8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/1

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 40/94 (2), které bylo kodifikováno jako nařízení (ES) č. 207/2009, byl vytvořen zvláštní systém Unie pro ochranu ochranných známek, která se poskytuje na úrovni Unie na základě podání přihlášky u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“).

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 (3), kterým se mění nařízení (ES) č. 207/2009, uvádí pravomoci svěřené Komisi v uvedeném nařízení do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aby se zajistil soulad s novým právním rámcem, jenž z tohoto sladění vyplývá, měla by se prostřednictvím prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijmout určitá pravidla. Tato nová pravidla by se měla používat namísto stávajících pravidel, která jsou stanovena v nařízeních Komise (ES) č. 2868/95 (4) a (ES) č. 216/96 (5) a kterými se provádí nařízení (ES) č. 207/2009. Nařízení (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 by proto měla být zrušena.

(3)

Procesní pravidla pro námitky by měla zajistit účinné, účelné a rychlé zkoumání a zápis přihlášek ochranných známek EU úřadem s použitím postupu, který bude transparentní, důkladný, spravedlivý a nestranný. S cílem zvýšit právní jistotu a jasnost by procesní pravidla pro námitky měla zohledňovat rozšířené relativní důvody pro zamítnutí zápisu stanovené v nařízení (ES) č. 207/2009, zejména pokud jde o požadavky na přípustnost a odůvodnění námitkových řízení, a měla by být upravena tak, aby lépe odrážela judikaturu Soudního dvora Evropské unie a kodifikovala praxi úřadu.

(4)

Aby mohl být systém ochranných známek v Unii pružnější, jednotnější a modernější a aby se současně zajistila právní jistota, je vhodné snížit administrativní zátěž pro účastníky řízení inter partes tím, budou zmírněny požadavky na odůvodnění starších práv v případech, kdy je obsah relevantních důkazů přístupný on-line ze zdroje uznávaného úřadem, a rovněž požadavek na předkládání důkazů v jazyce řízení.

(5)

V zájmu jasnosti a právní jistoty je třeba jasným a vyčerpávajícím způsobem upřesnit požadavky týkající se změny přihlášky ochranné známky EU.

(6)

Procesní pravidla upravující zrušení a prohlášení neplatnosti ochranné známky EU by měla zajistit, aby ochranná známka EU mohla být zrušena nebo prohlášena za neplatnou účinným a účelným způsobem prostřednictvím transparentních, důkladných, spravedlivých a nestranných postupů. V zájmu větší jasnosti, soudržnosti a rovněž účinnosti a právní jistoty by měla být procesní pravidla upravující zrušení a prohlášení neplatnosti ochranné známky EU sladěna s pravidly, která se použijí na námitková řízení, přičemž by měly zůstat zachovány pouze ty rozdíly, které jsou nezbytné vzhledem ke specifické povaze řízení ve věci zrušení nebo prohlášení neplatnosti. Kromě toho by se žádosti o postoupení ochranné známky EU zapsané na jméno neoprávněného jednatele měly řídit stejným postupem jako řízení ve věci prohlášení neplatnosti, což by v praxi sloužilo jako alternativa zneplatnění ochranné známky.

(7)

Podle ustálené judikatury Soudního dvora (6) má úřad, pokud není stanoveno jinak, diskreční pravomoci při zkoumání důkazů předložených opožděně buď na podporu námitky, nebo k prokázání řádného užívání starší ochranné známky v souvislosti s námitkovými řízeními nebo řízeními ve věci prohlášení neplatnosti. S cílem zajistit právní jistotu by měla být v pravidlech upravujících námitková řízení nebo řízení ve věci prohlášení neplatnosti ochranné známky EU řádně zohledněna příslušná omezení této diskrece.

(8)

Aby se umožnil účinný a účelný a, v rozsahu odvolání vymezeném účastníky, úplný přezkum rozhodnutí přijatých úřadem v prvním stupni prostřednictvím transparentního, důkladného, spravedlivého a nestranného odvolacího řízení, které odpovídá specifické povaze práva duševního vlastnictví a zohledňuje zásady stanovené v nařízení (ES) č. 207/2009, je vhodné posílit právní jistotu a předvídatelnost tím, že se objasní a vymezí procesní pravidla a procesní záruky účastníků, zejména pokud žalovaná strana využije právo podat vedlejší odvolání.

(9)

Aby se zajistilo účinné a účelné uspořádání odvolacích senátů, měl by mít prezident, předsedové a členové odvolacích senátů mít při výkonu svých funkcí, které jsou jim svěřeny nařízením (ES) č. 207/2009 a tímto nařízením, povinnost zajistit vysokou kvalitu a jednotnost rozhodnutí, která přijímají nezávisle senáty ohledně odvolání, jakož i účinnost odvolacích řízení.

(10)

Aby se zajistila nezávislost prezidenta, předsedů a členů odvolacích senátů, jak stanoví článek 136 nařízení (ES) č. 207/2009, správní rada by měla k uvedenému článku přihlédnout, když přijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu.

(11)

Aby se zvýšila transparentnost a předvídatelnost odvolacích řízení, měl by být jednací řád odvolacích senátů stanovený v současnosti v nařízeních (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 stanoven v jediném textu a měl by být řádně propojen s procesními pravidly použitelnými na orgány úřadu, jejichž rozhodnutí mohou být předmětem odvolání.

(12)

V zájmu jasnosti a právní jistoty je nezbytné kodifikovat a vyjasnit určitá procesní pravidla pro ústní jednání, zejména pravidla týkající se jazyka těchto jednání. Dále je vhodné zajistit větší účinnost a flexibilitu tím, že bude zavedena možnost účastnit se ústních jednání pomocí technických prostředků a nahradit zápisy z ústních jednání jejich záznamem.

(13)

Aby se řízení ještě více zjednodušila a stala se soudržnějšími, je vhodné stanovit základní strukturu a formát důkazů předkládaných úřadu v jakémkoli řízení a také důsledky nepředložení důkazů v souladu s uvedenou strukturou a formátem.

(14)

Aby se systém ochranných známek v Unii modernizoval a přizpůsobil éře internetu, je kromě toho vhodné stanovit definici „elektronických prostředků“ v souvislosti s oznámeními a také formy oznámení, které nejsou zastaralé.

(15)

V zájmu účinnosti, transparentnosti a uživatelské vstřícnosti by měl úřad dát k dispozici standardizované formuláře ve všech úředních jazycích úřadu pro komunikaci během řízení před úřadem, které lze vyplnit on-line.

(16)

V zájmu větší přesnosti, soudržnosti a účinnosti by mělo být zavedeno ustanovení o pozastavení námitkového řízení, řízení ve věci zrušení a neplatnosti a odvolacího řízení, které by rovněž stanovilo maximální dobu trvání pozastavení na žádost obou účastníků.

(17)

Pravidla upravující výpočet a délku lhůt, postupy pro zrušení rozhodnutí nebo výmaz zápisu v rejstříku, podrobná pravidla pro obnovení řízení a podrobnosti ohledně zastupování před úřadem musí zajišťovat bezproblémové, účinné a účelné fungování systému ochranných známek EU.

(18)

Je nezbytné zajistit účinný a účelný zápis mezinárodních ochranných známek způsobem, který bude plně v souladu s pravidly Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek.

(19)

Pravidla stanovená tímto nařízením doplňují ustanovení nařízení (ES) č. 207/2009, která byla změněna nařízením (EU) 2015/2424 s účinkem od 1. října 2017. Proto je třeba odložit použitelnost uvedených pravidel až od tohoto data.

(20)

Bez ohledu na zrušení nařízení (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 je třeba, aby se specifická ustanovení uvedených nařízení nadále používala na určitá řízení, jež byla zahájena před výše uvedeným datem, a to až do ukončení uvedených řízení,

a)

postup pro podávání a zkoumání námitky proti zápisu ochranné známky EU u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“);

b)

postup upravující změnu přihlášky ochranné známky EU;

c)

podrobnosti týkající se zrušení a prohlášení neplatnosti ochranné známky EU, jakož i převodu ochranné známky EU zapsané na jméno neoprávněného jednatele;

d)

formální obsah odvolání a postup pro podávání a zkoumání odvolání, formální obsah a formu rozhodnutí odvolacích senátů a vrácení poplatku za odvolání, podrobnosti týkající se uspořádání odvolacích senátů a podmínky, za nichž rozhodnutí o odvolání přijímá jediný člen;

e)

podrobná pravidla pro ústní jednání a pro dokazování;

f)

podrobná pravidla pro oznámení prováděná úřadem a pravidla týkající se způsobů komunikace s úřadem;

g)

podrobná pravidla pro výpočet a délku lhůt;

h)

postup pro zrušení rozhodnutí nebo výmaz zápisu v rejstříku ochranných známek EU;

i)

podrobná pravidla pro obnovení řízení před úřadem;

j)

podmínky a postup pro jmenování společného zástupce, podmínky, za nichž musí zaměstnanci a kvalifikovaní zástupci předložit plnou moc, a obsah uvedené plné moci a okolnosti, za nichž může být osoba vyškrtnuta ze seznamu schválených kvalifikovaných zástupců;

k)

podrobná pravidla pro postup týkající se mezinárodních zápisů založených na základní přihlášce nebo základním zápisu v souvislosti s kolektivní ochrannou známkou, certifikační ochrannou známkou nebo garanční ochrannou známkou a pro postup pro podávání a zkoumání námitky proti mezinárodnímu zápisu.

a)

spisové číslo přihlášky, proti které se námitka podává, a jméno přihlašovatele ochranné známky EU;

b)

jasnou identifikaci starší známky nebo staršího práva, na kterých je námitka založena, konkrétně:

c)

důvody, na nichž se námitka zakládá, prostřednictvím prohlášení o tom, že jsou splněny požadavky podle čl. 8 odst. 1, 3, 4, 4a nebo 5 nařízení (ES) č. 207/2009 pro každou ze starších známek nebo práv, které uplatňuje účastník podávající námitku;

d)

v případě starší přihlášky nebo staršího zápisu ochranné známky den podání a případně i den zápisu a den vzniku práva přednosti starší známky;

e)

v případě starších práv podle čl. 8 odst. 4a nařízení (ES) č. 207/2009, datum podání přihlášky nebo, pokud není k dispozici, datum, od kterého se poskytuje ochrana;

f)

v případě starší přihlášky nebo staršího zápisu ochranné známky vyobrazení starší známky, jak byla zapsána nebo přihlášena; je-li starší známka barevná, musí být barevné i vyobrazení;

g)

údaj o výrobcích nebo službách, na kterých se zakládají důvody pro námitku;

h)

pokud jde o účastníka, který podal námitku:

i)

údaj o výrobcích nebo službách, proti kterým je námitka namířena; není-li takový údaj uveden, má se za to, že námitka je namířena proti všem výrobkům nebo službám napadené přihlášky ochranné známky EU.

a)

pokud se námitka podává na základě starší ochranné známky ve smyslu čl. 8 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 207/2009, která není ochrannou známkou EU, důkazy o jejím podání nebo zápisu, a to tak, že předloží:

b)

pokud se námitka podává na základě obecně známé ochranné známky ve smyslu čl. 8 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009, důkazy prokazující obecnou známost uvedené známky na příslušném území v případě výrobků nebo služeb uvedených v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. g) tohoto nařízení;

c)

pokud se námitka podává na základě neexistence souhlasu majitele podle čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, důkazy o majetkovém právu osoby, která námitku podala, na starší známku a o jejím vztahu s jednatelem nebo zástupcem;

d)

pokud se námitka podává na základě staršího práva ve smyslu čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009, důkazy prokazující užívání tohoto práva v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, a rovněž důkazy o jeho nabytí, pokračující existenci a rozsahu ochrany tohoto práva, a pokud se starší právo uplatňuje podle práva členského státu, také jasná identifikace obsahu tohoto vnitrostátního práva předložením publikací příslušných ustanovení nebo judikatury;

e)

pokud se námitka podává na základě staršího označení původu nebo zeměpisného označení ve smyslu čl. 8 odst. 4a nařízení (ES) č. 207/2009, důkazy o jeho nabytí, pokračující existenci a rozsahu jeho ochrany, a pokud se starší označení původu nebo zeměpisné označení uplatňuje podle práva členského státu, jasná identifikace obsahu tohoto vnitrostátního práva předložením publikací příslušných ustanovení nebo judikatury;

f)

pokud se námitka podává na základě známky s dobrým jménem ve smyslu čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009, kromě důkazů uvedených v písmenu a) tohoto odstavce také důkazy prokazující, že známka má dobré jméno v Unii nebo v dotčeném členském státě v případě výrobků nebo služeb uvedených v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. g) tohoto nařízení, a rovněž důkazy či argumenty prokazující, že užívání přihlašované ochranné známky bez řádného důvodu by neoprávněně těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

a)

spisové číslo přihlášky;

b)

jméno a adresu přihlašovatele v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

c)

údaj o prvku přihlášky, který se má změnit, a tento prvek v jeho změněné podobě;

d)

týká-li se změna vyobrazení známky, změněné vyobrazení známky podle článku 3 prováděcího nařízení (EU) 2017/1431.

a)

číslo zápisu ochranné známky EU, o jejíž zrušení nebo prohlášení neplatnosti se žádá, a jméno jejího majitele;

b)

důvody, na nichž se žádost zakládá, prostřednictvím prohlášení o tom, že jsou splněny příslušné požadavky stanovené v článcích 51, 52, 53, 73, 74, 74i nebo 74j nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

pokud jde o žadatele:

d)

údaj o výrobcích nebo službách, ve vztahu k nimž se o zrušení nebo prohlášení neplatnosti žádá; pokud nejsou takové údaje uvedeny, má se za to, že žádost se týká všech výrobků nebo služeb, na něž se vztahuje napadená ochranná známka EU.

a)

v případě žádosti podle čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 identifikaci staršího práva, na kterém je žádost založena, v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, který se na takovou žádost použije obdobně;

b)

v případě žádosti podle čl. 53 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 údaj o povaze staršího práva, na kterém je žádost založena, jeho vyobrazení a údaj o tom, zda toto starší právo existuje v celé Unii nebo v jednom či více členských státech, a je-li tomu tak, údaj o tom, o které členské státy se jedná;

c)

údaje podle čl. 2 odst. 2 písm. d) až g), která se na takovou žádost použijí obdobně;

d)

pokud žádost podává nabyvatel licence nebo osoba mající podle příslušných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů nárok uplatnit starší právo, údaj o oprávnění nebo nároku podat námitku.

a)

v případě žádosti podle čl. 51 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo podle článku 52 nařízení (ES) č. 207/2009 skutečnosti, argumenty a důkazy na podporu důvodů, na nichž se žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti zakládá;

b)

v případě žádosti podle čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 se důkazy požadované podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení a ustanovení čl. 7 odst. 3 použijí obdobně;

c)

v případě žádosti podle čl. 53 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 důkazy o nabytí, pokračující existenci a rozsahu ochrany příslušného staršího práva, jakož i relevantní důkazy prokazující, že žadatel je oprávněn žádost podat, a v případě, že se starší právo uplatňuje podle vnitrostátního práva, včetně jasné identifikace obsahu uvedeného vnitrostátního práva předložením publikací příslušných ustanovení nebo judikatury. Pokud jsou důkazy o podání přihlášky nebo zápisu staršího práva podle čl. 53 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 207/2009 nebo důkazy týkající se obsahu příslušných vnitrostátních právních předpisů přístupné on-line ze zdroje uznávaného úřadem, může žadatel takové důkazy poskytnout pomocí odkazu na uvedený zdroj.

a)

jméno a adresu odvolatele v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

b)

jmenoval-li odvolatel zástupce, jméno a místo podnikání zástupce podle čl. 2 odst. 1 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

c)

pokud je zastoupení odvolatele podle čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 povinné, jméno a místo podnikání zástupce podle čl. 2 odst. 1 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

d)

jasnou a jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, kterého se odvolání týká, s uvedením data, kdy bylo vydáno, a spisového čísla řízení, kterého se uvedené rozhodnutí týká;

e)

pokud byla napadena pouze část rozhodnutí, kterého se odvolání týká, jasnou a jednoznačnou identifikaci výrobků nebo služeb, ve vztahu k nimž bylo rozhodnutí, kterého se odvolání týká, napadeno.

a)

odvolacího řízení, ke kterému se vztahuje, uvedením příslušného čísla odvolání nebo rozhodnutí, kterého se odvolání týká, v souladu s požadavky stanovenými v čl. 21 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení;

b)

důvodů pro odvolání, na jejichž základě se požaduje zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu zjištěném v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení;

c)

skutečností, důkazů a argumentů na podporu uplatňovaných důvodů, které byly předloženy v souladu s požadavky stanovenými v čl. 55 odst. 2.

a)

odvolání nebylo podáno ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, kterého se odvolání týká;

b)

odvolání není v souladu s články 58 a 59 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo s požadavky stanovenými v čl. 21 odst. 1 písm. d) a čl. 21 odst. 2 a 3 tohoto nařízení, ledaže jsou uvedené nedostatky odstraněny ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, kterého se odvolání týká;

c)

odvolání nesplňuje požadavky stanovené v čl. 21 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a odvolatel, přestože o tom byl odvolacím senátem informován, uvedené nedostatky ve lhůtě stanovené odvolacím senátem neodstranil;

d)

prohlášení o důvodech nebylo předloženo ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, kterého se odvolání týká;

e)

prohlášení o důvodech nesplňuje požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) a odvolatel, přestože o tom byl odvolacím senátem informován, uvedené nedostatky neodstranil ve lhůtě stanovené odvolacím senátem za tímto účelem nebo nepředložil překlad prohlášení o důvodech do jednoho měsíce ode dne předložení původního prohlášení v souladu s čl. 22 odst. 2.

a)

nebylo podáno ve lhůtě stanovené v odstavci 1;

b)

nebylo podáno v souladu s požadavky stanovenými buď v odstavci 2, nebo v čl. 21 odst. 1 písm. d);

c)

nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 3 a žalovaná strana, přestože o tom byla odvolacím senátem informována, tyto nedostatky neodstranila ve lhůtě stanovené odvolacím senátem za tímto účelem nebo nepředložila překlad vedlejšího odvolání a souvisejícího prohlášení o důvodech do jednoho měsíce ode dne předložení originálu.

a)

rozlišovací způsobilost získaná užíváním podle čl. 7 odst. 3 a čl. 52 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009;

b)

uznání starší ochranné známky na trhu získané užíváním pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

důkaz o užívání podle čl. 42 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo čl. 57 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009.

a)

budou samy o sobě pravděpodobně relevantní pro výsledek řízení, a

b)

nebyly předloženy včas z oprávněných důvodů, a zejména pokud pouze doplňují relevantní skutečnosti a důkazy, které byly předloženy včas, nebo se předkládají za účelem zpochybnění zjištění provedených nebo zkoumaných v prvním stupni z vlastního podnětu tohoto orgánu v rámci rozhodnutí, kterého se týká odvolání.

a)

sdělení, že je vydává odvolací senát;

b)

den přijetí rozhodnutí;

c)

jména účastníků a jejich zástupců;

d)

číslo odvolání, jehož se týká, a identifikaci rozhodnutí, kterého se týká odvolání, v souladu s požadavky stanovenými v čl. 21 odst. 1 písm. d);

e)

údaj o složení odvolacího senátu;

f)

jméno a, aniž je dotčen čl. 39 odst. 5, podpis předsedy a členů, kteří se na rozhodnutí podíleli, včetně údaje o tom, která osoba v tomto případě působila jako zpravodaj, nebo, pokud rozhodnutí vydává jediný člen, jméno a podpis člena, který rozhodnutí přijal;

g)

jméno a podpis tajemníka nebo případně člena spisovny, který se podepisuje jménem tajemníka;

h)

souhrn skutečností a argumentů předložených účastníky;

i)

prohlášení o důvodech, na základě nichž bylo rozhodnutí přijato;

j)

usnesení odvolacího senátu, včetně případného rozhodnutí o nákladech.

a)

odvolání se nepovažuje za podané v souladu s čl. 60 odst. 1 druhou větou nařízení (ES) č. 207/2009;

b)

rozhodovací orgán úřadu, který přijal napadené rozhodnutí, vyhoví přezkoumání podle čl. 61 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo zruší napadené rozhodnutí podle článku 80 nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

po opětovném zkoumání ve smyslu čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009 na základě doporučení odvolacího senátu podle čl. 30 odst. 2 tohoto nařízení byla napadená přihláška zamítnuta konečným rozhodnutím průzkumového referenta a odvolání se v důsledku toho stalo bezpředmětným;

d)

odvolací senát považuje vrácení poplatku za spravedlivé z důvodu podstatného procesního pochybení.

a)

rozhodnutí podle článku 23;

b)

rozhodnutí o ukončení odvolacího řízení v návaznosti na zpětvzetí, zamítnutí, vzdání se nebo výmaz napadené nebo starší známky;

c)

rozhodnutí o ukončení odvolacího řízení v návaznosti na zpětvzetí námitky, žádost o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti nebo odvolání;

d)

rozhodnutí týkající se opatření podle čl. 79d odst. 1 a čl. 80 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, pokud se oprava nebo případně zrušení rozhodnutí o odvolání týká rozhodnutí přijatého jediným členem;

e)

rozhodnutí podle čl. 81 odst. 4 nařízení (ES) č. 207/2009;

f)

rozhodnutí podle čl. 85 odst. 3, 4 a 7 nařízení (ES) č. 207/2009;

g)

rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutím v řízeních ex parte přijatá z důvodů stanovených v článku 7 nařízení (ES) č. 207/2009, která jsou zjevně neodůvodněná nebo zjevně odůvodněná.

a)

určovat člena odvolacího senátu nebo sám sebe jako zpravodaje pro každou věc přidělenou uvedenému odvolacímu senátu podle čl. 35 odst. 2;

b)

určovat jménem odvolacího senátu zpravodaje jako jediného člena podle čl. 135 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

žádat odvolací senát, aby rozhodl o přípustnosti odvolání v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení;

d)

řídit přípravná zkoumání věci, která provádí zpravodaj v souladu s článkem 41 tohoto nařízení;

e)

předsedat ústním jednáním a dokazování a podepisovat zápisy z těchto jednání a dokazování.

a)

vyzývat účastníky, aby předložili vyjádření podle čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009;

b)

rozhodovat o žádostech o prodloužení lhůt a případně stanovovat lhůty ve smyslu čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 5 a článku 26 tohoto nařízení a o pozastaveních podle článku 71;

c)

připravovat sdělení v souladu s článkem 28 a ústní jednání;

d)

podepisovat zápis z ústních jednání a dokazování.

a)

podepisovat rozhodnutí přijatá odvolacími senáty, pokud jde o odvolání;

b)

vyhotovovat a podepisovat zápis z ústních jednání a dokazování;

c)

poskytovat odvolacímu senátu buď z vlastního podnětu, nebo na žádost odvolacího senátu odůvodněná stanoviska týkající se procesních a formálních požadavků, mimo jiné i nesrovnalostí podle čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení;

d)

podávat odvolání v souladu s čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení tomu orgánu úřadu, který přijal napadené rozhodnutí;

e)

rozhodovat jménem odvolacího senátu ve věcech uvedených v čl. 33 písm. a) a b) tohoto nařízení o vrácení poplatku za odvolání.

a)

přidělovat věci v souladu s čl. 35 odst. 1 a 4;

b)

provádět podle čl. 136 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 rozhodnutí prezidia odvolacích senátů, která se týkají vedení řízení před odvolacími senáty.

a)

rozhodovat o složení odvolacích senátů;

b)

stanovovat objektivní kritéria pro přidělování případů odvolání odvolacím senátům a rozhodovat v případě jakéhokoli sporu ohledně jejich uplatňování;

c)

na návrh prezidenta odvolacích senátů stanovovat požadavky na výdaje odvolacích senátů za účelem sestavení předběžného soupisu výdajů úřadu;

d)

stanovovat svá interní pravidla;

e)

stanovovat pravidla pro postup při vyloučení a protestu členů podle článku 137 nařízení (ES) č. 207/2009;

f)

stanovovat pracovní pokyny pro spisovnu;

g)

přijímat jakákoliv jiná opatření pro účely výkonu svých funkcí týkajících se stanovování pravidel a organizace práce odvolacích senátů podle čl. 135 odst. 3 písm. a) a čl. 136 odst. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009.

a)

výtah z rozhodnutí uvedeného v odstavci 1, ve kterém je uvedeno datum, čas a místo nařízeného výslechu, a dále skutečnosti, ohledně nichž mají být účastníci, svědci nebo znalci vyslechnuti;

b)

jména účastníků řízení a údaje o nárocích, které mohou svědci nebo znalci uplatnit podle čl. 54 odst. 2 až 5.

a)

přesný popis úkolu znalce;

b)

lhůtu stanovenou pro předložení znaleckého posudku;

c)

jména účastníků řízení;

d)

údaje o nárocích, které může znalec uplatnit podle čl. 54 odst. 2, 3 a 4.

a)

číslo případu, jehož se ústní jednání týkají, a datum ústních jednání;

b)

jména přítomných pracovníků úřadu, účastníků, jejich zástupců a svědků a znalců;

c)

podání a žádosti předložené účastníky;

d)

způsob poskytování nebo získávání důkazů;

e)

případně příkazy nebo rozhodnutí vydaná úřadem.

a)

úřadu, pokud svědky nebo znalce předvolal z vlastního podnětu;

b)

dotčeném účastníkovi, pokud požádal o provedení výslechu svědků nebo znalců, s výhradou rozhodnutí o rozdělení a stanovení nákladů podle článků 85 a 86 nařízení (ES) č. 207/2009 a článku 18 prováděcího nařízení (EU) 2017/1431. Tento účastník zaplatí úřadu náhradu za veškeré řádně vyplacené zálohy.

a)

číslo přílohy;

b)

stručný popis dokumentu nebo důkazu a případně počet stran;

c)

číslo strany podání, na které je dokument nebo důkaz uveden.

a)

elektronickými prostředky podle článku 57;

b)

poštou nebo kurýrní službou podle článku 58;

c)

veřejným oznámením podle článku 59.

a)

předáním sdělení elektronickými prostředky, a v tomto případě se uvedení jména odesílatele považuje za rovnocenné jeho podpisu;

b)

zasláním podepsaného originálu dotčeného dokumentu úřadu poštou nebo kurýrní službou.

a)

podání přihlášky ochranné známky EU, případně včetně žádostí o rešeršní zprávy;

b)

podání námitky;

c)

podání návrhu na zrušení práv;

d)

podání návrhu na prohlášení neplatnosti nebo na postoupení ochranné známky EU;

e)

podání žádosti o zápis převodu a formulář převodu nebo dokument uvedený v čl. 13 odst. 3 písm. d) prováděcího nařízení (EU) 2017/1431;

f)

podání žádosti o zápis licence;

g)

podání žádosti o obnovu ochranné známky EU;

h)

podání odvolání;

i)

vystavení plné moci pro zástupce, a to ve formě plné moci pro jednotlivý úkon nebo všeobecné plné moci;

j)

předložení mezinárodní přihlášky nebo následného vyznačení podle Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek přijatého v Madridu dne 27. června 1989 (9) úřadu.

a)

formuláře zavedené podle Smlouvy o známkovém právu nebo podle doporučení shromáždění Pařížské unie na ochranu průmyslového vlastnictví;

b)

s výjimkou formuláře uvedeného v odst. 1 písm. i) i formuláře se stejným obsahem a formátem jako u formulářů uvedených v odstavci 1.

a)

z vlastního podnětu, je-li pozastavení za daných okolností vhodné;

b)

na základě odůvodněné žádosti jednoho z účastníků v řízeních inter partes, je-li pozastavení za daných okolností vhodné, s přihlédnutím k zájmům účastníků a k fázi řízení.

a)

pokud se použije čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, přihláška ochranné známky EU se bude považovat za vzatou zpět, nebude-li tato informace poskytnuta do dvou měsíců po oznámení tohoto sdělení;

b)

pokud se nepoužije čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, obnoví se řízení s přihlašovatelem nebo majitelem ochranné známky EU ke dni oznámení tohoto sdělení.

a)

v případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti kvalifikovaného zástupce;

b)

pokud kvalifikovaný zástupce již není státním příslušníkem jednoho z členských států EHP, pokud mu výkonný ředitel neudělil výjimku podle čl. 93 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

pokud kvalifikovaný zástupce již nemá místo podnikání nebo místo výkonu zaměstnání v EHP;

d)

pokud kvalifikovaný zástupce již nemá oprávnění uvedené v čl. 93 odst. 2 písm. c) první větě nařízení (ES) č. 207/2009.

a)

pokud existuje jeden z důvodů pro zamítnutí uvedených v čl. 68 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 207/2009 ve spojení s odstavcem 3 uvedeného článku nebo v čl. 74c odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 207/2009 ve spojení s odstavcem 3 uvedeného článku;

b)

pokud pravidla pro užívání ochranné známky nebyla předložena v souladu s čl. 154a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009.

a)

číslo mezinárodního zápisu, proti kterému je námitka podána;

b)

údaj o výrobcích nebo službách uvedených v mezinárodním zápisu, proti kterému je námitka podána;

c)

jméno majitele mezinárodního zápisu;

d)

požadavky stanovené v čl. 2 odst. 2 písm. b) až h) tohoto nařízení.

a)

jakýkoli odkaz na přihlášku ochranné známky EU se považuje za odkaz na mezinárodní zápis;

b)

jakýkoli odkaz na zpětvzetí přihlášky ochranné známky EU se považuje za odkaz na vzdání se mezinárodního zápisu s ohledem na Unii;

c)

jakýkoli odkaz na přihlašovatele se považuje za odkaz na majitele mezinárodního zápisu.

a)

číslo mezinárodního zápisu;

b)

údaj o tom, že zamítnutí je založeno na skutečnosti, že byla podána námitka, spolu s odkazem na ustanovení článku 8 nařízení (ES) č. 207/2009, o které se námitka opírá;

c)

jméno a adresu osoby, která námitku podává.

a)

den podání přihlášky, den zápisu a den vzniku práva přednosti, pokud existuje;

b)

spisové číslo a číslo zápisu, pokud se liší;

c)

jméno a adresu majitele;

d)

reprodukci známky;

e)

seznam výrobků nebo služeb, na kterých se námitka zakládá.

a)

pokud bylo v důsledku námitkových řízení prozatímní zamítnutí vzato zpět, skutečnost, že známka je v Unii chráněna;

b)

pokud rozhodnutí o zamítnutí ochrany známky nabylo právní moci v návaznosti na odvolání podle článku 58 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo žalobu podle článku 65 nařízení (ES) č. 207/2009, skutečnost, že ochrana známky je v Unii zamítnuta;

c)

pokud se zamítnutí podle písmene b) týká pouze části výrobků nebo služeb, uvedení těch výrobků nebo služeb, pro něž je známka v Unii chráněna.

a)

články 2 až 6 se nepoužijí na námitky podané před výše uvedeným dnem;

b)

články 7 a 8 se nepoužijí na námitková řízení, jejichž sporná část byla zahájena před výše uvedeným dnem;

c)

článek 9 se nepoužije na pozastavení provedená před výše uvedeným dnem;

d)

článek 10 se nepoužije na žádosti o důkaz o užívání podané před výše uvedeným dnem;

e)

hlava III se nepoužije na žádosti o změnu podané před výše uvedeným dnem;

f)

články 12 až 15 se nepoužijí na žádosti o zrušení nebo o prohlášení neplatnosti ani na žádosti o postoupení podané před výše uvedeným dnem;

g)

články 16 a 17 se nepoužijí na řízení, jejichž sporná část byla zahájena před výše uvedeným dnem;

h)

článek 18 se nepoužije na pozastavení provedená před výše uvedeným dnem;

i)

článek 19 se nepoužije na žádosti o důkaz o užívání podané před výše uvedeným dnem;

j)

hlava V se nepoužije na odvolání podaná před výše uvedeným dnem;

k)

hlava VI se nepoužije na ústní jednání zahájená před výše uvedeným dnem ani na písemné důkazy, v jejichž případě byla lhůta pro jejich předložení zahájena před uvedeným dnem;

l)

hlava VII se nepoužije na oznámení učiněná před výše uvedeným dnem;

m)

hlava VIII se nepoužije na sdělení doručená a formuláře zpřístupněné před výše uvedeným dnem;

n)

hlava IX se nepoužije na lhůty stanovené před výše uvedeným dnem;

o)

hlava X se nepoužije na zrušení rozhodnutí přijatá nebo zápisy do rejstříku učiněné před výše uvedeným dnem;

p)

hlava XI se nepoužije na pozastavení, o něž požádali účastníci nebo které uložil úřad před výše uvedeným dnem;

q)

hlava XII se nepoužije na řízení přerušená před výše uvedeným dnem;

r)

článek 73 se nepoužije na přihlášky ochranné známky EU obdržené před výše uvedeným dnem;

s)

článek 74 se nepoužije na zástupce jmenované před výše uvedeným dnem;

t)

článek 75 se nepoužije na zápisy v seznamu kvalifikovaných zástupců učiněné před výše uvedeným dnem;

u)

hlava XIV se nepoužije na vyznačení ochranné známky EU učiněná před výše uvedeným dnem.

8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/39

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 40/94 (2), jež bylo kodifikováno jako nařízení (ES) č. 207/2009, vytvořilo zvláštní systém ochrany ochranných známek Unie, které lze získat na úrovni Unie na základě přihlášky podané u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“).

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 (3) uvádí pravomoci svěřené Komisi na základě nařízení (ES) č. 207/2009 do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aby se zajistil soulad s novým právním rámcem, jenž z tohoto sladění vyplývá, měla by se prostřednictvím prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijmout určitá pravidla. Nová pravidla by měla nahradit stávající pravidla stanovená nařízením Komise (ES) č. 2868/95 (4) a mají za cíl provádění nařízení (ES) č. 207/2009.

(3)

V zájmu jasnosti, právní jistoty a efektivity a za účelem snazšího podávání přihlášek ochranné známky EU je naprosto nezbytné jasně a vyčerpávajícím způsobem stanovit povinné a nepovinné údaje, které má přihláška ochranné známky EU obsahovat, přičemž je nutno předejít zbytečné administrativní zátěži.

(4)

Nařízení (ES) č. 207/2009 již nevyžaduje grafické ztvárnění ochranné známky, pokud příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany. Za účelem zajištění právní jistoty je proto nezbytné jasně potvrdit, že přesný předmět výlučného práva vyplývajícího ze zápisu je vymezen ztvárněním. Ztvárnění by případně mělo být doplněno označením druhu dotyčné známky. Ve vhodných případech může být doplněno popisem označení. Takový údaj nebo popis musí být v souladu se ztvárněním.

(5)

Kromě toho je z důvodu zajištění konzistentnosti postupu podávání přihlášky ochranné známky EU a pro zvýšení účinnosti rešerší na starší práva vhodné stanovit obecné zásady, které musí ztvárnění každé známky splňovat, a také stanovit zvláštní pravidla a požadavky pro ztvárnění některých druhů ochranných známek v souladu se zvláštní povahou a atributy ochranné známky.

(6)

Zavedení technických alternativ grafického ztvárnění, jež je v souladu s novými technologiemi, vyplývá z nutnosti modernizovat proces zápisu a přiblížit ho technickému vývoji. Rovněž by měly být stanoveny technické požadavky na předkládání ztvárnění ochranné známky, včetně ztvárnění předkládaných elektronicky, aby se zajistilo, že systém ochranných známek EU bude i nadále interoperabilní se systémem stanoveným Protokolem k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, přijatým v Madridu dne 27. června 1989 (5) (Madridským protokolem). V souladu s nařízením (ES) č. 207/2009 a z důvodu větší flexibility a rychlejšího přizpůsobování technologickému vývoji by měl technické požadavky na ochranné známky podávané elektronicky stanovit výkonný ředitel úřadu.

(7)

Je vhodné zefektivnit řízení, aby se snížila administrativní zátěž při podávání a vyřizování žádostí o právo přednosti a seniority. Proto by již nemělo být nezbytné předkládat ověřené kopie dřívější přihlášky nebo zápisu. V případě žádosti o právo přednosti by úřad také již nemusel ke spisu přikládat kopii dřívější přihlášky ochranné známky.

(8)

V důsledku zrušení požadavku na grafické ztvárnění ochranné známky lze některé druhy ochranných známek ztvárnit v elektronické podobě a jejich zveřejnění obvyklými prostředky již tedy není vhodné. Aby bylo zaručeno zveřejnění veškerých informací o přihlášce, které je nezbytné z důvodu transparentnosti a právní jistoty, měl by být přístup k vyobrazení ochranné známky prostřednictvím odkazu na elektronický rejstřík úřadu uznán za platnou formu ztvárnění označení za účelem zveřejnění.

(9)

Ze stejných důvodů by úřadu rovněž mělo být dovoleno vydávat osvědčení o zápisu, ve kterých je ztvárnění ochranné známky nahrazeno elektronickým odkazem. Pro osvědčení vydaná po zápisu a pro účely vyřizování žádostí podaných v době, kdy mohlo dojít ke změně údajů v zápisu, je vhodné umožnit vydávání aktualizovaných verzí osvědčení, ve kterých budou uvedeny příslušné pozdější zápisy do rejstříku.

(10)

Praktické zkušenosti s uplatňováním bývalého systému odhalily potřebu vyjasnit z důvodu zajištění srozumitelnosti a právní jistoty znění některých ustanovení, zejména těch, jež se týkají částečných převodů a částečných vzdání se ochranné známky.

(11)

Za účelem zajištění právní jistoty při současném zachování určité úrovně flexibility je nezbytné stanovit minimální pravidla pro užívání kolektivních ochranných známek EU a certifikačních ochranných známek EU předložených podle nařízení (ES) č. 207/2009, aby mohli účastníci trhu tohoto nového druhu ochrany ochranné známky využívat.

(12)

Maximální výše nákladů na ztvárnění vynaložených úspěšnou stranou řízení před úřadem by měla stanovena s ohledem na nutnost zajistit, aby povinnost uhradit tyto náklady nemohla být mimo jiné z taktických důvodů zneužita druhou stranou.

(13)

Z důvodu efektivity by se mělo povolit elektronické zveřejňování informací úřadem.

(14)

Je třeba zajistit účinnou a účelnou výměnu informací mezi úřadem a orgány členských států v rámci správní spolupráce, a to při řádném zohlednění omezení, kterým podléhá nahlížení do spisů.

(15)

Požadavky týkající se žádostí o převod by měly zajistit bezproblémovou a účinnou koordinaci mezi systémem ochranných známek EU a systémy národních ochranných známek.

(16)

Z důvodu zjednodušení řízení před úřadem by se mělo předkládání překladů omezit na ty části dokumentů, které jsou pro řízení relevantní. Z téhož důvodu by měl být úřad oprávněn požadovat důkaz o tom, že překlad odpovídá originálu, pouze v případě pochybností.

(17)

Z důvodu efektivity by měl určitá rozhodnutí úřadu, jež se týkají námitek, návrhů na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ochranné známky EU, činit jediný člen.

(18)

Vzhledem k přistoupení Unie k Madridskému protokolu je nezbytné, aby byly podrobné požadavky týkající se postupů při mezinárodním zápisu známek zcela v souladu s pravidly uvedenými v daném protokolu.

(19)

Podrobná pravidla stanovená v tomto nařízení souvisejí s ustanoveními nařízení (ES) č. 207/2009, jež byla pozměněna nařízením (EU) 2015/2424 s účinností od 1. října 2017. Je tedy nezbytné odložit použitelnost těchto pravidel do téhož data. Zároveň by se některá řízení zahájená před uvedeným datem měla až do uzavření řídit zvláštními ustanoveními nařízení (ES) č. 2868/95.

(20)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru pro prováděcí pravidla,

a)

náležitosti přihlášky ochranné známky EU, jež má být podána u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“);

b)

dokumentaci vyžadovanou při uplatňování práva přednosti dřívější přihlášky a uplatňování seniority a důkazy, které je třeba předložit při uplatňování práva výstavní priority;

c)

náležitosti zveřejnění přihlášky ochranné známky EU;

d)

obsah prohlášení o rozdělení přihlášky, způsob, jakým má úřad toto prohlášení vyřizovat, a náležitosti zveřejnění oddělené přihlášky;

e)

obsah a formu osvědčení o zápisu;

f)

obsah prohlášení o rozdělení zápisu a způsob, jakým má úřad toto prohlášení vyřizovat;

g)

náležitosti žádostí o změnu a změnu jména nebo adresy;

h)

náležitosti žádosti o zápis převodu, doklady vyžadované k potvrzení převodu a způsob vyřizování žádostí o částečné převody;

i)

náležitosti prohlášení o vzdání se ochranné známky a doklady požadované ke stanovení souhlasu třetí osoby;

j)

náležitosti pravidel pro užívání kolektivní ochranné známky EU a pravidel pro užívání certifikační ochranné známky EU;

k)

maximální sazby nákladů nezbytných pro řízení a skutečně vynaložených;

l)

některé podrobnosti týkající se zveřejňování ve Věstníku ochranných známek Evropské unie a v Úředním věstníku úřadu;

m)

podrobná pravidla týkající se způsobu, jakým si úřad a příslušné orgány členských států budou vyměňovat informace mezi sebou nebo jakým zpřístupní spisy k nahlédnutí;

n)

náležitosti žádostí o převod a zveřejnění žádosti o převod;

o)

rozsah, v němž mohou být podpůrné doklady, které mají být použity v písemném řízení před úřadem, podány v kterémkoli úředním jazyce Unie, potřebu předložit překlad a požadované normy překladů;

p)

rozhodnutí, která mají přijmout jednotliví členové námitkového a zrušovacího oddělení;

q)

v případě mezinárodního zápisu ochranných známek:

a)

žádost o zápis ochranné známky jako ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu přihlašovatele a název státu, ve kterém má tento přihlašovatel trvalé bydliště nebo sídlo nebo pobočku. Jména fyzických osob se uvádějí ve formě příjmení a křestního jména (křestních jmen) osoby. Jména právnických osob, jakož i subjektů spadajících do působnosti článku 3 nařízení (ES) č. 207/2009, se uvádějí ve formě jejich oficiálního názvu a zahrnují právní formu subjektu, která může být obvyklým způsobem zkrácena. Uvést lze rovněž vnitrostátní identifikační číslo společnosti, je-li toto číslo k dispozici. Úřad může po přihlašovateli požadovat, aby mu poskytl telefonní čísla nebo jiné kontaktní údaje pro elektronickou komunikaci, jejíž formu určí výkonný ředitel. U každého přihlašovatele se v zásadě uvede pouze jedna adresa. Je-li uvedeno více adres, vezme se v úvahu pouze adresa, která je uvedena jako první, kromě případů, kdy přihlašovatel označí jednu z adres za doručovací adresu. Pokud již úřad přidělil identifikační číslo, postačí, když přihlašovatel uvede toto číslo a své jméno;

c)

seznam výrobků nebo služeb, pro které má být ochranná známka zapsána, v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009. Tento seznam může být zcela nebo částečně vybrán z databáze přípustných výrazů zpřístupněné úřadem;

d)

ztvárnění ochranné známky v souladu s článkem 3 tohoto nařízení;

e)

pokud přihlašovatel jmenoval svého zástupce, jméno a adresu místa podnikání tohoto zástupce nebo identifikační číslo podle písmene b); v případě, že má zástupce více než jednu adresu místa podnikání, nebo v případě existence dvou nebo více zástupců s různými adresami místa podnikání, se považuje za doručovací adresu pouze adresa, jež byla uvedena jako první, pokud přihláška neuvádí, která adresa má sloužit jako adresa doručovací;

f)

je-li podle článku 30 nařízení (ES) č. 207/2009 uplatňováno právo přednosti dřívější přihlášky, příslušné prohlášení uvádějící datum a zemi, ve které nebo za kterou byla dřívější přihláška podána;

g)

je-li podle článku 33 nařízení (ES) č. 207/2009 uplatňováno právo výstavní priority, příslušné prohlášení uvádějící název výstavy a datum prvního vystavení výrobků nebo služeb;

h)

je-li spolu s přihláškou uplatňována seniorita jedné nebo více dřívějších ochranných známek zapsaných v některém členském státě, včetně ochranné známky zapsané v zemích Beneluxu nebo zapsané podle mezinárodních pravidel s účinkem v některém členském státě, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, příslušné prohlášení uvádějící členský stát nebo členské státy, ve kterých nebo pro které je dřívější ochranná známka zapsána, datum, od něhož příslušný zápis nabyl účinnosti, číslo příslušného zápisu a výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána. Toto prohlášení lze rovněž učinit ve lhůtě uvedené v čl. 34 odst. 1a nařízení (ES) č. 207/2009;

i)

případně prohlášení, že se přihláška týká zápisu kolektivní ochranné známky EU podle článku 66 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo zápisu certifikační ochranné známky EU podle článku 74a nařízení (ES) č. 207/2009;

j)

údaj o jazyce, ve kterém byla přihláška podána, i o druhém jazyce podle čl. 119 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009;

k)

podpis přihlašovatele nebo přihlašovatelova zástupce v souladu s čl. 63 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 (6);

l)

případně žádost o rešeršní zprávu uvedenou v čl. 38 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 207/2009.

a)

v případě ochranné známky tvořené výlučně slovy nebo písmeny, číslicemi, dalšími obvyklými typografickými znaky nebo jejich kombinací (slovní ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením reprodukce označení s obvyklým písmem a v obvyklém rozvržení bez jakýchkoli grafických prvků nebo barev;

b)

v případě ochranné známky využívající neobvyklé znaky, styly nebo rozvržení, grafický prvek nebo barvu (obrazová ochranná známka), včetně známek, jež jsou tvořeny výlučně obrazovými prvky nebo kombinací slovních a obrazových prvků, se ochranná známka ztvární předložením reprodukce označení znázorňujícího veškeré jeho prvky a případně také její barvy;

c)

v případě ochranné známky tvořené nebo doplněné trojrozměrným tvarem, zahrnujícím nádoby, obal, samotný výrobek nebo jeho ztvárnění (prostorová ochranná známka), se ochranná známka ztvární předložením buď grafické reprodukce tvaru, zahrnující i obrazy vytvořené počítačem, nebo fotografické reprodukce. Grafická nebo fotografická reprodukce může zahrnovat různé náhledy. Není-li ztvárnění předloženo elektronicky, může zahrnovat až šest různých náhledů;

d)

v případě ochranné známky vyznačující se zvláštním způsobem, jakým je známka na výrobku umístěna nebo jakým je k němu připevněna (poziční ochranná známka), se ochranná známka ztvární předložením reprodukce, jež náležitě určuje pozici známky a její velikost nebo proporce u příslušných výrobků. Prvky, které netvoří součást předmětu zápisu, se vizuálně označí nejlépe přerušovanými nebo tečkovanými čarami. Ztvárnění může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem je známka k výrobku připevněna;

e)

v případě ochranné známky tvořené výlučně sadou prvků, které se pravidelně opakují (ochranná známka se vzorem), se ochranná známka ztvární předložením reprodukce znázorňující opakující se vzor. Ztvárnění může být doplněno popisem, který podrobně uvádí, jakým způsobem se jeho prvky pravidelně opakují;

f)

v případě barevné ochranné známky:

g)

v případě ochranné známky tvořené výlučně zvukem nebo kombinací zvuků (zvuková ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením audionahrávky reprodukující zvuk nebo přesným zachycením zvuku v notovém zápisu;

h)

v případě ochranné známky tvořené nebo doplněné pohybem nebo změnou pozice prvků na známce (pohybová ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením videonahrávky nebo řady statických obrazů v příslušném pořadí znázorňujících pohyb nebo změnu pozice. Jsou-li použity statické obrazy, mohou být očíslovány nebo doprovázeny popisem vysvětlujícím jejich pořadí;

i)

v případě ochranné známky tvořené nebo doplněné kombinací obrazu a zvuku (multimediální ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením audiovizuální nahrávky obsahující kombinaci obrazu a zvuku;

j)

v případě ochranné známky tvořené prvky s holografickými znaky (hologramová ochranná známka) se ochranná známka ztvární předložením videonahrávky nebo grafické nebo fotografické reprodukce obsahující náhledy, které jsou nezbytné pro náležité rozpoznání holografického efektu v jeho plném rozsahu.

a)

zmenšit na formát nejméně 8 cm na šířku a 8 cm na výšku, nebo

b)

zvětšit na formát nepřesahující 8 cm na šířku a 8 cm na výšku.

a)

jméno a adresu přihlašovatele;

b)

případně jméno a adresu místa podnikání zástupce jmenovaného přihlašovatelem, na kterého se nevztahuje znění čl. 92 odst. 3 první věty nařízení (ES) č. 207/2009. Má-li více zástupců tutéž adresu místa podnikání, zveřejní se pouze jméno a adresa místa podnikání prvně jmenovaného zástupce, po nichž budou následovat slova „a další“. V případě existence dvou nebo více zástupců s různými adresami místa podnikání se zveřejní pouze doručovací adresa určená podle čl. 2 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení. Je-li podle čl. 74 odst. 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 jmenováno sdružení zástupců, zveřejní se pouze název a adresa místa podnikání daného sdružení;

c)

případně ztvárnění ochranné známky společně s prvky a popisy uvedenými v článku 3. Pokud bylo ztvárnění ochranné známky předloženo ve formě elektronického souboru, zpřístupní se prostřednictvím hypertextového odkazu na tento soubor;

d)

seznam výrobků nebo služeb seskupených do tříd podle Niceského třídění, přičemž každá skupina má před sebou uvedeno číslo třídy tohoto třídění, do níž daná skupina výrobků nebo služeb patří, a je uvedena v pořadí tříd tohoto třídění;

e)

datum podání přihlášky a spisové číslo;

f)

případně podrobnosti o žádosti o právo přednosti podané přihlašovatelem v souladu s článkem 30 nařízení (ES) č. 207/2009;

g)

případně podrobnosti o žádosti o výstavní prioritu podané přihlašovatelem v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 207/2009;

h)

případně podrobnosti o žádosti o právo seniority podané přihlašovatelem v souladu s článkem 34 nařízení (ES) č. 207/2009;

i)

případně prohlášení v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009, podle něhož ochranná známka získala rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které se žádá zápis, v důsledku jejího užívání;

j)

případně prohlášení, že se jedná o přihlášku kolektivní ochranné známky EU nebo certifikační ochranné známky EU;

k)

údaj o jazyce, v němž byla přihláška podána, i o druhém jazyce, který přihlašovatel uvedl na základě čl. 119 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009;

l)

případně prohlášení, že přihláška vyplývá z přeměny mezinárodního zápisu s vyznačením Unie podle čl. 161 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009, spolu s datem mezinárodního zápisu na základě čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo datem záznamu územního rozšíření ochrany na Unii učiněného po provedení mezinárodního zápisu do mezinárodního rejstříku podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu, případně datum vzniku práva přednosti mezinárodního zápisu.

a)

spisové číslo přihlášky;

b)

jméno a adresu přihlašovatele v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

seznam výrobků nebo služeb, které jsou předmětem oddělené přihlášky, nebo pokud se žádá o rozdělení do více oddělených přihlášek, seznam výrobků nebo služeb pro každou oddělenou přihlášku;

d)

seznam výrobků nebo služeb, které mají zůstat v původní přihlášce.

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu majitele ochranné známky EU v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

údaj o prvku ve ztvárnění ochranné známky EU, který má být změněn, a pozměněnou verzi tohoto prvku v souladu s čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009;

d)

ztvárnění změněné ochranné známky EU v souladu s článkem 3 tohoto nařízení.

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu majitele ochranné známky EU v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

seznam výrobků nebo služeb, které mají tvořit oddělený zápis, nebo pokud se žádá o rozdělení do více oddělených zápisů, seznam výrobků nebo služeb pro každý oddělený zápis;

d)

seznam výrobků nebo služeb, které mají zůstat v původním zápisu.

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu majitele ochranné známky EU zapsané v rejstříku, pokud již úřad majiteli neudělil identifikační číslo; v takovém případě postačí, když přihlašovatel uvede toto číslo a jméno majitele;

c)

nové jméno nebo adresu majitele ochranné známky EU v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

podrobné údaje o novém majiteli v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

nejsou-li do převodu zahrnuty všechny zapsané výrobky nebo služby, podrobné údaje o zapsaných výrobcích nebo službách, na které se převod vztahuje;

d)

náležité důkazy o převodu v souladu s čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 207/2009;

e)

případně jméno a adresu místa podnikání zástupce nového majitele, určené v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení.

a)

žádost o zápis převodu podepsaná zapsaným majitelem nebo zástupcem tohoto majitele a právním nástupcem nebo zástupcem tohoto nástupce;

b)

pokud žádost předkládá zapsaný majitel nebo zástupce tohoto majitele, prohlášení podepsané právním nástupcem nebo zástupcem tohoto právního nástupce o tom, že se zápisem převodu souhlasí;

c)

předkládá-li žádost o zápis převodu právní nástupce, prohlášení o tom, že zapsaný majitel souhlasí se zápisem právního nástupce, podepsané zapsaným majitelem nebo zástupcem tohoto majitele;

d)

vyplněný formulář nebo jiný dokument o převodu, jak uvádí čl. 65 odst. 1 písm. e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430, podepsaný zapsaným majitelem nebo zástupcem tohoto majitele a právním nástupcem nebo zástupcem tohoto nástupce.

a)

registrační číslo ochranné známky EU;

b)

jméno a adresu majitele v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

oznamuje-li se vzdání se ochranné známky pouze pro některé z výrobků nebo služeb, pro které je známka zapsána, údaje o výrobcích nebo službách, pro které má být ochranná známka i nadále zapsána.

a)

jméno přihlašovatele;

b)

účel sdružení nebo účel, za jakým byla veřejnoprávní právnická osoba vytvořena;

c)

orgány oprávněné zastupovat sdružení nebo veřejnoprávní právnickou osobu;

d)

v případě sdružení podmínky členství;

e)

ztvárnění kolektivní ochranné známky EU;

f)

osoby oprávněné užívat kolektivní ochrannou známku EU;

g)

případně podmínky užívání kolektivní ochranné známky EU, včetně sankcí;

h)

výrobky nebo služby, na které se kolektivní ochranná známka EU vztahuje, včetně jakéhokoli případného omezení zavedeného v důsledku použití čl. 7 odst. 1 písm. j), k) nebo l) nařízení (ES) č. 207/2009;

i)

případné povolení uvedené v čl. 67 odst. 2 druhé větě nařízení (ES) č. 207/2009.

a)

jméno přihlašovatele;

b)

prohlášení, že přihlašovatel splňuje požadavky stanovené v čl. 74a odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

ztvárnění certifikační ochranné známky EU;

d)

výrobky nebo služby, na které se certifikační ochranná známka EU vztahuje;

e)

vlastnosti výrobků nebo služeb, které mají být certifikační ochrannou známkou EU certifikovány, například materiál, způsob výroby výrobků nebo poskytování služeb, kvalita nebo přesnost;

f)

podmínky užívání certifikační ochranné známky EU, včetně sankcí;

g)

osoby oprávněné užívat certifikační ochrannou známku EU;

h)

způsoby, jimiž má certifikační orgán tyto vlastnosti testovat a dohlížet na užívání certifikační ochranné známky EU.

a)

není-li úspěšný účastník řízení zastupován, hradí se tyto náklady úspěšného účastníka na dopravu a pobyt za jednu osobu na zpáteční cestu mezi místem trvalého bydliště nebo místem podnikání a místem, kde probíhají ústní řízení, na základě článku 49 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430:

b)

cestovní náklady zástupců podle čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009, podle sazeb stanovených v písm. a) bodě i) tohoto odstavce;

c)

náklady na zastupování ve smyslu čl. 93 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 vynaložené úspěšným účastníkem řízení se hradí takto:

a)

jméno a adresu žadatele o převod v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

b)

spisové číslo přihlášky ochranné známky EU nebo registrační číslo ochranné známky EU;

c)

důvod k převodu v souladu s čl. 112 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 207/2009;

d)

upřesnění členského státu nebo členských států, pro které se převod požaduje;

e)

nevztahuje-li se žádost na všechny výrobky nebo služby, pro které byla přihláška podána nebo pro které byla ochranná známka EU zapsána, údaje o výrobcích nebo službách, pro něž je převod požadován, a je-li převod požadován pro více než jeden členský stát a seznam výrobků nebo služeb není pro všechny členské státy stejný, údaje o příslušných výrobcích nebo službách pro každý členský stát;

f)

je-li převod podle čl. 112 odst. 6 nařízení (ES) č. 207/2009 požadován na základě toho, že ochranná známka EU pozbyla účinnosti v důsledku rozhodnutí soudu pro ochranné známky EU, datum, kdy se toto rozhodnutí stalo pravomocným, a kopii rozhodnutí, kterou lze předložit v jazyce, v němž bylo rozhodnutí vydáno.

a)

spisové číslo nebo registrační číslo ochranné známky EU, pro kterou je převod požadován;

b)

odkaz na předchozí zveřejnění žádosti nebo na zápis ve Věstníku ochranných známek EU;

c)

název členského státu nebo členských států, pro které byl převod požadován;

d)

nevztahuje-li se žádost na všechny výrobky nebo služby, pro které byla přihláška podána nebo pro které byla ochranná známka EU zapsána, údaje o výrobcích nebo službách, pro něž je převod požadován;

e)

je-li převod požadován pro více než jeden členský stát a seznam výrobků nebo služeb není pro všechny členské státy stejný, údaje o příslušných výrobcích nebo službách pro každý členský stát;

f)

datum podání žádosti o převod.

a)

obdrží-li úřad překlad po uplynutí příslušné lhůty pro předložení originálu dokumentu nebo jeho překladu;

b)

není-li potvrzení uvedené v článku 26 tohoto nařízení předloženo ve lhůtě stanovené úřadem.

a)

rozhodnutí o rozdělení nákladů;

b)

rozhodnutí o stanovení výše nákladů, které je nezbytné uhradit podle čl. 85 odst. 6 první věty nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

rozhodnutí nepokračovat v řízení nebo rozhodnutí potvrzující, že není zapotřebí přistoupit k rozhodnutí ve věci samé;

d)

rozhodnutí o zamítnutí námitky jako nepřípustné před uplynutím lhůty uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430;

e)

rozhodnutí o přerušení řízení;

f)

rozhodnutí o sloučení nebo oddělení více námitek podle čl. 9 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430.

a)

pokud byla přihláška ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen, vzata zpět, je považována za vzatou zpět, nebo byla zamítnuta pravomocným rozhodnutím, ve vztahu k veškerým nebo některým výrobkům nebo službám uvedeným v mezinárodním zápisu;

b)

pokud ochranná známka EU, na které byl mezinárodní zápis založen, pozbyla účinnosti v důsledku vzdání se této známky, nebyla obnovena, byla zrušena, nebo byla úřadem na základě pravomocného rozhodnutí nebo soudem pro ochranné známky EU na základě protinávrhu v řízení o porušení práv prohlášena za neplatnou, ve vztahu k veškerým nebo některým výrobkům nebo službám uvedeným v mezinárodním zápisu;

c)

pokud byla přihláška ochranné známky EU nebo ochranná známka EU, na které byl mezinárodní zápis založen, rozdělena do dvou přihlášek nebo zápisů.

a)

číslo mezinárodního zápisu;

b)

jméno majitele mezinárodního zápisu;

c)

skutečnosti a rozhodnutí ovlivňující základní přihlášku nebo zápis, jakož i datum, kdy tyto skutečnosti a rozhodnutí nabyly účinnosti;

d)

v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) nebo b) žádost o výmaz mezinárodního zápisu;

e)

pokud opatření uvedené v odst. 1 písm. a) nebo b) ovlivňuje základní přihlášku nebo základní zápis ve vztahu k pouze některým výrobkům nebo službám, dotyčné výrobky nebo služby, případně výrobky nebo služby, jichž se netýká;

f)

v případě uvedeném v odst. 1 písm. c) číslo dotyčné přihlášky ochranné známky EU nebo zápisu.

a)

má-li být projednáno odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta o zamítnutí přihlášky ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen, na základě článku 37 nařízení (ES) č. 207/2009;

b)

má-li být projednána námitka proti přihlášce ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen;

c)

má-li být projednána žádost o zrušení nebo žádost o prohlášení neplatnosti ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen;

d)

je-li v rejstříku ochranných známek EU zapsáno, že byl u soudu pro ochranné známky EU podán protinávrh na zrušení nebo na prohlášení neplatnosti ochranné známky EU, na které byl mezinárodní zápis založen, ale není v něm dosud zapsáno, jak soud pro ochranné známky EU o tomto protinávrhu rozhodl.

a)

je podána na některém z formulářů uvedených v článku 31 tohoto nařízení a obsahuje veškeré údaje a informace vyžadované použitým formulářem;

b)

uvádí číslo mezinárodního zápisu, ke kterému se vztahuje;

c)

seznam výrobků nebo služeb je obsažen v seznamu výrobků nebo služeb uvedeném v mezinárodním zápisu;

d)

žadatel je oprávněn na základě údajů uvedených v mezinárodním formuláři učinit vyznačení po mezinárodním zápisu prostřednictvím úřadu v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem ii) a čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu.

a)

registrační číslo mezinárodního zápisu;

b)

jméno a adresu majitele mezinárodního zápisu v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)

název členského státu nebo členských států, ve kterých nebo pro které je dřívější ochranná známka zapsána;

d)

číslo a datum provedení příslušného zápisu;

e)

údaje o výrobcích nebo službách, pro které je dřívější ochranná známka zapsána, a o těch výrobcích nebo službách, pro které je seniorita uplatňována;

f)

kopii potvrzení o příslušném zápisu.

a)

číslo příslušného mezinárodního zápisu;

b)

název členského státu nebo členských států, ve kterých nebo pro které je dřívější ochranná známka zapsána;

c)

číslo příslušného zápisu;

d)

datum, kdy příslušný zápis nabyl účinnosti.

a)

číslo mezinárodního zápisu;

b)

odkaz na ustanovení nařízení (ES) č. 207/2009, která jsou relevantní pro prozatímní odmítnutí ochrany;

c)

údaj o tom, že prozatímní odmítnutí ochrany bude potvrzeno rozhodnutím úřadu, pokud majitel mezinárodního zápisu neodstraní důvody pro zamítnutí tím, že úřadu předloží svá vyjádření ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy úřad prozatímní odmítnutí vydá;

d)

vztahuje-li se prozatímní odmítnutí pouze na část výrobků nebo služeb, údaje o těchto výrobcích nebo službách.

a)

pokud bylo v důsledku řízení před úřadem prozatímní odmítnutí ochrany vzato zpět, skutečnost, že ochranná známka je v Unii chráněna;

b)

pokud se rozhodnutí o odmítnutí ochrany známky stalo pravomocným následkem odvolání podle článku 58 nařízení (ES) č. 207/2009 nebo žaloby podle článku 65 nařízení (ES) č. 207/2009, skutečnost, že ochranná známka není v Unii chráněna;

c)

pokud se zamítnutí podle písmene b) týká pouze části výrobků nebo služeb, výrobky nebo služby, pro které je známka v Unii chráněna.

a)

údaj o tom, že úřad vyhlásil neplatnost účinků mezinárodního zápisu, nebo údaj o soudu pro ochranné známky EU, který vyhlásil neplatnost účinků mezinárodního zápisu;

b)

údaj o tom, zda byla neplatnost vyhlášena zrušením práv majitele mezinárodního zápisu, prohlášením ochranné známky za neplatnou z absolutních důvodů, nebo prohlášením ochranné známky za neplatnou z relativních důvodů;

c)

prohlášení, že proti neplatnosti již nelze podat odvolání;

d)

číslo mezinárodního zápisu;

e)

jméno majitele mezinárodního zápisu;

f)

netýká-li se neplatnost všech výrobků nebo služeb, údaje o výrobcích nebo službách, pro které byla neplatnost vyhlášena, nebo o těch, pro které neplatnost vyhlášena nebyla;

g)

datum vyhlášení neplatnosti spolu s uvedením data, kdy neplatnost nabývá účinnosti.

a)

registrační číslo mezinárodního zápisu;

b)

datum mezinárodního zápisu nebo datum vyznačení Unie učiněného po mezinárodním zápisu podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu a případně podrobné údaje o uplatnění práva přednosti mezinárodního zápisu podle čl. 159 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 a podrobné údaje o uplatnění práva seniority podle článků 34, 35 nebo 153 nařízení (ES) č. 207/2009;

c)

údaje a prvky uvedené v čl. 113 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 a čl. 22 písm. a), c) a d) tohoto nařízení.

a)

číslo mezinárodního zápisu, který byl vymazán;

b)

datum, kdy byl mezinárodní zápis Mezinárodním úřadem vymazán;

c)

případně datum mezinárodního zápisu podle čl. 3 odst. 4 Madridského protokolu nebo datum záznamu územního rozšíření ochrany na Unii učiněného po mezinárodním zápisu podle čl. 3ter odst. 2 Madridského protokolu;

d)

případně datum vzniku práva přednosti uplatňovaného v mezinárodní přihlášce zapsané v mezinárodním rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem.

a)

hlava II se nepoužije na přihlášky ochranné známky EU podané před výše uvedeným dnem a také na mezinárodní zápisy, u kterých bylo vyznačení Unie provedeno před uvedeným dnem;

b)

článek 9 se nepoužije na ochranné známky EU zapsané před výše uvedeným dnem;

c)

článek 10 se nepoužije na žádosti o změnu podané před výše uvedeným dnem;

d)

článek 11 se nepoužije na prohlášení o rozdělení podaná před výše uvedeným dnem;

e)

článek 12 se nepoužije na žádosti o změnu jména nebo adresy podané před výše uvedeným dnem;

f)

hlava IV se nepoužije na žádosti o zápis převodu podané před výše uvedeným dnem;

g)

hlava V se nepoužije na prohlášení o vzdání se ochranné známky podaná před výše uvedeným dnem;

h)

hlava VI se nepoužije na přihlášky kolektivních ochranných známek EU nebo certifikačních ochranných známek EU podané před výše uvedeným dnem a také na mezinárodní zápisy, u kterých bylo vyznačení Unie provedeno před uvedeným dnem;

i)

hlava VII se nepoužije na náklady vzniklé v řízení zahájeném před uvedeným dnem;

j)

hlava VIII se nepoužije na zveřejnění provedená před výše uvedeným dnem;

k)

hlava IX se nepoužije na žádosti o informace nebo nahlížení podané před výše uvedeným dnem;

l)

hlava X se nepoužije na žádosti o převod podané před výše uvedeným dnem;

m)

hlava XI se nepoužije na podklady nebo překlady podané před výše uvedeným dnem;

n)

hlava XII se nepoužije na rozhodnutí přijatá před výše uvedeným dnem;

o)

hlava XIII se nepoužije na mezinárodní přihlášky, oznámení skutečností a rozhodnutí o neplatnosti přihlášky ochranné známky EU nebo jejího zápisu, na kterém byl mezinárodní zápis založen, žádosti o územní rozšíření, žádosti o uplatnění seniority, oznámení o prozatímním odmítnutí ochrany z moci úřední, oznámení o neplatnosti účinků mezinárodního zápisu, žádosti o převod mezinárodního zápisu na přihlášku národní ochranné známky a žádosti o přeměnu mezinárodního zápisu s vyznačením Unie na přihlášku ochranné známky EU podané nebo učiněné před výše uvedeným dnem.

8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/59

(1)

Cílem nařízení (ES) č. 1107/2009 je usnadnit uvádění přípravků na ochranu rostlin obsahujících účinné látky představující nízké riziko na trh stanovením kritérií pro určení účinných látek představujících nízké riziko a urychlením schvalovacího postupu pro přípravky představující nízké riziko.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (2) podporuje integrovanou ochranu rostlin s upřednostněním používání přípravků na ochranu rostlin a jiných nechemických metod s co nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. Článek 12 uvedené směrnice konkrétně stanoví, že používání přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko se upřednostňuje v případě používání přípravků na ochranu rostlin v určitých oblastech, jako jsou například místa využívaná širokou veřejností.

(3)

V souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 se bod 5 přílohy II uvedeného nařízení vztahuje na určení účinných látek představujících nízké riziko, které splňují kritéria stanovená v článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Bod 5 přílohy II odkazuje na několik kategorií nebezpečnosti stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (3). V zájmu jasnosti a s cílem zohlednit uplatňování uvedeného nařízení v současnosti, je vhodné poskytnout podrobnější informace, pokud jde o tyto kategorie nebezpečnosti.

(5)

V souladu s článkem 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4) jsou látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, definovány jako prioritní látky na úrovni Unie a jsou uvedeny v příloze X uvedené směrnice. Z toho důvodu by tyto uvedené prioritní látky neměly být považovány za látky představující nízké riziko.

(6)

Kritéria týkající se perzistence a biokoncentrace by s ohledem na současné vědecké a technické poznatky mohla bránit tomu, aby jako látky představující nízké riziko byly schváleny některé přirozeně se vyskytující látky, které představují výrazně nižší riziko než jiné účinné látky, například některé rostlinné nebo minerální látky. Je proto vhodné umožnit schválení takových látek jako látek představujících nízké riziko, pokud splňují požadavky článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(7)

Semiochemikálie jsou látky vylučované rostlinami, živočichy a dalšími organismy, které se uplatňují při vnitrodruhové a mezidruhové komunikaci, mají cílově specifický a netoxický způsob účinku a vyskytují se přirozeně. Jsou obvykle účinné při velmi nízkých koncentracích, v mnoha případech srovnatelných s úrovněmi jejich přirozeného výskytu (5). S ohledem na současné vědecké a technické poznatky je rovněž vhodné stanovit, že semiochemikálie by měly být považovány za látky představující nízké riziko.

(8)

Účinné látky ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 zahrnují mikroorganismy, jejichž vlastnosti se liší od vlastností chemických látek. Je vhodné, aby na základě současných vědeckých a technických poznatků byla stanovena kritéria pro látky představující nízké riziko použitelná na mikroorganismy.

(9)

Mikroorganismy, jež mají být obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin, jsou posuzovány na úrovni kmene v souladu s konkrétními požadavky na údaje stanovenými v části B přílohy nařízení Komise (EU) č. 283/2013 (6). Mikroorganismy by měly být tudíž určeny a charakterizovány na úrovni kmene rovněž při posuzování souladu s kritérii pro látky představující nízké riziko, neboť toxikologické vlastnosti různých kmenů, které patří ke stejnému druhu mikroorganismu, se mohou značně lišit. Mikroorganismus může být považován za látku představující nízké riziko, pokud se na úrovni kmene neprokázala jeho vícenásobná rezistence na antimikrobiální látky používané v humánním nebo veterinárním lékařství.

(10)

Mělo by být jasně uvedeno, že bakuloviry, které jsou hostitelsky specifickou čeledí virů vyvolávajících nákazu výlučně u členovců a vyskytujících se převážně u hmyzu z řádu Lepidoptera, mají být považovány za látky představující nízké riziko, vzhledem k tomu, že neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že by bakuloviry měly nepříznivý účinek na zvířata a na člověka (7). Bakuloviry by měly být považovány za látky představující nízké riziko, pokud se na úrovni kmene neprokázaly jejich nepříznivé účinky na necílový hmyz.

(11)

Bod 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(12)

Pozměněná kritéria odrážejí současný stav vědeckých a technických poznatků a ujasňují stávající kritéria uvedená v bodě 5. Nová kritéria by se proto měla začít používat co nejdříve, s výjimkou případů, kdy příslušný výbor hlasoval o předloze nařízení, která mu byla předložena, aniž by uvedené nařízení bylo přijato Komisí do dne 28. srpna 2017.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/63

(1)

V souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 byla žádost Slovinska o zápis názvu „Štajerski hmelj“ jako chráněného zeměpisného označení (CHZO) zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

„Štajerski hmelj“ je rostlina chmele. Její název znamená „štýrský chmel“. Štýrsko je název historického regionu rozkládajícího se na území Rakouska a Slovinska.

(3)

Komise obdržela dne 26. srpna 2016 od Rakouska oznámení o námitce a odůvodněné prohlášení o námitce. Dne 12. září 2016 zaslala tyto dokumenty Slovinsku. Dne 20. října 2016 obdržela Komise další dokumenty doplňující odůvodněné prohlášení o námitce.

(4)

Rakousko vzneslo proti zápisu názvu „Štajerski hmelj“ námitku, neboť by tím byla ohrožena existence rakousko-štýrského chmele. „Štýrský chmel“ („Steirischer Hopfen“) se používá při výrobě piva a označení „štýrské pivo ze štýrského chmele“ („Steirisches Bier aus steirischem Hopfen“) je rovněž značka, kterou během desítek let buduje pivovarská unie Brau Union Österreich AG jak v Rakousku, tak po celém světě. Zápis názvu „Štajerski hmelj“ by proto poškodil ekonomické zájmy členů asociace producentů chmele i rakouských pivovarů.

(5)

Komise shledala tuto námitku přípustnou a dopisem ze dne 13. prosince 2016, do nějž zahrnula další dokumenty doplňující odůvodněné prohlášení o námitce, Slovinsko a Rakousko vyzvala, aby zahájily náležité konzultace a do tří měsíců se pokusily dosáhnout dohody v souladu se svými vnitřními postupy.

(6)

Strany dospěly k dohodě. Slovinsko oznámilo výsledky dohody Komisi dne 6. března 2017.

(7)

Slovinsko a Rakousko došly k závěru, že používání výrazů „Hopfen aus der Steiermark“ (chmel ze Štýrska) a „Hopfen aus der Südsteiermark“ (chmel z jižního Štýrska), které se vztahují na produkty pěstované v těchto dvou rakouských regionech, by mělo být i po zápisu názvu „Štajerski hmelj“ jako CHZO na trhu nadále povoleno. Uznaly, že výrazy „Hopfen aus der Steiermark“ a „Hopfen aus der Südsteiermark“ jsou jasně spojeny s Rakouskem, samy o sobě nepředstavují zneužití, napodobení nebo evokaci názvu „Štajerski hmelj“ a nejsou s to uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

(8)

V každém případě se Slovinsko a Rakousko s cílem předejít matení spotřebitelů dohodly, že při používání výrazů „Hopfen aus der Steiermark“ nebo „Hopfen aus der Südsteiermark“ na trhu by se na označení nebo obchodní úpravě takových produktů měl uvádět jasný odkaz na rakouský původ, a to pomocí slovního označení, symbolů nebo obchodní úpravy ve stejném zorném poli jako je název produktu. Rakouští výrobci by na balení neměli používat prvky odkazující na Slovinsko. Při vývozu produktů s označením „Hopfen aus der Steiermark“ nebo „Hopfen aus der Südsteiermark“ lze tato označení přeložit pouze jako „rakouský chmel“. V případě, že je třeba název „Štajerski hmelj“ přeložit do němčiny, by měl být výraz „Štajerski“ ponechán jak je a nemělo by se žádným způsobem odkazovat na region „Steiermark“ (Štýrsko) ani „Südsteiermark“ (jižní Štýrsko).

(9)

Komise konstatuje, že v dohodě se uznává, že název „Štajerski hmelj“ splňuje požadavky pro zápis jako CHZO a stanoví určité zákonné podmínky za účelem zajištění přiměřeného používání souvisejících práv.

(10)

Na základě výše uvedených skutečností by tedy název „Štajerski hmelj“ měl být zapsán do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení,

8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/65

(1)

Podle čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 642/2010 (2) se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 11 00, 1001 19 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro produkty uvedené ve zmíněném odstavci pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 642/2010 je dovozní cena pro výpočet dovozního cla produktů vymezených v čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 8. srpna 2017 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost.

(5)

V souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem jeho vyhlášení,

8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/68

(1)

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 27. června 2014 a vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)

V souladu s čl. 436 odst. 1 dohody je Rada přidružení zmocněna k přijímání doporučení za účelem dosažení cílů dohody.

(3)

V zájmu usnadnění provádění dohody souhlasily strany s vypracováním programu přidružení s cílem stanovit seznam priorit pro společnou činnost podle jednotlivých odvětví.

(4)

V zájmu snazšího provádění dohody se strany dohodly na programu přidružení. Program přidružení bude přijat Radou přidružení, která byla zřízena dohodou.

(5)

Postoj Unie v Radě přidružení k přijetí programu přidružení EU-Moldavská republika na období 2017–2019 má přijmout Rada,

8.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 205/70

(1)

V návaznosti na předcházející výměnu informací oznámilo Spojené království dne 17. prosince 2014 podle čl. 108 odst. 3 SFEU podporu na projekt přeměny elektrárny v Lynemouth na elektrárnu spalující biomasu. Dne 5. února 2015 předložilo Komisi další doklady.

(2)

Dopisem ze dne 19. února 2015 Komise Spojenému království sdělila, že se v souvislosti s dotčenou podporou rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(3)

Dne 23. března 2015 předložilo Spojené království své připomínky.

(4)

Dne 10. dubna 2015 bylo rozhodnutí Komise o zahájení řízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (viz poznámka pod čarou 1). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(5)

Komise obdržela připomínky od 30 zúčastněných stran. Dne 20. května 2015 je předala Spojenému království a poskytla mu příležitost, aby na tyto připomínky zareagovalo. Spojené království poskytlo odpověď na tyto připomínky dne 12. června 2015.

(6)

Dne 23. července 2015 požádala Komise o dodatečné informace, které Spojené království poskytlo dne 29. července 2015. Další doplňující informace předložilo Spojené království dne 7. října 2015.

(7)

Spojené království vybralo v rámci programu Final Investment Decision Enabling for Renewables, tedy programu umožňujícího přijetí konečného rozhodnutí o investici v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „FIDeR“), osm projektů zaměřených na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (2). Podpora na vybrané projekty bude poskytnuta na základě investičních smluv. Jedním z těchto osmi projektů je i oznámený projekt.

(8)

Oznámené opatření podpory se týká podpory na přestavbu uhelné elektrárny v Lynemouth na elektrárnu spalující pouze biomasu. Elektrárna se nachází v hrabství Northumberland na severovýchodním pobřeží Anglie. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost Lynemouth Power Limited, která je ve 100 % vlastnictví společnosti RWE Supply & Trading GmbH.

(9)

Komerční provoz uhelné elektrárny v Lynemouth s výkonem 420 MW byl zahájen v roce 1972. Podle současného návrhu bude tato elektrárna přestavěna tak, aby mohla být provozována výhradně na biomasu. Vzhledem k danému typu spalovacího procesu bude moci využívat pouze průmyslové dřevěné pelety. Odběratelem vyrobené elektřiny bude společnost Northern Powergrid, která elektrickou energii dodává do severovýchodní části Anglie. Spojené království odhaduje, že elektrárna díky tomuto projektu v budoucnu zajistí výrobu 0,7 % celkového množství elektřiny spotřebované ve Spojeném království.

(10)

Podle odhadů Spojeného království se díky tomuto projektu během dvanácti let jeho životnosti ušetří přibližně 17,7 milionu tun CO2 a elektrárna bude ročně dodávat zhruba 2,3 TWh elektřiny. Elektrárna bude provozována v režimu základního zatížení a bude tak umožňovat plánovanou výrobu nízkouhlíkové elektřiny.

(11)

Elektrárna je podle orgánů Spojeného království navržena pro nominální elektrický výkon 420 MW při průměrném faktoru zatížení 77 % (3). Ročně bude spalovat 1,44–1,56 milionu atro tun dřevěných pelet, které se budou z převážné části, odpovídající asi [60–80 %] celkové spotřeby, dovážet z jihovýchodu Spojených států. Zhruba [5–20 %] tohoto paliva se bude dodávat z evropských zdrojů a zbylé množství potom z Kanady. Přestavba není plánována tak, aby elektrárna vyhovovala předpisům pro spalování odpadů, a proto nebude moci využívat odpadové dřevo.

(12)

V tabulce jsou uvedeny předpokládané provozní parametry elektrárny v Lynemouth. Faktor zatížení je podle orgánů Spojeného království definován jako součin času, kdy je elektrárna technicky schopna vyrábět elektřinu (s odpočtem například doby vyžadované na údržbu či opravy), a času, kdy je skutečně plánovaně nasazena k výrobě elektřiny (s odpočtem například doby, na kterou provozovatel distribuční soustavy omezí výrobu elektrárny z důvodu přetížení sítě; tento parametr se někdy označuje jako hrubý faktor zatížení). Čistý faktor zatížení uvedený v tabulce je násobkem průměrného dosažitelného výkonu elektrárny (80,77 %) a hrubého faktoru zatížení (95,51 %).

Provozní parametry elektrárny v Lynemouth

(13)

Vnitrostátním právním základem je zákon o energiích z roku 2013 (Energy Act 2013).

(14)

Celkový rozpočet projektu se odhaduje na 0,8 miliardy GBP. Spojené království potvrdilo, že podpora příjemci nebude vyplacena před datem uvedení do provozu.

(15)

Podporu bude vyplácet státem vlastněná protistrana financovaná prostřednictvím zákonné dávky uložené všem dodavatelům elektřiny, kteří jsou držiteli licence, v závislosti na podílu těchto dodavatelů na trhu, stanoveném na základě vyměřené spotřeby elektřiny. Dodavatelé své závazky budou muset uhradit z vlastních prostředků, avšak budou moci tyto náklady přenést na spotřebitele v rámci své celkové strategie stanovování cen.

(16)

Podpora na projekt se poskytuje formou proměnné prémie (tzv. rozdílové smlouvy) vypočtené jako rozdíl mezi předem stanovenou cenou, tj. cenou realizační (strike price), a tržní cenou za elektřinu, tj. cenou referenční (reference price). Referenční cena se určí na základě velkoobchodních tržních cen elektřiny, jež se na dané období stanovují předem. Příjemce bude finanční prostředky získávat prodejem elektřiny na trhu, ale bude-li průměrná velkoobchodní cena elektřiny pod úrovní ceny realizační, obdrží příjemce dorovnávací platbu od státem vlastněné protistrany (společnosti Low Carbon Contracts Company Ltd), která pokryje rozdíl. Příjemce nicméně zůstává vystaven riziku, že nedosáhne dané referenční ceny, a riziku objemu spočívajícím v nedosažení předpokládaných objemů prodeje (4).

(17)

Podpora na projekt výroby elektřiny z biomasy se tedy určuje na základě regulované realizační ceny. Realizační ceny byly stanoveny tak, aby podpora poskytovaná v rámci programu FIDeR v zásadě odpovídala podpoře poskytované v rámci současného režimu Renewable Obligation (5), čímž se usnadní přechod mezi těmito režimy podpory.

(18)

Při výpočtu realizační ceny pro elektrárny přecházející výhradně na biomasu (tato cena se tedy vztahuje i na elektrárnu v Lynemouth) Spojené království konkrétně počítalo s vyrovnanými náklady na výrobu elektrické energie v rozmezí 105–115 GBP/MWh. Spojené království vysvětlilo, že úroveň realizační ceny u projektů přechodu na biomasu je vypočtena s uvážením minimální návratnosti (6) v rozmezí 8,8–12,7 %.

(19)

Pro dotčený projekt se použije realizační cena 105 GBP/MWh (v cenách roku 2012, každoročně indexováno indexem spotřebitelských cen). Tato částka představuje maximální realizační cenu, která bude u elektráren přecházejících na biomasu v rámci režimu rozdílových smluv nabízena. Vyrovnané náklady vyjadřují náklady na financování nových elektráren vypočtené za použití 10 % diskontní sazby na všechny technologie. Spojené království poskytlo podrobné informace o výpočtu těchto nákladů, zdrojích použitých údajů a zohledněných minimálních mírách návratnosti (7).

(20)

Klíčové předpoklady, jež se použijí při výpočtu realizační ceny a k nimž patří vyrovnané náklady, ceny fosilních paliv, skutečné daňové sazby a maximální odhady nových kapacit, jsou uvedeny ve zprávě Spojeného království o vyrovnaných nákladech (8) a ve zprávách ministerstva pro energetiku a změnu klimatu (9). Velkoobchodní cena elektřiny se pro tyto účely předpokládá v reálné výši přibližně 55 GBP/MWh s tím, že do roku 2020 vzroste na 65 GBP/MWh.

(21)

Vnitřní míra návratnosti tohoto projektu se na základě uvedené realizační ceny odhaduje v reálných hodnotách a před zdaněním na 9,7 %. Navrhovaná investiční smlouva bez ohledu na datum jejího začátku skončí dne 31. března 2027.

(22)

Spojené království objasnilo, že v rámci nového režimu podpory nebude možno získat rozdílovou smlouvu pro výrobu elektřiny u projektů, pro něž již byla poskytnuta investiční smlouva. Projekty, na něž jsou vypláceny prostředky podle investiční smlouvy, navíc nebudou moci získat osvědčení o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů vydávaná v rámci režimu Renewable Obligation. A konečně, subjekty vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů, které čerpají podporu prostřednictvím investiční smlouvy, po dobu trvání investiční smlouvy nebudou moci působit na trhu s kapacitou či získat investiční podporu.

(23)

V souvislosti se zásadami uvedenými v 22. bodě odůvodnění Spojené království potvrdilo, že dotčený výrobce ani žádný z jeho přímých či nepřímých subjektů neobdrželi jinou podporu od Spojeného království či jiného členského státu, ani jim taková podpora nebyla udělena nebo o ni nezažádali.

(24)

V 9. bodě odůvodnění je uvedeno, že elektrárna v Lynemouth bude schopna spalovat pouze dřevěné pelety. Ty musí splňovat britská kritéria udržitelnosti, mimo jiné minimálně 60 % snížení emisí skleníkových plynů oproti průměrné intenzitě emisí z fosilních paliv v EU (tj. oproti průměrným emisím ze spalování uhlí a plynu měřeným pomocí metodiky stanovené ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie). Tato hranice se bude postupně zvyšovat a od dubna 2020 se tak bude vyžadovat snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 72 % a od dubna 2025 alespoň o 75 %. Britská kritéria udržitelnosti dále obsahují ustanovení o ochraně biologické rozmanitosti a o omezení neudržitelných postupů (10).

(25)

Roční objem světového obchodu s dřevní štěpkou se v roce 2011 odhadoval na 22 milionů tun. Poptávka v Unii převyšuje objem výroby, takže se dřevěné pelety do Unie dovážejí. Čistý roční dovoz dřevěných pelet do Unie podle odhadů ve stejném roce činil 3,2 milionu tun a v roce 2012 vzrostl na zhruba 4 miliony tun ročně.

(26)

Světová spotřeba dřevěných pelet v roce 2012 podle odhadů činila 22,4–24,5 milionu tun (11), z toho zhruba 15,1 milionu tun připadlo na Unii. Z členských států nejvíce dřevěných pelet na provoz elektráren spotřebuje Spojené království (v roce 2013 1,3 milionu tun) (12), Belgie (1,3 milionu tun), Nizozemsko (1,2 milionu tun), Dánsko (1 milion tun) a Švédsko (1 milion tun).

(27)

Pokud jde o předkládání zpráv a transparentnost, Spojené království uvedlo, že všechny investiční smlouvy poskytnuté prostřednictvím programu FIDeR byly uveřejněny na internetu v podobě, v jaké byly podepsány (13).

(28)

Dne 19. února 2015 se Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení týkající se slučitelnosti dotčené podpory s pravidly vnitřního trhu, zejména pokud jde o její přiměřenost a riziko narušení trhu.

(29)

Konkrétně Komise usoudila, že nelze vyloučit riziko nadměrného vyrovnání. Konstatovala, že vnitřní míra návratnosti je podstatně ovlivněna prvotními předpoklady, jež byly použity při finančních výpočtech, a že prvotní odhady Spojeného království ohledně hodnot provozních parametrů zcela neodpovídají dostupným informacím o trhu.

(30)

Komise provedla výpočet citlivosti, aby odhadla závislost vnitřní míry návratnosti na průměrných hodnotách tepelné účinnosti, faktoru zatížení a nákladů na palivo, jež byly pro elektrárnu stanoveny. Pokud by se podle těchto výpočtů tepelná účinnost a faktor zatížení zvýšily o 5 % a náklady na palivo o 5 % snížily, vnitřní míra návratnosti (v reálných hodnotách před zdaněním) by se zvýšila z 9,7 % na 23,1 %. Obdobnou úpravou uvedených tří parametrů o 10 % by se docílilo zvýšení vnitřní míry návratnosti na 31,7 %. Komise se proto domnívá, že nejistota ohledně předpokladů, jež se použijí při výpočtu nákladů, by mohla vést k nadměrnému vyrovnání.

(31)

Komise rovněž vyjádřila znepokojení nad tím, že množství vstupní suroviny nezbytné k tomu, aby elektrárna v Lynemouth mohla být provozována výlučně na biomasu, je významné v porovnání s objemem trhu v EU i světového trhu. Podle údajů z roku 2012 by podíl elektrárny v Lynemouth na světové spotřebě dřevěných pelet dosahoval přibližně 7,4 %, podíl na evropské spotřebě 11,2 % a na spotřebě ve Spojeném království pak 88,2 %.

(32)

Komise vyjádřila pochybnosti ohledně toho, že by trh s dřevěnými peletami mohl pokrýt tak velký nárůst poptávky, k němuž by během krátké doby došlo, aniž by byl narušen. Komise dále uvedla, že dřevní biomasa se používá jako surovina v řadě odvětví (např. v celulózovém a papírenském průmyslu či ve výrobě desek na bázi dřeva) a že proto nemůže vyloučit narušení trhu.

(33)

Komise obdržela připomínky 30 zúčastněných stran. Obchodní organizace (14) a členové Dolní sněmovny britského parlamentu ve svých připomínkách podtrhly hospodářský a společenský význam projektu. Společnost Lynemouth Power LTD a skupina Spencer také předložily dopisy na podporu projektu od různých zúčastněných stran.

(34)

Čtyři nevládní organizace upozornily na rizika, která projekt přináší ve vztahu k životnímu prostředí (15). Ve svých připomínkách zejména zpochybnily snížení emisí CO2, kterého se má dosáhnout výrobou elektřiny z dovážené biomasy, a vyjádřily znepokojení ohledně možného negativního dopadu na čistotu ovzduší a biologickou rozmanitost.

(35)

Šest organizací předložilo argumenty, kterými podpořilo názor, že projekt elektrárny v Lynemouth by mohl narušit hospodářskou soutěž na trhu se surovinami, konkrétně na trhu s dřevními vlákny. Připomínky se týkaly účinku zvýšení výroby energie z biomasy na světový trh s dřevními vlákny (Wood Panel Industries Federation – britská Federace výrobců desek na bázi dřeva (WPF)) a na evropské ceny surovin (European Panel Federation – Evropská federace výrobců desek na bázi dřeva (EPF)), účinků na trh s vlákninovým dřevem na jihovýchodě Spojených států (American Forest & Paper Association – Americká lesnická a papírenská asociace, právnická kancelář Steptoe a Johnson jednající jménem jedné zúčastněné strany z jihovýchodu Spojených států a jednoho spotřebitele vlákninového dřeva usazeného v USA) a účinků na severoamerický trh s dřevními zbytky (Mulch & Soil Council – Rada pro produkci mulče a zeminy).

(36)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA spolu s právnickou kanceláří Steptoe a Johnson tvrdí, že ačkoli se příslušné výrobní závody nacházejí v USA, polotovary se vyvážejí do Unie. Potenciální narušení trhu by proto mohlo mít dopad na operace v Unii. Organizace WPF a EPF ve svých připomínkách tvrdí, že projekt přeměny elektrárny v Lynemouth by mohl narušit hospodářskou soutěž ve Spojeném království, jakož i trh s dřevními vlákny v Evropské unii. Na podporu tohoto tvrzení předložila organizace WPF údaje (viz graf), které byly získány pomocí průzkumu a které naznačují, že ceny pilin, dřevní štěpky a kulatiny na britském trhu stoupají. Zmíněný nárůst činí zhruba 80 % (údaje nejsou korigované o míru inflace). Organizace EPF předložila graf převzatý ze studie konzultantské firmy Ecofys, v němž jsou zaznamenány ceny kulatiny, pilin a dřevní štěpky (16). Z údajů je patrné, že ceny od roku 2009 vzrostly přibližně o 40 %. Je však také zřejmé, že nárůst cen se omezuje pouze na některé země (Rakousko, Francii, Itálii, Švédsko a Spojené království), zatímco ceny v jiných zemích (např. v Belgii, v Litvě, na Slovensku a ve Španělsku) jsou poměrně stabilní.

(37)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA, organizace American Forest & Paper Association (AFPA) a právnická kancelář Steptoe a Johnson ve svých připomínkách tvrdí, že většina dřevěných pelet se bude dovážet z jihovýchodu Spojených států, a proto by navrhované opatření mohlo narušit hospodářskou soutěž na americkém trhu.

(38)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA a organizace AFPA uvedli, že celková produkce dřeva v jihovýchodní části Spojených států v roce 2011 činila 230 milionů lutro tun (což odpovídá 107 milionům atro tun, protože při obsažené vlhkosti je k získání 1 atro tuny potřeba 2,15 lutro tuny (17)). Z toho přibližně 115 milionů lutro tun tvořilo vlákninové dřevo (převážně z jehličnatých stromů). Na obrázku 1 jsou uvedeny údaje o celkovém objemu produkce dřevní hmoty v jihovýchodní části USA podle druhů výrobků (18).

Obrázek 1

Produkce dřevařských výrobků a jejich vývoz na jihu USA v letech 1995–2011 (Abt a kol., 2014)

(39)

Údaje uvedené v předložené zprávě ukazují, že se na jihovýchodě USA v posledních letech zvýšil objem výroby pelet a ve stejném období narostl i jejich vývoz z této oblasti. Ze zprávy rovněž vyplývá, že se na jihovýchodě USA v letech 2010–2011 zvýšila kapacita výroby dřevěných pelet z 2 milionů na 6 milionů lutro tun. Nová kapacita byla téměř v celém rozsahu vybudována s cílem vyrábět pelety na vývoz do členských států EU.

(40)

Podle údajů, které předložila právnická kancelář Steptoe a Johnson, se na jihovýchodě USA v období 2011–2014 zvýšila cena borovicového vlákninového dřeva o 25 % a cena vlákninového dřeva z listnatých stromů o 60 %. Podle organizace AFPA vzrostly na jihu USA ceny borovicového vlákninového dřeva na pni v roce 2013 o 11 % a v roce 2014 o 10 %. Uvedené strany tvrdí, že tento nárůst cen je způsoben zvýšeným objemem výroby dřevěných pelet. Spotřebitel vlákninového dřeva uvedený v bodě 36 neuvedl informace o nákladech, avšak sdílí obdobný názor, pokud jde o riziko, že kvůli dotační podpoře využívání dřevěných pelet vzrostou ceny surovin.

(41)

Podle údajů, které předložila právnická kancelář Steptoe a Johnson, se na jihovýchodě USA v období 2011–2014 zvýšila cena borovicového vlákninového dřeva o 25 % a cena vlákninového dřeva z listnatých stromů o 60 %. Zmíněné strany tvrdí, že tento nárůst cen je způsoben zvýšeným objemem výroby dřevěných pelet.

(42)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA a organizace AFPA na podporu tohoto tvrzení předložili teoretickou studii, v níž je proveden rozbor ekonomických dopadů značného rozšíření výroby pelet na trh s dřevními vlákny na jihovýchodě USA (19). Ve studii jsou vymodelovány scénáře při velkém rozšíření biomasy. Autoři provedli odhad množství dřevěných pelet, které bude v budoucnu zapotřebí s přihlédnutím k velkému zastoupení bioenergie (vycházeli mimo jiné z vnitrostátních a mezinárodních politických trendů a z předpovědí uvedených v národních akčních plánech členských států EU pro energii z obnovitelných zdrojů). Model předpokládá, že v roce 2020 se na jihovýchodě USA bude ročně vyrábět až 44 milionů lutro tun pelet a dřevní štěpky určených na výrobu energie. Podle použitého modelu bude mít tento velký nárůst poptávky za následek podstatný krátkodobý nárůst cen surovin (na celém trhu v průměru až o 70 %). V dlouhodobém horizontu však dojde k rozšíření lesních zdrojů, aby se poptávka uspokojila, a ceny opět klesnou.

(43)

Právnická kancelář Steptoe a Johnson uvedla, že na jihovýchodě USA v posledních třiceti letech ustupuje komerční výsadba stromů. To by v kombinaci s rozsáhlejší výrobou pelet mohlo v regionu vést k úbytku porostu a tím i k neudržitelným postupům z hlediska ochrany životního prostředí a k úbytku biologické rozmanitosti.

(44)

Jeden spotřebitel vlákninového dřeva usazený v USA, organizace EPF a právnická kancelář Steptoe a Johnson vyjádřili znepokojení ohledně celkového dopadu jak ostatních velkých projektů (zejména pak elektrárny Drax ve Spojeném království), tak evropské politiky týkající se biomasy obecně.

(45)

Organizace Mulch & Soil Council vyjádřila obavy z možného narušení severoamerického trhu s dřevními zbytky.

(46)

Organizace WPF, právnická kancelář Steptoe a Johnson a organizace Mulch & Soil Council zpochybnily snížení emisí CO2, kterého se má dosáhnout výrobou elektřiny z biomasy dovážené ze Severní Ameriky. Steptoe a Johnson rovněž vyjádřili pochybnosti ohledně přiměřenosti podpory a předložili další informace o původu dřeva používaného na výrobu pelet a o nárocích obalového průmyslu na suroviny.

(47)

Dvanáct (20) společností a odvětvových sdružení uvedlo argumenty technické povahy, aby zdůraznily bezproblémovost a pozitivní účinky projektu. Argumenty se mimo jiné týkaly vnitřní míry návratnosti projektu, dostupnosti a udržitelnosti biomasy, úlohy výroby energie z biomasy v plnění cílů Spojeného království v oblasti obnovitelných zdrojů energie a předpokládaných provozních parametrů elektrárny a logistiky dodávek paliva.

(48)

Americká asociace výrobců průmyslových pelet (United States Industrial Pellet Association) především vyzdvihla snížení emisí spojené s využíváním bioenergií a udržitelnou povahu pelet vyráběných v USA. Dále poskytla informace o cenách surovin na jihovýchodě USA (viz obrázek 2).

(49)

Kanadská asociace výrobců dřevěných pelet (Wood Pellet Association of Canada) předložila informace o dostupnosti dřevěných pelet. Zejména se odkazuje na studii poradenské firmy Pöyry (21), podle níž oblasti, z nichž se mají pelety dovážet, tedy jihovýchod USA, západní Kanada a Rusko, dohromady disponují přebytkem 50 milionů atro tun biomasy, jež se má používat jako vstupní surovina.

Obrázek 2

Ceny dřeva na pni v jihovýchodní části USA

(50)

Společnost Enviva předložila údaje o odhadované poptávce a nabídce dřevěných pelet. Podle této společnosti probíhala v prvním čtvrtletí roku 2015 příprava projektů zaměřených na výrobu dřevěných pelet a po jejich dokončení se kapacita světové výroby dřevěných pelet celkem navýší o 18,1 milionu atro tun. Enviva dále uvedla údaje o produkci dřeva v USA (viz obrázek 3).

Obrázek 3

Výstavba nového bydlení a spotřeba dřeva v USA v letech 2004–2014

(51)

Evropská rada pro pelety (European Pellet Council) předložila údaje o cenách a dostupnosti dřevěných pelet a o cenách surovin v Unii a v USA. Podle této organizace prudké zvýšení poptávky po peletách v letech 2012 až 2014 nevedlo k podstatnému růstu jejich cen. Na podporu tohoto tvrzení Evropská rada pro pelety uvedla údaje o cenách dřevěných pelet v USA v období od prosince 2013 do dubna 2015 a v Unii v období od ledna 2011 do března 2015. Ani v jednom případě nebylo patrné žádné zvýšení cen.

(52)

Podle těchto údajů nevedlo prudké zvýšení poptávky po peletách v letech 2012 až 2014 k podstatnému růstu jejich cen.

(53)

Jedna strana (Société Générale) předložila údaje týkající se ziskovosti projektu.

(54)

Spojené království poskytlo doplňující informace o provozních parametrech elektrárny v Lynemouth. V návaznosti na přezkum jiných elektráren spalujících biomasu byl faktor zatížení elektrárny zvýšen ze 75,3 % na 77 % (tato hodnota je uvedena v tabulce, viz také poznámka pod čarou 3). Spojené království dále doložilo, že tepelná účinnost britských elektráren spalujících práškové uhlí v období 2009–2013 činila zhruba 36 %. Rovněž poskytlo rozpis nákladů na palivo a uvedlo, že všechny provozní parametry jsou dobře podložené tím, že byly porovnány s parametry jiných elektráren a přezkoumány nezávislými odborníky (22).

(55)

Spojené království tvrdí, že se od oznámení projektu elektrárny v Lynemouth značně změnila jeho ekonomická stránka. Především se to týká uvedení dotčené elektrárny do provozu, jež bylo plánováno na třetí čtvrtletí roku 2016, avšak Spojené království nyní předpokládá, že k němu dojde do poloviny roku 2017. Jelikož podpora na přechod na biomasu bez ohledu na datum jejího začátku skončí v březnu 2027, zkrátila se doba, kdy budou na projekt poskytovány dotace, zhruba o jeden rok. Mimoto se zvýšily kapitálové náklady. V důsledku změny politiky již kromě toho obnovitelné zdroje elektrické energie od srpna 2015 nebudou osvobozeny od dávky za změnu klimatu (tzv. uhlíkové daně). K dalšímu snížení ziskovosti projektu došlo vinou oslabení libry vůči americkému dolaru.

(56)

Tyto skutečnosti se podle orgánů Spojeného království projevily v podstatně menší ziskovosti projektu. Odhadovaná vnitřní míra návratnosti v reálných hodnotách před zdaněním tak nyní činí [3–8 %].

(57)

Objem světového trhu s dřevěnými peletami se v roce 2014 zvýšil na 27 milionů atro tun. Spojené království poskytlo údaje o obchodu na tomto trhu (viz obrázek 4). Spotřeba dřevěných pelet v Unii se v letech 2009–2013 téměř zdvojnásobila, konkrétně vzrostla asi z 8 milionů na 16 milionů atro tun (23).

Obrázek 4

Obchod s dřevěnými peletami včetně jejich dovozu do EU v atro tunách

(58)

Na obrázku 5 je vidět, že dovoz pelet do Unie v letech 2009–2011 vzrostl z 1,8 milionu na 3,2 milionu atro tun. V roce 2012 činil tento dovoz asi 4 miliony atro tun a v nadcházejících letech se očekává další nárůst. Objem dovozu dřevěných pelet do Unie z jihovýchodu USA dosáhl v roce 2014 zhruba 7,3 milionu atro tun (24).

Obrázek 5

Dovoz dřevěných pelet do EU v atro tunách

Zdroj: Údaje Spojeného království

(59)

Spojené království objasnilo, že převážná většina nabídky pelet je v současnosti skupována na základě individuálně sjednaných smluv (obvykle uzavřených na 5–10 let). Jen velmi malá část celkové nabídky dřevěných pelet se prodává na spotovém trhu. Výrobny pelet se dají postavit za osmnáct až třicet měsíců a lze je zajistit dlouhodobými smlouvami o dodávkách pelet. Podle orgánů Spojeného království je trh s dřevěnými peletami díky tomu, že se nové subjekty, které na něj chtějí vstoupit, nemusí potýkat s velkými překážkami, schopen zvýšenou poptávku související se zásobováním elektrárny v Lynemouth uspokojit.

(60)

Aby Spojené království toto tvrzení podložilo, provedlo porovnání spotřeby pelet v Unii se spotovou cenou na jihovýchodě USA. Na obrázku 5 je vidět, že dovoz z jihovýchodu USA do Unie se v letech 2009–2011 zdvojnásobil. Z obrázku 6 je patrné, že ceny na spotovém trhu se během tohoto období navzdory zvýšenému dovozu do Unie nijak podstatně nezměnily.

Obrázek 6

Spotřeba dřevěných pelet a spotové ceny FOB dřevěných pelet na jihovýchodě USA (2009–2013)

(…) (*1)

(61)

Spojené království poskytlo informace o navrhovaném dodavatelském řetězci. [60–80 %] požadovaného množství pelet se má pro elektrárnu v Lynemouth dovážet z jihovýchodu USA. Přibližně [5–20 %] se bude dodávat ze zdrojů v ostatních členských státech a zbylé množství ze západní Kanady. Pro elektrárnu v Lynemouth bylo vybráno […] možných dodavatelů, z nichž […] působí v […] různých státech na jihovýchodě USA a […] v Evropě. Nepočítá se se zajišťováním biomasy z žádných zdrojů ve Spojeném království.

(62)

Nárůst cen surovin lze podle Spojeného království přisoudit nedostatku zbytků z pilařského zpracování. Spojené království vysvětlilo, že velké množství těchto zbytků, jež se vyprodukuje při zpracování řeziva, může být použito na výrobu dřevěných pelet i na jiné účely. Dostupné množství zbytků z pilařského zpracování je však omezené a je vázáno na produkci řeziva. Podle Spojeného království se v USA od konce finanční krize dosud nezotavilo stavebnictví. V důsledku omezené výstavby nového bydlení spolu s menší produkcí řeziva se zmenšily i dodávky dřevních zbytků z pilařského zpracování, které se dají použít na výrobu celulózy a dřevěných pelet. Spojené království se domnívá, že k růstu cen surovin podstatně přispívá právě nedostatek zbytků z pilařského zpracování.

(63)

Na podporu tohoto tvrzení orgány Spojeného království uvádějí, že zvýšení cen surovin na místních trzích nekoreluje se zvýšenou výrobou pelet. Na obrázku 7 je zaznamenán růst cen na místních trzích v USA od druhého čtvrtletí roku 2013 do prvního čtvrtletí roku 2015 a současně jsou na něm označeny trhy, u nichž došlo k podstatnému rozšíření výroby pelet.

Obrázek 7

Růst cen borovicového dřeva na pni na místních trzích v USA od 2. čtvrtletí roku 2013 do 1. čtvrtletí roku 2015

(…) (*1)

(64)

Spojené království potvrdilo, že například v případě, že v budoucnu budou stanovena povinná evropská kritéria udržitelnosti pro pevnou biomasu, lze změnou ustanovení smlouvy požadovat, aby byla upravena kritéria udržitelnosti elektrárny v Lynemouth uvedená ve 24. bodě odůvodnění.

(65)

Opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, je-li podpora „poskytována státem nebo ze státních prostředků v jakékoli formě, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo výrobu určitého zboží […], pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy“.

(66)

Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 19. února 2015, obdrží příjemce provozní podporu formou proměnné prémie (viz 16. a 19. bod odůvodnění) od státem vlastněné protistrany, společnosti Low Carbon Contracts Company Ltd, na výrobu elektřiny. Opatření zvýhodňuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů (v tomto případě z biomasy) vybraným příjemcem. S elektřinou se mezi členskými státy obchoduje ve velké míře. Oznámené opatření by proto mohlo narušit hospodářskou soutěž na trhu s elektřinou a ovlivnit obchod mezi členskými státy. Elektrárna bude navíc na trhu se surovinami soutěžit o palivo z biomasy. Přesněji se kvůli nedostatečným místním lesním zdrojům bude většina pevné biomasy potřebné k provozu elektrárny dovážet ze zahraničí (viz 61. bod odůvodnění).

(67)

Komise vyvozuje závěr, že oznámené opatření představuje státní podporu ve smyslu článku 107 Smlouvy (25).

(68)

Na základě informací od Spojeného království Komise konstatuje, že dosud nebylo přijato konečné investiční rozhodnutí. Dokud státní podpora nebude schválena, nebudou provedeny žádné platby. Komise se proto domnívá, že Spojené království splnilo své povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

(69)

Komise bere na vědomí, že cílem oznámeného opatření je podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména z pevné biomasy. Oznámené opatření spadá do rozsahu působnosti pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (26). Komise proto posoudila oznámené opatření na základě obecných ustanovení o slučitelnosti uvedených v pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (v oddíle 3.2) a na základě zvláštních kritérií slučitelnosti stanovených pro provozní podporu na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie (v oddíle 3.3.2.1 pokynů).

(70)

Komise v souladu se závěry rozhodnutí o zahájení řízení konstatuje, že cílem oznámeného opatření podpory je pomoci Spojenému království splnit cíle týkající se obnovitelných zdrojů energie a cíle v oblasti snižování emisí CO2 stanovené v rámci strategie EU 2020 (27). V 10. bodě odůvodnění je uvedeno, že elektrárna by podle odhadů Spojeného království měla vyrábět zhruba 2,3 TWh elektřiny z obnovitelného zdroje a ušetřit tak přibližně 17,7 milionu tun CO2. Spojené království tedy v souladu s body 30 a 31 a s bodem 33 písm. a) pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 jasně zajistilo snížení emisí CO2 a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak se od projektu očekávalo. Komise vyslovuje závěr, že oznámené opatření státní podpory se zaměřuje na cíl společného zájmu v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(71)

Organizace činné v oblasti ochrany životního prostředí a právnická kancelář Steptoe a Johnson vyjádřily obavy ohledně dopadů projektu na životní prostředí. Spojené království potvrdilo, že podpora bude poskytnuta pouze na biomasu, která bude splňovat požadavky stanovené v pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (viz 6. bod odůvodnění pokynů). Komise připomíná, že podpora splňuje cíle v oblasti ochrany životního prostředí uvedené v 69. bodě odůvodnění, a tím také obstojí v environmentální zkoušce, která se provádí v rámci kontroly státní podpory. Kromě toho, že elektrárna musí projít touto zkouškou zaměřenou na státní podporu, bude muset splňovat požadavky všech souvisejících právních předpisů v oblasti životního prostředí, a zejména pak předpisů týkajících se vlivu na znečištění ovzduší. Elektrárna spadá do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (28), jež stanoví mezní hodnoty emisí NOx, SO2 a částic z velkých spalovacích zařízení, a musí s ní být v souladu. Komise uvádí, že dřevěné pelety, které bude elektrárna v Lynemouth využívat, budou navíc muset splňovat britská kritéria udržitelnosti. Výpočet těchto kritérií, k nimž patří i minimální snížení emisí CO2, se podle orgánů Spojeného království provádí ve vztahu k životnímu cyklu. Britská kritéria udržitelnosti rovněž obsahují ustanovení, jejichž účelem je zamezit dalším negativním dopadům na životní prostředí (například úbytku biologické rozmanitosti).

(72)

V rozhodnutí Komise o zahájení řízení byl učiněn závěr, že dotčená podpora je nutná, má motivační účinek a je vhodná. V souvislosti s body 38, 107 a 115 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 Komise především bere na vědomí, že současný politický rámec dostatečným způsobem neřeší selhání trhu (zejména neschopnost zohlednit vnější faktory, jež souvisejí s využíváním fosilních paliv, v cenách energií) a že bez zvažované provozní podpory by projekt nebyl finančně životaschopný.

(73)

Spojené království v souvislosti s body 49 a 58 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 poskytlo informace v tom smyslu, že vyrovnané náklady na výrobu elektrické energie jsou mnohem vyšší než očekávaná tržní cena elektřiny, a orgány Spojeného království předložily finanční analýzu, jež ukazuje, že bez zvažované podpory by projekt vykazoval zápornou vnitřní míru návratnosti. V takovém případě by účastníci trhu neměli zájem do projektu zaměřeného na biomasu investovat. Podpora tedy mění chování příjemce. Spojené království potvrdilo, že příjemce byl vyzván k podání žádosti a že žádost byla podána před započetím přípravy projektu (podle bodu 51 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020).

(74)

Spojené království zejména v souvislosti s body 40 a 116 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 uvedlo, že dotčená podpora je vhodným nástrojem. Jak bylo objasněno v rozhodnutí o zahájení řízení, vyrovnané náklady na výrobu elektrické energie jsou vyšší než očekávaná tržní cena elektřiny a předpokládaná vnitřní míra návratnosti by bez státní podpory byla záporná. Aby se u tohoto specifického projektu vykompenzovaly nedostatečné příjmy, poskytne Spojené království státní podporu, která je přímo zacílena na tento projekt a na řešení jeho potřeb tak, aby při jeho realizaci nedošlo k překročení předpokládané vnitřní míry návratnosti (mimo jiné má být dodrženo rozmezí minimální návratnosti uvedené v 18. bodě odůvodnění). Projekt elektrárny v Lynemouth byl spolu s několika dalšími projekty vybrán především za účelem splnění cílů Unie týkajících se obnovitelných zdrojů energie (viz 7. bod odůvodnění) a byla na něj poskytnuta provozní podpora formou rozdílové smlouvy. V rozhodnutí ve věci SA.36196 (29) (Electricity Market Reform – Contract for Difference for Renewables) Komise usoudila, že rozdílová smlouva představuje vhodný nástroj pro dosažení cíle společného zájmu.

(75)

Komise proto vyslovuje závěr, že podpora na oznámený projekt je nutná, má motivační účinek a je poskytována prostřednictvím vhodného nástroje.

(76)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti ohledně přiměřenosti podpory (viz 28. bod odůvodnění). Připomíná, že podle výpočtu Spojeného království při vnitřní míře návratnosti 10 % činí vyrovnané náklady na výrobu elektrické energie u tohoto druhu projektu zaměřeného na biomasu nejméně 105 GBP/MWh (viz 19. bod odůvodnění). Komise tyto vyrovnané náklady považuje za přiměřené, jak již potvrdila v předchozích rozhodnutích (30). Spojené království doložilo, že podpora na jednotku energie nepřevyšuje rozdíl mezi vyrovnanými náklady na výrobu elektrické energie a očekávanou tržní cenou elektřiny, neboť tyto vyrovnané náklady na výrobu elektrické energie (31) nepřevyšuje realizační cena (která se skládá z tržní ceny a prémie). Spojené království kromě toho potvrdilo, že podpora bude poskytována pouze do doby, než bude investice amortizována podle běžných účetních pravidel.

(77)

V 18. bodě odůvodnění je uvedeno, že minimální návratnost tohoto projektu se pohybuje v rozmezí 8,8–12,7 % v reálných hodnotách před zdaněním, a Komise její výši schválila v rozhodnutí o zahájení řízení. Tyto hodnoty odpovídají rozmezí minimální návratnosti, které již Komise schválila pro jiné britské projekty zaměřené na biomasu (32). Komise posoudí, zda uvedenému rozmezí minimální návratnosti neodporuje vnitřní míra návratnosti projektu.

(78)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení Spojené království poskytlo aktualizované informace o projektu, z nichž bylo patrné, že vnitřní míra návratnosti projektu elektrárny v Lynemouth je podstatně nižší než vnitřní míra návratnosti uvedená v oznámení, a to především kvůli zkrácení doby dotací zhruba o jeden rok, vyšším kapitálovým nákladům, zrušení osvobození od dávky za změnu klimatu a nepříznivému vývoji směnných kurzů. Orgány Spojeného království také upravily faktor zatížení, tedy jeden z provozních parametrů, na příznivější hodnotu.

(79)

Současná vnitřní míra návratnosti projektu činí podle předloženého finančního výpočtu zhruba [3–8 %] v reálných hodnotách před zdaněním, což je hodnota mnohem nižší než minimální návratnost, a proto je již nyní známkou toho, že nedojde k nadměrnému vyrovnání. Komise nicméně bere na vědomí, že ještě může dojít ke změně provozních parametrů, jako jsou průměrná tepelná účinnost, faktor zatížení a náklady na palivo.

(80)

V této souvislosti Spojené království předložilo údaje, které dokládají, že tepelná účinnost elektráren spalujících práškové uhlí je zhruba 36 %, a informace o trhu naznačují, že u tohoto druhu projektu přechodu na biomasu by se dalo dosáhnout tepelné účinnosti 38–39 %. Zvýšení tepelné účinnosti o 10 %, jež bylo nadneseno v rozhodnutí o zahájení řízení, se proto nejeví realisticky.

(81)

Faktor zatížení (viz 12. bod odůvodnění) byl u projektu zvýšen na 77 % na základě analýzy údajů jiných elektráren spalujících biomasu, u nichž Spojené království provedlo přezkum po vydání rozhodnutí o zahájení řízení. Z údajů od Spojeného království také vyplývá, že čistý faktor zatížení by u tohoto typu elektráren neměl přesáhnout 80 % (33).

(82)

Pokud jde o náklady na palivo, Spojené království poskytlo podrobné informace o nákladech na zajišťování dostatečných dodávek dřevěných pelet. Předložená dokumentace, která obsahuje podrobný rozpis hlavních složek nákladů v dodavatelském řetězci elektrárny v Lynemouth, mimo jiné výrobních, dopravních a logistických nákladů (včetně nákladů spojených s modernizací přístavních zařízení, již si elektrárna v Lynemouth vyžádá), byla ověřena nezávislými odborníky. Na základě poskytnutých informací Komise vyslovuje závěr, že částka 7,17 GBP/GJ je přiměřeným odhadem nákladů na palivo.

(83)

Vnitřní míra návratnosti byla odhadnuta za předpokladu zvýšení tepelné účinnosti a faktoru zatížení o 5 % a snížení nákladů na palivo o 5 %. Má se za to, že změny tohoto rozsahu odpovídají reálnému rozpětí provozních parametrů, které je zmíněno v 79. a 81. bodě odůvodnění. Tyto kumulativní změny by vedly ke zvýšení vnitřní míry návratnosti (v reálných hodnotách před zdaněním) z [3–8 %] na […]. Tato hodnota se stále nachází v rozmezí minimální návratnosti, s nímž Spojené království počítá.

(84)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem Komise vyslovuje závěr, že podpora nepovede k nadměrnému vyrovnání. S ohledem na dosažení cíle společného zájmu je tedy oznámené opatření přiměřené.

(85)

Při posuzování slučitelnosti opatření státní podpory musí Komise prokázat, že „jsou omezeny negativní účinky opatření podpory spočívající v narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy, které musí být vyváženy pozitivními účinky přispívajícími k dosažení cíle společného zájmu“ (viz bod 88 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020).

(86)

Pokud jde o body 94 až 96 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, má Komise za to, že opatření nebude mít zjevné negativní účinky, neboť dotčená podpora je přiměřená a nepovede k pouhému přemístění činnosti, aniž by přispívala k ochraně životního prostředí. Podpora pomůže realizovat projekt přechodu elektrárny v Lynemouth z uhlí na biomasu, a tím přispěje ke snížení emisí CO2 (viz 10. bod odůvodnění).

(87)

Při posuzování negativních účinků opatření podpory se Komise soustředí na narušení hospodářské soutěže, k nimž dochází v důsledku předvídatelného dopadu podpory na hospodářskou soutěž na dotčených výrobkových trzích a na umístění hospodářské činnosti (viz bod 97 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020). Vzhledem k tomu, že se podpora poskytuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, je dotčeným výrobkovým trhem trh s elektřinou.

(88)

Komise jednak připomíná, že příjemce má malý podíl na trhu (0,7 % britského trhu s výrobou elektřiny). Jednak v souvislosti s bodem 101 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 konstatuje, že projekt spočívá v přestavbě stávající uhelné elektrárny, a proto nepovede k negativním účinkům, jako je například posílení tržní síly příjemce. Komise proto vyslovuje závěr, že opatření by ve Spojeném království nemělo významný dopad na hospodářskou soutěž na trhu s výrobou elektřiny.

(89)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti ohledně toho, zda projekt nebude narušovat hospodářskou soutěž na trhu s dřevěnými peletami a na předcházejícím trhu se surovinami v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. S ohledem na specifické vlastnosti tohoto samostatně oznámeného projektu Komise rozšířila analýzu i na jeho nepřímé účinky na sekundární trhy.

(90)

Komise na začátek připomíná, že elektrárna v Lynemouth bude moci využívat pouze průmyslové dřevěné pelety. Zatímco u některých elektráren lze dřevěné pelety zčásti nahradit jinými druhy paliva, u elektrárny v Lynemouth se vzhledem k tomu, jak je navržena, s touto možností nepočítá. Pro analýzu toho, do jaké míry by projekt mohl narušit hospodářskou soutěž, je příslušný výrobkovým trhem trh s průmyslovými dřevěnými peletami.

(91)

Z údajů, které poskytlo Spojené království (viz obrázek 4), je patrné, že s dřevěnými peletami se obchoduje mezi hlavními oblastmi výroby a spotřeby. V posledních několika letech se obchodní toky podstatně zvýšily (ročně o více než 40 %). Spojené království také poskytlo informace o tom, že se v letech 2009–2011 zdvojnásobil dovoz dřevěných pelet z jihovýchodu USA do Unie (viz obrázek 5).

(92)

Na základě obchodních toků a objemu dovozu do Unie Komise vyvozuje závěr, že trh s dřevěnými peletami se neomezuje na jediný členský stát či na Unii, nýbrž že by se pro účely posouzení jeho narušení měl považovat za trh světový.

(93)

Objem světového trhu s dřevěnými peletami se v roce 2014 zvýšil na 27 milionů atro tun. Spotřeba dřevěných pelet v Evropě se v letech 2009–2012 zdvojnásobila (viz obrázek 5). Z údajů na obrázku 6 je patrné, že ceny na spotovém trhu se navzdory tomuto nárůstu podstatně nezměnily.

(94)

Komise na základě informací, jež byly uvedeny v odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení, rovněž konstatuje, že většina nabídky dřevěných pelet je v současnosti skupována na základě individuálně sjednaných dlouhodobých smluv. Jakmile dojde k podpisu nových smluv (někdy ještě k podpisu ani nemusí dojít), a tedy i zajištění odbytu, dají se výrobny pelet postavit do dvou let. Nová výrobní zařízení se tedy při vstupu na trh nemusí potýkat s velkými překážkami. Tuto připomínku dokládá i nedávné zvýšení kapacity výroby pelet, k němuž došlo na jihovýchodě USA i v Unii (34).

(95)

Množství dřevěných pelet nezbytné k provozu elektrárny v Lynemouth představuje zhruba 5,5 % světového trhu s dřevěnými peletami v roce 2014. To je podstatně méně než odhad uvedený v rozhodnutí o zahájení řízení, jenž na základě údajů z roku 2012 činil 7,4 %. Vzhledem k tomu, že je možno postavit nové výrobny pelet víceméně za stejnou dobu, jakou vyžaduje realizace přeměny elektrárny (viz 59. a 60. bod odůvodnění), lze předpokládat, že v okamžiku zvýšení poptávky bude k dispozici dodatečná kapacita, což potvrzuje i plánovaný dodavatelský řetězec projektu.

(96)

Z údajů předchozích let je vidět, že v Unii rapidně vzrostla úroveň dovozu a spotřeby, což je dalším ukazatelem toho, že trh s dřevěnými peletami je schopen se vyrovnat s velkým nárůstem poptávky po tomto zboží. Rovněž je třeba uvést, že v době, kdy se zvýšil dovoz dřevěných pelet do Unie z jihovýchodu USA (viz obrázek 5), tedy z oblasti, odkud se mají dřevěné pelety pro projekt převážně dovážet, se v tomto regionu nijak podstatně nezměnila jejich spotová cena (viz obrázek 6).

(97)

Z uvedené analýzy vyplývá, že trh s dřevěnými peletami je celosvětový a je schopen uspokojit rostoucí poptávku po dřevěných peletách, jež se v souvislosti s projektem očekává. S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že podpora nemění podmínky obchodu na trhu s dřevěnými peletami v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (tj. snížením emisí CO2 a zvýšeným objemem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů).

(98)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení (viz 75. bod odůvodnění) uvedla, že zvýšená poptávka po dřevěných peletách může vést k dalšímu narušení trhu se surovinami (tj. trhu s dřevními vlákny). V této souvislosti je třeba uvést, že dotčená podpora se poskytuje na výrobu elektřiny v elektrárně v Lynemouth, a to ve vztahu k počtu vyrobených megawatthodin. Možné narušení trhu s dřevěnými peletami a trhu se surovinami by tak nebylo důsledkem přímých dotací na dřevěné palety či suroviny, nýbrž důsledkem zvýšené poptávky po palivu používaném na výrobu elektřiny. Mimoto by se účinky na trh se surovinami na rozdíl od narušení trhu s dřevěnými surovinami projevovaly nepřímo.

(99)

Zatímco pelety je možno dovážet ze zámoří, suroviny používané v odvětví výroby dřevěných pelet se z ekonomických důvodů obvykle dají přepravovat pouze na kratší vzdálenosti. Výrobny polotovarů z vlákninového dřeva odebírají dřevo z okruhu asi 100–150 km (z tzv. spádové oblasti výrobny). Aby bylo možno posoudit dopad těchto výroben na hospodářskou soutěž, je proto nezbytné určit, z kterého místního trhu se pelety zřejmě budou dodávat.

(100)

V 11. bodě odůvodnění je uvedeno, že se [60–80 %] celkového množství dřevěných pelet, které elektrárna Lynemouth spotřebuje jako palivo, bude dovážet z jihovýchodu Spojených států. [5–20 %] se bude dodávat z ostatních členských států. Z toho vyplývá, že z ostatních členských států se ročně od šestnácti různých dodavatelů bude dovážet přibližně […] milionů atro tun. Toto množství by odpovídalo asi […] spotřeby dřevěných pelet v EU (viz obrázek 6). U projektu elektrárny v Lynemouth se navíc nepočítá s využíváním pelet ze Spojeného království. Je proto nepravděpodobné, že by se v důsledku projektu ve Spojeném království, jak tvrdí organizace EPF, nebo podle názoru organizace WPF na trhu v Evropské unii zvýšily ceny surovin. Neočekává se tak, že by opatření v Unii vedlo k nežádoucímu narušení hospodářské soutěže. Jelikož se většina dřevěných pelet bude dovážet ze zemí mimo Unii a příslušné suroviny budou pocházet z místního trhu, budou se účinky projevovat za hranicemi Unie.

(101)

[10–30 %] potřebného množství dřevěných pelet se bude zajišťovat z kanadských zdrojů. Má se za to, že z Kanady by se mohlo dovážet podstatně větší množství než z Evropy. Podle údajů, které poskytla kanadská asociace výrobců pelet, se odhaduje, že západní Kanada bude mít přebytek biomasy ve výši 14 milionů atro tun. Z tohoto přebytku by se pro elektrárnu z Kanady odebíralo […]. Neočekává se proto, že by měl projekt v souvislosti se surovinami na výrobu dřevěných pelet nežádoucí dopad na kanadský trh.

(102)

U tohoto projektu se většina vstupních surovin bude dovážet z jihovýchodu USA. Šetření možného narušení trhu se surovinami (tj. s dřevními vlákny) se proto zaměřuje na tuto oblast.

(103)

Z jihovýchodu USA se pro elektrárnu v Lynemouth budou dovážet zhruba 2 miliony lutro tun vlákninového dřeva (v přepočtu asi 0,9 milionu atro tun). To odpovídá 1,7 % celkové produkce vlákninového dřeva v jihovýchodní části USA v roce 2011 a 0,9 % celkového vývozu tohoto produktu z dané oblasti ve stejném roce. Tak malé procentní podíly samy o sobě neznamenají vážné známky nežádoucího narušení trhu se surovinami. K nežádoucímu narušení trhu by nemělo dojít, zejména s přihlédnutím k celkovému objemu vývozu. Uvedená čísla se navíc vztahují pouze k vlákninovému dřevu a nezahrnují žádné další vstupní suroviny, jako jsou zbytky vzniklé při těžbě a pilařském zpracování, jež mohou být rovněž do určité míry použity na výrobu dřevěných pelet.

(104)

Několik třetích stran nicméně uvedlo, že v důsledku zvýšení výroby pelet došlo na jihovýchodě USA k nárůstu cen surovin (vlákninového dřeva). Že k nárůstu cen konkrétně v období 2011–2014 došlo, je vidět zejména z údajů, které předložily právnická kancelář Steptoe a Johnson a organizace AFPA. Obdobné údaje, jen za delší období, uvedla i Americká asociace výrobců průmyslových pelet (viz obrázek 3).

(105)

Komise uvádí, že průměrné ceny surovin (dřeva na pni), znázorněné na obrázku 2, se v jihovýchodní části USA pohybují ve stejném rozmezí jako v minulosti. Nárůst cen, k němuž došlo od roku 2011, proto nepovažuje za neobvyklý. Ceny v roce 2010 byly údajně v důsledku počasí dokonce ještě vyšší.

(106)

Spojené království uvedlo, že trh v USA je dosud ovlivněn snížením poptávky v důsledku finanční krize. Snížila se zejména produkce řeziva, pokles oproti roku 2005 činí asi 57 milionů lutro tun. Z tohoto objemu se teoreticky mohlo vyprodukovat 19–28 milionů lutro tun zbytků, jež by se daly použít jako surovina na výrobu dřevěných pelet nebo konkurenčních výrobků. Spojené království navíc tvrdí, že neexistuje vzájemný vztah mezi oblastmi intenzivní výroby pelet a nárůstem cen vlákninového dřeva na místních trzích (viz obrázek 7).

(107)

Z obrázku 1 skutečně vyplývá, že dostupný objem řeziva, a tím i dřevních zbytků, byl před rokem 2008 vyšší. Menší dostupnost zbytků tedy mohla negativně ovlivnit cenu vlákninového dřeva. Spojené království kromě toho objasnilo, že intenzivní výroba pelet nutně nemusí korelovat s růstem cen surovin (viz 63. bod odůvodnění).

(108)

V 62. bodě odůvodnění je uvedeno, že cena vlákninového dřeva je ovlivňována faktory, jako jsou počasí či dostupnost dřevních zbytků (v návaznosti na trh s řezivem), a že výkyvy cen byly pozorovány již v minulosti. K růstu i poklesu cen kromě toho dochází jak v oblastech s intenzivní výrobou pelet, tak v oblastech s výrobou nízkou. Neočekává se proto, že by nepřímá poptávka po surovinách související s projektem elektrárny v Lynemouth vedla k nežádoucímu narušení trhu.

(109)

Zúčastněné strany dále předložily teoretickou studii, v níž jsou vymodelovány možné následky budoucích scénářů počítajících s velkým zastoupením bioenergie. Studie neobsahuje posouzení dopadů, které by měl na trh projekt elektrárny v Lynemouth, avšak jsou v ní s přihlédnutím k současným a budoucím politikám posouzeny účinky předpokládané světové poptávky po biomase. Není však jisté, do jaké míry budou plány týkající se využití biomasy realizovány, a pokud by k jejich realizaci došlo, není jasné, za jakých podmínek a z jakých oblastí by se pak biomasa dodávala. Jelikož se studie zabývá především potenciálními následky budoucího vývoje, nemění konečné závěry ohledně možného dopadu projektu elektrárny v Lynemouth.

(110)

Podle informací od Spojeného království má pro elektrárnu v Lynemouth dodávat biomasu zhruba […] výroben z […] států na jihovýchodě USA. Diverzifikací dodavatelského řetězce se ještě více sníží riziko narušení místních trhů.

(111)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že není pravděpodobné, že by opatření vedlo k nežádoucímu narušení trhu se surovinami. V této souvislosti je třeba uvést, že dotčená podpora se poskytuje na výrobu elektřiny z pevné biomasy a že pokud by měla účinky na dodávky surovin pro odvětví výroby dřevěných pelet, byly by pouze nepřímé.

(112)

V bodě 97 pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 je uvedeno, že jsou-li opatření státní podpory dobře cílená na selhání trhu, které mají řešit, je riziko, že podpora nežádoucím způsobem naruší hospodářskou soutěž, nižší. Komise konstatuje, že dotčená podpora je přiměřeným a vhodným způsobem přímo zaměřena na dosažení cílů týkajících se obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí CO2. Riziko, že nežádoucím způsobem naruší hospodářskou soutěž, je tedy nižší. Ve 110. bodě odůvodnění je uvedeno, že Komise nezjistila žádné nežádoucí narušení dotčeného výrobkového trhu (tj. trhu s dřevěnými peletami). Žádné nežádoucí narušení nebylo zjištěno ani v případě předcházejících trhů (tj. trhů se surovinami).

(113)

Komise rovněž musí posoudit, zda opatření nenarušuje nebo by nemohlo narušit hospodářskou soutěž tím, že by ovlivňovalo obchod mezi členskými státy. Jeho účinky se projevují na místních trzích se surovinami, a to zejména mimo Evropu, protože dřevěné pelety se dovážejí. Účinky na obchod mezi členskými státy by tedy v každém případě byly malé.

(114)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že pokud jde o narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod mezi členskými státy, jsou negativní účinky podpory, jež má být poskytnuta na projekt elektrárny v Lynemouth, malé a jsou vyváženy pozitivními účinky přispívajícími k dosažení cíle společného zájmu (kterým je výroba energie z obnovitelných zdrojů a snížení emisí CO2 produkovaných při výrobě elektrické energie). Celková bilance je tedy kladná.

(115)

Spojené království se v souvislosti s rozhodnutím o programu „CfD for Renewables“ (věc SA.36196) a v souvislosti s rozhodnutím týkajícím se poskytnutí podpory na pět projektů větrných elektráren na moři (věc SA.38758, SA.38759, SA.38761, SA.38763 a SA.38812) a poskytnutí podpory na zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny z biomasy (věc SA.38796), v obou případech v rámci programu FIDeR, zavázalo, že bude upravovat způsob výpočtu závazků dodavatelů elektřiny k platbám v rámci rozdílové smlouvy, aby nebyla způsobilá elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů v členských státech EU mimo Spojené království započítávána do podílu dodavatelů na trhu.

(116)

Spojené království zajistí, že než bude tato výjimka zavedena, nebudou v rámci rozdílových smluv prováděny žádné platby, a pokud to nebude možné, zavede mechanismus, kterým bude dodavatelům vracet náklady spojené s dovozem veškeré způsobilé elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, kterou dodají od okamžiku, kdy se platby podle rozdílových smluv začnou provádět, do okamžiku, než výjimka nabude účinku.

(117)

Pro oznámené opatření platí také závazek uvedený ve 114. bodě odůvodnění.

(118)

S ohledem na závazek uvedený ve 114. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že by v rámci finančního mechanismu oznámeného opatření podpory neměla být zavedena žádná omezení, která by byla v rozporu s článkem 30 nebo článkem 110 SFEU.

(119)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že oznámené opatření podpory potřebným a přiměřeným způsobem v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 prosazuje cíl společného zájmu, a proto je dotčená podpora slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU,