15.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 315/1

(1)

Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 zahrnula podporu zaměstnanosti a sociálního začlenění jako nedílnou součást do celkové strategie Unie, aby bylo dosaženo strategického cíle pro příští desetiletí, a to stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností. Stanovila ambiciózní cíle a cílové plány, aby Unie opět získala podmínky pro plnou zaměstnanost, zlepšila kvalitu a produktivitu práce a podporovala sociální soudržnost a trh práce prospívající začlenění. Na tuto strategii se dále znovu zaměřila Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005.

(2)

V souladu se záměrem vyjádřeným Komisí upevnit a racionalizovat nástroje financování Společenství by toto rozhodnutí mělo zavést jednotný a racionalizovaný program, který umožní pokračování a rozvoj činností zahájených na základě rozhodnutí Rady 2000/750/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterým se stanoví akční program Společenství pro boj proti diskriminaci (2001–2006) (4), rozhodnutí Rady 2001/51/ES ze dne 20. prosince 2000, kterým se zavádí akční program týkající se strategie Společenství pro rovnost žen a mužů (2001–2005) (5), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 50/2002/ES (6) ze dne 7. prosince 2001, kterým se zavádí akční program Společenství pro podporu spolupráce členských států v boji proti sociálnímu vyloučení, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1145/2002/ES (7) ze dne 10. června 2002 o podpůrných opatřeních Společenství v oblasti zaměstnanosti a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 848/2004/ES (8) ze dne 29. dubna 2004 o zavedení akčního programu Společenství na podporu organizací působících na evropské úrovni v oblasti rovnosti mužů a žen, jakož i činností vykonávaných na úrovni Společenství, pokud jde o pracovní podmínky.

(3)

Evropská rada na mimořádném zasedání o zaměstnanosti v Lucemburku ve dnech 20. a 21. listopadu 1997 zahájila evropskou strategii zaměstnanosti za účelem koordinace politik zaměstnanosti členských států na základě společně sjednaných hlavních zásad a doporučení pro zaměstnanost. Evropská strategie zaměstnanosti je nyní nejdůležitějším nástrojem na evropské úrovni při provádění cílů Lisabonské strategie v oblasti zaměstnanosti a trhu práce.

(4)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu došla k závěru, že je nepřijatelné, aby tolik lidí v Unii žilo pod hranicí chudoby a v sociálním vyloučení, a považovala proto za nezbytné učinit kroky, které by díky stanovení vhodných cílů znamenaly rozhodující pokrok k vymýcení chudoby. Tyto cíle byly sjednány na zasedání Evropské rady v Nice ve dnech 7., 8. a 9. prosince 2000. Dále bylo dohodnuto, že politiky pro boj proti sociálnímu vyloučení by se měly zakládat na otevřené metodě koordinace spojující národní akční plány a iniciativu Komise pro spolupráci.

(5)

Demografické změny jsou hlavní dlouhodobou výzvou pro schopnost systémů sociální ochrany zajistit přiměřené důchody a vysoce kvalitní zdravotní a dlouhodobou péči, které jsou přístupné všem a které je možné v dlouhodobém horizontu financovat. Je důležité podporovat politiky, které umožní dosáhnout jak přiměřené sociální ochrany, tak i udržitelnosti systémů sociální ochrany. Evropská rada na zasedání v Lisabonu rozhodla, že spolupráce v této oblasti by se měla zakládat na otevřené metodě koordinace.

(6)

V této souvislosti je třeba věnovat pozornost specifické situaci migrujících osob a rovněž významu přijímaní opatření pro přeměnu neohlášené práce na práci řádnou.

(7)

Zajištění minimálních norem a trvalého zlepšování pracovních podmínek v Unii je hlavním bodem evropské sociální politiky a významným celkovým cílem Evropské unie. Společenství musí hrát důležitou roli při podporování a doplňování činností členských států v oblastech zdraví a bezpečnosti pracovníků, pracovních podmínek, včetně potřeby souladu mezi pracovním a rodinným životem, ochrany pracovníků při skončení pracovního poměru, informování, konzultací a účasti pracovníků a zastupování a kolektivní obrany zájmů pracovníků a zaměstnavatelů.

(8)

Zákaz diskriminace je základní zásadou Evropské unie. Článek 13 Smlouvy stanoví opatření pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci na základě jednoho nebo více důvodů a pro boj proti ní. Proto by při úvahách o přístupnosti a výsledcích programu měly být zohledněny konkrétní potřeby osob se zdravotním postižením z hlediska zajištění jejich plného a rovného přístupu k činnostem financovaným tímto programem a k výsledkům a hodnocení těchto činností, včetně náhrady dodatečných nákladů vzniklých těmto osobám v důsledku jejich zdravotního postižení. Dlouholeté zkušenosti získané v boji proti některým formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví, mohou být užitečné i při boji proti jiným druhům diskriminace.

(9)

Na základě článku 13 Smlouvy přijala Rada tyto směrnice: směrnici 2000/43/ES (9) ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, jež zakazuje diskriminaci na základě rasy či etnického původu mimo jiné v oblastech zaměstnání, odborného a všeobecného vzdělávání, zboží a služeb a sociální ochrany; směrnici 2000/78/ES (10) ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, jež zakazuje diskriminaci v zaměstnání a povolání na základě náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a směrnici 2004/113/ES (11) ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

(10)

Podle článků 2 a 3 Smlouvy je rovné zacházení s muži a ženami základní zásadou práva Společenství. Směrnice a jiné akty přijaté na základě této zásady hrají významnou úlohu ve zlepšování postavení žen v Unii. Zkušenosti z opatření přijatých na úrovni Společenství ukazují, že podporování rovnosti žen a mužů v politikách Společenství a boj proti diskriminaci v praxi vyžadují kombinaci nástrojů, včetně právních předpisů, finančních nástrojů a začleňování těchto zásad, jež se mají vzájemně doplňovat. V souladu se zásadou rovnosti mužů a žen by mělo být začleňování hlediska rovnosti žen a mužů podporováno ve všech oddílech a činnostech tohoto programu.

(11)

Velkým přínosem na evropské úrovni mohou být mnohé nevládní organizace činné na různých úrovních, a to prostřednictvím klíčových sítí, které napomáhají ke změně politických směrů týkajících se obecných cílů tohoto programu.

(12)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, vzhledem k nutnosti výměny informací na evropské úrovni a šíření osvědčených postupů na úrovni celého Společenství, a proto jich z důvodu mnohostranného rozměru akcí a opatření Společenství může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(13)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (12).

(14)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (13).

(15)

Jelikož je program rozdělen do pěti oddílů, mohou členské státy stanovit rotaci svých zástupců podle témat, jimiž se zabývá výbor nápomocný Komisi,

a)

zlepšit znalost a chápání situace v členských státech a v jiných zúčastněných zemích prostřednictvím analýz, hodnocení a podrobného sledování politik;

b)

podporovat rozvoj statistických nástrojů a metod a společných ukazatelů, případně rozdělených podle pohlaví a věkových skupin, v oblastech spadajících pod tento program;

c)

podporovat a popřípadě sledovat provádění právních předpisů Společenství a cílů politik Společenství v členských státech a hodnotit jejich účinnost a dopad;

d)

podporovat vytváření sítí, vzájemné učení, určování a šíření osvědčených postupů a inovativních přístupů na evropské úrovni;

e)

zvyšovat povědomí zainteresovaných stran a široké veřejnosti o politikách a cílech Společenství sledovaných v rámci každého z pěti oddílů programu;

f)

zlepšovat popřípadě schopnost klíčových sítí na evropské úrovni propagovat, podporovat a dále rozvíjet politiky a cíle Společenství.

1.

Zaměstnanost;

2.

Sociální ochrana a začlenění;

3.

Pracovní podmínky;

4.

Boj proti diskriminaci a rozmanitost;

5.

Rovnost žen a mužů.

a)

zlepšováním chápání situace v zaměstnanosti a vyhlídek, zvláště prostřednictvím analýz a studií a rozvojem statistik a společných ukazatelů v rámci evropské strategie zaměstnanosti;

b)

sledováním a hodnocením provádění evropských hlavních zásad a doporučení pro zaměstnanost a jejich dopadů, zejména prostřednictvím společné zprávy o zaměstnanosti, a analýzou vzájemného působení evropské strategie zaměstnanosti a obecné hospodářské a sociální politiky a jiných oblastí politiky;

c)

organizováním výměn ohledně politik, osvědčených postupů a inovativních přístupů a podporou vzájemného učení v souvislosti s evropskou strategií zaměstnanosti;

d)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o výzvách v oblasti zaměstnanosti a politikách a provádění národních reformních programů, včetně diskuse mezi sociálními partnery, regionálními a místními činiteli a jinými zainteresovanými stranami.

a)

zlepšováním chápání otázek sociálního vyloučení a chudoby, politik sociální ochrany a začlenění, zvláště pomocí analýz a studií a rozvojem statistik a společných ukazatelů v rámci otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění;

b)

sledováním a hodnocením provádění otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění a jejích dopadů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, jakož i analýzou vzájemného působení mezi touto otevřenou metodou koordinace a ostatními oblastmi politiky;

c)

organizováním výměn ohledně politik, osvědčených postupů a inovativních přístupů a podporou vzájemného učení v souvislosti se strategií sociální ochrany a začlenění;

d)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o klíčových výzvách a otázkách politiky, jež vyvstaly v souvislosti s koordinačním procesem Společenství v oblasti sociální ochrany a začlenění, včetně diskuse mezi sociálními partnery, regionálními a místními činiteli, nevládními organizacemi a jinými zainteresovanými stranami;

e)

rozvíjením schopnosti klíčových sítí na evropské úrovni podporovat a dále rozvíjet strategie a cíle politiky Společenství v oblasti sociální ochrany a začlenění.

a)

zlepšováním chápání situace, pokud jde o pracovní podmínky, zvláště prostřednictvím analýz a studií a případně rozvojem statistik a ukazatelů, jakož i hodnocením účinnosti a dopadů stávajících právních předpisů, politik a postupů;

b)

podporou provádění pracovního práva Společenství prostřednictvím účinného sledování, pořádání seminářů pro odborníky z dané oblasti, vypracování obecných směrů a vytváření sítí mezi specializovanými subjekty, včetně sociálních partnerů;

c)

zaváděním preventivních opatření a zvyšováním prevence v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci;

d)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o hlavních výzvách a otázkách politiky, pokud jde o pracovní podmínky, včetně diskuse mezi sociálními partnery a dalšími zainteresovanými stranami.

a)

zlepšováním chápání situace, pokud jde o diskriminaci, zvláště prostřednictvím analýz a studií a případně rozvojem statistik a ukazatelů, jakož i hodnocením účinnosti a dopadů stávajících právních předpisů, politik a postupů;

b)

podporou provádění právních předpisů Společenství pro boj proti diskriminaci prostřednictvím účinného sledování, pořádání seminářů pro odborníky z dané oblasti a vytváření sítí mezi specializovanými subjekty zabývajícími se bojem proti diskriminaci;

c)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o hlavních výzvách a otázkách politiky, pokud jde o diskriminaci, a začleňováním zásady zákazu diskriminace do všech politik Společenství, a to i u sociálních partnerů, nevládních organizací a jiných zainteresovaných stran;

d)

rozvíjením schopnosti klíčových sítí na evropské úrovni podporovat a dále rozvíjet strategie a cíle politiky Společenství v oblasti boje proti diskriminaci.

a)

zlepšováním chápání situace, pokud jde o otázky rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, zvláště prostřednictvím analýz a studií a rozvojem statistik a případně ukazatelů, jakož i hodnocením účinnosti a dopadů stávajících právních předpisů, politik a postupů;

b)

podporou provádění právních předpisů Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů prostřednictvím účinného sledování, pořádání seminářů pro odborníky z dané oblasti a vytváření sítí mezi specializovanými subjekty zabývajícími se otázkami rovnosti žen a mužů;

c)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou dialogu o klíčových výzvách a otázkách politiky, pokud jde o rovnost žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, mezi sociálními partnery, nevládními organizacemi a jinými zainteresovanými stranami;

d)

rozvíjením schopnosti klíčových sítí na evropské úrovni podporovat a dále rozvíjet strategie a cíle politiky Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů.

a)

analytické činnosti:

b)

činnosti v oblasti vzájemného učení, zvyšování povědomí a šíření informací:

c)

podpora hlavních činitelů:

a)

členským státům;

b)

veřejným službám zaměstnanosti a jejich agenturám;

c)

místním a regionálním orgánům;

d)

specializovaným subjektům upraveným právem Společenství;

e)

sociálním partnerům;

f)

nevládním organizacím, zejména těm, jež jsou organizovány na evropské úrovni;

g)

vysokoškolským institucím a výzkumným ústavům;

h)

odborníkům na hodnocení;

i)

národním statistickým úřadům;

j)

sdělovacím prostředkům.

a)

zakázkou na služby na základě nabídkového řízení, přičemž se na spolupráci s národními statistickými úřady vztahují postupy Eurostatu;

b)

částečnou podporou udělenou na základě výzvy k předkládání návrhů, přičemž spolufinancování ze strany Společenství nesmí zpravidla překročit 80 % celkových výdajů vynaložených příjemcem. Jakákoli finanční podpora přesahující tento strop může být udělena pouze za výjimečných okolností a po pečlivém přezkoumání.

a)

obecné pokyny k provádění programu;

b)

roční pracovní program pro provádění programu, rozdělený do samostatných oddílů;

c)

finanční podpora, kterou má poskytnout Společenství;

d)

roční rozpočet s výhradou článku 17;

e)

postupy pro výběr akcí, které mají být podporovány Společenstvím, a návrh seznamu akcí, které takovou podporu mají získat, předložený Komisí;

f)

kritéria hodnocení programu, včetně kritérií pro stanovení nákladové účinnosti, jakož i způsoby šíření a předávání výsledků.

—

zemí ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o EHP,

—

přistupujících a kandidátských zemí přidružených k Evropské unii, jakož i zemí západního Balkánu zapojených do procesu stabilizace a přidružení.