškerých úprav s ohledem mimo jiné na dobropisy a vrubopisy) není v souladu s nominální hodnotou obchodní faktury.

(21)

Seznam porušení zahrnuje také nepřímý prodej do Unie prostřednictvím jiných společností, než jsou společnosti uvedené v závazku, a účast v systému obchodování, který s sebou nese riziko obcházení opatření.

(22)

Ze závazku pro vyvážející výrobce rovněž vyplývá povinnost každého čtvrt roku Komisi poskytovat podrobné informace o veškerém jejich prodeji na vývoz do Unie a dalším prodeji v Unii (dále jen „čtvrtletní zprávy“). To znamená, že údaje uváděné v těchto čtvrtletních zprávách musí být úplné a správné a že nahlášené transakce musí být zcela v souladu s podmínkami závazku.

(23)

Vyvážející výrobce je odpovědný za porušení způsobené kteroukoli z jeho stran ve spojení bez ohledu na to, zda jsou uvedeny v závazku.

(24)

Komise v rámci monitorování dodržování závazku ověřovala informace související se závazkem předložené společnostmi Osda Solar, Qixin Solar a Linuo. Komise rovněž obdržela od celních orgánů jednoho členského státu důkazy na základě čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení.

(25)

Výsledná zjištění uvedená ve 26. až 34. bodu odůvodnění se zabývají problémy, které byly zjištěny u společností Osda Solar, Qixin Solar a Linuo, z nichž pro Komisi vyplývá povinnost v případě těchto vyvážejících výrobců odvolat přijetí závazku.

(26)

Ve svých čtvrtletních zprávách vykázala společnost Osda Solar transakci zahrnující prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, dovozci v Unii, který údajně není ve spojení, a vystavila závazkovou fakturou. Na základě informací, které má Komise k dispozici, byl dovozce podílející se na výše uvedené transakci, ve spojení se společností Osda Solar. Jelikož tento dovozce není uveden v závazku jako strana ve spojení, porušila společnost Osda Solar podmínky závazku popsané v 19. a 21. bodě odůvodnění.

(27)

Kromě toho vystavil tento dovozce ve spojení nejméně jednu fakturu při dalším prodeji konečnému zákazníkovi v Unii, u níž nebyla dodržena minimální dovozní cena. Proto společnost Osda Solar porušila podmínky závazku popsané v 18. a 23. bodě odůvodnění.

(28)

Ve svých čtvrtletních zprávách vykázala společnost Qixin Solar transakci zahrnující prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, dovozci v Unii, který údajně není ve spojení, a vystavila závazkovou fakturou. Na základě informací, které má Komise k dispozici, byl dovozce podílející se na výše uvedené transakci, ve spojení se společností Qixin Solar. Jelikož tento dovozce není uveden v závazku jako strana ve spojení, porušila společnost Qixin Solar podmínky závazku popsané v 19. a 21. bodě odůvodnění.

(29)

Kromě toho vystavil tento dovozce ve spojení nejméně jednu fakturu při dalším prodeji konečnému zákazníkovi v Unii, u níž nebyla dodržena minimální dovozní cena. Proto společnost Qixin Solar porušila podmínky závazku popsané v 18. a 23. bodě odůvodnění.

(30)

Kromě toho v měsíci, v němž proběhla transakce uvedená v 29. bodě odůvodnění, uskutečnila společnost Qixin Solar přímý prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, témuž odběrateli, a tím se účastnila systému obchodování, který vede ke křížové kompenzaci. Proto společnost Qixin Solar porušila podmínky závazku popsané v 21. bodě odůvodnění.

(31)

Ve svých čtvrtletních zprávách vykázala společnost Linuo transakci zahrnující prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, dovozci v Unii, který údajně není ve spojení, a vystavila závazkovou fakturou. Na základě informací, které má Komise k dispozici, byl dovozce podílející se na výše uvedené transakci, ve spojení se společností Linuo. Jelikož tento dovozce není uveden v závazku jako strana ve spojení, porušila společnost Linuo podmínky závazku popsané v 19. a 21. bodě odůvodnění.

(32)

Kromě toho vystavil tento dovozce ve spojení nejméně jednu fakturu při dalším prodeji konečnému zákazníkovi v Unii, u níž nebyla dodržena minimální dovozní cena. Proto společnost Linuo porušila podmínky závazku popsané v 18. a 23. bodě odůvodnění.

(33)

Z informací obsažených ve čtvrtletních zprávách a získaných důkazů vyplývá, že faktury při dalším prodeji uvedené v 27., 29. a 32. bodě odůvodnění a závazkové faktury uvedené v 30. bodě odůvodnění jsou spojeny s těmito transakcemi:

Proto jsou tyto faktury v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1239/2013 prohlášeny za neplatné. Částka odpovídající celnímu dluhu, který vznikl v okamžiku přijetí prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu, by měla být vnitrostátními celními orgány podle čl. 105 odst. 3 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (21) vybrána v okamžiku, kdy vstoupí v platnost odvolání závazku ve vztahu ke třem vyvážejícím výrobcům, společně s jejich společnostmi ve spojení v Unii. Vnitrostátní celní orgány příslušné k vybírání cla budou příslušným způsobem informovány.

V této souvislosti Komise připomíná, že podle čl. 3 odst. 1 písm. b) ve spojení s bodem 7 přílohy III prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a čl. 2 odst. 1 písm. b) ve spojení s bodem 7 přílohy 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 je dovoz osvobozen od cla pouze tehdy, pokud faktura uvádí cenu a případné rabaty. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, je clo splatné, i když Komise obchodní fakturu doprovázející dané zboží neprohlásila za neplatnou.

(34)

Závazek stanoví, že jeho porušení ze strany jednotlivého vyvážejícího výrobce automaticky nevede k odvolání přijetí závazku pro všechny vyvážející výrobce. V takovém případě Komise posoudí dopad daného porušení na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(35)

Komise tudíž náležitě posoudila dopad porušení závazku ze strany společností Osda Solar, Qixin Solar, a Linuo na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(36)

Ačkoli porušení závazku ze strany tří vyvážejících výrobců vykazuje podobnost, Komise se domnívá, že odpovědnost za porušení závazku nesou uvedení vyvážející výrobci; monitorování doposud neodhalilo žádné podobné systematické porušování ze strany velkého počtu vyvážejících výrobců nebo CCCME. Komise se proto v této chvíli domnívá, že celkové fungování závazku není ohroženo a že neexistují důvody pro odvolání jeho přijetí u všech vyvážejících výrobců a CCCME.

(37)

Dopisem ze dne 11. července 2016 však informovala Komise CCCME o výše uvedených porušeních závazku, která vykazují podobnost, ze strany zmíněných tří vyvážejících výrobců a současně uvedla, že pokud bude k podobným případům porušení závazku docházet i v budoucnosti, může Komise celkovou proveditelnost závazku znovu posoudit.

(38)

Zúčastněné strany měly možnost zúčastnit se slyšení a k věci se vyjádřit v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení.

(39)

Dva vyvážející výrobci předložili po zveřejněné informací určité připomínky ohledně prodejních kanálů nebo dodržení minimální dovozní ceny. Tyto připomínky však byly důvěrné povahy a ani přes žádost Komise nebyl ve stanovené lhůtě poskytnut žádný jejich výtah, který by neměl důvěrnou povahu. Podle čl. 19 odst. 3 základního antidumpingového nařízení a čl. 29 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení tedy není třeba k těmto připomínkám přihlížet. V každém případě nebyly obdržené připomínky takové povahy, aby mohly změnit závěr posouzení Komise ohledně porušení uvedených v 26. až 32. bodě odůvodnění a zneplatnění závazkových faktur, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění.

(40)

Komise proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a rovněž v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že přijetí závazku pro společnosti Osda Solar, Qixin Solar a Linuo společně s jejich společnostmi ve spojení v Unii musí být odvoláno.

(41)

V důsledku toho se v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení automaticky uplatní konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a konečné vyrovnávací clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR a vyráběného společnostmi Osda Solar (doplňkový kód TARIC B859), Qixin Solar (doplňkový kód TARIC B860) a Linuo (doplňkový kód TARIC B869), a to ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(42)

V tabulce v příloze tohoto nařízení jsou pro informaci uvedeni vyvážející výrobci, u nichž není přijetí závazku stanovené prováděcím rozhodnutím 2013/707/EU dotčeno,

23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/30

(1)

Ustanovení ukládající období zákazu rybolovu populací tresky obecné v Baltském moři jsou stanovena v nařízení (ES) č. 1098/2007.

(2)

Podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1098/2007 může Komise vyjmout subdivize ICES 27 a 28.2 z působnosti období zákazu rybolovu, pokud množství tresky obecné ulovené v subdivizích ICES 27 a 28.2 během posledního sledovaného období bylo nižší než určitá prahová hodnota.

(3)

Na základě zpráv příslušných členských států a konzultace Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství by měly být subdivize ICES 27 a 28.2 v roce 2016 vyjmuty z působnosti uvedeného období zákazu rybolovu.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/31

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/33

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech. V příloze zmíněného prováděcího rozhodnutí je uvedeno vymezení a výčet některých oblastí těchto členských států v částech I, II, III a IV uvedené přílohy, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace. Uvedený výčet zahrnuje některé oblasti Polska.

(2)

V srpnu 2016 se objevila dvě ohniska afrického moru prasat u prasat domácích v územně-správní jednotce powiat bialski v Polsku, což je oblast, která je v současnosti uvedena v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Výskyt tohoto ohniska spolu s nedávnou změnou epizootologické situace představuje zvýšení úrovně rizika, kterou je třeba zohlednit. Některé oblasti Polska uvedené v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto nyní měly být zařazeny na seznam v části III uvedené přílohy.

(3)

Komise zaznamenala, že se vyskytlo několik dalších ohnisek u prasat domácích, která mohla být, jak vyplývá z předběžných důkazů, způsobena lidskou činností, a nikoli volně žijícími prasaty, a na uvedená ohniska se tedy vztahuje samostatné rozhodnutí Komise. Jakmile budou získány potvrzující důkazy z Polska v souvislosti s těmito ohnisky, měla by být opatření stanovená tímto rozhodnutím přezkoumána, aby se vyloučilo riziko šíření této nákazy u volně žijících prasat.

(4)

Při posuzování veterinárního rizika vyplývajícího z dané situace v případě afrického moru prasat v Polsku by měl být zohledněn vývoj současné epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu u dotčených populací volně žijících prasat v Unii. Aby bylo možné provádět cílená veterinární opatření pro tlumení stanovená v prováděcím rozhodnutí 2014/709/EU a předejít dalšímu šíření afrického moru prasat a zároveň i zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a aby se zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je třeba změnit seznam Unie obsahující oblasti podléhající veterinárním opatřením pro tlumení stanovený v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí tak, aby odrážel změny současné epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu v Polsku.

(5)

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

23.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/46

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza, která postihuje populace domácích a volně žijících prasat a může mít vážný dopad na ziskovost chovu prasat, a tím narušit obchod uvnitř Unie a vývoz do třetích zemí.

(2)

V případě ohniska afrického moru prasat existuje riziko, že by se původce nákazy mohl rozšířit i do jiných hospodářství s chovem prasat a na volně žijící prasata. Následně by se mohl prostřednictvím obchodu s živými prasaty nebo produkty z nich rozšířit z jednoho členského státu do druhého a do třetích zemí.

(3)

Směrnice Rady 2002/60/ES (3) zavádí minimální opatření pro tlumení afrického moru prasat, jež se mají uplatňovat uvnitř Unie. Článek 9 směrnice 2002/60/ES stanoví pro případ ohnisek uvedené nákazy vymezení ochranných pásem a pásem dozoru, v nichž se uplatní opatření stanovená v článcích 10 a 11 uvedené směrnice.

(4)

Polsko informovalo Komisi o stávající situaci na svém území, pokud jde o africký mor prasat, a v souladu s článkem 9 směrnice 2002/60/ES vymezilo ochranná pásma a pásma dozoru, ve kterých se uplatňují opatření uvedená v článcích 10 a 11 uvedené směrnice.

(5)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci s Polskem popsat na úrovni Unie oblasti vymezené jako ochranná pásma a pásma dozoru v souvislosti s africkým morem prasat v uvedeném členském státě.

(6)

V důsledku toho by v příloze tohoto rozhodnutí měly být stanoveny oblasti vymezené jako ochranná pásma a pásma dozoru v Polsku, jakož i doba trvání takto stanovené regionalizace.

(7)

U prasat domácích v územně-správních jednotkách powiat wysokomazowiecki, zambrowski, białostocki a bielski se v srpnu 2016 objevilo šest ohnisek této nákazy. Vzhledem k tomu, že Polsko poskytlo předběžné důkazy o tom, že tato ohniska souvisí s lidskou činností, a že existují důkazy o tom, že africký mor prasat se nevyskytuje v populaci volně žijících prasat v dotčených oblastech, je nezbytné přijmout zvláštní a přiměřená opatření, rovněž s přihlédnutím ke skutečnosti, že Polsko se zavázalo uplatňovat doplňková vnitrostátní opatření pro kontrolu trhů a přemísťování zvířat. Tato opatření by měla zahrnovat uplatnění opatření stanovených ve směrnici 2002/60/ES, zejména pokud jde o striktní omezení přemísťování a přepravy prasat, jak stanoví články 10 a 11 uvedené směrnice, v oblastech, které jsou seskupeny do dvou spojitých pásem, jak je popsáno v příloze.

(8)

Aby se zohlednila celková epizootologická situace a aby mohla být uplatněna vhodná opatření, je třeba přezkoumat i prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4). Jakmile budou získány potvrzující důkazy z Polska v souvislosti s výše popsanými ohnisky, měla by být přezkoumána rovněž opatření stanovená uvedeným prováděcím rozhodnutím, aby se vyloučilo riziko šíření této nákazy u volně žijících prasat.

(9)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1367 (5) stanoví některá ochranná opatření v souvislosti s africkým morem prasat v Polsku. Od přijetí uvedeného rozhodnutí se epizootologická situace v souvislosti s touto nákazou změnila a tato opatření je třeba změnit. Z důvodů jasnosti by proto mělo být prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1367 zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,