Marseille

Marseille
	Vieux-Port, Marseille
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	43°17′51″ s. š., 5°22′38″ v. d.
Nadmořská výška	0–640 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00; UTC+02:00
Stát	Francie
Region	Provence-Alpes-Côte d'Azur
Departement	Bouches-du-Rhône
Arrondissement	Marseille
Kanton	statutární město 25 kantonů
	Marseille
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	240,6 km²
Počet obyvatel	873 076 (2021)
Hustota zalidnění	3 628,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Benoît Payan (2020–2026)
Vznik	600 př. n. l.
Oficiální web	www.marseille.fr
E-mail	webmestre@marseille.fr
PSČ	13001-13016
INSEE	13055
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marseille (výslovnost [marsej], francouzská [maʁ.sɛj]IPA), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie. Leží v jihovýchodní části země, na pobřeží Středozemního moře, ve Lvím zálivu. V roce 2012 mělo Marseille 852 516 obyvatel (v roce 1999 jako aglomerace 1 350 000, resp. 1 516 000 obyvatel). Jde o nejvýznamnější francouzský obchodní přístav. Nachází se zde sídlo marseilleského arcibiskupství. Dnes je městem téměř všech národů žijících okolo Středozemního moře včetně mnoha Arabů.

Historie

Město bylo založeno jako Massalia (Μασσαλία) kolem roku 600 př. n. l. iónskými kolonisty z maloasijského přístavu Fókaia.^[2] Rozkvétat začalo asi od 5. století př. n. l., kdy byli jeho největšími soupeři Etruskové a Kartaginci.^[2] V roce 49 před K. obsadili město Římané. V tomto období se Marseille stalo důležitým přístavem, kde se přepravovalo zboží dovozené z Orientu dále do západní Evropy.^[3] Archeologické výzkumy odhalily pozůstatky řeckého i římského města; část městských hradeb, brány, starou silnici z Itálie i část římského přístavu.^[4] V 5. století bylo založeno opatství Saint-Victor, později v 10. století rekonstruované benediktiny. Další rozvoj Marseille jako přístavu přinesly křížové výpravy. Marseille začala soupeřit s největší námořní velmocí Janovem. V roce 1481 byly Marseille společně s Provence připojeny k Francii. V roce 1720 postihl město mor. V období francouzské revoluce vyslali obyvatelé Marseille do Paříže 500 dobrovolníků s bojovou písní, která byla později nazvaná Marseillaisa a stala se státní hymnou Francie. Velký rozvoj města nastal v pol. 19. století. V průběhu druhé světové války bylo město dvakrát bombardováno.

Město, památky a významné stavby

Hlavním centrem Marseille je Vieux-Port, Starý přístav. Leží v malé zátoce, dnes obklopené domy s restauracemi a bary. Dříve zátoka sloužila jako přístav, v současnosti je zde přístaviště jachet a rybářských lodí. V místě vstupu do Vieux-Portu stojí dvě pevnosti, severně St. Jean, jižně St. Nichola'. Jednou z dominant Starého přístavu je na vrchu stojící bazilika Notre-Dame de la Garde vystavěná v letech 1854–63 v románsko-byzantském slohu. V jihozápadní části Starého přístavu najdeme kostel sv. Viktora, původně opatství zničené během francouzské revoluce, kostel je z druhé pol. 14. století. Dochovaná krypta je z doby založení opatství, z 5. století. Na severní straně přístavu, ve střední části, stojí budova marseillské radnice (Hotel de Ville), barokní stavba ze 17. století.

Severovýchodně od Vieux-Portu, za opevněním St. Jeane, je umístěna marseillská katedrála (Cathédrale de la Major). Chrám byl postavený v 19. století v románsko-byzantském slohu, je 140 m dlouhý a 70 m vysoký. Jižně od katedrály, na kopci, stojí románský kostel St. Laurent ze 12. století. Do východní části Starého přístavu ústí jedna z hlavních marseillských tříd Canebière. V ulici se nachází řada obchodů, kaváren a hotelů. Na jejím východním konci pak najdeme neogotický kostel St. Vincent de Paul z let 1855–86.

Okolí Marseille

Jižně od Marseille se rozkládá pobřežní vrchovina Calanques, nejvyšší bod Mont Puget (563 m). Jedná se o druhohorní vápencové útesy o délce přibližně 20 km a šířce 4 km. Část oblasti je součástí francouzského Národního parku Calanques. Západně od Marseille se nachází Frioulské ostrovy, jejichž součástí je i ostrov If se stejnojmenným hradem z počátku 16. st., který dlouho sloužil jako věznice. Mezi její vězně podle literárního příběhu patřil i hrabě Monte Cristo, hrdina stejnojmenného románu Alexandra Dumase.

Doprava

Ve městě jsou v provozu dvě linky metra a menší tramvajová síť.

U Marseille je letiště Aéroport de Marseille Provence.

Do města jezdí vlaky TGV, které ujedou trasu mezi Marseille a Paříží za 3 hodiny.

Kultura, umění a sport

Každoročně se zde koná tenisový turnaj mužů. Působí zde fotbalový klub Olympique de Marseille, několikanásobný vítěz Francouzské fotbalové ligy a vítěz Ligy mistrů z roku 1993.

Vzdělání

Demografie

Třetinu obyvatel města tvoří muslimové.^[5]^[6]

Počet obyvatel

Galerie

Fort St. Jean, Vieux Port
Vieux Port, Starý přístav
katedrála, Cathédrale La Major
třída La Canebiere
kostel St. Vincent de Paul
průčelí kostela St. Laurent
jižní část města

Známé osobnosti

Pytheas (380 př. n. l. – 310 př. n. l.) řecký obchodník, geograf a cestovatel
Jean-Henry Gourgaud, „Dugazon“ (1746–1809), herec
Júlie Clary (1771–1845), neapolská, sicilská a španělská královna
Désirée Clary (1777–1860), královna Švédska a Norska
Adolphe Thiers (1797–1877), první prezident třetí republiky
Étienne Joseph Louis Garnier-Pages (1801–1841), politik
Honoré Daumier (1808–1879), malíř a karikaturista
Joseph Autran (1813–1877), básník
Arthur Rimbaud (1854 Charleville-Mézières – 1891 Marseille), francouzský básník. Zde zemřel.
Joseph Garibaldi (1863–1941), francouzský malíř
Paul Signac (1863–1935), francouzský malíř
Charles Fabry (1867–1945), francouzský fyzik
Edmond Rostand (1868–1918), francouzský dramatik a básník
François Coli (1881–1927), francouzský průkopník letectví
Henri Fabre (1882–1984), francouzský průkopník letectví a vynálezce prvního hydroplánu
Otakar Kubín (1883 Boskovice – 1969 Marseille), český malíř, sochař a grafik. Zde zemřel.
Marcel Pagnol (1895–1974), spisovatel, dramaturg a člen Francouzské akademie
Antonin Artaud (1896–1948), herec, dramatik, básník a režisér
Zino Francescatti (1902–1991), houslista
Fernandel (1903–1971), herec a zpěvák
Louis Jourdan (1921–2015), herec
César Baldaccini (1921–1998), sochař
Gaston Rébuffat (1921–1985), horolezec a horský vůdce
Jean-Pierre Rampal (1922–2000), flétnista
Maurice Béjart (1927–2007), baletní choreograf
Georges Chappe (* 1944), cyklista
Jean-Claude Izzo (1945–2000), spisovatel
Chantal Poullain-Polívková (* 1956), herečka
Eric Cantona (* 1966), fotbalista
Patrick Fiori (* 1969), zpěvák
Zinedine Zidane (* 1972), fotbalista
Romain Barnier (* 1976), plavec
Sébastien Grosjean (* 1978), tenista
Mathieu Flamini (* 1984), fotbalista
Mathieu Ganio (* 1984), tanečník baletu
Rémy Di Gregorio (* 1985), cyklista
Samir Nasri (* 1987), fotbalista
Jordan Ayew (*1991), fotbalista
Na ozdravném pobytu zde zemřel český poslanec a novinář Ignát Hořica (1859–1902).
Při státní návštěvě tu byl r. 1934 zavražděn jugoslávský král Alexandr I. Karađorđević a jeho hostitel, ministr zahraničí Louis Barthou.

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ Populations légales 2021. INSEE. 28. prosince 2023. Dostupné online.
↑ ^a ^b Malá československá encyklopedie. VI. svazek M – Pol. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1986. 989 s. bez ISBN
↑ Francie. 1. české vydání Ikar, Praha, 1999. 672 s. ISBN 80-7202-393-4. S. 502.
↑ RUBÍN, J. a KOLEKTIV: Francie, Monako. 3. Vydání, Olympia, Praha, 1998. 232 s. ISBN 80-7033-474-6. S. 140.
↑ Muslims in Marseille, 2011, Françoise Lorcerie and Vincent Geisser, Open Society Foundations
↑ ERLANGER, Steven. French Mosque’s Symbolism Varies With Beholder. New York Times. December 27, 2009. Dostupné online.

Související články

Seznam obcí v departementu Bouches-du-Rhône

Externí odkazy

Slovníkové heslo Marseille ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marseille na Wikimedia Commons
La Provence: Marseille Archivováno 21. 2. 2007 na Wayback Machine. (česky)

[839b19097adb24488a1be41ea6797e9943facde4-1] Populations légales 2021. INSEE. 28. prosince 2023. Dostupné online.

[MČE-2] Malá československá encyklopedie. VI. svazek M – Pol. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1986. 989 s. bez ISBN

[3] Francie. 1. české vydání Ikar, Praha, 1999. 672 s. ISBN 80-7202-393-4. S. 502.

[4] RUBÍN, J. a KOLEKTIV: Francie, Monako. 3. Vydání, Olympia, Praha, 1998. 232 s. ISBN 80-7033-474-6. S. 140.

[5] Muslims in Marseille, 2011, Françoise Lorcerie and Vincent Geisser, Open Society Foundations

[6] ERLANGER, Steven. French Mosque’s Symbolism Varies With Beholder. New York Times. December 27, 2009. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Francie – France – (F)

Regiony metropolitní Francie a jejich správní centra	Auvergne-Rhône-Alpes (Lyon) • Burgundsko-Franche-Comté (Dijon) • Bretaň (Rennes) • Centre-Val de Loire (Orléans) • Grand Est (Štrasburk) • Hauts-de-France (Lille) • Île-de-France (Paříž) • Korsika (Ajaccio) • Normandie (Rouen) • Nová Akvitánie (Bordeaux) • Okcitánie (Toulouse) • Pays de la Loire (Nantes) • Provence-Alpes-Côte d'Azur (Marseille)

Zámořské regiony	Guadeloupe (Basse-Terre) • Martinik (Fort-de-France) • Francouzská Guyana (Cayenne) • Réunion (Saint-Denis) • Mayotte (Mamoudzou)

Zámořské společenství	Francouzská Polynésie (Papeete) • Svatý Bartoloměj (Gustavia) • Svatý Martin (Marigot) • Saint Pierre a Miquelon (Saint-Pierre) • Wallis a Futuna (Matāʻutu)

Zvláštní statut	Nová Kaledonie (Nouméa)

Neobydlená území	TAAF (Crozetovy ostrovy • Kergueleny • Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam • Adélina země • Roztroušené ostrovy) • Clippertonův ostrov