32000R1784

Nařízení Rady (ES) č. 1784/2000

ze dne 11. srpna 2000

o uložení konečných antidumpingových cel z dovozu potrubních tvarovek z tvárné litiny pocházejících z Brazílie, České republiky, Japonska, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska a o konečném výběru uložených prozatímních cel

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 a čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s Poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(1) Komise nařízením (ES) č. 449/2000 [2] (dále jen "prozatímní nařízení") zavedla prozatímní antidumpingové clo na dovoz potrubních tvarovek z tvárné litiny pocházejících z Brazílie, České republiky, Japonska, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska, zatímco na dovoz pocházející z Chorvatska a Svazové republiky Jugoslávie nebylo zavedeno žádné clo, protože jejich podíl na trhu byl podle předběžného zjištění zanedbatelný;

B. DALŠÍ POSTUP

(2) po zjištění podstatných skutečností a důvodech, na jejichž základě bylo rozhodnuto zavést prozatímní antidumpingové clo na dovozy z Brazílie, České republiky, Japonska, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska a nepřijímat dočasná opatření na dovoz pocházejícíz Chorvatska a Svazové republiky Jugoslávie, dostaly dotčené strany, které o to požádaly, možnost slyšení před Komisí. Předložily také písemné stanovisko k předběžným zjištěním;

(3) Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nutné pro konečná zjištění;

(4) kontrolní návštěvy se uskutečnily v provozech následujících dovozců/obchodníků, kteří odpověděli na dotazník:

- Jannone SA, Španělsko,

- Nefit BV, Nizozemí,

- Thisa SA, Španělsko.

(5) všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a důvodech, na základě kterých se mělo být doporučeno zavedení konečného antidumpingového cla a konečné vybrání finančních záruk za prozatímní clo. Byla rovněž poskytnutá lhůta, ve které mohly poskytnout stanovisko k tomuto zjištění;

(6) ústní a písemné argumenty předložené stranami byly posouzeny a tam, kde to přicházelo v úvahu, byla předběžná zjištění příslušně upravena;

C. ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(7) některé dotčené strany vznesly znovu námitku proti tomu, že některé třetí země nebyly zařazeny do šetření, konkrétně Bulharsko, Polsko, Turecko a Spojené státy americké s tím, že je to diskriminační a zahájení řízení by tedy nebylo platné;

(8) v této souvislosti bylo potvrzeno, že pokud jde o Bulharsko a Polsko, nemůže být zahájeno žádné řízení, protože neexistuje žádný dumping na základě důkazů o běžné hodnotě a informace o vývozních cenách za bulharské a polské výrobky, které poskytl stěžovatel stejným způsobem jako pro příslušné země zahrnuté do současného šetření. Co se týče dovozů ze Spojených států amerických a Turecka, dostupné údaje naznačují jejich zanedbatelnou úroveň. Tento požadavek se proto zamítá;

D. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(9) prozatímní nařízení vymezilo dotyčný výrobek jako šroubovatelné potrubní tvarovky z tvárné litiny (dále jen "tvárné tvarovky" nebo "tvarovky") kódu KN ex73071910. Tato definice se tímto potvrzuje;

(10) podle údajů předběžných zjištění jedna dotčená strana tvrdila, že kromě kódu KN 73071910 by také jiné kódy KN měly spadat do šetření, protože dotyčný výrobek se dovážel do Společenství také pod těmito kódy. Kromě toho požadovala, aby šetření bylo rozšířeno na tvarovky bez závitů, protože se dovážely do Společenství, kde byly opatřeny závity a prodávány;

(11) pokud jde o první hledisko, dovozy tvárných tvarovek ověřované během šetření se ve všech případech uskutečnily podle kódu KN 7307 19 10, který, je přiřazen dotyčnému výrobku, jak je to uvedeno ve oznámení o zahájení. Údaje o dovozu, které byly použity v současném šetření, se tedy jednoznačně vztahují na dotyčný výrobek. Pokud se vyskytly případy, kdy se tvárné tvarovky dovážely pod jiným kódem KN, posuzovalo se to jako chybná klasifikace, na kterou budou náležitě upozorněni celní úředníci;

(12) co se týče druhého hlediska, tvarovky bez závitů nespadají pod definici dotyčného výrobku. Ve skutečnosti se jedná o polotovar, který si vyžaduje další zpracování, aby dotyčný výrobek získal jednu ze svých hlavních vlastností, tj. spojovací součásti. To znamená, že tvarovky bez závitů nekonkurují dotyčnému výrobku a nejsou s ním zaměnitelné. Šetření kromě toho ukázalo, že řezání závitů představuje důležitý krok ve výrobním procesu z hlediska hodnoty přidané ke tvárné tvarovce, a to zejména co se týče vysoké intenzity vynaložené práce. Z tohoto důvodu se nemohou považovat za stejný výrobek jako tvárné tvarovky se závity, tj. dotyčný výrobek;

(13) na základě výše uvedeného se tímto potvrzují předběžná zjištění týkající se dotyčného výrobku;

2. Obdobný výrobek

(14) v bodu 13 preambule prozatímního nařízení Komise zjistila, že tvárné tvarovky, které vyrábí výrobní odvětví Společenství a které se prodávají na jeho trhu a rovněž tvárné tvarovky vyráběné v dotčených zemích a vyvážené do Společenství, byly obdobné výrobky, protože nebyl žádný rozdíl v základních fyzických a technických vlastnostech a v používání dosavadních rozdílných typů tvárných tvarovek;

(15) podle údajů předběžných zjištění některé dotčené strany tvrdily, že tvárné tvarovky vyráběné ve Společenství nejsou obdobné výrobky jako výrobky dovážené z dotčených zemí, protože litina používaná pro tvarovky vyráběné ve Společenství je obvykle tvárná litina s bílým lomem, zatímco u dovážených výrobků byla použita tvárná litina s černým lomem;

(16) šetření ukázalo, že tvarovky z tvárné litiny s černým a bílým lomem procházejí různým procesem žíhání. U tvarovek z tvárné litiny s bílým lomem probíhá žíhání 80 až 120 hodin při teplotě 1100o. U tvarovek z tvárné litiny s černým lomem probíhá žíhání 50 až 80 hodin při teplotě 900o. Tyto různé postupy způsobují různý obsah uhlíku, takže tvarovky z tvárné litiny s bílým lomem jsou téměř úplně oduhličeny, zatímco uhlík obsažený ve tvarovkách z tvárné litiny s černým lomem je snížen méně. V důsledku toho jsou tvarovky z tvárné litiny s bílým lomem obecně o něco více ohebné a odolné a snadněji se galvanicky pokovují než tvarovky z tvárné litiny s černým lomem, na nichž se naopak snadněji řežou závity a jsou poněkud vhodnější pro způsoby použití, kde je důležitá nepropustnost;

(17) šetření však ukázalo, že trh nedělá žádný rozdíl mezi tvarovkami z tvárné litiny s černým lomem a tvarovky z tvárné litiny s bílým lomem, protože vykazují po všech stránkách kromě obsahu uhlíku velmi podobné vlastnosti, slouží stejnému konečnému použití a jsou tedy zaměnitelné. Bylo to potvrzeno skutečností, že dovozci/obchodníci, kteří nakupují jak tvárné tvarovky z tvárné litiny s černým lomem z dotčených zemí, tak i tvárné tvarovky z tvárné litiny s bílým lomem vyráběné výrobním odvětvím Společenství, je prodávají uživatelům, aniž by rozlišovali mezi oběmi jakostmi materiálu. Pokud jde o uživatele dotyčného výrobku, šetření potvrdilo, že nedělají žádný podstatný rozdíl mezi tvarovky z tvárné litiny s bílým nebo černým lomem;

(18) je to ovlivněno také skutečností, že tvarovky z tvárné litiny jak s bílým lomem, tak i s černým lomem jsou zařazeny do evropské normy EN 10242 a mezinárodní normy ISO 49, které stanoví požadavky na návrh a provedení tvárných tvarovek. Co se konkrétně týče jakosti výchozího materiálu, je přípustná tvárná litina jak s bílým, tak i s černým lomem;

(19) na základě výše uvedeného a protože k tomu nebyl předložen žádný nový důkaz, potvrzují se předběžná zjištění týkající se obdobného výrobku;

E. ZJIŠTĚNÍ TÝKAJÍCÍ SE CHORVATSKA A SVAZOVÉ REPUBLIKY JUGOSLÁVIE

(20) pokud jde o Chorvatsko a Svazovou republiku Jugoslávie, bylo potvrzeno, že objem dovozů pocházejících z těchto zemí činí 0,4 % případně 0,3 % z celé spotřeby Společenství. Jelikož objemy dovozů byly podle čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně proti dumpingovým dovozům z nečlenských zemí Evropského společenství (dále jenom "základní nařízení") považovány za zanedbatelné, řízení ve věci dovozů pocházejících z těchto dvou zemí se zastavuje;

F. DUMPING

1. Země s tržní ekonomikou

1.1 Běžná hodnota

1.1.1 Použití článku 18 základního nařízení

(21) jak je to uvedeno v oddílu 3.4 prozatímního nařízení, jenom jeden japonský podnik a jeho příslušný dovozce odpověděli na dotazník Komise pro vyvážející výrobce. Informace poskytnuté japonským podnikem však byly neúplné a v některých případech nesprávné, takže je nutné uskutečnit zjištění podle článku 18 základního nařízení. Po přijetí prozatímních opatření byla tato opatření přezkoumána. Vedlo to k úplně jinému hodnocení běžné hodnoty, než byla předběžně stanovena;

(22) thajský vyvážející výrobce, u něhož byla určena běžná hodnota podle článku 18 základního nařízení (viz bod 96 preambule prozatímního nařízení), požádal Komisi o přezkum jejího rozhodnutí použít jako dostupná fakta nejvyšší dumpingové rozpětí zjištěné u obchodních případů tohoto vývozce, a to v případech, kdy nebyla k dispozici žádná běžná hodnota jiných thajských podniků;

(23) tento argument byl zamítnut. Použití článku 18 základního nařízení se v daném případě považuje za vhodné a nutné, aby se zamezilo odměňování za odmítání spolupráce a tím zajistilo náležité zacházení ve srovnání se všemi ostatními stranami, které v řízení plně spolupracovaly;

1.1.2 Běžná hodnota založená na vnitřním prodeji

(24) brazilský vyvážející výrobce tvrdil, že čl. 2 odst. 2 základního nařízení zavazuje Komisi k tomu, aby přezkoumala, zda ceny vnitřního prodeje typů výrobků prodávaných v objemech méně než 5 % objemu vyváženého do Společenství je pro brazilský trh typický. Kromě toho uváděl, že v průměru bylo dosaženo přiměřeně vysokého ziskového rozpětí z tohoto prodeje, ceny tohoto prodeje byly typické a měly být použity k určení běžné hodnoty;

(25) podle obvyklé praxe orgánů Společenství se k určení běžné hodnoty nepoužívají ceny výrobků nebo typů výrobků, které se neprodávají v typických množstvích. Jenom když se objemy prodeje rovnají, nebo překračují 5 % hranici, považuje Komise tento prodej za dostatečně typický k tomu, aby byl základem pro běžnou hodnotu. Nebyly zjištěny žádné faktory, které by zdůvodňovaly odchylku od obvyklé praxe spočívající v používání objemu prodeje pod 5 % hranici;

(26) brazilský vyvážející výrobce uvedl, že Komise použila rozdílné a nesrovnatelné metody při stanovení procentní hodnoty finačních nákladů a jiných prodejních, všeobecných a správních režií (SG&A – selling, general and administrative costs) na jedné straně základě obratu obdobného výrobku a na druhé straně na základě celkového obratu;

(27) tento argument nelze akceptovat. Šetření ukázalo, že vyvážející výrobce nebyl schopen prokázat správnost a spolehlivost čísel uvedených v odpovědi na dotazník a Komise proto neměla na výběr a pro určení výše finančních nákladů a jiných SG&A musela podle článku 18 základního nařízení použít fakta, která byla k dispozici. Kromě toho nebyl poskytnut žádný důkaz, že přístup uplatněný Komisí přiměřeně neodráží náklady vyvolané prodejem obdobného výrobku;

(28) český vyvážející výrobce vznesl námitku proti tomu, že výrobní podnik, který současně prodával na vnitřním trhu a jeho podnik prodávající na vnitřním trhu, který plně vlastnil a byl s ní spojen, posuzovala Komise jako jeden ekonomický subjekt. Uvedl, že Komise by při stanovení nákladů na výrobu neměla sčítat náklady SG&A obou podniků, protože oba tyto podniky prodávaly dotyčný výrobek na různých úrovních obchodu;

(29) co se týče nákladů SG&A, je obvyklou praxí orgánů Společenství, že zvažují všechny náklady spojené s výrobou a prodejem dotyčného výrobku, a to nezávisle na skutečnosti, že tyto náklady byly vyvolané v jednom podniku nebo ve dvou či více podnicích tvořících jeden subjekt. Kromě toho šetření ukázalo, že jednou z charakteristických vlastností obou těchto spojených podniků bylo to, že nerozlišovaly, které náklady by měla nést příslušná právnická osoba. Jasně se to potvrdilo během ověřování, kdy se zjistilo, že spojený prodávající podnik zaúčtoval do svých účetních záznamů náklady,které ve skutečnosti souvisely s činností výrobního podniku. Proto se potvrzuje přístup uplatněný v předběžném stádiu;

1.1.3 Výpočet běžné hodnoty

(30) brazilský vyvážející výrobce vznesl námitku proti metodě, která byla při výpočtu běžné hodnoty použitá ke stanovení ziskového rozpětí. Uvedl, že je nutné vzít v úvahu jenom takové typy výrobků, které se ve srovnání s objemy vývozů prodávaly na vnitřním trhu v typických množstvích. Dále uvedl, že by se měly vyloučit typy výrobků prodávané na vnitřním trhu, které se vůbec nevyvážely a některé typy výrobků prodávané na vnitřním trhu, které jsou opatřeny jinými závity než ty, které se vyvážely do Společenství. Podnik kromě toho požadoval, aby bylo přinejmenším upraveno ziskové rozpětí posledně zmíněných typů výrobků, které mají údajně větší ziskové rozpětí. Nakonec tvrdil, že by ztrátový prodej neměl být při stanovení ziskového rozpětí vyloučen;

(31) ziskové rozpětí používané pro výpočet běžné hodnoty bylo stanoveno podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení, a to na základě skutečných údajů o prodeji obdobných výrobků, které prověřovaný brazilský vyvážející výrobce vykázal v běžném obchodním styku. Aby orgány Společenství posoudily, zda se prodej skutečně uskutečnil v běžném obchodním styku, použily obvyklou praxi popsanou v bodu 23 preambule prozatímního nařízení, který stanoví, že ztrátový prodej daného typu výrobku je zahrnut do kalkulace zisku vyjma případu, kdy činí 20 % a víc z celkového množství tohoto typu výrobku prodaného na vnitřním trhu. Nebyly poskytnuty žádné údaje, které by zdůvodňovaly odchylku od obvyklé praxe a předběžně zjištěné výsledky se proto potvrzují;

(32) spolupracující korejský podnik vznesl námitku proti metodě výpočtu vnitřního ziskového rozpětí a tvrdil, že stanovení běžných hodnot výpočtem vede k nepřiměřeně velkým rozpětím;

(33) ziskové rozpětí používané při výpočtu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení a obvyklé praxe orgánů Společenství je přesně stanovený a skutečný zisk realizovaný na veškerém prodeji v běžném obchodním styku na vnitřním trhu;

(34) tentýž korejský podnik také uvedl, že některé odbytové náklady spojené s vnitřními prodeji a používané k výpočtu běžných hodnot, by měly být z vnitřních nákladů SG&A vyloučeny;

(35) související odbytové náklady vyvolané vnitřním prodejem – náklady na balení a dopravu už byly ve skutečnosti odečteny, aby se zajistilo náležité srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou. Bylo to uskutečněno na základě úprav požadovaných a poskytnutých u těchto nákladů formou vnitřních srážek. Metoda přijatá v předběžném nařízení byla správná a proto se potvrzuje;

(36) korejský podnik dále tvrdil, že u některých vyvážených typů výrobků neprodávaných na vnitřním trhu byla běžná hodnota vypočtena na základě prodejních cen velmi podobných typů výrobků na vnitřním trhu;

(37) tento argument lze v zásadě přijmout. U některých typů výrobků prodávaných na vnitřním trhu v dostatečných množstvích, které byly uvedeny jako srovnatelné s typy výrobků neprodávaných na vnitřním trhu, se však zjistilo, že se značně odlišují jak z hlediska výrobních nákladů, tak i jejich fyzických vlastností, jako je váha, velkost výstupů atd. Aby Komise byla schopná využít tyto ceny k určení běžné hodnoty, musela by si vyžádat odhad a použít mnohé značné úpravy. Byl proto udělán závěr, který se tímto potvrzuje, že použití vypočtených běžných hodnot je v těchto případech nejpřesnějším a nejvhodnějším základem pro stanovení běžné hodnoty;

1.2 Vývozní cena

(38) brazilský vyvážející výrobce tvrdil, že vývozní prodej uskutečňovaný prostřednictvím příslušného dovozce ve Společenství byl vyloučen bez jakéhokoliv zdůvodnění;

(39) v bodu 41 preambule prozatímního nařízení bylo uvedeno, že tento prodej představuje zanedbatelnou část vývozů a jako takový nemohl mít významný vliv na zjištění. Ve skutečnosti dumpingové kalkulace vylučující množství prodávaná prostřednictvím příslušného dovozce pokrývají více než 97 % celkového množství vyváženého do Společenství, tj. jsou plně reprezentativní. Vyloučení tohoto prodeje bylo proto považováno za zdůvodněné;

1.3 Srovnání

(40) brazilský vyvážející výrobce vznesl námitku proti skutečnosti, že Komise nepoužila identifikační čísla výrobků (PCN – Product Control Numbers), které určují typy výrobků tak, jak je to navrženo v dotazníku pro srovnání běžných hodnot a vývozních cen;

(41) potvrzuje se, že původně navržená PCN nebyla použita. Bylo tomu tak proto, že ověření v provozu ukázalo, že typy výrobků s různými vlastnostmi, které vedly k různým nákladům a tržním hodnotám, byly přiřazeny pod stejná identifikační čísla výrobků. Aby se udělalo náležité a přesné srovnání mezi běžnými hodnotami a vývozními cenami ve smysli čl. 2 odst. 10 základního nařízení, bylo použito vnitropodnikové rozdělení výrobků do kategorií. Takto byly srovnány běžné hodnoty a vývozní ceny stejných typů výrobků;

a) Fyzické vlastnosti

(42) brazilský vyvážející výrobce dále požadoval úpravu rozdílů ve fyzických vlastnostech typů výrobků na vnitřním trhu a vyvážených typů výrobků;

(43) je třeba poznamenat, že v případech, kdy orgány Společenství srovnávaly u stejných typů výrobků běžnou hodnotu na vnitřním trhu s vývozními cenami, žádné další úpravy v rozdílech fyzických vlastností nebyly odůvodněné. U typů výrobků, u kterých nebyly na vnitřním trhu prodány žádné stejné typy v reprezentativních množstvích a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů vyvážených typů, takže také u těchto typů nejsou žádné další fyzické rozdíly, a proto žádná další úprava nebyla odůvodněna;

(44) jeden thajský vyvážející výrobce vznesl námitku proti tomu, že orgány Společenství rozhodly odmítnout úpravu úrovně obchodu (viz bod 105 preambule prozatímního nařízení). Tvrdil, že u některých typů výrobků existují cenové rozdíly v závislosti na jejich fyzických vlastnostech;

(45) i když podnik hodnotil svůj požadavek jako úpravu úrovně obchodu, ve skutečnosti požadoval srážku za rozdíly ve fyzických vlastnostech. Podle údajů předběžných zjištění Komise podnik podstatně změnil požadavek uvedený v odpovědi na dotazník, takže se týkal jiných fyzických vlastností, než byly uvedeny původně. V tomto pozdním stádiu řízení už orgány Komise nemohly ověřit podstatu nově uvedených cenových rozdílů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že dotazník zaslaný vývozci jasně uváděl, že je důležité, aby požadavek byl uplatněn přesně a včas, aby ho Komise mohla ověřit. V důsledku toho byl požadavek zamítnut a potvrzují se předběžná zjištění;

b) Dovozní přirážky a nepřímé daně ("náhrada cla")

(46) jak bylo uvedeno v bodu 47 preambule prozatímního nařízení, byl dále ověřen požadavek předložený brazilským vyvážejícím výrobcem na úpravu běžné hodnoty pro náhradu některých nepřímých daní. Toto ověření vedlo k závěru, že požadavek, který předložil podnik, byl přehnaný a neodůvodněný. Částka, která byla skutečně vrácená z vývozního prodeje uskutečněného Společenstvím a současně zaplacená za příslušné výrobky spotřebované v Brazílii, byla jenom zlomkem požadované částky. Proto byla dočasně poskytnutá srážka příslušně změněna;

c) Úroveň obchodu

(47) jak brazilský, tak i český vyvážející výrobce znovu zopakoval svůj požadavek na srážku běžné hodnoty u rozdílů v úrovni obchodu, týkajících se prodeje zákazníkovi OEM (Original Equipment Manufacturer – výrobce původního zařízení) ve Společenství;

(48) na základě vysvětlení, které poskytli oba podniky, byla úprava provedena. Stalo se tak na základě čl. 2 odst. 10 písm. d), pododstavec ii) základního nařízení, protože podniky neprodávaly na obou příslušných úrovních na svém vnitřním trhu;

d) Náklady úvěru

(49) spolupracující korejský podnik tvrdil, že mu v souvislosti s vývozními prodeji nevznikly žádné náklady úvěru a výpočty musí být tedy náležitě upraveny;

(50) u tohoto požadavku bylo zjištěno, že je v rozporu s odpovědí podniku na dotazník. Komise vzala v úvahu platební podmínky dohodnuté se zákazníky jak ve Společenství, tak i v Koreji, které podnik uvedl ve své vlastní odpovědi na dotazník. Požadavek byl v důsledku toho zamítnut;

e) Přepočty měn

(51) brazilský vyvážející výrobce tvrdil, že by Komise měla namísto měsíčních průměrných přepočítacích kurzů používat denní přepočítací kurzy;

(52) vzhledem k silné devalvaci brazilského reálu v lednu 1999 a značného vlivu na dumpingové výpočty byl tento argument přijat a výjimečně byly pro konečné dumpingové výpočty použity denní přepočítací kurzy;

(53) tentýž vyvážející výrobce také tvrdil, že Komise by měla používat přepočítací kurz platný k datu úhrady faktury a ne k datu fakturace;

(54) základní nařízení v čl. 2 odst. 10 písm. j) stanoví, že měny se musí přepočítávat s využitím přepočítacího kurzu platného k datu prodeje, který se považoval za datum fakturace. Jiné možné datumy jsou datum kontraktu, nákupního příkazu nebo potvrzení objednávky, ale jenom když lépe odrážejí podstatné prodejní podmínky. Ale přepočítací kurz platný k datu platby nelze použít. V důsledku toho byl požadavek zamítnut;

2. Země s netržní ekonomikou

2.1 Individuální zacházení

(55) jak je uvedeno v prozatímním nařízení, Komise dále zkoumala žádost o individuální zacházení podanou jedním z čínských výrobců;

(56) během doby zkoumání podnik prodal čínskému obchodníkovi vlastněnému státem, většinu své výroby určené na vývoz. V důsledku toho podnik neměl žádnou kontrolu nad cenami, množstvími nebo určením svého vývozního prodeje. Tyto faktory byly zcela pod kontrolou obchodníka vlastněného státem. Dále údaje poskytnuté o vývozních činnostech byly velmi neúplné, zejména co se týče prodeje od obchodníka k zákazníkům ve Společenství, jelikož obchodník nespolupracoval;

(57) jiný čínský výrobce tvrdil, že je zcela nezávislý na zásahu státu a zdůraznil, že jeho postavení soukromého podniku zamezuje jakýmkoli rizikům obcházení zákona;

(58) tak jako ve výše uvedeném případě, podnik uskutečnil většinu svých vývozních transakcí prostřednictvím obchodníka vlastněného státem a vůbec nevěděl o cenách, které obchodník účtoval zákazníkovi ve Společenství. Tento zásah státu stačil na riziko, že se bude případně obcházet celostátní clo, když bude pro tento podnik stanovena jeho vlastní individuální celní sazba. Požadavku proto nemohlo být vyhověno;

(59) a konečně třetí podnik tvrdil, že Komise používá pravidla týkající se individuálního zacházení diskriminačním způsobem, protože mu odmítá poskytnout takové zacházení, zatímco v jiných případech se stejnými skutečnostmi bylo individuální zacházení poskytnuto. Uváděl, že důvody, proč nezískal individuální zacházení, spočívaly v tom, že podléhal určitým zákonným předpisům o cizích investicích, kterým se poskytují daňové úlevy a pravidla odměňování za práci a ačkoli jiné podniky podléhaly v jiných antidumpingových řízeních stejným zákonným předpisům, nezískaly individuální zacházení;

(60) podnik byl vytvořen zejména proto, aby získal daňové úlevy. Tyto daňové úlevy byly dostupné jenom pro podniky, které vyvážely nejméně 70 % své výroby a šetření ukázalo, že tato hranice se v praxi plně uplatňovala. Na základě toho bylo rozhodnuto, že podnik nepřichází v úvahu pro individuální zacházení. Je třeba také uvést, že pokud jde o údajnou diskriminaci, nebylo žádnému podniku v podobných případech poskytnuto individuální zacházení;

(61) na základě výše uvedeného byl udělán závěr, že třem čínským podnikům se nepodařilo prokázat takový stupeň nezávislosti na příslušných orgánech, aby se zamezilo riziko obcházení celostátního cla. Jejich žádosti o individuální zacházení se proto zamítají;

3. Dumpingové rozpětí u zkoumaných podniků

(62) jelikož dotčené strany neměly žádné připomínky, bylo rozhodnuto u spolupracujících a nespolupracujících podniků používat metodiku uvedenou v předběžném nařízení;

(63) konečná dumpingová rozpětí vyjádřena v procentní hodnotě dovozních cen CIF (cost, insurance and freight – náklady, pojistné a dopravné v ceně) na hranice Společenství činí:

3.1 Brazílie

Indústria de Fundiáo Tupy Ltda: 34,8 %,

ostatní: 34,8 %.

3.2 Česká republika

Moravské železárny a. s.: 26,1 %,

ostatní: 26,1 %.

3.3 Japonsko

Hitachi Metals Ltd: 47,3 %,

ostatní: 65,7 %.

3.4 Korea

Yeong Hwa Metal Co. Ltd: 13,4 %,

ostatní: 23,4 %.

3.5 Thajsko

BIS Pipe Fitting Industry Company Ltd: 22,1 %,

Siam Fittings Co. Ltd: 12,4 %,

Thai Malleable Iron & Steel Co. Ltd: 6,3 %,

ostatní: 22,1 %.

3.6 Čína

Všechny podniky: 49,4 %;

Chorvatsko a Svazová republika Jugoslávie

(64) vzhledem ke zjištění, že podíl na trhu je u dovozu dotyčného výrobku pocházejícího jak z Chorvatska, tak i ze Svazové republiky Jugoslávie zanedbatelný, bylo rozhodnuto u vývozů dotyčného výrobku z těchto zemí nevypočítávat dumpingové rozpětí;

G. DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(65) dvě dotčené strany znovu požadovaly, aby byl jeden výrobce ve Společenství vyloučen z výrobního odvětví Společenství, protože dováží dotyčný výrobek z některých dotčených zemí, tj. z Číny a Thajska. Některé dotčené strany kromě toho tvrdily, že určití výrobci Společenství dováželi tvárné tvarovky z některých ostatních třetích zemí, konkrétně z Bulharska a Turecka, a proto se rovněž nemají posuzovat jako součást výrobního odvětví Společenství;

(66) pokud jde o první tvrzení, uskutečnila Komise další šetření problému. Nebyl však zjištěn žádný důkaz nějakého takového dovozu;

(67) co se týče druhého tvrzení, šetření potvrdilo, že i když se tyto dovozy v některých případech uskutečnily, byly ve srovnání s prodeji výrobků vyrobených ve Společenství příslušnými výrobci Společenství minimální, takže se nedotkly jejich postavení jako výrobců obdobného výrobku ve Společenství;

(68) proto se tyto argumenty zamítají. Z tohoto důvodu a protože nebyly k dispozici žádné další nové informace, se potvrzují zjištění k definici výrobního odvětví Společenství ve smyslu bodu 133 a 134 preambule prozatímního nařízení;

H. ÚJMA

1. Dovoz z příslušných zemí

1.1 Souhrnné hodnocení vlivů příslušných dovozů

(69) dotčené strany znovu zopakovaly argument, že jejich dovozy by neměly být hodnoceny dohromady s jinými příslušnými dovozy. Tyto požadavky byly dále analyzovány na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 4 základního nařízení;

1.1.1 Brazílie

(70) brazilský vyrábějící vývozce zopakoval svůj požadavek, aby vývoz tvárných tvarovek z Brazílie nebyl hodnocen dohromady s vývozy z ostatních příslušných zemí vzhledem k různé skladbě obchodu, zejména pokud jde o objem dovozu a stanovení cen;

(71) je třeba poznamenat, že dumpingové rozpětí zjištěné u Brazílie je značné. Objem dovozů činil v IP (Investigation Period – období šetření) 4188 tun, což odpovídá 6,9 % podílu na trhu a byl tedy zanedbatelný;

(72) pokud jde o podmínky konkurence mezi dováženými výrobky a podmínky konkurence mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Společenství, další analýza odpovídajících faktorů ukázala, že i když vývoj objemů brazilského dovozu a vývoj objemů dovozů z ostatních příslušných zemí nebyl ve všech případech během období šetření újmy, stejný, nebyl rozdíl mezi nimi takový, aby odůvodňoval oddělené hodnocení. Vývoj brazilských dovozů byl skutečně shledán jako nestabilní, takže sledoval podobný vývoj jako dovoz z některých jiných dotčených zemí, konkrétně z Japonska, Jižní Koreje a Thajska. Co se týče cen brazilských dovozů, byly podobně shledány jako nestabilní: mezi rokem 1995 a 1996 se zvýšily o přibližně 13 %, pak se mezi rokem 1996 a 1998 postupně snižovaly celkem asi o 10 % a nakonec se mezi rokem 1998 a obdobím šetření (IP) znovu zvýšily přibližně o 2 %. Podobný nestabilní model byl zjištěn také téměř u všech ostatních příslušných zemí. Proto ačkoliv rozdíl mezi cenami nebyl během IIP (Injury Investigation Period – období šetření újmy), vždy stejný, nebyl takový, aby odůvodnil oddělené hodnocení;

(73) všechny příslušné země působí v rámci stejných nebo podobných distribučních kanálů, což potvrdila i skutečnost, že někteří obchodníci vyváželi nebo nakupovali dotyčný výrobek jak od různých dotčených zemí, tak i od výrobců ve Společenství;

(74) šetření potvrdilo, že není žádný rozdíl v povědomí o trhu brazilských dovážených výrobků a výrobků vyrobených ve Společenství, což prokázala také výše uvedená podobnost zjištěná u distribučních kanálů;

(75) z tohoto důvodu je udělán závěr, že vliv brazilských dovozů musí být hodnocen spolu s vlivy dovozů pocházejících z jiných dotčených zemí;

1.1.2 Česká republika

(76) český vyrábějící vývozce tvrdil, že vývozy tvárných tvarovek z České republiky by neměly být hodnoceny společně s vývozy pocházejícími z ostatních příslušných zemí, protože nekonkurují ani tvarovkám dováženým z jiných příslušných zemí, ani tvarovkám vyráběným a prodávaným většinou výrobního odvětví Společenství. Český vyrábějící vývozce v této souvislosti tvrdil, že jeho tvarovky se prodávají většinou na omezeném dílčím trhu Společenství;

(77) šetření však ukázalo, že podstatná část českých vývozů byla ve skutečnosti zaslána do různých členských států. I když se mimo to vezme v úvahu, že zbytek českých vývozů se soustřeďuje jenom na jeden členský stát, nelze to samo o sobě považovat za prvek, na jehož základě by bylo odůvodněno oddělené hodnocení vzhledem k velkosti tohoto trhu, značným dovozům pocházejícím z ostatních dotčených zemích a přicházejícím na tento trh a vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství uskutečňuje také významný prodej na tomto trhu;

(78) na základě toho se potvrzují předběžná zjištění, týkající se vhodnosti souhrnného hodnocení dovozů z České republiky;

1.1.3 Korejská republika

(79) korejský vyrábějící vývozce tvrdil, že vývozy z Korejské republiky by neměly být hodnoceny souhrnně s vývozy z ostatních příslušných zemí s ohledem na zvláštní technické vlastnosti jeho výrobků, které mají kuželovité vnější a kuželovité vnitřní závity (konicko-konické tvarovky), zatímco ostatní tvárné tvarovky ve Společenství mají obecně kuželovité vnější závity a paralelní vnitřní závity (konicko-paralelní tvarovky). Uvedl, že korejské dovozy, které byly určeny výhradně pro trh Spojeného království, konkurovaly jenom tvarovkám jednoho britského výrobce, který rovněž vyrábí konicko-konické tvarovky. Dále tvrdil, že během období šetření (IP) byly konicko-paralelní tvarovky dodány jenom na nepatrnou část trhu Spojeného království. Škodlivý dumping, přichází-li vůbec v úvahu, by se proto mohl hodnotit jenom na regionálním základě;

(80) pokud jde o jakékoliv regionální hodnocení škodlivého dumpingu, je třeba poznamenat, že nebyly splněny všechny podmínky stanovené v tomto ohledu v čl. 4 odst. 1 písm. b) základního nařízení. Během období šetření újmy (IIP), ne jenom britský výrobce, ale také jiní výrobci ve Společenství a vyvážející výrobci z příslušných zemí a z ostatních třetích zemí prodávali na trhu Spojeného království dotyčný výrobek. Šetření navíc ukázalo, že zejména v období šetření (IP) bylo na trhu Spojeného království prodáno značné množství konicko-paralelních tvarovek, což představuje podíl z místní spotřeby dotyčného výrobku výrazně přes 20 % a to nelze považovat za zanedbatelné;

(81) na základě toho se potvrzuje vhodnost souhrnného hodnocení dovozů z Koreje s dovozy pocházejícími z ostatních příslušných zemí;

1.1.4 Thajsko

(82) thajský vyrábějící vývozce zopakoval svůj požadavek, aby vývozy tvárných tvarovek z Thajska nebyly souhrnně hodnoceny s vývozy z ostatních příslušných zemí vzhledem k tomu, že thajské dovozy se během období šetření újmy (IIP), podle procentní hodnoty z celkových dovozů do Společenství snížily, tj. podle procentní hodnota ze všech dovozů jak z dotčených zemí, tak i z ostatních třetích zemí;

(83) je třeba poznamenat, že za prvé, podle čl. 3 odst 3 základního nařízení se musí věnovat pozornost objemu dumpingových dovozů, který když se vyjádří v relativních číslech, se musí vypočítat ve vztahu k výrobě nebo ke spotřebě ve Společenství. V daném šetření byly dovozy z dotčených zemí vyjádřeny ve vztahu ke spotřebě ve Společenství. Na základě toho byl podíl Thajska během období šetření (IP) přes 1 %, což podle právních předpisů Společenství není bezvýznamné. Za druhé, během období šetření činily thajské dovozy více než 3 % z celkových dovozů do Společenství, takže byly jednoznačně nad minimálními hranicemi stanovenými WTO;

(84) pokud jde o vývoj dovozů zaznamenaný během období šetření újmy, jak bylo uvedeno výše, neodlišoval se vývoj thajských dovozů od vývoje zaznamenaného u ostatních příslušných zemí tak, aby to odůvodňovalo jeho oddělené hodnocení od těchto ostatních zemí. Proto s přihlédnutím ke zjištěním o dumpingu, který je značný a používaným distribučním kanálům, potvrzuje se vhodnost souhrnného hodnocení dovozů z Thajska s dovozy pocházejícími z ostatních příslušných zemí;

1.1.5 Závěr k souhrnnému hodnocení

(85) na základě výše uvedeného se šetřením potvrdilo, že podmínky souhrnného hodnocení ve smyslu čl. 3 odst. 4 základního nařízení se plní, jelikož u všech příslušných zemí bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí nad stanovenými minimálními hranicemi a objem dovozů byly zanedbatelné. Kromě toho bylo zjištěno, že podmínky konkurence mezi dováženými výrobky na jedné straně a dováženými výrobky a výrobkem Společenství stejného druhu na druhé straně, jsou srovnatelné. Šetření samozřejmě ukázalo, že ve všech případech mají dovážené výrobky a výrobky výrobního odvětví Společenství stejné fyzické a technické vlastnosti, že vývoj cen je podobný a tyto ceny jsou značně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a všechny dovážené výrobky a také výrobky vyrobené ve Společenství se prodávají stejnými nebo podobnými distribučními kanály. Z těchto důvodů se potvrzují předběžná zjištění týkající se vhodnosti souhrnného hodnocení dovozů z příslušných zemí;

1.2 Podbízení ceny

1.2.1 Úpravy pro tvarovky z tvárné litiny s černým a bílým lomem

(86) některé dotčené strany tvrdily, že se musí udělat úpravy ve srovnání cen mezi dováženými výrobky (tvarovky z tvárné litiny s černým lomem) a výrobkem vyráběným ve Společenství (obecně tvarovky z tvárné litiny s bílým lomem) kvůli různému povědomí o trhu a rozdílu ve výrobním postupu (především v postupu žíhání, protože tvárné tvarovky z tvárné litiny s bílým lomem si vyžádaly vyšší výrobní náklady kvůli vyšší spotřebě energie než tvarovky z tvárné litiny s černým lomem), což se projevilo v prodejních cenách;

a) Povědomí o trhu

(87) v tomto ohledu se zjistilo, že tak, jak to bylo popsáno výše (odstavec 2.2), v těch případech, kdy tvarovky z tvárné litiny jak s bílým, tak i s černým lomem prodávala tatáž strana, a proto nemusel být zaznamenán žádný rozdíl v povědomí o trhu, skutečně nebyl žádný rozdíl zaznamenán, v každém případě ne co se týče cenových rozdílů. Šetření potvrdilo, že uživatelé dotyčného výrobku nerozlišují mezi tvarovky z tvárné litiny s bílým nebo černým lomem. Na základě uvedeného nebylo proto možné poskytnout úpravy kvůli nepatrnému rozdílu mezi tvarovky z tvárné litiny s bílým a černým lomem;

b) Výrobní náklady a prodejní cena

(88) kromě toho co se týče zanedbatelných rozdílů ve výrobních nákladech a jejich vlivů na prodejní ceny, dostupné údaje umožnily podrobně ověřit strukturu nákladů na výrobu tvarovek z tvárné litiny jak s černým, tak i bílým lomem. Jelikož spotřeba energie potřebné pro úplné oduhličení tvarovek z tvárné litiny s bílým lomem je větší než spotřeba energie potřebné jenom pro částečné oduhličení tvarovek z tvárné litiny s černým lomem, šetření ukázalo nejenom že náklady na energii představují malý podíl celkových výrobních nákladů, ale také že pokud jde o skutečnou spotřebu energie a náklady s tím spojené, není rozdíl mezi dvěma postupy podstatný a u příslušného výrobce závisí více na konkrétním výrobním zařízení a jeho energetické účinnosti;

(89) mimo to, co se týče prodejních cen, bylo zjištěno, že když se tvarovky z tvárné litiny s černým a bílým lomem vyrobené ve Společenství prodávaly na stejných trzích, byly ceny tvarovek z tvárné litiny s černým lomem v některých případech dokonce vyšší, což je v rozporu s tvrzením některých dotčených stran. Navíc dostupné informace ukázaly, že v těch případech, kdy jak velkoobchodníci, tak i distributoři nakupovali jak tvarovky z tvárné litiny s černým lomem z příslušných zemí tak i tvarovky z tvárné litiny s bílým lomem od průmyslu ve Společenství, často je dále prodávali za stejnou cenu, aniž by dělali rozdíl mezi oběma typy litiny;

(90) tyto argumenty byly proto zamítnuty;

1.2.2 Úpravy segmentů trhu

(91) některé dotčené strany tvrdily, že trh tvárných tvarovek spadá do třech segmentů v závislosti od úrovně cen a spolehlivosti výrobku, který vyrábějí určití výrobci ve Společenství a také někteří vyvážející výrobci. V důsledku toho se tvrdilo, že se musí udělat cenové srovnání na základě třech různých segmentů trhu (vysoký, střední, nízký), na němž by se zúčastnili různí výrobci ze Společenství a vyvážející výrobci;

(92) ačkoliv nebyly poskytnuty žádné údaje, které by umožnily objektivní a jasné rozdělení trhu na tři konkrétní segmenty, bylo prověřeno, zda jiné metody cenového srovnání založené na těchto údajných segmentech trhu povedou k rozdílným výsledkům podbízení cen. Jako výsledek tohoto prověření nebyly zjištěny žádné podstatné rozdíly ve srovnání s metodikami používanými v předběžné etapě, tj. srovnání vážených průměrných cen ex-works (ze závodu) výrobců ve Společenství s váženými průměrnými vývozními cenami každého příslušného vyvážejícího výrobce u každého typu tvárných tvarovek;

(93) na závěr lze konstatovat, že i když šetření ukázalo, že mohou být určité rozdíly ve vnímaných segmentech, nejsou patrná žádná kritéria, aby se výrobní odvětví Společenství a vyvážející výrobci příslušně kategorizovali. Potvrzuje se proto metodika použitá v předběžné etapě;

1.2.3 Závěr k podbízení cen

(94) před výše uvedenými skutečnostmi byla na základě důkazu předloženého dotčenými stranami přezkoumána případně změněna rozpětí podbízení cen. V případě Japonska se revidované vážené průměrné podbízení cen, vyjádřené jako procentní hodnota cen výrobního odvětví Společenství, snížilo na 16,2 %. Co se týče ostatních příslušných zemí, potvrzuje se předběžné vážené průměrné podbízení cen vyjádřené jako procentní hodnota cen výrobního odvětví Společenství;

2. Situace v výrobním odvětví Společenství

2.1 Výběr ekonomických ukazatelů

(95) v souvislosti s hodnocením újmy jedna dotčená strana tvrdila, že určení vlivu dumpingových dovozů není právoplatné, protože některé faktory újmy uvedené v čl. 3 odst. 4 Antidumpingové dohody WTO nebyly prověřeny;

(96) k tomu je třeba poznamenat, že Antidumpingová dohoda WTO a základní nařízení nevyžadují, aby byl každý faktor analyzován úplně stejným způsobem. Mimo to byly v tomto zvláštním případě v souvislosti s hodnocením újmy vzaty v úvahu všechny odpovídající faktory, u nichž se předpokládalo, že mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství. Požadavek se proto zamítá;

2.2 Analýza trendů

(97) český vyvážející výrobce tvrdil, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo značnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení, jelikož Komise vzala ve více případech rok 1995 jako výchozí bod pro své analýzy, zatímco kdyby byl vzat jako výchozí bod rok 1996, byly by ve skutečnosti mnohé ekonomické ukazatele vykázaly pozitivní trend;

(98) v této souvislosti je třeba poznamenat, že za prvé dumping a újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství musí být zjištěny během období šetření (IP). S cílem určit, zda taková újma existuje, používá se mezi jiným vývoj a trendy zjištěné v létech, která předcházela období šetření (IP), jenom k tomu, aby byla lépe pochopena zjištění týkající se období šetření. Protože v daném případě začalo období šetření (IP) v dubnu 1998, považovalo se za vhodné vzít v úvahu přinejmenším tři kalendářní roky (1995 – 1997 před obdobím šetření, aby se získal smysluplný obraz o vývoji ukazatelů újmy. Za druhé, i kdyby se vzal za základ rok 1996, výsledky analýzy újmy by se nezměnily. Naopak, újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, by byla ve vývoji některých ukazatelů újmy, jako je rentabilita a stav zásob dokonce ještě více zřejmá. S výjimkou investicí a objemu výroby, jejichž zvýšení však vedlo k vyššímu stavu zásob, by vykázaly ostatní ukazatele újmy stejně negativní trend;

(99) z těchto důvodů se výše uvedený argument zamítá;

2.3 Závěr k utrpěné újmě

(100) na základě výše uvedeného se potvrzují předběžná zjištění týkající se značné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, uvedené v bodu 160 preambule prozatímního nařízení;

I. PŘÍČINA ÚJMY

1. Vliv příslušných dovozů

(101) některé dotčené strany tvrdily, že hodnocení příčinné souvislosti je chybné, protože výrobní odvětví Společenství bylo během období šetření újmy (IIP) schopné zvýšit své ceny, zatímco vývoj výroby a kapacity výroby, jakož i snížení zaměstnanosti a nedostatečná rentabilita byly způsobeny jinými faktory a ne dumpingovými dovozy, a to zejména rozhodnutím výrobního odvětví Společenství racionalizovat výrobu a nutnost splnit evropské environmentální normy. Mimo to jedna dotčená strana zpochybnila předběžné zjištění týkající se uzavření výrobního závodu na tvárné tvarovky nacházejícího se v Německu a tvrdila, že zařízení tohoto výrobce bylo ve skutečnosti přemístěno do Rakouska a v důsledku toho tento prvek nelze posuzovat jako příznak újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství;

(102) jako obecná poznámka je třeba zdůraznit, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství se musí hodnotit v období šetření (IP). Trendy vykázané v dřívějších letech vysvětlují pozadí zjištěné újmy. Pokud jde o dané řízení, šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství uskutečnilo restrukturalizaci v r. 1995, což se v tomto roce projevilo a bylo doloženo snížením výroby a zaměstnanosti, vysokou úrovni investicí a nízkou úrovni rentability. Pozitivní výsledky těchto restrukturalizačních úsilí se začaly projevovat v r. 1996, čehož důkazem bylo zvýšení výroby a lepší finanční výsledky (rentabilita se mezi r. 1995 a 1996 zvýšila o 3,6 procentních bodů). Ale tyto výsledky a další výhody, u nichž mohlo výrobní odvětví Společenství důvodně očekávat, že je na základě těchto úsilí získá, byly zmařeny vývojem na trhu. Od r. 1996 začaly objemy dovozů z dotyčných zemí samozřejmě stoupat a jejich ceny začaly klesat, zatímco výrobní odvětví Společenství začalo být současně během zbytku období šetření újmy (IIP) vystaveno trvalému poklesu svého objemu prodeje a podílu na trhu. Snížení prodeje výrobního odvětví Společenství způsobilo zvýšení jeho stavu zásob a snížení jeho rentability, která i když mezi rokem 1995 a 1996 rostla, se pak mezi rokem 1996 a obdobím šetření (IP) snížila o 2,3 procentní body na –9 %;

(103) co se konkrétně týče vývoje jednotlivých prodejních cen výrobního odvětví Společenství, šetření ukázalo, že zvýšení průměrných prodejních cen výrobního odvětví Společenství o 5 % mezi r. 1995 a obdobím šetření (IP) se uskutečnilo ve dvou fázích, jedna mezi r. 1995 a 1996, kdy celý trh zaznamenal celkové zvýšení cen a druhá mezi r. 1997 a 1998, kdy jenom výrobní odvětví Společenství a ostatní třetí země zvýšily své ceny, zatímco ceny příslušných zemí se značně snížily. Tento cenový vývoj je třeba posuzovat z toho hlediska, že tlak příslušných dovozů na ceny měl spíše vliv na objem prodeje a na podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, než na jeho úroveň cen. Když výrobní odvětví Společenství čelilo dovozům s nízkými cenami pocházejícím z příslušných zemí, mělo samozřejmě možnost buď udržet si své ceny s rizikem, že ztratí podíl na trhu, nebo následovat nízké ceny dumpingových dovozů s cílem udržet si objemy prodeje. Rozhodlo se udržet své ceny, ale důsledky na objem prodeje měly vliv na rentabilitu, která se negativně projevila po r. 1996;

(104) za druhé, pokud jde o vývoj objemů výroby výrobního odvětví Společenství a zejména aspekt uzavření výrobního závodu nacházejícího se v Německu, šetření potvrdilo, že tento závod byl opravdu uzavřen na konci r. 1995 a že související zařízení nebylo přemístěno do Rakouska, jak tvrdila jedna dotčená strana. Ve skutečnosti tam byla přemístěna jenom malá část zásob;

(105) na základě výše uvedeného se potvrzují zjištění popsaná v bodu 170 preambule prozatímního nařízení;

2. Dovozy z ostatních třetích zemí

(106) některé dotčené strany zpochybňovaly předběžná zjištění Komise týkající se vlivu dovozů dotyčného výrobku z ostatních třetích zemí, konkrétně z Turecka, Bulharska a Polska na stav výrobního odvětví Společenství;

(107) podle údajů Statistického úřadu Evropských společenství (EUROSTAT) – se dovozy z ostatních třetích zemí během období šetření újmy (IIP), v objemu snížily přibližně o 14 %, zatímco podíl na trhu se snížil přibližně o 1 procentní bod. Ceny se zvýšily v průměru přibližně o 15 % a byly o 17 % vyšší než průměrné ceny dovozů z příslušných zemí;

2.1 Turecko

(108) co se konkrétně týče Turecka, během období šetření (IP) byla vážená průměrná cena dovozů přibližně o 10 % vyšší než vážená průměrná cena příslušných dovozů a jeho podíl na trhu zůstal během období šetření (IP) stabilně na přibližně 1 % spotřeby ve Společenství;

2.2 Bulharsko

(109) co se týče Bulharska, i když se objemy dovozů během období šetření újmy (IIP) zvýšily ze 43 na 1109 tun, nejsou tyto dovozy z relativního hlediska takové, aby změnily závěry týkající se příčinné souvislosti mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství a dovozy z příslušných zemí: v období šetření (IP) činily skutečně 1,8 % z celkového podílu na trhu ve srovnání s 28,6 % podílem příslušných dovozů na trhu. Kromě toho se během období šetření újmy (IIP), jejich cena zvýšila přibližně o 11 % a v období šetření byla asi o 5 % vyšší než vážená průměrná cena příslušných dovozů;

2.3 Polsko

(110) pokud jde o Polsko, jeho podíl na trhu zůstal během období šetření újmy (IIP) celkem stabilní a průměrná cena byla asi o 27 % vyšší než průměrná cena příslušných dovozů;

2.4 Závěry k ostatním třetím zemím

(111) závěrem se na základě výše uvedeného tímto potvrzuje, že i když dovozy z ostatních třetích zemí mohly přispět ke značné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nebyly takové, aby narušily příčinnou souvislost mezi dumpingem a zjištěnou újmou;

3. Substituční efekt

(112) některé dotčené strany zpochybnily předběžná zjištění, pokud jde o náhradu tvarovek vyrobených z materiálu, jako je měď a plasty za tvarovky vyrobené z tvárné litiny a vliv této údajné náhrady na stav výrobního odvětví Společenství;

(113) problematika byla dále zkoumána a bylo potvrzeno, že k náhradě litiny jinými materiály, jako je měď a plasty skutečně docházelo, a to většinou v 80. letech. Pak se substituční efekt zpomalil a využívání tvárných tvarovek zůstalo stabilní zejména pro takové používání, kde se vyžaduje fyzická životnost, odolnost, zvláštní pevnost na tah a tažnost. Proto žádný substituční efekt nemohl podstatně přispět ke újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, jak to bylo prokázáno poměrně stabilní spotřebou zjištěnou v průběhu současného šetření;

4. Závěr k příčině újmy

(114) na základě výše uvedeného se potvrzují předběžná zjištění o příčině újmy tak, jak je to popsáno v bodech 155 až 170 preambule prozatímního nařízení;

J. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Zájem uživatelů

(115) jedna dotčená strana tvrdila, že nebylo náležitě přihlédnuto k zájmu výrobního odvětví požární ochrany;

(116) je třeba poznamenat, že žádní uživatelé, kteří patří do výrobního odvětví požární ochrany, nedali během šetření o sobě vědět. Tuto skutečnost lze samu o sobě považovat za náznak, že toto odvětví není významně postiženo zavedením nebo nezavedením antidumpingových opatření. Tento závěr byl podpořen zjištěními u spolupracujících uživatelů patřících do jiných odvětví, u nichž dotyčný výrobek představuje kolem 1 % jejich celkových nákladů;

2. Závěr k zájmu Společenství

(117) protože nebyly k dispozici žádné další nové informace o zájmu Společenství, potvrzují se na základě dostupných faktů zjištění tak, jak jsou popsána v bodech 171 až 179 preambule prozatímního nařízení;

K. KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1. Hranice odstranění újmy

(118) aby se stanovila úroveň opatření, která mají být s konečnou platností zavedena, tímto se potvrzuje, že ceny dumpingových dovozů musí být zvýšeny na úroveň, která nezpůsobuje újmu. Výše cla se pak stanoví podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení na základě rozpětí újmy stanoveného tímto způsobem a zjištěného dumpingového rozpětí, podle toho, která hodnota je nižší. Protože nebyly k dispozici žádné nové informace, potvrzuje se tímto metodika použitá ke stanovení rozpětí újmy tak, jak je to popsáno v bodu 181 preambule prozatímního nařízení;

2. Chorvatsko a Jugoslávie

(119) jelikož zjištěné podíly na trhu byly zanedbatelné, navrhuje se neuložit žádné antidumpingové clo na dovozy tvárných tvarovek pocházejících z Chorvatska a Jugoslávie a ukončit řízení ve věci dovozů pocházejících z těchto zemí;

3. Konečná cla

(120) na základě výše uvedeného se má za to, že na dovozy pocházející z ostatních příslušných zemí má být uloženo konečné antidumpingové clo;

(121) zbytkové clo, které se má uložit nespolupracujícím vyvážejícím výrobcům, bylo v těch případech, kdy byla úroveň spolupráce vysoká, stanoveno na úrovni nejvyššího antidumpingového cla zjištěného u spolupracujících vyvážejících výrobců. V případech, kdy byla úroveň spolupráce nízká, bylo zbytkové clo stanoveno na úrovni největšího dumpingového rozpětí nebo rozpětí újmy zjištěného u typického sortimentu vyvážených typů výrobků spolupracujících vyrábějících vývozců, podle toho, která hodnota je nižší;

(122) na základě výše uvedeného se navrhují následující konečné celní sazby vyjádřené jako procentní hodnota cen CIF (cost, insurance, and freight – náklady, pojistné a dopravné v ceně) loko hranice Společenství, clo nevyplaceno:

Země | Podnik | Konečné clo (%) |

Brazílie | Indústria de Fundicao Tupy Ltda | 34,8 |

Ostatní | 34,8 |

Česká republika | Moravské železárny a. s. | 26,1 |

Ostatní | 26,1 |

Japonsko | Hitachi Metals Ltd | 26,9 |

Ostatní | 33,6 |

Korejská republika | Yeong Hwa Metal Co. Ltd | 13,4 |

Ostatní | 23,4 |

Thajsko | BIS Pipe Fitting Industry Company Ltd | 22,1 |

Siam Fittings Co. Ltd | 12,4 |

Thai Malleable Iron & Steel Co. Ltd | 6,3 |

Ostatní | 22,1 |

Čína | Všechny podniky | 49,4 |

(123) každý požadavek na uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb pro podniky (např. kvůli změně jména subjektu nebo zavedené nové výroby nebo ustanovení nových prodávajících subjektů) musí být zaslán Komisi [3] se všemi souvisejícími informacemi, zejména pokud jde o změny v činnostech podniku související s výrobou, změny vnitřního a vývozního prodeje spojené např. se změnou jména nebo změnou výrobních a prodávajících subjektů. Komise, bude-li to vhodné, po konzultaci s Poradním výborem nařízení příslušně změní a doplní tím, že bude aktualizovat seznam podniků, které požívají výhod individuální celní sazby;

4. Závazky

(124) je třeba připomenout, že vyvážející výrobce v České republice nabídnul cenový závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Po zavedení předběžných antidumpingových opatření vyvážející výrobce v Koreji a jeden vyvážející výrobce v Thajsku nabídli rovněž cenový závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Komise je toho názoru, že nabídnuté závazky lze přijmout, protože odstraňují škodlivý účinek dumpingu. Kromě toho pravidelné a podrobné zprávy, které se podniky zavázaly poskytovat Komisi, umožní účinné sledování. Dále struktura prodeje těchto vývozců je taková, že podle názoru Komise je malé riziko obcházení nabídnutého závazku;

(125) japonský vyvážející výrobce předložil rovněž návrh s nabídkou cenového závazku. Avšak úroveň spolupráce tohoto podniku během celého šetření a přesnost a spolehlivost údajů, které poskytnul, byla nedostatečná (viz bod 21 preambule). Komise proto nebyla přesvědčena, že cenový závazek tohoto podniku by se dal účinně sledovat. Mimo to se mělo za to, že struktura vývozního prodeje tohoto podniku s více než jedním příslušným dovozcem zvyšuje riziko obcházení nabídnutého závazku. Nabídka byla proto zamítnuta;

(126) aby se zajistilo účinné dodržování a sledování závazků, je osvobození od cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu v souladu se závazky podmíněno tím, že "celním" orgánům příslušného členského státu bude předložena platná závazková faktura vydaná vyvážejícími výrobci, jejichž nabídky na cenový závazek byly přijaty, která dále obsahuje informace uvedené v příloze. Není-li tato faktura předložena, nebo neodpovídá-li výrobku předloženému celní správě, bude zaplacena příslušná sazba antidumpingového cla, aby se zamezilo obcházení závazků;

(127) v případě porušení nebo zrušení závazků může být podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení uloženo antidumpingové clo,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu tvarovek nebo spojovacích součástí potrubí z tvárné litiny se závity kódu KN ex73071910 (kód TARIC 7307191010) pocházejících z Brazílie, České republiky, Japonska, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska.

2. Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, je pro výrobky pocházející z následujících zemí tato:

Země | Konečné clo (%) | Doplňkový kód TARIC |

Brazílie | 34,8 | – |

Česká republika | 26,1 | A999 |

Japonsko | 33,6 | A999 |

Čínská lidová republika | 49,4 | – |

Korejská republika | 23,4 | A999 |

Thajsko | 22,1 | A999 |

3. Výše uvedené sazby se nevztahuje na výrobky vyrobené níže uvedenými podniky, které podléhají následujícím antidumpingovým celním sazbám:

Země | Podnik | Konečné clo (%) | Doplňkový kód TARIC |

Japonsko | Hitachi Metals Ltd Seavans North 2-1, Shibaura 1-Chome Minato-Ku Tokyo 105-8614 Japonsko | 26,9 | A092 |

Korejská republika | Yeong Hwa Metal Co Ltd 363-6, Namyang-dong, Chinhae, Kyongman Korejská republika | 13,4 | A093 |

Thajsko | BIS Pipe Fitting Industry Co Ltd 107 Moo 4, Petchkasem Rd., Omnoi, Kratumban Samutsakorn 741 30 Thajsko | 22,1 | A094 |

Siam Fittings Co. Ltd 100/1-100/2, Moo 2, Settakit 1 Road, Omnoi, Krathumban Samutsakorn 741 30 Thajsko | 12,4 | A095 |

Thai Malleable Iron & Steel Co. Ltd 469/19 Rama III Road, Yannawa Bangkok 101 20 Thajsko | 6,3 | A096 |

4. Nehledě na čl. 1 odst. 1 neplatí konečná cla na dovozy převedené do volného oběhu podle čl. 2.

5. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

1. Dovozy jsou osvobozeny od antidumpingových cel uložených podle čl. 1, pokud je vyrábějí a prodávají na vývoz do Společenství podniky uvedené v odstavci 3 a pokud jsou deklarovány pod příslušným doplňkovým kódem TARIC a pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2.

2. Je-li předložená žádost o propuštění do volného oběhu, je osvobození od cla podmíněno tím, že celním orgánům příslušného členského státu bude předložena platná "závazková faktura" vydaná vyvážejícími podniky uvedenými v odstavci 3, která dále obsahuje důležité údaje uvedené v příloze k tomuto nařízení. Osvobození od cla je dále podmíněno tím, že zboží deklarované a předložené na celnici přesně odpovídá popisu v "závazkové faktuře".

3. Dovozy se "závazkovou fakturou" se deklarují pod těmito doplňkovými kódy TARIC:

Země | Podnik | Doplňkový kód TARIC |

Česká republika | Moravské železárny a. s. Řepčinská 86 779 00 Olomouc 9 Česká republika | A097 |

Korejská republika | Yeong Hwa Metal Co. Ltd 363-6, Namyang-dong, Chinhae Kyongman Korea | A093 |

Thajsko | BIS Pipe Fitting Industry Co. Ltd 107 Moo 4, Petchkasem Rd., Omnoi, Kratumban Samutsakorn 741 30 Thajsko | A094 |

Článek 3

Částky zajištěné pomocí prozatímních antidumpingových cel podle nařízení (ES) č. 499/2000 se vyberou ve výši konečně uložené celní sazby. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují. V případech, kdy je sazba uloženého konečného cla vyšší než sazba prozatímního cla, vyberou se s konečnou platností pouze částky zajištěné ve výši prozatímního cla.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. srpna 2000.

Za Radu

předseda

H. Védrine

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 905/98 (Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18).

[2] Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 3.

[3] Evropská komiseGenerální ředitelství pro obchodŘeditelství CDEM 24 8/38Rue de la Loi/Weststraat 200B-1049 Brusel

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Údaje, které se uvádějí v závazkové faktuře uvedené v čl. 2 odst. 2:

1. Doplňkový kód TARIC, pod kterým může být zboží na faktuře na hranicích Společenství celně odbaveno (jak je to vymezeno nařízením),

2. Přesný popis zboží včetně:

- identifikačního čísla výrobku (PRC – Product Reporting Code Number) (jak ho v nabídnutém závazku stanovil daný vyrábějící vývozce) včetně čísla typu, průměru a povrchu,

- kódu kombinované nomenklatury – KN,

- množství (v jednotkách),

3. Popis prodejních podmínek včetně:

- ceny za jednotku,

- použitelných platebních podmínek,

- použitelných dodacích podmínek,

- celkových slev a srážek z ceny,

4. Jméno nezávislého dovozce, na kterého podnik přímo vydal fakturu.

5. Jméno zástupce podniku, který vydal závazkovou fakturu a podepsal následující prohlášení:

"Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej na přímý vývoz zboží do Evropského společenství zahrnutý do této faktury se uskutečňuje v rámci a za podmínek závazku nabídnutého… (podnikem) a přijatého Evropskou komisí nařízením (ES) č. 449/2000 nebo rozhodnutím C(2000)2452. Prohlašuji, že údaje v této faktuře jsou úplné a správné."

--------------------------------------------------