Arnika

Chcete nahlédnout pod pokličku jednoho dne našeho výjezdu na misi do Gruzie? Máte jedinečnou možnost! https://lnkd.in/eWXChfx2

🚨 Dostanou plasty stopku? Jednání o nové mezinárodní úmluvě v Busanu je v plném proudu. Jak to zatím vypadalo? Na místě je náš kolega Jindřich Petrlík, který to stroze komentoval tím, že prohlášení některých ropných států znějí jak ze středověku. Moc vlídná není ani samotný organizace, protože míst pro lidi z řad vědecké a občanské společnosti je skutečně málo, což poškozuje transparentnost celé schůzky. Věcně asi takhle: ✅ Pozitivní zprávy: Zazněly výzvy k omezení produkce plastů a silným právním závazkům. Zaznívá podpora pro znovupoužití a opravy i důraz na ochranu lidských práv a přírody. ❌ Výzvy: Některé země stále procesně blokují jednání, což výrazně oslabuje konsenzus Některé země chtějí místo povinných pravidel jen dobrovolné dohody. Nedostatečná podpora pro lidi, kteří se živé sběrem odpadu, a obecně pro #JustTransition. Omezený přístup pozorovatelů na jednání narušuje transparentnost. 💡 Co potřebujeme? Jednotnou vizi a odvahu přijmout rozhodná opatření. Plastová krize nepočká! #plastic #plasticinc5 #busan

🚨 V Busanu právě začíná poslední přípravná schůzka k nové mezinárodní úmluvě, která by měla pomoci řešit globální znečištění plasty. 🤝 I tentokrát se jednání zúčastníme jakou součást skupiny expertů a expertek IPEN (International Pollutants Elimination Network). 👍 CO BY ÚMLUVA MĚLA PŘINÉST? - Ochránit zdraví a životní prostředí - Ukončit výrobu a používání jedovatých toxických chemikálií v plastech. - Odstranit toxické znečištění ve všech fázích životního cyklu plastů. - Zamezit recyklaci plastů obsahujících nebezpečné chemické látky. - Zajistit právo veřejnosti na informace o chemických látkách v plastech a na informace o výrobě plastů a vývozu odpadů. - Přenést náklady na financování smlouvy na výrobce plastů - Omezit toxické látky a látky poškozující #klima 💡 Plasty se vyrábějí z fosilních paliv (ropa a plyn) a chemických látek. Abychom vyřešili problém s plasty, musíme se zabývat celým spektrem plastů a odpovědnost za snížení jejich výroby přenést na zdroj problému, tedy fosilní průmysl, nikoli na spotřebitele. 💡 Toxické chemické látky způsobují, že plasty nejsou slučitelné s oběhovým hospodářstvím. Potřebujeme co nejdříve omezit výrobu plastů a zásadně změnit naše materiálové hospodářství, abychom je nahradili bezpečnějšími a udržitelnějšími materiály, které podporují zdravou a oběhovou ekonomiku. ❌ PROČ TO VLASTNĚ ŘEŠÍME? - Znečištění plastem proměňuje přírodu a přírodní procesy, což snižuje schopnost přizpůsobit se změně klimatu a přímo ovlivňuje živobytí milionů lidí, jejich schopnost produkovat potraviny i jejich životní podmínky. - Chemické látky v plastech jsou spojovány s rakovinou, opožděným vývojem, reprodukčními poruchami a dalšími problémy. S rostoucí produkcí plastů čelíme nevratným rizikům pro naše zdraví a planetu. - Místa výroby a zpracování plastu i skládky odpadu nerovnoměrně zatěžují zdraví a blahobyt komunit po celém světě, které žijí v jejich blízkosti. 🔗 Pokud vás zajímají detaily, tak jsme na webu sepsali, co očekáváme konkrétně od páté přípravné schůzky, která právě začíná

Plasty = CO2 Slabá mezinárodní úmluva o plastech = slabá ochrana klimatu.

Přišla ta část roku, kdy tým okolo Marcela Klemensová zpracovává statistiky kácení a sázení stromů okolo českých cest. Výsledek je opět spíš smutný. Z krajiny nám postupně mizí volně stojící dřeviny. 🪓 Za posledních 20 let bylo podél silnic v Česku vykáceno téměř 348 tisíc stromů. Náhradou za ně bylo vysázeno pouze 213 tisíc stromků. 🪓 Tento trend přispívá k postupnému úbytku dřevin rostoucích v české krajině mimo les. 🪓 V deseti ze třinácti krajů bylo vykáceno více stromů, než bylo vysázeno. Dlouhodobě je nejvyšší úbytek stromů zaznamenán v Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. 🌱 Příznivější stav zaznamenaly v roce 2023 kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský, kde se za každý vykácený strom podařilo vysadit alespoň jednu novou sazenici. Nezodpovězenou otázkou však zůstává, zda tyto stromky dostanou potřebnou péči – bez odpovídajícího zajištění totiž podle odborníků uhyne přes 60 % nově vysazených stromků dříve, než dorostou do fáze, kdy mohou poskytovat v krajině naplno plnit svojí funkci.

Tefflonové pánve, outdorové oblečení, pleťové krémy, to jsou věci, kde se často objevují toxické látky známé pod názvem „věčné chemikálie“ neboli #PFAS. Pro všechny existují alternativy, jak je vyrobit bez nich. Co tomu především brání, popisuje v podcastu Ekonews naše expertka Karolina Brabcova.

Můžeme našim řekám přinést nový život? Jak můžeme zvýšit rozmanitost české přírody? A jak nám k tomu může pomoci Nařízení o obnově přírody? Pojďte diskutovat společně s Ondřejem Simonem (Česká zemědělská univerzita v Praze), Vlastimilem Karlíkem (Arnika), Vítem Růžičkou (Ministerstvo zemědělství ČR) Ministerstvo zemědělství) a Jan Dušek (INTEGRA Group) diskutovat. ⏱️ Kdy? 13. listopadu 2024, 13:30 📍 Kde? Posluchárna ZII, Fakulta životního prostředí ČZU v Praze Těšíme se na vás!

Jaký dopad má zničení Kachovské přehrady v Ukrajině na životní prostředí a zdraví lidí? 👉️ Vydali jsme výsledky výzkumu, který jsme v uplynulých měsících prováděli společně s Dekonta, a.s. a ukrajinskými nevládními organizacemi. Nejzávažnějším zjištěním je alarmující hladina vysoce nebezpečného pesticidu #DDT, který je dlouho zakázán, spolu s relativně nižšími koncentracemi škodlivého insekticidu #HCH. 👉️ Tyto látky se našly ve vzorcích sedimentů z centrální pláže v Záporoží, To je velmi varovný signál, zejména vzhledem k tomu, že vzorek byl odebrán na veřejně přístupném místě, nikoliv v průmyslové zóně. Pokud by tyto pesticidy pronikly do potravního řetězce, byly by vysoce nebezpečné. 👉️ Naměřené koncentrace látek jsme porovnali s limity podle metodiky Ministerstvo životního prostředí pro vyhodnocení vhodnosti lokality pro dekontaminaci. Na některých místech byly tyto limity překročeny mnohonásobně – včetně právě městské pláže v Záporoží, kde byla hladina karcinogenního a mutagenního benzo(a)pyrenu více než 2 300krát nad limit. 👉️ Zároveň byla nalezena vysoká kontaminace ropnými uhlovodíky, pravděpodobně spojená s těžkým průmyslem nebo chemií. 👉️ Studie rovněž upozorňuje na průmyslové znečištění sedimentů v místě soutoku potoka Sucha Moskovka s řekou Dněpr. Oblast je těžce kontaminována těžkými kovy, především arsenem, manganem a chromem, ale také polychlorovanými bifenyly (PCB). To může být důsledek historického znečištění nebo průmyslových zdrojů. Vysoké koncentrace dalších látek naznačují, že zdrojem může být těžký průmysl, ať už metalurgický nebo strojírenský. 👉️ Následky ruské agrese proti Ukrajině mají vážné ekologické důsledky, hraničící až s ekocidou, což je bohužel dlouhodobě více než zřejmé. Vidíme ale také, jak válka vynáší na povrch dlouho zapomenuté chemické hrozby a vytváří trvalou chemickou zátěž, kterou bude těžké odstranit. Je třeba hovořit nejen o možnostech budoucí dekontaminace postižených lokalit, ale také o perspektivách poválečné rekonstrukce, která bude udržitelná a zaměří se na ochranu veřejného zdraví. Odkaz na studii najdete v prvním komentáři. Autorský tým: Nikola Jelínek, Jindřich Petrlík, Marcela Cernochova, Martin Skalsky, Olexiy Angurets, Martin Polak, Maksym Kushch Za podporu děkujeme Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a vládě Švédska.

Na to, kolik lidi vyhodí směsného odpadu, mají v Česku naprosto zásadní vliv obce. V každé obci se totiž sběr odpadu a nakládání s ním řeší trochu jinak. 🏆 Letos jsme už podesáté posbírali data napříč Českem a našli jsme města a vesnice, kterým se daří místní lidi nejlépe motivovat k tomu, aby vyhazovali co nejméně směsného odpadu. "Odpadového Oskara" od nás tentokrát dostaly obce Město Fulnek, Chvalšiny a Dalešice. Gratulujeme! 🗑️ Průměrný člověk v Česku vyhodí za rok přibližně 190 kg směsného odpadu, ale dobře nastavené nakládání odpady v obci toto množství může dramaticky snížit. ♻️ K největšímu poklesu dochází tam, kde mají lidé nádoby na tříděný odpad přímo u svého domu. Pomáhá také motivace zavedením poplatku podle objemu přistavených nádob či jinou slevou. 👍 Z aktuálních dat je vidět, že roste počet obcí, kde se průměrně vyhodí méně než 150 kg směsného odpadu na osobu za rok. Jsou mezi nimi i tři krajská města - #Pardubice , #KarlovyVary a #Jihlava. 🤝 Za podporu děkujeme Heinrich-Böll-Stiftung Odkaz na tiskovku s detaily najdete v komentáři. #odpad #waste #zerowaste #czech

Tak už je máme i v mozku... Nedávno na portálu The National Institutes of Health vyšla poměrně dost alarmující studie o plastech v lidském mozku. Podle kolektivu autorů a autorek pod vedením Matt Campen z The University of New Mexico je mozek nejspíš jedna z lidských tkání nejpromořenějších plasty. 🧠 Mozky, které autoři a autorky studie zkoumali, obsahovaly 7x - 30x víc miniaturních kousků plastu než játra nebo ledviny. 🧠 Vzorky mozků odebrané v letošním roce obsahovaly o 50% víc mikroplastů a nanoplastů než ty z roku 2016. 🧠 12 mozků lidí trpících Alzheimerovou chorobou obsahovalo až 10x víc plastů než mozky zdravých lidí. O důvod víc, proč bychom měli všichni upřít pozornost k nově připravované mezinárodní úmluvě o plastech, která by měla být finalizovaná v následujících měsících. #plast #plastic #mozek #brain