9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/1

---

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/2269

ze dne 7. prosince 2017,

kterým se stanoví víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na roky 2018–2022

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 352 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Aby Agentura Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura“) mohla plnit řádně své úkoly, má Rada jednou za pět let přijmout víceletý rámec, který určuje tematické oblasti činnosti agentury v souladu s nařízením Rady (ES) č. 168/2007 (2).

(2)	První víceletý rámec stanovila Rada rozhodnutím 2008/203/ES (3). Druhý víceletý rámec stanovila Rada rozhodnutím č. 252/2013/EU (4).

(3)	Víceletý rámec by se měl provádět výlučně v působnosti práva Unie.

(4)	Víceletý rámec by měl být v souladu s prioritami Unie, s řádným přihlédnutím k pokynům vyplývajícím z usnesení Evropského parlamentu a ze závěrů Rady v oblasti základních lidských práv.

(5)	Víceletý rámec by měl řádně zohledňovat finanční a lidské zdroje agentury.

(6)

Víceletý rámec by měl obsahovat ustanovení, jejichž záměrem je zajistit vzájemnou doplňkovost s působností dalších institucí a jiných subjektů Unie, jakož i Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací působících v oblasti základních práv. Nejdůležitějšími institucemi a jinými subjekty Unie ve vztahu k tomuto víceletému rámci jsou Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 (5), Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), zřízená nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 (6) a přejmenovaná nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (7), Evropská migrační síť, zřízená rozhodnutím Rady 2008/381/ES (8), Evropský institut pro rovnost žen a mužů, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 (9), úřad evropského inspektora ochrany údajů, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (10), Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 (11), Eurojust, zřízený rozhodnutím Rady 2002/187/SVV (12), Evropský policejní úřad (Europol), zřízený rozhodnutím Rady 2009/371/SVV (13), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 (14), Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, zřízená nařízením Rady (EHS) č. 1365/75 (15), a Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (16).

(7)	Tematické oblasti činnosti agentury by měly zahrnovat boj proti rasismu, xenofobii a s nimi spojené nesnášenlivosti.

(8)

Vzhledem k významu, jaký má pro Unii boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, který se stal jedním z pěti cílů její strategie růstu Evropa 2020, by agentura při shromažďování a šíření údajů v rámci tematických oblastí stanovených tímto rozhodnutím měla brát v úvahu hospodářské a sociální předpoklady, jež umožňují účinně využívat základních práv.

(9)	Při přípravě svého návrhu Komise konzultovala správní radu agentury a dne 1. března 2016 obdržela její písemné stanovisko. Správní rada agentury byla dále konzultována na svém zasedání ve dnech 19. a 20. května 2016.

(10)	Agentura může v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 168/2007 na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise pracovat rovněž mimo tematické oblasti stanovené ve víceletém rámci, pokud to její finanční a lidské zdroje dovolí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Víceletý rámec

1.   Stanoví se víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura“) na roky 2018–2022.

2.   Agentura v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 168/2007 plní úkoly vymezené v čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení v rámci tematických oblastí stanovených v článku 2 tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Tematické oblasti

Tematické oblasti jsou tyto:

a)	oběti trestných činů a přístup ke spravedlnosti;

b)

rovnost a diskriminace založená na jakémkoli důvodu, jako jsou pohlaví, rada, barva pleti, etnický nebo sociální původ, genetické rysy, jazyk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, politické názory či jakékoli jiné názory, příslušnost k národnostní menšině, majetek, narození, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace;

c)	informační společnost, a zejména respektování soukromého života a ochrana osobních údajů;

d)	justiční spolupráce, s výjimkou trestních věcí;

e)	migrace, hranice, azyl a integrace uprchlíků a migrantů;

f)	rasismus, xenofobie a s nimi spojená nesnášenlivost;

g)	práva dítěte;

h)	integrace a sociální začleňování Romů.

Článek 3

Doplňkovost a spolupráce s dalšími subjekty

1.   Při provádění tohoto víceletého rámce agentura v souladu s články 6, 7, 8 a 10 nařízení (ES) č. 168/2007 zajišťuje náležitou spolupráci a koordinaci s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s členskými státy, mezinárodními organizacemi a občanskou společností.

2.   Agentura se zabývá otázkami souvisejícími s diskriminací na základě pohlaví pouze coby součástí své práce zaměřené na obecné otázky diskriminace podle čl. 2 písm. b) a v relevantním rozsahu a bere na vědomí, že shromažďování údajů týkajících se rovnosti žen a mužů a diskriminace na základě pohlaví je úlohou Evropského institutu pro rovnost žen a mužů. Agentura a institut spolupracují v souladu s dohodou o spolupráci ze dne 22. listopadu 2010.

3.   Agentura spolupracuje s dalšími orgány a jinými subjekty Unie, například s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek v souladu s dohodou o spolupráci ze dne 8. října 2009, s Evropskou agenturou pohraniční a pobřežní stráž v souladu s dohodou o spolupráci ze dne 26. května 2010, s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu v souladu s pracovním ujednáním ze dne 11. června 2013, s Eurojustem v souladu s memorandem o porozumění ze dne 3. listopadu 2014 a s Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s pracovním ujednáním ze dne 6. července 2016. Kromě toho spolupracuje s Evropským policejním úřadem, Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva a Evropskou migrační sítí v souladu s budoucími dohodami o spolupráci. Spolupráce s těmito subjekty se omezuje na činnosti, které spadají do tematických oblastí stanovených v článku 2.

4.   Agentura plní své úkoly v oblasti informační společnosti, a zejména pokud jde o respektování soukromého života a ochranu osobních údajů, ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů, Evropskou radou pro ochranu údajů, Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací a Společným výzkumným střediskem Evropské komise a doplňkově k jejich práci.

5.   Agentura koordinuje svou činnost s činností Rady Evropy v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 168/2007 a s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Radou Evropy o spolupráci mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy (17), uvedenou ve zmíněném článku.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

---

(1)  Souhlas ze dne 1. června 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2008/203/ES ze dne 28. února 2008, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007, pokud jde o přijetí víceletého rámce na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 63, 7.3.2008, s. 14).

(4)  Rozhodnutí Rady č. 252/2013/EU ze dne 11. března 2013, kterým se stanoví víceletý rámec na roky 2013–2017 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 79, 21.3.2013, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).

(8)  Rozhodnutí Rady 2008/381/ES ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě (Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 9).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004 (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 41).

(12)  Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1).

(13)  Rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV (Úř. věst. L 319, 4.12.2015, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).

(17)  Dohoda mezi Evropským společenstvím a Radou Evropy o spolupráci mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy (Úř. věst. L 186, 15.7.2008, s. 7).

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/5

---

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/2270

ze dne 9. října 2017

o uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 207 a 209 ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s rozhodnutím Rady 2012/273/EU (2) byla dne 30. dubna 2013 podepsána Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé, s výhradou pozdějšího uzavření.

(2)	Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé se schvaluje jménem Unie.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Smíšenému výboru uvedenému v článku 56 dohody předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Unie nebo případně Unie a členské státy jsou ve smíšeném výboru zastoupeny v závislosti na projednávaných otázkách.

Článek 3

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení stanovené v čl. 63 odst. 1 dohody (3).

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Souhlas ze dne 15. února 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady 2012/273/EU ze dne 14. května 2012 o podpisu Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé jménem Unie (Úř. věst. L 134, 24.5.2012, s. 4).

(3)  Datum vstupu dohody v platnost zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie generální sekretariát Rady.

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/7

---

RÁMCOVÁ DOHODA

o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“

a

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“,

na jedné straně a

VLÁDA MONGOLSKA, dále jen „Mongolsko“,

na straně druhé,

společně dále jen „smluvní strany“,

VZHLEDEM K tradičním přátelským vztahům mezi smluvními stranami a úzkým historickým, politickým a hospodářským vazbám, které je spojují,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany přikládají zvláštní význam komplexní povaze svých vzájemných vztahů,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany považují tuto dohodu za součást širších a soudržných vzájemných vztahů na základě dohod, jejichž stranami jsou obě smluvní strany společně,

ZNOVU POTVRZUJÍCE závazek smluvních stran ohledně dodržování demokratických zásad, právního státu, lidských práv a základních svobod, včetně práv příslušníků menšin, a jejich přání toto dodržování posílit, jak je mimo jiné stanoveno v Chartě Organizace spojených národů, Všeobecné deklaraci lidských práv OSN a v dalších souvisejících mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv,

ZNOVU POTVRZUJÍCE oddanost zásadám právního státu, dodržování mezinárodního práva, řádné správy věcí veřejných a boje proti korupci, a přání podporovat hospodářský a sociální rozvoj ve prospěch svých obyvatel s ohledem na zásadu udržitelného rozvoje a požadavky na ochranu životního prostředí,

ZNOVU POTVRZUJÍCE své přání posílit spolupráci mezi smluvními stranami na základě těchto společných hodnot,

ZNOVU POTVRZUJÍCÍ své přání podporovat hospodářský a sociální rozvoj ve prospěch svých obyvatel s ohledem na zásadu udržitelného rozvoje ve všech jeho rozměrech,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek podporovat mezinárodní mír a bezpečnost a angažovat se v účinném multilateralismu a mírovém řešení sporů, zejména za tímto účelem spolupracovat v rámci Organizace spojených národů,

ZNOVU POTVRZUJÍCE své přání posílit spolupráci v politických a ekonomických záležitostech, jakož i ohledně mezinárodní stability, práva a bezpečnosti za účelem podpoření udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje, vymýcení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany pohlíží na terorismus jako na hrozbu pro mezinárodní bezpečnost a přejí si prohloubit svůj dialog a spolupráci při boji proti terorismu v souladu s příslušnými nástroji Rady bezpečnosti OSN, zejména s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1373. Evropská bezpečnostní strategie, kterou Evropská rada přijala v prosinci 2003, označuje terorismus za klíčovou hrozbu pro bezpečnost. Evropská unie v tomto ohledu provedla zásadní opatření, mezi něž patří akční plán EU pro boj proti terorismu, který byl přijat v roce 2001 a aktualizován v roce 2004, a zásadní prohlášení o boji proti terorismu ze dne 25. března 2004 učiněné bezprostředně po teroristických útocích v Madridu. V prosinci 2005 Evropská unie rovněž přijala strategii EU pro boj proti terorismu,

S VYJÁDŘENÍM svého pevného odhodlání zabránit všem formám terorismu a bojovat proti nim, posílit spolupráci v boji proti terorismu a bojovat proti organizované trestné činnosti,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany znovu potvrzují, že účinná opatření pro boj proti terorismu a ochrana lidských práv jsou cíli, které se vzájemně doplňují a posilují,

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že nejzávažnější zločiny, které znepokojují mezinárodní společenství, nesmějí být ponechány bez trestu a že jejich účinné stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a zlepšením celosvětové spolupráce,

S OHLEDEM na skutečnost, že zřízení a účinné fungování Mezinárodního trestního soudu představuje významný prvek vývoje směrem k míru a mezinárodní spravedlnosti a že Rada Evropské unie přijala dne 16. června 2003 společný postoj k Mezinárodnímu trestnímu soudu a na něj navazující akční plán přijatý dne 4. února 2004.

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany sdílí názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů představuje vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost, a přejí si posílit svůj dialog a spolupráci v této oblasti. Konsensuální přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) podtrhuje závazek celého mezinárodního společenství bojovat proti šíření zbraní hromadného ničení. Rada Evropské unie dne 17. listopadu 2003 přijala politiku EU zaměřenou na prosazování politik nešíření do širších vztahů EU se třetími zeměmi. Dne 12. prosince 2003 Evropská rada rovněž přijala strategii EU pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení,

VZHLEDEM K TOMU, že Evropská rada vyjádřila názor, že ruční palné a lehké zbraně představují rostoucí hrozbu pro mír, bezpečnost a rozvoj, a dne 13. ledna 2006 přijala strategii pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich. V této strategii Evropská rada zdůraznila potřebu zajistit komplexní a důsledné pojetí politiky v oblasti bezpečnosti a rozvoje,

S VYJÁDŘENÍM svého pevného odhodlání podporovat všechny aspekty udržitelného rozvoje, včetně ochrany životního prostředí a účinné spolupráce v boji proti změně klimatu, zabezpečení potravin, jakož i účinnou podporu a provádění mezinárodně uznaných pracovních a sociálních norem,

ZDŮRAZŇUJÍCE význam prohloubení vztahů a spolupráce v oblastech, jako je zpětné přebírání osob, azylová a vízová politika a společné řešení otázek migrace a obchodu s lidmi,

ZNOVU OPAKUJÍCE význam obchodu pro své dvoustranné vztahy a zejména obchodu se surovinami a zdůrazňujíce svůj závazek dohodnout v podvýboru pro obchod a investice konkrétní pravidla týkající se surovin,

ZAZNAMENÁVAJÍCE, že ustanovení této dohody, jež spadají do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako zvláštní smluvní strany a ne jako součást Evropské unie, pokud Evropská unie spolu se Spojeným královstvím a/nebo Irskem společně neoznámí Mongolsku, že Spojené království nebo Irsko je vázáno jako součást Evropské unie podle Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud Spojené království a/nebo Irsko přestanou být v souladu s článkem 4a Protokolu č. 21 vázány jako součást Evropské unie, Evropská unie spolu se Spojeným královstvím a/nebo Irskem okamžitě informuje Mongolsko o jakékoli změně jejich postavení a v tomto případě jsou Spojené království a Irsko ustanoveními dohody i nadále vázány jako samostatné smluvní strany. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem o postavení Dánska připojeným k těmto smlouvám,

UZNÁVAJÍCE svůj závazek ohledně posílení stávajícího vztahu s cílem zlepšit vzájemnou spolupráci a společnou vůli upevnit, prohloubit a diverzifikovat své vztahy v oblastech zájmu na základě rovnosti, nediskriminace a vzájemné prospěšnosti,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

POVAHA A ROZSAH

Článek 1

Obecné zásady

1.   Dodržování zásad demokracie a lidských práv, jak jsou stanoveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných souvisejících mezinárodních nástrojích, a zásady právního státu, je jádrem vnitřních a vnějších politik obou smluvních stran a představuje základní prvek této dohody.

2.   Smluvní strany potvrzují své společné hodnoty, jak jsou vyjádřeny v Chartě Organizace spojených národů.

3.   Smluvní strany potvrzují svůj závazek podporovat všechny aspekty udržitelného rozvoje, spolupracovat při řešení otázek v oblasti změny klimatu a globalizace a přispívat k plnění mezinárodně dohodnutých rozvojových cílů včetně těch, které jsou obsaženy v rozvojových cílech tisíciletí. Smluvní strany znovu potvrzují svůj závazek k vysoké úrovni ochrany životního prostředí a sociálním strukturám podporujícím začleňování do společnosti.

4.   Smluvní strany znovu potvrzují závazek vůči Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005 a souhlasí s posílením spolupráce v zájmu dalšího zlepšování výsledků rozvojové spolupráce.

5.   Smluvní strany znovu potvrzují oddanost zásadám řádné správy věcí veřejných, včetně nezávislosti soudů a boje proti korupci.

Článek 2

Cíle spolupráce

V zájmu posílení svých dvoustranných vztahů se smluvní strany zavázaly vést široký dialog a podporovat další vzájemnou spolupráci ve všech odvětvích společného zájmu. Jejich úsilí bude zaměřeno zejména na:

a)	navázání spolupráce v politických a hospodářských záležitostech ve všech příslušných regionálních a mezinárodních fórech a organizacích;

b)	zahájení spolupráce v oblasti boje proti závažným zločinům s mezinárodním dosahem;

c)	zahájení spolupráce při boji proti šíření zbraní hromadného ničení a ručních palných a lehkých zbraní;

d)

rozvoj obchodu a investic mezi smluvními stranami k jejich vzájemnému prospěchu; navázání spolupráce ve všech oblastech souvisejících s obchodem a investicemi, které jsou předmětem společného zájmu, s cílem usnadnit obchodní a investiční toky a zabránit vzniku překážek pro obchod a investice a takové překážky odstraňovat;

e)	zahájení spolupráce v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, včetně právního státu a právní spolupráce, ochrany údajů, migrace, převaděčství a obchodu s lidmi, boje proti organizované trestné činnosti, terorismu, nadnárodní trestné činnosti, praní peněz a nedovoleným drogám;

f)

zahájení spolupráce ve všech dalších oblastech společného zájmu, zejména v oblasti makroekonomické politiky a finančních služeb, daní a cel, včetně řádné správy v daňové oblasti, průmyslové politiky a malých a středních podniků, informační společnosti, audiovizuálních prostředků a médií, vědy a technologie, energetiky, dopravy, vzdělávání a kultury, životního prostředí a přírodních zdrojů, zemědělství a rozvoje venkova, zdravotnictví, zaměstnanosti a sociálních věcí a statistiky;

g)	posílení účasti obou smluvních stran v programech subregionální a regionální spolupráce, jež jsou otevřené pro účast druhé smluvní strany;

h)	zvýšení úlohy a zviditelnění smluvních stran v regionech druhé strany;

i)	podporu vzájemného porozumění mezi lidmi prostřednictvím spolupráce různých nevládních subjektů, jako jsou skupiny odborníků, akademičtí pracovníci, občanská společnost a média, a to v podobě seminářů, konferencí, mládežnických akcí a dalších činností;

j)	podporu zaměřenou na vymýcení chudoby v souvislosti s udržitelným rozvojem a postupné začlenění Mongolska do světového hospodářství.

Článek 3

Boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů

1.   Smluvní strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost.

2.   Smluvní strany se proto dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provedení svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních příslušných mezinárodních závazků, například rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540. Smluvní strany se shodly, že toto ustanovení tvoří základní prvek této dohody.

3.   Smluvní strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

—	přijmou opatření, aby podepsaly či ratifikovaly všechny ostatní příslušné mezinárodní nástroje nebo k nim přistoupily a aby je plně provedly,

—

vytvoří účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového použití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a který bude obsahovat účinné postihy za porušení kontrol vývozu.

4.   Smluvní strany souhlasí, že zahájí pravidelný politický dialog, který bude uvedené prvky doprovázet a upevňovat. Tento dialog může probíhat na regionální úrovni.

Článek 4

Ruční palné a lehké zbraně

1.   Smluvní strany uznávají, že nedovolená výroba, transfer a oběh ručních palných a lehkých zbraní včetně střeliva a jejich nadměrné hromadění, nedostatečná správa, nepřiměřeně zajištěné sklady a nekontrolované šíření představují i nadále vážnou hrozbu pro mír a mezinárodní bezpečnost.

2.   Smluvní strany se dohodly, že budou dodržovat a plně provádět své povinnosti tak, aby v souvislosti s nedovoleným obchodem s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, jednaly v souladu se stávajícími mezinárodními dohodami a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jakož i se svými závazky v rámci jiných mezinárodních nástrojů použitelných v této oblasti, jako je Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech.

3.   Smluvní strany se zavazují, že budou spolupracovat a že zajistí koordinaci, doplňkovost a součinnost svého úsilí při řešení otázky nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, na celosvětové, regionální, subregionální a státní úrovni, a dohodly se, že naváží pravidelný politický dialog, který bude tento závazek doprovázet a upevní jej.

Článek 5

Závažné zločiny s mezinárodním dosahem

(Mezinárodní trestní soud)

1.   Smluvní strany znovu potvrzují, že nejzávažnější trestné činy, které znepokojují celé mezinárodní společenství, nesmí zůstat nepotrestány a že jejich účinné stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní a popřípadě mezinárodní úrovni, včetně Mezinárodního trestního soudu. Smluvní strany se domnívají, že zřízení účinně fungujícího Mezinárodního trestního soudu představuje významný prvek vývoje směrem k míru a mezinárodní spravedlnosti.

2.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat a že případně přijmou nezbytná opatření s cílem plně podpořit všeobecnou platnost a integritu Římského statutu a souvisejících nástrojů a že posílí svou spolupráci s Mezinárodním trestním soudem. Smluvní strany se zavazují provádět Římský statut a učinit kroky nezbytné k ratifikaci souvisejících nástrojů (např. dohody o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu).

3.   Strany se shodují, že by byl prospěšný vzájemný dialog na toto téma.

Článek 6

Spolupráce v oblasti boje proti terorismu

1.   Smluvní strany znovu potvrzují důležitost boje proti terorismu a v souladu s platnými mezinárodními úmluvami, včetně mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, jakož i se svými příslušnými právními a správními předpisy a s ohledem na globální strategii OSN pro boj proti terorismu obsaženou v rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/288 ze dne 8. září 2006 se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti předcházení teroristickým činům a jejich potlačování.

2.   Smluvní strany tak činí zejména:

a)	v rámci úplného provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1373 a 1267 a jejích následných rezolucí, včetně rezoluce č. 1822, jakož i dalších příslušných rezolucí OSN, a svých závazků vyplývajících z jiných příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů;

b)	výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy;

c)	výměnou názorů na prostředky a metody používané v boji proti terorismu, včetně technických oblastí a vzdělávání, a výměnou zkušeností, pokud jde o předcházení terorismu;

d)	spoluprací k prohloubení mezinárodního konsensu o boji proti terorismu, včetně právní definice teroristických činů, a zejména spoluprací na dohodě o všeobecné úmluvě o mezinárodním terorismu;

e)	sdílením příslušných osvědčených postupů v oblasti ochrany lidských práv při boji proti terorismu;

f)	účinným prováděním a prohlubováním spolupráce v oblasti potírání terorismu v rámci setkání ASEM.

HLAVA II

DVOUSTRANNÁ, REGIONÁLNÍ A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 7

Spolupráce mezi Mongolskem a EU v oblasti zásad, norem a standardů

1.   Smluvní strany se dohodly, že v Mongolsku zavedou společné evropské zásady, normy a standardy a že budou spolupracovat při podpoře výměny informací a sdílení zkušeností za účelem jejich zavádění a uplatňování.

2.   Smluvní strany usilují o prohloubení dialogu a spolupráce mezi svými orgány v oblasti normalizace, který po dohodě smluvních stran může zahrnovat vytvoření rámce pro spolupráci, jenž usnadní výměnu odborníků, informací a odborných poznatků.

Článek 8

Spolupráce v regionálních a mezinárodních organizacích

1.   Smluvní strany se zavazují k výměně názorů a ke spolupráci v rámci regionálních a mezinárodních fór a organizací, jako jsou OSN a její příslušné agentury, programy a orgány, Světová obchodní organizace (WTO), Smlouva o přátelství a spolupráci (TAC) a setkání Asie - Evropa (ASEM).

2.   Smluvní strany se rovněž dohodly, že budou podporovat spolupráci mezi skupinami odborníků, akademickými pracovníky, nevládními organizacemi a sdělovacími prostředky v oblastech, na které se tato dohoda vztahuje. Tato spolupráce může zejména zahrnovat organizaci vzdělávacích programů, pracovních setkání a seminářů, výměnu odborníků, studie a další činnosti dohodnuté stranami.

Článek 9

Regionální a dvoustranná spolupráce

1.   Obě strany se dohodnou, že při řádném důrazu na záležitosti v rámci dvoustranné spolupráce provedou v každé oblasti dialogu a spolupráce podle této dohody související činnosti na dvoustranné nebo regionální úrovni nebo na obou úrovních současně. Při výběru vhodného rámce se smluvní strany budou snažit maximalizovat dopad na všechny zúčastněné strany a posílit jejich zapojení a přitom co nejlépe využít dostupných zdrojů při zohlednění politické a institucionální proveditelnosti a zajištění soudržnosti s dalšími činnostmi, na nichž se podílí Evropská unie a partnerské státy ASEM.

2.   Smluvní strany mohou podle potřeby rozhodnout o rozšíření finanční podpory pro kooperační činnosti v oblastech, na něž se dohoda vztahuje nebo jež s ní souvisí, podle svých příslušných finančních postupů a zdrojů.

HLAVA III

SPOLUPRÁCE V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Článek 10

Obecné zásady

1.   Hlavním cílem rozvojové spolupráce je vymýcení chudoby při plnění rozvojových cílů tisíciletí v souvislosti s udržitelným rozvojem a začleněním do světového hospodářství. Smluvní strany se dohodly, že naváží pravidelný dialog o rozvojové spolupráci v souladu se svými prioritami a oblastmi společného zájmu.

2.   Strategie rozvojové spolupráce smluvních stran se zaměří mimo jiné na:

a)	podporu lidského a sociálního rozvoje;

b)	dosažení udržitelného hospodářského růstu;

c)	podporu udržitelného životního prostředí, regenerace a osvědčených postupů a na zachování přírodních zdrojů;

d)	prevenci a řešení následků změny klimatu;

e)	podporu politik a nástrojů zaměřených na další začlenění do světového hospodářství a mezinárodního obchodního systému;

f)	pokračování v procesech pro dodržování Pařížské deklarace o účinnosti pomoci a akčního programu z Akkry a dalších mezinárodních závazků, které mají za cíl zlepšit poskytování a účinnost pomoci.

Článek 11

Hospodářský rozvoj

1   Smluvní strany se zaměří na podporu vyrovnaného hospodářského růstu, snižování chudoby a zmenšování sociálně-ekonomických rozdílů.

2.   Smluvní strany potvrzují svůj závazek splnit rozvojové cíle tisíciletí a měly by znovu potvrdit svůj závazek vůči Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005.

3.   Dohoda by rovněž měla mít za cíl začlenění závazků ohledně sociálních a environmentálních aspektů obchodu, aby opětovně potvrdila, že obchod by měl ve všech svých aspektech podporovat udržitelný rozvoj, a měla by podporovat jeho hospodářské, sociální a environmentální dopady.

Článek 12

Sociální rozvoj

1.   Cílem smluvních stran je podtrhnout potřebu vzájemného posilování hospodářské a sociální politiky, zdůraznit klíčovou úlohu vytváření důstojné práce a zavázat se k podpoře sociálního dialogu.

2.   Cílem smluvních stran je přispět k účinnému uplatňování základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce a posílit spolupráci v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

3.   Cílem smluvních stran je dále podpořit politiky, jejichž záměrem je zaručit dostupnost a dodávky potravin pro obyvatelstvo a krmiva pro hospodářská zvířata, a to způsobem, který je udržitelný a šetrný k životnímu prostředí.

Článek 13

Životní prostředí

1.   Při prosazování udržitelného rozvoje smluvní strany znovu potvrzují potřebu vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zachování a řízení přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti, včetně lesů.

2.   Cílem smluvních stran v oblasti životního prostředí je podpořit ratifikaci a provádění mnohostranných dohod o životním prostředí a zajištění souladu s těmito dohodami.

3.   Cílem smluvních stran je posílit spolupráci v oblasti globálních otázek životního prostředí, zejména změny klimatu.

HLAVA IV

SPOLUPRÁCE V OBLASTI OBCHODU A INVESTIC

Článek 14

Obecné zásady

1.   Smluvní strany se aktivně účastní dialogu o dvoustranném a mnohostranném obchodu a otázkách souvisejících s obchodem s cílem posílit dvoustranné obchodní vztahy a rozvinout mnohostranný obchodní systém.

2.   Smluvní strany se zavazují v nejvyšší možné míře a k jejich vzájemnému prospěchu podporovat rozvoj a diverzifikaci vzájemných obchodních výměn. Zavazují se, že dosáhnou lepších podmínek přístupu na trh úsilím o odstranění překážek pro obchod, zejména prostřednictvím včasného odstranění necelních překážek a přijetím opatření ke zlepšení transparentnosti, s ohledem na činnost vykonávanou mezinárodními organizacemi v této oblasti.

3.   Smluvní strany uznávají, že obchod hraje při rozvoji nepostradatelnou úlohu a že se pomoc v podobě systémů obchodních preferencí ukázala pro rozvojové země jako prospěšná. Proto usilují o posílení svých konzultací o takové pomoci v úplné shodě s WTO.

4.   Smluvní strany se vzájemně informují o rozvoji obchodu a souvisejících politik, jako např. v zemědělství, v oblasti bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitele a životního prostředí.

5.   Smluvní strany podporují dialog a spolupráci k rozvíjení svých obchodních a investičních vztahů, včetně řešení obchodních problémů, mimo jiné v oblastech uvedených v článcích 10 až 27.

Článek 15

Sanitární a fytosanitární otázky

1.   Smluvní strany spolupracují v otázkách bezpečnosti potravin a sanitárních a fytosanitárních otázkách za účelem ochrany života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin na území smluvních stran.

2.   Smluvní strany diskutují a vyměňují si informace o svých opatřeních vymezených Dohodou WTO o sanitárních a fytosanitárních opatřeních (dohoda SPS), Mezinárodní úmluvou o ochraně rostlin (IPPC), Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE) a Komisí pro Codex Alimentarius.

3.   Smluvní strany se dohodly, že zlepší vzájemné porozumění a spolupráci v sanitárních a fytosanitárních záležitostech a dobrých životních podmínek zvířat. Toto budování kapacit bude odpovídat specifickým potřebám smluvních stran a bude prováděno s cílem pomáhat této straně při dodržování právního rámce druhé strany.

4.   Smluvní strany naváží včasný dialog o otázkách SPS na žádost jedné ze smluvních stran ke zvážení otázek týkajících se SPS a dalších naléhavých otázek podle tohoto článku.

Článek 16

Technické překážky obchodu

Smluvní strany podporují využití mezinárodních norem, spolupracují a vyměňují si informace o normách, postupech posuzování shody a technických předpisech, zejména v rámci Dohody WTO o technických překážkách obchodu.

Článek 17

Celní spolupráce

1.   Smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost zlepšení bezpečnostního rozměru mezinárodního obchodu, včetně dopravních služeb, účinnému vymáhání práv k duševnímu vlastnictví v rámci celních řízení, zajištění vyváženého přístupu mezi usnadňováním obchodu a bojem proti podvodům a nesrovnalostem.

2.   Aniž jsou dotčeny další formy spolupráce stanovené v této dohodě, obě smluvní strany prohlašují, že mají zájem zvážit do budoucna možnost uzavřít v institucionálním rámci zřízeném touto dohodou protokoly o spolupráci a vzájemné pomoci v celní oblasti.

Článek 18

Usnadnění obchodu

Smluvní strany si vyměňují zkušenosti a hledají možnosti, jak zjednodušit dovoz, vývoz, tranzit a jiné celní režimy, zvyšují transparentnost celních a obchodních předpisů, rozvíjejí celní spolupráci a účinné mechanismy vzájemné správní pomoci a usilují o širokou názorovou shodu a společný postup v rámci příslušných mezinárodních iniciativ, včetně těch, které se týkají usnadňování obchodu.

Článek 19

Investice

Smluvní strany podporují větší tok investic rozvíjením přitažlivého a stabilního prostředí pro reciproční investice prostřednictvím důsledného dialogu zaměřeného na zlepšení porozumění a spolupráce v oblasti investic, na přezkum správních mechanismů pro usnadnění investičních toků a na podporu stabilních, transparentních, otevřených a nediskriminačních pravidel pro investory.

Článek 20

Politika hospodářské soutěže

Smluvní strany podporují efektivní vytvoření a uplatňování pravidel hospodářské soutěže a šíření informací s cílem podporovat transparentnost a právní jistotu pro podniky činné na trzích druhé smluvní strany. Smluvní strany si vyměňují názory na otázky související s praktikami, které narušují hospodářskou soutěž a které by mohly nepříznivě ovlivnit dvoustranný obchod a investiční toky.

Článek 21

Služby

Smluvní strany zahájí důsledný dialog zaměřený zejména na výměnu informací ohledně svého regulativního prostředí a současně podporují vzájemný přístup na své trhy, přístup ke zdrojům kapitálu a technologiím a obchod se službami mezi oběma regiony a na trzích třetích zemí.

Článek 22

Pohyb kapitálu

Smluvní strany usilují o usnadnění pohybu kapitálu, aby podpořily cíle této dohody.

Článek 23

Veřejné zakázky

Smluvní strany usilují o stanovení procesních pravidel, včetně přiměřených ustanovení o transparentnosti a odvolání, která podpoří vytvoření účinného systému zadávání veřejných zakázek na podporu optimální ekonomické výhodnosti v oblasti veřejných zakázek a usnadní mezinárodní obchod.

Smluvní strany usilují o dosažení vzájemného otevření svých trhů v oblasti veřejných zakázek s cílem dosáhnout oboustranného prospěchu.

Článek 24

Transparentnost

Smluvní strany uznávají význam transparentnosti a náležitého postupu při používání svých právních předpisů souvisejících s obchodem a za tímto účelem znovu potvrzují své závazky stanovené v článku X GATT 1994 a článku III GATS.

Článek 25

Suroviny

1.   Smluvní strany se dohodly, že posílí spolupráci a podporu vzájemného porozumění mezi oběma stranami v oblasti surovin.

2.   Tato spolupráce a podpora vzájemného porozumění by se měla zaměřit na taková témata, jako je regulační rámec pro odvětví surovin (včetně řízení příjmů z těžby surovin pro sociálně-ekonomický rozvoj a ochrany životního prostředí a bezpečnostních předpisů v souvislosti s odvětvím těžby a odvětvím surovin) a obchod se surovinami. S cílem povzbuzovat širší spolupráci a vzájemné porozumění může každá smluvní strana v souvislosti se surovinami požádat o svolání ad hoc schůzky.

3.   Smluvní strany uznávají, že transparentní, nediskriminační a nerušivé prostředí založené na respektování pravidel je nejlepším způsobem, jak vytvořit podmínky příznivé pro přímé zahraniční investice do produkce surovin a obchodu s nimi.

4.   Smluvní strany se s ohledem na své příslušné hospodářské politiky a cíle a s ohledem na podporu obchodu dohodly, že podpoří spolupráci při odstraňování překážek obchodu se surovinami.

5.   Na žádost jedné ze stran může být jakákoli otázka související s obchodem se surovinami vznesena a projednána na zasedáních smíšeného výboru a podvýboru, které mají pravomoc v takové věci rozhodnout podle článku 56 v souladu se zásadami stanovenými ve výše uvedených odstavcích.

Článek 26

Regionální politika

Smluvní strany podporují politiku regionálního rozvoje.

Článek 27

Ochrana duševního vlastnictví

1.   Smluvní strany znovu potvrzují velký význam, který přikládají ochraně práv duševního vlastnictví, a zavazují se zavést vhodná opatření s cílem zajistit přiměřenou a účinnou ochranu těchto práv a jejich vymáhání, zejména v souvislosti s porušováním práv duševního vlastnictví.

Dále se smluvní strany dohodly, že co nejdříve uzavřou dvoustrannou dohodu o zeměpisných označeních.

2.   Smluvní strany si budou vyměňovat informace a zkušenosti o takových záležitostech, jako je používání, podpora, šíření, zefektivnění, řízení, harmonizace, ochrana a efektivní uplatňování práv duševního vlastnictví, předcházení porušování těchto práv, boj proti padělání a pirátství, zejména prostřednictvím celní spolupráce a dalších vhodných forem spolupráce, a zřízení a posílení organizací pro kontrolu a ochranu těchto práv. Smluvní strany si vzájemně pomáhají při zlepšování ochrany duševního vlastnictví, využívání a obchodního využívání duševního vlastnictví na základě evropských zkušeností a při zlepšování šíření souvisejících znalostí.

Článek 28

Podvýbor pro obchod a investice

1.   Tímto se zřizuje podvýbor pro obchod a investice.

2.   Podvýbor pomáhá smíšenému výboru při plnění jeho úkolů ve všech oblastech, na které se vztahuje tato hlava.

3.   Podvýbor přijme svůj jednací řád.

HLAVA V

SPOLUPRÁCE V OBLASTI SPRAVEDLNOSTI, SVOBODY A BEZPEČNOSTI

Článek 29

Právní stát a právní spolupráce

1.   Při spolupráci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva přikládají smluvní strany velký význam upevnění právního státu a posílení institucí na všech úrovních výkonu práva a fungování systému spravedlnosti zvlášť.

2.   Spolupráce mezi smluvními stranami bude rovněž zahrnovat vzájemnou výměnu informací ohledně právních systémů a předpisů. V mezích stávajícího právního rámce se smluvní strany snaží rozvíjet vzájemnou právní pomoc.

Článek 30

Ochrana osobních údajů

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat při zvyšování úrovně ochrany osobních údajů podle nejpřísnějších mezinárodních norem, které jsou obsaženy mj. ve směrnici o automatizovaných souborech s osobními údaji (rezoluce Valného shromáždění OSN č. 45/95 ze dne 14. prosince 1990).

2.   Spolupráce v oblasti ochrany osobních údajů může zahrnovat mimo jiné technickou pomoc ve formě výměny informací a odborných znalostí.

Článek 31

Spolupráce v oblasti migrace

1.   Smluvní strany zahájí spolupráci zaměřenou na předcházení nedovolenému přistěhovalectví a nedovolené přítomnosti fyzických osob jejich státní příslušnosti na svých příslušných územích.

2.   V rámci spolupráce při předcházení nedovolenému přistěhovalectví se smluvní strany dohodly bez zbytečného odkladu zpětně přebírat své státní příslušníky, kteří nesplňují nebo přestali splňovat platné podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území druhé strany. Za tímto účelem smluvní strany poskytnou svým státním příslušníkům vhodné doklady totožnosti. Pokud osoba, která má být zpětně převzata, nevlastní žádný průkaz totožnosti či jiný doklad potvrzující její státní příslušnost, odpovědné diplomatické a konzulární zastoupení daného členského státu či Mongolska podnikne na žádost Mongolska či daného členského státu kroky k provedení pohovoru za účelem zjištění státní příslušnosti dané osoby.

3.   EU finančně podpoří provádění tohoto ujednání prostřednictvím příslušných dvoustranných nástrojů spolupráce.

4.   Smluvní strany souhlasí s tím, že na žádost kterékoli ze stran zahájí jednání o dohodě mezi EU a Mongolskem upravující zvláštní povinnosti týkající se zpětného přebírání svých státních příslušníků, včetně povinnosti zpětného přebírání státních příslušníků jiných zemí a osob bez státní příslušnosti.

Článek 32

Spolupráce v boji s nedovolenými drogami

1.   Smluvní strany spolupracují na zajištění vyváženého přístupu prostřednictvím účinné koordinace mezi příslušnými orgány, včetně orgánů z oblasti zdravotnictví, spravedlnosti, cel a vnitra a dalších příslušných odvětví s cílem snížit nabídku nedovolených drog, obchod s nimi a poptávku po nich, a to s náležitým zohledněním lidských práv. Cílem této spolupráce je rovněž snižování škodlivých účinků drog, řešení problému výroby syntetických drog, obchodu s nimi a jejich užívání a dosažení účinnější prevence zneužívání prekursorů drog používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek.

2.   Strany se dohodnou na způsobech spolupráce pro dosažení těchto cílů. Opatření vycházejí ze společně dohodnutých zásad ve shodě s příslušnými mezinárodními úmluvami, politickými prohlášeními a se Zvláštním prohlášením o hlavních zásadách pro snížení poptávky po drogách schváleným v červnu roku 1998 na 20. zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN o drogách a politickým prohlášením a akčním plánem přijatými na 52. zasedání Komise OSN pro omamné látky v březnu 2009.

3.   Spolupráce mezi smluvními stranami bude zahrnovat technickou a administrativní pomoc, především v těchto oblastech: příprava vnitrostátních právních předpisů a politik, zakládání státních institucí a informačních center, podpora úsilí občanské společnosti v oblasti drog a úsilí o snížení poptávky po drogách a jejich škodlivého účinku, školení personálu, výzkum v oblasti drog a prevence zneužívání prekursorů drog používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek. Smluvní strany se mohou dohodnout na dalších oblastech spolupráce.

Článek 33

Spolupráce v boji proti organizované trestné činnosti a korupci

Smluvní strany se dohodly na spolupráci v boji proti organizované, hospodářské a finanční trestné činnosti, jakož i korupci. Tato spolupráce je zaměřena zejména na provádění a prosazování příslušných mezinárodních norem a nástrojů, jako je Úmluva OSN o nadnárodní organizované trestné činnosti a její doplňující protokoly a Úmluva OSN proti korupci.

Článek 34

Spolupráce v boji proti praní peněz a financování terorismu

1.   Smluvní strany se dohodly, že musí spolupracovat a usilovat o to, aby zabránily zneužívání svých finančních systémů a pověřených nefinančních subjektů a profesí k praní výnosů z jakékoli trestné činnosti, např. obchodu s drogami a korupce.

2.   Obě smluvní strany se dohodly podporovat technickou a administrativní pomoc zaměřenou na rozvoj a provádění právních předpisů a účinné fungování mechanismů pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Spolupráce zejména umožní výměnu důležitých informací v rámci příslušných právních předpisů a přijetí vhodných norem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které jsou rovnocenné s normami přijatými Unií a mezinárodními orgány činnými v této oblasti, jako je například Finanční akční výbor (FATF).

HLAVA VI

SPOLUPRÁCE V DALŠÍCH OBLASTECH

Článek 35

Spolupráce v oblasti lidských práv

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře a účinné ochraně lidských práv, mimo jiné s ohledem na ratifikaci a provádění mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv.

2.   Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat:

a)	podporu rozvoje a provádění vnitrostátních akčních plánů v oblasti lidských práv;

b)	prosazování lidských práv a vzdělávání v této oblasti;

c)	posilování vnitrostátních a regionálních institucí zaměřených na lidská práva;

d)	navázání smysluplného, široce pojatého dialogu o lidských právech;

e)	posilování spolupráce s institucemi OSN zaměřenými na lidská práva.

Článek 36

Spolupráce v oblasti finančních služeb

1.   Smluvní strany se dohodly na sblížení společných pravidel a norem a na posílení spolupráce v zájmu zlepšení účetních a regulačních systémů a systémů dohledu v bankovnictví, pojišťovnictví a ostatních oblastech finančního odvětví.

2.   Smluvní strany spolupracují na rozvoji právního a regulačního rámce, infrastruktury a lidských zdrojů a na zavádění správy a řízení společností a mezinárodních norem v oblasti účetnictví na mongolském kapitálovém trhu v rámci dvoustranné spolupráce v souladu s ujednáním GATS a WTO o závazcích v oblasti finančních služeb.

Článek 37

Dialog o hospodářské politice

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře výměny informací o svých hospodářských trendech a politikách a při sdílení zkušeností s koordinací hospodářských politik v rámci regionální hospodářské spolupráce a integrace.

2.   Smluvní strany usilují o prohloubení dialogu mezi svými orgány o hospodářských záležitostech, který po odsouhlasení smluvními stranami může zahrnovat oblasti, jako je měnová politika, fiskální politika, včetně zdaňování podniků, veřejných financí, makroekonomické stabilizace a vnějšího zadlužení.

3.   Smluvní strany spolupracují a podporují vzájemné porozumění mezi oběma stranami v oblasti hospodářské diverzifikace a průmyslového rozvoje.l

Článek 38

Řádná správa věcí veřejných v daňové oblasti

V zájmu posílení a rozvoje hospodářských činností a s přihlédnutím k nutnosti náležitě rozvíjet právní rámec smluvní strany uznávají zásady řádné správy věcí veřejných v daňové oblasti, k jejichž dodržování se zavázaly členské státy na úrovni EU, a zavazují se, že budou tyto zásady dodržovat. Smluvní strany za tímto účelem a aniž by byly dotčeny pravomoci Unie a členských států zlepší mezinárodní spolupráci v daňové oblasti, podpoří výběr zákonných daňových výnosů a vypracují opatření k účinnému uplatňování výše uvedených zásad.

Článek 39

Průmyslová politika a spolupráce malých a středních podniků

Smluvní strany s přihlédnutím ke svým hospodářským politikám a cílům souhlasí, že budou podporovat spolupráci v průmyslové politice ve všech oblastech, jež budou považovány za vhodné, za účelem zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím:

a)	výměny informací a zkušeností týkajících se vytváření rámcových podmínek pro malé a střední podniky s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost;

b)	podpory kontaktů mezi hospodářskými subjekty, podpory společných investic a zakládání společných podniků a informačních sítí, zejména prostřednictvím stávajících horizontálních programů Evropské unie, zvláště stimulováním předávání technologií a know-how mezi partnery;

c)	poskytování informací a stimulace inovací a výměny osvědčených postupů týkajících se přístupu k financování, mimo jiné pro malé a velmi malé podniky;

d)	usnadnění a podpory příslušných činností vyvíjených soukromým sektorem na obou stranách;

e)	prosazování důstojné práce, sociální odpovědnosti podniků a podpory zodpovědných obchodních praktik, včetně udržitelné spotřeby a výroby. Tato spolupráce zohlední rovněž pohled spotřebitele, například na informace o produktu a úlohu spotřebitele na trhu;

f)	společných výzkumných projektů ve vybraných průmyslových odvětvích a spolupráce v oblasti norem, postupů posuzování shody a technických předpisů, které byly vzájemně dohodnuty;

g)	pomoci na základě informací o modernizaci postupů a technologií pro čištění odpadních vod z kožedělného průmyslu;

h)	výměny informací a doporučení partnerů a možností spolupráce v oblasti obchodu a investic prostřednictvím stávajících, vzájemně přístupných sítí;

i)	podpory spolupráce mezi soukromými podniky obou stran, především mezi malými a středními podniky;

j)	prověření možnosti vyjednání dodatečné dohody o výměně informací, pracovních setkáních zaměřených na posílení spolupráce a dalších propagačních akcích mezi malými a středními podniky obou stran;

k)	poskytování informací o technické pomoci při vývozu potravin a zemědělských produktů na evropský trh v rámci preferenčního systému Evropské unie.

Článek 40

Cestovní ruch

1.   Na základě Světového etického kodexu pro cestovní ruch Světové organizace cestovního ruchu a zásad udržitelnosti, které tvoří základ místní Agendy 21, se smluvní strany zaměří na zlepšení výměny informací a na zavedení osvědčených postupů s cílem zajistit vyvážený a udržitelný rozvoj cestovního ruchu.

2.   Smluvní strany se dohodly na rozvoji spolupráce při ochraně a co nejlepším využití přírodního a kulturního dědictví, při zmírňování negativních dopadů cestovního ruchu a při zvyšování kladného přínosu odvětví cestovního ruchu k udržitelnému rozvoji místních společenství například rozvojem ekoturistiky při zachování integrity a zájmů místních a domorodých společenství a zlepšením vzdělávání v odvětví cestovního ruchu.

Článek 41

Informační společnost

1.   Smluvní strany uznávají, že informační a komunikační technologie jsou klíčovou součástí moderního života a mají zásadní význam pro hospodářský a sociální rozvoj, a usilují o výměnu názorů ohledně příslušných politik v této oblasti za účelem podpory hospodářského rozvoje.

2.   Spolupráce v této oblasti se mimo jiné zaměří na:

a)	účast na komplexním regionálním dialogu o různých aspektech informační společnosti, zejména o politikách a regulaci v oblasti elektronických komunikací včetně všeobecných služeb, licencí a všeobecných povolení, ochrany soukromí a osobních údajů a nezávislosti a efektivnosti regulačního orgánu;

b)	propojení a interoperabilitu mezi sítěmi a službami smluvních stran a Asie;

c)	normalizaci a šíření nových informačních a komunikačních technologií;

d)	podporu spolupráce mezi stranami při výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií;

e)	spolupráci v oblasti digitální televize, včetně výměny zkušeností ohledně jejího zavádění, regulačních aspektů a zejména správy frekvenčního spektra a výzkumu;

f)	spolupráci při společných výzkumných projektech v oblasti informačních a komunikačních technologií;

g)	aspekty bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a boj proti počítačové trestné činnosti;

h)	posuzování shody v oblasti telekomunikací, včetně rádiových zařízení;

i)	spolupráci při rozvoji širokopásmové sítě;

j)	výměnu informací o politice hospodářské soutěže v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Článek 42

Audiovizuální a sdělovací prostředky

Smluvní strany budou podněcovat, podporovat a usnadňovat výměnu, spolupráci a dialog mezi příslušnými institucemi v oblasti audiovizuálních a sdělovacích prostředků. Dohodly se na navázání pravidelného politického dialogu v těchto oblastech.

Článek 43

Vědecko-technická spolupráce

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat ve vědeckém výzkumu a technologickém rozvoji v oblastech společného zájmu a s ohledem na vzájemný prospěch.

2.   Cílem této spolupráce je:

a)	podporovat výměny informací a sdílení know-how v oblasti vědy a techniky, včetně těch, které se týkají provádění politik a programů;

b)	podporovat výzkumná partnerství mezi vědeckými komunitami, výzkumnými středisky, univerzitami a průmyslem obou stran;

c)	podporovat vzdělávání a mobilitu výzkumných pracovníků;

d)	podporovat zapojení svých vysokoškolských institucí, výzkumných středisek a výrobních odvětví, včetně malých a středních podniků, do svých programů vědeckého výzkumu a technologického rozvoje.

3.   Spolupráce může mít podobu společných výzkumných projektů a výměn, setkání a odborné přípravy výzkumných pracovníků prostřednictvím mezinárodních programů v oblasti odborné přípravy a mobility a výměnných programů, a zajišťuje co největší šíření výsledků výzkumu, zkušeností a osvědčených postupů.

4.   Tyto činnosti v rámci spolupráce jsou v souladu s právními a správními předpisy obou smluvních stran. Jsou založeny na zásadách vzájemnosti, spravedlivého zacházení a vzájemných výhod a zajišťují účinnou ochranu duševního vlastnictví.

5.   Strany souhlasí s tím, že budou vyvíjet veškeré úsilí o zvýšení informovanosti veřejnosti o možnostech nabízených programy spolupráce v oblasti vědy a techniky.

Článek 44

Energetika

1.   Smluvní strany usilují o posílení spolupráce v odvětví energetiky s cílem:

a)

zvýšit energetickou bezpečnost mimo jiné diverzifikací dodávek energie a rozvojem nových, udržitelných, inovativních a obnovitelných forem energie, např. včetně biopaliv a biomasy, větrné a solární energie, jakož i výroby vodní energie, a podpořit rozvoj vhodných politických rámců, které by vytvářely příznivé podmínky pro investice a rovné podmínky pro energii z obnovitelných zdrojů a její začlenění do příslušných politických oblastí;

b)	dosáhnout racionálního využívání energie s přispěním na straně nabídky i poptávky podporou energetické účinnosti při výrobě, přepravě, distribuci a konečném užití energie;

c)	podpořit uplatňování mezinárodně uznávaných norem jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení, nešíření a bezpečnostních opatření;

d)	podpořit přenos technologií zaměřených na udržitelnou výrobu a využití energie;

e)	posílit budování kapacit a usnadnění investic v této oblasti na základě transparentních a nediskriminačních pravidel slučitelných s trhem.

2.   Za tímto účelem smluvní strany souhlasí, že budou podporovat kontakty a společný výzkum ke vzájemnému prospěchu stran, zejména prostřednictvím příslušných regionálních a mezinárodních rámců. S odkazem na článek 43 a na závěry Světového summitu o udržitelném rozvoji, který se konal v Johannesburgu v roce 2002, berou smluvní strany na vědomí potřebu zabývat se souvislostmi mezi finančně dostupným přístupem k energetickým službám a udržitelným rozvojem. Tyto činnosti je možné podporovat ve spolupráci s Energetickou iniciativou Evropské unie zahájenou na Světovém summitu o udržitelném rozvoji.

3.   Obchod s jaderným materiálem se řídí ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. V případě potřeby upraví obchod s jaderným materiálem zvláštní dohoda, která bude uzavřena mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mongolskem.

Článek 45

Doprava

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat ve všech relevantních oblastech dopravní politiky za účelem zlepšení investičních příležitostí, pohybu zboží a osob, podpory bezpečnosti letecké dopravy, boje proti pirátství, ochrany životního prostředí a zvýšení účinnosti svých dopravních systémů.

2.   Cílem spolupráce mezi stranami v této oblasti je podpora:

a)	výměny informací o dopravní politice a postupech, zejména pokud jde o městskou dopravu, dopravu na venkově, leteckou dopravu, dopravní logistiku a propojení a interoperabilitu kombinovaných dopravních sítí, jakož i správu silnic, železnic a letišť;

b)	záležitostí týkajících se družicové navigace se zaměřením na otázky společného zájmu v oblasti regulace, průmyslu a rozvoje trhu. V této souvislosti bude věnována pozornost evropským globálním družicovým navigačním systémům EGNOS a Galileo;

c)

dialogu v oblasti leteckých dopravních služeb s cílem posoudit vývoj vztahů v oblastech, jako je bezpečnost letecké dopravy, zabezpečení, životní prostředí, řízení letového provozu, uplatňování soutěžního práva a hospodářské regulace v leteckém průmyslu s cílem podpořit sbližování právních předpisů a odstranění překážek pro podnikání. Projekty společného zájmu týkající se spolupráce v oblasti civilní letecké dopravy by měly být dále podporovány. Na tomto základě smluvní strany přezkoumají možný rozsah užší spolupráce v oblasti civilního letectví;

d)	snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy;

e)	uplatňování norem v oblasti ochrany, bezpečnosti a životního prostředí, především pokud jde o letectví, v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami;

f)	spolupráce na příslušných mezinárodních fórech, s cílem zajistit lepší vymahatelnost mezinárodních předpisů a provádět cíle stanovené v tomto článku.

Článek 46

Vzdělávání a kultura

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat spolupráci v oblasti vzdělávání a kultury, která bude náležitě respektovat jejich různorodost, s cílem zlepšovat vzájemné porozumění a znalosti o svých kulturách. Za tímto účelem budou smluvní strany podporovat činnosti svých kulturních institutů a občanské společnosti.

2.   Smluvní strany budou usilovat o přijetí příslušných opatření na podporu kulturních výměn a o provádění společných iniciativ v různých oblastech kultury, včetně spolupráce na zachování kulturního dědictví s ohledem na kulturní rozmanitost.

3.   Smluvní strany se dohodly na tom, že se budou radit a spolupracovat na příslušných mezinárodních fórech, jako je UNESCO, s cílem uskutečňovat společné cíle a podporovat kulturní rozmanitost, jakož i ochranu kulturního dědictví. Pokud jde o kulturní rozmanitost, smluvní strany se rovněž dohodly, že podpoří ratifikaci a provedení Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů přijaté dne 20. října 2005.

4.   Smluvní strany budou rovněž klást větší důraz na opatření zaměřená na vytváření kontaktů mezi svými odbornými agenturami a na podporu výměny informací, know-how, studentů, odborníků, mládeže a mladých pracovníků a technických zdrojů a na využívání možností nabízených v rámci programů Evropské unie v Asii v oblasti vzdělávání a kultury, jakož i zkušeností, kterých obě strany na tomto poli dosáhly. Obě strany se rovněž dohodly, že budou podporovat provádění příslušných programů v oblasti vysokoškolského vzdělávání, jako je program Erasmus Mundus, s cílem podpořit spolupráci a modernizaci v oblasti vysokoškolského vzdělávání a akademickou mobilitu.

Článek 47

Životní prostředí, změna klimatu a přírodní zdroje

1.   Smluvní strany souhlasí s tím, že je potřeba chránit a udržitelným způsobem spravovat přírodní zdroje a biologickou rozmanitost jako základ pro rozvoj stávajících a budoucích generací.

2.   Smluvní strany se dohodly, že předmětem spolupráce v této oblasti bude zachování a zlepšení životního prostředí s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje. Při všech činnostech vyvíjených smluvními stranami podle této dohody se přihlíží k závěrům Světového summitu o udržitelném rozvoji a k provádění příslušných mnohostranných dohod o životním prostředí.

3.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti změny klimatu, aby se přizpůsobily jejím negativním účinkům, aby snížily emise skleníkových plynů a směřovaly svá hospodářství k udržitelnému růstu s nízkými emisemi CO2. V této souvislosti smluvní strany posoudí možnosti využívání mechanismu trhu s uhlíkem.

4.   Smluvní strany se dohodly na spolupráci s cílem posílit vzájemnou účinnost obchodních a environmentálních politik a na začlenění environmentálních ohledů do všech oblastí spolupráce.

5.   Smluvní strany usilují o pokračování a posílení spolupráce v regionálních programech ochrany životního prostředí, zejména pokud jde o:

a)	podporu environmentálního uvědomění a posilování místní účasti, včetně účasti původních a místních společenství na ochraně životního prostředí a úsilí o udržitelný rozvoj;

b)	řešení otázky změny klimatu, zejména pokud jde o dopady na životní prostředí a přírodní zdroje;

c)	budování kapacit pro účast v mnohostranných dohodách o životním prostředí, včetně biologické rozmanitosti, biologické bezpečnosti a chemických rizik, a při jejich provádění;

d)	podporu a používání technologií, výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí, mimo jiné využíváním regulativních a ekologicky šetrných nástrojů;

e)	zlepšení správy lesů, včetně boje proti nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu, a podporu udržitelného hospodaření v lesích;

f)	zamezení nelegálního převozu pevných a nebezpečných odpadů a živých modifikovaných organismů přes hranice;

g)	zlepšení kvality vnějšího ovzduší, ekologické nakládání s odpady, udržitelné hospodaření s vodními zdroji a nakládání s chemickými látkami a podporu udržitelné spotřeby a výroby;

h)	ochrana a zachování půdního fondu a jeho udržitelná správa;

i)	účinnou správu národních parků a vymezení a ochranu oblastí s biologickou rozmanitostí a křehkými ekosystémy, s náležitým ohledem na místní a původní společenství žijící v těchto oblastech nebo v jejich blízkosti.

6.   Smluvní strany podporují vzájemný přístup ke svým programům v této oblasti v souladu se zvláštními podmínkami těchto programů:

a)	zřízení sítě pro monitorování zásob vody a její modernizace,

b)	zavedení technologií odsolování vody a jejího opětovného použití,

c)	rozvoj ekoturistiky.

Článek 48

Zemědělství, chov hospodářských zvířat, rybolov a rozvoj venkova

Smluvní strany se dohodly, že podpoří dialog v oblasti zemědělství, chovu hospodářských zvířat, rybolovu a rozvoje venkova. Smluvní strany si budou vyměňovat informace a rozvíjet vztahy v těchto oblastech:

a)	zemědělská politika a mezinárodní perspektivy pro oblast potravin a zemědělství obecně,

b)	možnosti pro usnadnění obchodu s rostlinami, zvířaty, hospodářskými zvířaty a živočišnými produkty za účelem dalšího rozvoje lehkého průmyslu na venkově;

c)	dobré životní podmínky zvířat;

d)	politika rozvoje venkova;

e)	sdílení zkušeností a sítí spolupráce mezi místními zástupci nebo hospodářskými subjekty, zejména v oblastech, jako je výzkum a převod technologií;

f)	politika zdraví a jakosti rostlin, zvířat a hospodářských zvířat, zejména chráněná zeměpisná označení;

g)	návrhy a iniciativy spolupráce předkládané mezinárodním zemědělským organizacím;

h)	rozvoj udržitelného zemědělství, které je ohleduplné k životnímu prostředí, včetně rostlinné výroby, biopaliv a přenosu biotechnologií;

i)	ochrana různorodosti rostlin, technologie setí, zemědělská biotechnologie;

j)	rozvoj databází a informačních sítí o zemědělství a chovu hospodářských zvířat;

k)	odborná příprava v oblasti zemědělství a ve veterinárním odvětví.

Článek 49

Zdraví

1.   Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti zdravotnictví, která zahrnuje reformu systému zdravotnictví, hlavní přenosné choroby a další zdravotní hrozby, nepřenosné choroby a mezinárodní dohody v oblasti zdraví s cílem zlepšit zdravotní podmínky a zvýšit úroveň veřejného zdraví.

2.   Spolupráce se uskuteční zejména prostřednictvím:

a)	komplexních programů zaměřených na systematickou reformu zdravotnictví, včetně zlepšování zdravotních systémů, zdravotních služeb, zdravotních podmínek a informací o zdravotním stavu;

b)	společných aktivit v oblasti epidemiologie, včetně spolupráce při včasné prevenci zdravotních hrozeb, jako je influenza ptáků a pandemická chřipka a jiné závažné přenosné choroby;

c)	prevence a kontroly nepřenosných chorob prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů, podporou zdravého stylu života, řešení hlavních zdravotních faktorů, jako je výživa, závislost na drogách, alkohol a tabák;

d)	podpory provádění mezinárodních dohod v oblasti zdraví, jako je Rámcová úmluva o kontrole tabáku a mezinárodní zdravotní řád.

Článek 50

Zaměstnanost a sociální věci

1.   Smluvní strany se dohodly na posílení spolupráce v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, včetně spolupráce na regionální a sociální soudržnosti, bezpečnosti a zdraví na pracovišti, rovnosti žen a mužů a důstojné práce, s cílem posílit sociální rozměr globalizace.

2.   Smluvní strany znovu potvrzují, že je nutné podpořit proces globalizace, který je prospěšný pro všechny, a prosazovat řádné a produktivní zaměstnání a důstojnou práci jako hlavní prvky udržitelného rozvoje a snižování chudoby, což potvrdila rezoluce Valného shromáždění OSN č. 60/1 ze dne 24. října 2005 (závěry Světového summitu) a prohlášení ministrů v sekci na vysoké úrovni Hospodářské a sociální rady OSN z července 2006 (Hospodářská a sociální rada OSN E/2006/L.8 ze dne 5. července 2006). Smluvní strany zohlední charakteristiky a rozdílné povahy svých hospodářských a sociálních podmínek.

3.   Smluvní strany znovu potvrzují svůj závazek plně dodržovat a účinně provádět mezinárodně uznávané základní pracovní a sociální normy, které jsou stanoveny zejména v deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních principech a právech v práci z roku 1998 a v deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008. Smluvní strany budou při podnikání veškerých kroků podle této dohody zohledňovat uplatňování příslušných mnohostranných sociálních a pracovních dohod. Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat a případně poskytovat technickou pomoc s cílem ratifikovat a účinně provádět všechny úmluvy MOP, na které se vztahuje deklarace MOP z roku 1998, a další relevantní úmluvy.

4.   Formy spolupráce mohou zahrnovat mimo jiné zvláštní vzájemně dohodnuté programy a projekty, jakož i dialog, spolupráci a iniciativy týkající se témat společného zájmu na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni, jako je MOP.

Článek 51

Statistika

1.   Smluvní strany souhlasí s tím, že budou podporovat slaďování statistických metod a postupů včetně shromažďování a šíření statistik, aby mohly vzájemně přijatelným způsobem využívat statistiky o obchodu se zbožím a službami a v obecnějším smyslu ve všech oblastech, které jsou zahrnuty do této dohody a které lze využít ke statistickému shromažďování, zpracování, analýze a šíření údajů.

2.   Smluvní strany se dohodly, že podpoří vznik přímého kontaktu mezi příslušnými orgány s cílem posílit přátelskou spolupráci v oblasti statistiky, posílit budování kapacit statistických úřadů modernizací a zvyšováním kvality statistického systému, posílit lidské zdroje, zajistit odbornou přípravu ve všech příslušných oblastech a podpořit vnitrostátní statistické systémy organizované v souladu s mezinárodně zavedenými postupy, včetně nezbytných infrastruktur.

3.   Spolupráce se týká oblastí společného zájmu se zvláštním důrazem na

I.

hospodářskou statistiku: a. národní účty b. statistika podnikání a registrace c. statistiky o zemědělství, živočišné výrobě, rozvoji venkova d. životní prostředí a zásoby nerostných surovin e. průmysl f. zahraniční obchod se zbožím a službami g. statistiky velkoobchodu a maloobchodu h. postup při revizích i. zajišťování potravin j. platební bilance

II.	sociální statistiku: a. genderová statistika b. Statistiky o migraci c. průzkum domácností

III.

informační technologie: a. výměna zkušeností s elektronickými technologiemi a metodami zajišťování bezpečnosti, ochrany, uchovávání a soukromí informací a využívání těchto zkušeností b. výměna zkušeností se zaváděním on-line databází pro spotřebitele založených na snadno použitelných internetových stránkách a odborném vzdělávání v této oblasti c. podpora odborníků na informační technologie z národního statistického úřadu Mongolska při zavádění informačních databází d. spolupráce za podpory uživatelů při jejich vzdělávání v oblasti informačních databází

Článek 52

Občanská společnost

1.   Smluvní strany uznávají úlohu a možný přínos organizované občanské společnosti, zejména akademických pracovníků, k dialogu a postupu spolupráce podle této dohody a souhlasí s tím, že budou podporovat účinný dialog s organizovanou občanskou společností a její účinné zapojení.

2.   V závislosti na právních nebo správních ustanoveních každé strany může organizovaná občanská společnost:

a)	podílet se na procesu tvorby politik na vnitrostátní úrovni při dodržování demokratických zásad;

b)	být informována o konzultacích o strategiích rozvoje a spolupráce a odvětvových politikách a účastnit se jich, zejména v oblastech, které se jí týkají, a to ve všech fázích procesu vypracovávání;

c)	získávat finanční prostředky v rozsahu, v jakém to umožňují vnitřní pravidla obou stran, jakož i podporu pro budování kapacit v kritických oblastech;

d)	účastnit se provádění programů spolupráce v oblastech, které se jí týkají.

Článek 53

Spolupráce při modernizaci státní a veřejné správy

Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat s cílem modernizovat veřejnou správu. Spolupráce v této oblasti se zaměří na:

a)	zvýšení účinnosti správních organizací;

b)	zvýšení účinnosti institucí při poskytování služeb;

c)	zajištění transparentní správy veřejných zdrojů a skládání účtů;

d)	zlepšení právního a institucionálního rámce;

e)	budování kapacit pro navrhování a provádění politik (poskytování veřejných služeb, sestavování a plnění rozpočtu, boj proti korupci);

f)	posílení soudních systémů a

g)	reformu bezpečnostního systému.

Článek 54

Spolupráce při řízení rizik v souvislosti s přírodními pohromami

1.   Smluvní strany se dohodly na prohloubení spolupráce ohledně řízení rizik v souvislosti s přírodními pohromami při soustavném rozvoji a provádění opatření na snížení rizik pro společenství a zvládání následků přírodních pohrom pro všechny vrstvy společnosti. Měl by být kladen důraz na preventivní činnosti a aktivní přístup při řešení nebezpečí a rizik zaměřené na snižování rizik a ohrožení přírodními katastrofami.

2.   Spolupráce v této oblasti se zaměří na tyto programové prvky:

a)	omezení rizika přírodních pohrom nebo prevenci a zmírnění následků;

b)	řízení znalostí, inovací, vývoje a vzdělávání k vybudování bezpečného a odolného prostředí na všech úrovních;

c)	připravenost na přírodní pohromy;

d)	politiku, institucionální kapacity a budování konsensu při zvládání přírodních pohrom;

e)	reakce na pohromy;

f)	hodnocení rizik v souvislosti s přírodními pohromami a monitorování.

HLAVA VII

PROSTŘEDKY SPOLUPRÁCE

Článek 55

Zdroje pro spolupráci a ochrana finančních zájmů

1.   Smluvní strany souhlasí s tím, že zpřístupní odpovídající zdroje, včetně finančních prostředků, v rozsahu, který jim jejich zdroje a předpisy umožní, za účelem plnění cílů v oblasti spolupráce stanovených v této dohodě.

2.   Smluvní strany se dohodly, že podpoří rozvoj a provádění vzájemné technické a správní pomoci zaměřené na účinnou ochranu svých finančních zájmů v oblasti rozvojové pomoci a dalších činností financovaných v rámci spolupráce. Smluvní strany urychleně reagují na žádosti o vzájemnou správní pomoc předložené soudními orgány a/nebo orgány pro vyšetřování druhé smluvní strany s cílem posílit boj proti podvodům a nesrovnalostem.

3.   Smluvní strany vyzvou Evropskou investiční banku, aby pokračovala ve svém působení v Mongolsku v souladu se svými postupy a kritérii pro financování.

4.   Smluvní strany provedou finanční pomoc v souladu se zásadami řádného finančního řízení a spolupracují při ochraně finančních zájmů Evropské unie a Mongolska. Smluvní strany podniknou účinná opatření k zabránění podvodům, korupci a všem dalším nezákonným činnostem a jejich potírání, mj. prostřednictvím vzájemné administrativní a právní pomoci v oblastech, na které se vztahuje tato dohoda. Každá další dohoda nebo finanční nástroj dohodnutý mezi smluvními stranami stanoví zvláštní ustanovení o finanční spolupráci zahrnující kontroly na místě, inspekce, kontroly a opatření proti podvodům, mimo jiné i ta, jež provádí Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

HLAVA VIII

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC

Článek 56

Smíšený výbor

1.   Smluvní strany se dohodly, že v rámci této dohody zřídí smíšený výbor složený ze zástupců obou stran na vhodné vysoké úrovni, jehož úkolem bude:

a)	zajistit řádné fungování a provádění této dohody;

b)	stanovovat priority ohledně cílů této dohody;

c)	vydávat doporučení pro prosazování cílů této dohody.

2.   Smíšený výbor a podvýbor zřízený podle článku 28 mají za účelem dosažení cílů této dohody pravomoc rozhodovat o otázkách, které jsou předmětem této dohody. Rozhodnutí se přijímají dohodou mezi stranami po splnění příslušných vnitřních postupů požadovaných oběma stranami k tomu, aby zaujaly v této věci postoj. Tato rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou opatření potřebná k jejich provádění.

3.   Smíšený výbor obvykle zasedá jednou ročně, střídavě v Ulánbátaru a Bruselu, v den stanovený vzájemnou dohodou. Dohodou mezi smluvními stranami je rovněž možné svolat mimořádná zasedání smíšeného výboru. Smíšenému výboru předsedají střídavě obě smluvní strany. Program jednání smíšeného výboru se stanoví společnou dohodou.

4.   Smíšený výbor může zřídit specializované pracovní skupiny, které mu pomáhají plnit jeho úkoly. Tyto pracovní skupiny vypracují pro smíšený výbor na každé jeho zasedání podrobné zprávy o své činnosti.

5.   Smluvní strany souhlasí s tím, že úkolem smíšeného výboru bude rovněž zajišťovat správné fungování případných odvětvových dohod nebo protokolů, které mezi nimi byly nebo budou uzavřeny.

6.   Společný výbor přijme svůj jednací řád.

HLAVA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57

Ustanovení o budoucím vývoji

1.   Smluvní strany mohou ve vzájemné shodě rozšířit tuto dohodu za účelem posílení spolupráce, a to i formou jejího doplnění dohodami nebo protokoly o konkrétních oblastech nebo činnostech.

2.   V rámci provádění této dohody může každá smluvní strana na základě zkušeností z jejího provádění podat návrhy na rozšíření oblasti spolupráce.

Článek 58

Ostatní dohody

Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, nejsou touto dohodou ani opatřeními přijatými v jejím rámci dotčeny pravomoci členských států provádět činnosti v oblasti dvoustranné spolupráce s Mongolskem nebo případně uzavírat nové dohody o partnerství a spolupráci s Mongolskem.

Touto dohodou není dotčeno uplatňování ani plnění závazků přijatých smluvními stranami ve vztahu ke třetím stranám.

Článek 59

Plnění povinností

1.   Smluvní strany mohou smíšenému výboru předložit jakékoli odchylky při uplatňování nebo výkladu této dohody.

2.   Pokud se kterákoli ze stran domnívá, že druhá strana neplní jakékoli závazky podle této dohody, může učinit vhodná opatření.

3.   Předtím, kromě obzvláště naléhavých případů, poskytne smíšenému výboru všechny důležité informace nezbytné pro důkladné posouzení situace za účelem nalezení řešení přijatelného pro obě strany.

4.   Při výběru opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody. Tato opatření se okamžitě oznámí druhé smluvní straně, a pokud to druhá smluvní strana požaduje, konzultují se v rámci smíšeného výboru.

5.   Smluvní strany se dohodly, že za účelem správného výkladu a praktického uplatňování této dohody se „obzvláště naléhavými případy“ v bodě 3 rozumí případy závažného porušení této dohody jednou ze smluvních stran. Závažným porušením dohody se rozumí:

i)	vypovězení této dohody, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo

ii)	porušení základních prvků dohody, zejména čl. 1 odst. 1 a článek 3 této dohody.

Článek 60

Vybavení

Pro usnadnění spolupráce v rámci této dohody souhlasí obě strany s tím, že poskytnou odborníkům a úředníkům podílejícím se na provádění spolupráce nezbytné vybavení pro plnění jejich úkolů, a to v souladu s vnitřními pravidly a předpisy obou stran.

Článek 61

Územní působnost

Tato dohoda platí na jedné straně na území, kde platí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, a to za podmínek stanovených uvedenými smlouvami, a na druhé straně na území Mongolska.

Článek 62

Definice smluvních stran

Pro účely této dohody se „smluvními stranami“ rozumí Unie nebo její členské státy případně Unie a její členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi na jedné straně a Mongolsko na straně druhé.

Článek 63

Vstup v platnost a doba trvání

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy poslední smluvní strana sdělí druhé smluvní straně dokončení právních postupů nezbytných pro tento účel.

2.   Tato dohoda je platná po dobu pěti let. Automaticky se prodlužuje o další následná období jednoho roku, pokud některá smluvní strana šest měsíců před skončením kteréhokoliv následného jednoletého období neoznámí písemně druhé smluvní straně svůj záměru tuto dohodu neprodloužit.

3.   Veškeré změny této dohody se provádějí dohodou mezi stranami. Veškeré změny vstupují v platnost teprve poté, co poslední smluvní strana oznámí druhé smluvní straně, že došlo ke splnění všech nutných formálních požadavků.

4.   Pokud smluvní strana zavede přísnější obchodní režim ohledně vývozu surovin, např. zavede-li nové zákazy, omezení, cla nebo poplatky jakéhokoli druhu, které neodpovídají požadavkům stanoveným v příslušných ustanoveních článků VIII, XI, XX nebo XXI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 nebo které nejsou povoleny na základě výjimky WTO nebo smíšeným výborem či podvýborem pro obchod a investice podle článku 56, než který platí ke dni parafování dohody, může druhá smluvní strana přijmout vhodná opatření podle čl. 59 odst. 3 a 4.

5.   Tuto dohodu může jedna strana vypovědět písemným oznámením výpovědi druhé straně. Výpověď nabývá účinku šest měsíců po obdržení oznámení druhou smluvní stranou.

Článek 64

Oznámení

Oznámení učiněná v souladu s článkem 63 se podávají generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie a ministerstvu zahraničních věcí Mongolska.

Článek 65

Platné znění

Tato dohoda je sepsána v v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a mongolském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/36

---

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/2271

ze dne 30. listopadu 2017

o uzavření, jménem Unie a jejích členských států, Protokolu k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 207 a 209 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Chorvatské republiky, a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto aktu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2016/949 (2) byl Protokol k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (dále jen „protokol“) podepsán dne 31. října 2016 s výhradou pozdějšího uzavření.

(2)	Protokol by měl být schválen,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ

Článek 1

Protokol k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii se schvaluje jménem Unie a jejích členských států.

Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie a jejích členských států oznámení stanovené v čl. 4 odst. 1 protokolu (3).

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

---

(1)  Souhlas ze dne 16. května 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/949 ze dne 6. června 2016 o podpisu, jménem Unie a jejích členských států, Protokolu k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (Úř. věst. L 159, 16.6.2016, s. 1).

(3)  Den vstupu protokolu v platnost zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie generální sekretariát Rady.

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/37

---

PROTOKOL

k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“, a

EVROPSKÁ UNIE

na jedné straně a

VLÁDA MONGOLSKA, dále jen „Mongolsko“,

na straně druhé

pro účely tohoto protokolu dále jen „strany“,

S OHLEDEM NA přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii dne 1. července 2013,

VZHLEDEM K TOMU, že Rámcová dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé, dále jen „dohoda“, byla podepsána v Ulánbátaru dne 30. dubna 2013,

VZHLEDEM K TOMU, že Smlouva o přistoupení Chorvatska k Evropské unii, dále jen „smlouva o přistoupení“, byla podepsána v Bruselu dne 9. prosince 2011,

VZHLEDEM K TOMU, že podle čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení Chorvatské republiky má být její přistoupení k dohodě schváleno uzavřením protokolu k dohodě,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Chorvatská republika přistupuje k Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Mongolskem na straně druhé, podepsané v Ulánbátaru dne 30. dubna 2013, a přijímá a bere na vědomí, stejně jako ostatní členské státy Evropské unie, znění dohody.

Článek 2

V přiměřené lhůtě po parafování tohoto protokolu sdělí Evropská unie svým členským státům a Mongolsku znění dohody v chorvatském jazyce. S výhradou vstupu tohoto protokolu v platnost se znění dohody v chorvatském jazyce stává platným za stejných podmínek jako znění dohody v jazycích anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském.

Článek 3

Tento protokol tvoří nedílnou součást dohody.

Článek 4

1.   Tento protokol schválí Evropská unie, Rada Evropské unie jménem členských států a Mongolsko v souladu se svými postupy. Strany si vzájemně oznámí dokončení postupů potřebných k tomuto účelu. Listiny o schválení budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni uložení poslední listiny o schválení, nejdříve však ke dni vstupu dohody v platnost.

Článek 5

Tento protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a mongolském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní a řádně zmocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/40

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2272

ze dne 8. prosince 2017

o zápisu názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit („Kabanosy staropolskie“ (ZTS))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na článek 26 a čl. 52 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 1151/2012 předložilo Polsko název „Kabanosy staropolskie“, aby mohl být zapsán do rejstříku zaručených tradičních specialit podle článku 22 nařízení (EU) č. 1151/2012. „Kabanosy staropolskie“ jsou dlouhé tenké, suché klobásky.

(2)	Do rejstříku zaručených tradičních specialit byl dříve zapsán (2) název „Kabanosy“ bez výhrady názvu v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 509/2006 (3).

(3)	Po vnitrostátním námitkovém řízení podle čl. 26 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 byl název „Kabanosy“ doplněn výrazem „staropolskie“. Doplňující výraz označuje tradiční povahu produktu v souladu s čl. 26 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012.

(4)	Předložení názvu „Kabanosy staropolskie“ bylo obdrženo Komisí a následně zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(5)	Dne 26. srpna 2016 obdržela Komise odůvodněné prohlášení o námitce. Dne 9. září 2016 Komise odůvodněné prohlášení o námitce přeposlala.

(6)

Rumunsko namítalo, že zapsáním „Kabanosy staropolskie“ by se ohrozila existence názvu „Cabanos“, který je z části homonymní a označuje rumunskou obdobu produktu „Kabanosy“. Názvem „Cabanos“ se skutečně označuje rumunský masný polotovar s velmi podobnými surovinami a s podobnou technologií výroby jako „Kabanosy staropolskie“, jež Polsko navrhuje zapsat jako zaručenou tradiční specialitu (ZTS).

(7)	Komise shledala námitku přípustnou a dopisem ze dne 7. listopadu 2016 vyzvala Polsko a Rumunsko, aby zahájily náležité konzultace a do tří měsíců se pokusily dosáhnout vzájemné dohody v souladu s jejich vnitřními postupy.

(8)	Strany dospěly k dohodě. Polsko sdělilo výsledky dohody Komisi dopisem ze dne 2. února 2017.

(9)	Polsko a Rumunsko souhlasily, že ochrana se bude týkat pouze názvu „Kabanosy staropolskie“ jako celku. Ochrana takového názvu tak nebude bránit užívání výrazu „Kabanosy“ jako takového, ani variantám tohoto výrazu typu „Cabanos“.

(10)	Komise bere na vědomí, že obě země v dohodě uznaly, že název „Kabanosy staropolskie“ by měl být zapsán jako ZTS, a že v ní vyjádřily snahu správně využívat práva spojená s tímto zápisem.

(11)	Název „Kabanosy staropolskie“ proto musí být zapsán do rejstříku zaručených tradičních specialit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Kabanosy staropolskie“ (ZTS) se zapisuje do rejstříku.

Specifikace produktu zaručené tradiční speciality „Kabanosy“ se považuje za specifikaci zaručené tradiční speciality „Kabanosy staropolskie“ podle článku 19 nařízení (EU) č. 1151/2012 s výhradou názvu.

„Kabanosy staropolskie“ (ZTS) označuje produkt třídy 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.) uvedené v příloze XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (5).

Článek 2

Název „Kabanosy staropolskie“ (ZTS) je chráněn jako celek. Pokud jsou dodrženy zásady a pravidla platné v právním řádu Evropské unie, smí se výraz „Kabanosy“ nadále užívat i v jazykových variantách a v jejich překladech v celé Evropské unii.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1044/2011 ze dne 19. října 2011 o zapsání názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit (Kabanosy (ZTS)) (Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 16).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1). Nařízení zrušené a nahrazené nařízením (EU) č. 1151/2012.

(4)  Úř. věst. C 188, 27.5.2016, s. 6.

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/42

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2273

ze dne 8. prosince 2017,

kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (1), a zejména na čl. 22 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 42 nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (2) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 836/2014 (3) umožňuje výjimečně za určitých podmínek, a pokud není dostatek ekologicky chovaných kuřic, do 31. prosince 2017 přivést do jednotky živočišné ekologické produkce kuřice určené k produkci vajec mimo ekologický chov, které jsou mladší 18 týdnů.

(2)

Produkce ekologicky chovaných kuřic určených k produkci vajec není na trhu Unie z kvalitativního ani kvantitativního hlediska dostatečná, aby byly splněny potřeby zemědělců chovajících nosnice. Aby bylo více času pro rozvinutí produkce kuřic z ekologických chovů určených k produkci vajec, období platnosti výjimečných pravidel produkce týkajících se využívání kuřic určených k produkci vajec mimo ekologický chov, které jsou mladší 18 týdnů, by mělo být prodlouženo do 31. prosince 2018.

(3)	Článek 43 nařízení (ES) č. 889/2008 ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 836/2014 umožňuje výjimečně v kalendářních letech 2015, 2016 a 2017 u prasat a drůbeže používat maximálně 5 % jiných než ekologických proteinových krmiv.

(4)

Zásobování proteiny z ekologického zemědělství není na trhu Unie z kvalitativního ani kvantitativního hlediska dostatečné, aby byly splněny požadavky na výživu prasat a drůbeže chovaných v ekologických hospodářstvích. Produkce ekologických proteinových plodin stále zaostává za poptávkou. Je proto vhodné prodloužit období, kdy lze využít výjimečné možnosti používat omezený podíl jiných než ekologických proteinových krmiv, do 31. prosince 2018.

(5)	Nařízení (ES) č. 889/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro ekologické zemědělství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 889/2008 se mění takto:

1)	V čl. 42 písm. b) se datum „31. prosince 2017“ nahrazuje datem „31. prosince 2018“.

2)	V článku 43 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Nejvyšší procentní podíl jiných než ekologických proteinových krmiv povolených na období 12 měsíců pro uvedené druhy v kalendářním roce 2018 činí 5 %.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

---

(1)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 836/2014 ze dne 31. července 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. L 230, 1.8.2014, s. 10).

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/44

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2274

ze dne 8. prosince 2017

o povolení nového užití přípravku 6-fytázy (EC 3.1.3.26) z Komagataella pastoris (DSM 23036) jako doplňkové látky pro ryby (držitel povolení Huvepharma EOOD)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)	V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku 6-fytázy (EC 3.1.3.26) z Komagataella pastoris (DSM 23036) jako doplňkové látky pro ryby. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)	Žádost se týká povolení přípravku 6-fytázy (EC 3.1.3.26) z Komagataella pastoris (DSM 23036) jako doplňkové látky pro ryby se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)	Užití tohoto přípravku bylo povoleno na dobu deseti let prováděcím nařízením Komise (EU) č. 98/2012 (2) pro výkrm kuřat a krůt, odchov kuřat a kuřice, odchov krůt, nosnice, výkrm a snášku ostatních druhů ptáků, selata po odstavu, výkrm prasat a prasnice.

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 21. března 2017 (3) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá přípravek 6-fytázy (EC 3.1.3.26) z Komagataella pastoris (DSM 23036) nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Rovněž dospěl k závěru, že používání této doplňkové látky může být účinné u pstruha duhového a lososa a tento závěr lze extrapolovat na všechny ryby. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)	Posouzení přípravku 6-fytázy (EC 3.1.3.26) z Komagataella pastoris (DSM 23036) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 98/2012 ze dne 7. února 2012 o povolení 6-fytázy (EC 3.1.3.26) z Pichia pastoris (DSM 23036) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat a krůt, odchov kuřat a kuřice, odchov krůt, nosnice, výkrm a snášku ostatních druhů ptáků, selata po odstavu, výkrm prasat a prasnice (držitel povolení Huvepharma AD) (Úř. věst. L 35, 8.2.2012, s. 6).

(3)  The EFSA Journal (2017); 15(4):4763.

---

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/47

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENI KOMISE (EU) 2017/2275

ze dne 8. prosince 2017

o povolení nového užití přípravku Lactobacillus acidophilus (CECT 4529) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat (držitel povolení Centro Sperimentale del Latte)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)	V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o nové užití přípravku Lactobacillus acidophilus (CECT 4529). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)	Žádost se týká povolení nového užití přípravku Lactobacillus acidophilus (CECT 4529) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)	Přípravek Lactobacillus acidophilus (CECT 4529), náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“, byl povolen na deset let jako doplňková látka k použití pro nosnice prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/38 (2).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 21. března 2017 (3) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá přípravek Lactobacillus acidophilus (CECT 4529) nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Dále pouze ve dvou ze tří hodnocených studií dospěl k závěru, že tato doplňková látka může zlepšovat přírůstek hmotnosti/konečnou hmotnost. Další dvě studie byly vyloučeny z důvodu neobvykle vysoké úmrtnosti a nízké růstové rychlosti ptáků. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)	Přesto byly tyto důkazy považovány za dostatečnou indikaci zlepšení zootechnických parametrů přírůstku hmotnosti. Dospělo se tudíž k závěru, že poskytnuté údaje splňují podmínky prokázání účinnosti dané doplňkové látky pro výkrm kuřat.

(7)	Posouzení přípravku Lactobacillus acidophilus (CECT 4529) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „stabilizátory střevní flóry“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/38 ze dne 13. ledna 2015 o povolení přípravku Lactobacillus acidophilus CECT 4529 jako doplňkové látky pro nosnice a o změně nařízení (ES) č. 1520/2007 (držitel povolení Centro Sperimentale del Latte) (Úř. věst. L 8, 14.1.2015, s. 4).

(3)  EFSA Journal 2017; 15(4):4762.

---

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/50

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2276

ze dne 8. prosince 2017

o povolení nového užití přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro prasnice (držitel povolení Kemin Europa N.V.)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)	V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o nové užití přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)	Žádost se týká povolení nového užití přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro prasnice určené k produkci selat se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Přípravek Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737), náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“, byl povolen na deset let jako doplňková látka pro výkrm kuřat nařízením Komise (EU) č. 107/2010 (2), pro kuřice, pro výkrm kachen, pro křepelky, bažanty, koroptve, perličky, holuby a výkrm hus a pro pštrosy prováděcím nařízením Komise (EU) č. 885/2011 (3), pro odstavená selata a odstavené prasatovité (Suidae) jiné než prase domácí (Sus scrofa domesticus) prováděcím nařízením Komise (EU) č. 306/2013 (4), pro výkrm krůt a odchov krůt prováděcím nařízením Komise (EU) č. 787/2013 (5) a pro nosnice a nosnice menšinových druhů drůbeže prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1020 (6).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 16. května 2017 (7) dospěl k závěru, že za navržených podmínek použití nemá přípravek Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Rovněž dospěl k závěru, že doplňková látka může zlepšit růst selat od narození do doby odstavu, přidává-li se do krmiva prasnic v rozmezí od 3 týdnů před porodem do doby odstavu selat. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)	Posouzení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „stabilizátory střevní flóry“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 107/2010 ze dne 8. února 2010 o povolení látky Bacillus subtilis ATCC PTA-6737 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat (držitel povolení Kemin Europa N.V.) (Úř. věst. L 36, 9.2.2010, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 885/2011 ze dne 5. září 2011 o povolení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro kuřice, pro výkrm kachen, pro křepelky, bažanty, koroptve, perličky, holuby a výkrm hus a pro pštrosy (držitel povolení Kemin Europa N.V.) (Úř. věst. L 229, 6.9.2011, s. 3).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 306/2013 ze dne 2. dubna 2013 o povolení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) pro odstavená selata a odstavené prasatovité (Suidae) jiné než prase domácí (Sus scrofa domesticus) (držitel povolení Kemin Europa N.V.) (Úř. věst. L 91, 3.4.2013, s. 5).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 787/2013 ze dne 16. srpna 2013 o povolení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro výkrm krůt a odchov krůt (držitel povolení Kemin Europa N.V.) (Úř. věst. L 220, 17.8.2013, s. 15).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1020 ze dne 29. června 2015 o povolení přípravku Bacillus subtilis (ATCC PTA-6737) jako doplňkové látky pro nosnice a nosnice menšinových druhů drůbeže (držitel povolení Kemin Europa N.V.) (Úř. věst. L 163, 30.6.2015, s. 22).

(7)  EFSA Journal 2017; 17(5):4855.

---

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/53

---

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/2277

ze dne 8. prosince 2017,

kterým se stanoví, že dočasné pozastavení preferenční celní sazby podle článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 19/2013 není vhodné pro dovoz banánů pocházejících z Peru

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 19/2013 ze dne 15. ledna 2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Peru a Ekvádorem na straně druhé (1), a zejména na čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Mechanismus stabilizace pro banány byl zaveden Obchodní dohodou mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Peru a Ekvádorem na straně druhé, která se, pokud jde o Peru, prozatímně používá ode dne 1. března 2013.

(2)

Podle tohoto mechanismu stabilizace prováděného nařízením (EU) č. 19/2013, jakmile je překročen určitý spouštěcí objem dovozu čerstvých banánů (podpoložka 0803 00 19 kombinované nomenklatury Evropské unie ze dne 1. ledna 2012) z jedné z dotčených zemí, může Komise prováděcím aktem, který se přijme v souladu s postupem pro naléhavé případy stanoveným v čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) č. 19/2013, buď dočasně pozastavit preferenční celní sazby používané na dovoz čerstvých banánů pro danou zemi, nebo stanovit, že toto pozastavení není vhodné.

(3)	Dne 16. října 2017 překročil dovoz čerstvých banánů pocházejících z Peru do Unie prahovou hodnotu 93 750 tun stanovenou uvedenou dohodou.

(4)

V této souvislosti Komise podle čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) č. 19/2013 zvážila dopad daného dovozu na situaci na trhu s banány v Unii, aby rozhodla, zda má být preferenční celní sazba pozastavena. Komise posoudila vliv dotčeného dovozu na úroveň cen v Unii, vývoj dovozu z jiných zdrojů a celkovou stabilitu trhu s čerstvými banány v Unii.

(5)	Při překročení prahové hodnoty pro rok 2017 představoval dovoz čerstvých banánů z Peru pouze 2,7 % dovozu čerstvých banánů do Unie v rámci mechanismu stabilizace pro banány. Kromě toho dovoz z Peru představuje pouze 2,25 % celkového dovozu čerstvých banánů do Unie.

(6)

Dovoz ze zemí, které jsou velkými vývozci a se kterými má Unie rovněž uzavřenu dohodu o volném obchodu, zejména z Kolumbie, Ekvádoru a Kostariky, činil 58,7 % prahové hodnoty v případě Kolumbie, 61,4 % v případě Ekvádoru a 60,4 % v případě Kostariky. „Nevyužitá“ množství v rámci mechanismu stabilizace (přibližně 2,3 milionu tun) jsou podstatně vyšší než dosavadní celkový dovoz z Peru (93 800 tun).

(7)

Pokud jde o ceny, dovoz banánů z Peru neměl vliv na pokles dovozních cen banánů jakéhokoli původu. Dovozní cena banánů z Peru činila v prvních osmi měsících roku 2017 průměrně 732 EUR za tunu, což je více než (vážená) průměrná dovozní cena banánů jakéhokoli původu (přibližne 720 EUR za tunu). Posledně uvedená cena navíc sleduje roční trend a je poměrně stabilní.

(8)

Z následného posouzení účinku tohoto dovozu na velkoobchodní ceny v době, kdy Peru překročilo prahovou hodnotu, je zřejmé, že i když vážená průměrná velkoobchodní cena banánů (jakéhokoli původu) v září 2017 (861 EUR za tunu) byla o 9,5 % nižší než v září 2016 (952 EUR za tunu), velkoobchodní cena banánů produkovaných v EU byla poměrně stabilní, a sice na úrovni 910 EUR za tunu v září 2017 ve srovnání s 915 EUR za tunu v září 2016.

(9)	V této fázi tedy nic nenaznačuje, že by dovozem čerstvých banánů z Peru přesahujícím stanovený roční spouštěcí objem dovozu byla narušena stabilita trhu Unie ani že by to mělo významný dopad na situaci producentů z Unie.

(10)	V říjnu 2017 neexistoval žádný náznak hrozby závažného zhoršení nebo náznak závažného zhoršení hospodářské situace v nejvzdálenějších regionech Unie.

(11)	Pozastavení preferenční celní sazby na dovoz banánů pocházejících z Peru se tudíž v této fázi nezdá být vhodné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dočasné pozastavení preferenční celní sazby na dovoz čerstvých banánů pocházejících z Peru zařazených pod podpoložkou 0803 00 19 kombinované nomenklatury Evropské unie není vhodné.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 17, 19.1.2013, s. 1.

---

9.12.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 326/55

---

Oprava nařízení Komise (EU) 2017/2228 ze dne 4. prosince 2017, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích

( Úřední věstník Evropské unie L 319 ze dne 5. prosince 2017 )

Strana 4, tabulka v příloze, sloupec „a Referenční číslo“:

místo:

má být:

Strana 5, tabulka v příloze, sloupec „a Referenční číslo“:

místo:

má být:

---