7.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 272/1

7.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 272/2

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Uvedený seznam může být aktualizován v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 (2), a to buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(3)

Dne 19. ledna 2015 byla podána žádost o povolení použití sukralosy (E 955) jako látky zvýrazňující chuť a vůni ve žvýkačkách s přidanými cukry nebo polyalkoholy. Žádost byla následně zpřístupněna členským státům na základě článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(4)

Sukralosa byla v roce 2000 vyhodnocena Vědeckým výborem pro potraviny Evropské unie, který stanovil přijatelný denní příjem (ADI) ve výši 15 mg/kg tělesné hmotnosti/den (3).

(5)

Použití sukralosy (E 955) jako látky zvýrazňující chuť a vůni ve žvýkačkách s přidanými cukry nebo polyalkoholy zvyšuje celkovou intenzitu chuti a vůně žvýkaček a tuto intenzitu zachovává po delší dobu, jelikož žvýkačka se žvýká, na rozdíl od jiných přípravků potravinářských přídatných látek. Zvýšení a prodloužení intenzity chuti a vůně tedy spotřebiteli při žvýkání poskytují lepší celkový prožitek.

(6)

Povolení sukralosy na úrovni 1 200 mg/kg ve žvýkačkách s přidanými cukry nebo polyalkoholy by vedlo ke zvýšení příjmu látky E 955 v těchto rozmezích: mezi 0 až 0,1 % ADI při průměrné spotřebě a mezi 0 až 4,3 % ADI při vysoké úrovni spotřeby. To se považuje za dodatečnou zanedbatelnou expozici spotřebitele, a tudíž to nepředstavuje bezpečnostní riziko.

(7)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna požádat o stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie stanoveného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008, s výjimkou případů, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že povolení použití sukralosy (E 955) jako látky zvýrazňující chuť a vůni ve žvýkačkách s přidanými cukry nebo polyalkoholy představuje aktualizaci tohoto seznamu, která pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví, není nutné o stanovisko úřadu žádat.

(8)

Je proto vhodné povolit použití sukralosy (E 955) jako látky zvýrazňující chuť a vůni na maximální úrovni 1 200 mg/kg ve žvýkačkách s přidanými cukry nebo polyalkoholy (podkategorie potravin 5.3).

(9)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

7.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 272/5

(1)

Dne 13. února 2016 Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájila antidumpingové šetření dovozu plochých výrobků z nelegované oceli nebo legované oceli (vyjma nerezavějící oceli, křemíkové elektrotechnické oceli, nástrojové oceli a rychlořezné oceli), válcovaných za tepla, neplátovaných, nepokovených ani nepotažených, jiných než ve svitcích, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, nebo o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší (dále jen „tlusté plechy“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), do Evropské unie (dále jen „Unie“), a to na základě článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2) (dále jen „základní nařízení“).

(2)

Komise v Úředním věstníku Evropské unie  (3) uveřejnila příslušné oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(3)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 4. ledna 2016 Sdružení evropských výrobců oceli (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby tlustého plechu v Unii.

(4)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(5)

Na základě podnětu žadatele podporovaného požadovanými důkazy zveřejnila Komise dne 10. srpna 2016 prováděcí nařízení (EU) č. 2016/1357 (4), kterým se počínaje dnem 11. srpna 2016 zavádí celní evidence dovozu tlustého plechu pocházejícího z ČLR (dále též „nařízení o celní evidenci“).

(6)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení řízení výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, orgány ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(7)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(8)

Komise rovněž informovala výrobce v Austrálii, Brazílii, Kanadě, Indii, Japonsku, Korejské republice, Malajsii, Mexiku, Rusku, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Ukrajině a Spojených státech amerických o zahájení řízení a vyzvala je k účasti.

(9)

V oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany informovala, že uvažuje o použití USA jako třetí země s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(10)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se ke vhodnosti volby srovnatelné země a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná vybere vzorek vyvážejících výrobců, výrobců v Unii a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(12)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje obdobného výrobku v období šetření se zajištěním zeměpisného rozložení.

(13)

Tento předběžný vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří se nacházejí ve třech různých členských státech a na které připadá více než 26 % celkového prodeje tlustého plechu výrobci v Unii, kteří se zúčastnili ověřování postavení. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(14)

Žadatel a sama společnost, která byla zařazena do vzorku, uvedli, že není vhodné, aby byla do vzorku zařazena společnost Metinvest Trametal Spa (dále jen „Trametal“), neboť tato společnost není integrovaný závod, ale spíše převálcovna desek nakoupených od společnosti ve spojení na Ukrajině, a proto není pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Výrobní odvětví Unie tvoří integrované závody i převálcovny a oba tyto typy výrobců v Unii jsou mezi žadateli. Převážná většina tlustých plechů vyrobených výrobním odvětvím Unie se však vyrábí v integrovaných závodech.

(16)

Komise kromě toho zjistila, že společnost Trametal získává desky, hlavní vstupní materiál, který obvykle představuje přibližně 70 % celkových nákladů, od společnosti ve spojení na Ukrajině. Proto jsou tímto vztahem bezprostředně ovlivněny zejména ukazatele týkající se nákladů a ziskovosti, ale i výkon a konkrétní situace ukrajinské společnosti ve spojení dodávající desky.

(17)

Komise však konstatuje, že situaci obou typů výrobců v Unii – integrovaných válcoven a převálcoven – plně odráží makroekonomické ukazatele popsané níže ve 105. až 124. bodě odůvodnění.

(18)

Z důvodů uvedených výše ve 14. až 16. bodě odůvodnění však Komise předběžně nepovažuje zvláštní situaci společnosti Trametal za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie a nedomnívá se, že by jí měly být ovlivněny makroekonomické ukazatele popsané níže ve 125. až 138. bodě odůvodnění.

(19)

Komise tuto připomínku přijala jako oprávněnou a po posouzení předběžných informací o újmě nahradila společnost Trametal ve vzorku společností Ilsenburger Grobblech GmbH, druhým největším výrobcem v Unii při seřazení podle objemu prodeje v Unii během období šetření definovaného níže ve 28. bodě odůvodnění.

(20)

Dne 7. března 2016 Komise zpřístupnila zúčastněným stranám sdělení, v němž vysvětluje důvody pro změnu vzorku a uvádí seznam společností zahrnutých do revidovaného vzorku. Žádná ze zúčastněných stran nevznesla ke konečnému vzorku připomínky.

(21)

Komise požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení, aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat.

(22)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo šest dovozců. Tři z nich byli zařazeni do vzorku.

(23)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo nebo kontaktovalo vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(24)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo čtrnáct vyvážejících výrobců v ČLR. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány ČLR konzultováni ohledně výběru vzorku. Nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl proto potvrzen.

(25)

Sedm vyvážejících výrobců v ČLR uvedlo, že hodlá požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Žádný z nich však dotazník nevyplnil, a proto nebyly obdrženy žádné žádosti o individuální zjišťování.

(26)

Komise odeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. Odpovědi na dotazník zaslali tři výrobci v Unii, šest dovozců, kteří nejsou ve spojení, deset uživatelů, skupina středisek služeb pro ocelářský průmysl, tři vyvážející výrobci v ČLR zařazení do vzorku a dva výrobci v jiných srovnatelných zemích.

(27)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení existence dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto stran:

(28)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“ či „OŠ“).

(29)

Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2012 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(30)

Dotčeným výrobkem jsou ploché výrobky z nelegované oceli nebo legované oceli (vyjma nerezavějící oceli, křemíkové elektrotechnické oceli, nástrojové oceli a rychlořezné oceli), válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené, jiné než ve svitcích, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, nebo o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší, v současnosti kódů KN ex 7208 51 20, ex 7208 51 91, ex 7208 51 98, ex 7208 52 91, ex 7208 90 20, ex 7208 90 80, 7225 40 40, ex 7225 40 60 a ex 7225 99 00 („tlustý plech“) pocházející z ČLR.

(31)

Tlustý plech se používá při výrobě stavebního, důlního a těžebního vybavení; tlakových nádob; výrobě ropovodů a plynovodů; stavbách lodí, mostů a budov.

(32)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(33)

Komise proto prozatímně rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(34)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že definice výrobku je příliš široká. Konkrétně tvrdí, že definice výrobku by měla být omezena na takzvané „komoditní tlusté plechy“, zatímco takzvané „zvláštní tlusté plechy“ by měly být z definice výrobku vyloučeny. Na podporu svého tvrzení v zásadě uplatňuje dva argumenty.

(35)

Zaprvé tvrdí, že informace uvedené v podnětu se týkají hlavně „komoditních tlustých plechů“, které tvoří většinu vývozu z ČLR. Zadruhé uvádí, že vymezení výrobku je širší než definice obdobného výrobku v souladu s čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Komise v tomto ohledu poznamenává, že ve fázi podnětu je třeba poskytnout pouze dostatečné důkazy ohledně dumpingu, újmy a příčinné souvislosti. Proto není v této fázi nutné poskytovat informace o úplném sortimentu výrobků. Omezení analýzy na nejběžněji prodávané vyvážené typy neznamená, že definice výrobku se musí omezovat pouze na tyto typy výrobků.

(37)

Kromě toho se v čl. 1 odst. 4 základního nařízení uvádí, že obdobný výrobek musí být s posuzovaným výrobkem totožný nebo mu být velmi podobný. To se ovšem netýká definice posuzovaného výrobku jako takového. Různé typy posuzovaného výrobku musí pouze sdílet stejné základní vlastnosti, což je případ popsaný výše ve 32. bodě odůvodnění.

(38)

Mezi parametry, kterými se údajně „zvláštní tlusté plechy“ liší od komoditních tlustých plechů, patří chemické složení, mechanické/technologické složení, dodací podmínky, tloušťka a certifikace a inspekce pro účely stavby lodí.

(39)

Kromě tloušťky se žádný z těchto parametrů netýká základních vlastností výrobku. Zúčastněná strana tvrdí, že z definice výrobku by měly být vyloučeny všechny výrobky o tloušťce > 50,8 mm. Jediným argumentem, kterým zúčastněná strana zdůvodňuje toto omezení tloušťky, je ten, že podnět se údajně týká výlučně tlustých plechů o tloušťce < 50,8 mm, neboť důkaz prima facie uvedený v jedné z příloh podnětu týkající se výpočtu dumpingu se omezuje pouze na tyto výrobky.

(40)

Je však zřejmé, že definice výrobku v podnětu rovněž zahrnuje výrobky o tloušťce > 50,8 mm, neboť definice výrobku neobsahuje horní hranici pro tloušťku. Jak je uvedeno výše, pouhá skutečnost, že důkazy prima facie týkající se dumpingu zahrnují pouze nejběžněji vyvážené typy výrobků, neznamená, že je definice výrobku omezena na tyto typy.

(41)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že definici výrobku ponechá beze změny.

(42)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení pokud vyvážející výrobce v ČLR splňuje kritéria v čl. 2 odst. 7 písm. c) a je mu proto přiznán status tržního hospodářství, Komise pro uvedenou společnost určí běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6.

(43)

Komise zaslala formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství všem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, aby mohli požádat o to, aby jim bylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství. Žádný z nich formulář nepředložil, a proto nemůže být žádné společnosti zacházení jako v tržním hospodářství uděleno.

(44)

Běžná hodnota byla tedy stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, jak je stanoveno ve čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Pro tento účel bylo nutné vybrat srovnatelnou zemi.

(45)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že uvažuje o tom, použít jako srovnatelnou zemi Spojené státy americké, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(46)

Dotazníky byly zaslány všem známým výrobcům tlustých plechů v zemích vyjmenovaných výše v 8. bodě odůvodnění a byly obdrženy dvě odpovědi: jedna od výrobce z Austrálie a jedna od výrobce ve Spojených státech amerických.

(47)

Odpověď výrobce ve Spojených státech amerických podala důkazy o výrobě a prodeji na domácím trhu v USA.

(48)

Ve své odpovědi na dotazník tento výrobce v USA informoval Komisi o tom, že běžná cla v USA na dovoz tlustého plechu jsou nulová. V platnosti jsou antidumpingová cla na dovoz z ČLR a jak antidumpingová, tak antisubvenční cla na dovoz z Indie, Indonésie a Korejské republiky.

(49)

Na domácím trhu v USA působí 7 výrobců z USA a podíl dovozu z Korejské republiky, Německa, Francie a Kanady na trhu činí 20 %.

(50)

Odpověď australského výrobce obsahovala důkazy o výrobě a prodeji na australském domácím trhu, přičemž se jedná o jediného výrobce v Austrálii. Dovoz do Austrálie má však podíl na trhu ve výši 35 %. V platnosti jsou antidumpingová cla na dovoz z ČLR, Indonésie, Japonska, Korejské republiky a Tchaj-wanu, ale tato cla jsou nízká a pro některé společnosti nulová.

(51)

Australský domácí trh lze považovat za konkurenceschopnější, protože dovoz dosahuje většího podílu na trhu a dovozní cla jsou nižší.

(52)

Komise proto v této fázi dospěla k závěru, že Austrálie je vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(53)

Informace obdržené od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi byly použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(54)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi reprezentativní.

(55)

Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku výrobcem ve srovnatelné zemi nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku každého vyvážejícího výrobce v ČLR zařazeného do vzorku do Unie.

(56)

Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku spolupracujícím výrobcem na domácím trhu ve srovnatelné zemi reprezentativní.

(57)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(58)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného výrobcem ve srovnatelné zemi na domácím trhu, který byl shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie každým vyvážejícím výrobcem v ČLR zařazeným do vzorku, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení.

(59)

Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje každým vyvážejícím výrobcem v ČLR zařazeným do vzorku shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie.

(60)

Komise zjistila, že některé typy výrobku byly na tomto základě reprezentativní, ale jiné nikoli, a to buď vzhledem k malým množstvím, nebo protože vyvážený typ výrobku nebyl prodáván na domácím trhu výrobcem ve srovnatelné zemi.

(61)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(62)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(63)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(64)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(65)

Pokud výrobce ve srovnatelné zemi neprodával určitý typ výrobku na domácím trhu v reprezentativním množství nebo se neprodával vůbec či byl prodej ztrátový, stanovila Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(66)

U typu výrobku, který se na domácím trhu neprodával v reprezentativním množství, byla běžná hodnota stanovena připočtením průměrných prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z běžných obchodních transakcí na domácím trhu pro každý z těchto typů k jejich průměrným výrobním nákladům.

(67)

U typu výrobků neprodávaných vůbec nebo tam, kde byl veškerý prodej na domácím trhu ztrátový, byla běžná hodnota stanovena připočtením průměrných prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z běžných obchodních transakcí obdobného výrobku na domácím trhu k průměrným výrobním nákladům každého typu.

(68)

V případě, že se určitý typ výrobku na domácím trhu srovnatelné země vůbec neprodával, byly výrobní náklady stanoveny na základě nákladů nejbližšího levnějšího typu.

(69)

Vývozní cena byla zkontrolována u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku během inspekce na místě. Jestliže byl vývoz do Unie určen přímo prvnímu nezávislému odběrateli nebo prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(70)

Jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vyvážel tlustý plech prostřednictvím dovozce ve spojení v Unii. Vývozní cena pro uvedený prodej byla početně určena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(71)

Komise srovnala běžnou hodnotu od výrobce ve srovnatelné zemi a vývozní cenu výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(72)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, manipulaci a nakládku a vedlejší náklady, nepřímé daně, provize, náklady na úvěry a bankovní poplatky.

(73)

V případě vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří prodávali do Unie prostřednictvím obchodních společností ve spojení s funkcemi podobnými funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(74)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(75)

Na tomto základě činí předběžná vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením:

Tabulka 1

Dumpingová rozpětí společností zařazených do vzorku

(76)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vypočetla v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(77)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 125,5 %.

(78)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(79)

Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v ČLR. Úroveň spolupráce vychází z objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřeného jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden ve statistikách Eurostatu o dovozu – z ČLR do Unie.

(80)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 87 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Na tomto základě Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(81)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

Tabulka 2

Dumpingová rozpětí všech společností

(82)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo 30 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(83)

26 z nich spolupracovalo při výběru vzorku. Tito spolupracující výrobci v Unii představují přibližně 94 % celkové výroby výrobního odvětví Unie a celkového prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie v období šetření.

(84)

Celková výroba obdobného výrobku v Unii během období šetření činí přibližně 10,3 milionu tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jako je podnět, ověřené odpovědi na dotazník ze strany výrobců v Unii zařazených do vzorku a ověřené odpovědi sdružení Eurofer.

(85)

Jak je uvedeno výše v 1. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující přibližně 28,5 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie a celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii během období šetření.

(86)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě dovozních statistik Eurostatu a ověřených údajů o prodeji od výrobního odvětví Unie.

(87)

Spotřeba tlustého plechu v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 3

spotřeba v Unii (v tunách)

(88)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 5 %. Meziroční analýza ukazuje počáteční pokles o 6 % mezi lety 2012 a 2013 a následné zotavení v roce 2014 a v období šetření o 11 procentních bodů neboli více než 1 milion tun.

(89)

Využití pro vlastní spotřebu je u výrobců v Unii nevýznamné, neboť představuje méně než 0,5 % spotřeby v Unii během posuzovaného období. Ukazatele újmy jsou tedy posuzovány pro celý trh Unie, včetně množství využívaného pro vlastní potřebu výrobci v Unii.

(90)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl následně stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii uvedenou výše v tabulce 3 v 87. bodě odůvodnění.

(91)

Dovoz tlustých plechů do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(92)

Objem dovozu z ČLR do Unie během posuzovaného období vzrostl o 231 %. Po poklesu o 16 % mezi lety 2012 a 2013 se dovoz z ČLR v roce 2014 významně zvýšil o 85 procentních bodů a v období šetření vzrostl ještě o dalších 162 procentních bodů.

(93)

Počáteční pokles vývozu z ČLR v letech 2012 a 2013 byl způsoben klesající spotřebou na trhu Unie, jak je znázorněno výše v tabulce 3 v 87. bodě odůvodnění. Po roce 2013 zažil trh Unie dynamický nárůst, kdy mezi rokem 2013 a posuzovaným obdobím vzrostl o více než 1 milion tun. Tento růst byl téměř výlučně absorbován dovozem z ČLR, který se během tohoto období rovněž zvýšil o více než 1 milion tun.

(94)

Souběžně se podíl na trhu, který připadá na dovoz z ČLR, více než ztrojnásobil ze 4,6 % v roce 2012 na 14,4 % v období šetření.

(95)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Vážená průměrná cena dovozu tlustých plechů z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (EUR/t)

(96)

Průměrné ceny výrobků dovážených z ČLR za posuzované období poklesly o 29 %. Docházelo k trvalému poklesu z 647 EUR za tunu v roce 2012 na 460 EUR za tunu v období šetření.

(97)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

(98)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu tří výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření.

(99)

Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že se dumpingový dovoz z ČLR podbízel cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 29 %.

(100)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(101)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(102)

Komise posoudila makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, náklady práce, růst, produktivita a velikost dumpingových rozpětí a zotavení z minulého dumpingu) na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení vycházelo z informací poskytnutých žadatelem, výrobci v Unii a s dostupnými oficiálními statistikami (Eurostat). Makroekonomické údaje se týkaly všech výrobců v Unii.

(103)

Komise posoudila mikroekonomické ukazatele (průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál) na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které byly řádně ověřeny, a dostupných oficiálních statistik (Eurostat). Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(104)

Komise poznamenává, že jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku v prosinci 2015 výrobu tlustých plechů přerušil. Toto přerušení nemá vliv na žádné ukazatele újmy, neboť k němu došlo na samém konci období šetření, a proto byly oba soubory údajů shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(105)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(106)

Objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl o 12 %. Po 12 % poklesu v letech 2012 a 2013 objem výroby v roce 2014 mírně vzrostl o 5 procentních bodů a v roce 2015 znovu poklesl o 5 procentních body na úroveň roku 2013.

(107)

Počáteční pokles objemu výroby v letech 2012 a 2013 byl způsoben klesající spotřebou na trhu Unie, jak je znázorněno výše v tabulce 3 v 87. bodě odůvodnění. Výrobní odvětví Unie však nebylo schopno využít následný nárůst spotřeby mezi rokem 2013 a obdobím šetření. Zatímco spotřeba vzrostla o 11 % neboli více než 1 milion tun, produkce výrobního odvětví Unie se v roce 2014 pouze dočasně mírně zvýšila a v období šetření opět poklesla na úroveň roku 2013.

(108)

Oznámené číselné údaje týkající se výrobní kapacity výrobního odvětví Unie se týkají technické kapacity, což znamená, že byly vzaty v úvahu úpravy, jež jsou výrobním odvětvím považovány za standardní a týkají se doby potřebné pro nastavení, údržby, překážek a dalších obvyklých přerušení práce.

(109)

Na tomto základě výrobní kapacita během posuzovaného období mírně klesla o 2 %, přičemž trh ve stejném období prodělával 6 % růst.

(110)

Vzhledem k tomu, že snížení objemu výroby přesahuje snížení výrobní kapacity, došlo během posuzovaného období k poklesu využití kapacity výrobního odvětví Unie o 10 %.

(111)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(112)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl o 7 %. Po poklesu o 7 % v letech 2012 a 2013 a dalším poklesu v roce 2014 o 2 procentní body objem prodeje v období šetření mírně vzrostl o 2 procentní body.

(113)

Počáteční pokles objemu prodeje v letech 2012 a 2013 byl podobně jako vývoj v objemu výroby způsoben klesající spotřebou na trhu Unie, která je vysvětlena v 87. bodě odůvodnění. Výrobní odvětví Unie však nebylo schopno využít následný nárůst spotřeby mezi rokem 2013 a obdobím šetření. Zatímco spotřeba Unie vzrostla o více než 1 milion tun, množství prodeje výrobního odvětví Unie zůstalo na nízké úrovni z roku 2013.

(114)

Kvůli poklesu množství prodeje o 7 % na trhu rostoucím o 5 % klesl podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období o 12 %.

(115)

Zaměstnanost a produktivita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(116)

Ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období poklesla zaměstnanost o 17 %. Tento pokles měl dva hlavní důvody:

(117)

Komise poznamenává, že spotřeba na trhu Unie se během posuzovaného období zvýšila o 5 %. Bez rostoucího objemu dumpingového dovozu z ČLR by tedy výrobní odvětví Unie bývalo bylo s to udržet zaměstnanost, protože úspory z důvodu vyšší efektivity by absorbovala zvýšená poptávka.

(118)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce v přepočtu na 1 FTE (plný pracovní úvazek)

(119)

Vzhledem k výraznému snížení lidských zdrojů hlášenému ve 115. bodě odůvodnění výše se průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance během posuzovaného období zvýšily o 13 %. Přestože určitá část zvýšených nákladů práce souvisí s povinným zvyšováním mezd podle kolektivní smlouvy, je toto zvýšení převážně způsobeno náklady na snížení lidských zdrojů a počtu pracovních hodin. Tyto náklady zahrnují platby odstupného a vyšší náklady vzniklé během práce na částečný úvazek kvůli klesající produkci v důsledku stabilně narůstajícího objemu dumpingového dovozu.

(120)

Spotřeba v Unii od roku 2012 do roku 2013 nejprve poklesla o 6 % neboli o téměř 600 000 tun. Tento počáteční pokles měl negativní dopad na stav prodeje a objemu výroby výrobního odvětví Unie.

(121)

Mezi rokem 2013 a obdobím šetření byla situace odlišná. Spotřeba v Unii zaznamenala dynamický růst o 11 procentních bodů neboli více než o 1 milion tun. Výrobní odvětví Unie však tohoto dynamického růstu nemohlo využít. Ve skutečnosti zůstal objem výroby a prodeje na velmi nízké úrovni roku 2013. Růst trhu Unie byl zcela absorbován rostoucím objemem levného dumpingového dovozu z ČLR, který mezi rokem 2013 a obdobím šetření rovněž vzrostl o více než 1 milion tun, jak je uvedeno v 91. bodě odůvodnění.

(122)

Dumpingová rozpětí všech vyvážejících výrobců z ČLR přesáhla hodnotu 100 %. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z ČLR byl dopad těchto velmi vysokých dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie vážný.

(123)

V roce 2000 Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých plochých za tepla válcovaných výrobků z nelegované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, Indie a Rumunska. Tato opatření se vztahovala na výrobky velmi podobné definice jako v tomto šetření. Platnost těchto opatření skončila dne 11. srpna 2005.

(124)

Jak se uvádí níže ve 221. bodě odůvodnění, výrobní odvětví dosáhlo ziskovosti přesahující cílový zisk. Komise proto předběžně vyvozuje závěr, že výrobní odvětví Unie překonalo účinky dřívějšího dumpingu.

(125)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Prodejní ceny v Unii

(126)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období trvale snižovaly o 25 %, zatímco průměrné jednotkové výrobní náklady poklesly o 19 %. Prodejní ceny klesaly rychleji a v průměru byly trvale nižší než jednotkové výrobní náklady.

(127)

Aby výrobci v Unii omezili ztrátu podílu na trhu, byli nuceni přizpůsobit se spirále poklesu cen a podstatně snížit své prodejní ceny. Tento pokles cen výrazně překračuje snížení jejich výrobních nákladů, k němuž došlo především poklesem cen surovin v posuzovaném období a nárůstem produktivity, jehož se dosáhlo prostřednictvím snížení počtu zaměstnanců, jak vyplývá ze 115. bodu odůvodnění výše.

(128)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

(129)

Konečný stav zásob tři výrobců v Unii zařazených do vzorku se v průběhu posuzovaného období nepřetržitě zvyšoval o 26 %. Současně se neustále zvyšovala úroveň jejich konečného stavu zásob vyjádřená jako procento výroby, a to o 35 %.

(130)

Hlavním důvodem zvyšování stavu zásob bylo, že ačkoli se výrobní odvětví Unie snažilo zabránit poklesu objemu výroby, objem prodeje se snižoval ještě rychleji, jelikož výrobní odvětví Unie nemohlo vůbec těžit z růstu trhu v důsledku rostoucího objemu levného dumpingového dovozu.

(131)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že ztrátu před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(132)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(133)

Ziskovost v průběhu posuzovaného období poklesla o 758 %. V roce 2012 se výrobcům v Unii zařazeným do vzorku podařilo vytvořit zisk o ve výši 1,6 %, ve všech následujících letech však vykazovali ztrátu.

(134)

Zatímco vysoké ztráty na úrovni 12,2 % v roce 2013 jsou důsledkem velmi nízké poptávky v daném roce, výrazný cenový a objemový tlak vyvíjený na výrobní odvětví Unie v důsledku zvyšování dovozu z ČLR od roku 2014 do období šetření neumožnil výrobnímu odvětví Unie těžit z dynamického růstu spotřeby v Unii o 11 procentních bodů. Jak je uvedeno výše v 93. bodě odůvodnění, tento růst byl téměř zcela absorbován dumpingovým dovozem z ČLR.

(135)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Tok peněz se v posuzovaném období snížil o 226 %. Po snížení o 310 % v období let 2012 až 2013, které bylo způsobené velmi nízkou poptávkou v daném roce, se peněžní tok zlepšil a v roce 2014 dosáhl mírně pozitivního výsledku. Negativní vývoj nicméně pokračoval i v období šetření, kdy opět dosáhl výrazně zápornou úroveň.

(136)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se v posuzovaném období snížila o 282 %. Po dramatickém snížení o 397 % v období let 2012 až 2013, které bylo způsobené velmi nízkou poptávkou v daném roce, se v roce 2014 a v období šetření do určité míry zlepšila, stále však byla záporná.

(137)

Výrobní odvětví Unie následně během posuzovaného období snížilo úroveň investicí o 31 %. Po nárůstu investic o 7 % v letech 2012 až 2013 bylo výrobní odvětví Unie nuceno investice v roce 2014 snížit o 26 procentních bodů a v období šetření o dalších 12 procentních bodů. Jak ukazuje tabulka 6 ve 105. bodě odůvodnění, tyto investice se nevyužily ke zvýšení výrobní kapacity.

(138)

Schopnost získat kapitál byla ovlivněna ztrátou vzniklou během posuzovaného období, což v důsledku vedlo k uzavření provozu jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku.

(139)

Posuzované období se vyznačuje dvěma rozdílnými etapami: 2012 až 2013 až 2014 až do konce období šetření.

(140)

Zpočátku, v letech 2012 a 2013, spotřeba v Unii výrazně poklesla o 6 %. Tato klesající spotřeba měla negativní dopad na řadu ukazatelů újmy, jako je objem prodeje a ceny, výroba, kapacita a využití kapacity, zaměstnanost, produktivita, ziskovost, peněžní tok a návratnost investic.

(141)

Následně, v roce 2014 a v období šetření, spotřeba v Unii zaznamenala dynamický růst o 11 procentních bodů neboli o více než 1 milion tun. Výrobní odvětví Unie však nemohlo tohoto růstu využít, neboť byl zcela absorbován rostoucím objemem dumpingového dovozu z ČLR.

(142)

V této situaci zvýšené spotřeby výrobní odvětví Unie nedokázalo zvýšit objem prodeje ani objem výroby, zatímco využití kapacity na rostoucím trhu dokonce mírně pokleslo.

(143)

Pokusy o zachování úrovně produkce měly za následek zvýšení zásob o 24 procentních bodů. Výrobní odvětví Unie zároveň ztratilo 9,3 % procentního bodu podílu na trhu oproti dovozu z ČLR, který ve stejném období získal 10,3 % procentního bodu podílu na trhu. Jednotkové prodejní ceny poklesly o 9 procentních bodů a výrobní náklady poklesly o 13 procentních bodů.

(144)

To vedlo k mírnému zlepšení finančních ukazatelů, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, které však během tohoto období i nadále zůstaly převážně negativní. Zaměstnanost se snížila o 9 procentních bodů, přestože výrobní odvětví Unie dokázalo zvýšit produktivitu o 11 procentních bodů. Kromě toho muselo výrobní odvětví Unie omezit investice o 38 procentních bodů vzhledem k trvale negativní ziskovosti a návratnosti investic.

(145)

Celkově výrobní odvětví Unie snížilo svou produkci a přijalo konkrétní kroky ke zvýšení efektivity prostřednictvím snížení pracovní síly a výrobní kapacity, a podařilo se mu tak významně snížit výrobní náklady.

(146)

I přes tyto kroky během posuzovaného období za účelem zlepšení celkové výkonnosti se jeho hospodářské a finanční postavení na volném trhu v posuzovaném období výrazně zhoršilo, a to v důsledku akumulace ztrát počínaje rokem 2013.

(147)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(148)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli.

(149)

Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z ČLR, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: silná konkurence způsobená problémy v poptávce na trhu Unie, nízké využití kapacity výrobního odvětví Unie, dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii a konkurence mezi vertikálně integrovanými výrobci a převálcovnami.

(150)

Prodejní ceny vyvážejících výrobců z ČLR klesly během období šetření o 25 %, z 647 EUR za tunu v roce 2012 na 460 EUR za tunu. Stálým snižováním svých jednotkových prodejních cen během posuzovaného období dokázali výrobci z ČLR významně zvýšit svůj podíl na trhu ze 4,6 % v roce 2012 na 14,4 % v období šetření.

(151)

Zatímco v období let 2012 až 2013 byla výkonnost výrobního odvětví Unie negativně ovlivněna poklesem poptávky, následně měl na výkonnost výrobního odvětví Unie jasný negativní vliv takřka nepřetržitý nárůst dovozu z ČLR.

(152)

Zatímco výrobní odvětví Unie snižovalo své náklady tím, že omezovalo zaměstnanost a těžilo z poklesu cen surovin, dumpingový dovoz stále rostl a přinutil výrobní odvětví Unie ještě více snižovat prodejní ceny v Unii, aby tak omezilo ztrátu svého podílu na trhu, i když na úkor ziskovosti.

(153)

Navíc zatímco ziskovost výrobního odvětví Unie vykazovala mírné zlepšení v důsledku snížení ztráty v roce 2014, v období šetření objem dovozu dále narůstal a ceny ještě více klesaly, což přivodilo další pokles cen a ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(154)

Postupné zpomalování hospodářství a velmi výrazná nadměrná kapacita ocelářského průmyslu v ČLR navíc nutily čínské výrobce ocele přesměrovat svůj přebytek výroby na vývozní trhy (6), přičemž trh Unie představuje atraktivní vývozní destinaci.

(155)

Řada jiných tradičně důležitých vývozních trhů zavedla nebo zvažuje zavedení opatření vůči výrobkům z oceli z ČLR, včetně tlustých plechů (7), jelikož ceny jsou uměle stlačovány nekalým dovozem, což vede k nezdravé konkurenci.

(156)

Trh Unie se v důsledku rostoucího ukládání opatření na ochranu obchodu po celém světě stal jednou z nejatraktivnějších destinací dumpingového dovozu z ČLR, a to na úkor výrobního odvětví Unie.

(157)

Tento závěr potvrzují nejnovější dovozní statistiky Eurostatu, ze kterých vyplývá, že dovoz z ČLR od konce období šetření ještě více vzrostl. Objemy dovozu se v období od března do května 2016 zvýšily přibližně o 15 % v porovnání s objemy dovozu během období šetření, přičemž průměrné ceny tohoto dovozu nadále klesaly o přibližně 30 %.

(158)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že újma výrobního odvětví Unie nebyla zapříčiněna dovozem z ČLR, nýbrž problémy v poptávce na trhu Unie. Podle jejího tvrzení se poptávka v Unii v období od roku 2014 do období šetření zotavila, přičemž v roce 2012 byla 32 % pod nejvyšší úrovní z roku 2007 a v roce 2014 byla 17 % pod údajně „normálním“ rokem 2004.

(159)

Taková nedostatečná poptávka měla údajně za následek silnou konkurenci, protože trh potřeboval jen omezené množství výrobků, a tím se na prodejní ceny Unie vyvíjel vysoký tlak.

(160)

Nicméně tato silná konkurence způsobená údajnými problémy v poptávce neměla negativní vliv na schopnost vývozců z ČLR prodávat za dumpingové ceny stále větší objem dumpingových tlustých plechů na trhu Unie, čímž se jejich podíl na trhu zvýšil z 4,6 % na 14,4 %, což téměř přesně odpovídalo ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu a vyvíjelo na výrobní odvětví Unie značný cenový tlak vedoucí k jeho záporné ziskovosti.

(161)

Zatímco na počátku měly významný negativní dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie v roce 2013 problémy v poptávce, hlavní příčinou silné konkurence na trhu Unie zejména v roce 2014 a v období šetření je dumpingový dovoz z ČLR.

(162)

V roce 2014 a v období šetření mohlo výrobní odvětví Unie těžit z oživení trhu. Bylo mu v tom zabráněno podstatným nárůstem dovozu z ČLR, který se během těchto dvou let více než ztrojnásobil, a získával další podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie.

(163)

Komise se proto přiklání k závěru, že problémy s poptávkou na trhu Unie nejsou hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a nenarušují příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(164)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že je újma výrobního odvětví Unie rovněž zapříčiněna nízkým využitím kapacity způsobeným výraznou nadměrnou kapacitou výrobců v Unii. Tvrdí, že již v roce 2012, kdy byl dovoz z ČLR na poměrně nízké úrovni, bylo využití kapacity již velmi nízké a že výrobní odvětví Unie své kapacity odpovídajícím způsobem nesnížilo.

(165)

Poptávka v Unii však následně výrazně vzrostla, zejména v roce 2014 a v období šetření, kdy překročila úroveň poptávky z roku 2012 o 6 %. Bez výrazně narůstajícího objemu dumpingového dovozu z ČLR by tento nárůst poptávky vedl ke zvýšenému využití kapacity výrobního odvětví Unie, a to tím spíše vzhledem k tomu, že svou výrobní kapacitu na rostoucím trhu snížilo o 2 %.

(166)

Komise proto vyvozuje závěr, že nízké využití kapacity, které se projevilo zejména v roce 2014 a v období šetření, je způsobeno zejména výrazným nárůstem objemu dumpingového dovozu z ČLR.

(167)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Kromě ČLR pocházel dovoz zejména z Ukrajiny a Ruska. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii uvedenou výše v tabulce 3 v 87. bodě odůvodnění.

(168)

Dovoz do Unie z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí (v tunách) a podíl na trhu

(169)

Tržní podíl dovozu z jiných třetích zemí se během posuzovaného období téměř nezměnil, zatímco podíl dovozu z ČLR se zvýšil o 214 %.

(170)

Kromě toho se podíl Ukrajiny a Ruska v posuzovaném období pouze lehce zvýšil. V případě Ukrajiny tržní podíl vzrostl ze 4,7 % na 6,2 %, v případě Ruska o 1,7 % na 2,4 %, a to pouze na úkor jiných dovážejících zemí než ČLR.

(171)

V kontextu nárůstu spotřeby Unie o 5 % a poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 10 procentních bodů během posuzovaného období to znamená, že dovoz z ČLR získal podíl na trhu pouze od výrobního odvětví Unie.

(172)

V důsledku toho představuje dovoz z ČLR přibližně 54 % celkového dovozu do Unie během období šetření, zatímco dovoz z Ukrajiny tvoří přibližně 23 % a z Ruska 9 %.

(173)

Průměrné dovozní ceny z ostatních třetích zemí se snižovaly mnohem pomaleji než ceny dovozu z ČLR. Tyto ceny klesly o 19 %, zatímco dovozní ceny z ČLR se snížily o 29 %.

(174)

Přestože jsou ceny dovozu z Ukrajiny a Ruska v průměru stále nižší než dovozní ceny z ČLR, snižovaly se v posuzovaném období mnohem pomalejším tempem než dovozní ceny z ČLR. Tyto ceny však nemusí být přímo srovnatelné, protože průměrné ceny ovlivňuje odlišná skladba sortimentu.

(175)

Kromě toho se objemy dovozu konkrétně z Ukrajiny a Ruska či ze všech ostatních třetích zemí obecně nezvýšily tak výrazně jako objemy dovozu z ČLR. Zatímco objem dovozu z ČLR vzrostl během posuzovaného období o téměř 1 milion tun, objem dovozu z Ukrajiny se zvýšil přibližně o 160 000 tun, z Ruska přibližně o 75 000 tun a ze všech ostatních třetích zemí (včetně Ruska a Ukrajiny) o přibližně 90 000 tun.

(176)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k mnohem menšímu objemu dovozu z Ukrajiny a Ruska ve srovnání s dovozem z ČLR nenasvědčuje nic tomu, že by dovoz z těchto dvou zemí působil výrobnímu odvětví Unie újmu.

(177)

Dovoz ze všech ostatních třetích zemí (včetně Ruska a Ukrajiny) je v průměru dražší než dovoz z ČLR a zvýšení jeho podílu na trhu bylo na zanedbatelné úrovni 1 procentního bodu.

(178)

Komise se proto přiklání k závěru, že dovoz tlustých plechů z třetích zemí nejsou hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a nenarušují příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(179)

Objem a průměrná cena vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost

(180)

Objem vývozu pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, mimo Unii se během posuzovaného období snížil o 18 %. Po poklesu o 28 % mezi lety 2012 a 2013 vzrostl v roce 2014 o 25 procentních bodů a během období šetření znovu poklesl o 15 procentních bodů.

(181)

Pokud jde o ceny, ty během posuzovaného období značně poklesly o 24 %, v souladu s poklesem ceny na trhu Unie (– 25 %).

(182)

Celkově vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie do značné míry odráží jeho výkonnost na trhu Unie. Trh Unie je však pro výrobní odvětví Unie podstatně důležitější než jeho vývozní trhy. V průběhu posuzovaného období byl prodej na trhu Unie přibližně čtyřikrát vyšší než prodej na vývoz.

(183)

Komise se proto domnívá, že vzhledem k omezenému významu tohoto prodeje na vývoz nemohla vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(184)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že ziskové rozpětí vertikálně integrovaných výrobců v Unii narušovaly nižší ceny účtované převálcovnami v Unii, které údajně účtují ceny o 6–9 % nižší než ceny účtované vertikálně integrovanými výrobci.

(185)

Převálcovna je společnost, která nevyrábí vlastní vstupní materiál, tedy ocelové desky. Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku vyrábějí vlastní ocelové desky a jsou proto vertikálně integrovanými výrobci.

(186)

Komise v tomto ohledu poznamenává, že ceny dumpingového dovozu z ČLR se podbízely cenám výrobního odvětví Unie průměrně o 29 % během období šetření, jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění. Na tomto základě by byly ceny dumpingového dovozu z ČLR stále přinejmenším o 20 % nižší než ceny převálcoven v Unii.

(187)

Stejná strana rovněž tvrdila, že množství vyrobené převálcovnami v Unii se snižuje, jelikož řada z nich je odkázána na dodávky ocelových desek z Ukrajiny. Tato dodávka z Ukrajiny ovšem poklesla kvůli nedostatečným dodávkám během posuzovaného období a tento pokles dodávek nebyl kompenzován výrobou ostatních výrobců v Unii navzdory jejich nízkému využití kapacity.

(188)

V této souvislosti strana neposkytla žádné důkazy o tom, že výrobci v Unii neměli zájem nebo nebyli ochotni dodávat tato dodatečná množství. Z toho jednoznačně vyplývá, že zejména tito odběratelé citliví na ceny přešli od výrobků vyráběných výrobním odvětvím Unie k ještě levnějšímu dumpingovému dovozu z ČLR.

(189)

Komise proto dospěla k závěru, že pokles ziskovosti vertikálně integrovaných výrobců v Unii může být pouze ve velmi omezené míře způsoben klesajícím množstvím tlustých plechů, které za přiměřené ceny vyráběly převálcovny v Unii. Rovněž dospěla k závěru, že jejich klesající ziskovost je převážně způsobena velmi výrazně nižšími cenami dumpingového dovozu z ČLR, jehož objem rovněž zaznamenal výrazný nárůst.

(190)

Byla prozatímně stanovena příčinná souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z ČLR.

(191)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působících újmu.

(192)

Další zjištěné faktory, jako je silná konkurence způsobená problémy s poptávkou, nízké využití kapacity, dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie či hospodářská soutěž mezi vertikálně integrovanými výrobci a převálcovnami, nebyly předběžně shledány jako rozhodující, pokud jde o narušení příčinné souvislosti, a to ani při zohlednění jejich možného kombinovaného účinku.

(193)

Dočasné snížení spotřeby v roce 2013 mohlo v tomto roce do jisté míry k újmě přispět, avšak bez plynule rostoucího objemu dumpingového dovozu za stále klesající ceny by výrobní odvětví Unie zajisté dokázalo využít růstu trhu v následujících letech. Zejména by se upravil objem prodeje, prodejní ceny by neklesly na tak nízkou úroveň a dosáhlo by se lepší ziskovosti.

(194)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je dumpingový dovoz z ČLR a že ostatní činitelé, zohledněné jednotlivě či společně, tuto příčinnou souvislost nenarušili.

(195)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(196)

Výrobní odvětví Unie se nachází na území 14 členských států (Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království) a během posuzovaného období přímo zaměstnávalo přibližně 20 000 zaměstnanců v oblasti výroby tlustých plechů.

(197)

Při šetření spolupracovalo 26 výrobců v Unii. Žádný ze známých výrobců nebyl proti zahájení šetření. Jak bylo prokázáno výše při analýze ukazatelů újmy, ke zhoršení situace a negativnímu vlivu dumpingového dovozu došlo v celém výrobním odvětví Unie.

(198)

Komise očekává, že uložení prozatímních antidumpingových cel obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie, ukončí stlačování cen a umožní výrobnímu odvětví Unie, aby se zotavilo. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň považovanou za nezbytnou pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví.

(199)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Komise připomíná, že většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období záporný trend. Zejména ukazatele újmy související s finančními výsledky výrobců v Unii zařazených do vzorku, jako je například ziskovost a návratnost investic, byly závažně ovlivněny.

(200)

Proto je důležité, aby se ceny vrátily na úroveň, kdy nedochází k dumpingu, nebo alespoň na úroveň, kdy nedochází k újmě, aby tak mohli všichni výrobci působit na trhu Unie za spravedlivých obchodních podmínek. Pokud by opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie jako velmi pravděpodobné.

(201)

Komise proto vyvozuje předběžný závěr, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie. Uložení antidumpingových opatření by umožnilo, aby výrobní odvětví Unie překonalo účinky zjištěného dumpingu působícího újmu.

(202)

Jak je naznačeno výše ve 22. bodě odůvodnění, šest dovozců spolupracuje na šetření a tři z nich byli zařazeni do vzorku. Jeden z dovozců zařazených do vzorku je zastáncem opatření, zatímco další dva dovozci zařazení do vzorku jsou proti uložení opatření. Zbývající tři dovozci, kteří nebyli zařazeni do vzorku, nezaujali stanovisko.

(203)

Z šetření vyplynulo, že nárůst cen kvůli uložení opatření by neměl na tyto dovozce, kteří nejsou ve spojení, žádný přímý dopad. Tlustý plech činí 20 % nebo méně jejich podnikatelské činnosti.

(204)

Kromě toho obchoduje většina dovozců se zbožím z mnoha zdrojů, včetně výrobního odvětví Unie. Nic nenasvědčuje tomu, že by dovozci nemohli pokračovat v dodávkách svým odběratelům, byla-li by opatření uložena.

(205)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise vyvozuje předběžný závěr, že uložení opatření nebude mít na zájem dovozců v Unii významný nepříznivý dopad.

(206)

Hlavními odvětvími, které jsou koncovými uživateli tlustých plechů, jsou stavebnictví, důlní a těžební technika; tlakové nádoby; výroba ropovodů a plynovodů; stavby lodí, mostů a budov.

(207)

Sedm uživatelů a tři obchodníci/střediska služeb pro ocelářský průmysl předložili odpovědi na dotazník pro uživatele. Čtyři odpovědi však byly velmi nedostačující a pouze dvě byly proti zavedení opatření. Komise však nemůže brát tyto žádosti jako reprezentativní, a to z těchto důvodů:

(208)

Komise dále poznamenává, že k trvalému zabezpečení dodávek na trhu Unie by měla přispívat cla. Bez cel by možná někteří výrobci v Unii museli ukončit nebo omezit svou výrobní činnost a řada uživatelů v Unii by pak měla k dispozici omezené zdroje dodávek.

(209)

Jeden výrobce zařazený do vzorku skutečně na konci období šetření výrobu tlustých plechů přerušil, jak je uvedeno výše ve 104. bodě odůvodnění.

(210)

Kromě toho úroveň opatření zajistí rovné podmínky pro všechny výrobce v Unii a ve třetích zemích, což by mohlo tomuto výrobci v Unii umožnit výrobu tlustých plechů obnovit.

(211)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise vyvozuje předběžný závěr, že uložení opatření by nemělo mít na uživatele žádný neúměrně nepříznivý dopad.

(212)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise vyvozuje předběžný závěr, že uložení opatření by přispělo k zotavení výrobního odvětví Unie a umožnilo by, aby zvýšené investice lépe výrobce tlustých plechů v Unii připravily pro budoucnost a podpořily jejich konkurenceschopnost.

(213)

Ve výrobním odvětví Unie již v (nedávné) minulosti došlo k významné restrukturalizaci. Bez cel by možná další výrobci tlustých plechů v Unii museli ukončit nebo omezit svou výrobu tlustých plechů a propustit stovky zaměstnanců a řada uživatelů v Unii by pak měla k dispozici omezené zdroje dodávek.

(214)

Dopad opatření na několik dalších stran v Unii, které se přihlásily, nelze považovat za podstatný. Neexistují doklady o tom, že by potenciální dopad na jiné subjekty (které se nepřihlásily) mohl převážit nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie. Očekává se, že koneční uživatelé a spotřebitelé budou mít prospěch ze spravedlivého konkurenčního trhu, včetně místního zdroje dodávek, který bude schopen kompletně uspokojovat jejich potřeby a požadavky. Cena bude i nadále významným určujícím činitelem, ale na spravedlivém základě.

(215)

Po důkladné úvaze dospěla Komise v této fázi šetření k závěru, že neexistují přesvědčivé důvody domnívat se, že uložení prozatímních opatření na dovoz tlustých plechů z oceli pocházejících z ČLR není v zájmu Unie.

(216)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(217)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(218)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(219)

Aby stanovila zisk, jakého by bylo možné dosáhnout při běžných podmínkách hospodářské soutěže, Komise požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku, aby jí poskytli údaje o ziskovosti týkající se prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za období od roku 2006 do období šetření. Tyto informace jí byly poskytnuty a Komise je náležitě ověřila.

(220)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla mezi rokem 2013 a posuzovaným obdobím záporná. Zatímco zisk v roce 2012 byl mírně kladný ve výši 1,6 %, již se projevovala významná přítomnost dumpingového dovozu z ČLR, a toto ziskové rozpětí bylo podstatně nižší než ziskové rozpětí v předchozích letech.

(221)

V předcházejícím roce 2011 bylo však ziskové rozpětí na úrovni 7,9 %, což je víc než ziskové rozpětí v letech 2009 a 2010, kdy se navíc projevovala finanční krize, ale méně než ziskové rozpětí v letech 2006 až 2008, tedy před finanční krizí. Kromě toho jde o nejnovější údaje z období, v němž čínský dovoz do Unie ještě nedosahoval významného objemu. Komise se proto domnívá, že se jedná ziskové rozpětí, jehož by bylo možno dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(222)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří jsou zařazeni do vzorku, v ČLR, která byla řádně upravena o dovozní náklady a cla a jež byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie známými výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

(223)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz výše 76. až 80. bod odůvodnění).

(224)

Na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot rozpětí dumpingu a rozpětí újmy.

(225)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(226)

Na základě zjištění z tohoto šetření byly pro dotčené společnosti stanoveny individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení. Odrážejí tedy stav těchto společností zjištěný během šetření.

(227)

Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(228)

Pokud společnost změní název svého subjektu nebo založí nový výrobní či obchodní subjekt, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (8). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, které se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(229)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, sazba antidumpingového cla pro všechny ostatní společnosti by se měla vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(230)

Jak je uvedeno výše v 5. bodě odůvodnění, Komise zavedla prováděcím nařízením (EU) 2016/1357 celní evidenci dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(231)

Tato evidence byla zavedena s ohledem na možné uplatnění antidumpingových opatření se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Celní evidence dovozu by měla být ukončena. V této fázi řízení nelze přijmout rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(232)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(233)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)

předložit Komisi své písemné připomínky; a

c)

požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

7.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 272/33

(1)

Dne 4. ledna 2016 podalo Evropské sdružení oceli (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 90 % celkové výroby určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné hrozící podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(2)

Na základě tohoto podnětu Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 13. února 2016 zahájila antidumpingové šetření dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli do Unie pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základně článku 5 nařízení Rady (EU) 2009/1225 (2) (dále jen „základní nařízení“). V Úředním věstníku Evropské unie uveřejnila příslušné oznámení (3) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(3)

Následně Komise také zahájila následující dvě šetření:

(4)

Dne 5. dubna 2016 žadatel předložil žádost o registraci dovozu dotčeného výrobku z ČLR. Dne 2. června 2016 žadatel žádost aktualizoval poskytnutím novějších finančních informací, ale dne 11. srpna 2016 ji stáhl.

(5)

V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. O zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Vyslechnuty byly všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení.

(7)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(8)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že by vzhledem k jejich velkému počtu vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise následně vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje se zajištěním zeměpisného rozložení. Tyto prozatímně vybrané společnosti a žadatele Komise informovala. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(9)

Jeden prozatímně vybraný výrobce v Unii Komisi informoval, že nebude moci spolupracovat. Navíc Italské sdružení železa a oceli (Federacciai) a Eurofer připomněly, že jižní Evropa není v prozatímním vzorku zastoupena. V zájmu zajištění lepšího zastoupení Komise nahradila výrobce v Unii, který se rozhodl nespolupracovat, výrobcem v Unii z Jižní Evropy.

(10)

Díky tomu se konečný vzorek skládal z pěti výrobců v Unii nacházejících se v pěti různých členských státech. Představuje víc než 45 % výroby Unie.

(11)

Komise požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení, aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat.

(12)

Čtyři výrobci poskytli požadované informace. Proto nebyl nutný výběr vzorků a dotazník pro dovozce byl zaslán všem.

(13)

Přestože je Komise kontaktovala ve snaze shromáždit relevantní informace, žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl kompletně vyplněný dotazník pro potřeby tohoto šetření.

(14)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek pro ČLR vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(15)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo třináct skupin vyvážejících výrobců v ČLR. Komise navrhla vzorek tří skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Vyzvala všechny známé dotčené vyvážející výrobce a úřady ČLR, aby se k navrhovanému vzorku vyjádřili.

(16)

Jeden vyvážející výrobce, Jiangsu Tiangong Tools Company Limited (dále jen „Tiangong Tools“), tvrdil, že by měl být do vzorku zahrnut, protože na rozdíl od vybraných vyvážejících výrobců vyrábí nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel. Namítal, že pokud je jeho výrobek považován za dotčený výrobek, vzorek by měl být reprezentativnější a měl by do něj být zahrnut.

(17)

Tato žádost byla zamítnuta. Společnost Tiangong Tools do Unie vyvážela pouze malá množství konkrétního typu výrobku. Proto by se vzorek nestal po zahrnutí tohoto vyvážejícího výrobce reprezentativnějším. Komise dále analyzovala problém reprezentativnosti v kontextu rozsahu výroby.

(18)

Na základě toho se Komise rozhodla zachovat navržený vzorek tří skupin vyvážejících výrobců. Vzorek vyvážejících výrobců představuje 57 % celkového dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie a 58 % celkového dovozu dotčeného výrobku od čínských spolupracujících vyvážejících výrobců.

(19)

Pouze jeden vyvážející výrobce, Tiangong Tools, požadoval individuální šetření podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení a pro tento účel předložil odpovědi na dotazník. Komise předběžně tuto žádost přijala a na místě ověřila poskytnuté informace.

(20)

Šetření však prokázalo, že tato společnost vyrábí a do Unie vyváží pouze nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel. Vzhledem k tomu, že jak je vysvětleno v 29. až 35. bodě odůvodnění níže, Komise rozhodla o prozatímním vyjmutí nástrojové oceli a rychlořezné oceli z rozsahu tohoto šetření, pro společnost Tiangong Tool nebylo stanoveno žádné prozatímní dumpingové rozpětí. Pokud však Komise v konečné fázi změní své rozhodnutí ohledně vymezení výrobků, žádost tohoto vyvážejícího výrobce o individuální šetření bude přehodnocena.

(21)

Komise odeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. Vyplněné dotazníky zaslal Eurofer, pět výrobců v Unii a jejich ocelářská servisní střediska, jeden uživatel, tři skupiny vyvážejících výrobců v ČLR a jeden výrobce ve srovnatelné zemi.

(22)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení existence dumpingu, výsledného rizika újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností/sdružení:

(23)

Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“). Posuzování tendencí v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období ode dne 1. ledna 2012 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(24)

Dotčeným výrobkem jsou určité ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené.

Dotčený výrobek nezahrnuje:

Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10, 7225 30 90, ex 7225 40 60, 7225 40 90, ex 7226 19 10, 7226 91 91 a 7226 91 99 a pochází z ČLR.

(25)

Ploché za tepla válcované ocelové výrobky jsou vyráběny válcováním za tepla; jedná se o proces tváření kovu, během nějž horký kov prochází jedním nebo více páry horkých válců, které snižují a sjednocují jeho tloušťku, přičemž teplota kovu je nad rekrystalizační teplotou. Dodávají se v různých podobách: ve svitcích (olejovaných nebo neolejovaných, mořených nebo nemořených), v tabulích (plech) nebo v úzkých pásech.

(26)

Ploché za tepla válcované ocelové výrobky mají dvě použití. Zaprvé jde o prvotní materiál pro výrobu různých ocelových výrobků s přidanou hodnotou, počínaje za studena válcovanými (7) plochými a plátovanými ocelovými výrobky. Zadruhé se používají jako průmyslový vstup nakupovaný koncovými uživateli pro nejrůznější použití, včetně stavebnictví (výroba ocelových trubek), stavby lodí, plynových nádob, automobilů, tlakových nádob a energetických potrubí.

(27)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(28)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Zaprvé jeden vyvážející výrobce (Jiangsu Tiangong Tools Company Limited) a jeden vývozce ve spojení s jiným čínským vyvážejícím výrobcem (Duferco S.A.) požadovali, aby určité typy za tepla válcovaných ocelových výrobků, v oboru známých jako nástrojová ocel a rychlořezná ocel, byly vyňaty z definice výrobku. Tvrdili, že nástrojová ocel a rychlořezná ocel mají výrazně jiné vlastnosti, ceny, odlišné specifikace a použití.

(30)

Dne 21. dubna 2016 v rámci obchodního řízení proběhlo s tímto čínským vyvážejícím výrobcem slyšení v přítomnosti úředníka pro slyšení. Navíc dne 22. června 2016 proběhlo slyšení s dovozcem o jeho žádosti o vynětí výrobku.

(31)

Žadatel zastával názor, že tyto požadavky nemají dobré opodstatnění a že existuje riziko obcházení v případě, že by Komise těmto žádostem vyhověla.

(32)

Komise shledala, že skutečně existují výrazné fyzikální a chemické rozdíly mezi jinými typy dotčeného výrobku, než je nástrojová ocel a rychlořezná ocel na jedné straně, a nástrojovou ocelí a rychlořeznou ocelí na straně druhé. Existuje několik chemických prvků (8) přirozeně přítomných v nástrojové oceli a rychlořezné oceli, které se nenacházejí v dotčeném výrobku.

(33)

Kromě toho existují rozdíly ve výrobním procesu, odlišná použití a podstatné cenové rozdíly mezi nástrojovou ocelí a rychlořeznou ocelí na jedné straně a dalšími typy dotčeného výrobku. Například nástrojová ocel a rychlořezná ocel, na rozdíl od jiných typů dotčeného výrobku, se používají pro zpracování, obrábění, řezání, lisování a perforování jiných materiálů, což není konvenční použití jiných typů dotčeného výrobku. Navíc výroba nástrojové oceli probíhá podle jiného výrobního procesu, přičemž specifických vlastností se dosahuje během všech fází výrobního procesu. Díky tomuto rozdílu ve výrobním procesu je proces výroby nástrojové oceli a rychlořezné oceli nákladnější, což také do určité míry vysvětluje rozdíl v prodejní ceně oproti jiným typům dotčeného výrobku.

(34)

Dovoz nástrojové oceli a rychlořezné oceli představuje z hlediska objemu 1,25 % celkového čínského dovozu v roce 2015. Nástrojová ocel a rychlořezná ocel také spadají pod různé specifické kódy KN.

(35)

Proto Komise prozatím vyňala nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel, přičemž uvědomila národní celní orgány o možném riziku obcházení.

(36)

Zadruhé dne 5. srpna 2016 jeden italský uživatel, společnost Marcegaglia Carbon Steel Spa, žádal, aby byly následující typy dotčeného výrobku vyňaty z definice výrobku: typy ocelí bez intersticií (IF), typy dvoufázových ocelí, typy vysokouhlíkových ocelí a typy ocelí s neorientovanou strukturou. Důvodem pro žádost o vynětí těchto typů ocelí je především následující:

(37)

Tentýž uživatel také žádal, aby typy výrobků používané pro válcování za studena byly vyňaty na základě jejich dalšího použití.

(38)

Při zvažování žádosti o vynětí typů oceli bez intersticií, typů dvoufázových ocelí, typů vysokouhlíkových ocelí a typů ocelí s neorientovanou strukturou z dotčeného výrobku, Komise shledala, že nebylo doloženo, že tyto výrobky mají odlišné vlastnosti a použití. Navíc konečná podrobná žádost o vynětí výrobku byla doručena ve velmi pozdní fázi. Proto v této fázi Komise tuto žádost zamítla, ale bude ji nadále prošetřovat.

(39)

Z hlediska typů výrobku používaných pro opakované válcování jde o jedno z hlavních použití dotčeného výrobku, jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění výše. Samotné odlišné použití není důvodem k vynětí. Kromě toho vynětí těchto typů výrobků by vedlo k vynětí většiny všech dovážených typů dotčeného výrobku, nehledě na složité, ne-li nemožné administrativní monitorování k rozlišení dotčeného výrobku na typy, které jsou používány k opakovanému válcování, a které ne. Proto v této fázi Komise tuto žádost rovněž zamítla.

(40)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení Komise určí běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro vyvážející výrobce v ČLR, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a může jim být proto přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců o takové zacházení nepožádal.

(41)

Proto podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musela být běžná hodnota určena na základě cen nebo běžné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(42)

V oznámení o zahájení řízení Komise navrhla použití třetí země s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Komise rozeslala dotazníky všem známým výrobcům v 11 zemích s tržním hospodářstvím uvedeným v oznámení o zahájení řízení (9) a dalším osmi zemím, v nichž existují náznaky výroby a prodeje obdobného výrobku, konkrétně Argentině, Austrálii, Egyptu, Íránu, Japonsku, Jižní Africe, Korejské republice a Tchaj-wanu. Celkem bylo kontaktováno 62 výrobců v 19 potenciálně srovnatelných zemích. Pouze jedna společnost v USA (ArcelorMittal USA) vyjádřila svou ochotu ke spolupráci a předložila vyplněný dotazník.

(43)

USA jsou považovány za vhodný srovnatelný trh, jelikož jde o otevřený trh s deseti domácími výrobci obdobného výrobku a dovoz z jiných zemí představuje více než 10 % celkové spotřeby. Proto, a vzhledem k tomu, že pouze jediný výrobce z USA vyjádřil svou ochotu ke spolupráci, byly USA prozatímně vybrány jako vhodná srovnatelná země.

(44)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomuto výběru vyjádřily. Jelikož nebyla přijata žádná vyjádření, USA byly vybrány jako srovnatelná země.

(45)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku v USA nezávislým odběratelům reprezentativní. Bylo zjištěno, že spolupracující výrobce prodává obdobný výrobek na domácím trhu v reprezentativním množství v porovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(46)

Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, kdy se jednotková cena rovnala výrobním nákladům, nebo byla vyšší. Výrobní náklady amerického výrobce během období šetření byly tedy stanoveny.

(47)

U typů výrobků, u nichž se více než 80 % objemu prodeje daného typu na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší, než jsou výrobní náklady, a vážený průměr prodejní ceny daného typu dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr skutečných cen na domácím trhu veškerého prodeje daného typu bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli.

(48)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období šetření.

(49)

V případě typů výrobku, které nebyly ziskové, byla běžná hodnota stanovena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení s využitím výrobních nákladů amerického výrobce plus prodejních, správních a režijních nákladů a zisku pro typy výrobků amerického výrobce, které jsou ziskové.

(50)

Některé typy výrobku vyráběné ve srovnatelné zemi nebylo možné porovnat s typy výrobku vyváženými z ČLR do Unie, protože nejsou prodávány americkým výrobcem. Proto musela být běžná hodnota neodpovídajících typů výrobku stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů výrobce ze srovnatelné země. Komise použila náklady nejblíže odpovídajícího výrobku a upravila je o náklady na nezbytnou úpravu (rozstřihování a řezání), aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání. Komise následně přidala přiměřenou částku na prodejní, správní a režijní náklady (7 %–13 %) na základě skutečných dat o výrobě a prodeji, jak to upravuje čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Nakonec přidala přiměřenou výši zisku (10 %–15 %) použitím průměrného ziskového rozpětí prodeje ziskových výrobků.

(51)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie jak přímo nezávislým odběratelům, tak prostřednictvím společností ve spojení.

(52)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení vývozní ceny pro přímý prodej proto vycházely z cen dotčeného výrobku skutečně zaplacených nebo splatných.

(53)

U transakcí, v rámci kterých vyvážející výrobci vyvážejí dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působí jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem.

(54)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Dumpingová rozpětí byla stanovena srovnáním jednotlivých cen ze závodu účtovaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku s cenami výrobce ve srovnatelné zemi při prodeji na domácím trhu nebo případně s početně zjištěnou běžnou hodnotou.

(55)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(56)

Na tomto základě byly ve vhodných případech provedeny úpravy o dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady (4 %), bankovní poplatky (0,02 %), úvěrové náklady (0,05 %), provize (0,6 %) a nepřímé zdanění (4 %).

(57)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku v USA srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(58)

Dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku bylo stanoveno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo vypočítáno jako vážený průměr na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(59)

Pokud jde o všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce v ČLR. Byla měřena hodnocením podílu objemu vývozu spolupracujících výrobců do Unie na celkovém objemu vývozu z dotčené země do Unie.

(60)

Úroveň spolupráce je vysoká. Na tomto základě bylo zbytkové dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR prozatímně stanoveno na úrovni odpovídající nejvyššímu dumpingovému rozpětí zjištěnému u spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(61)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

Tabulka 1

Dumpingová rozpětí, ČLR

(62)

V rámci Unie poskytlo při ověřování postavení údaje o výrobě a prodeji 17 společností, které uvedly, že vyráběly obdobný výrobek během období šetření. Na základě dostupných informací obsažených v podnětu těchto 17 společností představuje 90 % výroby obdobného výrobku v Unii.

(63)

Vedle těchto 17 společností existovalo v období šetření dalších pět společností vyrábějících obdobný výrobek.

(64)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 74,7 milionu tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například informací získaných od žadatele a všech známých výrobců v Unii. Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, do vzorku bylo vybráno pět výrobců v Unii, kteří představují 45 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Jedná se o reprezentativní vzorek.

(65)

Výrobci v Unii představující celkovou výrobu v Unii proto představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení, a jsou označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(66)

Podnikatelský model výrobců v Unii a jejich stupeň vertikální integrace se různí. Výrobní odvětví Unie lze celkem charakterizovat jako odvětví s vysokým stupněm vertikální integrace, jak je vysvětleno dále v 68. bodě odůvodnění.

(67)

Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění výše, dotčený výrobek spadá do několika kódů KN včetně některých kódů ex. Aby se spotřeba v Unii nepodhodnotila a s ohledem na zjevně okrajový dopad těchto kódů na celkovou spotřebu, byly objemy dovozu kódů ex KN pro účely stanovení spotřeby v Unii plně zohledněny.

(68)

Jelikož je výrobní odvětví Unie z větší části vertikálně integrované a dotčený výrobek je považován za primární surovinu pro výrobu navazujících za studena válcovaných výrobků s přidanou hodnotou, byly spotřeba na závislém trhu a spotřeba na volném trhu analyzovány odděleně.

(69)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené k využití pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem a převodní ceny se stanovují v rámci skupin podle různých cenových politik. Naproti tomu výroba určená pro volný trh podstupuje přímou hospodářskou soutěž s dovozem dotčeného výrobku a ceny jsou cenami na volném trhu.

(70)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě obdobného výrobku a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. Komise zjistila, že přibližně 60 % celkové výroby výrobců v Unii je určena k využití pro vlastní spotřebu.

(71)

Komise stanovila vlastní spotřebu v Unii na základě využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje na trhu Unie všech známých výrobců v Unii. Na tomto základě se vlastní spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Vlastní spotřeba na trhu Unie (v tunách)

(72)

V průběhu posuzovaného období se vlastní spotřeba na trhu v Unii zvýšila přibližně o 4 %. Tento přírůstek byl vyvolán zejména růstem závislých trhů, včetně výrobních segmentů například pro automobilový průmysl.

(73)

Komise stanovila spotřebu na volném trhu v Unii na základě a) prodeje všech známých výrobců v Unii na trhu Unie, b) dovozu do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu a rovněž při zohlednění údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci v dotčené zemi. Na tomto základě se spotřeba na volném trhu v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba na volném trhu (v tunách)

(74)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba na volném trhu v Unii zvýšila přibližně o 12 %. K růstu došlo zejména v důsledku hospodářského oživení v navazujících odvětvích.

(75)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii uvedenou výše v tabulce v 73. bodě odůvodnění.

(76)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(77)

Z výše uvedené tabulky je patrné, že v absolutních číslech se vývoz z dotčené země během posuzovaného období významně zvýšil. Souběžně s tím vzrostl celkový podíl na trhu v případě čínského dovozu do Unie během posuzovaného období více než pětinásobně.

(78)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(79)

Průměrné ceny dovozu klesly z 600 EUR za tunu v roce 2012 na 404 EUR za tunu během období šetření. Během posuzovaného období činil pokles průměrné jednotkové ceny dumpingového dovozu přibližně 33 %.

(80)

Cenové podbízení během období šetření posoudila Komise na základě srovnání:

(81)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle typu u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období šetření. Hlavní úprava související s náklady na dodávku (kolísající mezi 2,7 % a 6,3 % na jednoho unijního výrobce ze vzorku) a slevy (kolísající mezi 0,1 % a 19,5 %). Jelikož v tomto případě nepřihlásil žádný výrobce, který není ve spojení, byl přidán podovozový poplatek 7 EUR za tunu, což představuje úpravu podle šetření ohledně určitých plochých za studena válcovaných ocelových výrobků (10). To bylo vyhodnoceno jako nejvhodnější postup, jelikož dotčený výrobek v současném šetření je v mnoha ohledech podobný určitým plochým za studena válcovaným výrobkům, jak je vysvětleno v 221. bodě odůvodnění.

(82)

Na základě výše uvedených skutečností bylo shledáno, že čínský dumpingový dovoz se podbízí cenám výrobního odvětví Unie v rozsahu mezi 2,7 % a 5,6 %.

(83)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(84)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, zásoby, růst, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita a velikost dumpingových rozpětí) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení vycházelo z informací poskytnutých žadatelem, porovnaných s údaji poskytnutými výrobci v Unii a s dostupnými oficiálními statistikami (Eurostat).

(85)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál, mzdy a výrobní náklady) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Posouzení se zakládalo na jejich údajích, které byly řádně ověřeny.

(86)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě dotčeného výrobku a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. U některých ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie Komise analyzovala samostatně údaje vztahující se k volnému a závislému trhu a provedla srovnávací analýzu. Těmito činiteli jsou: prodej, podíl na trhu, jednotkové ceny, jednotkové výrobní náklady, ziskovost a peněžní tok. Ostatní hospodářské ukazatele však mohou být smysluplně zkoumány jedině vztažením k celé činnosti, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie, neboť závisí na celé činnosti, ať už je výroba určena pro závislý trh, nebo prodávána na volném trhu. Těmito činiteli jsou: výroba, kapacita, využití kapacity, investice, návratnost investic, zaměstnanost, produktivita, zásoby a náklady práce. V případě těchto činitelů se vyžaduje analýza celého výrobního odvětví Unie, aby bylo možné vytvořit úplný obraz újmy výrobního odvětví Unie, protože příslušné údaje není možné rozčlenit na závislý prodej a volný prodej.

(87)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(88)

V průběhu posuzovaného období objem výrobního odvětví Unie vzrostl o 2 % navzdory skutečnosti, že jeden italský unijní výrobce během stejného období podstatně snížil svou výrobu (– 3 miliony tun).

(89)

Oznámené hodnoty kapacity se týkají technické kapacity, což znamená, že byly vzaty v úvahu úpravy, jež jsou výrobním odvětvím považovány za standardní a týkají se doby potřebné pro nastavení, údržby, překážek a dalších obvyklých přerušení práce. Výrobní kapacita se během posuzovaného období snížila díky zastavení výroby v Belgii a Itálii.

(90)

Zvýšení míry využití kapacity vyplynulo z mírného zvýšení objemu výroby, poháněného především zvýšením vlastní spotřeby (+ 4 %) a volné spotřeby (+ 12 %) a to navzdory podstatnému snížení objemu výroby především jednoho italského unijního výrobce.

(91)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na volném trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (volný trh)

(92)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstal během posuzovaného období relativně stabilní, t.j. mezi 27 a 28 miliony tun.

(93)

Během posuzovaného období podíl výrobního odvětví Unie na trhu z hlediska spotřeby v Unii poklesl o více než 9 procentních bodů, tj. z 86,8 % na 77,7 %. Pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu významně převýšil mírný pokles jeho prodeje na volném trhu v Unii.

(94)

Pokud jde o závislý trh v rámci trhu Unie, objem pro vlastní spotřebu a podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem pro vlastní spotřebu na trhu Unie a podíl na trhu

(95)

Objem pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie (složený z využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje na trhu Unie) na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 4 %, ze zhruba 40,7 milionu tun v roce 2011 na 42,2 milionu tun během období šetření.

(96)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu pro vlastní spotřebu (vyjádřený jako procento celkové výroby) zůstal v průběhu posuzovaného období stabilní, v rozsahu mezi 55,7 % a 56,7 %.

(97)

Zaměstnanost byla vypočítána na základě počtu zaměstnanců přímo pracujících na obdobném výrobku v různých ocelárnách výrobců v Unii. Tato metoda poskytuje přesná data, která lze relativně snadno stanovit.

(98)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

(99)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období klesla, aby se snížily výrobní náklady a zvýšila efektivita vzhledem k rostoucí konkurenci čínského a dalšího dovozu na trhu. To během posuzovaného období vedlo ke snížení počtu zaměstnanců o 5 %, bez zohlednění nepřímé zaměstnanosti. V důsledku toho a s ohledem na mírné zvyšování objemu výroby (+ 2 %) v průběhu posuzovaného období byl růst produktivity pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřené jako výstup na zaměstnance na rok, mnohem vyšší (+ 7 %) než růst skutečné výroby. Z toho je patrné, že výrobní odvětví Unie bylo ochotné přizpůsobit se měnícím se tržním podmínkám, aby bylo i nadále konkurenceschopné.

(100)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(101)

Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob mírně snížila. Výrobní odvětví Unie vyrábí většinu typů obdobného výrobku na základě zvláštních objednávek uživatelů. Zásoby proto nejsou u tohoto výrobního odvětví považovány za významný ukazatel újmy. Potvrzuje to i analýza vývoje konečného stavu zásob vyjádřeného jako procento výroby. Jak vyplývá z výše uvedeného, tento ukazatel zůstal relativně stabilní na úrovni přibližně 3,5 % až 4 % objemu výroby.

(102)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země nebyl dopad skutečných vysokých dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(103)

Spotřeba v Unii (volný trh) vzrostla během posuzovaného období zhruba o 12 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstal stabilní. Výrobnímu odvětví Unie tak podíl na trhu klesl, na rozdíl od podílu, který měl na trhu dovoz z dotčené země a jenž se během posuzovaného období podstatně zvýšil.

(104)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii na volném trhu v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Prodejní ceny na volném trhu v Unii

(105)

Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj jednotkové prodejní ceny na volném trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími náklady na výrobu. Prodejní ceny byly v průměru nižší než jednotkové výrobní náklady, s výjimkou roku 2014, kdy začal trh ožívat a podíl čínského vývozu byl nižší než v průběhu šetření.

(106)

V letech 2012 a 2013 měly negativní vliv na výkon výrobního odvětví Unie vedle klesající poptávky po oceli v roce 2012 i dopady dluhové krize eurozóny. V roce 2014 a také v první polovině roku 2015 se výrobní odvětví Unie začalo zotavovat díky zvýšenému úsilí o zachování konkurenceschopnosti, především zvyšováním produktivity pracovní síly výrobního odvětví Unie, jak je popsáno v 99. bodě odůvodnění, což vedlo k nárůstu produktivity a lepšímu využití kapacity.

(107)

Nehledě na toto úsilí výrobní náklady zůstaly obecně vyšší než klesající prodejní ceny a v zájmu omezení ztrát podílu na trhu výrobci v Unii sledovali sestupnou spirálu cen a výrazně snižovali své prodejní ceny, především v průběhu roku 2015. Jelikož dotčený výrobek je komoditou, výrobci v Unii museli sledovat sestupnou spirálu cen.

(108)

Určité ploché za tepla válcované výrobky ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pro vlastní spotřebu byly u výrobců zařazených do vzorku převáděny nebo dodávány za převodní ceny k dalšímu navazujícímu zpracování za použití různých cenových politik (náklady, náklady a přirážky, tržní cena). Z vývoje cen, pokud jde o využití pro vlastní spotřebu, proto nelze vyvodit žádný významný závěr.

(109)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 12

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(110)

Během posuzovaného období se průměrná mzda na jednoho zaměstnance zvýšila o 4 %.

(111)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(112)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii tak, že čistou ztrátu před zdaněním z prodeje obdobného výrobku na volném trhu v Unii vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(113)

Ziskovost se v posuzovaném období vyvíjela negativně: ke ztrátám docházelo během všech tří let, s výjimkou roku 2014. Zatímco ztráty v letech 2012 a 2013 jsou částečně spojeny s dopady dluhové krize eurozóny (spolu s klesající poptávkou po oceli v roce 2012), výrobci v Unii se mohli v roce 2014 a první polovině roku 2015 částečně zotavit.

(114)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Trend čistého peněžního toku během posuzovaného období hodně kolísal, ale celkově zůstal z velké části pozitivní, především díky nehotovostním výdajům, jako jsou odpisy.

(115)

Jelikož návratnost investic byla během všech let, s výjimkou roku 2014, i nadále celkově negativní, výrobní odvětví Unie snížilo úroveň svých investic v období mezi rokem 2012 a 2015 o 13 %. Schopnost získat kapitál byla ovlivněna ztrátou vzniklou během posuzovaného období, jak vyplývá z poklesu investic.

(116)

Níže uvedená tabulka obsahuje rozpis roku 2015 po čtvrtletích, jelikož žadatel ve svém podnětu tvrdil, že v druhé polovině roku 2015 došlo k podstatnému zhoršení. Údaje v tabulce skutečně potvrzují podstatné zhoršení ziskovosti a čisté hodnoty prodeje v druhé polovině roku 2015 díky dalšímu poklesu prodejních cen na volném trhu v Unii.

Tabulka 14

Ziskovost dle čtvrtletí výrobců v Unii zařazených do vzorku

(117)

Na jedné straně by výrobní odvětví Unie jako celek mohlo mírně zvýšit objem své výroby (nehledě na výrazný pokles výroby především jednoho velkého italského výrobce) a zlepšit míru využití kapacity díky nárůstu vlastní i volné spotřeby. Podniklo také konkrétní kroky pro zlepšení efektivity zachováním striktní kontroly výrobních nákladů (hlavně surovin) a zvýšením produktivity na jednoho zaměstnance. Díky tomu výrobní náklady poklesly o 25 %. Navíc peněžní toky zůstaly pozitivní po celé posuzované období. Výrobci v Unii zahrnutí do vzorku po celé posuzované období nadále investovali zhruba 250–300 milionů EUR za rok.

(118)

Na druhé straně i přes úsilí výrobního odvětví Unie zlepšit celkový výkon v průběhu posuzovaného období další ukazatele újmy svědčí o zhoršení situace na volném trhu. S výjimkou roku 2014 a počátku roku 2015, kdy se výrobní odvětví Unie začalo mírně zotavovat, v průběhu celého posuzovaného období vznikly ztráty, které v druhé polovině roku 2015 dosáhly neudržitelné úrovně. Nehledě na skutečnost, že objemy prodeje na volném trhu Unie zůstávaly relativně stabilní, výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu a vzhledem k negativní návratnosti investic muselo investice snížit.

(119)

Vzhledem k výše uvedenému se v této fázi má za to, že výše uvedená data naznačují, že výrobní odvětví Unie bylo na konci období šetření oslabeno, ale ne do takové míry, aby výrobní odvětví Unie během posuzovaného období utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(120)

V rámci analýzy rizika podstatné újmy působené výrobnímu odvětví Unie v souladu s čl. 3 odst. 9 druhým pododstavcem základního nařízení jsou níže zvažovány následující činitele:

(121)

Jak naznačuje výraz „mimo jiné“ v čl. 3 odst. 9 druhém pododstavci, vedle těchto čtyř činitelů lze pro stanovení hrozby újmy analyzovat i další činitele. Komise především dále analyzovala činitele, jako je ziskovost a příjem objednávek, pro něž jsou dostupné údaje z období šetření a po období šetření.

(122)

Vzhledem k posuzovanému období Komise znovu prostudovala údaje shromážděné za období 2012–2015, protože stanovení existence hrozby újmy pro výrobní odvětví Unie vyžaduje pochopení jeho aktuální situace (11). Následně provedla analýzu perspektivy všech činitelů. Kromě toho se podařilo shromáždit údaje o dumpingovém dovozu, čínské kapacitě a dovozních cenách za období leden–červen 2016, aby bylo možné předpověď potvrdit nebo vyvrátit, jak to vyžaduje Soudní dvůr (12). Komplexní údaje o ziskovosti a příjmu objednávek za období leden–červen 2016 nebyly k dispozici a pro období do konce března 2016 byly k dispozici jen neúplné údaje. Nepodařilo se najít komplexní údaje o objemu zásob do konce června 2016, především pro výrobní odvětví Unie. Tyto údaje budou ale aktualizovány po vydání tohoto nařízení a, pokud to bude možné, budou analyzovány další činitele. V této fázi byly údaje o ziskovosti, příjmu objednávek a objemu zásob těmi nejlepšími dostupnými údaji.

(123)

V čl. 3 odst. 9 prvním pododstavci druhé větě základního nařízení se stanoví, že změna okolností musí být zřetelně předvídatelná a bezprostřední.

(124)

Dovoz z dotčené země podstatně vzrostl z 246 720 na 1 519 304 tun v období mezi rokem 2012 a obdobím šetření, jak ukazuje tabulka v 76. bodě odůvodnění výše. Tento dovoz byl soustavně realizován za trvale snížené ceny. Výrazný nárůst podílu tohoto čínského dumpingového dovozu na trhu (+550 %) potvrzuje, že vývoj tohoto dovozu nebyl důsledkem zvýšení poptávky (+12 %). Čínští vyvážející výrobci pronikali na nový trh a získávali podíly na trhu pomocí dovozu za nízkou cenu na úkor jiných ekonomických hráčů, včetně výrobců v Unii. Tento objem čínského dovozu dále rostl (o 8,5 %) v první polovině roku 2016 (773 275 tun) (zdroj: Eurostat) v porovnání s první polovinou roku 2015 (712 390 tun). Dostupné údaje naznačují, že nejen čínský dumpingový dovoz vykázal významný nárůst během posuzovaného období, ale že tento trend nebyl zastaven nebo zvrácen v období po šetření.

(125)

Dostupné informace o čínské kapacitě týkající se surové oceli naznačují, že čínská kapacita v oblasti oceli dlouhodobě rychle rostla. Zatímco ČLR v roce 2004 představovala 25,6 % celkové světové výroby surové oceli (13), svou skutečnou výrobu do roku 2015 téměř zdvojnásobila na 50,3 %. V tomto ohledu sdělení Komise o ocelářství konstatuje následující: „… dramaticky vzrostl objem volných výrobních kapacit v některých třetích zemích, zejména v Číně. Pouze v této zemi se nadměrná kapacita odhaduje na zhruba 350 milionů tun, tedy téměř dvojnásobek roční výroby Unie. (14)“

(126)

V tomto ohledu OECD odhadovala, že celková čínská kapacita výroby oceli činí 1 140 milionů tun (15) v roce 2014, přičemž skutečná čínská výroba byla stanovena na 822,8 milionů tun (16). V důsledku toho dostupná čínská nadměrná kapacita jistě tvoří více než 300 milionů tun.

(127)

Taková nadměrná kapacita ocelářství neodpovídá ani poptávce po obdobném výrobku v ČLR nebo jiných zemích. Ve skutečnosti růst poptávky na globálních trzích zpomaluje a rozdíl mezi kapacitou a poptávkou rostl, jak ukazuje nedávná studie OECD (17).

(128)

Skutečnost, že dotčená země má ohromnou nadměrnou ocelářskou kapacitu, čínské orgány nezpochybňují: zaprvé Čínská státní rada dne 1. února 2016 vydala „Stanovisko k řešení nadměrné ocelářské kapacity“, které vytyčuje celkový čínský přístup pro důslednější řešení nadměrné kapacity čínského ocelářského průmyslu. Opatření budou mimo jiné zahrnovat snížení kapacity surové oceli o 100–150 milionů tun v průběhu pěti let a přísný zákaz budování nové výrobní kapacity. Zadruhé, Čínské sdružení výrobců železa a oceli (China Iron & Steel Association – CISA) ve svém stanovisku také uvedlo, že „v posledních několika letech čínská vláda a čínské ocelářské sdružení přijaly účinná opatření…Od roku 2011 Čína aktivně eliminovala zastaralé kapacity a posílila opatření na úsporu energie. (18)“

(129)

V poslední době jsou však hlášeny rozpory mezi výše uvedeným čínským prohlášením o snižování kapacity v období po šetření a skutečnou situací, jak je popsáno níže:

(130)

Nakonec Komise analyzovala přísliby a závazky čínských úřadů uvedené ve 128. bodě odůvodnění. Přes prohlášení z počátku roku 2016 se doposud nestaly realitou.

(131)

Proto se má za to, že problém nadměrné kapacity ocelářství v ČLR je všeobecně známý a zároveň uznávaný čínskými orgány.

(132)

Obdobný výrobek je z následujících důvodů považován za velkou část celkové výroby surové oceli: jelikož celková čínská výroba surové oceli činila 822 000 miliónů tun, celková čínská výroba plochých za tepla válcovaných výrobků činila 311 564 milionů tun (neboli asi 37,9 % celkové výroby surové oceli) v roce 2013 a 317 387 milionů tun (neboli asi 38,6 % celkové výroby surové oceli) v roce 2014 (22). Proto i výše uvedené údaje o surové oceli představují dobré ukazatele nadměrné kapacity obdobného výrobku v ČLR.

(133)

Zadruhé, existuje odkaz na tabulku ve 185. bodě odůvodnění, v níž je skutečná výroba obdobného výrobku v ČLR porovnávána se skutečnou výrobou v jiných zemích za roky 2014 a 2013. Tato tabulka například ukazuje, že skutečná výroba obdobného výrobku v roce 2014 v ČLR (317,4 milionu tun) je asi pětinásobkem celkové agregované produkce v Rusku, na Ukrajině, v Íránu a Brazílii dohromady (57,4 milionu tun). To je známkou enormní výrobní kapacity obdobného výrobku v ČLR.

(134)

Zatřetí, šetření potvrdilo, že během období šetření čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku v průměru využívali kapacitu na 65 %. To činí více než 14 milionů metrických tun volné kapacity dotčeného výrobku mezi pouhými třemi společnostmi. To je dalším ukazatelem volné kapacity obdobného výrobku. Z předpokladu obdobné míry u dalších čínských výrobců plochých za tepla válcovaných ocelových výrobků (PTV) lze odvodit vysokou celkovou rezervní kapacitu PTV v Číně.

(135)

Kromě toho je trh Unie otevřeným trhem s velkým objemem dovozu z několika zemí, jak ukazuje tabulka ve 177. bodě odůvodnění. Jak vyplývá z tabulky 4 v 76. bodě odůvodnění, čínští vyvážející výrobci vyváželi na trh Unie především od roku 2012 a rychle získávali podíl na trhu pomocí dovozu za nízké ceny, k újmě dalších ekonomických hráčů, včetně výrobců z Unie. To dokazuje, že pronikání bylo během posuzovaného období pro čínské vyvážející výrobce relativně snadné a velmi úspěšné a je tak ukazatelem atraktivity trhu Unie pro čínské a další vyvážející výrobce.

(136)

V souladu s čl. 3 odst. 9 druhým pododstavcem pism. b) základního nařízení Komise analyzovala dostupnost jiných vývozních trhů pro čínské vyvážející výrobce pro absorpci dalších vývozů.

(137)

Přístup na některé (hlavní) vývozní trhy je pro čínské vyvážející výrobce čím dál obtížnější kvůli obchodním ochranným opatřením (zemí jako USA, Malajsie, Indie a Mexiko) a/nebo šetřením (země jako Thajsko) nebo zvýšeným celním poplatkům (Jižní Afrika).

(138)

Statistické údaje o vývozu – pro rok 2015 a prvních šest měsíců roku 2016 – pro vzorek (23) kódů KN souvisejících s obdobným výrobkem – ukazují aktuální objemy čínského vývozu do zbytku světa.

(139)

Zaprvé, dotčená země vyvezla zhruba stejný objem během prvních šesti měsíců roku 2016, pokud by tato čísla byla přepočítána na celý rok a porovnána s rokem 2015. Průměrné jednotkové prodejní ceny byly však v prvních šesti měsících roku 2016 nižší než v roce 2015. Zadruhé, ztráta podílu na trhu v některých zemích (např. Indonésie a Vietnam) během prvních šesti měsíců roku 2016, v porovnání s rokem 2015, je kompenzována ziskem podílu na trhu v jiných zemích (např. Bangladéš a Korejská lidově demokratická republika). Komise proto dospěla k závěru, že je nepravděpodobné, že by třetí země samy absorbovaly obrovský objem volné čínské kapacity. Nehledě na současný stav čínského vývozu do dalších třetích zemí bude atraktivní trh Unie, jak je zmíněno ve 135. bodě odůvodnění, nadále mezi hlavními cíli čínského dumpingového vývozu.

(140)

V ČLR také neexistuje dostatečná absorpční kapacita. Domácí poptávka po oceli v ČLR zpomaluje: Podle Světového sdružení výrobců oceli čínská poptávka po oceli měla dle očekávání poklesnout nejdříve o – 3,5 % v roce 2015 a o – 2,0 % v roce 2016, když v roce 2013 dosáhla svého vrcholu (24). Tato čísla byla ale stejnou organizací následně upravena následujícím způsobem: „očekávaný pokles poptávky po oceli v Číně by měl činit – 4,0 % v roce 2016 a následně – 3,0 % v roce 2017. To naznačuje poptávku v roce 2017 po 626,1 Mt oceli (15 % pokles proti roku 2013), snížení světového používání oceli na 41,9 % z 47,9 % v roce 2009 a 44,8 % v roce 2015“ (25).

(141)

Na závěr je třeba uvést, že je pravděpodobné, že podstatný objem stávající ohromné nadbytečné kapacity ocelářství, včetně obdobného výrobku, bude nadále směřovat na trh Unie. Současná nadměrná kapacita a nedostatečná absorpční kapacita třetích zemí nebo samotné ČLR naznačují pravděpodobný výrazný nárůst čínského vývozu do Unie, do níž byl průnik během posuzovaného období zjevně relativně snadný a velmi úspěšný.

(142)

Jak je popsáno v 78. bodě odůvodnění, během posuzovaného období poklesly průměrné dovozní ceny z dotčené země o 33 %, z 600 EUR za tunu v roce 2012 na 404 EUR za tunu v roce 2015.

(143)

Níže uvedená tabulka porovnává průměrné čínské dovozní jednotkové ceny pěti výrobců z Unie zařazených do vzorku.

Tabulka 15

Prodejní ceny volného trhu v Unii v porovnání s čínskými dovozními cenami během posuzovaného období