ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 87 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 64 |
Obsah |
|
I Legislativní akty |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Legislativní akty
NAŘÍZENÍ
15.3.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 87/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/444
ze dne 11. března 2021,
kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Program Clo 2020, který byl zaveden nařízením (EU) č. 1294/2013 (3), a programy jemu předcházející významně přispěly k usnadnění a posílení celní spolupráce mezi celními orgány, jakož i k budování jejich správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií. Jelikož řada činností celních orgánů má přeshraniční povahu, účinnější a efektivnější cestou rozvoje této spolupráce je poskytnout členským státům rámec, ve kterém může být navázána, zavedením celního programu na úrovni Unie, který provádí Komise. Program Clo 2020 prokázal, že je nákladově efektivní a skutečně přidává hodnotu pro další rámce pro celní spolupráci zavedené na dvoustranném nebo mnohostranném základě. Program Clo 2020 kromě toho přispěl k ochraně finančních zájmů Unie a členských států tím, že podpořil účinný výběr cel. Harmonizované celní režimy jsou navíc důležité pro dosažení rovnocenných výsledků při předcházení podvodům a nezákonným přeshraničním tokům zboží. Je tudíž vhodné, efektivní a v zájmu Unie pokračovat ve financování činností v oblasti celní spolupráce zavedením nového programu, totiž programu Clo (dále jen „program“). |
(2) |
Celní unie je již 50 let jedním ze základních kamenů Unie, která náleží k největším obchodním blokům na světě. Celní unie je významným příkladem úspěšné integrace Unie a má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu ku prospěchu podniků i občanů. Celní unie se v uvedeném období značně rozvinula a celní orgány úspěšně plní celou řadu úkolů na hranicích. Společně pracují na usnadnění zákonného a spravedlivého obchodu a snižování byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet Unie a pomáhají chránit občany před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce pro řízení rizik na úrovni Unie a kontrolám peněžních toků za účelem potírání praní peněz a financování terorismu zaujímají celní orgány důležitou úlohu v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a nekalé soutěži. Na základě svého širokého mandátu jsou celní orgány v zásadě hlavními orgány příslušnými pro kontrolu zboží na vnějších hranicích Unie. Silnější a ambicióznější Unie lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li k dispozici nezbytné zdroje. V této souvislosti by se program neměl vztahovat pouze na celní spolupráci, ale měl by podporovat rovněž obecnější úlohu celních orgánů, jak je stanoveno v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (4), tj. dohled nad mezinárodním obchodem Unie, a tím přispívat k provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i k celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce. Právní základ tohoto nařízení by se proto měl vztahovat na celní spolupráci stanovenou v článku 33 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), vnitřní trh stanovený v článku 114 Smlouvy o fungování EU a obchodní politiku stanovenou v článku 207 Smlouvy o fungování EU. |
(3) |
Program by měl napomáhat členským státům a Komisi tím, že poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podporovat celní unii a celní orgány, které spolupracují a konají jednotně, přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajišťovat bezpečnost a ochranu Unie a jejích obyvatel, a tím přispívat k ochraně spotřebitele, chránit Unii před nekalými a nedovolenými obchodními praktikami a současně usnadňovat zákonnou obchodní činnost, jakož i usnadňovat zákonný obchod, aby podniky a občané mohli v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu. |
(4) |
Oblast cel je dynamická oblast politiky, která čelí novým výzvám, jako jsou globalizace, nové formy podvodů a pašování a digitalizace. Tyto výzvy zvyšují poptávku po podpoře celních orgánů a vyžadují inovativní řešení. Vyplývá z nich ještě větší potřeba posílit spolupráci mezi celními orgány. |
(5) |
Za účelem zajištění efektivnosti nákladů by měl program využívat možné synergie s dalšími opatřeními Unie v souvisejících oblastech, jako jsou program Fiscalis, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Fiscalis pro spolupráci v oblasti daní, Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (nařízení o Nástroji pro vybavení pro celní kontroly), Program Unie pro boj proti podvodům, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům, Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz, Fond pro vnitřní bezpečnost, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost, Program pro jednotný trh, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh), Nástroj pro oživení a odolnost, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (5), a Nástroj pro technickou podporu, zřízeným nařízením (EU) 2021/240 (6). |
(6) |
S ohledem na význam boje proti změně klimatu a v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu (7) a dosáhnout cílů Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté 25. září 2015, by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení cíle Unie, kterým je vynakládat alespoň 30 % celkového objemu výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a ambice Unie vynaložit 7,5 % ročního rozpočtu Unie v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027 na biologickou rozmanitost, přičemž se zohlední, v jakých aspektech se klimatické cíle a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. |
(7) |
Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (8). Aby mohly být jakékoli nepředvídané výdaje považovány za způsobilé pro financování, měly by přímo souviset s cíli tohoto programu. Finanční krytí programu by se mělo vztahovat na nezbytné a řádně odůvodněné výdaje na činnosti spojené s řízením programu a hodnocením jeho výkonnosti, pokud se tyto činnosti týkají obecných a specifických cílů programu. |
(8) |
S cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by měl být program otevřen účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí, potenciálních kandidátů a zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Mohl by být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie. |
(9) |
Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům. |
(10) |
Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. |
(11) |
Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020, se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Za účelem zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by měl program také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel. Opatření financovaná z tohoto programu by měla být ukončena nebo upravena tak, aby byla účinnější nebo relevantnější, pokud se v jakémkoli okamžiku ukáží jako nedostatečná. |
(12) |
Brzy bude přijato nařízení o Nástroji pro vybavení pro celní kontroly. Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést všechna tato v rámci jednoho právního aktu, totiž tohoto nařízení, jež obsahuje jediný soubor pravidel. Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly by měl proto podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení pro celní kontroly, zatímco program by měl podporovat všechna ostatní související opatření, například opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo tam, kde je to vhodné, školení týkající se zakoupeného vybavení. |
(13) |
Výměna celních a jiných souvisejících informací má klíčový význam pro řádné fungování celnictví a přesahuje rámec výměny informací uvnitř celní unie. Unie by mohla mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů tak, aby je mohly využít třetí země, které se programu neúčastní, a mezinárodní organizace. Odpovídající přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů, je-li takovým zájmem náležitě odůvodněno, by proto mělo být způsobilé pro financování v rámci programu. |
(14) |
Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i orgánů státní správy třetích zemí, jež se programu neúčastní, jakož i akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti. Výběr externích odborníků do odborných skupin by se měl zakládat na rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádí horizontální pravidla pro ustavování a činnost odborných skupin Komise. Externí odborníky, kteří se v rámci programu účastní za svou osobu ad hoc akcí, jako jsou jednorázová zasedání a konference, by měla vybírat Komise, mimo jiné z řad odborníků navržených zúčastněnými zeměmi. Je třeba zajistit, aby všichni externí odborníci, kteří jsou jmenováni za svou osobu a povinni jednat nezávisle a ve veřejném zájmu, byli nestranní, aby nehrozil žádný střet zájmů s jejich profesními povinnostmi. Informace o výběru všech externích odborníků a jejich účasti by měly být veřejně dostupné. Při výběru externích odborníků by měl být zohledněn cíl zajistit vyvážené zastoupení zúčastněných stran a zásada genderové rovnosti. |
(15) |
V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“, by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud navrhovaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, za podmínky, že to nepovede ke dvojímu financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány. |
(16) |
Očekává se, že největší část rozpočtu v rámci programu bude použita na opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií. Z nich by měla být dána největší přednost opatřením souvisejícím s elektronickými systémy, které jsou nezbytné pro provádění celní unie a pro celní orgány plnění jejich úkolů. V tomto nařízení by měly být vymezeny společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Společné složky a vnitrostátní složky lze vzájemně kombinovat. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. |
(17) |
Toto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem ke střednědobé až dlouhodobé povaze sledovaných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod z ročních na víceleté pracovní programy sníží administrativní zátěž pro Komisi i členské státy. Víceleté pracovní programy by měly trvat nejvýše tři roky. |
(18) |
Opatření prováděná v rámci tohoto programu by měla zohledňovat zjištění a doporučení Evropského účetního dvora v oblasti cel, zejména zvláštní zprávu č. 19/2017 ze dne 5. prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a zvláštní zprávu č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 nazvanou „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“. |
(19) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10). |
(20) |
Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních (11) předpisů by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro srovnatelné a úplné hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi. Průběžné hodnocení a závěrečné hodnocení, které by měly být uskutečněny nejpozději čtyři roky po zahájení a ukončení provádění programu, by měly přispět k účinnému rozhodovacímu procesu v souvislosti se spoluprací v oblasti cel v rámci příštího víceletého finančního rámce. Je proto mimořádně důležité, aby průběžné i závěrečné hodnocení obsahovaly uspokojivé a dostatečné informace a aby tato hodnocení byla předložena včas. Vedle průběžného a závěrečného hodnocení programu by v rámci systému vykazování výkonnosti měly být vydávány také výroční zprávy o pokroku monitorující provádění programu. Tyto zprávy by měly obsahovat shrnutí získaných poznatků a případně i překážek a nedostatků, které byly zjištěny v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci programu v daném roce. Tyto výroční zprávy o pokroku by měly být sděleny Evropskému parlamentu a Radě. |
(21) |
S cílem přiměřeně reagovat na změny priorit politiky by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu a o doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(22) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13), (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) a (EU) 2017/1939 (15) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (16). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. |
(23) |
Třetí země se mohou programu účastnit na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. |
(24) |
Způsobilé náklady by měly být určovány v závislosti na povaze způsobilých opatření a zahrnovat mimo jiné náklady na cestu a pobyt osob účastnících se zasedání a podobných akcí nebo náklady spojené s organizací akcí. Financování v rámci tohoto programu by se mělo řídit zásadami uvedenými ve finančním nařízení, jako jsou rovné zacházení, proporcionalita a transparentnost, a mělo by zajistit optimální využití finančních zdrojů při plnění jeho cílů. |
(25) |
Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V souvislosti s druhy financování a způsoby provádění by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. |
(26) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení programu Unie pro spolupráci v celní oblasti, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
(27) |
S cílem zajistit nepřetržité poskytování podpory v relevantních oblastech politiky a umožnití začít provádění již od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021. |
(28) |
Toto nařízení nahrazuje nařízení (EU) č. 1294/2013, které by proto mělo být zrušeno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel (dále jen „program“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Doba trvání programu se sladí s dobou trvání víceletého finančního rámce.
Tímto nařízením se stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„celními orgány“ celní orgány vymezené v čl. 5 bodě 1 nařízení (EU) č. 952/2013; |
2) |
„evropskými elektronickými systémy“ elektronické systémy nezbytné pro celní unii a pro plnění úkolů celních orgánů, zejména elektronické systémy uvedené v čl. 16 odst. 1 a článcích 278 a 280 nařízení (EU) č. 952/2013, v článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 (17) a v jiných ustanoveních práva Unie upravujících elektronické systémy pro celní účely, včetně mezinárodních dohod, jako je Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR) (18); |
3) |
„společnou složkou“ složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace určila jako společnou; |
4) |
„vnitrostátní složkou“ složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který ji vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření; |
5) |
„třetí zemí“ země, která není členským státem Unie. |
Článek 3
Cíle programu
1. Obecným cílem programu je podporovat celní unii a celní orgány, které spolupracují a konají jednotně, při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajišťování bezpečnosti a ochrany v Unii a ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti.
2. Specifickými cíli programu je podpořit:
a) |
přípravu a jednotné provádění celních předpisů a politiky; |
b) |
celní spolupráci; |
c) |
budování správních kapacit a kapacit v oblasti informačních technologií, včetně odborné způsobilosti a odborné přípravy, jakož i vývoje a provozu evropských elektronických systémů; |
d) |
inovace v oblasti celní politiky. |
Článek 4
Rozpočet
1. Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 950 000 000 EUR v běžných cenách.
2. Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Rovněž může pokrývat výdaje spojené se studiem, schůzkami odborníků a informačními a komunikačními akcemi souvisejí s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a na jinou technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.
Článek 5
Účast třetích zemí na programu
Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:
a) |
přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
b) |
zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi; |
c) |
dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:
|
Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. c) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků Unie
1. Program se provádí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením.
2. Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek a úhrady výdajů za cestu a pobyt vzniklých externím odborníkům.
KAPITOLA II
ZPŮSOBILOST
Článek 7
Způsobilá opatření
1. Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů stanovených v článku 3.
2. Pro financování v rámci programu jsou způsobilá opatření doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů stanovených v nařízení o Nástroji pro vybavení pro celní kontroly.
3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 zahrnují:
a) |
zasedání a podobné akce ad hoc; |
b) |
strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů, například společný vývoj informačních technologií skupinou členských států; |
c) |
opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů; |
d) |
opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a jiných kapacit, včetně odborné přípravy a výměny osvědčených postupů; |
e) |
podpůrná a jiná opatření včetně:
|
Demonstrativní seznam možných forem opatření podle prvního pododstavce písm. a), b) a d) je obsažen v příloze I.
4. Opatření sestávající spočívající ve vývoji, zavádění, údržbě a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem umožnění spolupráce s třetími zeměmi, které se programu neúčastní, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud na nich má Unie zájem. Komise zavede nezbytná správní ujednání, jež mohou stanovit požadavek, aby dotčené třetí strany na tato opatření přispěly.
5. Pokud se opatření zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 3 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.
Článek 8
Externí odborníci
1. Pokud je to přínosné pro realizaci některého opatření určeného k provádění cílů stanovených v článku 3, mohou se těchto opatření účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které se programu neúčastní, akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, zástupci hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti.
2. Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku jsou způsobilé pro úhradu v rámci programu v souladu s článkem 238 finančního nařízení.
3. Externí odborníky do odborných skupin vybírá Komise, mimo jiné z řad odborníků navržených členskými státy.
Externí odborníky, kteří se účastní za svou osobu příležitostných akcí podle programu, jako jsou jednorázová zasedání a konference, vybírá Komise, mimo jiné z řad odborníků navržených zúčastněnými zeměmi.
Externí odborníci jsou vybíráni na základě svých dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou relevantní pro dané opatření, a podle potřeb. Komise mimo jiné posoudí nestrannost externích odborníků, kteří jsou jmenováni za svou osobu a povinni jednat nezávisle a ve veřejném zájmu, a to, zda neexistuje střet zájmů s jejich profesními povinnostmi.
KAPITOLA III
GRANTY
Článek 9
Udělování grantů, doplňkovost a kombinované financování
1. Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
2. Na opatření, na něž byl získán příspěvek podle programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie za podmínky, aby příspěvky nepokrývaly tytéž náklady. Na takový příspěvek se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
3. V souladu s čl. 195 prvním pododstavcem písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k podávání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty celní orgány zúčastněných zemí, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 5 tohoto nařízení.
4. Práce hodnotící komise uvedené v článku 150 finančního nařízení vychází z obecných zásad pro granty stanovených v článku 188 finančního nařízení, a zejména ze zásad rovného zacházení a transparentnosti stanovených v čl. 188 písm. a) a b) finančního nařízení, jakož i ze zásady nediskriminace.
5. Hodnotící komise vyhodnotí návrhy na základě kritérií pro udělení grantu, přičemž v příslušných případech přihlédne k relevantnosti navrhovaných opatření pro sledované cíle, kvalitě navrhovaných opatření, jejich dopadu, včetně hospodářského, sociálního a environmentálního, a jejich rozpočtu a nákladové efektivnosti.
Článek 10
Míra spolufinancování
1. Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % celkových způsobilých nákladů na opatření.
2. Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy opatření vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech podle článku 12.
KAPITOLA IV
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OPATŘENÍCH ZAMĚŘENÝCH NA BUDOVÁNÍ KAPACIT V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Článek 11
Odpovědnost
1. Komise a členské státy společně a v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie uvedenými v definici v čl. 2 bodě 2 zajišťují vývoj a provoz evropských elektronických systémů, včetně jejich návrhu, specifikace, ověření shody, zavádění, údržby, vývoje, modernizace, bezpečnosti, zajišťování kvality a kontroly kvality.
2. Komise zajišťuje zejména:
a) |
vývoj a provoz společných složek; |
b) |
celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s cílem dosáhnout jejich operability, kybernetické odolnosti, vzájemné propojenosti, soustavného zlepšování a synchronizovaného provádění a v rámci této celkové koordinace usnadňuje efektivní a rychlou komunikaci s členskými státy a mezi nimi v záležitostech souvisejících s těmito systémy; |
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni; |
d) |
koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma opatření určených na plnění vnitrostátních požadavků; |
e) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou veřejnou správou na úrovni Unie; |
f) |
včasnou a transparentní komunikaci se zúčastněnými stranami, jichž se týká provádění evropských elektronických systémů na úrovni Unie a členských států, zejména v souvislosti se zpožděními při provádění společné a vnitrostátních složek. |
3. Členské státy zajišťují zejména:
a) |
vývoj a provoz vnitrostátních složek; |
b) |
koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek na vnitrostátní úrovni; |
c) |
koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou veřejnou správou na vnitrostátní úrovni; |
d) |
pravidelné podávání informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich celním orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné a účinné využití evropských elektronických systémů; |
e) |
provádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni. |
4. Komise pro informaci zveřejňuje a pravidelně aktualizuje orientační seznam evropských elektronických systémů financovaných v rámci programu.
KAPITOLA V
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA
Článek 12
Pracovní program
1. Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.
2. Za účelem zajištění provádění programu, a aniž je dotčeno finanční nařízení, přijme Komise prováděcí akty, jimiž stanoví víceleté pracovní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.
3. Víceleté pracovní programy jsou zaměřeny na dosažení cílů stanovených v článku 3 prostřednictvím opatření v souladu s článkem 7. Ve vhodných případech stanoví celkovou částku finančního plánu pro všechna opatření a stanoví:
a) |
pro každé opatření:
|
b) |
pro granty maximální míru spolufinancování uvedenou v čl. 10 odst. 2 a tam, kde je to vhodné, základní použitelná kritéria pro udělení grantu. |
Článek 13
Monitorování a podávání zpráv
1. Seznam ukazatelů pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů tohoto programu stanovených v článku 3 je obsažen v příloze II.
2. Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.
Článek 14
Hodnocení
1. Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
2. Průběžné hodnocení programu Komise provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději čtyři roky po začátku provádění programu. Ve svém průběžném hodnocení Komise posuzuje výkonnost programu, včetně aspektů jako účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance, synergie v rámci programu a přidaná hodnota Unie.
3. Na konci provádění programu, avšak nejpozději čtyři roky po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.
4. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Článek 15
Ochrana finančních zájmů Unie
Účastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.
KAPITOLA VI
VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU
Článek 16
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před tímto dnem. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 17
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro program Clo“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA VII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 18
Informace, komunikace a publicita
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
2. Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, opatření uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků.
3. Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.
Článek 19
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1294/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
Článek 20
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna opatření zahájených podle nařízení (EU) č. 1294/2013, které se použije na tato opatření až do jejich ukončení.
2. Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1294/2013.
3. V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
Článek 21
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. března 2021.
Za Evropský parlament
předseda
D. M. SASSOLI
Za Radu
předsedkyně
A. P. ZACARIAS
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 45.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 1. března 2021 (Úř. věst. C 86, 12.3.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou kontrolu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).
(7) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
(8) Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(11) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(13) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(14) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(15) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 1).
PŘÍLOHA I
DEMONSTRATIVNÍ SEZNAM MOŽNÝCH FOREM OPATŘENÍ UVEDENÝCH V ČL. 7 ODST. 3 PRVNÍM PODODSTAVCI PÍSM. A), B) A D)
Opatření uvedená v čl. 7 odst. 3 prvním pododstavci písm. a), b) a d) mohou mít mimo jiné tyto formy:
1) |
Zasedání a podobné akce ad hoc:
|
2) |
Strukturovaná spolupráce v rámci jednotlivých projektů:
|
3) |
Opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit:
|
PŘÍLOHA II
UKAZATELE UVEDENÉ V ČL. 13 ODST. 1
Pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů tohoto programu stanovených v článku 3 se použijí tyto ukazatele:
A. |
Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií)
|
B. |
Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí:
|
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
15.3.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 87/17 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2021/…
ze dne 12. března 2021,
kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 270/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,
s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/… ze dne 12. března 2021, kterým se zrušuje rozhodnutí 2011/172/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (1),
s ohledem na společný návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 21. března 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/172/SZBP (2). |
(2) |
Nařízení Rady (EU) č. 270/2011 (3) uvádí v účinnost rozhodnutí 2011/172/SZBP. |
(3) |
Dne 12. března 2021 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2021/…, kterým se zrušilo rozhodnutí 2011/172/SZBP. |
(4) |
Nařízení (EU) č. 270/2011 by proto mělo být zrušeno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) č. 270/2011 se zrušuje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. března 2021.
Za Radu
předsedkyně
A. P. ZACARIAS
(1) Viz strana 2021/… v tomto čísle Úředního věstníku.
(2) Rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 63).
(3) Nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 4).
15.3.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 87/19 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2021/446
ze dne 12. března 2021,
kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014. |
(2) |
Na základě přezkumu provedeného Radou by měly být změněny údaje týkající se 14 osob a 13 subjektů v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014. |
(3) |
Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. března 2021.
Za Radu
předsedkyně
A. P. ZACARIAS
PŘÍLOHA
V příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 se položky týkající se níže uvedených osob a subjektů nahrazují těmito položkami:
|
Osoby
|
|
Subjekty
|
15.3.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 87/29 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/447
ze dne 12. března 2021,
kterým se stanoví revidované hodnoty referenční úrovně pro přidělování bezplatných povolenek na emise na období 2021 až 2025 podle čl. 10a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1), a zejména na čl. 10a odst. 2 třetí pododstavec uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutí Komise 2011/278/EU (2) stanovilo 54 referenčních úrovní, které slouží jako základ pro přidělování bezplatných povolenek (dále jen „referenční úrovně“), a hodnoty těchto referenčních úrovní pro období 2013 až 2020. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 (3) zrušilo a nahradilo rozhodnutí 2011/278/EU ode dne 1. ledna 2021 a určilo stejné výchozí body pro stanovení ročních sazeb snížení pro každou aktualizaci hodnoty referenční úrovně na období 2021 až 2030. |
(2) |
V proveditelném rozsahu bylo 54 hodnot referenční úrovně uvedených v rozhodnutí 2011/278/EU stanoveno na základě údajů o účinnosti jednotlivých zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů, jež poskytla příslušná evropská odvětvová sdružení podle pravidel stanovených Komisí v pokynech a tzv. „odvětvových knihách pravidel“. Vzhledem k dobrovolnosti sběru údajů nepokrývá soubor údajů všechna dotčená zařízení. 14 hodnot referenční úrovně produktu vycházelo z údajů ze zařízení na výrobu jednoho produktu, neboť přiřazení emisí jednotlivým produktům v dotčených zařízeních na výrobu více produktů nebylo v daném časovém rámci považováno za proveditelné. Vzhledem k nedostatku údajů z jednotlivých zařízení bylo pět hodnot referenční úrovně produktu, jakož i hodnot referenční úrovně tepla a paliva, založeno na informacích z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF) nebo z jiné literatury. Čtyři hodnoty referenční úrovně produktu byly založeny na jiných hodnotách referenční úrovně produktu, aby se zajistily rovné podmínky pro výrobce stejných nebo podobných produktů. |
(3) |
Revidované hodnoty referenční úrovně se stanoví na základě ověřených informací o účinnosti skleníkových plynů v zařízeních vykázaných podle článku 11 směrnice 2003/87/ES za roky 2016 a 2017. Pro každou referenční úroveň se vypočítá průměrná výkonnost 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017. Na základě srovnání těchto hodnot s hodnotami referenční úrovně stanovenými v rozhodnutí 2011/278/EU, které byly založeny na údajích o výkonnosti za roky 2007 a 2008, se pro každou referenční úroveň stanoví roční míry snížení pro devítileté období za roky 2007/2008 až 2016/2017. Tyto roční míry snížení se pak použijí k výpočtu odpovídajících snížení hodnot referenční úrovně pro patnáctileté období za roky 2007/2008 až 2022/2023 pomocí extrapolace. V souladu s čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES by uplatňované snížení během patnáctiletého období nemělo být nižší než 3 % a vyšší než 24 %. Pro aktualizaci hodnot referenční úrovně pro aromatické látky, vodík, syntetický plyn a tekutý kov platí zvláštní ustanovení. |
(4) |
Seznam zařízení obsahující informace relevantní pro přidělování bezplatných povolenek na emise předložily členské státy Komisi do 30. září 2019 v souladu s čl. 11 odst. 1 směrnice 2003/87/ES. Aby bylo zajištěno, že hodnoty referenční úrovně vycházejí ze správných údajů, provedla Komise hloubkové kontroly úplnosti a konzistentnosti údajů relevantních pro přidělování bezplatných povolenek na emise, a to i za použití automatizovaných nástrojů. Komise v příslušných případech požádala dotčené příslušné orgány o objasnění a opravy. Na základě tohoto postupu získala Komise přesný, konzistentní a srovnatelný soubor údajů o účinnosti z hlediska emisí skleníkových plynů všech stacionárních zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES. Tento soubor vysoce kvalitních údajů byl použit ke stanovení revidovaných hodnot referenční úrovně na období 2021–2025 pro každou z 54 referenčních úrovní. K určení průměrné výkonnosti 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017, jak je stanoveno v čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87/ES a 11. bodě odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (4), byly použity údaje ze všech dílčích zařízení, na něž se vztahuje definice referenční úrovně konkrétních produktů stanovená v příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331. |
(5) |
Článek 27 směrnice 2003/87/ES stanoví, že členské státy mohou za určitých podmínek vyloučit ze systému EU ETS zařízení, která vykázala emise nižší než 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, a pokud v nich probíhá spalování, jehož jmenovitý tepelný příkon je nižší než 35 MW, s výjimkou emisí z biomasy. Článek 27a směrnice 2003/87/ES stanoví, že členské státy mohou ze systému EU ETS rovněž vyloučit zařízení, která vykázala emise nižší než 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, vyjma emisí z biomasy. Několik členských států se na základě těchto ustanovení rozhodlo vyloučit zařízení ze systému EU ETS na období let 2021–2025. Tato zařízení by neměla být při určování revidovaných hodnot referenční úrovně zohledněna. |
(6) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 obsahuje pravidla pro určování emisí na úrovni dílčích zařízení s cílem zajistit jednotné zacházení s emisemi souvisejícími s dovozem, vývozem a interní produkcí měřitelného tepla, odpadních plynů obsahujících uhlík a přemístěného CO2. Za tímto účelem byly příslušné emisní faktory určeny pomocí hodnot referenčních úrovní tepla a paliva, které byly následně aktualizovány za použití stanovených ročních měr snížení. Pro dovoz tepla s neznámými nebo nejasně definovanými emisními faktory a pro vývoz tepla byla použita hodnota 53,3 t ekvivalentu CO2/TJ. Tato hodnota byla získána uplatněním roční míry snížení činící 1,6 % na hodnotu referenční úrovně tepla za devítileté období z let 2007/2008 až 2016/2017. U vývozu odpadních plynů byla od skutečného emisního faktoru odpadního plynu odečtena hodnota 37,4 t ekvivalentu CO2/TJ. Tato hodnota odpovídá emisnímu faktoru zemního plynu (56,1 t ekvivalentu CO2/TJ) vynásobenému faktorem 0,667, který zohledňuje rozdíl v účinnosti mezi použitím odpadního plynu a použitím referenčního paliva zemní plyn. U dovozu odpadního plynu byla použita hodnota 48,0 t ekvivalentu CO2/TJ. Tato hodnota byla získána uplatněním roční míry snížení činící 1,6 % na hodnotu referenční úrovně paliva za devítileté období z let 2007/2008 až 2016/2017. |
(7) |
V případě dílčích zařízení dovážejících meziprodukty, na jejichž výrobu se vztahují systémové hranice příslušné referenční úrovně produktu, a nebylo-li možné stanovit emise skleníkových plynů spojené s výrobou těchto meziproduktů na základě předložených údajů, by se při určování revidovaných hodnot referenční úrovně neměla zohledňovat účinnost dotčených dílčích zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů. To se týká aktualizací hodnot referenční úrovně pro produkty rafinérií, tekutý kov, slinuté dolomitické vápno, amoniak, vodík a uhličitan sodný. V případě dílčích zařízení vyvážejících meziprodukty a nebylo-li možné stanovit emise skleníkových plynů spojené s následnými postupy na základě předložených údajů, by se při určování revidovaných hodnot referenční úrovně neměla zohledňovat účinnost dotčených dílčích zařízení z hlediska emisí skleníkových plynů. To se týká aktualizace hodnot referenční úrovně pro produkty rafinérií a tekutý kov. |
(8) |
Metodika přidělování emisí různým dílčím zařízením, která je stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331, může vést k negativní účinnosti z hlediska skleníkových plynů v případech, kdy je teplo vyrobené za použití paliva s nízkým emisním faktorem vyváženo do jiných dílčích zařízení nebo zařízení. V takových případech by měla být účinnost dotčeného dílčího zařízení z hlediska skleníkových plynů pro účely určení revidovaných hodnot referenční úrovně stanovena na nulu. |
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Revidované hodnoty referenční úrovně uvedené v příloze se použijí na harmonizované přidělování bezplatných povolenek na emise na období let 2021–2025.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. března 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.
(2) Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2011, s. 1).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).
PŘÍLOHA
Referenční úrovně
Pro účely této přílohy se použijí definice zahrnutých produktů a zahrnutých procesů a emisí (systémové hranice) stanovené v příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331.
1. Referenční úrovně produktu bez zřetele ke vzájemné zaměnitelnosti paliva a elektřiny
Referenční úroveň produktu |
Průměrná hodnota 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (t ekvivalentů CO2/t) |
Referenční hodnota (povolenky/t) na období 2021–2025 |
Koks |
0,144 |
0,217 |
Aglomerovaná ruda |
0,163 |
0,157 |
Tekutý kov |
1,331 |
1,288 |
Předem vypalovaná anoda |
0,317 |
0,312 |
Hliník |
1,484 |
1,464 |
Šedý cementový slínek |
0,722 |
0,693 |
Bílý cementový slínek |
0,973 |
0,957 |
Vápno |
0,746 |
0,725 |
Dolomitické vápno |
0,881 |
0,815 |
Slinuté dolomitické vápno |
1,441 |
1,406 |
Plavené sklo |
0,421 |
0,399 |
Lahve a džbány z nebarveného skla |
0,323 |
0,290 |
Lahve a džbány z barveného skla |
0,265 |
0,237 |
Výrobky z nekonečných skleněných vláken |
0,290 |
0,309 |
Lícové cihly |
0,094 |
0,106 |
Dlaždice |
0,140 |
0,146 |
Krytinové tašky |
0,130 |
0,120 |
Prášek sušený rozprašováním |
0,050 |
0,058 |
Sádra |
0,048 |
0,047 |
Sušená sekundární sádra |
0,008 |
0,013 |
Sulfátová krátkovláknitá buničina |
0,000 |
0,091 |
Sulfátová dlouhovláknitá buničina |
0,001 |
0,046 |
Sulfitová buničina, termomechanická a mechanická buničina |
0,000 |
0,015 |
Buničina ze sběrového papíru |
0,000 |
0,030 |
Novinový papír |
0,007 |
0,226 |
Nenatíraný bezdřevý papír |
0,011 |
0,242 |
Natíraný bezdřevý papír |
0,043 |
0,242 |
Hedvábný papír |
0,139 |
0,254 |
Testliner a papír na zvlněnou vrstvu |
0,071 |
0,188 |
Nenatíraný karton |
0,009 |
0,180 |
Natíraný karton |
0,011 |
0,207 |
Kyselina dusičná |
0,038 |
0,230 |
Kyselina adipová |
0,32 |
2,12 |
Monomer vinylchloridu (VCM) |
0,171 |
0,155 |
Fenol/aceton |
0,244 |
0,230 |
S-PVC |
0,073 |
0,066 |
E-PVC |
0,103 |
0,181 |
Uhličitan sodný |
0,789 |
0,753 |
2. Referenční úrovně produktu se zřetelem ke vzájemné zaměnitelnosti paliva a elektřiny
Referenční úroveň produktu |
Průměrná hodnota 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (t ekvivalentů CO2/t) |
Referenční hodnota (povolenek/t) na období 2021–2025 |
Produkty rafinérií |
0,0255 |
0,0228 |
Uhlíková ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích |
0,209 |
0,215 |
Vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích |
0,266 |
0,268 |
Železné odlitky |
0,299 |
0,282 |
Minerální vlna |
0,595 |
0,536 |
Sádrokarton |
0,119 |
0,110 |
Pecní saze |
1,141 |
1,485 |
Amoniak |
1,604 |
1,570 |
Provoz ethylenové jednotky |
0,693 |
0,681 |
Aromatické látky |
0,0072 |
0,0228 |
Styren |
0,419 |
0,401 |
Vodík |
4,09 |
6,84 |
Syntetický plyn |
0,009 |
0,187 |
Ethylenoxid/ethylenglykoly |
0,314 |
0,389 |
3. Referenční úrovně tepla a paliva
Referenční úroveň |
Průměrná hodnota 10 % nejúčinnějších zařízení v letech 2016 a 2017 (t ekvivalentů CO2/TJ) |
Referenční hodnota (povolenek/TJ) na období 2021–2025 |
Referenční úroveň tepla |
1,6 |
47,3 |
Referenční úroveň paliva |
34,34 |
42,6 |
ROZHODNUTÍ
15.3.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 87/35 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/448
ze dne 12. března 2021,
kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny
Rada Evropské unie,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 17. března 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/145/SZBP (1). |
(2) |
Dne 10. září 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/1269 (2), kterým byla platnost omezujících opatření stanovených rozhodnutím 2014/145/SZBP prodloužena o dalších šest měsíců. |
(3) |
Vzhledem k pokračujícímu narušování a ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny by měla být platnost rozhodnutí 2014/145/SZBP prodloužena o dalších šest měsíců. |
(4) |
Rada přezkoumala jednotlivá označení stanovená v příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP a rozhodla se změnit informace týkající se 14 osob a 13 subjektů. |
(5) |
Rozhodnutí 2014/145/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí 2014/145/SZBP se mění takto:
1) |
v článku 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Použije se do 15. září 2021.“; |
2) |
příloha se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Bruselu dne 12. března 2021.
Za Radu
předsedkyně
A. P. ZACARIAS
(1) Rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 16).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1269 ze dne 10. září 2020, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úř. věst. L 298, 11.9.2020, s. 23).
PŘÍLOHA
V příloze rozhodnutí 2014/145/SZBP se položky týkající se níže uvedených osob a subjektů nahrazují těmito položkami:
|
Osoby
|
|
Subjekty
|
15.3.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 87/46 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/449
ze dne 12. března 2021,
kterým se zrušuje rozhodnutí 2011/172/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 21. března 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/172/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě. |
(2) |
Rozhodnutí 2011/172/SZBP stanoví zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů některých osob, jež byly shledány odpovědnými za zneužití egyptských státních prostředků, a fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů s nimi spojených. |
(3) |
Na základě přezkumu rozhodnutí 2011/172/SZBP provedeného podle článku 5 uvedeného rozhodnutí by měla být platná omezující opatření zrušena. |
(4) |
Rozhodnutí 2011/172/SZBP by proto mělo být zrušeno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí 2011/172/SZBP se zrušuje.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 12. března 2021.
Za Radu
předsedkyně
A. P. ZACARIAS
(1) Rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 63).